V České republice se dnes mluví o využití vlastně dvou různých zdrojů lithia. Jedním je podzemní těžba, druhým druhotné zpracování zbytků ze starší těžby - a tak vlastně není divu, že se v současné době aktivity kolem lithia soustředí do okolí Cínovce v Krušných horách, kde jsou stále bohaté zásoby nevytěžených rud a zároveň je to místo s dlouhou hornickou historií. Více ZDE

Zdroj: Technet.cz

CENIA, česká informační agentura životního prostředí upozorňujeme provozovatele zařízení na použití upravených kalů, kteří mají povinnost ohlásit provoz zařízení podle přílohy č. 22 vyhlášky č. 383/2001 Sb. do 30. 11. 2017 (§ 11 odst. 5 vyhlášky č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě), že došlo k nasazení nové verze formuláře F_ODP_ZARIZENI, který slouží k ohlášení přílohy č. 22, a na kterém je již možné ohlásit provoz zařízení na použití upravených kalů za účelem získání IČZ (identifikačního čísla zařízení) od příslušného krajského úřadu.

PDF formulář naleznete po přihlášení ve svém účtu ISPOP – sekce MŮJ ÚČET – záložka Stažení formuláře.

Na původní verzi formuláře, která byla dostupná ke stažení od ledna do 12. října 2017, již není možné nadále ohlašovat, k ohlášení je nutné stáhnout vždy nový formulář.

V případě dotazů nás prosím kontaktujte prostřednictvím písemné podpory EnviHELP - červená tlačítka "Zaslat dotaz"

Zdroj: ISPOP

Společnost HE3DA v Horní Suché u Havířova zahájila stavbu továrny Magna Energy Storage (MES) na výrobu nejmodernějších baterií například pro elektromobily nebo energetické banky. Náklady na výstavbu závodu dosáhnou během dvou let 5,5 miliardy korun. Financovat ji bude investiční fond Battery Unite, za nímž je skupina českých investorů a který v první fázi poskytne miliardu korun. Ostrá výroba by se měla rozběhnout na konci roku 2019. Řekli to zástupci společnosti HE3DA. Továrna by podle nich v budoucnu mohla zpracovat prakticky celou produkci lithia vytěženého z Cínovce.

Projekt vychází z celosvětově registrovaného patentu vynálezce Jana Procházky, který je prezidentem firmy. Baterie díky využití nanomateriálů dokážou energii uchovávat dlouhodobě bez větších ztrát, navíc jsou podstatně menší než současné baterie. "Ta hala, to bude vyvrcholení technického vývoje deseti let. Dnes máme baterii, která díky nanomateriálům a díky své konstrukci je o mnoho bezpečnější a má levnější výrobu. S tím chceme prorazit," řekl Procházka.

V průmyslovém areálu po bývalém černouhelném Dole František v Horní Suché vzniknou dvě linky na výrobu akumulátorů s 3D prostorovými elektrodami na bázi lithiových nanomateriálů. Jedna linka bude produkovat půltunové padesátikilowattové baterie, které budou určeny pro těžkou energetiku, hlavně jako základní baterie vysokokapacitních úložišť. Tato úložiště budou jako energetické banky využívat například solární a větrné elektrárny. Druhá linka bude vyrábět baterie o kapacitě pět kilowatthodin nebo i menší, které budou sloužit jako rychlá záloha proudu pro vykrývání špiček či výpadků.

Závod bude mít roční kapacitu výroby 1,2 gigawatthodiny. Předseda představenstva MES Václav Binar řekl, že se ale plánuje rozšíření kapacity až na 15 gigawatthodin, přičemž do budoucna je na území slezského brownfieldu reálné rozšíření až na 30 gigawatt. Plně robotizovaná továrna má být nejekologičtějším provozem svého druhu na světě. Akumulátory budou určeny hlavně na export.

Procházka řekl, že za dva roky bude v závodě pracovat 250 kvalifikovaných lidí, po rozšíření výroby pak další stovky. "Začneme s cizím lithiem, ale chceme přejít kompletně na domácí. Jenom ta první hala bude zpracovávat čtvrtinu, později třetinu, a ta o mnoho větší hala, která se pak bude stavět, tak fakticky by spotřebovala celou produkci lithia z Cínovce," řekl Procházka.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Koliba řekl, že cílem ministerstva je zajistit finální výrobu ze všech surovin, které se v ČR dají vydobýt, případně recyklovat, a jednou z nich je právě lithium z Krušných hor. "Pokud je tu máme, je nezbytně potřeba, aby se na území České republiky zpracovávalo nejen do úrovně polotovarů, to jsou ty různé uhličitany lithné a další věci, ale až do stádia finálního produktu, to znamená prakticky použitelné baterie," řekl Koliba.

Podle Procházky by bylo ideální, kdyby se na zpracování lithia do aktivních materiálů podílely české chemičky. "Zde by ty materiály šly do baterií, odsud do celého světa a vracely by se. My hodláme vykupovat jádra po skončení životnosti baterií a tady je recyklovat, takže co by se vyváželo, je čistě jenom přidaná hodnota, to znamená ekonomičtěji už to asi nejde," řekl Procházka.

Minimálně pět miliard dolarů (109 miliard Kč) věnovalo na projekty rozvoje fosilních paliv šest největších nadnárodních rozvojových bank v roce 2016, rok po historickém podpisu pařížské dohody o ochraně klimatu. Uvedla to výzkumná organizace Oil Change International (OCI).

Z její analýzy rovněž vyplynulo, že některé z peněz daňových poplatníků, které šly na podporu projektů uhelného a plynárenského průmyslu, byly definované jako "financování klimatu", píše portál The Guardian.com.

OCI odhaduje, že suma věnovaná na prospekci ropy a zemního plynu se za loňský rok více než zdvojnásobila na 2,1 miliardy dolarů. Financování rozvoje čisté energie ve stejném období stouplo zhruba o třetinu na 11,4 miliardy dolarů.

Podle odhadu ekologické organizace E3G Světová banka (SB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) v posledních letech financovaly rovným dílem jak oblast fosilních paliv, tak projekty ve sféře obnovitelných zdrojů. Jak uvedl Alex Doukas z OCI, navzdory pařížské dohodě nadnárodní banky sice o klimatu "vedou všechny ty správné řeči", ale do plynu, uhlí a ropy dávají miliardy dolarů. Relativně nedostatkovými veřejnými zdroji financují destrukci klimatu, řekl Doukas.

"Prospekce nových zdrojů fosilních paliv zjevně není v souladu s pařížskými cíli," doplňuje Helena Wrightová z E3G. Zjistila přitom, že za ekologické financování byly označeny miliony dolarů, které EBRD věnovala na projekt uhelného terminálu v Maroku nebo na podporu prospekce zemního plynu v pobřežních vodách Ázerbájdžánu. Přitom odůvodnění vyzdvihující přínos těchto projektů pro životní prostředí označila za směšné.

Proti analýze se ostře ohradil mluvčí EBRD. Uvedl, že banka vydala 2,7krát víc na ekologické projekty než do oblasti fosilních paliv a že analýza nezahrnuje plány financované přes partnerské banky.

Nesouhlas vyjádřil i mluvčí SB. Podle něho banka za posledních pět let investovala do obnovitelné energie přes 11 miliard dolarů a 4,5 miliardy do energetické účinnosti.

Jak OCI, tak E3G analyzovaly úvěry SB, EBRD, Africké rozvojové banky, Asijské rozvojové banky, Evropské investiční banky a Meziamerické rozvojové banky.

Zdroj: ČTK

Ministři životního prostředí EU dnes projednali legislativní návrhy o snižování emisí skleníkových plynů v odvětvích mimo evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS). Po složitých jednáních se podařilo nalézt shodu na společné pozici Rady EU a nyní budou zahájena jednání s Evropským parlamentem o výsledné podobě této legislativy. Ministři také schválili mandát EU pro mezinárodní vyjednávání o ochraně klimatu (COP 23) a pro globální environmentální fórum pod hlavičkou OSN (UNEA).

Hlavním tématem říjnového zasedání Rady pro životní prostředí byly dva návrhy nařízení pro snižování emisí skleníkových plynů v odvětvích mimo emisní obchodování (EU ETS), tedy v dopravě, zemědělství, budovách či odpadech. Navržená legislativa má napomoci plnění cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, které si EU vytyčila do roku 2030, a současně přispět k implementaci Pařížské dohody o ochraně klimatu v EU [1]. Jde především o závazek EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 % oproti roku 1990. Jedno z nařízení například určuje každému členskému státu konkrétní redukční cíl, kterého musí v daných odvětvích dosáhnout. Zvolená opatření a podíl jednotlivých sektorů na daném snížení si však členský stát stanoví sám. „V případě ČR byl odsouhlasen cíl snížení emisí skleníkových plynů o 14 % k roku 2030 (oproti roku 2005). Tento cíl bychom dle současných projekcí měli plnit již se stávajícími opatřeními, která si ČR nastavila,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž, který zastupoval Českou republiku na dnešním jednání.

Oba návrhy – nařízení o závazném každoročním snižování emisí [2] i nařízení o zahrnutí a pohlcování emisí z půdy a lesnictví (LULUCF) [3] do rámce EU pro oblast energetiky a klimatu do roku 2030 - Česká republika považuje za klíčové nástroje evropské klimatické politiky.

„Z našeho pohledu je zásadní, že v právě dojednaném kompromisu zůstala zachována rovnováha mezi oběma návrhy. Pokud jde o nařízení ke sdílení úsilí, bylo naší prioritou zachování úpravy alokace pro státy, které měly možnost nárůstu emisí do roku 2020, ale přesto je snižovaly. V případě LULUCF jsme rádi, že se podařilo dostatečně prosadit princip udržitelného lesního hospodářství,“ vysvětlil náměstek Kříž.

I v dalším bodě jednání se ministři věnovali klimatickým otázkám. Schválili totiž závěry Rady s pozicí EU pro nadcházející jednání Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, jež se uskuteční ve dnech 6. – 17. listopadu v německém Bonnu. Jak přiblížil náměstek Kříž, „výsledek listopadové klimatické konference podstatným způsobem ovlivní, zda se smluvním stranám podaří včas a účinně zahájit implementaci Pařížské dohody.“

V dalších dnes přijatých závěrech Rady členské státy potvrdily priority EU pro 3. Environmentální shromáždění OSN (UNEA-3 – United Nations Environmental Assembly), které se uskuteční v Nairobi v prosinci tohoto roku. Summit UNEA představuje nejvyšší mezinárodní autoritu v oblasti správy životního prostředí a jeho závěry významně ovlivňují politiky na regionální úrovni. Zastřešujícím tématem letošní UNEA bude téma znečištění v jednotlivých složkách životního prostředí (ovzduší, voda, příroda, chemické látky).

„Téma nadcházející UNEA považuji za zcela zásadní, také s ohledem na roli EU jako lídra v boji proti znečištění v jednotlivých složkách životního prostředí. Pro EU však bude důležité, aby přispěla k tomu, že se UNEA-3 nestane pouhým výčtem důležitých témat, ale povede i ke konkrétním akcím,“ uvedl Kříž. Česká republika je v současnosti zastoupena ve výkonném orgánu UNEA a usiluje o větší zviditelnění ČR na poli ochrany životního prostředí.

Poznámky:

[1] Pařížská dohoda o ochraně klimatu vstoupila v platnost v listopadu 2016 více informací najdete zde.

[2] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu.

[3] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu.

V návaznosti na účinnost zákona č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Ministerstvo životního prostředí informuje, že došlo i k novele zákona o integrované prevenci. Změny jsou účinné od 01.01.2018 a naleznete je v části třicáté čl. XXXV výše uvedeného zákona. Změnou došlo k přidání údaje do žádosti o vydání integrovaného povolení a k úpravě propojení integrovaného povolení se stavebním povolením.

Zdroj: web IPPC

Výzva 1/2018 - Energetická konzultační a informační střediska (EKIS). Předmětem dotace je podpora poskytování energetického poradenství prostřednictvím online poradny na webovém portále www.mpo-efekt.cz nebo přímo ve středisku poradny. Tyto služby jsou pro tazatele poskytovány zdarma. Žádosti se podávají elektronicky do 31. října 2017.

Poradenská a konzultační služba pro veřejnost slouží k propagaci a zavádění inovativních technologií a postupů ke zvýšení efektivnosti užití energie a vyššího využití OZE. Poradenství si klade za cíl zvýšení povědomí veřejnosti o možnosti úspor energie a je zaměřeno zejména do rozmanitých oblastí energetiky.

Poradenství vykonávají energetičtí poradci, kteří prokáží odbornou způsobilost (tj. vzdělání v oboru, dosavadní praxi v oboru, v optimálním případě osvědčení energetického specialisty). Vybraní poradci bezplatně poskytují objektivní a nezávislé informace pro veřejnost osobně ve středisku, internetově (i-EKIS) prostřednictvím webového portálu www.mpo-efekt.cz a nebo jinak dle Podmínek čerpání dotace.

Poradci se sdružují v Energetických konzultačních a informačních střediscích (EKIS), která tvoří 3-6 poradců. Střediska zajišťují poradenství pro veřejnost v pondělí a ve středu od 13 hod. do 17 hodin. Ve středisku musí být ve stanovených hodinách přítomen vždy nejméně 1 poradce.

Více informací a potřebné formuláře jsou k dispozici na https://www.mpo-efekt.cz/cz/programy-podpory/54039/86034. Bližší informace k výzvě naleznete níže v sekci "Přílohy ke stažení".

Dokument ke stažení:

Aktivita 2A_EKIS_podrobné informace [pdf, 220 kB]

Výzva 2/2018, aktivita 1A, opatření ke snížení energetické náročnosti veřejného osvětlení

Výdaje na optimalizaci řídicího systému budou způsobilé pouze v případě, že optimalizace proběhne společně s výměnou svítidel. Musí být dodrženy indikátory a parametry stanovené v Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Odborné podklady zpracujte v souladu s metodickým pokynem pro žadatele o dotaci na veřejné osvětlení.

Bližší informace k výzvě a metodický pokyn pro žadatele o dotaci naleznete níže v sekci "Přílohy ke stažení". Potřebné formuláře jsou k dispozici na https://www.mpo-efekt.cz/cz/programy-podpory/54039/76454.

Dokument ke stažení:

• Výzva 2/2018, aktivita 1A, opatření ke snížení energetické náročnosti VO - podrobné informace [pdf, 462 kB]

• Metodický pokyn pro žadatele o dotaci na VO [pdf, 1261 kB]

• Příručka k podání on-line žádosti o dotaci na VO [pdf, 3627 kB]

Výzvy 3, 4, 5 a 8/2018 - 2B-Kurzy a semináře, 2C-publikace, 2D-energetický management, 2G-územní energetická koncepce

Výzva 3/2018, aktivita 2B, Akce zaměřené na aktivní rozšiřování informací a vzdělávání v oblasti úspor energie

Dotace je určena na aktivní rozšiřování informací a vzdělávání v oblasti úspor energie. Předmětem dotace je organizování kurzů a seminářů. Dotace smí být použita pouze na organizaci akce.

Výzva 4/2018, aktivita 2C, Publikace, podklady a nástroje pro rozšiřování informací a vzdělávání v oblasti úspory energie včetně podpory mezinárodní spolupráce

Dotace je určena na vydání publikace, příručky, informačních materiálů, podkladů a nástrojů v oblasti úspor energie.

Výzva 5/2018, aktivita 2D, Zavedení systému hospodaření s energií v podobě energetického managementu

Dotace je určena na zavedení systému hospodaření s energií v podobě energetického managementu a opatření nezbytných pro snižování energetické náročnosti.

Výzva 8/2018, aktivita 2G, Zpracování územní energetické koncepce

Předmětem dotace je zpracování územní energetické koncepce. Povinnost pro kraje a hlavní město Prahu zpracovat ÚEK vychází ze znění zákona č. 103/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

Bližší informace k výzvám naleznete níže v sekci "Přílohy ke stažení". Potřebné formuláře jsou k dispozici na webu mpo-efekt: https://www.mpo-efekt.cz/cz/programy-podpory/54039.

Dokument ke stažení:

• Výzva 3/2018, 2B, kurzy, semináře - podrobné informace [pdf, 214 kB]

• Výzva 4/2018, 2C, publikace - podrobné informace [pdf, 211 kB]

• Výzva 5/2018, 2D, energetický management - podrobné informace [pdf, 212 kB]

• Výzva 8/2018, 2G, územní energetická koncepce [pdf, 216 kB]

V pražském Fóru Karlín byly v sobotu oceněny nejlepší ekologické projekty z České republiky. Absolutním vítězem 9. ročníku soutěže E.ON Energy Globe se stal pasivní dům v pražském vnitrobloku, který si díky mokřadům rostoucím na střeše sám čistí vodu. Ekologická soutěž každoročně oceňuje nejlepší projekty usilující o ochranu přírody a úsporu energií.

Letošního ročníku největší tuzemské soutěže oceňující ekologické projekty se zúčastnilo celkem 262 firem, obcí, škol, staveb i jednotlivců. Jde o jednu z nejvyšších účastí v historii této soutěže. V pěti soutěžních kategoriích – Kutil, Obec, Firma, Mládež a Stavba – proti sobě stály vždy dva nominované projekty. „O vítězích jednotlivých kategorií rozhodovala široká veřejnost prostřednictvím online hlasování. Hlavního vítěze ale letos zvolila odborná porota sestavená z odborníků a členů Akademie věd,“ vysvětluje Vladimíra Glaserová z organizačního týmu soutěže.

Absolutním vítězem 9. ročníku se stal pasivní dům s mokřadní střechou, který zvítězil též v kategorii Stavba. Rodinný dům stojí ve vnitrobloku na pražské Letné. Unikátní stavba poutá pozornost květinovou střechou, jež zároveň slouží jako kořenová čistička vody. „Díky bakteriím v substrátu nám střecha pomáhá čistit odpadní vodu, která se pak vrací do domácnosti pro potřeby splachování a zalévání. Kořenová čistička nám tak ročně ušetří až 50 procent vody. Střešní porost navíc tepelně stabilizuje prostředí vnitrobloku a chrání střechu domu před UV zářením,“ říká Michal Šperling, majitel domu. Energeticky dosahuje stavba třídy A, do níž jsou řazeny domy s vůbec nejnižší náročností.

Během slavnostního vyhlášení byly oceněny rovněž nejlepší projekty ostatních soutěžních kategorií. V kategorii Kutil zvítězil Tomáš Nezval s projektem BeeSpy, citlivou digitální váhou sloužící včelařům k monitorování včelstev a množství medu v úlech. Za kategorii Obec se na první místo dostala jihomoravská vesnice Šitbořice. Obec provozuje unikátní systém třídění odpadu, do něhož přímo zapojuje místní obyvatele. Ti mohou svůj odpad třídit doma do speciálně označených pytlů a jako odměnu za množství vytříděného odpadu jim obec vrací část běžných poplatků za svoz komunálního odpadu. „Produkce komunálního odpadu nám klesla o více než polovinu na 124 kg na osobu za rok. Na skládku přitom ročně vyvážíme o téměř 300 tun méně než předtím,“ popisuje Antonín Lengál, starosta obce Šitbořice.

Vítězem v kategorii Firma je olomoucká ekologická BSB prádelna. Ta efektivně využívá energii a teplo z obnovitelných zdrojů a pracuje s co největším ohledem na životní prostředí. Díky úspornému provozu může navíc prádelna nabízet své služby za zajímavé ceny. V kategorii Mládež zazářila studentská soutěž Český ostrovní dům. Tento projekt dává studentům prostor zkoumat možnosti soběstačných domů, které se nemusejí spoléhat na obecní nebo městskou infrastrukturu a starají se samy o sebe.

Kategorii Stavba vyhrál následný absolutní vítěz celé soutěže, dům s mokřadní střechou. Předkladatel projektu Michal Šperling získal Novou ŠKODU Octavia G-TEC na CNG k trvalému užívání a tepelné čerpadlo aroTHERM od společnosti Vaillant. Projekt chytrého domu s mokřadní střechou bude reprezentovat Českou republiku i na celosvětovém finále soutěže Energy Globe Award 16. ledna 2018 v Íránu.

Popisy vítězných projektů 9. ročníku soutěže

Celkový vítěz 2017 a vítěz kategorie Stavba

Chytrý dům s květinovou mokřadní střechou

Vítězem v kategorii Stavba je dům v centru Prahy. Moderní ekologická budova je nenápadně zasazená do jednoho z městských vnitrobloků a vyniká květinovým záhonem na střeše. Střecha zároveň funguje jako kořenová střešní čistička odpadní vody. Tento dům je postavený v pasivním standardu, využívá vlastní obnovitelné zdroje energie a svou existencí nijak nezatěžuje okolí.

Vítěz kategorie Firma

Ekologická prádelna v Olomouci

Kategorii Firma vyhrál projekt ekologické prádelny. Ta efektivně využívá energii a teplo z obnovitelných zdrojů a pracuje s co největším ohledem na životní prostředí. Díky úspornému provozu může navíc prádelna nabízet své služby za zajímavé ceny. Ekologická prádelna v Olomouci odebírá elektrickou energii a odpadní teplo z blízké bioplynové stanice, využívá ekologicky odbouratelné prací prostředky a garantuje bezinfekčnost prádla.

Vítěz kategorie Obec

Inteligentní systém nakládání s odpady

Vítězem v kategorii Obec jsou jihomoravské Šitbořice. Obec provozuje unikátní systém třídění odpadu, do něhož přímo zapojuje místní obyvatele. Ti mohou svůj odpad doma třídit do označených pytlů a obec jim pak jako odměnu vrací část běžných poplatků za svoz komunálního odpadu. Každá domácnost má svůj „odpadový účet“, kde si může zkontrolovat, kolik a jakého odpadu se jí podařilo vytřídit nebo jaká jí náleží odměna. Systém je pro místní obyvatele velmi lákavý a díky tomu často využívaný.

Vítěz kategorie Mládež

Studentská soutěž Český ostrovní dům

V kategorii Mládež zvítězil projekt Český ostrovní dům. Ten dává studentům prostor zkoumat možnosti soběstačných domů, které se nemusejí spoléhat na obecní nebo městskou infrastrukturu, ale starají se samy o sebe. Tento proces přináší mnoho užitečných poznatků, jež jsou pak aplikovatelné i do běžné zástavby. Veškeré aktivity projektu pomáhají šířit nápady vedoucí k šetrnějšímu provozu našich staveb při zachování moderního standardu života.

Vítěz kategorie Kutil

BeeSpy monitoruje včelstvo v úlech

Kategorii Kutil vyhrál projekt BeeSpy kutila Tomáše Nezvala z Plumlova. Tato citlivá digitální váha umožňuje v kombinaci s dalšími technologiemi lépe plánovat prohlídky včelstva, a tím mimo jiné optimalizovat výnos medu. BeeSpy dokáže monitorovat vlhkost i teplotu v úlu a v případě spojení se solární jednotkou též sluneční aktivitu (délku dne, oblačnost a podobně). Mimo to nabízí BeeSpy i základní bezpečnostní funkce, jako je upozornění na náhlou změnu hmotnosti. Všechna data jsou odesílána na vzdálený server a včelaři je mají k dispozici on-line na svém mobilním telefonu nebo počítači.

Dne 31.8.2017 byla ze strany Evropské komise definitivně schválena revize Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, která obsahovala i navýšení podílu finanční alokace pro velké podniky (VP).

U programu ÚSPORY ENERGIE to konkrétně znamená navýšení podílu finanční alokace z 20 % na 60 % pro velké podniky. Tato změna v žádném případě neznamená omezení získání dotace pro malé a střední podniky, protože dotačních prostředků je zatím v programu na energeticky úsporné projekty dostatek.  I s ohledem na potřebu zohlednit tuto pozitivní změnu v podobě navýšení podílu pro VP přistoupilo MPO u II. výzvy programu Úspory energie k ukončení příjmu žádostí ke dni 31.10.2017. Současně MPO zaslalo ke schválení model hodnocení a kritérií pro hodnocení a výběr projektů MV OPPIK formou per rollam tak, aby mohla být III. výzva vyhlášena již k 1. 11.2017 (s navýšeným podílem finanční alokace pro velké podniky), a tím tak bude zachován kontinuální sběr žádostí původní výzvy a současně nedojde k narušení stabilních dotačních podmínek pro potencionální žadatele. Model hodnocení a kritéria pro hodnocení a výběr projektů byl v návrhu zaslaném na MV OPPIK zachován dle II. výzvy Úspory energie. Plánovaný příjem žádostí bude zahájen od 1.11. 2017 a ukončen bude ke dni 30.4.2018

Švýcarská společnost Climeworks začala ve středu u geotermální elektrárny Hellisheidi na Islandu testovat technologii, která ze vzduchu vysává oxid uhličitý a vrací jej pod zemský povrch. Vznikla tak první elektrárna na světě, která má záporné emise oxidu uhličitého, napsal server Quartz.

Startupu Climeworks se podařilo na Islandu uvést do chodu pilotní verzi technologie takzvaného přímého zachycování vzduchu (direct air capture). Tyto systémy, byť zatím jen ve velmi malém měřítku, dokážou z ovzduší navázat molekuly oxidu uhličitého a neutralizovat je. Přístroj firmy Climeworks to dělá tak, že skleníkový plyn smíchá s vodou a vstříkne jej do hloubky 700 metrů.

Podobné technologie začali vědci vyvíjet asi před deseti lety a finanční podporu dostávají například i od zakladatele společnosti Microsoft Billa Gatese. Podle mnohých expertů představují jedinou možnost, jak může lidstvo úspěšně čelit globálním změnám klimatu.

"Pokud máme opravdu strach o korálové útesy, biodiverzitu a produkci jídla v chudých částech světa, budeme muset technologie záporných emisí zapojit ve velké míře," řekl deníku The Guardian Bill Hare z ústavu Climate Analytics. "Nemyslím si, že se v tomto ohledu můžeme spolehnout na něco jiného," dodal.

Systém v elektrárně Hellisheidi je pouhý prototyp: za rok může eliminovat 50 tun oxidu uhličitého, což zhruba odpovídá produkci jedné americké domácnosti. Lidstvo ročně vypustí do atmosféry 40 bilionů tun tohoto skleníkového plynu. Climeworks ale skeptikům dokazuje, že zachytávání oxidu uhličitého funguje a může fungovat i za rozumnou cenu, napsal Quartz.

Zdroj: ČTK

Frýdeckomístecká společnost Hedviga dokončila v Londýně stavbu továrny PTR 1000 na zpracování starých pneumatik a dalšího odpadu. V těchto dnech najíždí zkušební provoz. Do projektu postaveného za čtyři miliony eur vložilo peníze více než dvacet britských investorů. Podnik dokáže zpracovat až jedenáct tisíc tun materiálu ročně, z něhož vyrobí elektřinu, teplo a znovu použitelné oleje a další látky.

„Jsou tam zatím jen dva zaměstnanci. Počítáme s vysokou mírou robotizace,“ uvedl místopředseda představenstva společnosti Hedviga Petr Cuber. Podnik lze částečně řídit na dálku přímo z Česka. Firma použila vlastní pět let vyvíjenou technologii PTR neboli pomalý termický rozklad, na kterou získala evropský patent. Organický odpad nespaluje, ale rozkládá. Výhoda spočívá v tom, že lze efektivně zpracovávat i malé množství odpadů.

„Pokud se tato schopnost v Londýně prokáže, bude to mít význam nejen pro firmu samotnou, ale i pro celý obor obnovitelných zdrojů energie,“ uvádí Ondřej Procházka, odborný garant certifikačního orgánu CEMC ETVCZ, který hodnotí ekologický přínos nových technologií.

„V podstatě je to pyrolýza, dlouho známý a používaný proces. Při aplikaci na odpady ale vzniká řada problémů, kvůli nimž zatím není v Česku v provozu žádná podobná jednotka. Navíc tomu naše úřady nepřejí,“ doplňuje Procházka. Továrna si vyrábí elektřinu i pro vlastní provoz a zčásti využívá dešťovou vodu.

„V Londýně je voda velice drahá. Tak jsme si mysleli, že ušetříme, pokud ji budeme svádět i ze střechy. A pak při testech dlouho pořádně nezapršelo,“ sděluje Cuber. Budova leží jen patnáct kilometrů od centra Londýna v nízkoemisní zóně Rainham – i proto musela splnit přísná ekologická kritéria.

Zdroj: E15

Říjnové vydání přináší informace o zřejmě poslední možnosti, jak čerpat miliony korun na výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod v obcích. Vedle přehledného shrnutí si přečtěte rozhovor s naší odbornicí, která radí, jak se vyhnout nejčastějším chybám a na co nezapomenout v žádosti o dotaci. Vědci z celého světa se sešli na pražské konferenci, kde si vyměnili poznatky o způsobech a metodách využití srážkové vody ve městech. Priorita ochutnávku z konference a rozhovor se dvěma odborníky. Auta na elektřinu, elektromobilita a baterie patří k horkým trendům současnosti. Redakce nahlédla do zahraničí, kde pracují na výrobě baterií z citronů, banánových slupek nebo listí. A na stránce Technologie se dozvíte, že se dá využívat opravdu každý odpad.

Dokument ke stažení:

Priorita 10/2017

Ministerstvo životního prostředí uvolňuje na zlepšení čištění splaškových vod pomocí domácích čistíren dvojnásobnou částku tedy celkem 200 milionů korun z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR. Dalších 50 milionů nabídne na na výsadbu a obnovu sídelní zeleně. Žadatelé se mohou těšit i na širší nabídku podporovaných oblastí.

Pilotní dotační výzva, která poprvé podpořila tzv. decentralizované čištění odpadních vod, odstartovala vloni v listopadu a ministerstvo v ní nabídlo 100 milionů korun. Státní fond životního prostředí ČR po přijetí žádostí za 133 milionů korun na výstavbu 1 042 domovních čistíren výzvu předčasně uzavřel, proto je nyní k dispozici dvojnásobná výše prostředků.

Na základě vyhodnocení pilotní výzvy se základní parametry aktuální výzvy nemění. Rezort přispěje na vybudování soustavy domovních čistíren odpadních vod u rodinných či bytových domů do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel (EO). Soustava musí přitom odkanalizovat minimálně 30 procent z celkového počtu obyvatel v dané části obce či města. Výše příspěvku je odstupňována podle kapacity jedné čistírny od 100 do 240 tisíc korun. Nově se dotace vztahuje i na monitorovací zařízení domovních čistíren pro nepřetržitý dohled provozovatelem, které může být dotováno částkou 10 tisíc korun (a nejméně 50 tisíc korun na celý projekt). Monitorovací zařízení bylo možné zahrnout do způsobilých výdajů již v původní výzvě, nyní je však možné zažádat samostatně i na stávající soustavy DČOV.

„V minulé výzvě se investiční náklady projektů pohybovaly od 400 tisíc do 20 milionů korun, dotace z nich může obcím pokrýt až 80 procent,“ upřesňuje ředitel SFŽP ČR Petr Valdman s tím, že průměrná míra podpory v předchozím období dosáhla 65 procent. Do způsobilých výdajů, ze kterých se vypočítává výsledná výše příspěvku, mohou žadatelé zahrnout náklady na přípravu projektu, nákup čistíren, jejich instalaci a související stavební práce, stejně jako monitoring systému, jeho servis a pravidelnou údržbu po dobu 10 let.

Žádosti o podporu přijímá SFŽP ČR od 16. října 2017 až do 30. června 2019, případně do vyčerpání alokace. Podpořené projekty musí být zrealizovány nejpozději do konce roku 2021. Dokumenty k výzvě č. 17/2017 najdete zde.

Padesátimilionová dotace přispěje k oživení zeleně v obcích a městech, nově podpoří výsadbu izolační zeleně

Smyslem dotací je motivovat žadatele, aby zvyšovaly podíl zeleně a vodních prvků na veřejných prostranstvích, a to jak v nových oblastech, tak i v původní zástavbě. “Jako novinku jsme zařadili i podporu pro pásy izolační zeleně. Ty tvoří jakýsi přírodní „filtr“ oddělující průmyslové areály nebo frekventované silnice od obytných zón a přispívají tak ke snižování prašnosti a koncentrací znečišťujících látek v ovzduší,“ upřesňuje k aktuální výzvě ministr Brabec.

Kromě izolační zeleně se dotace zaměří na oživení alejí, parků, lesoparků, odpočinkových a jiných veřejně přístupných prostranství, ale i cest a pěšin z přírodních materiálů, mostů a souvisejícího mobiliáře. Na příspěvek se mohou těšit i projekty, které přispějí k zadržení vody a boji se suchem. Mezi ně patří například výměna zpevněných či betonových ploch za nezpevněné plochy, které umožní zasakování srážkových vod, nebo vytvoření vodních a mokřadních biotopů – tůní/jezírek, mokřadů, průlehů, či drobných retenčních nádrží na srážkovou vodu.

O dotaci mohou požádat jak města a obce, tak i fyzické a právnické osoby, které chtějí zlepšit funkce místních veřejných prostranství. Přijít si mohou až na 2 miliony korun v případě, že se jedná o projekt v malé obci do 500 obyvatel, u obcí větších může podpora dosáhnout maximálně 150 tisíc korun, nejvýše však 80 procent z investičních nákladů. „Tato výzva je šitá na míru především malým obcím, které nedosáhnou na dotace z evropských fondů. Větší obce mohou primárně využít podporu z Operačního programu Životní prostředí v prioritní ose 4 – Ochrana a péče o přírodu a krajinu, vyhlášení nejbližší výzvy je plánováno na počátek příštího roku,“dodává ředitel Petr Valdman.

Žádosti o poskytnutí podpory se přijímají od 16. října 2017 až do 30. března 2018, realizovat projekty musí žadatelé do konce roku 2022. Dokumenty k výzvě č. 18/2017 najdete zde.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany lesa v Ostravě uložili pokutu 1,9 milionu korun podnikateli za ohrožení životního prostředí v lesích. Muž nedostatečně pečoval o nabyté hospodářské lesní pozemky a zapříčinil tak vznik holin o výměře cca 8 hektarů. To pro srovnání odpovídá zhruba osmi fotbalovým hřištím.

Podnikatel postupně koupil desítky hektarů travnatých pozemků, které s pomocí čerpání státních dotací zalesnil. Nově vzniklý mladý les získal statut hospodářského lesa, o který má být podle lesního zákona pečováno především s ohledem na co největší výnos dřevní hmoty. Podnikatel měl porost chránit před působením různých škodlivých činitelů, například zvěře. „Zachoval se však přesně naopak. Mladý les nechal zvěři napospas. Na okusování porostu se podíleli například daňci, které zde choval, ale také jeleni a srnci, kteří přicházeli z okolí. Oplocení okolo porostu bylo naprosto nedostatečné. Místa průchozí pro zvěř nebyla včas vyhledávána a opravována. V lokalitě, kde měl podle map vysazený les růst, během několika let vzniklo 8 hektarů holin. Dalších téměř 15 hektarů mladého lesa bylo výrazně poškozeno. Stromky poničené zvěří snadno podléhaly dalším škodlivým činitelům jako mráz, výkyvy teplot nebo růst travin. Vzniklé holiny podnikatel navíc ani nezalesňoval, jak mu ukládá lesní zákon,“ popsal případ Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Z vlastnictví lesa vyplývá celá řada povinností daných zákonem a zabezpečení před nadměrným poškozováním zvěří je jednou z nich.

„Každý vlastník musí svůj les znát a má povinnost jej pravidelně kontrolovat, protože je za jeho stav odpovědný. Les je velmi významnou složkou životního prostředí, proto nakládání s tímto majetkem není zcela na libovůli vlastníka, ale řídí se jasnými zákonnými pravidly. Když už byly části mladých lesních porostů zničeny, měl vlastník zničené stromky průběžně nahrazovat novými sazenicemi. To se však v tomto případě nestalo,“ komentoval Erik Geuss, ředitel ČIŽP. Zároveň připomněl, že o tom, jak o les pečovat, se mohou vlastníci radit s odbornými lesními hospodáři. Kdo je pro jejich majetek odborným lesním hospodářem, zjistí u příslušného magistrátu nebo městského úřadu obce s rozšířenou působností.