Plánovaná účinnost tzv. protierozní vyhlášky se odkládá na polovinu příštího roku. Důvodem jsou rozpory mezi ministerstvem zemědělství a resortem životního prostředí (MŽP).

podle předpisu by mělo být od roku 2025 v ochranném režimu 45 procent zemědělské půdy. Protierozní vyhlášku označoval ministr životního prostředí Richard Brabec za jednu svých priorit. Do roku 2021 by měla být podle vyhlášky zajištěna ochrana 25 procent ohrožené půdy, v následujících pěti letech 35 procent. Od roku 2025 by měla vyhláška zajistit ochranu 45 procent výměry zemědělské půdy.

"Trváme na tom, že s tím nesouhlasíme, je to nepřipravené, neprovázané na zemědělské registry, obce by měly z našeho pohledu příliš velké pravomoci," sdělil mluvčí Agrární komory ČR Jiří Felčárek. Erozní události by se podle něj měly řešit individuálně. "Považujeme to s ohledem na další členské země za diskriminační ze strany státu," dodal.

"Působnost protierozní vyhlášky bude vztažena na veškerou zemědělskou půdu v ČR, současně v principu pracuje pouze s přípustnou ztrátou zemědělské půdy. Samotný způsob zajištění této ochrany, například změna organizace obdělávání či agrotechnických opatření, ale vyhláška nechává svobodně na samotných zemědělcích," uvedla již dříve Dominika Pospíšilová za MŽP.

Podle údajů ministerstva zemědělství je vodní erozí v ČR ohroženo až 60 procent zemědělské půdy, v ohrožených až nejohroženějších kategoriích je přibližně 35 procent území. V Česku je zemědělská půda na 54 procentech výměry země. "Ztráta půdy je v měřítcích délky lidského života neobnovitelná a obtížně vyčíslitelná, bereme-li v úvahu, že dvou až třícentimetrová vrstva půdy vzniká za příznivých podmínek průměrně 100 až 1000 let," napsalo již dříve ministerstvo.

Zdroj: ČTK

Belgičtí vědci propočítali ekologičnost celého životního cyklu vozu s elektromotorem i spalovacím motorem.

Elektrické automobily jsou automobilkami propagovány jako nejekologičtější způsob osobní dopravy, řada kritiků elektromobility se však snaží tato fakta vyvracet. Poukazují na ekologicky náročný způsob výroby baterií i na fakt, že velká část elektrické energie stále pochází z fosilních zdrojů.

Tuto kritiku nyní vyvrátila belgická univerzita VUB, která se zaměřila na celý životní cyklus vozů z hlediska ekologie. Právě elektromobily z analýzy vyšly vítězně: VUB poukazuje na to, že ani lepší efektivita vznětových a zážehových motorů na elektrická vozidla nestačí. Univerzita porovnávala ekologičnost celého životního cyklu automobilů v různých zemích, protože se napříč EU liší využívání obnovitelných zdrojů energie, jež následně ovlivňují „čistotu jízdy“ elektromobilu v praxi.

Například v Polsku, kde stále závisí výroba elektřiny na uhlí, vyprodukuje elektromobil o čtvrtinu emisí méně než dieselový vůz, a to i se započtením
celé výroby. Ve Švédsku, jehož elektrická soustava naopak využívá obnovitelných zdrojů, elektromobily vyprodukují o 85 procent emisí méně. „I pro zemi, jako je Polsko mají elektrická auta význam,“ uvedl pro britský Guardian Yoann Le Petit z thinktanku T&E, který se na analýze podílel.

Z dokumentu také vyplývá, že celosvětově by měl provoz elektroaut v roce 2030 dosahovat poloviční zátěže ve srovnání se spalovacími motory. Od tohoto roku budou rovněž platit emisní limity, které letos v listopadu potvrdí EU unie.

Zdroj: E15

Změny klimatu a s tím související tání ledovců a oteplování moří ohrožují celé lidstvo, varují desítky let vědci z celého světa. Podle nejnovější studie vědců z Francie a Švýcarska však na tom planeta může být ještě hůř, než si lidé doposud mysleli. Její autoři totiž zpochybňují způsob, jak vědci v minulosti měřili teplotu moře. Ta tak může růst rychleji, než se předpokládalo. Informoval o tom britský deník The Independent. Více ZDE

Zdroj: https://www.info.cz

Pro veřejnost se otevírá Infocentrum v ZEVO Plzeň a to od 28. října 2017, dále pak každou sobotu od 9:00 hodin - 16:30 hodin. Exkurze budou prováděny v časových úsecích od 9:00 hod. – 10:30 hod., 11:00 hod. – 12:30 hod., 13:00 hod. – 14:30 hod. a poslední od 15:00 hod. – 16:30 hod. K dispozici návštěvníkům budou krátké filmy, videomapping (kamerové záběry provozu s mluveným komentářem) na 3D modelu a dále multidotykový stůl s výukovými hrami určenými především pro děti a mládež. Další informace a možnost rezervace termínů pro zájemce o exkurzi najdete ZDE

Havířov a Karviná řeší problém se směsným komunálním odpadem, který od roku 2024 už nebude možné bez úpravy ukládat na skládky. Města se proto spojila se skupinou Veolia, která vyrábí teplo pro region a zabývá se i nakládáním s odpady. Spolupráci potvrdili v Havířově formou memoranda. Prostřednictvím pracovních skupin začnou připravovat projekt, jehož cílem je zajistit efektivní a ekologické využití odpadů a zároveň zabránit nekontrolovatelnému růstu plateb pro obyvatele.

Havířov a Karviná vyprodukují ročně zhruba 24.200 tun směsného komunálního odpadu, 7.700 tun velkoobjemového komunálního odpadu a 2.600 tun separovaného komunálního odpadu (papír, plast, sklo). Celosvětovým trendem je odpady v co největší míře využít a Havířov i Karviná chtějí patřit mezi zdejší lídry. Aby však bylo možné odpady efektivně a ekologicky využít, je potřeba vybudovat třídící zařízení na směsný komunální odpad a dotřídění druhotných surovin.

Obě města motivují své občany ke třídění odpadů a stále přidávají možnosti, jak třídit, to však do budoucna nestačí. "V současné době v našem regionu nemáme komplexní řešení pro nakládání s odpady, které by odpovídalo budoucím povinnostem měst a obcí. Chceme být připraveni a včas vybudovat potřebné technologie a tím ochránit obyvatele před vysokými platbami za likvidaci odpadu," uvedla havířovská primátorka Jana Feberová.

"Jsme si vědomi toho, že skládkování v takové míře, jako je dnes, už nebude možné. Musíme se tedy včas postarat o to, abychom našli šetrné a ekologické řešení třídění a likvidace odpadu a vyhověli tak nové legislativě. Proto musíme najít způsob, jak zbytkové odpady využít ku prospěchu všech. Logicky se nabízí spolupráce s Veolií, která vyrábí teplo pro Karvinou i Havířov," doplnil primátor Karviné Tomáš Hanzel.

"Jsme připraveni městům efektivně pomoci s problémem komunálních odpadů. V rámci aktualizace našich koncepcí a ekologizace teplárenských zařízení plánujeme využití tuhého alternativního paliva, vzniklého z komunálních a ostatních odpadů, na našich zařízeních," řekl Josef Novák, člen představenstva společnosti VEOLIA ČESKÁ REPUBLIKA a generální ředitel Veolia Energie ČR. "Technologie pro úpravu směsných komunálních odpadů za účelem výroby tuhého alternativního paliva by měla být společná pro více měst a měla by stát co nejblíže energetické koncovce. Tak se dá předejít další zbytečné dopravní zátěži, ke které by docházelo v případě, že by každé město budovalo zařízení vlastní," dodal Milan Chromík, ředitel společnosti Veolia Využití odpadů ČR. Konkrétní umístění a celkové řešení však vzejde až z dalších jednání a analýz.

Memorandum schválila zastupitelstva obou měst. Po podpisu vzniknou pracovní skupiny, které budou společně hledat nejvhodnější řešení a technologie ve prospěch obyvatel regionu. Finálním výstupem bude společné stanovisko, které shrne závěry a možnosti další spolupráce mezi smluvními stranami. K projektu se mohou přidat i další města a obce či podnikatelské subjekty, což by mohlo přinést další zefektivnění projektu.

Související:

Ceny za odpadky porostou. Havířov a Karviná chtějí lépe třídit (iDNES.cz, 27.10.2017)

Považujeme ze strany Ministerstva životního prostředí za nezbytné upozornit na chybu v publikované odpovědi na dotaz v Odpadovém fóru č. 6/2017 (pravidelná rubrika Pod Lupou). Dotaz se týkal možnosti dovážet odpadní vodu pocházející z biodegradační plochy ze Slovenska do České republiky. Autor odpověděl, že nedohledal v českém právním řádu žádný důvod, proč by se odpadní vody z jiného státu Evropské unie nemohly dovážet k vyčištění do České republiky, protože dovoz odpadních vod vodní zákon neřeší a z působnosti zákona o odpadech jsou odpadní vody vyloučeny.

Odpověď  je  nesprávná, protože nevychází z účinné právní úpravy. Správná odpověď by měla znít: Pokud odpadní voda naplní definici odpadu, vztahují se na její přepravu ze Slovenska do České republiky pravidla pro přeshraniční přepravu odpadů. Z dotazu není zřejmé,  jak  by  chtěl  tazatel s odpadní vodou v České republice nakládat, proto není možné říci, zda je možné takovou přepravu uskutečnit.

Chyba spočívá v opomenutí dva roky staré novelizace zákona o odpadech zákonem č. 223/2015 Sb. Tímto zákonem reagovala Česká republika na výtky Evropské komise vztahujících se k nedostatečnému provedení transpozice rámcové směrnice o odpadech z roku 2008 do českého právní  řádu. Jedna z výtek směřovala rovněž na existenci úplného vyloučení odpadních vod z působnosti zákona o odpadech. S účinností od 1. října 2015 tak došlo, mimo jiné, ke změně § 2 odst. 1 písm. a) zákona o odpadech a odpadní vody nejsou vyloučeny z působnosti zákona o odpadech zcela, ale pouze v rozsahu, v jakém se na ně vztahují jiné právní předpisy. To, že přeshraniční  přepravu odpadních vod vodní zákon neupravuje, tedy neznamená,  že  není  nijak regulována a  tedy v principu povolena. Naopak to znamená, že na přeshraniční přepravu odpadních vod naplňujících definici odpadu, přičemž podle našeho názoru odpadní voda uvedená v dotazu definici odpadu naplňuje, je nezbytné aplikovat zákon o odpadech a nařízení o přepravě odpadů. Z toho dále vyplývá, že například přeprava odpadních vod k zneškodnění v čistírně odpadních vod je zakázána. Zákon o odpadech totiž v § 54 odst. 2 zakazuje přepravu odpadů do České republiky za účelem odstranění s výjimkou odpadů vzniklých v sousedních státech v důsledku živelních pohrom nebo za stavu nouze.

Mimo výše uvedené bychom rovněž rádi vyjasnili v odpovědi zmíněnou problematiku Katalogu odpadů (autor uvádí, že Katalog odpadů je v rozporu se zákonem o odpadech). Na okraj uvádíme, že vyhláška č. 381/2001 Sb. byla s účinností od dubna 2016 zrušena a katalog odpadů je od té doby vymezen ve vyhlášce č. 93/2016 Sb.  Na způsobu  používání katalogu a zařazování odpadů se ovšem nic podstatného nezměnilo. To, na co chceme upozornit,  se  týká  vztahu katalogu  odpadů  a zákona o  odpadech. Zásadní je skutečnost,  že  Katalog  odpadů neurčuje to, zda je něco odpadem či nikoliv,  jedná  se pouze o seznam, do kterého lze  zařadit  jednotlivé  věci naplňující  definici  odpadu. Z  této  povahy  nemůže  být v  rozporu se zákonem o odpadech, i kdyby v něm uvedenou položku nebylo možné využít. Je ovšem pravda, že někdy se s dotazem, zda je nějaká věc vždy odpadem jenom proto, že je uvedena v katalogu odpadů, setkáváme. Skutečně tomu tak není. Nicméně bychom chtěli autora, který se obával  takového  pochybení  na straně správních orgánů, ubezpečit, že se téměř vždy jednalo o dotaz ze strany původců odpadu, kteří se s odpadovými předpisy setkali poprvé. S obdobným pochybením na straně představitelů kontrolních orgánů se nesetkáváme.

Autor: Mgr. Štěpán Jakl, odbor odpadů Ministerstva životního prostředí

Zdroj: Odpadové fórum 10/2017

Související článek:

Dovoz odpadních vod (23.8.2017)

Rezort životního prostředí nabízí zcela nový typ finanční podpory. Jde o výhodné půjčky dotované z EU fondů. Ministerstvo životního prostředí poskytuje tuto alternativní formu podpory ke standardním dotacím, zprostředkovává je Státní fond životního prostředí ČR. V pilotní výzvě je na zvýhodněné půjčky určené na projekty snižující environmentální rizika vyhrazeno 480 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí, dalších 343 milionů k tomu nabízí ze svých zdrojů ve formě dotací SFŽP ČR.

Zvýhodněné půjčky patří mezi tzv. inovativní finanční nástroje (IFN), které mají po roce 2020, tedy v dalším programovém období, postupně nahrazovat dosavadní čistě dotační podporu z evropských zdrojů. Jako pilotní projekt je MŽP zavádí ale již nyní. V nově vyhlašované výzvě jsou finance ve formě půjčky určeny ke snížení průmyslového znečištění a na rekonstrukci provozů představujících pro životní prostředí ekologické riziko.

Půjčky lze využít pouze na konkrétní projekty (ze specifického cíle 3.5 Operačního programu Životní prostředí) zaměřené na nejlepší technologie k omezení emisí znečišťujících životní prostředí. Financované mohou být například projekty jako průmyslové čističky odpadních vod, chladicí zařízení u zimních stadionů nebo provozy, kde se používají, vyrábí či skladují nebezpečné chemické látky. Jde o projekty zvláště v těch oblastech, v nichž nejsou dostupné úvěry na výměnu a modernizaci zařízení či technologií pro větší bezpečnost průmyslových provozů, a zejména v případech, pokud jde o návratné investice.

Půjčka může tvořit z celkových způsobilých výdajů (CZV) minimálně 35 % a maximálně 100 %, takže žadatel může pokrýt půjčkou i všechny způsobilé výdaje svého projektu. Tím mu odpadne náročné shánění financí na nepokrytou část výdajů. Možností a kombinací je ale více. Žadatelé mohou například spojit půjčku a dotaci ze SFŽP ČR, ta ale může činit maximálně 25 % z CZV a zároveň o ni nelze požádat samostatně, bez kombinace s půjčkou z OPŽP. Žadatelé navíc mohou namixovat výši půjčky a výši dotace podle vlastních potřeb až do stanovených stropů pro každou z nich. Kombinace půjčky a dotace ale nikdy nemůže překročit 100 procent celkových způsobilých výdajů vynaložených na projekt, přičemž se zde zohledňují i limity veřejné podpory. Doba splatnosti půjčky je plánována až na 10 let. Tento způsob financování jistě využijí zejména obce, města či průmyslové podniky s nedostatkem vlastních investičních prostředků na projekty, které jdou obtížně financovat tradičními bankovními produkty a nejsou a ani nebudou pro ně k dispozici přímé dotace z EU.

„Je více než jasné, že nastává postupný odklon od evropských dotací v tom smyslu, v jakém je dosud známe. Evropská komise klade stále větší důraz na zavádění jiných, oproti standardním dotacím efektivnějších a dlouhodobě udržitelných forem finanční podpory. Zatímco klasické dotace představují jednorázové, nevratné finanční injekce omezenému okruhu příjemců, inovativní finanční nástroje umožňují využívat evropské prostředky opakovaně i pro další subjekty, které by na prostředky z EU jinak nedosáhly,“ vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR. IFN předpokládají navíc kombinaci různých forem podpory z veřejných a soukromých zdrojů, konkrétně v případě aktuální pilotní výzvy č. 1/2017 IFN výhodnou kombinaci půjčky a dotace.

„Nespornou výhodou nového finančního nástroje je pak nulový úrok po dobu realizace projektu a nízká fixní úroková sazba ve výši 0,45 procent po celou dobu splácení, která činí maximálně 10 let. Nabízíme ale i možnost odkladu splátek, a to až o 14 měsíců po ukončení fyzické realizace projektu, a poté o další až 2 roky v rámci maximální doby splácení, přičemž předčasné splacení půjčky, nebo naopak odložení splátek, není svázáno s žádnými dalšími poplatky či sankcemi,“ doplňuje Petr Valdman.

Ve stávajícím programovém období měly možnost čerpat evropské dotace na snižování environmentálních rizik pouze města, obce a veřejnoprávní subjekty. Zájem předčil více než šestinásobně alokovanou finanční částku 60 milionů korun. „Státní fond životního prostředí ČR zaevidoval celkem 25 projektů s požadavkem na téměř 400 milionů korun. S Evropskou komisí jsme vyjednali navýšení alokace na 140 milionů, přesto řada potřebných projektů zůstala bez podpory,“ informuje Petr Valdman. Nyní mají poprvé příležitost využít prostředky z evropských fondů i soukromé společnosti a škála podporovaných projektů se ještě rozrůstá.

Státní fond životního prostředí ČR má také bohaté a dlouholeté zkušenosti s poskytováním zvýhodněných půjček ze svých vlastních rozpočtových zdrojů. Dosud poskytl půjčky na realizaci ekologických projektů v celkovém objemu 17,4 miliardy korun.

Žádosti do pilotní výzvy č. 1/2017 IFN je možné podávat od 16. října 2017 do 29. června 2018, nebo do vyčerpání alokované částky. Žádosti o IFN půjčku i doplňkovou dotaci se podávají elektronicky prostřednictvím elektronického formuláře IFN Bene-Fill, který je přístupný přes webové stránky www.opzp.cz a www.sfzp.cz. K dispozici je zde také kalkulačka, na které se dá spočítat možná výše celkové veřejné podpory (kombinace půjčky a dotace). Žádosti se vyřizují průběžně, v pořadí, v jakém byly na Fond doručeny.

Dokument ke stažení:

• Příloha č. 1 - Kritéria vyhodnocení úvěrové způsobilosti žadatele [ pdf, 87.2 KB ]

• Příloha č. 2 - Ekonomické podklady [ pdf, 174.7 KB ]

• Příloha č. 3 - Pokyny k veřejné podpoře [ pdf, 86.4 KB ]

• Příloha č. 4 - Prohlášení o bezdlužnosti [ rtf, 97.9 KB ]

• Výzva č. 1/2017 - Inovativní finanční nástroje [ pdf, 986.5 KB ]

   

Začíná zimní sezona a s tím i povinnost mít na autě nasazené zimní obutí. Většina řidičů se tak v následujících dnech chystá do servisu, kde jim auto přezují a zkontrolují stav letní sady pneumatik po sezoně. Pokud jsou pneumatiky sjeté nebo poškozené, čeká motoristu nejen nákup nových, ale i likvidace těch starých. Pneumatiky by v žádném případě neměly skončit v popelnici, kontejnerech na tříděný odpad nebo pohozené na veřejném prostranství.

Na pneumatiky se vztahuje zákonná povinnost o zpětném odběru. Ta se týká výrobců, distributorů i koncových prodejců. Odložení starých a ojetých pneumatik v některém z pražských sběrných dvorů je pro řidiče alternativním řešením. „Dle platné legislativy je to výrobek, na který se vztahuje povinnost zajištění zpětného odběru. A pneuservisy či bazary by k odběru pneumatik měly být vybaveny. Sběrné dvory jsou jednou z alternativních možností, jak se správně zbavit vysloužilých pneumatik. Sběrné dvory pneumatiky odebírají v režimu odpadů a při odevzdání je potřeba uhradit drobný poplatek,“ vysvětluje mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Pneumatiky rozhodně do popelnic nepatří

Pražané jsou v odevzdávání pneumatik nejvíce aktivní během měsíců, kdy dochází k jejich povinné výměně. „Naše statistiky jasně ukazují, že nejvíce starých pneumatik je odevzdáno v říjnu a listopadu. Při druhé roční obměně obutí patří mezi silné měsíce duben a květen“, doplňuje statistiky Mana.

Od roku 2013 až do letošního září pracovníci Pražských služeb sebrali na sběrných dvorech více než 453 tun vysloužilých pneumatik. Dalších 849 tun bylo odevzdáno za totožné období ve sběrných dvorech ostatních provozovatelů. Odevzdané pneumatiky dále putují k dalšímu zpracování a recyklaci. „Pražské služby provozují sedm sběrných dvorů, kde je možné staré pneumatiky odevzdat. Odložení jedné pneumatiky z osobního automobilu v našem sběrném dvoře přijde na třicet korun bez DPH,“ řekl mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Ceny v ostatních sběrných dvorech se v rámci metropole mohou lišit. Podle magistrátu záleží na konkrétním provozovateli. Částky se obvykle pohybují v rozmezí 25–100 Kč za kus.

Sbírají se pneumatiky z osobních i nákladních aut

Recyklace a ekologická likvidace pneumatik je úkolem specializované firmy. Pražské služby proto neevidují typy jednotlivých pneumatik. „Obecně lze říci, že převažuje obutí osobních a užitkových aut s maximální hmotností do 3500 kilogramů,“ dodal závěrem Radim Mana.

Jak se sebrané pneumatiky využívají?

Dle sdělení provozovatelů sběrných dvorů jsou pneumatiky z převážné většiny materiálově využity ve stavebnictví nebo také používány jako technické zabezpečení skládek odpadů.

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) chce více mluvit do přípravy vodárenské a vodohospodářské legislativy. Stalo se proto členem Hospodářské komory ČR, řekli včera na setkání s novináři předseda představenstva sdružení František Barák. Společenství označuje některé normy státní správy za vytvořené od stolu bez znalosti praxe.

"Do nynějška jsme reagovali, až když jsme se k materiálům dostali," řekl Barák. Do budoucna by chtěl, aby se i skrze komoru na jejich připomínky hledělo více a dříve, než bude legislativa připravená.

V minulosti se sdružení například střetlo s ministerstvem životního prostředí při přípravě dotačního programu Dešťovka, ale také kvůli zpřísňování požadavků na odstraňování dusíku a fosforu z odpadních vod.

Právě využitelnost fosforu v zemědělství díky odpadním kalům bude do budoucna pro sdružení důležitým tématem. Musí se podle něj připravit programy na vysoušení a tepelný rozklad kalů, aby se daly dále využívat v zemědělství. Evropská komise zvažuje úplný zákaz využívání samotných čistírenských kalů na hnojení zemědělské půdy.

Sdružení také podepsalo memorandum o spolupráci s Asociací pro vodu ČR. Asociace by měla sdružení dodávat spíše akademické informace a snažit se o osvětu, dohromady se pak chtějí snažit o osvětu ve školství, aby se oživil zájem o obor.

Zdroj: ČTK

V souladu s ustanovením § 17e zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zveřejňuje Energetický regulační úřad návrh cenového rozhodnutí, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice a další regulované ceny (PDF, 1 591 kB), a návrh cenového rozhodnutí, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice odběratelům ze sítí nízkého napětí (PDF, 747 kB). Lhůta pro podání připomínek je do 9. listopadu 2017 včetně.

Dne 26. 10. 2017 podepsali zástupci dvou etablovaných institucí na trhu zabývajících se pitnou a odpadní vodou, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, z.s., (SOVAK ČR) a Asociace pro vodu ČR z.s. (CzWA) memorandum o spolupráci. Za SOVAK ČR dokument podepsal předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, z.s., Ing. František Barák a za Asociaci pro vodu ČR z.s. doc. Ing. David Stránský, Ph.D. Předseda SOVAK ČR při této příležitosti uvedl, že „zatímco SOVAK ČR řeší provoz, tedy výrobu, dodávku pitné vody a odkanalizování, vyčištění vody a její návrat do přírody, kolegové z Asociace pro vodu ČR nám pomáhají provozní problémy řešit z pozice vědecké a akademické.“ Doc. Ing. David Stránský, Ph.D., doplnil, že „spolupráce se SOVAK ČR je nejefektivnější cesta, jak poznatky dostat do praxe“.

Společným cílem SOVAK ČR a CzWA je prohloubit úroveň poznatků vědy a výzkumu v oboru vodovodů a kanalizací. Obě instituce disponují kvalitním odborným aparátem a pořádají pro své členy i veřejnost řadu školení a akcí. Již v současnosti probíhá výměna kvalifikovaných odborníků, kdy například experti z CzWA přednášejí na seminářích pořádaných SOVAK ČR a naopak. Do budoucna by měla tato prospěšná činnost zintenzivnit. Důležitým bodem, na němž se obě instituce shodují, je také příprava oboru vodovodů a kanalizací na nová legislativní opatření v oblasti pitných vod, odpadních vod, odpadů a recyklace zdrojů, plynoucích z požadavků deklarovaných institucemi a orgány Evropské unie a s těmito požadavky související legislativy. Docházet by také mělo ve větší míře k přenosu informací ze zahraničních asociací IWA, EWA a EurEau pro členy SOVAK ČR a členy CzWA.

Obě strany se shodly na tom, že jednou z priorit by měla být spolupráce SOVAK ČR a CzWA v oblasti středního školství, tedy podílení se na přípravě vzdělávacích oborů a programů v oblasti vodního hospodářství, přípravě a vydávání skript a odborných publikací pro provozovatele vodovodů a kanalizací. „Vnímám, že dostatečný počet kvalifikovaných pracovních sil v oboru vodního hospodářství nám dlouhodobě chybí a můžeme tak podpořit celkovou osvětu společnosti, třeba i výukou na základních, středních i vysokých školách,“ zdůraznil doc. Ing. David Stránský, Ph.D. Ředitel SOVAK ČR Ing. Oldřich Vlasák připomenul, že „poprvé v letošním roce SOVAK ČR otevřel kurz Provozovatel vodovodů a kanalizací zakončený maturitou, který umožňuje zvýšit kvalifikaci a zajistit odborníky pro obsluhu vodohospodářských zařízení a byl o něj velký zájem.“ Velkým problémem je, že obor vodovodů a kanalizací se všeobecně potýká s klesajícím zájmem mezi dospívající mládeží. SOVAK ČR přispívá ke zlepšení situace i tím, že například na výstavě VODOVODY-KANALIZACE 2017 měli všichni studenti a učni technických oborů přístup zdarma, několik vysokoškolských studentů má možnost se bezplatně zúčastnit také významné oborové konference Provoz vodovodů a kanalizací 2017 v Ostravě.

Je libo převlékací obaly nebo jídlo z kapsle? Budoucnost oběhového hospodářství s minimem plýtvání potravinami, maximem materiálu navráceného do výrobního procesu a sníženým množstvím obalů nabízí nepředvídatelné možnosti. EU v tom však může chybovat. Více ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Olomouci uložili pokutu 180 tisíc korun společnosti, která se dopustila dvou vážných porušení zákona na ochranu ovzduší.

„První spočívalo v tom, že firma od roku 2014 bez povolení Krajského úřadu Olomouckého kraje provozovala v  zařízení na průmyslové zpracování dřeva. Druhým pochybením bylo, že ve svém dalším zařízení – kotelně na spalování biopaliva v Lužici u Šternberka – trojnásobně překračovala emisní limit pro tuhé znečišťující látky,“ uvedl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci.

Firma se proti pokutě neodvolala, sankce tak nabyla právní moci.

Čína fungovala desetiletí jako celoplanetární likvidátor odpadu. Jen loni dovezla 7,3 milionu tun plastového odpadu z rozvinutých zemí, jako jsou Spojené státy, země EU nebo Japonsko. Teď se rozhodla, že s tím skončí – ale svět na to není vůbec připraven. Dopady tohoto kroku budou podle analytiků dalekosáhlé. Více ZDE.

Avizujeme, že v novém čísle časopisu Odpadové fórum, které vychází příští týden, najdete rozsáhlou polemiku na téma "Zákaz importu odpadů do Číny". Do polemiky se zapojili europoslanci Pavel Telička a Pavel Poc (Europoslanec), Petr Havelka (ředitel ČAOH), Jaroslav Tymich (president Asociace českého papírenského průmyslu), Soňa Jonášová (ředitelka Institut Cirkulární Ekonomiky), Petr Šulc (ředitel SPDS ČR) a šéfredaktorka  časopisu Odpady Jarmila Šťastná.