Po novele zákona o ovzduší dnes poslanci parlamentu schválili aj druhý pilier ochrany zdravia obyvateľov a životného prostredia na Slovensku – aplikačnú novelu zákona o odpadoch. Tá zlepšuje systém nakladania s odpadmi, tak aby sa oplatilo na Slovensku triediť a recyklovať.

„Za novú odpadovú legislatívu už hovoria konkrétne čísla. V roku 2014 dosiahla miera recyklácie na Slovensku 10%, v roku 2015 už 15% a v roku 2016 až 23%,“ povedal minister životného prostredia László Sólymos.

Parlament schválil novelu zákona o odpadoch, keď za ňu zahlasovalo 88 zákonodarcov. Novela sprehľadní, zjednoduší a zefektívni systém odpadového hospodárstva. „Som rád, že aj poslanci si uvedomujú svoju zodpovednosť voči životnému prostrediu a podporujú také zmeny, ktoré pomôžu viac odpad triediť a recyklovať, a tak obmedzia skládkovanie,“ vyhlásil László Sólymos.

Novela zákona reaguje na požiadavky trhu. Predovšetkým odbremení asi 2500 malých podnikateľov od zbytočnej administratívy. Podnikatelia, ktorí za rok uvedú na trh menej ako 100 kg obalových či neobalových výrobkov už nebudú musieť plniť všetky povinnosti. Stačí sa jednorázovo zaregistrovať a viesť evidenciu.

Zároveň sa sprehľadní systém odpadového hospodárstva. Častou pripomienkou zo strany výrobcov bolo, že dostatočne nevidia do hospodárenia ich organizácie zodpovednosti výrobcov. Novela posilňuje kontrolu v organizácii zodpovednosti výrobcov zo strany štátu aj zo strany samotných výrobcov.

Novela zákona o odpadoch sprísni dodržiavanie odpadového systému. Zavádza totiž pokuty pre Organizácie zodpovednosti výrobcov, ak nezabezpečia zberné nádoby na triedený zber. Inými slovami, ak obec poctivo triedi, no nemá kam vytriedený odpad dávať, je to chyba OZV a porušenie zákona.

Zmeny nastanú aj v prípade drobného stavebného odpadu. Konkrétne obce budú mať na výber zaviesť množstvový zber tohto druhu odpadu – to znamená, že výška poplatku bude priamo úmerná množstvu vyprodukovaného drobného stavebného odpadu, alebo obce budú môcť zaviesť paušálny poplatok za tento odpad. Obec tak bude mať možnosť vybrať si taký systém, ktorý bude pre ňu a jej obyvateľov najvhodnejší.

Novela zákona o ovzduší prešla tretím

Zmenami prejde aj obchodovanie s emisnými kvótami. Novelu zákona o obchodovaní s emisnými kvótami dnes posunulo do druhého čítania 93 poslancov. Cieľom je nastaviť prehľadný systém obchodovania s ročne pridelenými emisnými kvótami pre individuálne vykurovanie domácností, malú energetiku, dopravu, pôdohospodárstvo a odpady, určiť spôsoby použitia výnosov z ich predaja a zaviesť nahlasovanie emisií prostredníctvom elektronického systému.

Pri novele zákona o ovzduší envirorezort reagoval na nedávne smogové udalosti. Novela zákona preto zabezpečí efektívnejšie informovanie o smogových situáciách. „Začiatkom tohto roka nás zaskočil smog. Dal som verejný sľub, že do konca roka zlepším informovanosť obyvateľov. Dnes opatrenia schválil parlament,“ povedal László Sólymos.

Po novom budú informovať aj verejnoprávne médiá. Pokiaľ v niektorých regiónoch vznikne smogová situácia, Slovenský hydrometeorologický ústav vydá výstrahu. Verejnoprávne médiá budú o vydanej výstrahe informovať ľudí najneskôr do dvoch hodín od jej doručenia. Pokiaľ sa smogová situácia nezmení, tak výstrahu zopakujú najmenej dvakrát denne. A to ráno do 07:00 a popoludní po 17:00. Slovenský hydrometeorologický ústav bude naďalej informovať okresné úrady a starostov obcí.

Okrem lepšej informovanosti novela rieši aj konkrétne opatrenia na boj proti znečisteniu ovzdušia. Zmeny sa dotknú aj stredne veľkých spaľovacích zariadení s tepelným príkonom od 1 MW až 50 MW. Pre tieto zariadenia (napríklad teplárne) začnú v najbližších rokoch platiť prísnejšie emisné limity.

Efektívnejšie majú byť aj kontroly v týchto prevádzkach. Novela totiž zavádza novú povinnosť pre Slovenskú inšpekciu životného prostredia vykonávať monitorovací program pre väčšie stredné spaľovacie zariadenia.

Do tretice nová legislatíva umožní obciam zriadiť nízkoemisné zóny a zlepšiť tak kvalitu ovzdušia v mestách a obciach. Povolený vjazd do nej budú mať len vozidlá od určitej emisnej triedy. Konkrétne pravidlá si určí mesto alebo obec všeobecne záväzným nariadením.

Do dnešního dne si domácnosti požádaly o více než 29 tisíc výměn starých neekologických kotlů z kotlíkových dotací. Současně jich už přes 22 tisíc vyměnily za nové zdroje, do domácností tak zamířilo už více jak 2 a půl miliardy korun. Od září běží v krajích ČR druhá vlna kotlíkových dotací a na čtyři krajské úřady, které již zahájily příjem žádostí o kotlíkovou dotaci, přišlo zatím přes 11,5 tisíce žádostí.

Vytápění domácností pomocí kotlů na pevná paliva patří k nejvýznamnějším zdrojům znečištění ovzduší v obcích a městech. Místy je tento podíl na znečištění devadesátiprocentní, především v důsledku používání starých neekologických kotlů. Ministerstvo životního prostředí přišlo v roce 2015 s tzv. kotlíkovými dotacemi pro celou ČR. Na výměnu kotlů je určeno z Operačního programu Životní prostředí 9 miliard korun. Cílem je vyměnit nejpozději do roku 2022, tedy do pěti let, na 100 000 starých kotlů.

Jen po první vlně bude podle odhadů odborníků naše ovzduší výrazně čistší o 1 600 tun zdraví škodlivých tuhých znečišťujících látek, více než 0,7 tun rakovinotvorného benzo[a]pyrenu a i o emise skleníkových plynů – u CO2 to bude o více než 168 750 tun.

Samotné dotace na výměnu kotlů, ale třeba také na zateplení domů z programu Nová Zelená úsporám, doplňují i další kroky MŽP na zlepšení kvality ovzduší. Patří k nim např. od roku 2022 platný zákaz provozování nejstarších kotlů na tuhá paliva, který zavedl zákon o ochraně ovzduší už v roce 2012, nebo kontroly spalovaného materiálu přímo v domácnostech, zaměřené na doposud nepostihnutelné notorické znečišťovatele, kteří své sousedy mnohdy doslova dusí spalováním zakázaného materiálu.

Dokument ke stažení:

Aktuální data k 1. vlně kotlíkových dotací (DOCX, 16 kB)

Ministerstvo financí poskytne Ministerstvu zemědělství 500 milionů korun na posílení investičních programů v oblasti vodního hospodářství v malých obcích. Finanční prostředky budou směřovat do programů, u kterých již proběhly výzvy, a na již připravené a schválené akce, které lze zahájit a některé i realizovat do konce roku 2017. Jejich financování se podařilo zajistit v rámci rozpočtových úspor dosažených v kapitolách spravovaných Ministerstvem financí.

„Státní kasa bohužel není v takovém stavu, abychom mohli vyhovět všem požadavkům na posílení investic. Rozhodli jsme se ale vyjít vstříc alespoň malým obcím, protože spousta jejich projektů na potřebnou výstavbu či opravy vodovodů a kanalizací nebo čistíren odpadních vod je již zpracována a schválena,“ uvedl ministr financí Ivan Pilný.

Na tom, že Ministerstvo financí přispěje na výstavbu či technické zhodnocení vodovodů, kanalizací a stavební akce na drobných vodních tocích a nádržích v malých obcích částkou 500 milionů korun, se zástupci Ministerstva financí a Ministerstva zemědělství dohodli v druhé polovině září. Tomu předcházelo detailní posouzení možného rozpočtového posílení investic vlády napříč jednotlivými resorty, které zpracovalo Ministerstvo financí a které bylo projednáno vládou.

Dalších 500 milionů korun na realizaci těchto projektů zajistilo Ministerstvo zemědělství z nevyužitých rozpočtových prostředků z minulých let změnou jejich účelu.

Rozhodnutím Rady hl. m. Prahy se hlavní město připojí k Programu zlepšování kvality ovzduší Ministerstva životního prostředí, s nímž se bude ucházet o získání finančních prostředků z dotačního programu LIFE, spravovaného Evropskou komisí.

Cílem je vytvoření a předložení projektu pro trvalé zlepšení kvality ovzduší v Praze. Konkrétně jde snížení expozice obyvatel hlavního města znečišťujícím látkám PM10, PM2,5, benzo(a)pyrenu a NO2 na požadovanou úroveň v souladu s EU legislativou, a to v nejkratší možné době. Integrované projekty jsou Evropskou komisí financovány až do výše 60 procent způsobilých nákladů, zbytek financují partneři projektu z vlastních zdrojů. 

„I přes průběžnou realizaci celé řady opatření na území Prahy stále nedochází k poklesu úrovně znečištění suspendovanými částicemi PM10 a benzo(a)pyrenu na požadovanou úroveň,“ uvedla radní hl. m. Prahy Jana Plamínková. Možnou příčinu lze spatřovat mj. i v chování obyvatel města, kteří svým postojem k životnímu prostředí, často spojeným s nedodržováním zákonných norem, či z důvodu neznalosti problematiky ochrany ovzduší přispívají ke špatné imisní situaci. V Praze jde především o nadměrné používání automobilů pro osobní přepravu, v mnoha případech v nevyhovujícím technickém stavu.

K získání podpory veřejnosti pro zlepšení kvality ovzduší ve městě bude nutné provést rozsáhlou osvětovou kampaň, zaměřenou zejména na zdravotní rizika spojená s provozem vozidel s nefunkčním filtrem pevných částic nebo katalyzátorem, potřebu dodržovat doporučující opatření v době smogové situace, nutnost omezování dopravy ve městě, nutnost více využívat veřejnou hromadnou dopravu pro pohyb po městě a potřebu snižování prašnosti ve městě. Osvětové kampaně mohou být také financovány prostřednictvím dotačního programu LIFE.

V Litoměřicích začne v příštím měsíci stavba vědeckovýzkumného centra, které bude zaměřeno na geotermální energii. Součástí projektu jsou i monitorovací vrty a stanice. Informovala o tom mluvčí litoměřické radnice Eva Břeňová.

Stavba vyjde na zhruba 50 milionů korun, rozpočet celého projektu je 130 milionů korun, náklady hradí ministerstvo školství. Vědci by měli v centru působit od roku 2019. Součástí projektu jsou monitorovací vrty v Trnovanech a Terezíně, kde mají být i podpovrchové seismické stanice.

Nejdůležitějším prvkem monitorovací sítě je hluboký vrt, který vznikne úpravou již existujícího vrtu v Jiříkových kasárnách. Současně bude instalováno pět nových povrchových monitorovacích stanic, které doplní souičasné stanice na Skalici, v Richardu a v kasárnách, uvedla mluvčí.

Hlavním cílem projektu je ověřit možnosti čerpání zemského tepla ve velkých hloubkách a tvrdých horninách, kde teplota hornin dosahuje 100 až 150 stupňů Celsia, teplo lze používat jako zdroj vytápění nebo k výrobě elektřiny. Testovat se budou nové vrtné technologie. "Vznik výzkumné infrastruktury je zásadním předpokladem pro další fázi projektu, kterou představují geotermální vrty, jež by mohly zajistit pro Litoměřice dostatek čisté energie pro vytápění," uvedl místostarosta Krejza.

Další etapou ve výzkumu využití geotermální energie je stavba podzemního výměníku. Vzniknou také analýzy, které prověří ekonomickou náročnost geotermálních projektů a využití obnovitelné energie ze Země.

Litoměřice jsou jediným městem v ČR, které mají povolen zvláštní zásah do zemské kůry. Díky vědeckému středisku, na jehož vzniku se podílí Univerzita Karlova, se mají stát centrem výzkumu geotermální energie v celé Evropě.

V rámci Státního programu na podporu úspor energie (program EFEKT) Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyhlásilo výzvu č. 6/2018 zaměřenou na projekty EPC (energetické služby se zárukou). Žádost o podporu je nutné podat elektronicky do poloviny prosince 2017.

Předmětem podpory je zpracování dokumentů pro přípravu energeticky úsporného projektu řešeného metodou EPC a zpracování zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku na projekt řešený metodou EPC. Žádosti se podávají elektronicky do 15. 12. 2017.

Dotace je určena na zpracování podrobné analýzy stavu a potenciálu úspor v jednotlivých objektech a/nebo u veřejného osvětlení a doporučení, zda jsou objekty a/nebo veřejné osvětlení vhodné pro realizaci EPC projektu.

Dále je dotace určena organizačním složkám státu a jejich příspěvkovým organizacím na zpracování zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku na projekt řešený metodou EPC.

Více informací a potřebné formuláře jsou k dispozici na ZDE.

Dokument ke stažení:

• Výzva 6/2018, aktivita 2E, EPC - podrobné informace [pdf, 218 kB]

• Příručka k podání on-line žádosti o dotaci [pdf, 4679 kB]

Pokud chcete proplatit finanční prostředky z Národního programu Životní prostředí ještě v letošním roce, máte čas do konce listopadu, uvedl dnes SFŽP na svém webu. Žádosti o uvolnění finančních prostředků doporučuje Fond podávat průběžně a bez zbytečných odkladů.

S blížícím se koncem roku a s ohledem na časový průběh procesu administrativních kontrol doporučuje SFŽP příjemcům podpory z Národního programu Životní prostředí (NPŽP) podávat Žádosti o uvolnění finančních prostředků průběžně a bez zbytečných odkladů, nejpozději však do 30. listopadu 2017. Po tomto termínu již nelze u projektů NPŽP garantovat proplacení do konce letošního roku.

V případě, že do Žádosti o uvolnění finančních prostředků zahrnete neuhrazené nebo částečně uhrazené faktury (pokud to podmínky konkrétní výzvy umožňují), jste povinni nejpozději v termínu uvedeném ve Smlouvě uhradit plnou výši nehrazených faktur (tj. úhradu z prostředků podpory NPŽP a podíl vlastních zdrojů) a doložit úhrady neprodleně finančnímu manažerovi projektu.

Zdroj: SFŽP

MMR z rozpočtu na rok 2018 na ně poskytne 20 milionů korun. Žádat o dotaci mohou obce, které nemají žádný území plán, nebo mají územní plán obce nebo územní plán sídelního útvaru, schválený zastupitelstvem obce před 1. 1. 2007. Výše dotace na jeden územní plán je stanovena ve výši max. 80 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů, nejvýše však 400 000 Kč na jeden územní plán. Lhůta pro možnost podávání žádostí končí 28. prosince 2017 ve 12.00 hodin. Více informací pro žadatele ZDE.

V České republice se dnes mluví o využití vlastně dvou různých zdrojů lithia. Jedním je podzemní těžba, druhým druhotné zpracování zbytků ze starší těžby - a tak vlastně není divu, že se v současné době aktivity kolem lithia soustředí do okolí Cínovce v Krušných horách, kde jsou stále bohaté zásoby nevytěžených rud a zároveň je to místo s dlouhou hornickou historií. Více ZDE

Zdroj: Technet.cz

CENIA, česká informační agentura životního prostředí upozorňujeme provozovatele zařízení na použití upravených kalů, kteří mají povinnost ohlásit provoz zařízení podle přílohy č. 22 vyhlášky č. 383/2001 Sb. do 30. 11. 2017 (§ 11 odst. 5 vyhlášky č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě), že došlo k nasazení nové verze formuláře F_ODP_ZARIZENI, který slouží k ohlášení přílohy č. 22, a na kterém je již možné ohlásit provoz zařízení na použití upravených kalů za účelem získání IČZ (identifikačního čísla zařízení) od příslušného krajského úřadu.

PDF formulář naleznete po přihlášení ve svém účtu ISPOP – sekce MŮJ ÚČET – záložka Stažení formuláře.

Na původní verzi formuláře, která byla dostupná ke stažení od ledna do 12. října 2017, již není možné nadále ohlašovat, k ohlášení je nutné stáhnout vždy nový formulář.

V případě dotazů nás prosím kontaktujte prostřednictvím písemné podpory EnviHELP - červená tlačítka "Zaslat dotaz"

Zdroj: ISPOP

Společnost HE3DA v Horní Suché u Havířova zahájila stavbu továrny Magna Energy Storage (MES) na výrobu nejmodernějších baterií například pro elektromobily nebo energetické banky. Náklady na výstavbu závodu dosáhnou během dvou let 5,5 miliardy korun. Financovat ji bude investiční fond Battery Unite, za nímž je skupina českých investorů a který v první fázi poskytne miliardu korun. Ostrá výroba by se měla rozběhnout na konci roku 2019. Řekli to zástupci společnosti HE3DA. Továrna by podle nich v budoucnu mohla zpracovat prakticky celou produkci lithia vytěženého z Cínovce.

Projekt vychází z celosvětově registrovaného patentu vynálezce Jana Procházky, který je prezidentem firmy. Baterie díky využití nanomateriálů dokážou energii uchovávat dlouhodobě bez větších ztrát, navíc jsou podstatně menší než současné baterie. "Ta hala, to bude vyvrcholení technického vývoje deseti let. Dnes máme baterii, která díky nanomateriálům a díky své konstrukci je o mnoho bezpečnější a má levnější výrobu. S tím chceme prorazit," řekl Procházka.

V průmyslovém areálu po bývalém černouhelném Dole František v Horní Suché vzniknou dvě linky na výrobu akumulátorů s 3D prostorovými elektrodami na bázi lithiových nanomateriálů. Jedna linka bude produkovat půltunové padesátikilowattové baterie, které budou určeny pro těžkou energetiku, hlavně jako základní baterie vysokokapacitních úložišť. Tato úložiště budou jako energetické banky využívat například solární a větrné elektrárny. Druhá linka bude vyrábět baterie o kapacitě pět kilowatthodin nebo i menší, které budou sloužit jako rychlá záloha proudu pro vykrývání špiček či výpadků.

Závod bude mít roční kapacitu výroby 1,2 gigawatthodiny. Předseda představenstva MES Václav Binar řekl, že se ale plánuje rozšíření kapacity až na 15 gigawatthodin, přičemž do budoucna je na území slezského brownfieldu reálné rozšíření až na 30 gigawatt. Plně robotizovaná továrna má být nejekologičtějším provozem svého druhu na světě. Akumulátory budou určeny hlavně na export.

Procházka řekl, že za dva roky bude v závodě pracovat 250 kvalifikovaných lidí, po rozšíření výroby pak další stovky. "Začneme s cizím lithiem, ale chceme přejít kompletně na domácí. Jenom ta první hala bude zpracovávat čtvrtinu, později třetinu, a ta o mnoho větší hala, která se pak bude stavět, tak fakticky by spotřebovala celou produkci lithia z Cínovce," řekl Procházka.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Koliba řekl, že cílem ministerstva je zajistit finální výrobu ze všech surovin, které se v ČR dají vydobýt, případně recyklovat, a jednou z nich je právě lithium z Krušných hor. "Pokud je tu máme, je nezbytně potřeba, aby se na území České republiky zpracovávalo nejen do úrovně polotovarů, to jsou ty různé uhličitany lithné a další věci, ale až do stádia finálního produktu, to znamená prakticky použitelné baterie," řekl Koliba.

Podle Procházky by bylo ideální, kdyby se na zpracování lithia do aktivních materiálů podílely české chemičky. "Zde by ty materiály šly do baterií, odsud do celého světa a vracely by se. My hodláme vykupovat jádra po skončení životnosti baterií a tady je recyklovat, takže co by se vyváželo, je čistě jenom přidaná hodnota, to znamená ekonomičtěji už to asi nejde," řekl Procházka.

Minimálně pět miliard dolarů (109 miliard Kč) věnovalo na projekty rozvoje fosilních paliv šest největších nadnárodních rozvojových bank v roce 2016, rok po historickém podpisu pařížské dohody o ochraně klimatu. Uvedla to výzkumná organizace Oil Change International (OCI).

Z její analýzy rovněž vyplynulo, že některé z peněz daňových poplatníků, které šly na podporu projektů uhelného a plynárenského průmyslu, byly definované jako "financování klimatu", píše portál The Guardian.com.

OCI odhaduje, že suma věnovaná na prospekci ropy a zemního plynu se za loňský rok více než zdvojnásobila na 2,1 miliardy dolarů. Financování rozvoje čisté energie ve stejném období stouplo zhruba o třetinu na 11,4 miliardy dolarů.

Podle odhadu ekologické organizace E3G Světová banka (SB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) v posledních letech financovaly rovným dílem jak oblast fosilních paliv, tak projekty ve sféře obnovitelných zdrojů. Jak uvedl Alex Doukas z OCI, navzdory pařížské dohodě nadnárodní banky sice o klimatu "vedou všechny ty správné řeči", ale do plynu, uhlí a ropy dávají miliardy dolarů. Relativně nedostatkovými veřejnými zdroji financují destrukci klimatu, řekl Doukas.

"Prospekce nových zdrojů fosilních paliv zjevně není v souladu s pařížskými cíli," doplňuje Helena Wrightová z E3G. Zjistila přitom, že za ekologické financování byly označeny miliony dolarů, které EBRD věnovala na projekt uhelného terminálu v Maroku nebo na podporu prospekce zemního plynu v pobřežních vodách Ázerbájdžánu. Přitom odůvodnění vyzdvihující přínos těchto projektů pro životní prostředí označila za směšné.

Proti analýze se ostře ohradil mluvčí EBRD. Uvedl, že banka vydala 2,7krát víc na ekologické projekty než do oblasti fosilních paliv a že analýza nezahrnuje plány financované přes partnerské banky.

Nesouhlas vyjádřil i mluvčí SB. Podle něho banka za posledních pět let investovala do obnovitelné energie přes 11 miliard dolarů a 4,5 miliardy do energetické účinnosti.

Jak OCI, tak E3G analyzovaly úvěry SB, EBRD, Africké rozvojové banky, Asijské rozvojové banky, Evropské investiční banky a Meziamerické rozvojové banky.

Zdroj: ČTK

Ministři životního prostředí EU dnes projednali legislativní návrhy o snižování emisí skleníkových plynů v odvětvích mimo evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS). Po složitých jednáních se podařilo nalézt shodu na společné pozici Rady EU a nyní budou zahájena jednání s Evropským parlamentem o výsledné podobě této legislativy. Ministři také schválili mandát EU pro mezinárodní vyjednávání o ochraně klimatu (COP 23) a pro globální environmentální fórum pod hlavičkou OSN (UNEA).

Hlavním tématem říjnového zasedání Rady pro životní prostředí byly dva návrhy nařízení pro snižování emisí skleníkových plynů v odvětvích mimo emisní obchodování (EU ETS), tedy v dopravě, zemědělství, budovách či odpadech. Navržená legislativa má napomoci plnění cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, které si EU vytyčila do roku 2030, a současně přispět k implementaci Pařížské dohody o ochraně klimatu v EU [1]. Jde především o závazek EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 % oproti roku 1990. Jedno z nařízení například určuje každému členskému státu konkrétní redukční cíl, kterého musí v daných odvětvích dosáhnout. Zvolená opatření a podíl jednotlivých sektorů na daném snížení si však členský stát stanoví sám. „V případě ČR byl odsouhlasen cíl snížení emisí skleníkových plynů o 14 % k roku 2030 (oproti roku 2005). Tento cíl bychom dle současných projekcí měli plnit již se stávajícími opatřeními, která si ČR nastavila,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž, který zastupoval Českou republiku na dnešním jednání.

Oba návrhy – nařízení o závazném každoročním snižování emisí [2] i nařízení o zahrnutí a pohlcování emisí z půdy a lesnictví (LULUCF) [3] do rámce EU pro oblast energetiky a klimatu do roku 2030 - Česká republika považuje za klíčové nástroje evropské klimatické politiky.

„Z našeho pohledu je zásadní, že v právě dojednaném kompromisu zůstala zachována rovnováha mezi oběma návrhy. Pokud jde o nařízení ke sdílení úsilí, bylo naší prioritou zachování úpravy alokace pro státy, které měly možnost nárůstu emisí do roku 2020, ale přesto je snižovaly. V případě LULUCF jsme rádi, že se podařilo dostatečně prosadit princip udržitelného lesního hospodářství,“ vysvětlil náměstek Kříž.

I v dalším bodě jednání se ministři věnovali klimatickým otázkám. Schválili totiž závěry Rady s pozicí EU pro nadcházející jednání Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, jež se uskuteční ve dnech 6. – 17. listopadu v německém Bonnu. Jak přiblížil náměstek Kříž, „výsledek listopadové klimatické konference podstatným způsobem ovlivní, zda se smluvním stranám podaří včas a účinně zahájit implementaci Pařížské dohody.“

V dalších dnes přijatých závěrech Rady členské státy potvrdily priority EU pro 3. Environmentální shromáždění OSN (UNEA-3 – United Nations Environmental Assembly), které se uskuteční v Nairobi v prosinci tohoto roku. Summit UNEA představuje nejvyšší mezinárodní autoritu v oblasti správy životního prostředí a jeho závěry významně ovlivňují politiky na regionální úrovni. Zastřešujícím tématem letošní UNEA bude téma znečištění v jednotlivých složkách životního prostředí (ovzduší, voda, příroda, chemické látky).

„Téma nadcházející UNEA považuji za zcela zásadní, také s ohledem na roli EU jako lídra v boji proti znečištění v jednotlivých složkách životního prostředí. Pro EU však bude důležité, aby přispěla k tomu, že se UNEA-3 nestane pouhým výčtem důležitých témat, ale povede i ke konkrétním akcím,“ uvedl Kříž. Česká republika je v současnosti zastoupena ve výkonném orgánu UNEA a usiluje o větší zviditelnění ČR na poli ochrany životního prostředí.

Poznámky:

[1] Pařížská dohoda o ochraně klimatu vstoupila v platnost v listopadu 2016 více informací najdete zde.

[2] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu.

[3] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu.

V návaznosti na účinnost zákona č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Ministerstvo životního prostředí informuje, že došlo i k novele zákona o integrované prevenci. Změny jsou účinné od 01.01.2018 a naleznete je v části třicáté čl. XXXV výše uvedeného zákona. Změnou došlo k přidání údaje do žádosti o vydání integrovaného povolení a k úpravě propojení integrovaného povolení se stavebním povolením.

Zdroj: web IPPC