Švýcarská společnost Climeworks začala ve středu u geotermální elektrárny Hellisheidi na Islandu testovat technologii, která ze vzduchu vysává oxid uhličitý a vrací jej pod zemský povrch. Vznikla tak první elektrárna na světě, která má záporné emise oxidu uhličitého, napsal server Quartz.

Startupu Climeworks se podařilo na Islandu uvést do chodu pilotní verzi technologie takzvaného přímého zachycování vzduchu (direct air capture). Tyto systémy, byť zatím jen ve velmi malém měřítku, dokážou z ovzduší navázat molekuly oxidu uhličitého a neutralizovat je. Přístroj firmy Climeworks to dělá tak, že skleníkový plyn smíchá s vodou a vstříkne jej do hloubky 700 metrů.

Podobné technologie začali vědci vyvíjet asi před deseti lety a finanční podporu dostávají například i od zakladatele společnosti Microsoft Billa Gatese. Podle mnohých expertů představují jedinou možnost, jak může lidstvo úspěšně čelit globálním změnám klimatu.

"Pokud máme opravdu strach o korálové útesy, biodiverzitu a produkci jídla v chudých částech světa, budeme muset technologie záporných emisí zapojit ve velké míře," řekl deníku The Guardian Bill Hare z ústavu Climate Analytics. "Nemyslím si, že se v tomto ohledu můžeme spolehnout na něco jiného," dodal.

Systém v elektrárně Hellisheidi je pouhý prototyp: za rok může eliminovat 50 tun oxidu uhličitého, což zhruba odpovídá produkci jedné americké domácnosti. Lidstvo ročně vypustí do atmosféry 40 bilionů tun tohoto skleníkového plynu. Climeworks ale skeptikům dokazuje, že zachytávání oxidu uhličitého funguje a může fungovat i za rozumnou cenu, napsal Quartz.

Zdroj: ČTK

Frýdeckomístecká společnost Hedviga dokončila v Londýně stavbu továrny PTR 1000 na zpracování starých pneumatik a dalšího odpadu. V těchto dnech najíždí zkušební provoz. Do projektu postaveného za čtyři miliony eur vložilo peníze více než dvacet britských investorů. Podnik dokáže zpracovat až jedenáct tisíc tun materiálu ročně, z něhož vyrobí elektřinu, teplo a znovu použitelné oleje a další látky.

„Jsou tam zatím jen dva zaměstnanci. Počítáme s vysokou mírou robotizace,“ uvedl místopředseda představenstva společnosti Hedviga Petr Cuber. Podnik lze částečně řídit na dálku přímo z Česka. Firma použila vlastní pět let vyvíjenou technologii PTR neboli pomalý termický rozklad, na kterou získala evropský patent. Organický odpad nespaluje, ale rozkládá. Výhoda spočívá v tom, že lze efektivně zpracovávat i malé množství odpadů.

„Pokud se tato schopnost v Londýně prokáže, bude to mít význam nejen pro firmu samotnou, ale i pro celý obor obnovitelných zdrojů energie,“ uvádí Ondřej Procházka, odborný garant certifikačního orgánu CEMC ETVCZ, který hodnotí ekologický přínos nových technologií.

„V podstatě je to pyrolýza, dlouho známý a používaný proces. Při aplikaci na odpady ale vzniká řada problémů, kvůli nimž zatím není v Česku v provozu žádná podobná jednotka. Navíc tomu naše úřady nepřejí,“ doplňuje Procházka. Továrna si vyrábí elektřinu i pro vlastní provoz a zčásti využívá dešťovou vodu.

„V Londýně je voda velice drahá. Tak jsme si mysleli, že ušetříme, pokud ji budeme svádět i ze střechy. A pak při testech dlouho pořádně nezapršelo,“ sděluje Cuber. Budova leží jen patnáct kilometrů od centra Londýna v nízkoemisní zóně Rainham – i proto musela splnit přísná ekologická kritéria.

Zdroj: E15

Říjnové vydání přináší informace o zřejmě poslední možnosti, jak čerpat miliony korun na výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod v obcích. Vedle přehledného shrnutí si přečtěte rozhovor s naší odbornicí, která radí, jak se vyhnout nejčastějším chybám a na co nezapomenout v žádosti o dotaci. Vědci z celého světa se sešli na pražské konferenci, kde si vyměnili poznatky o způsobech a metodách využití srážkové vody ve městech. Priorita ochutnávku z konference a rozhovor se dvěma odborníky. Auta na elektřinu, elektromobilita a baterie patří k horkým trendům současnosti. Redakce nahlédla do zahraničí, kde pracují na výrobě baterií z citronů, banánových slupek nebo listí. A na stránce Technologie se dozvíte, že se dá využívat opravdu každý odpad.

Dokument ke stažení:

Priorita 10/2017

Ministerstvo životního prostředí uvolňuje na zlepšení čištění splaškových vod pomocí domácích čistíren dvojnásobnou částku tedy celkem 200 milionů korun z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR. Dalších 50 milionů nabídne na na výsadbu a obnovu sídelní zeleně. Žadatelé se mohou těšit i na širší nabídku podporovaných oblastí.

Pilotní dotační výzva, která poprvé podpořila tzv. decentralizované čištění odpadních vod, odstartovala vloni v listopadu a ministerstvo v ní nabídlo 100 milionů korun. Státní fond životního prostředí ČR po přijetí žádostí za 133 milionů korun na výstavbu 1 042 domovních čistíren výzvu předčasně uzavřel, proto je nyní k dispozici dvojnásobná výše prostředků.

Na základě vyhodnocení pilotní výzvy se základní parametry aktuální výzvy nemění. Rezort přispěje na vybudování soustavy domovních čistíren odpadních vod u rodinných či bytových domů do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel (EO). Soustava musí přitom odkanalizovat minimálně 30 procent z celkového počtu obyvatel v dané části obce či města. Výše příspěvku je odstupňována podle kapacity jedné čistírny od 100 do 240 tisíc korun. Nově se dotace vztahuje i na monitorovací zařízení domovních čistíren pro nepřetržitý dohled provozovatelem, které může být dotováno částkou 10 tisíc korun (a nejméně 50 tisíc korun na celý projekt). Monitorovací zařízení bylo možné zahrnout do způsobilých výdajů již v původní výzvě, nyní je však možné zažádat samostatně i na stávající soustavy DČOV.

„V minulé výzvě se investiční náklady projektů pohybovaly od 400 tisíc do 20 milionů korun, dotace z nich může obcím pokrýt až 80 procent,“ upřesňuje ředitel SFŽP ČR Petr Valdman s tím, že průměrná míra podpory v předchozím období dosáhla 65 procent. Do způsobilých výdajů, ze kterých se vypočítává výsledná výše příspěvku, mohou žadatelé zahrnout náklady na přípravu projektu, nákup čistíren, jejich instalaci a související stavební práce, stejně jako monitoring systému, jeho servis a pravidelnou údržbu po dobu 10 let.

Žádosti o podporu přijímá SFŽP ČR od 16. října 2017 až do 30. června 2019, případně do vyčerpání alokace. Podpořené projekty musí být zrealizovány nejpozději do konce roku 2021. Dokumenty k výzvě č. 17/2017 najdete zde.

Padesátimilionová dotace přispěje k oživení zeleně v obcích a městech, nově podpoří výsadbu izolační zeleně

Smyslem dotací je motivovat žadatele, aby zvyšovaly podíl zeleně a vodních prvků na veřejných prostranstvích, a to jak v nových oblastech, tak i v původní zástavbě. “Jako novinku jsme zařadili i podporu pro pásy izolační zeleně. Ty tvoří jakýsi přírodní „filtr“ oddělující průmyslové areály nebo frekventované silnice od obytných zón a přispívají tak ke snižování prašnosti a koncentrací znečišťujících látek v ovzduší,“ upřesňuje k aktuální výzvě ministr Brabec.

Kromě izolační zeleně se dotace zaměří na oživení alejí, parků, lesoparků, odpočinkových a jiných veřejně přístupných prostranství, ale i cest a pěšin z přírodních materiálů, mostů a souvisejícího mobiliáře. Na příspěvek se mohou těšit i projekty, které přispějí k zadržení vody a boji se suchem. Mezi ně patří například výměna zpevněných či betonových ploch za nezpevněné plochy, které umožní zasakování srážkových vod, nebo vytvoření vodních a mokřadních biotopů – tůní/jezírek, mokřadů, průlehů, či drobných retenčních nádrží na srážkovou vodu.

O dotaci mohou požádat jak města a obce, tak i fyzické a právnické osoby, které chtějí zlepšit funkce místních veřejných prostranství. Přijít si mohou až na 2 miliony korun v případě, že se jedná o projekt v malé obci do 500 obyvatel, u obcí větších může podpora dosáhnout maximálně 150 tisíc korun, nejvýše však 80 procent z investičních nákladů. „Tato výzva je šitá na míru především malým obcím, které nedosáhnou na dotace z evropských fondů. Větší obce mohou primárně využít podporu z Operačního programu Životní prostředí v prioritní ose 4 – Ochrana a péče o přírodu a krajinu, vyhlášení nejbližší výzvy je plánováno na počátek příštího roku,“dodává ředitel Petr Valdman.

Žádosti o poskytnutí podpory se přijímají od 16. října 2017 až do 30. března 2018, realizovat projekty musí žadatelé do konce roku 2022. Dokumenty k výzvě č. 18/2017 najdete zde.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany lesa v Ostravě uložili pokutu 1,9 milionu korun podnikateli za ohrožení životního prostředí v lesích. Muž nedostatečně pečoval o nabyté hospodářské lesní pozemky a zapříčinil tak vznik holin o výměře cca 8 hektarů. To pro srovnání odpovídá zhruba osmi fotbalovým hřištím.

Podnikatel postupně koupil desítky hektarů travnatých pozemků, které s pomocí čerpání státních dotací zalesnil. Nově vzniklý mladý les získal statut hospodářského lesa, o který má být podle lesního zákona pečováno především s ohledem na co největší výnos dřevní hmoty. Podnikatel měl porost chránit před působením různých škodlivých činitelů, například zvěře. „Zachoval se však přesně naopak. Mladý les nechal zvěři napospas. Na okusování porostu se podíleli například daňci, které zde choval, ale také jeleni a srnci, kteří přicházeli z okolí. Oplocení okolo porostu bylo naprosto nedostatečné. Místa průchozí pro zvěř nebyla včas vyhledávána a opravována. V lokalitě, kde měl podle map vysazený les růst, během několika let vzniklo 8 hektarů holin. Dalších téměř 15 hektarů mladého lesa bylo výrazně poškozeno. Stromky poničené zvěří snadno podléhaly dalším škodlivým činitelům jako mráz, výkyvy teplot nebo růst travin. Vzniklé holiny podnikatel navíc ani nezalesňoval, jak mu ukládá lesní zákon,“ popsal případ Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Z vlastnictví lesa vyplývá celá řada povinností daných zákonem a zabezpečení před nadměrným poškozováním zvěří je jednou z nich.

„Každý vlastník musí svůj les znát a má povinnost jej pravidelně kontrolovat, protože je za jeho stav odpovědný. Les je velmi významnou složkou životního prostředí, proto nakládání s tímto majetkem není zcela na libovůli vlastníka, ale řídí se jasnými zákonnými pravidly. Když už byly části mladých lesních porostů zničeny, měl vlastník zničené stromky průběžně nahrazovat novými sazenicemi. To se však v tomto případě nestalo,“ komentoval Erik Geuss, ředitel ČIŽP. Zároveň připomněl, že o tom, jak o les pečovat, se mohou vlastníci radit s odbornými lesními hospodáři. Kdo je pro jejich majetek odborným lesním hospodářem, zjistí u příslušného magistrátu nebo městského úřadu obce s rozšířenou působností.

Plocha lesních pozemků v České republice trvale roste. V roce 2016 se meziročně zvýšila o 1 458 hektarů na 2 669 850 hektarů. Částečně je to způsobeno převisem výměry nově zalesněných původně nelesních pozemků nad výměrou pozemků, které jsou z různých důvodů z lesa odnímány, částečně díky zpřesňujícím se údajům z katastru nemovitostí. Uvádí to Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2016, kterou dnes schválila vláda.

Oproti předchozím rokům mírně vzrostla i plocha obnovených lesních porostů, a to na 24 742 hektarů. Výše přirozené obnovy je 4 813 hektarů, což je ve srovnání s rokem 2015 také mírný nárůst. Podíl listnatých dřevin na umělé obnově je z dlouhodobějšího hlediska stabilní, přestože i zde loni došlo k mírnému nárůstu oproti předchozím letům. Podíl dosáhl 40,4 %.

„V loňském roce bylo v našich lesích vytěženo celkem 17,617 milionu metrů krychlových surového dříví. Výše těžby dřeva nepřekročila celkový průměrný přírůst, je tedy dlouhodobě udržitelná. Celkové zásoby dřeva v lesích se zvyšují,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Výše nahodilých těžeb dosáhla v roce 2016 téměř 9,4 mil. m3, a byla tedy o zhruba 1,25 mil. m3 vyšší ve srovnání s rokem předchozím. Nahodilé těžby představovaly více než polovinu těžeb celkových, což představuje nejhorší stav od kalamitních let 2007-2008. Tehdy byly zpracovávány následky větrných pohrom Kyrill a Emma. Výrazný nárůst poškození, a to na dvojnásobnou úroveň oproti roku předchozímu, byl zaznamenán v poškození zejména kůrovcem.

Celkové dodávky surového dříví se meziročně zvýšily o 1 454 tis. m3 na 17 617 tis. m3, přičemž dodávky jehličnatého dříví dosáhly 15 924 tis. m3 a dodávky listnatého dříví 1 693 tis. m3.

Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2016 se věnuje také návštěvnosti lesa a sběru lesních plodů (viz příloha).

Dokument ke stažení:

příloha (DOC, 188 KB)

Ministerstvo životního prostředí předkládá do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 257/2012 Sb., o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů.

Cílem novelizace je naplnění účelu právní úpravy fluorovaných skleníkových plynů v českém právním řádu ve smyslu zákona č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu,
a o fluorovaných skleníkových plynech, potažmo i ve vazbě na evropské právní předpisy. 



Je třeba novelizovat odkaz na právní předpis v poznámce pod čarou, a to s ohledem na přijetí nařízení o fluorovaných skleníkových plynech. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech, bylo nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2017 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006.



Za účelem předcházení  chybám ve výběru účelu použití u systémů požární ochrany, které
se v praxi ukázalo jako problematické, byla doplněna výkladová informace ve vztahu
k nařízení Komise (ES) 744/2010.

Třetí okruh úprav reflektuje změnu limitu pro podávání zpráv ze 100 kg na 200 tun ekvivalentu CO2 , která byla do právního řádu zavedena zákonem č. 89/2017 Sb., kterým
se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.

Poslední systematická úprava ruší oddělené jímání a uskladňování regulovaných látek
a fluorovaných skleníkových plynů v oddělených nádobách. Analýzu směsi chladiv lze provést i speciálním přístrojem. Z uvedeného vyplývá, že existence povinnosti třídění a odděleného jímání chladiv již není při užití nejmodernějších technologií nezbytná.

Dokument ke stažení:

zd_KORNAS3HFXXS.docx

pz_KORNAS3HFXXS.doc

ma_KORNAS3HFXXS.docx

Skupina ČEZ investovala do druhé vlny ekologizace severočeských hnědouhelných elektráren 100 miliard korun. Všechny provozy splňují ekologické limity Evropské unie, přesto patří k největším znečišťovatelům ovzduší. "Elektrárenské provozy budou vždy zaujímat v žebříčku znečišťovatelů přední místa, protože i po co nejvíce absolutně možném snížení emisí budou vždy patřit mezi největší výrobní kolosy," řekl dnes ČTK mluvčí Skupiny ČEZ pro severní a střední Čechy Ota Schnepp.

Objem škodlivin, které elektrárny vypouštějí do ovzduší, klesá. Stojí za tím rozsáhlé investice v řádu desítek miliard korun. "Oproti počátku 90. let minulého století se podařilo snížit emise SO2 o 92 procent, pevných částic popílku o 95 procent, emise oxidů dusíku o polovinu a oxidu uhelnatého o 77 procent," uvedl Schnepp.

V následujících letech veškeré měřitelné emise podle mluvčího ještě o dalších 50 procent klesnou, a to díky investicích v rámci druhé vlny ekologizace. Během ní ČEZ kompletně obnovil elektrárnu Tušimice a Prunéřov 2 a vystavěl nový zdroj v Ledvicích. Součástí investic byla i realizace paroplynového cyklu v Počeradech.

Dlouhodobou strategií ČEZ je podle mluvčího dosáhnout uhlíkově neutrální výroby elektřiny do roku 2050. ČEZ za poslední dekádu investoval do nízkouhlíkových technologií přes pět miliard eur.

Do roku 2020 budou odstaveny některé uhelné bloky kvůli konci své životnosti a právě zpřísnění emisních limitů. "Plán ukončení provozu pochopitelně existuje, ale v reakci na vývoj trhu se mění, především v otázce času ukončení, proto jej do nevratného rozhodnutí o ukončení provozu nějakého bloku nemůžeme blíže komentovat," uvedl mluvčí.

Elektrárny Tušimice a Prunéřov jsou závislé na uhlí z tušimických dolů. "Dokud bude probíhat těžba, do té doby budou v provozu. Nedávno skončená modernizace zaručuje dalších 25 let provozu," uvedl Schnepp. Nový zdroj v Ledvicích je závislý na uhlí z dolů Bílina. "Protože se jedná o zcela nový vysoce ekologický a nejmodernější zdroj v Evropě, je jeho životnost zhruba 40 let, tedy po celou zbývající dobu těžby v bílinských dolech," řekl mluvčí.

Životnost elektrárny Počerady zatím podle Schneppa nelze předjímat. "Její klasická životnost skončí v první polovině 20. let. Pokud bude rozhodnuto o její modernizaci, tak se může její provoz prodloužit o dalších 20 let," dodal mluvčí.

Podle novely zákona o potravinách budou muset od ledna obchody s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních nabízet nezávadné, ale vyřazené potraviny přímo potravinovým bankám. Některé z obchodních řetězců spolupracují s potravinovými bankami na dobrovolné bázi už nyní, a tak hlavní změnu zřejmě zaznamenají potravinové banky, které se budou muset vypořádat s mnohonásobně zvýšeným množstvím nabízeného jídla. Více ZDE

Většina obyvatel žijících v evropských městech je vystavena špatné kvalitě ovzduší. Nejnovější odhady Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) ukazují, že jemné částice stále ročně způsobují předčasnou smrt více než 400 000 evropanů. Silniční doprava, zemědělství, elektrárny, průmysl a domácnosti jsou největšími emitenty látek znečišťujících ovzduší v Evropě. Více ZDE

Městská rada 10. října souhlasila s návrhem Memoranda ve věci spolupráce při zásobování Pražské metropolitní oblasti vodou a zlepšování kvality povrchových vod. Radní Jana Plamínková ho v listopadu předloží ke schválení zastupitelstvu hl. m. Prahy.

Memorandum mezi Prahou a Středočeským krajem reaguje na současnou situaci v republice, kdy v důsledku nedostatku atmosférických srážek trpí všechny regiony suchem, které se projevuje ve všech svých typech, tj. suchem meteorologickým, hydrologickým, zemědělským i sociálně-ekonomickým. V budoucnosti přitom lze očekávat ještě častější výskyt suchých epizod a  negativní dopady na množství dostupných vodních zdrojů a jejich jakost.

„Vzájemná propojenost Pražské metropolitní oblasti, tedy propojenost vodárenských systémů hlavního města Prahy a navazujících oblastí Středočeského kraje, je největší v rámci celé České republiky. Vodohospodářská infrastruktura, zahrnující mimo jiné i významné vodní zdroje Želivka a Káraný umístěné na území Středočeského kraje, dnes zásobuje pitnou vodou 1,27 mil obyvatel hlavního města Prahy a dalších 250 000 obyvatel v navazující Pražské metropolitní oblasti. Spolupráce obou regionů je proto nezbytná a podpis memoranda, v němž se hlavní město Praha a Středočeský kraj zavazují koordinovat své budoucí kroky při přípravě konkrétních projektů k zabezpečení množství a kvality pitné vody, logický. Memorandum zahrnuje i opatření na podporu zodpovědného hospodaření s touto vodou. Chceme také spolupracovat při řešení problematiky znečištění povrchových vod a jejího úbytku ve vodních tocích a nádržích na území obou signatářů,“ uvedla radní Jana Plamínková.

Problematika zmírňování negativních dopadů sucha a nedostatku vody byla v uplynulých letech opakovaně předmětem zájmu vlády ČR, která nejprve svým usnesením č. 620 ze dne 29. července 2015 uložila jednotlivým členům vlády realizovat opatření k naplnění cílů ochrany před negativními dopady sucha. Na základě uložených opatření byla následně zpracována „Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky“, kterou vláda schválila usnesením č. 528 ze dne 24. července 2017. Při schvalování obou zmíněných usnesení vláda doporučila hejtmanům krajů ČR a primátorce hlavního města Prahy vzájemně spolupracovat při realizaci navržených opatření k zmírňování negativních dopadů sucha. V souladu s tímto doporučením nyní Středočeský kraj a hlavní město Praha přistupují k uzavření Memoranda, v němž deklarují svoji vůli prohloubit již existující kooperaci v dané oblasti.  

V současnosti jsou zpracovány Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů (PRVKÚK) pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj, jako základní koncepční dokumenty střednědobého rozvoje. Tyto dokumenty je však nutné dále rozpracovat pro zajištění potřebné zabezpečenosti a dlouhodobé udržitelnosti dodávek vody pro celou Pražskou metropolitní oblast.

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody vyhlašuje zcela nový grantový program na podporu spolufinancování projektů zaměřených na zlepšení vodního režimu v krajině a ochranu biodiverzity. Žadatelé mohou získat až 150 000 korun.

Nadace každoročně vyhlašuje tři grantové programy, ve kterých podporuje mimo jiné konkrétní ochranářská opatření, ekologickou výchovu dětí nebo bakalářské a diplomové práce se zaměřením na přírodní prostředí. V rámci zcela nově vyhlášeného grantového programu „Pro zdravou krajinu“ je nadace připravena podporovat menší projekty neziskových organizací na ochranu biodiverzity a přírodního prostředí nebo nápravu vodního režimu krajiny úhradou až poloviny prostředků potřebných na kofinancování záměrů podávaných v rámci Operačního programu Životní prostředí v cílech 4.1, 4.2 nebo 4.3. V řádně odůvodněných případech je možné také financovat část neuznatelných nákladů přímo vztažených k předmětu ochrany přírody. „Naším cílem je podpořit především záměry neziskových organizací, které jsou schopny připravit kvalitní a přírodě prospěšné projekty, dokáží na ně získat prostředky z fondů EU, ale chybí jim často peníze na nezbytné spolufinancování. Budeme rádi, pokud se i díky nám budou moci tyto akce zrealizovat, neboť jsme si vědomi, že právě těchto financí se daným organizacím často nedostává,“ říká Ondřej Petrovský, ředitel nadace.

O přidělení nadačního příspěvku rozhoduje správní rada nadace. Mezi hlavní kritéria pro posouzení žádostí patří kvalita projektu a jeho pozitivní dopad na ochranu přírody ve vztahu k vynaloženým finančním prostředkům. S úspěšnými žadateli bude uzavřena smlouva o nadačním příspěvku a prostředky budou vypláceny až po obdržení dotace z OPŽP v rámci spolufinancování. V odůvodněných případech je možné čerpat prostředky i na předfinancování projektů. Žadatelé mohou nadaci požádat o příspěvek v maximální výši 150 tis. Kč (v opodstatněných případech je možné tento limit navýšit), aby se dostalo na více projektů. V případě projektů dotovaných z OPŽP se limit zároveň vztahuje na max. 50 % vyčísleného spolufinancování (vlastního podílu žadatele). Na drobná opatření, na která není efektivní žádat dotaci z OPŽP, zlepšující vodní režim krajiny (obnova tůní, slepých ramen, mokřadů, malých vodních nádrží apod.) bude možné požádat do 150 tis. Kč přímých realizačních nákladů. Více podrobností a vyhlášené grantové programy najdete na webových stránkách nadace www.nadaceivanadejmala.cz.

Státní fond životního prostředí ČR žádá příjemce dotací z Operačního programu Životní prostředí, aby bezodkladně podávali žádosti o vyplacení příspěvků na realizované a vyfakturované dodávky a zveřejňuje konečné termíny pro jejich podání v tomto roce. Více ZDE

Technologická agentura České republiky VYHLAŠUJE výsledky třetí veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON, vyhlášené dne 4. dubna 2017. Poskytovatel předpokládá uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory/vydání Rozhodnutí o poskytnutí podpory u následujících projektů. Celkem bylo do veřejné soutěže podáno 295 návrhů projektů, do hodnocení postoupilo 258 návrhů projektů, z nich bude podpořeno celkem 175, což znamená 59% míru úspěšnosti.