Americký prezident Donald Trump dnes večer ohlásí své rozhodnutí ohledně pařížské dohody o ochraně klimatu z roku 2015. Oznámil to na twitteru. Rozhodnutí o dohodě, kterou zpochybňuje od své loňské volební kampaně, hodlá zveřejnit ve 21:00 SELČ. "Učiňme Ameriku opět skvělou!" napsal prezident na svém twitterovém účtu. O povaze svého rozhodnutí se nezmínil.

V amerických médiích převažuje názor, že hlava státu se od dohody rozhodla ustoupit, i když o detailech se stále jen spekuluje. Trumpův tým, jehož členem je i šéf Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) Scott Pruitt označovaný za popírače klimatických změn, nyní zvažuje jen to, jak od pařížské dohody odstoupit. Agentura AP dnes ale připomněla, že prezident je znám svým sklonem rozhodnutí na poslední chvíli měnit.

V souvislosti se správným vedením průběžné evidence odpadů se často setkávám s dotazem, jak zaznamenávat proces, který probíhá dlouhodobě. Jedná se např. o kompostování, biologickou nebo chemickou úpravu nebo biologickou dekontaminaci.

Průběžná evidence odpadů, její rozsah, četnost a forma je stanovená vyhláškou č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. V případě autovraků pak vyhláškou č. 352/2008 Sb. a u elektroodpadů vyhláškou č. 352/2005 Sb.

Lze popsat všechny situace?

Výše uvedené předpisy sice obsahují pravidla, jak má průběžná evidence odpadů vypadat, co má obsahovat a jak často se má vést, nicméně některé situace zde popsány nejsou. A je to asi logické, protože pokud by se v legislativě měla řešit každá činnost či každý specifický případ, pak by takové předpisy byly asi nekonečně dlouhé.

V souvislosti se správným vedením průběžné evidence odpadů se často setkávám s dotazem, jak zaznamenávat proces, který probíhá dlouhodobě. Jedná se např. o kompostování, biologickou nebo chemickou úpravu nebo biologickou dekontaminaci.

Jak správně evidovat odpady v případě dlouhodobých procesů

Takové zpracování odpadů by mělo být evidováno pod správným kódem nakládání až ve chvíli, kdy je odpad již prokazatelně upraven nebo dekontaminován. To znamená až po řádném ověření stanovenými rozbory, resp. po vydání osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností. Současně by měl být zaevidován i vznik dekontaminovaného nebo upraveného odpadu (kód nakládání A00) a to pokud příslušnou úpravou odpad úplně nezanikl. Nesmí se ani zapomenout zapsat, co se s takto vzniklým odpadem učinilo – komu byl předán, jak s ním bylo dále nakládáno.

Z povahy nakládání s odpady např. uvedenými pod kódy nakládání D8, D9, N13 nebo N14 jednoznačně vyplývá, že se jedná o dlouhodobý proces. Uvedený proces může proběhnout úspěšně a poté dojde zpravidla ke změně vlastností nebo existence původního odpadu, anebo neúspěšně a i po ukončení procesu se proto může stále jednat o původní odpad. Teprve pokud je uváděný proces zcela dokončen a jeho úspěšný průběh potvrzen požadovaným způsobem, je možné vykázat v průběžné evidenci provedení dané úpravy a původní odpad z evidence odepsat příslušným kódem nakládání a současně případně zaevidovat vznik nového odpadu.

Co do té doby

Do úspěšného ukončení procesu se stále jedná o původní odpad přijatý do zařízení, který je podrobován úpravě. Jedná se o stejný postup, jako u procesů krátkodobých.

Názor České inspekce životního prostředí

Tento výše uvedený postup je podle Ministerstva životního prostředí natolik jednoznačný, že jej lze vyžadovat od provozovatelů příslušných zařízení a Česká inspekce životního prostředí se s tímto názorem ztotožňuje. Za odlišný způsob zápisu do evidence odpadů při dlouhodobě probíhajících procesech tak proto lze uložit sankci za její chybné vedení.

Pokud Vás tento příspěvek zaujal a potřebujete legislativní pomoc, využijte služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT nabízí v oblasti jednotlivých složek životního prostředí se zaměřením především na nakládání s odpady, obaly, vodami a při ochraně ovzduší.

Chcete aktuální informace? Vzdělávejte se spolu s námi. Přehled všech školení pořádaných společností INISOFT naleznete na internetové adrese  https://www.inisoft.cz/skoleni.
 

Autor: Petr Grusman, jednatel společnosti INISOFT s.r.o.

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny, o jejíž podobu se vedl doslova těžký boj nejen za zdmi Parlamentu, platí od 1. června 2017. MŽP zákon připravovalo od sklonku roku 2014. Ten nově zastřeší všechny národní parky a jeho prostřednictvím se případně budou vyhlašovat i nová nejvíce chráněná území.

Zákon přináší především jasné vymezení cíle vyhlášení a existence národních parků jako území, na jehož převážné části má mít v budoucnu hlavní slovo příroda a její ochrana. Díky novele dochází také ke zjednodušení, zpřesnění a současně aktualizaci ochranných podmínek (zákazů) v národních parcích. Novela také zavádí 15leté moratorium na změnu zonace, které zaručuje stabilizaci dlouhodobé odborné péče o přírodu v národních parcích.

Táboráky a stanování ano, ohňostroje ne. Na houby a borůvky jako obvykle. Pravidla pro návštěvníky se mění.

V národních parcích s novelou zákona končí plošný zákaz rozdělávání ohňů a táboráků, stejně tak jako plošný zákaz stanování. Od zítřka bude obojí legálně možné v zastavěném a zastavitelném území obcí v národním parku, ve volné krajině pak i nadále jen po udělení výjimky ze zákazu od správy NP.

Okamžitě po zítřejším nabytí účinnosti zákona začínají platit nové takzvané základní a bližší ochranné podmínky národních parků. Ty základní jsou pro všechny parky stejné, bližší ochranné podmínky pak reflektují specifika ochrany přírody v jednotlivých národních parcích. Oproti stávající praxi bude tak na celém jejich území nově platit například zákaz pořádání ohňostrojů a používání zábavní pyrotechniky, ty dle stížností doposud opakovaně rušily nejenom turisty, ale také živou přírodu. Zákon ale obcím i jednotlivcům umožňuje získat výjimky ze zákazu např. pro na oslavy a kulturní akce, které budou udělovat správy národních parků.

Novinky platí i pro drony. Pro ně bude dle základních ochranných podmínek platit zákaz létání mimo zastavěné a zastavitelné části obcí (tedy ve volné krajině). Novela tak reaguje na technologický vývoj, který za 20 let od vzniku původního zákona o ochraně přírody a krajiny výrazně pokročil. Chrání tím zejména druhy citlivé na hluk i samotný pohyb dronu, a to především v době hnízdění. Na druhou stranu, pokud to bude ve veřejném zájmu nebo let prokazatelně nezpůsobí škody na přírodě, je možné i pro drony získat výjimku. Tu budou udělovat správy národních parků.

Houby a lesní plody budou moci lidé sbírat nadále naprosto stejně všude tam, kde doposud mohli, v tomto novela nic nemění.

Díky novele zákona čeká návštěvníky v budoucnu i volnější pohyb v národních parcích. Nová pravidla pro parky totiž ruší plošný zákaz vstupu mimo vyhrazené stezky v 1. zónách národních parků a zavádí institut tzv. klidových území. V nich pak bude možné vyhrazováním cest či udělováním výjimek pro část území regulovat pohyb návštěvníků pouze v nezbytně nutné míře. Novou zonaci a s ní i vymezení klidových území je však nejprve nutné dojednat a schválit. Na zahájení procesu dohadování nových zón s radou národního parku dává zákon 2 roky. Proto se pro návštěvníky v této oblasti nic zásadního zatím nemění. Pro návštěvníky do vyhlášení nové zonace a klidových území platí zákaz vstupu mimo vyhrazené stezky v dosavadních 1. zónách národních parků, v ostatních zónách je pohyb neomezený. Aktuální informace o omezeních a pravidlech chování v národních parcích najdou návštěvníci v návštěvním řádu každého jednotlivého parku a na jejich webových stránkách. Počítá se i s dalšími formami sdělení pomocí piktogramů, informačních skládaček nebo mobilních aplikací.

Národní parky se nově budou řídit zásadami péče. Bude se měnit jejich i zonace.

S účinností novely se také mění některé dokumenty. Například dosavadní plány péče jako základní strategický dokument, platný 10 let a závazný pro správy NP, se mění na tzv. zásady péče. Ty by měly být stručnější a obecnější, měly by řešit základní směřování péče o národní park v jeho jednotlivých částech, nikoli konkrétní opatření, a budou také připravovány na delší období 15 nebo 20 let.

Kromě toho dochází k posílení role obcí. Obce se budou nově spolupodílet na tvorbě klíčových koncepčních dokumentů péče o národní parky, a to hned v několika rolích jako vlastníci pozemků, dotčené orgány veřejné správy a současně i jako nepominutelní členové rad národních parků.

Dosavadní zóny, které kombinují regulaci návštěvníků s metodami a způsoby ochrany, nahradí zonace čistě „managementová”. Ta popisuje především pravidla péče o přírodu v dané zóně na základě stavu ekosystémů a dlouhodobého cíle ochrany pro danou zónu – jak to funguje například v sousedním Německu a jak to doporučují také pravidla Světové unie pro ochranu přírody (IUCN).

Jádrovou část národního parku bude tvořit zóna přírodní, kde správy NP prakticky nebudou zasahovat. Na ni bude navazovat zóna přírodě blízká, tvořená územími, která se plánují v budoucnu dovést do režimu bezzásahových lokalit. Třetí zónou v pořadí bude zóna soustředěné péče o přírodu, kde by měl probíhat trvalý aktivní management ve prospěch zachování biologické rozmanitosti a dlouhodobá přeměna ekosystémů významně ovlivněných činností člověka. Čtvrtou v pořadí je pak zóna kulturní krajiny, tu budou tvořit především obce v národním parku a jejich bezprostřední okolí a bude sloužit především k jejich trvale udržitelnému rozvoji a k využívání národních parků např. k turistickým účelům. Schválená zonace pak bude platná následujících 15 let.

MŽP nejprve k přípravě nové zonace a k procesu jejího vyhlášení zpracuje a schválí metodiku. Následně pak začnou správy parků připravovat jednotlivé zonace dle nových pravidel. Na jejich přípravu a projednání dává novela dostatek času, až dva roky od začátku její účinnosti.

Návrh novely zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon), předložený Ministerstvem životního prostředí a projednávaný v současnosti v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, nově kategorizuje odlehčované vody z jednotných kanalizací jako vody odpadní. Dosud jsou ale za odpadní vody považovány pouze vody vypouštěné do kanalizace v souladu s podmínkami kanalizačních řádů jednotlivými producenty dle uzavřené smlouvy. Jde o přelomovou změnu do minimálně 150 let trvající koncepce při řešení odvodnění urbanizovaného území. Vody, odlehčované z jednotlivých odlehčovacích objektů za dešťových událostí, které splňují požadavky návrhových výpočtů při výstavbě kanalizací a čistíren odpadních, nespadají doposud mezi vody odpadní.

Hlavním důvodem stávající úpravy je to, že návrh odlehčovacích objektů zajišťuje minimální látkové znečištění odlehčovaných vod, zaručené zejména dostatečným poměrem ředění. Převod těchto naředěných vod na městské čistírny odpadních vod postrádá smysl, protože návrh a technologie ČOV nejsou primárně určeny pro nárazové čištění velkých objemů nízko znečištěných vod. Proto také nemá smysl takové vody na ČOV přivádět a je možné je odlehčovat před čištěním přímo do vodního útvaru. V odlehčované vodě ve svém objemu tvoří vody z kanalizace jen malou část z odlehčovaných vod a ve srážkami naředěném stavu nepředstavují významné ohrožení vodních útvarů. V této souvislosti SOVAK ČR upozorňuje na významný pokles spotřeby pitné vody v České republice za posledních 25 let, a tím i produkci odpadních vod. Naopak to, že jsou na městských ČOV čištěny srážkové vody splachující povrch v urbanizovaném území, dokud není dosaženo předepsané ředění vod odpadních, je významným příspěvkem jednotných kanalizací pro udržení dobrého stavu vodních útvarů. Jsou to právě prvotní splachy z urbanizovaných území, které jsou nejvíce znečištěny a které procházejí řádným procesem čištění na ČOV. Náklady na čištění srážkových vod znečistěných splachem nesou zákazníci kanalizačních služeb ve své většině v platbě odvozené z odběru pitné vody.

Nejproblematičtějším důsledkem přijetí takto významné změny v definici odpadních vod je zásadní finanční dopad pro vlastníky a provozovatele jednotných kanalizačních systémů a jejich zákazníky. Pro odlehčované vody do vod povrchových totiž vzniká v případě, kdy odlehčovací objekty nesplňují návrhové parametry, povinnost za vypouštěné vody platit. Současná úprava technických podmínek je zajištěna prostřednictvím § 19 vyhlášky č. 428/2001 Sb., odkazující na návrhové normy pro výstavbu kanalizačních sítí. V současnosti je ale připravována i nová detailní technická norma ČSN 75 6262 – Odlehčovací komory, která podmínky pro výpočet, návrh a provoz odlehčovacích objektů specifikuje ve výrazně vyšším detailu.

V případě, že by stávající objekty nesplňovaly původní návrhové parametry či nové technické požadavky norem, které budou zezávazněny citací ve vyhlášce č. 428/2001 Sb. znamená taková situace pro vlastníky kanalizačních systémů zajistit trvalé měření průtoku, stanovovat úroveň znečištění těchto vod a návazně za odlehčované vody platit. Při existenci cca 6 500 registrovaných odlehčovacích komor v České republice vyjdou investiční náklady pro obor kanalizací ve výši mnoha jednotek miliard korun a roční provozní náklady několik miliard korun, které jsou velmi těžko predikovatelné a to jak z důvodu stále se měnících klimatických podmínek, tak i problému měření kvality odlehčovaných odpadních vod, který prakticky nejde vyřešit. Odborné odhady SOVAK ČR, prezentované v průběhu meziresortního připomínkového řízení novely zákona, kde SOVAK ČR byl jednoznačně proti návrhu, představují okamžitý dopad do ceny stočného tam, kde objekty nebudou vyhovovat normám až o několik desítek procent. Na tuto problematiku SOVAK ČR upozornil v únoru loňského roku (více zde).

Dalším důsledkem návrhu novely zákona je motivace vlastníků a provozovatelů kanalizací k nákladné přestavbě jednotných kanalizačních systémů na systémy oddílné, tak, aby byl eliminován zvýšený vliv investičních a provozních nákladů na odvod a čištění srážkových vod na platbách za stočné. V konkrétních případech to může mít paradoxně za následek i nárůst odtoku nečištěných srážkových vod do vodních útvarů, a tím zhoršení stavu povrchových vod. Proto je nutné k stokovým soustavám přistupovat komplexně, analyzovat jejich současnou funkci z pohledu možností minimalizace celkového dopadu do vodních toků tak, jak navrhuje výše zmíněná připravovaná norma ČSN 75 6262, která předřazuje výpočet celkového dopadu vypouštění vod v urbanizovaném území (vč. odtoku z ČOV) jakýmkoliv dalším opatřením.

SOVAK ČR je přesvědčen, že případnou změnu v koncepci odvodňování urbanizovaných území, kterou je překvalifikování odlehčovaných vod z jednotné kanalizace, je nutné řešit v široké diskuzi odborné a vědecké veřejnosti. Nelze odborně neprověřeným zásahem do legislativy nastavit proces, který, kromě značných nákladů, bude bez výrazného efektu na životní prostředí nebo dokonce povede k jeho někde dočasnému či trvalému zhoršení.
 

Autor: Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR

Členové Výboru pro Životní prostředí Evropského parlamentu včera podpořili národní redukční cíle pro snížení emisí skleníkových plynů v rámci Pařížské dohody. Jedná se o redukční cíl 30% do roku 2030. Snižování se také týká emisí farem, dopravy, odpadu a budov. Europoslanci přidali do návrhu opatření, která by měla členské státy motivovat. Dále stanovili redukční cíl ve výši 80% pro rok 2050 (k základně roku 2005). O návrhu budou poslanci hlasovat na plenárním zasedání ve dnech 12 - 15. června.

Další informace:

MEPs back national carbon cuts under Paris Agreement

V roce 1987 zahájilo tehdejší Československo jadernou výstavbu ve dvou lokalitách: zatímco v jižních Čechách začaly vyrůstat první dva z plánovaných čtyř bloků JE Temelín, na jihu Slovenska vznikaly 3. a 4. blok JE Mochovce. Přestože si Temelín v 90. letech prošel obdobím nejistoty, změn a mezinárodních kontrol, nakonec první elektřinu dodal v prosinci 2000. Dnes je s navýšeným výkonem 2160 MW největším českým zdrojem.

Investiční záměr stavby jaderné elektrárny byl vydán v roce 1979, následně začátkem 80. let padla volba na jihočeskou lokalitu Temelín, v níž chyběl velký zdroj energie. Úvodní projekt zpracovaný Energoprojektem Praha v roce 1985 počítal se čtyřmi bloky. V listopadu 1986 bylo vydáno stavební povolení a v roce 1987 začala stavba provozních objektů. V roce 1988 byla dokončena první chladicí věž.

Po listopadu 1989 došlo v nových politických a především ekonomických podmínkách k přehodnocení potřeby výkonu 4000 MW v České republice. Hned v lednu 1990 pozastavila tehdejší vláda výstavbu třetího a čtvrtého bloku, o dostavbě prvních dvou hlasovala kladně v březnu. Jedním ze silných argumentů byla možnost nahradit výkonem Temelína alespoň část produkce hnědouhelných elektráren na severu Česka a omezit tak znečištění ovzduší v této oblasti. V devadesátých letech pak skutečně došlo k odstavení bloků v uhelných elektrárnách o celkovém výkonu, který byl roven tehdejšímu výkonu Temelína, tedy 2000 MW.

Od roku 1991 prošla elektrárna desítkami mezinárodních prověrek, jejichž cílem bylo zvýšit spolehlivost a bezpečnost Temelína, respektive zjistit, zda při zapracování doporučení kontrolních skupin bude JE Temelín plně srovnatelná s  jadernými elektrárnami provozovanými ve světě. „Na základě provedených auditů bylo mimo jiné rozhodnuto nahradit původní systém řízení moderním digitálním, či vyměnit desítky kilometrů kabelů za nehořlavé. Unikátní kombinací původního robustního designu se západními řídicími a bezpečnostními systémy se podařilo vybudovat jednu z nejbezpečnějších elektráren na světě,“ říká ředitel JE Temelín Bohdan Zronek. O tom, zda elektrárnu opravdu dokončit ale vláda hlasovala ještě dvakrát – v roce 1993 a 1999. I přes velký nátlak Rakouska Temelín svou existenci u politiků pokaždé obhájil.

Původní termíny dokončení jednotlivých bloků vycházely z průběžné doby výstavby unifikovaného bloku 60 měsíců. Politické a následně i hospodářské změny v zemi, výměna dodavatelů, skokový nárůst cen materiálů i práce v 90. letech, přepracování původních projektů zaměřených na bezpečnost, desítky kontrol, to vše se nutně promítalo do posunu termínu dokončení i do výsledné ceny. Ta se nakonec vyšplhala na částku 98,6 miliard korun (pro srovnání, finský jaderný blok Olkiluoto 3 o výkonu 1600 MW by měl stát odhadem 225,5 miliard korun). Start reaktoru prvního bloku Temelína proběhl v říjnu 2000, první elektřinu elektrárna vyrobila v prosinci téhož roku. Po navýšení výkonu na 2160 MW Temelín představuje největší výrobní zdroj České republiky a kryje pětinu spotřeby elektrické energie v zemi.

Společně s Temelínem začala v roce 1987 i výstavba 3. a 4. bloku slovenské elektrárny JE Mochovce (1. a 2. blok od roku 1982). Také tu čekaly v době po převratu diskuze o tom, zda ji dostavět. V roce 1991 došlo k přerušení stavebních prací, od 1996 pokračovaly pouze na prvních dvou blocích. Dostavba třetího a čtvrtého bloku se znovu rozběhla až o 12 let později. Letos v březnu valná hromada Slovenských elektrární schválila strategický plán na 2017-2021. Součástí je i rozpočet na dostavbu JE Mochovce ve výši 5,4 mld. EUR – cca 145 mld. Kč. Bloky 3 a 4 by se podle posledních prognóz měly dočkat spuštění v letech 2018 a 2019.

Veřejné projednání koncepce podle § 10 f zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů se bude konat dne 28. 6. 2017 od 15.00 hodin, ve velké zasedací místnosti, v budově Českého vysokého učení technického - Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (ČVUT-FJFI), Trojanova 13, 120 00 Praha 2.

Veřejné projednání je určeno zástupcům státní správy a veřejné správy, akademické sféry, podnikatelských subjektů, nevládních organizací a další zainteresované veřejnosti.

Do návrhu koncepce a vyhodnocení jejích vlivů na životní prostředí lze nahlédnout v Informačním systému SEA (https://eia.cenia.cz/sea), kód MZP237K.

Zájemce o účast na veřejném projednání žádáme z důvodů urychlení formalit při vstupu do budovy ČVUT-FJFI o potvrzení účasti na e-mail pokorna@surao.cz

Vyjádření k návrhu koncepce a jejímu vyhodnocení vlivů na životní prostředí lze do 3. 7. 2017 zasílat na adresu Ministerstva životního prostředí, odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, Vršovická 65, 110 00 Praha 10 nebo na e-mail posta@mzp.cz.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nehodlá respektovat závěry Pařížské klimatické dohody a z této mezinárodní dohody o globální ochraně klimatu vystoupí. O tom, že už v této věci Bílý dům údajně učinil definitivní rozhodnutí, informoval na svých stránkách webový server Axios. Web se přitom odkazuje na informace od dvou zdrojů, které již prý ví o konečném stanovisku Trumpova týmu.

Prezident Spojených států Donald Trump se rozhodl odstoupit od pařížské dohody z roku 2015, která je celosvětovým ujednáním o ochraně klimatu. Dnes o tom informovala zpravodajská agentura Axios s odvoláním na dva zdroje, které jsou s Trumpovým verdiktem obeznámeny. Agentura Axios již v neděli s odvoláním na tři Trumpovy blízké spolupracovníky napsala, že hlava státu americký závazek v klimatické dohodě zruší.

Trumpův tým, jehož součástí je i šéf Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) Scott Pruitt, nyní podle Axios zvažuje, jakým způsobem od dohody odstoupit. Mezi možnostmi je formální ukončení účasti na pařížské dohodě, takový proces by mohl trvat tři roky, či stažení amerického souhlasu s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu, uvedla agentura s tím, že druhá možnost je radikální řešení, které by ale bylo rychlejší.

Pařížský dokument o celosvětové ochraně klimatu loni v září odsouhlasila administrativa nyní již bývalého demokratického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces v USA formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát USA, tak není pro USA právně závazná, republikán Trump ji tedy může podle své vůle vypovědět.

Konečné rozhodnutí v této věci Trump opakovaně odkládá. Ještě během volební kampaně dohodu označil za nevýhodnou pro USA a slíbil ji zrušit, pokud se stane prezidentem. V posledních týdnech hovořil o tom, že vše musí důkladně posoudit s tím, že konečné stanovisko bude vycházet z amerických zájmů.

Zdroj: ČT24, ČTK

Desítku obsazených hnízd s dosud nevylíhnutými mláďaty silně ohroženého ptačího druhu vlha pestrá chtěl někdo zničit v Čejkovicích na Hodonínsku, kde je největší koncentrace hnízdišť těchto pestrobarevných ptáků. Neznámý pachatel zalepil montážní stavební pěnou postupně celkem 57 vletových otvorů do hnízdních nor, které si zde vlhy vybudovaly. Některé z nor ale naštěstí nebyly obsazené. Kvůli ucpaným vletovým otvorům se tak hnízdící ptáci nemohli dostat dovnitř ani ven a zahřívat vajíčka. Uvězněným vlhám pak hrozila pomalá trýznivá smrt dehydratací a hladem. Inspektorům České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a zástupcům České společnosti ornitologické, kteří se na místo dostavili, se podařilo otvory zprůchodnit a některé jedince tak zachránili.

„Bylo to velké štěstí. Kvůli šetření jiného případu byli naši inspektoři zcela náhodou nedaleko. Když se o tomto neuvěřitelném barbarství dozvěděli, mohli okamžitě zasáhnout. Ihned začali s odstraňováním montážní pěny a uvolňováním vletových otvorů. Při tom zjistili, že uvnitř se nacházejí ještě živí jedinci. Nalezeno bylo celkem 5 uvězněných ptáků. V jednom případě bylo po odstranění montážní pěny vidět i vajíčka,“ popsal zásah Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

„Kolonii vlh se pachatel pokusil vyhladit v jejich nejcitlivějším možném období – v době hnízdění. Ptáci uvěznění v norách tak byli odsouzeni k pomalému umírání na svých hnízdech. Pokud samice prožila něco takového, rozhodně vajíčka nezahřívala a už se k nim ani nevrátí, i kdyby toto strádání přežila,“ konstatoval Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

Případ byl oznámen také Policii ČR, která převzala vyšetřování případu. Hnízdní nory budou ornitologové dále pravidelně sledovat až do úplného vyvedení mláďat.

Pokud nebude prokázán přímo trestný čin, tak mohou inspektoři zahájit správní řízení podle zákona na ochranu přírody a za škodlivý zásah do vývoje zvláště chráněného druhu uložit fyzické osobě pokutu až do 100 tisíc korun, právnické nebo podnikající fyzické osobě pak až do 1 milionu korun.

Vlha pestrá (Merops apiaster) je středně velký pták patřící mezi silně ohrožené druhy živočichů. Ornitologové odhadují, že v ČR hnízdí 800-1000 párů. Pestré zbarvení dospělých jedinců je velmi výrazné – modravé bříško, zářivě žluté hrdlo, žlutavě bílé ramenní skvrny a červenohnědé temeno, hřbet a svrchní strana křídla. V České republice hnízdí především na jižní a jihovýchodní Moravě, jinde v ČR jen vzácně. Hnízdo si vlha pestrá staví na konci nory, kterou buduje v písčitých nebo hlinitých přírodních stěnách. Délka nory se pohybuje mezi 98–207 centimetry. Ročně mívá 1 snůšku 4 až 8 bílých, zřídka jemně žlutavých vajíček. Na sezení na vejcích se podílejí oba rodiče, větší část však obstará samice. Vylíhnutí nastává po 20-22 dnech. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí ve věku 20 dnů, dalších asi 12 dnů jsou pak krmena mimo něj (v některých případech též třetím dospělým ptákem, takzvaným pomocníkem).

Využívat vyčištěnou odpadní vodu z čistírny odpadních vod (ČOV) Kbely se rozhodla akciová společnost Golf Vinoř. Zatímco úřad městské části Praha-Vinoř je projektu nakloněn, ze strany státu podpora chybí. „Narážíme na legislativní překážky, respektive nejasnosti v legislativě,“ uvedla prokuristka Monika Bažantová. Ani podle Jiřího Wannera z VŠCHT není česká legislativa k využívání vyčištěných odpadních vod příliš nakloněna. Zavlažování golfových hřišť, kterých v České republice napočítáme okolo stovky, je obvykle prováděno pitnou vodou nebo vodou z povrchových a podzemních vod. Více ZDE

Zdroj: www.nase-voda.cz (ČRo Plus)

Dne 1. 7. 2017 nabyde účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Jeho cílem je sjednotit roztříštěnou úpravu přestupků, správních deliktů, tzv. jiných správních deliktů apod. a dát jim společný hmotněprávní i procesněprávní rámec.

Za oblast životního prostředí se toho s platností přestupkového zákona mnoho nezmění, resp. novinky přicházejí pouze ve sjednocení procesních postupů. Nově se budou za "přestupky" označovat i dosavadní správní delikty právnických osob i fyzických osob podnikajících. 

Sjednotí se rovněž doby pro promlčení odpovědnosti za přestupek, která je obecně 1 rok a u přestupků s horní hranicí pokuty alespoň 100 000 Kč 3 roky (resp. 3 roky a 5 let v případě přerušení promlčecí doby).

Zákon nově stanoví i obecný "liberační důvod", na základě kterého se právnické osoby a podnikatelé budou moci zprostit své objektivní odpovědnosti za přestupek pokud prokáží, že vynaložili veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránili.

Zákon dále upravuje některé nové správní tresty, upuštění od správního trestu, tzv. narovnání s poškozeným apod. a rovněž zavádí novou terminologii podobnou trestnímu právu.

Zdroj: MŽP

Farmářské trhy už nějakou dobu sklízejí úspěch u českých zákazníků. Máme tu i nespočet doručovatelských firem s potravinami. Ani bedýnkové dodávky plné sezonní čerstvé zeleniny z místních farem nás nepřekvapí. Belgická firma Cirkle šla o krok dál a propojila dovoz farmářských potravin se zpětným odběrem až 20 druhů odpadů. Více ZDE

Informace podává přehled o míře a způsobu plnění úkolů v oblasti snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2016 na národní úrovni, přináší informace o výsledcích nového přeměření administrativní zátěže při podnikání realizovaného v roce 2016 a zároveň návrh postupu na snižování byrokratické zátěže podnikatelů v dalších letech. Materiál byl vypracován Ministerstvem průmyslu a obchodu, jako gestorem agendy, ve spolupráci s ostatními ústředními orgány státní.

Do konce roku 2016 se jednotlivým resortům z 27 opatření plánovaných na několikaleté období podařilo splnit 12 opatření. Nad rámec 27 opatření bylo zrealizováno dalších 11 opatření a pro další období navrženo k realizaci dalších 11 opatření. V nadcházejícím období budou resorty pracovat celkem na 29 opatřeních, jejich plnění si naplánovaly.

V průběhu roku 2016 přispěla ke snížení zátěže při podnikání z 27 sledovaných opatření např. tato:

• novelou zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí (dále jen "IRZ") došlo ke snížení počtu činností, pro které je uložena povinnost ohlašovat do IRZ. Původně se zákon vztahoval na všechny činnosti podle kódů NACE, tj. 1718 činností, nyní je v příloze zákona o IRZ uvedeno pouze 240 činností, na které se vztahuje povinnost ohlašovat do IRZ (Opatření č. 40),

• novelou zákona č. 25/2008 Sb. došlo také ke snížení počtu ohlašovaných látek ze 72 na 26, a tím ke zjednodušení ohlašovacího procesu do IRZ (Opatření č. 42),

Nad rámec 27 opatření resorty realizovaly např. tato opatření:

• zjednodušení administrativy pro výrobce elektřiny ve výrobně do 10 kW pro vlastní spotřebu s připojením do sítě bez licence - s účinností od 1. ledna 2016 již není k výrobě elektřiny ve výrobně do 10 kW pro vlastní spotřebu s připojením do sítě již nezbytná licence vydaná Energetickým regulačním úřadem podle energetického zákona a s ní statut podnikatele se všemi souvisejícími povinnostmi; zjednodušené připojení mikrozdrojů do sítě spočívá ve výrazném snížení administrativních nároků ve vztahu k podmínkám připojení, které je výrobce povinen splnit a doložit provozovateli distribuční soustavy, aby byla jeho výrobna připojena (Opatření č. 93),

• zrušení povinnosti provádět vyloučení nebezpečných vlastností vyhláškou č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů, s účinností k 1. dubnu 2016, přineslo snížení administrativní zátěže podnikatelů až o 20,2 mil. Kč/ročně. Tímto opatřením se nijak nemění způsoby při nakládání s autovraky u provozovatelů, kteří musí dodržovat další pravidla, která dokládají v souvislosti s žádostí o souhlas u krajského úřadu a s vyhláškou č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s autovraky (Opatření č. 97),

Doplňující informace k dalším vybraným opatřením, jejichž realizace:

• Opatření č. 41: Opatření č. 41 je zaměřené na odstranění povinnosti obchodníků prodávat nápoje ve vratném obale tam, kde se nápoj prodává v nevratném obale. MŽP uvádí, že odstraněním povinnosti se Česká republika vystavuje sankci ze strany EU. Kompromisním řešením v projednávané novele zákona o obalech bylo zúžení povinnosti pouze na tři nejběžnější druhy piva (stolní pivo, výčepní pivo a ležáky). V rámci tzv. Ekoauditu budou diskutovány dopady navrhované novely a případně bude posouzeno další omezení předmětného ustanovení.

• Opatření č. 43: Opatření č. 43 je zaměřené na odstranění sběru duplicitních dat o odpadech ČSÚ a MŽP. V roce 2016 bylo podepsáno "Ujednání ČSÚ, MŽP a ÚV ČR o vykazování komunálního odpadu v ČR", které zásadním způsobem řeší problematiku odstranění duplicitního hlášení o produkci a nakládání s odpady, a to jak po stránce věcné, tak i časové. Mělo by dojít ke sjednocení zdroje dat a následnému vykazování dat do institucí EU, což by mělo vést k omezení administrativní zátěže podnikatelů.

Další podrobnosti a dokument ke stažení:

Informace o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2016

To je motto letošní národní konference Předcházení vzniku odpadů, která se uskuteční 12. až 13. října 2017 v Prze. Program konference je připravován s jasnou myšlenou: ukázat, že to jde! Cílem bude prezentovat příklady správné praxe především z průmyslové praxe. Opomenuta ale nebude ani tradiční komunální sféra, nejmodernější trendy a technologie. Druhý den konference se výhradně zaměří na problematiku potravinových odpadů. Další informace a kontakty najdete na www.predchazeniodpadu.cz