Státního fondu životního prostředí ČR dnes informoval, že dochází k prodloužení příjmu žádostí pro 69. výzvu (odpady) OPŽP. Nový termín ukončení příjmu žádostí je stanoven na 28. února 2018 (20:00). V případě 72. výzvy (značištění vod) se příjem žádostí uzavře nově až 18. září 2018. Vzhledem k častým dotazům ke zveřejněnému textu 69. výzvy Fond upřesňujeme následující informace:

Popis podporovaných aktivit

Podporovaná aktivita 3.2.3: Výstavba a modernizace zařízení na energetické využití odpadů a související infrastruktury

Podle § 3 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech některé druhy odpadu přestávají být odpadem, jestliže poté, co byl odpad předmětem některého ze způsobů využití, splňuje následující podmínky podle písm. a) až e)

a) věc se běžně využívá ke konkrétním účelům,
b) pro věc existuje trh nebo poptávka,
c) věc splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené zvláštními právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky,
d) využití věci je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví a
e) věc splňuje další kritéria, pokud jsou pro určitý typ odpadu stanovena přímo použitelným předpisem Evropské unie.

V případě, tuhých alternativních paliv musí být pro splnění podmínky podle písm. c) splněna norma ČSN EN 15 359 Tuhá alternativní paliva - Specifikace a třídy a navazující normy. Norma ČSN EN 15 359 Tuhá alternativní paliva (TAP) přímo uvádí že, TAP může přestat být odpadem ve Společenství nebo na národní úrovni pokud jsou splněna určitá kritéria. Až do tohoto legislativního rozhodnutí mohou být TAP použita v závodech podle směrnice 2000/76/ES o spalování odpadů. Směrnice o spalování odpadů byla nahrazena směrnicí 2010/75/EU o průmyslových emisích. Dokud tedy nebudou stanovena kritéria podle písm. e) nebo národní kritéria TAP nelze vyvést z režimu odpadů a lze jej využívat pouze v zařízeních, která disponují povolením pro spalování nebo spoluspalování odpadů podle směrnice o průmyslových emisích.

Pro úplnost dodáváme, že § 3 odst. 7 zákona, o odpadech dále stanovuje, že pro konkrétní způsoby použití vedlejších produktů podle odst. 5 a výrobků z odpadů podle odst. 6 musí být splněna kritéria pro využití odpadů, pokud jsou stanovena. Tato kritéria v případě energetického využívání TAP stanovuje zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a jeho prováděcí předpisy. Po vydání vyhlášky stanovující kritéria pro přechod odpad/neodpad pro TAP bude možné TAP energeticky využívat pouze v zařízeních pro spalování nebo spoluspalování odpadů podle zákona o ovzduší.

Z výše uvedeného vyplývá, že přejímat vyrobené palivo ze zařízení na výrobu paliv z odpadů v režimu zákona o odpadech je nezbytnou podmínkou a koncové zařízení tedy musí mít k provozu souhlas § 14 odst. 1 zákona o odpadech.

Pro všechny typové projekty dále platí, že traktor nebude uznáván způsobilým, pokud bude sloužit pouze jako energetický prostředek či nakladač.

Další informace k výzvám:

• 69. výzva

• 72. výzva

Zdroj: SFŽP

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dnes informovalo, že aktuálně pracuje na zajištění anglického originálu „Best Available Techniques (BAT) Reference Document for the Production of Pulp, Paper and Board“ (BREF PP). Pro tuto chvíli je k dispozici část překladu referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro výrobu papíru, buničiny a lepenky do kapitoly 2.

Dokument ke stažení:

BREF PP_kapitola 2 [pdf, 7917 kB]

Zdroj: MPO

Nové osobní automobily a dodávky by v Evropské unii měly mít v roce 2030 o 30 procent nižší emise než v roce 2021. Součástí dnes zveřejněného návrhu Evropské komise, který má zajistit v EU "čistou mobilitu", jsou také pobídky, které by měly evropské výrobce automobilů posunout k větší výrobě bezuhlíkových či nízkouhlíkových aut, především elektromobilů. Evropské automobilky se v příštích letech chystají výrazně rozšířit nabídku svých modelů na elektrický pohon. Cílem je vyhovět stále přísnějším požadavkům regulačních orgánů na snižování emisí.

Návrh, kolem kterého se v posledních dnech výrazně lobbovalo, dnes novinářům představili místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič, komisař pro klimatické změny a energie Miguel Cañete a komisařka pro dopravu Violeta Bulcová.

"Dnešní sada návrhů nastavuje pro evropské výrobce podmínky tak, aby světový energetický přechod vedli a nebyli ve vleku ostatních. Pobídne je k výrobě nejlepších, nejčistších a konkurenceschopných aut," míní Šefčovič. Zdůraznil, že auta byla v Evropě vynalezena a nyní je podle něj čas na to, udělat to znovu.

Komise totiž varuje, že evropští automobiloví výrobci by mohli o své světové prvenství v souboji s firmami z USA, Japonska, Jižní Koreje či Číny snadno přijít právě v segmentu nízkoemisních vozů, který v budoucnosti čeká rozvoj. Například Čína zavedla výrobcům kvóty na tato auta od roku 2019, některé státy v USA také zavádějí příslušné regulační rámce.

Návrh je součástí snah komise zajistit splnění celkového cíle zredukovat emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 nejméně o 40 procent, jak se unie zavázala v Pařížské klimatické dohodě.

Komise dnes přišla s návrhem předpokládajícím, že průměrné emise v EU nově registrovaných osobních a dodávkových automobilů budou muset být v roce 2025 o 15 procent a v roce 2030 o 30 procent nižší ve srovnání s rokem 2021, cíl tak už nebude definován v absolutní hodnotě CO2 na kilometr. Cíl ovšem bude mezi výrobce rozdělen na základě testů emisí všech nových aut a dodávkových aut v jejich flotile. Tato měření budou založena na přesnější metodě označované zkratkou WLTP. Pokud výrobce svůj specifický emisní cíl přesáhne, může od komise dostat pokutu ve výši 95 eur (asi 2500 Kč) za každý gram CO2 na kilometr navíc za každý v tom roce nově registrovaný automobil.

Výrobci, kteří dosáhnou vyššího podílu bezemisních či nízkoemisních aut - definovaných jako auta s emisemi nižšími než 50 gramů CO2 na kilometr - než je 15 respektive 30 procent, budou "odměněni" méně přísným celkovým cílem snižování emisí CO2. "Kvóta na elektromobily" či na vozy jezdící na vodík jako taková ale v návrhu není. Cílem je, aby výrobci postupně přešli od konvenčních motorů k elektromobilům, ovšem při zajištění dostačeného času na vzdělání zaměstnanců.

Komise podle dnes zveřejněných materiálů předpokládá, že zvýšené náklady na ekologičtější automobily budou dostatečně vyváženy úsporami na palivu při jejich používání. V roce 2025 by měla být u nově pořízeného vozu úspora asi 600 eur (téměř 16.000 Kč), v roce 2030 dokonce až 1500 eur (téměř 40.000 Kč), a platit to má i pro auta koupená z druhé ruky.

Přesto by tento vývoj neměl vést ke konci osobních aut se spalovacími motory. Podle komise bude takový motor mít v roce 2030 v EU stále asi 80 procent automobilů.

Součástí dnešních návrhů, o nichž budou nyní jednat členské země EU a Evropský parlament, je také snaha podpořit nákupy čistých automobilů veřejným sektorem. Komise také žádá větší úsilí při vytváření evropské infrastruktury, kterou podobné automobily k provozu potřebují.

Komise odhaduje potřebnou výši investic na 22 miliard eur (přes 580 miliard Kč) do roku 2025. Soukromé investice a prostředky členských států proto plánuje podpořit dodatečnými 800 miliony eur (přes 21 miliard Kč).

Evropské automobilky výrazně rozšíří nabídku elektromobilů

Evropské automobilky se v příštích letech chystají výrazně rozšířit nabídku svých modelů na elektrický pohon. Cílem je vyhovět stále přísnějším požadavkům regulačních orgánů na snižování emisí. Koncerny jako Volkswagen nebo Mercedes Benz chystají ke každému modelu elektrickou alternativu. Vyplývá to z informací firem.

Evropská komise dnes přišla s návrhem, podle kterého by nové osobní automobily a dodávky v EU měly mít v roce 2030 o 30 procent nižší emise než v roce 2021. Součástí návrhu jsou pobídky, které by měly evropské výrobce automobilů posunout k větší výrobě především elektromobilů.

Česká Škoda Auto již oznámila, že s prvním elektromobilem přijde na trh v roce 2020, o rok dříve to bude vůz na hybridní pohon. V roce 2025 bude mít Škoda pět modelů na elektrický nebo hybridní pohon a v roce 2030 bude elektrický pohon u každé modelové řady. Za osm let chce prodávat čtvrtinu vozů na elektrický nebo hybridní pohon. Elektrické vozy se budou vyrábět na stejných místech, jako auta se spalovacími motory. Škoda zároveň v příštích letech přestane do menších modelů montovat dieselové motory.

S elektrickou alternativou ke každému ze zhruba 300 modelů počítá v roce 2030 celý koncern Volkswagen, kam Škoda patří. Značky skupiny do roku 2025 dodají na trh 80 nových modelů elektromobilů. V roce 2025 by měl mít elektrický pohon jeden ze čtyř vyrobených vozů v automobilkách skupiny, což představuje tři miliony vyrobených elektromobilů ročně.

Mercedes chce mít u každé řady model na elektřinu za pět let. Celkem plánuje kolem 50 variant elektrických vozů. Značku mini vozů smart firma chce do roku 2020 v Evropě a Severní Americe zcela převést na elektrický pohon. Smart tak bude první značkou, která kompletně přejde ze spalovacích motorů na elektromotory.

Francouzská společnost PSA Group, která vyrábí automobily značky Peugeot a Citroën, plánuje do roku 2023 elektrické či hybridní verze u 80 procent jejích vozů. Podobně vozy značky Jaguar Land Rover budou od roku 2020 dostupné i v elektrické nebo hybridní verzi. Největší britská automobilka, kterou vlastní indická společnost Tata Motors, už loni oznámila, že na rok 2020 připravuje výrobu ekologických variant poloviny nových osobních vozů, své plány později rozšířila.

Zdroj: ČTK

Evropská komise vydala zprávu s názvem Dva roky po Paříži – pokrok k dosažení závazků EU v oblasti klimatu, která ukazuje, že v letech 1990 až 2016 se podařilo snížit emise skleníkových plynů o 23 %, zatímco ekonomika ve stejném období vzrostla o 53 %. Zpráva dále ukazuje, že i přes postupné zvyšování ekonomického růstu je EU na cestě ke splnění svých závazků do roku 2020. Komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiky Miguel Arias Cañete řekl, že EU je odhodlána splnit i cíl pro rok 2030, kterým je snížení emisí o 40 % oproti roku 1990.

Zdroj: CEBRE

ROZHOVOR Jaroslav Pašmik je vedoucí Centra managmentu udržitelnosti na Vysoké škole ekonomické v Praze. Odpadové fórum s ním navázalo spolupráci v návaznosti na právě řešený pilotní projekt na Praze 7, jehož cílem je redukce a prevence textilního odpadu. Jaroslav Pašmik seznámil čtenáře Odpadového fóra s Centrem i s navrhovaným řešením, jak přistoupit k situaci vzrůstajícího množství textilního odpadu.

Jste vedoucí Centra managmentu udržitelnosti při Vysoké škole ekonomické v Praze. Jak dlouho Centrum funguje? S jakým cílem bylo založeno?

Centrum je velmi mladé. Vzniklo zhruba před rokem v rámci Institutu excelence v managementu na Fakultě podnikohospodářské. Jeho cílem je s použitím naší expertízy pomáhat organizacím i jedincům řešit problémy udržitelnosti. Usilujeme také o to, aby se udržitelnost stala součástí DNA Vysoké školy ekonomické v Praze, stejně jako je tomu u jiných světově nejuznávanějších ekonomických škol.

Spolupracuje Centrum se soukromými subjekty?

Spolupráci s byznysem teď budujeme skrze předmět Management udržitelnosti, který jsem založil krátce před vznikem Centra. Tady se spolupráce rozjela docela rychle. Spolupracujeme se severskými korporacemi jako IKEA nebo SKANSKA, se špičkou leteckého průmyslu GE Aviation nebo s retailovými velikány, jako je TESCO. Dva projekty jsme také dělali s ČSOB a s nemovitostním komplexem Korunní dvůr. S IKEA jsme například spolupracovali na projektu sdílené ekonomiky v oblasti dopravy, a také jsme prozkoumávali možnosti posunu byznys modelu z prodeje na pronájem. S TESCO momentálně pracujeme na projektu zvyšování transparentnosti firmy v rámci Fashion Transparency Index. S ČSOB jsme se dívali na podmínky nastavení velkých úvěrů, který by měly potenciál pro snižování emisí CO2. S projektem Korunní dvůr jsme prováděli srovnávání různých certifikací udržitelnosti vhodných, a také jsme analyzovali možnosti nasazení energie z obnovitelných zdrojů.

Vzhledem k tomu, že Centrum funguje jen jeden rok, asi nejsou nějaké reálné výstupy.

Máme reálné výsledky ve spolupráci ve firmách, kde řešíme problémy udržitelnosti. Ale máte pravdu, že toho zatím není hodně. Jsou to spíše menší věci, kdy třeba pomůžeme zpracovat kvalitní multikriteriální analýzu, aby firma mohla v udržitelnosti pracovat lépe a efektivněji. Nebo analyzujeme návratnost některých investičních opatření, které mají pozitivní vliv na životní prostředí. (Nemohu jít ale do velkých detailů, protože jsme vázáni mlčenlivostí, což mi znemožňuje mluvit o konkrétních datech.)

Jaké možnosti posunu byznys modelu z prodeje na pronájem jste prozkoumávali?

K tomu mohu říci jen obecně, že změna byznys modelu může zvýšit udržitelnost dopadů fungování firmy a zároveň jí přinést další profit. Může se třeba jednat o přechod z prodeje některých výrobků na jejich pronájem. Firma tedy prodává službu, přičemž výrobek je stále v jejím vlastnictví. To firmu motivuje k udržitelnější výrobě, protože čím déle výrobek slouží a zákazník je spokojen, tím déle může firma inkasovat za pronájem. Forma pronájmu navíc dovoluje firmě po skončení smlouvy výrobek znovu zpracovat. To se samozřejmě musí nejdřív namodelovat a propočítat. A na tom třeba pracují naše týmy.

ODPADOVÉ FÓRUM AKTUÁLNĚ - přehled obsahu:

• Rozhovor s Jaroslavem Pašmikem

• Polemika: Zákaz importu odpadů do Číny

• Když dělají dva totéž, není to totéž

• Předcházení vzniku stavebních odpadů v územích obcí a DSO Horažďovicko

• Nakládání s BRKO je smysluplné pokud je kvalitně zpracován a využit v zemědělství

• V oblasti předcházení vzniku odpadů jsme zas o krok dál

• V čem se můžeme poučit od Izraele?

• Lithium v Krušných horách – jak dále?

• Výskyt antibiotické rezistence na čistírně odpadních vod

• Dopady novely stavebního zákona

• Nakládání s čistírenskými kaly

• I příští rok nabídne OPŽP dotace na lepší hospodaření s odpady

• SEDITANK – automatický systém pro přípravu materiálu před anaerobní fermentací

• Jak omezit množství odpadů? Klíčová je prevence!

• Proces autorizace podle nařízení REACH

• Legislativní a dotační souhrn

PŘEDPLATNÉ / CENÍK INZERCE

Na která témata udržitelnosti se studenti Vysoké školy ekonomické zaměřují? Můžete nám prozradit nějaká témata studentských prací?

Jsem na VŠE jen krátce, takže teprve vypisuji témata kvalifikačních prací, do kterých ale studenti rychle dorůstají. Vypisuji témata zkoumající bariéry pro výkon v udržitelnosti v různých odvětvích ekonomiky, témata zabývající se výzkumem zvyšování profitability firem skrze management udržitelnosti, ale také témata zaměřená na management udržitelnosti současného města.

Zaznamenala jsem především Vaše projekty v oblasti textilního odpadu. Kdy jste hodnotili, zda sběrné kontejnery na textil, řeší problém textilního odpadu. Mohl byste mi vysvětlit, o co šlo?

To je takový pilotní projekt, který stále probíhá ve spolupráci s Prahou 7. Jeho cílem je napomoci redukci textilního odpadu, který vzniká v městských částech. Nejprve jsme zmapovali současnou situaci výroby a spotřeby textilu. Přišli jsme na to, že fenomén takzvané rychlé módy žene spotřebu rekordně vzhůru. Rychlá výměna módního textilu způsobuje vzrůstající množství odpadu, který se dnes řeší převážně sběrem do speciálních kontejnerů. Problém je v tom, že jen zlomek tohoto odpadu se upotřebí nebo zpracuje v místě spotřeby, tedy v Česku. Část končí ve spalovnách a velká část se prodává do rozvojových zemí, kde působí různé problémy. Rozhodli jsme se tuhle situaci nejen zkoumat, ale také iniciovat vznik konsorcia, které by jí dokázalo efektivně řešit. Proto jsme pozvali ke spolupráci Prahu 7, provozovatele kontejnerů POTEX, neziskovku Fashion Revolution a různé menší zpracovatele textilního odpadu. Cílem je najít společně způsob, který by pomáhal udržitelně zpracovat textilní odpad přímo v Česku. Teď jsme ve fázi sestavování konsorcia. Studenti k tomu zpracovávají projekt, který mapuje nejlepší příklady praxe ze světa. Jedna ze studentek by se tomuto tématu měla věnovat také ve své kvalifikační práci.

Ale prodej textilu do rozvojových zemí je často prezentován jako humanitární pomoc. Řešili jste tento problém s dotčenými subjekty?

Ano, řešili. Skutečnost je taková, že firmy, které textilní odpad prodávají dál, nad ním ztrácejí kontrolu při předání obchodníkům. Ze zahraničních výzkumů pak vyplývá, že textil končí například v Africe, kde je jeho užitek rozporuplný. Na jedné straně samozřejmě podporuje živobytí obchodníků a lidí, kteří třeba ten textil ještě perou, přebírají a distribuují, ale na druhou stranu likviduje místní textilní dílny a průmysl a zvyšuje odpad na skládkách. A protože v Africe není tenhle byznys příliš regulován, tak při importu dochází například k celním podvodům. O tomhle tématu dobře informuje například organizace Oxfam.

Textilní odpad by mohl být řešen nižší spotřebou, takový model přináší tzv. Slow fashion, o které jste již zmiňoval. Slow fashion má většinou jednu velkou nevýhodu, je velmi drahá, a tím nedostupná. Není to překážkou k nižší spotřebě? Znáte možnosti levné slow fashion?

To je rozšířený mýtus. Udržitelná nebo tzv. pomalá móda nemusí být nutně dražší. Osobně se snažím již několik let takto nakupovat a z vlastní zkušenosti mohu říci, že i nové kusy oblečení z certifikované bio-bavlny a různé lokální značky mají ceny docela konkurenceschopné. Nemohou ale soutěžit s tou nejlevnější produkcí, při jejíž výrobě se nehledí na žádné standardy ani kvality, ani bezpečnosti o férové mzdě pro šičky ani nemluvě. Kdo chce pomalou módu opravdu levně, tak to vlastně taky jde: Může se vypravit do second handu a počíhat si tam na nějaký pěkný kousek. Ale chce to alespoň elementární znalosti o vlastnostech a kvalitě materiálů.

Zdroj: Odpadové fórum 11/2017

Autor: Jana Drábková

Koncept dostal jméno Terzo Millennio, tedy v italštině doslova „třetí tisíciletí“. Kromě velmi lehké karbonové struktury a extrémně aerodynamické karoserie má být hlavním tahákem elektrický pohon. Ten má tvořit čtyři elektromotory, které jsou zásobovány energií ze superkapacitorů a baterií, přičemž ty jsou zakomponovány do panelů karoserie za použití karbonových nanotrubek a ultratenkých baterií. Fotogalerie - ZDE.

Zdroj: DENÍK.cz

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) se chce v příštích letech více zaměřit na problémy související se suchem, tedy například změnu hospodaření s vodami ze srážek nebo větší využití vyčištěných odpadních vod. Přivítalo by i změnu koncepce vodního hospodářství. Novinářům to včera v Ostravě řekli zástupci sdružení.

„Domnívám se, že budování nových přehradních nádrží, obnova řady rybníků, velké retence, to je jediný způsob, jak zadržíme dešťovou vodu, jejichž srážek na našem území je dostatek, a jak potom ji využijeme jako povrchovou nebo i podzemní vodu při výrobě pitné vody,“ řekl předseda představenstva SOVAK František Barák.

V Česku se zhruba polovina pitné vody vyrábí z povrchových a polovina z podzemních zdrojů. Množství povrchové vody přitom podle Baráka záleží na schopnosti zadržet tuto vodu na českém území. „V oblasti vodárenství jsme zaznamenali jisté problémy s dostatkem zdrojů, ovšem to se týkalo jenom některých oblastí. Právě vybudování a využívání nových přehrad, kumulace povrchové vody v přehradách, v případě přebytku potom dotování podzemních zdrojů právě z přebytků povrchových zdrojů nám umožní zvýšit kapacitu celkových zdrojů pro výrobu pitné vody,“ řekl Barák.

Potřeba je podle něj udělat některá opatření, jež se ale často nedaří uskutečnit. „Já bych přivítal, kdyby v českém vodárenství byla jediná koncepce na vodu. V současné době povrchová voda je v kompetenci ministerstva zemědělství a podzemní voda je v kompetenci ministerstva životního prostředí,“ řekl Barák. Někdy je pak například obtížné určit, jako třeba u vody v dolech, zda jde o vodu povrchovou, či podzemní, a do čí kompetence tak patří.

Ředitel SOVAK Oldřich Vlasák řekl, že pro připravované stavby několika nádrží, mezi nimi Nových Heřminov či Pěčína, je několik velmi pozitivních důvodů. „Je to nejenom zadržení vody v krajině, ale je to i případné propojení do vodárenských soustav, kterých v České republice je 11. Je to další z náhradních zdrojů a my musíme mít diverzifikované zdroje pro potřeby nějakých větších such nebo velkých výkyvů,“ řekl Vlach.

Náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž uvedl, že se vodárenské soustavy budou muset propojovat. „V oblastech, kde není dostatečná zásoba podzemních vod, tak nebudou stačit místní zdroje. Takže se bude muset přivádět voda strategickými páteřními řady z míst, kde voda existuje, do míst, kde je potřeba nahradit některé stávající vysychající zdroje,“ řekl náměstek.

Je podle něj také potřeba zamyslet se nad celkovou koncepcí, protože například velká část společností neplní povinnosti týkající se obnovy infrastruktury. „Malých provozovatelů je hrozně moc. Je tady 6000 vlastnických společností a to samozřejmě s sebou nese ztráty v efektivitě provozování. Stát by měl přijít s akčním plánem, jak tu situaci řešit,“ řekl Kříž.

Druhá nejlidnatější země světa má problémy s omezováním emisí CO2. Nakolik se jí podaří ukočírovat využívání fosilních paliv v následujících letech, bude mít významné dopady na celou planetu. V Indii totiž žije 240 milionů lidí bez elektřiny, kteří si také chtějí splnit svůj „americký sen“ o konzumní společnosti. Jak tuto energetickou výzvu Indie zvládne, ovlivní tak i klimatické cíle celé planety. V Indii loni rostly emise oxidů uhlíku o pět procent, ostatní země z první pětky největších producentů naopak zaznamenaly pokles. Indie je stále velmi průmyslově nerozvinutá, a proto bude hodně záležet na tom, jak se vyrovná s modernizací ekonomiky. Více ZDE

Zdroj: EURO

Nová legislativa, nové normy, nová řešení, nové výrobky a nové možnosti, jak ještě lépe spolupracovat v souvislostech a s donáškou skoro až do domu.

V loňském roce se firma ASIO rozdělila na dvě samostatné části a jak jsme očekávali, uvolnil se tak prostor pro nové výrobky a nová řešení, o která se s vámi rádi rozdělíme. S námi jste u zdroje informací. Vítejte na tradičních jarních seminářích.

Témata

Hospodaření s dešťovými vodami (HDV) - komplexní pohled na řešení objektů (ekonomika, možnosti dotace)

• Novinky pro oblast HDV
• Oblast zasakování a propustných povrchů, využití srážkových vod

Ještě  v roce 2018 mají být vypsány dotační tituly na hospodaření se srážkovými vodami, možnosti jejich využití a inovativní technická řešení budou předmětem semináře. V rámci semináře pak bude představena novinky – nový architektonicky unikátní propustný povrch, měření odtékajícího množství, nové zasakovací bloky v nabídce ASIO NEW, spol. s r.o., …

Novinky pro TZB

• Lapáky a zpracování tuků
• Recyklace energie v rámci obytných domů a hygienických zařízení

Vedle inovativního řešení lapáku tuků budou představeny možnosti recyklace vody a hlavně tepla z odpadních vod s využitím zajímavých a energeticky efektivních zařízení

Role membrán v technologiích úpravy a čištění odpadních vod

Prezentace bude zaměřena na současné aplikační trendy použití membránových procesů v oblasti úpravy a čištění odpadních vod. Ačkoliv všechny vyspělé státy světa dnes uplatňují tyto moderní technologické přístupy ke zkvalitnění lidského života a membránová řešení se staly nedílnou součástí technologických dodávek, tak bohužel v ČR stále ještě přetrvávají debaty na téma „… membrány ano či ne“. Správná debata však musí směřovat k diskusi „… membrány jak a kde“, která naváže na světové trendy této problematiky. Prezentace se zaměřuje na základní informace o separačních membránových procesech na bázi ultrafiltrace (UF), reverzní osmózy (RO) a jejich technologické integrace s tradičními fyzikálně technologickými procesy pro úpravu vody na vodu pitnou, procesní a speciální. Nemalý prostor je věnován použití membrán v moderních čistírnách odpadních vod s potenciálem vysoké kvality a recyklace těchto vod. Nedílnou součástí je prezentace konkrétních aplikací a technologických řešení.

Legislativa – novinky ve stavebním zákoně ve vztahu k vodnímu hospodářství
Normy EN Normy na srážkové a šedé vody, domovní ČOV do 500 EO

Legislativa a normy především pro projektanty – je celá řada novinek jak ve správních, tak i technických předpisech a tak jsme z nich udělali přehled.

Vše našlapané do co nejkratšího času.

Termíny a místa:

01.02.2018 - Brno, Kongresové centrum BVV, Výstaviště 1, 647 00 Brno
06.02.2018 - Teplice, Dům kultury, Mírové Náměstí 2950, 415 80 Teplice 
07.02.2018 - Plzeň, Západočeské muzeum, Kopeckého sady 2, 301 00 Plzeň
13.02.2018 - České Budějovice, ČEVAK, a.s., Boženy Němcové 2, 370 10 České Budějovice
15.02.2018 - Ostrava, Dům kultury města Ostravy, a.s, 28. října 124, 709 24 Ostrava
20.02.2018 - Zlín, CENTROPROJEKT, a.s., Štefánikova 167, 760 01 Zlín
21.02.2018 - Olomouc, Hotel Hesperia, Brněnská 55, 779 00 Olomouc
28.02.2018 - Praha, Konferenční centrum VŠCHT, Kolej Sázava, Chemická (Ekonomická) 952,
                       148 28 Praha 4 – Kunratice
01.03.2018 - Hradec Králové, Kongresové centrum Aldis, a.s., Eliščino nábřeží 375, 500 02 Hradec  
                        Králové

Čas: 09:00 – 14:00

Účastnický poplatek:

Vložné 100,- Kč/os. vč. DPH (vložné obsahuje občerstvení, sborník + ostatní náklady na seminář).
V případě neúčasti a zájmu o zaslání sborníku 100,- Kč (+ poštovné).
 

Semináře jsou zařazeny do:
- programu celoživotního vzdělávání ČKAIT – 1 bod
- programu celoživotního vzdělávání ČKA – 2 body

Způsob platby:

Převodem na účet (číslo účtu: 2108725467/2700 - jako variabilní symbol prosím uvádějte IČO vaší organizace). V případě neúčasti se vložné nevrací, bude zaslán sborník. Na adresu uvedenou v přihlášce obdržíte daňový doklad, a to nejpozději do 2 týdnů od ukončení semináře. Při prezenci nebude vložné vybíráno.

Přihlásit se můžete na e-mailové adrese asio@asio.cz nebo níže (viz přihlašovací formulář) https://www.asio.cz/cz/prihlasovaci-formular. 

Děkujeme a budeme se těšit na viděnou.

ASIO NEW, spol. s r.o.

Obec na Břeclavsku letos zcela osvobodila od placení poplatku za odpad všechny obyvatele, kteří se zavázali k poctivému třídění. Ti, co se nechtěli zapojit, platí ročně 460 korun. Vedení Lednice se vstřícný krok vyplácí. Už má k dispozici první čísla. Výše tuhého komunálního odpadu klesla oproti loňsku o devatenáct procent. U hlavních surovin se třídění zlepšilo o třicet až šedesát procent. Více ZDE

Ředitel Odboru odpadů Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart dnes na konferenci Provoz vodovodů a kanalizací 2017 nevyloučil, že při projednávání novely zákona o odpadech, která by měla být vyvolána implementací Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. 5. 2017 o rtuti, se v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR mohou objevit poslanecké pozměňovací návrhy s cílem zvýšit skládkovací poplatky.

Připomínáme, že v roce 2014 poslanec Ladislav Okleštěk (ANO) navrhl a prosadil do novely zákona o odpadech právě zvýšení skládkovacích poplatků, která ale měla původně jen řešit změny kvůli evropským směrnicím. Nízká výše skládkovacích poplatků je považována za klíčový faktor pro rozvoj dalších technologií na úkor skládkování.

Členské státy jsou povinni uvést zmiňované nařízení do souladu s právními předpisy do 14. září 2018.
 

Energetická společnost ČEZ postaví v Tušimicích na Chomutovsku velký bateriový systém pro ukládání energie. Stavba má začít příští rok, firma chce spustit zařízení na přelomu let 2018 a 2019. Spuštění podobného zařízení nyní dokončují společnosti E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku a firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku. Baterie instalované E.ON a Solar Global budou mít kapacitu jedné megawatthodiny (MWh), náklady na vybudování v obou případech činí zhruba 20 milionů korun. Projekt ČEZ by měl být mírně větší, výši investice generální ředitel ČEZ Daniel Beneš nesdělil. Výkonný ředitel asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ Jan Fousek v srpnu řekl, že velkých bateriových úložišť energie se může v Česku do začátku roku 2019 začít stavět kolem 20.

Zdroj: ČTK

Emise skleníkových plynů se v celé Evropské unii v roce 2016 mírně snížily, vyplývá to z právě zveřejněného a nejnovějšího hodnocení klimatu "‘trends and projections", které dnes publikovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Odhady tak potvrzují, že EU zůstává na správné cestě, aby splnila svůj cíl vedoucí ke snižování emisí stanovených pro rok 2020. "Tento vývoj ilustruje pozitivní účinky inovací a investic do nízkouhlíkového hospodářství budoucnosti," uvedl Hans Bruyninckx, výkonný ředitel EEA. Nicméně podle EEA je zapotřebí vynaložit více energie pro splnění dlouhodobějších cílů. Další podrobnosti najdete na webu agentury ZDE.

Jeden z najväčších holdingov v Európe, zaoberajúci sa zeleným či obehovým hospodárstvom, vstúpi na slovenský trh. Skupina Green Group oznámila zámer postaviť závod na spracovanie PET fliaš a mixovaných plastov. Fľaše chce získavať v maximálnej možnej miere z lokálnych zdrojov, následne čistiť a drviť. Zo získanej suroviny bude v Rumunsku vyrábať materiály potrebné napríklad v automobilovom priemysle. Podľa investora ide o prvý krok v rámci ambicióznejších plánov v oblasti recyklácie na Slovensku.

„Nová investícia plne zapadá do nášho úsilia bojovať proti skládkam na Slovensku. Teda viac triediť a recyklovať. Preto aj na Slovensku meníme odpadovú politiku, pripravujeme zvýšenie skládkovného a venujeme sa aj vzdelávacím projektom ako napríklad Triedim triediš triedime,“ vyhlásil na dnešnej tlačovej konferencii László Sólymos, minister životného prostredia SR.

Plánovaná kapacita nového závodu predstavuje 30 tisíc ton plastových fliaš a mixovaných plastov. Maximálna možná časť odpadovej suroviny bude získavaná zo Slovenska a celá produkcia budúceho závodu poputuje za hranice krajiny. Green Group u nás preinvestuje 8,5 milióna eur, vytvorí takmer 100 pracovných pozícií a pri svojom zámere nežiada o štátnu pomoc. Samotné spustenie prevádzky plánuje do konca budúceho roka, preto v súčasnosti vyberá z viacero lokalít vhodných pre otvorenie závodu. „Investícia však predstavuje len prvý krok v rámci výrazne ambicióznejšieho projektu, ktorým podporíme obehovú ekonomiku na Slovensku,“ podotkol na tlačovej konferencii Constantin Damov, spoluzakladateľ Green Group.

Podľa štátneho tajomníka envirorezortu Norberta Kurillu je investícia významná predovšetkým z hľadiska životného prostredia. Na Slovensku bolo za minulý rok uvedených na trh okolo 120 tisíc ton plastových obalov, pričom vytriediť sa podarilo 69 tisíc ton. Práve preto aj zámer skupiny Green Group predstavuje konkrétny príklad, aké výhody predstavuje obehová ekonomika. „Hospodársky model, kedy ekonomický rast a rešpekt k životnému prostrediu idú ruka v ruke. Spoločne vytvárajú priestor pre pracovné príležitosti, inovácie a skutočne trvalo udržateľný rast,“ vysvetľuje Norbert Kurilla.

Práve Slovensko za posledné mesiace intenzívne pracuje na tom, aby sa stalo v rámci krajín strednej Európy lídrom v oblasti obehovej ekonomiky. Najvýraznejší krok Slovensko spravilo počas svojho predsedníctva v Rade EÚ, kedy v Bratislave envirorezort zorganizoval na túto tému medzinárodnú konferenciu. Na podujatí sa zúčastnilo vyše 500 odborníkov z 32 krajín sveta. Odvtedy sa envirorezort v oblasti obehovej ekonomiky naďalej angažuje. Preto nie je prekvapením, že investičný zámer skupiny Green Group bol neformálne oznámený práve dnes počas jednej z nadväzujúcich konferencií, ktorá prebieha v Bratislave.