Dne 7. listopadu v Clarion Congress Hotel Ostrava při příležitosti konference Provoz vodovodů a kanalizací 2017 uspořádalo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s., tiskovou konferenci ke Stavu vodárenství v ČR a očekávanému vývoji. Aktuální informace zprostředkovali zástupci SOVAK ČR i dvou resortních ministerstev. Za Ministerstvo zemědělství zde vystoupil náměstek Ing. Aleš Kendík, za Ministerstvo životního prostředí náměstek Ing. Jan Kříž a za SOVAK ČR předseda představenstva Ing. František Barák a ředitel Ing. Oldřich Vlasák.

Situace v České republice ohledně vybudované infrastruktury vodovodů a kanalizací je pozitivní. Více než 94 procent obyvatel je napojeno na kvalitní pitnou vodu a téměř 85 procent obyvatel na kanalizace, které jsou ukončeny čistírnou odpadních vod. Ředitel Oldřich Vlasák doplnil, že „…hodnota vodárenské infrastruktury v České republice dosahuje částky přes jeden bilion korun. Podle poznatků a dat Eurostatu z hlediska zásobování obyvatelstva pitnou vodou, ale i ztrát na trubní síti patříme mezi špičku v Evropě.“ Ing. Jan Kříž připomenul nutnost adaptace infrastruktury v souvislosti s hrozícími epizodami sucha: „Bude zapotřebí jednak zpřísnit parametry vypouštění z čistírny odpadních vod, tak propojovat vodárenské soustavy, či hledat nové zdroje pitné vody. Právě komunikace se Sdružením oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s., je velmi důležitá, protože disponují experty a know-how. Stát v oblasti strategií i legislativy by měl nastavit podmínky ve vodohospodářské oblasti tak, aby netrpělo životní prostředí.“

Na tiskové konferenci bylo řečníky obsáhle probíráno nastavení společné dlouhodobé koncepce vodního hospodářství. Předseda SOVAK ČR zdůraznil i nutnost hlubší spolupráce „velké vody“ (povodí) a „malé vody“ (vodovody a kanalizace): „Bez povrchové vody se provozovatelé vodovodů a kanalizací neobejdou, ostatně v České republice jich zhruba polovina využívá k výrobě povrchové zdroje. Koncepce by měla obsáhnout celé hospodářství, včetně zemědělství, lesního hospodářství, hospodaření s vodou v obcích, ale i výstavby retenčních nádrží, rybníků, či přehradních nádrží.“ Ing. Aleš Kendík v této souvislosti připomenul, že v současné chvíli má Ministerstvo zemědělství schválenou patnáctiletou strategii, tedy do roku 2030, kde jsou největší cíle pro vodní hospodářství již nastíněny. „Diskusi vedeme ale nad tím, jak jednotlivé koncepce, jakými jsou například krajské plány vodovodů a kanalizací, či plány hlavních oblastí povodí, propojovat. Nejsem si úplně jistý, jestli by se povedlo vytvořit souhrnnou koncepci vodního hospodářství napříč všemi rezorty.“

Diskutována byla také možnost inspirovat se ohledně koncepce v zahraničí. Situace je v různých zemích Evropské unie odlišná. Například v Anglii nebo Německu bývá povrchová i podzemní voda ve společné kompetenci jednoho úřadu. Někdy je vytvořen pro tyto účely přímo speciální vládní úřad, anebo povodí spravují kromě povrchové vody i podzemní vodu. Jak podotknul Ing. František Barák „jedna taková kompetence by značně usnadnila práci vodohospodářům i v České republice, třeba při stanovování standardů na čerpání, nebo kvalitu vypouštěných vod.“

Na tiskové konferenci zaznělo i aktuální téma atomizace oboru VaK v České republice a s tím souvisejících problémů. Požadavky na kvalitu pitné vody jsou natolik přísné, že řada starostů není schopna při vlastním provozování je zajistit a také si nevytváří fond prostředků na obnovu infrastruktury. Problematické bývá také, že při výskytu sucha není zajištěna plynulá dodávka vody. Řešením by mohlo být napojování na související vodárenské soustavy. „Optimálním modelem by byla finanční pobídka pro větší společnosti, které novou obec přičlení, připojí ji ke své vodárenské soustavě a současně jí vypomohou s modernizací, provozováním a údržbou. Byla by tak kompenzována náprava rozdílu v kvalitě infrastruktury nového člena,“ upřesnil Ing. Oldřich Vlasák. Ing. Jan Kříž uvedl, že v řadě aglomerací byla díky dotacím Ministerstva životního prostředí vybudována čistírna odpadních vod. Připouští ovšem, že pro starosty malé obce je pak nadlidský úkol stavbu dále udržovat. „Starostové v některých obcích nevybírají stočné, počítají se záporným kalkulačním ziskem. Problematické také je, že větší obce nechtějí menší vzít pod sebe, neboť pro ně není takové provozování efektivní. Měla by nastat systémová změna.“ Neúnosnou situaci potvrdila i starostka obce Kunína Dagmar Novosadová, DiS: „Postavit kanalizační síť a čistírnu odpadních vod je to nejmenší, ale je obtížné provoz, obzvlášť na malé obci, zajistit v odpovídající kvalitě v souladu s platnou legislativou. Navíc zastupitelé většinou chtějí pro občany udržet co nejnižší ceny za stočné, což není dobrá cesta.“ Jiná situace je v obcích, které na financování využily evropské dotace. Dochází tam ke zvýšení vodného a stočného, protože jsou dotačními podmínkami donuceni zajistit udržitelnost projektu nastavením plně nákladové ceny. „Je na starostech, jak vysoké vodné a stočné budou vybírat, ale měli by deklarovat, kolik přesně dotují a jaká je tedy reálná cena za stočné. Samozřejmě jde o rozhodnutí samosprávy, jak s penězi naložit. O to méně finančních prostředků mohou pak investovat například do chodníků či dětských hřišť,“ uzavírá Ing. Oldřich Vlasák.

Zdroj: SOVAK ČR

Stavební odpady jsou obrovskou výzvou. Obce nerozlišují, jestli je původcem, právnická osoba nebo občan. Důležité je, kolik stavebního odpadu se předá oprávněné osobě a kolik se ho v konečném důsledku neskládkuje. Dobrovolný svazek obcí Horažďovicko (DSO) na svém území postupně vytváří systém nakládání se stavebním odpadem, který splňuje všechny principy oběhového hospodářství.

Stavební odpady mají velký potenciál efektivního využití. Efektivní nakládání se stavebním odpadem je pro DSO Horažďovicko podstatným tématem a cílem. Zpracování stavebního odpadu je uvedeno ve 4 nejdůležitějších tématech Strategie území správního obvodu ORP HORAŽĎOVICE na období 2015 – 2024 a Akčního plánu rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Horažďovice na období 2016 – 2017. DSO Horažďovicko buduje projekt, díky kterému se stavební odpad může snadněji stát surovinou.

Výstavba vlastního recyklačního centra

Důležité pro efektivní využívání stavebních odpadů je jejich koncentrování pro další zpracování, a proto DSO usiluje o vybudování vlastního společného recyklačního centra. Konkrétní formu výstavby dostal v letošním roce.

Prozatím největší překážkou pro zahájení výstavby recyklačního centra bylo získání vhodného pozemku. V průběhu letošního roku se podařilo dohodnout
pronájem pozemku ve vlastnictví města Horažďovice, který má dobrou dostupnost a dostatečnou plochu. Bez příkladného přístupu města Horažďovice by se podobný projekt s přínosem pro celý region nedal realizovat.

Obce dobrovolného svazku se dohodly, že si pořídí dostatečný počet kontejnerů přímo do obcí, aby se lidé mohli zbavovat stavební sutě operativně, přímo v místě jejich vzniku, jako je tomu u BRO, skla, plastů a papíru. Konstrukce kontejnerů je naplánována tak, aby umožňovala sběr tříděných stavebních odpadů podle největší poptávky, například na pálené materiály, kámen a beton. Svoz kontejnerů do recyklačního centra zajistí obce na své náklady. Nevytříděné stavební odpady občanů se budou evidovat, občané se budou na nákladech spojených s jejich převozem a dotříděním, případně likvidací podílet. Svazek obcí plánuje pořízení i společné „flotily“ kontejnerů, aby bylo dostatek těchto speciálních nádob pro případ třídění stavebního odpadu při větších objemech.

Vzhledem k tomu, že konstrukce kontejnerů na stavební suť bude shodná s kontejnery na BRO, předpokládá se zasmluvnění osvědčených dopravců. Takový systém logistiku svozu obou druhů odpadů výrazně zjednoduší.

Nezbytnou součástí funkčnosti systému je jeho napojení na stávající sběrný dvůr, aby bylo občanům umožněno zbavit se stavebního odpadu i v případě, že z různých důvodů nevyužijí lokální kontejnery. V recyklačním centru je naplánována možnost dotřídění stavebního odpadu, a to s ohledem na motivaci původců. Pomocí „chytré rampy“ se za vytříděný stavební odpad platit nebude. Chytrou rampu DSO již pořídilo pro stávající sběrný dvůr. Na základě identifikace původce je možné vybrané druhy stavebních odpadů ještě v recyklačním centru vytřídit do jednotlivých vážených kontejnerů, a to přímo průjezdem recyklačním centrem.

Stavební odpady se v recyklačním centru budou dále třídit a upravovat pro další využití přímo v našem regionu. V budoucnosti DSO plánuje i vlastní výrobu jednoduchých stavebních materiálů, které je možné využít při vlastních stavbách.

Specializace Horažďovicka

Celý systém umožňuje úzkou spolupráci se sousedními regiony. DSO se specializací na zpracování stavebních odpadů a vybudování logistiky může podílet na řešení nakládání s odpady v oboru, kde může odlehčit sousedním ORP natolik, aby se případně mohly specializovat na jinou komoditu. Region DSO Horažďovicka se nachází na rozhraní dvou krajů s nízkou koncentrací obyvatelstva a tato specializace by do budoucna mohla přinést větší objem stavebních odpadů, které by bylo možné zpracovat, a otevřít nová pracovní místa.

Výhodu celého systému tkví v tom, že DSO zpracuje výraznou část stavebních odpadů, dokáže vyrábět konkurenční stavební materiály s místní značkou s důrazem na to, že se na jejich výrobě podílí všichni občané. Navržený systém snižuje výrazně náklady na přepravu surovin i vlastních stavebních materiálů a umožňuje obcím ovlivňovat v budoucnu veřejné zakázky právě použitím místních recyklovaných, recyklovatelných a opakovaně použitelných stavebních výrobků.

Při zpracování stavebního odpadu je kladen důraz na to, aby byli zaměstnáváni místní občané. V našem a sousedních regionech je také mnoho kamenolomů a zpracovatelských podniků, které se potýkají se zpracováním a likvidací odprašků a zbytkových frakcí. DSO by tak rád v blízké budoucnosti navázal spolupráci i s právnickými osobami, protože se na zátěžích regionu podílí také velkou měrou. Jednoznačným cílem DSO je snížení likvidovaných stavebních odpadů v regionu na minimum a celá budoucnost našeho projektu závisí na iniciativě všech starostů obcí a měst, vytrvalosti a finančních prostředcích.

Čtěte také:

• Rozhovor s Jaroslavem Pašmikem

• Polemika: Zákaz importu odpadů do Číny

Autor: Václav Vachuška, DSO Horažďovicko

Zdroj: Odpadové fórum 11/2017

Cílem úprav pokynů je další zvýšení atraktivity půjček pro žadatele, zejména pro obce a města, ale i ostatní subjekty. V případě ekologické relevance projektu a jeho obecné potřebnosti mohou příjemci získat půjčku na dobu splatnosti přesahující dosavadních 10 let.

S účinností od 15. listopadu 2017 SFŽP aktualizoval pro všechny vyhlášené Výzvy Metodické pokyny pro stanovení úrokové sazby, zvýhodněný režim splácení a uplatnění motivační úrokové bonifikace.

Úprava se týká pravidel pro úhrady splátek půjček. Nová pravidla podle Fondu umožní příjemcům získat půjčku na dobu splatnosti přesahující dosavadních 10 let i nad rámec vyhlášené Výzvy, a to zejména z důvodu ekologické relevance projektu a jeho obecné potřebnosti.

Podrobné informace, výzvy k předkládání žádostí prostřednictvím IS Bene-fill, metodické pokyny SFŽP ČR a další dokumenty včetně přehledu schválených půjček jsou k dispozici na webu Fondu.

Dále infomujeme, že od 23. listopadu najdete krajské pracoviště Státního fondu životního prostředí ČR v Liberci v čerstvě zrekonstruované budově Evropského domu vedle sídla Krajského úřadu Libereckého kraje (U Jezu 525/4, Perštýn).

Dokument ke stažení:

Metodické pokyny SFŽP ČR pro stanovení úrokové sazby

Právě 46 dní zbývajících do konce roku symbolicky představuje očekávaný 13% letošní podíl biomasy na spotřebě energie v Česku. Na několika místech se proto koná zábavně osvětový program a organizátoři přinášejí nové statistiky a zajímavá porovnání.

Energie z biomasy má mnoho podob od palivového dřeva, kterým topí čtvrtina českých domácností, přes dřevní peletky, jimiž domácností vytápějí své domy, až po elektřinu, kterou vyrábí bioplynové stanice z odpadů.

Z biomasy a bioplynu se aktuálně vyrábí asi 120 petajoulů (PJ) energie, především tepla. To představuje přibližně 13 procent energie, kterou Česko za rok spotřebuje. Udržitelným hospodařením by se dalo využít ještě zhruba jednou tolik. Z čistých zdrojů jsou v tuzemsku dobré podmínky pro další rozvoj zejména větrné a sluneční energie: dohromady dokáží vyrobit 28 TWh elektřiny, tedy asi polovinu současné spotřeby elektřiny, spočítali experti Komory obnovitelných zdrojů energie.

Na několika místech proběhne zábavně osvětový program:

• bludiště z balíků slámy a unikátní projekční kouli připravili pro děti v Třebíči
• na klinice Na Pleši u Mníšku pod Brdy, kterou spoluvlastní Roman Šmucler, bude od 14 hodin k vidění foukání pelet z cisterny do obřího zásobníku
• V Ústavu chemických procesů Akademie věd v 10.00 představí unikátní novinku – patentované čištění bioplynu na kvalitu zemního plynu pomocí vodní kondenzující membrány.

Vytápění na biomasu - ať už dřevem nebo v automatických kotlech na pelety - pomáhá zbavit malá města a vesnické oblasti smogu. Na kotle na biomasu navíc kraje vyplácejí tzv. kotlíkové dotace. Pár zajímavých čísel:

• v ČR se vyrábí přes 300 tisíc tun pelet ročně, dost pro 60-80 tisíc domácností. Dvě třetiny z toho se ale vyváží. A i když počet domácností topící peletami roste, je jich stále jen asi 25 tisíc. Na druhou stranu, stále asi 380 tisíc domácností topí špinavým uhlím. Je to škoda: malá města a vesnické oblasti se každý rok halí do škodlivého smogu.

• Česko už efektivně podporuje výrobu tepla z čistých zdrojů. Stát by ale měl ještě udělat dvě věci: především přestat v kotlíkových dotacích podporovat tzv. kombinované kotle, protože lidé v nich pálí dál špinavé uhlí. A na druhou stranu by měl motivovat domácnosti k čistému vytápění tak, že sníží DPH na palivové dřevo, pelety a brikety.

Klíčové statistiky a porovnání:

• Podíl všech obnovitelných zdrojů energie (OZE) na konečné spotřebě energie v roce 2015 byl 16,3 % (z OZE pocházelo 14,1 % vyrobené elektřiny, 19,8 % tepla a chladu a 6,5 % spotřeby energie v dopravě).

• V Česku má biomasa největší význam (podíl) ve vytápění: 19%. Většina spotřeby připadá na domácnosti (67 %), menší část na průmysl (18 %) a zbytek na ostatní odvětví. Elektřiny se z biomasy vyrábí necelých 6 % (a víc než polovinu z toho zajišťuje bioplyn).

• V Česku v roce 2015 pracovalo přímo či nepřímo v odvětví bioenergetiky 11 450 lidí, nejvíce v sektoru pevné biomasy (8 900 míst). Pro porovnání: ve výrobě mléčných výrobků pracuje asi 8,5 tisíce a ve zpracování a konzervování masa a masných výrobků asi 21 tisíc lidí.

Den bioenergetiky pořádá CZ Biom – České sdružení pro biomasu (CZ Biom) ve spolupráci s Komorou obnovitelných zdrojů energie (Komorou OZE).

Smyslem akce je poukázat na význam energie z dřevní štěpky, slámy, pelet nebo bioplynu ve výrobě obnovitelné elektřiny a tepla a připomenout si tak v současnosti nejvýznamnější obnovitelný zdroj v Česku i Evropě. Akce je součástí Evropského dne bioenergetiky, který organizuje AEBIOM – Evropské sdružení pro biomasu se svými partnery napříč evropskými zeměmi.

Státní podnik DIAMO předal pracoviště na lagunách společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., která zajistí odtěžení, odvoz a likvidaci kalů podle zákona o odpadech a schváleného realizačního projektu. „Po dlouhé době pokročí likvidace ropných lagun, které tíží obyvatele města řadu let. Legislativní a schvalovací proces byl náročný a zdlouhavý, je však zárukou maximální možné ochrany obyvatel a minimalizace dopadu projektu na životní prostředí,“ uvedl Tomáš Rychtařík, ředitel státního podniku DIAMO.

Společnost AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. byla vybrána ve dvoukolovém výběrovém řízení na konci roku 2015. Ve smlouvě o provedení prací se zavázala odstranit 91 562 tun tzv. nadbilančních kalů za nabídkovou cenu 429 milionů korun (bez DPH). Odtěžit a odvézt kaly z areálu lagun R1, R2 a R3 musí do konce roku 2018. Celkově má firma na zajištění likvidace kalů 5 let od podpisu smlouvy.

„Do konce letošního roku bude v areálu lagun probíhat pouze příprava, například zkoušky zavápňování, technologické zkoušky sanačního zásahu, odtěžování, úprava a třídění kalů. Jejich distribuce na příslušná koncová zařízení v rámci České republiky je v plánu počátkem příštího roku. Za tím účelem má AVE CZ povoleno v areálu lagun dočasně skladovat maximálně 30 tisíc tun upravených kalů,“ doplnil Josef Havelka, ředitel odštěpného závodu ODRA státního podniku DIAMO, který bude zajišťovat dohled.

Práce na lagunách budou probíhat za dodržování podmínek, které v oblasti ochrany ovzduší a veřejného zdraví stanovilo Ministerstvo životního prostředí ve svém „Souhlasném závazném stanovisku“ k záměru „NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ – LAGUNY OSTRAMO, nadbilanční kaly, 1. Realizační etapa“. To v praxi například znamená, že práce budou zastaveny, pokud koncentrace oxidu siřičitého, sirovodíku či prachu v ovzduší překročí stanovené limity. Bude zajištěno měření pachových látek, zkrápění cest a v neposlední řadě musí také nákladní automobily omezit rychlost v areálu lagun.

Po odtěžení kalů bude následovat sanace kontaminovaných zemin, kterou připravuje DIAMO, s. p., ve spolupráci s Ministerstvem financí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, městem Ostrava a státními orgány.

Historie

Do areálu dnešních lagun Ostramo se od konce 19. století ukládaly odpady z rafinérské výroby. V polovině 60. let 20. století k nim přibyly odpady z regenerace použitých mazacích olejů. Vzhledem k rozsahu technické a finanční náročnosti jejich likvidace převzal po ukončení činnosti chemičky Ostramo v roce 1996 odpovědnost za tuto ekologickou zátěž stát. Správou a zajištěním sanace byl pověřen státní podnik DIAMO. Tehdejší vláda zároveň souhlasila s použitím prostředků Fondu národního majetku na odstraňování škod v řádech miliard korun. Veřejnou zakázku na sanaci lagun získalo Sdružení Čistá Ostrava. Vytěžilo zhruba 200 tisíc tun kalů, během odtěžování v období let 2004 až 2011 se však ukázalo, že v lagunách je dalších zhruba 90 tisíc tun kalů, se kterými se původně nepočítalo. Ty jsou označovány jako nadbilanční.

Z pohledu rozdělení kompetencí veřejné správy na státní správu a samosprávu je určitě zajímavý nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2200/15. Spor se týkal toho, kdo odpovídá za údržbu silniční vegetace (kácení stromů u silnice) v intravilánu obce, zda vlastník pozemku (stát, potažmo ŘSD) či obec.

Soudy měly dlouho za to, že obec, jelikož "zeleň nacházející se na veřejných prostranstvích je veřejnou zelení" a obec je subjektem odpovědným za péči o veřejnou zeleň a to i na pozemcích, které nejsou v jejím vlastnictví, neboť "ochrana veřejné zeleně spadá do samostatné působnosti". A proto obci, jakožto "provozovateli zdroje ohrožení", může silniční správní úřad podle § 35 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích uložit povinnost odstranit toto ohrožení bez ohledu na to, zda je obec vlastníkem předmětných pozemků či nikoliv.

Ústavní soud však nesouhlasil.

Obec má sice oprávnění v samostatné působnosti při ochraně veřejné zeleně obecně závaznou vyhláškou ukládat povinnosti "k zajištění udržování čistoty … zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně", ale to neznamená, že má povinnost tyto činnosti přímo provádět na vlastní náklad nebo za ně nést odpovědnost. Podle Ústavního soudu nelze z obcí činit "správce cizích nemovitostí" v případech veřejného prostranství odlišných vlastníků. Správa na úseku silniční dopravy, včetně ochrany silnic a dohledu nad bezpečností silničního provozu, je svěřena příslušným silničním úřadům, jež jsou mimo jiné nadány pravomocí nařizovat odstranění zdrojů jeho rušení vlastníkům či jeho provozovatelům. Obce nejsou provozovatelé veřejné zeleně.

Celý text judikátu si můžete přečíst ZDE

Zdroj: www.pravniprostor.cz/

Skupina Solar Global, která v těchto dnech finišuje s výstavbou prvního velkokapacitního bateriového systému na jižní Moravě, oznámila, že v průběhu příštího roku bude realizovat výstavbu největšího bateriového úložiště ve střední a východní Evropě. Bateriový systém o kapacitě 10 MWh vyroste u obce Ochoz v Olomouckém kraji.

Podle Solar Global mají bateriové systémy pro akumulaci energie obrovský potenciál do budoucna. „Bateriové úložiště energie bude desetkrát větší (10 MWh), než systém, který slavnostně spouštíme 30. listopadu v Prakšicích na jižní Moravě (1 MWh) a stane se tak největším v regionu střední a východní Evropy,“ říká Vítězslav Skopal, zakladatel Solar Global.

„Elektrická energie, která bude v baterii akumulovaná, bude využitelná při výkyvech distribučních soustav nebo při zvýšené poptávce po energii. Baterie s kapacitou 10 MWh např. dokáže během výpadku dodávek proudu zásobovat po dobu jedné hodiny 20 tisíc domácností,“ dodává Vítězslav Skopal.

Ideálně chce skupina své baterie využívat pro podpůrné služby, ale k tomu se ještě musí změnit legislativa. Zapojení bateriových systémů do systému podpůrných služeb má jako hlavní cíl asociace AKU-BAT.

Čtěte také:

U Prostějova vznikne největší bateriové úložiště ve střední a východní Evropě. Solar Global za něj zaplatí 200 milionů

S postupným rozvojem využívání jiných druhů vod než je voda pitná (srážkové vody, šedé vody), ať již v průmyslu, či domácnostech, vzniká stále častěji potřeba jejich přesného měření. Příkladem může být dotační titul SFŽP ČR Dešťovka, který počítá s využíváním srážkových vod v domácnostech. V těchto případech ale nelze pro řádnou fakturaci stočného využít pouze standardně vodoměrem naměřené množství dodané pitné vody. Jednou z možností výpočtu stočného je měřit buď celkový objem vypouštěných odpadních vod, či pouze nový zdroj vody využívaný zákazníkem.

Z těchto důvodů SOVAK ČR i jako financující subjekt na poli technické standardizace ve vodohospodářském oboru uspořádal v říjnu tohoto roku kulatý stůl se zástupci Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a Českého metrologického institutu (ČMI) zaměřenou na otázky spojené s měřením jiných druhů vod než je voda pitná. Z jednání vyplynula nutnost určit měřidla, která mají odpovídající schválení typu na jiné druhy vod než je voda pitná. Již dnes musí ale vlastníci a provozovatelé vodohospodářské infrastruktury sdružení v SOVAK ČR upravovat smlouvy o dodávkách vody a odkanalizování v oblasti měření a způsobu fakturace při odkanalizování těchto vod. Zástupce ÚNMZ informoval o přípravě nové vyhlášky věnované seznamu stanovených měřidel a ověřování těchto měřidel. K 1. 1. 2020 by měl být přijat nový zákon o metrologii včetně nových prováděcích vyhlášek. Odpadní vody lze však již v současné době i při absenci stanovených měřidel pro tuto oblast měřit indukčními průtokoměry. Bohužel taková měřidla se běžně používají až od dimenze cca 65 mm a výše s relativně vysokými pořizovacími cenami. K dispozici jsou i ultrazvukové a indukční vodoměry menších dimenzí v nižší cenové úrovni (cca 3 000 Kč umožňující i dálkový odečet), ale tyto v současnosti nemají schválení typu pro vodu jinou než je voda pitná; tj. nelze je v předmětných případech užít v režimu stanovených měřidel.

Oblast měření jiných druhů vod než jsou vody pitné, pro účely stanovení stočného, tak není možné cca do roku 2020 řešit plně v režimu stanovených měřidel. ÚNMZ a ČMI podporují co nejrychlejší zakotvení tématu do nové metrologické legislativy. SOVAK ČR se bude aktivním způsobem spolupodílet na metodickém doplnění takovéto snahy (mimo jiné např. při řízení normotvorných úkolů zaměřených na řešení dané problematiky). Zúčastněné strany konstatovaly zásadní přínos trvalého dohledu nad vlastním měřením prostřednictvím Smart Meteringu, resp. on-line dálkových odečtů, a shodli se na podpoře zakotvení tohoto tématu do technických a právních předpisů.

Pro aktuálně realizovaná řešení při požadavku osazování měřidel na zdroje jiných vod než je voda pitná, které jsou návazně odkanalizovány, je konstatována možnost použití pracovních měřidel nestanovených, u nichž se metrologická návaznost zajišťuje aktem posouzení funkční způsobilosti měřicího systému, jehož nedílnou součástí je úřední měření, případně kalibrace měřidla. Obecně pak platí, že i tato měřidla podléhají metrologické kontrole podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 505/90 Sb.)

Autor:

Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR    

Ing. Ondřej Beneš, člen představenstva SOVAK ČR     

Ing. Petr Sýkora, předseda metrologické komise SOVAK ČR

V současné době po celém světě dochází k posunu od využívání fosilních paliv k obnovitelné energii. Vědci nyní představili nový materiál, který má podobnou energetickou efektivitu jako uhlí – jen ho není zapotřebí pracně dobývat z hlubin země a při jeho spalování se neuvolňují škodliviny.

Tzv. „instantní uhlí“ se vyrábí ze zemědělského odpadu (dřevo, rostliny apod.), kterého je k dispozici víc než dost.

„Pokud se zamyslíte nad tím, jak Matka příroda produkuje fosilní uhlí, je to o času, tlaku a teplu. Provádíme tytéž procesy, ale místo milionů let to zvládneme za pár hodin. A protože do směsi se nedostanou minerály, nemáme tu potenciální znečišťující látky,“ uvedl Tim Hagen z Natural Resources Research Institute (NRRI).

Celý proces připomíná přípravu pražené kávy. Surová biomasa se vysuší, v prostředí s nízkým obsahem kyslíku zahřeje na teplotu 249°C a následně stlačuje.

Indikátorem množství uložené energie je v angloamerické měrné soustavě BTU, tedy britská tepelná jednotka (1 BTU = 1 055,05585 J): klasické uhlí poskytuje kolem 12 500 BTU na libru, zatímco toto biopalivo 8000-9000 BTU na libru. Jedna konkrétní varianta, známá jako „energetické bahno“, však může dosáhnout ještě vyšší úrovně.

Je samozřejmě otázkou, zda se dotyčné uhlí podaří dostat na trh, resp. zda (a kdy) se začne masově vyrábět. Teoreticky by ale mohlo snížit emise z uhelných elektráren, naši závislost na těžbě uhlí pro potřeby ocelářského průmyslu atd.

Zdroj: https://vtm.zive.cz/ (původní článke - NRRI)

Do roku 2021 budou mít řidiči v Česku k dispozici dalších 125 rychlodobíjecích stanic pro elektromobily. Jejich vybudování podpoří ministerstvo dopravy z evropských prostředků. Z Operačního programu Doprava na ně může putovat až 130 milionů korun v rámci podpory infrastruktury pro alternativní paliva.

Výzvu ministerstvo dopravy vyhlásilo 13. listopadu. Konečný termín pro předložení žádostí bude 4. května 2018. O dotaci se mohou ucházet žadatelé, kteří již na území členských států EU provozují alespoň 10 veřejně přístupných dobíjecích stanic a kteří předloží komplexní projekt na vybudování 125 rychlodobíjecích stanic rovnoměrně umístěných po celém území České republiky. Maximální míra podpory ze způsobilých výdajů může v této výzvě dosáhnout až 70 %.   

„Z předložených žádostí vybereme jeden projekt, který nejlépe splní požadovaná kritéria. Rozhodovat bude zejména hospodárnost a připravenost projektu“, uvedl ministr dopravy Dan Ťok.

Další tři výzvy zaměřené na vybudování tzv. páteřní sítě rychlodobíjecích stanic budou vyhlášeny v průběhu příštích tří let. Celkem by tak nejpozději do konce roku 2023 mělo vzniknout 500 rychlobíjecích stanic. Bude tak splněn cíl stanovený v Národním akčním plánu čisté mobility, který byl schválen vládou v listopadu 2015. 

Vedle rychlodobíjecích stanic pro elektromobily chce Ministerstvo dopravy podpořit také výstavbu běžných dobíjecích stanic. S vyhlášením výzvy počítá začátkem příštího roku. V průběhu jara je pak v plánu ještě vyhlášení výzev na podporu výstavby plnících stanic na CNG, LNG a vodík. Celkem má Ministerstvo dopravy pro tento dotační program v rámci OPD vyčleněno 1,2 mld. korun.

Bližší informace o podmínkách podpory jsou součástí podrobné dokumentace výzvy, která je zveřejněna na webu Řídicího orgánu OPD: https://web.opd.cz/vyzva-30

Ten, kdo bude chtít vyrábět čistou energii z vlastního zdroje, už by tak na rozdíl od dnešní situace nemusel komunikovat s různými institucemi, jako je provozovatel distribuční soustavy, městský úřad nebo stavební úřad. Vše potřebné by bylo možné vyřídit právě v jednotném kontaktním místě, které komunikaci se všemi úřady obstará. Více ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

V současné době je přezkum účinnosti právních předpisů stanoven čl. 6 části B v Obecných zásadách pro hodnocení dopadů regulace (OZ RIA). Zároveň je obecně podchycen v § 22 kompetenčního zákona. Základní rámec k provádění ex post RIA je tedy nastaven, v praxi však příliš využíván není. Předkládaný materiál nastavuje jednotný mechanismus provádění přezkumu, který respektuje současné nastavení v OZ RIA. Zároveň tento proces přibližuje všem zpracovatelům.

Z výsledku dotazníkového šetření z května roku 2017 jasně vyplývá, že zpětný přezkum neprobíhá jednotně a systematicky. Zároveň byl, ze strany ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů, identifikován zájem o správné nastavení systému přezkumu.

Výchozím bodem je nezbytnost podrobit každý právní předpis kvalitnímu zhodnocení, a to jak z hlediska splnění cílů či souladu skutečných dopadů s předpokládanými, tak z hlediska časové relevantnosti. Každý přezkum by měl mít oporu z hlediska nastavení indikátorů a kritérií a plynule tedy navazovat na hodnocení dopadů regulace již ve fázi návrhu – tedy logické navázání na provedenou ex ante RIA (v podobě Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace).

Podstatou navrhovaného materiálu je zavedení systematického předkládaní ex post hodnocení vládě a rovněž jejich zveřejňování na internetových stránkách gestorů/zpracovatelů jednotlivých právních předpisů. Pouze komplexní proces hodnocení dopadů regulace, tedy vč. ex post RIA, poskytuje skutečný obraz o kvalitě regulace a posiluje legislativní proces.

Současně s návrhem zavedení systematického přezkumu je připravována metodika, která bude nápomocná všem zpracovatelům ex post RIA. Metodika vznikla ve spolupráci úzké pracovní skupiny a klade si za cíl srozumitelně a návodně provést zpracovatele jednotlivými kroky celého procesu zpracování přezkumu.

Návrh mechanismu systematického přezkumu účinnosti právních předpisů byl zpracován na základě opatření Implementačního plánu Strategického rámce pro rozvoj veřejné správy v ČR pro období let 2014 – 2020 pro Strategický cíl 1: Modernizace veřejné správy (specifický cíl 1.2 Snižování regulatorní zátěže) – UV ze dne 27. 6. 2014 č. 680 a UV ze dne 5. 12. 2016 č. 1088.

Zpracování na základě uvedeného usnesení však není jediným důvodem. Podle  mezinárodního měřítka Česká republika dostatečně nevyužívá všech svých možností v oblasti zpětného přezkumu účinnosti právních předpisů. Na rozdíl od dobře ukotveného systému hodnocení dopadů navrhované regulace (ex ante RIA) vykazuje zpětné hodnocení dopadů regulace (ex post RIA) značné nedostatky, což potvrzují i poslední šetření OECD.

Dokument ke stažení:

Materiál

Příloha usnesení

Návrh usnesení

V souladu s Aktualizovanou státní energetickou koncepcí podnikla společnost ČEZ další krok v procesu komplexního posouzení vlivů plánované výstavby nových bloků v lokalitě Dukovany na životní prostředí. Dnes předala Ministerstvu životního prostředí dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí, která zohledňuje závěr zjišťovacího řízení ze dne 9. 12. 2016, ve kterém MŽP formulovalo doporučení, na které oblasti vlivů záměru na životní prostředí má být v dokumentaci EIA kladen zvýšený důraz. Jde o významný posun v naplňování Národního akčního plánu souvisejícího s dlouhodobým zajištěním energetické soběstačnosti České republiky.

Účelem procesu EIA je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy případné výstavby a provozu na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Proces probíhá v zákonem definovaných případech, a to vždy dříve, než jsou získána všechna další povolení a než investor začne s vlastní stavbou. Evropská energetika prochází obdobím změn a nejistot a ČEZ chce být připraven na všechny varianty budoucího vývoje.

Proces EIA je řízen Ministerstvem životního prostředí. ČEZ je připraven dodat odborníkům veškeré informace, které budou pro vyhodnocení vlivu plánované výstavby až dvou nových bloků v Dukovanech potřebovat.

Aktualizovaná státní energetická koncepce, kterou vláda ČR schválila v květnu roku 2015, a navazující Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, schválený na počátku června 2015, počítají s jádrem jako s významným zdrojem elektrické energie, který má zajistit energetickou bezpečnost, konkurenceschopnost a udržitelnost energetiky České republiky. Energetický mix dále doplňují obnovitelné zdroje a klasické elektrárny. Vzhledem k dobrému technickému stavu stávajících čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany lze předpokládat jejich bezpečný a spolehlivý provoz minimálně do roku 2035. Poté by následovalo jejich postupné odstavení. Projekt 1 až 2 nových bloků v lokalitě Dukovany primárně nahradí stávající bloky.

Včasnou přípravou nových bloků v Dukovanech budeme schopni zajistit kontinuální výrobu elektřiny v lokalitě, kde je ověřen dlouhodobý vliv bezpečného a spolehlivého provozu stávajících 4 bloků Jaderné elektrárny Dukovany. Výstavba výrazně přispěje k zachování i tvorbě nových pracovních míst a sociálnímu životu celého regionu. „Jadernou energii stále pokládáme v podmínkách České republiky za jedno z nejlepších možných řešení z hlediska ekonomiky i ekologie a EIA je jedním z předpokladů pro následná rozhodnutí o výstavbě samotné. Fakticky tím naplňujeme úkoly z Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky, který schválila vláda ČR.“ odůvodnil předání dokumentace EIA na MŽP ředitel divize Jaderná energetika a člen představenstva Bohdan Zronek.

Další informace o přípravě výstavby nových bloků v lokalitě Dukovany budou postupně zveřejňovány na webových stránkách ČEZ. Informace tak budou přístupné široké veřejnosti i k následné diskuzi.

Páté setkání Inovační platformy pro oblast Smart cities / Chytrý venkov se uskuteční v úterý 14. 11. 2017 od 13:00 do 18:00 hod. v prostorách Středočeského inovačního centra (Pražská 636, Dolní Břežany). Akce je vhodná pro starosty, místostarosty a tajemníky, vedoucí odborů a projektové manažery z měst a obcí ve Středočeském kraji se zájmem o témata chytrých měst / chytrého venkova. Co vám tato akce přinese? Jednak informace o nových možnostech v oblasti odpadového hospodářství a vodohospodářství a také inspiraci z Česka i ze zahraničí v oblasti cirkulární ekonomiky a nakládání s komunálními odpady. Program a online přihláška ZDE.