Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) provedla vloni 15 883 kontrol, což je o více než 200 než v roce 2015 (15 677) a uložila 2887 pokut (o 54 méně než v roce 2015) v celkové výši 130 717 343 korun. Na jednoho inspektora připadlo v roce 2016 v průměru 40 kontrol. Nejvíce narostl počet kontrol v oblasti ochrany vod, inspektoři provedli 3539 kontrol, tedy o 260 více než v roce 2015. Nejvíce pokut padlo za odpady (977), což je několikaletý trend.

Celková výše pokut klesla oproti roku 2015 o zhruba pět milionů. „Při větší intenzitě kontrol nebylo zjištěno tolik porušení zákona jako v roce 2015. Tato data potvrzují trend rostoucí disciplíny u větších podniků, zejména tedy u zhruba 2 200 podniků podléhajících zákonu o integrované prevenci a přísným evropským normám. Vydali jsme také poměrně velký počet opatření k nápravě, celkem 342 rozhodnutí, tedy prakticky stejný počet jako vloni, kdy jich bylo 345,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Z celorepublikového hlediska dostala v loňském roce nejvyšší pokutu 6,5 milionů korun společnost OMGD, s.r.o. za porušení zákona o odpadech. Firma v průběhu let 2013 – 2015 nakládala v areálu bývalé chemičky v Kaznějově na Plzeňsku s 15 tisíci tunami demoličních odpadů. To však neměla povoleno. Demoliční odpady vysoce překračovaly limity povolené pro obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu.

Druhou nejvyšší pokutu ve výši tří milionů korun uložili vloni inspektoři firmě NP Transport s.r.o., která ve Středočeském kraji neoprávněně provozovala mobilní zařízení ke sběru a výkupu odpadů, aniž by vlastnila potřebný souhlas k provozu tohoto zařízení. Od různých subjektů v roce 2013 neoprávněně přebrala bezmála 20 tisíc tun odpadů.

Pokuty za rok 2016:

• ČIŽP provedla loni celkem 15 883 kontrol - ve srovnání s rokem 2015 nárůst počtu kontrol o 206.

• Na jednoho inspektora připadlo v průměru 40 kontrol (41 v roce 2015).

• Celkem uděleny pokuty v právní moci ve výši téměř 131 milionů Kč - o cca 5 mil. méně než v roce 2015.

• Počet rozhodnutí o opatření k nápravě v právní moci - 342 (v roce 2015 – 345) a pravomocně uložených návrhů k zastavení nebo omezení činnosti - celkem 23 rozhodnutí (v roce 2015 – 44).

• ČIŽP uložila vloni celkem 2887 pokut (v roce 2015 – 2941)

• Celková výše uložených pokut v právní moci činila 130 717 343 korun (2015 - 135 719 214).

• Oproti roku 2015 klesla celková výše pokut o zhruba 5 milionů korun (nižší pokuty za drobnější delikty).

• Nejvíce pokut padlo za odpady (977), což je několikaletý trend.

• Plán pro rok 2017 - provést cca 16 tisíc kontrol.

Inspektoři provedli také 479 kontrol podle zákona o obchodování s ohroženými druhy rostlin a živočichů (CITES), vedli 126 pokutových řízení a uložili pokuty ve výši 446 200 korun. Zabaveno bylo 235 živých exemplářů ohrožených živočichů a rostlin a 924 neživých exemplářů (výrobky). U vývozu a dovozu exemplářů zjistili, že více než každá pátá kontrolovaná zásilka nebyla v pořádku. Nejvíce zásilek s živočichy, rostlinami a produkty z nich pochází z Asie. „Velmi závažný je vzrůstající počet porušování zákonů v oblasti CITES a wildlife. V roce 2016 byl v 56 % případů zjištěn v této souvislosti pachatel vietnamské národnosti, což je o šest procent více než loni a o 20 % více, než v roce 2014. Nadále také pokračovala spolupráce s celní správou a policií na závažných případech nelegálního obchodu se slonovinou, nosorožčími rohy a tygřími kostmi,“ uvedl Geuss.

Tento rok Česká inspekce životního prostředí plánuje provést přibližně 16 tisíc kontrol.

Dokument ke stažení:

Výroční zpráva ČIŽP 2016

Prezentace ke stažení

Energetická skupina ČEZ chce do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v Česku. Na setkání s novináři a analytiky to uvedl ředitel strategie ČEZ Dávid Hajmán. Nyní je kapacita uhelných elektráren ČEZ v ČR 4641 megawattů (MW), během dvou desetiletí bude podle Hajmána odstaveno kolem 3000 MW. V provozu zůstanou pouze nové a modernizované elektrárny v Ledvicích, Prunéřové a Tušimicích a teplárna Mělník, která má dlouhodobě dodávat teplo pro Prahu.

Do skupiny elektráren, se kterými ČEZ dlouhodobě nepočítá, patří černouhelná elektrárna Dětmarovice. Primárně využívá uhlí od společnosti OKD, která je v insolvenci. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš letos v únoru ČTK řekl, že elektrárna nebude fungovat déle než deset let. Kromě ní provozuje ČEZ hnědouhelné elektrárny Poříčí nebo Hodonín. Například v Hodoníně je ale nyní jeden blok využíván ke spalování biomasy. Ředitel divize obchod ČEZ Pavel Cyrani ČTK řekl, že například teplárny ČEZ využívající hnědé uhlí firma neuzavře, pouze v nich přejde na jiný druh paliva.

Podle Beneše už v Česku není ekonomicky výhodné postavit novou uhelnou elektrárnu. Důvodem jsou nízké velkoobchodní ceny elektřiny a environmentální tlak ze strany Evropské unie. Hajmán dnes řekl, že hlavním důvodem plánovaného odstavení elektráren je zpřísňující se ekologická a emisní legislativa.

ČEZ nyní vede jednání se společností Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače o prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady. Podle Hospodářských novin Tykačova firma nabízí za elektrárnu deset miliard korun. "Vršanská uhelná má zájem, aby elektrárna Počerady fungovala dlouhodobě," řekla v únoru ČTK mluvčí Czech Coalu Gabriela Sáričková Benešová.

S tím, že by ČEZ prodal Počerady Vršanské uhelné, nesouhlasí některé známé osobnosti. Vládě nedávno zaslaly výzvu, aby se proti případnému prodeji postavila. Prodlužování doby spalování uhlí podle signatářů popírá Pařížskou klimatickou dohodu o ochraně klimatu. Výzvu podepsali mimo jiné někdejší předseda Senátu a federální premiér Petr Pithart, zpěvačka Marta Kubišová a herec Arnošt Goldflam.

Zdroj: ČTK

Vláda dnes schválila Strategický rámec Česká republika 2030, který koncem března schválila Rada vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR). Jedná se o klíčový dokument pro rozvoj Česka na dalších třináct let.

Dokument Strategický rámec Česká republika 2030 definuje nejdůležitější trendy, se kterými se bude Česká republika muset vyrovnat a také cíle, kterých chce v příští dekádě stát ve spolupráci s municipalitami, se soukromým i neziskovým sektorem dosáhnout.

„Dokument ČR 2030 vznikal dva roky v široké spolupráci se zástupci ministerstev, soukromé i nevládní sféry. Po schválení vládou by se měl stát základním kamenem pro všechny další plány rozvoje, jak na národní, tak krajské a místní úrovni,“ vysvětlil již Bohuslav Sobotka, jako předseda Rady pro udržitelný rozvoj.

Dokument se v šesti kapitolách zaměřuje na oblast společnosti, hospodářský rozvoj, rozvoj obcí a regionů, zlepšení odolnosti ekosystémů (zejména schopnost krajiny zadržovat vodu a zvýšení úrodnosti půdy), dobré vládnutí a propojení Česka se světem. V každé oblasti definuje cíle, kterých by země měla v roce 2030 dosáhnout, a stanovuje pro ně indikátory.

Indikátory udržitelného rozvoje pro strategický rámec Česká republika 2030

Tato přednáška odezní na XIII. ročníku mezinárodní konference „Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje“ se koná ve dnech 26. a 27. dubna 2017, jako doprovodný program Stavebních veletrhů Brno. Konference je zaměřena na aktuální otázky udržitelného rozvoje, dobrovolné přístupy k dosahování cílů udržitelného rozvoje na úrovni podniků, výsledky projektů, případové studie a diskusi nad praktickými zkušenostmi. Další podrobnosti ke konferenci, program a přihlášky - ZDE

Například v tématu rozvoje obcí a regionů jsou jedním z cílů dostupné veřejné služby pro obyvatele na celém území Česka. Tak se dá zabránit odchodu mladých lidí do velkých měst, zároveň by menší sídla i vesnice zůstala dostatečně přátelská ke starší generaci. Podle ČR 2030 se s veřejnou infrastrukturou a službami se musí počítat ve všech stupních příprav územních plánů a to nejen pro jednotlivé obce, ale na větším území. Jaké mají být minimální standardy veřejných služeb, by určoval stát, nicméně konkrétní místní řešení musí vzejít z dialogu mezi samosprávou a občany, firmami a dalšími aktéry v konkrétním území.

Nový přístup strategického rámce ČR 2030 je v tom, že důsledně propojuje dva významné koncepty: udržitelný rozvoj a kvalitu života. Kvalita života by se do budoucna měla stát klíčovým ukazatelem rozvoje, spíše než klasické makroekonomické ukazatele jako je HDP. To totiž o kvalitě života vypovídá pouze omezeně, HDP se zvyšuje i ve chvíli, kdy se spalují paliva v dopravní zácpě. V budoucnu si už nevystačíme s čistě ekonomickými ukazateli rozvoje, naopak musíme se zaměřit na další rozměry lidského života, jako je zdravotní stav, rovnováha mezi prací a soukromým životem, vzdělávání, kvalita životního prostředí, osobní bezpečí či subjektivně vnímané životní pohody. Vedle toho se ale musíme soustředit na udržitelnost hospodářství, zejména na snižování energetické náročnosti ekonomiky a také na efektivitu při využívání přírodních zdrojů.

Více o strategickém rámci Česká republika 2030 najdete na webu www.cr2030.cz

Vedle části, která definuje budoucí cíle, obsahuje ČR 2030 detailní analýzu současného stavu a předpokládaný vývoj domácích i zahraničních trendů, které nás již ovlivňují a v blízké budoucnosti ovlivní ještě výrazněji. Například postupující digitalizace, změna klimatu, oslabování reprezentativní proměny nástrojů demokratického vládnutí demokracie nebo narůstající společenské nerovnosti. Dobře fungující státní veřejná správa musí být schopna tyto trendy analyzovat, připravovat se na jejich možné dopady a hledat cesty, jak se s nimi úspěšně vyrovnávat. Navíc musí být schopna tváří v tvář proměnám průběžně inovovat sebe samu.

Strategický rámec ČR 2030 vznikal téměř dva roky, připravovaly a komentovaly jej stovky expertek a expertů z akademické, firemní i neziskové oblasti. Po pro projednání a schválení vládou začne expertní tým Odboru pro udržitelný rozvoj Úřadu vlády ČR připravovat plán implementace, který podrobně zhodnotí, zda existující opatření povedou ke splnění daných cílů a jaká další opatření či úpravy stávajících budou muset jednotlivá ministerstva přijmout, aby cíle byly do roku 2030 naplněny.

Seminář je zaměřen na zvýšení připravenosti na sucho i povodně a adekvátní reakci na tyto krizové situace s využitím všech dostupných informací a prostředků tak, aby ztráty na životech a majetku byly co nejmenší.

Program semináře se soustředí na aktuální situace – ukáže, jak vznikají předpovědi a odstupňované výstrahy na sucho a povodně (včetně přívalových), jak se šíří, jak jim rozumět a co po jejich obdržení dělat, kde je najdeme (weby, šíření po linii ČHMÚ – HZS – obce), jaká je činnost důležitých složek krizového řízení a IZS. Vše navazuje na stav plnění Usnesení vlády č. 620 – zejména část, která se týká operativních opatření, přípravy operačních plánů pro zvládání sucha a také povodňových plánů na základě platných a připravovaných metodických pokynů MŽP a MZe. Přínosem bude i připravovaná novela Vodního zákona, která zahrne novou část o suchu.

Seminář pořádá dne 18. 5. 2017 Český národní výbor pro omezování následků katastrof a Český spolek pro péči o životní prostředí ve spolupráci s Radnicí MČ Praha 9 v rámci cyklu "Prevence katastrof – ochrana obyvatel a životního prostředí" seminář Sucho a povodně jako krizové situace – výstrahy, rychlá reakce, krizové řízení.

Dokument ke stažení:

Pozvánka

Přihláška

ŠKODA VISION E přenáší typický design vozů této značky do světa elektromobility. O pohon se starají dva akumulátory o výkonu 225 kW, dojezd slibuje automobilka až 500 kilometrů s možností indukčního dobíjení. Do roku 2025 chce ŠKODA uvést na trh vedle plug-in-hybridních modelů i čistě elektricky poháněné automobily v různých segmentech.

​V Šanghaji představená studie ŠKODA VISION E je prvním čistě elektricky poháněným konceptem ve 122leté historii automobilky. Futuristický design vozu je ukázkou nové, speciálně pro elektromobilitu vyvinuté evoluce tvarosloví značky ŠKODA. Mezi jeho nejvýraznější znaky patří protisměrně otevírané dveře, absence B-sloupku a prosvětlený interiér. Velkorysá nabídky prostoru v interiéru a řada simply clever řešení, jako například sedačky, které se při otevření dveří vyklopí o 20 stupňů směrem ven, ukazují, že i budoucí elektromobily značky ŠKODA budou disponovat známými typickými přednostmi vozů této značky.

S celou řadou senzorů a kamer je studie ŠKODA VISION E koncipována pro automatizované řízení 3. stupně. Pokročilý monitoring okolí umožňuje, aby například na dálnici systém zcela převzal řízení vozu. Kromě toho inovativní asistenční systémy zajišťují bezpečnost a komfort jízdy jak v městském provozu, tak na silnicích nižších tříd.  Mezi další novinky, poprvé prezentované v rámci studie ŠKODA VISION E, patří ovládací systém s pokročilým ovládáním pomocí gest  včetně  sledování pohybu očí Eye Tracking u řidiče a dalších dotykových displejů pro spolujezdce a cestující na zadních sedadlech.

VISION E vychází z modulární stavebnice pro elektrifikaci koncernu Volkswagen. Oba elektromotory mají systémový výkon 225 kW, energii jim dodává vysokonapěťový akumulátor, jehož kapacita umožňuje dojezd až 500 kilometrů a který lze nabíjet jak kabelem, tak indukčně.

Studií ŠKODA VISION E podtrhuje česká automobilka své ambice na poli elektromobility. V rámci Strategie 2025 bude ŠKODA v elektrifikaci své modelové palety v příštích letech intenzivně pokračovat. Do roku 2025 uvede automobilka vedle plug-in-hybridních modelů na trh i čistě elektricky poháněné automobily v různých segmentech.

Čtěte také:

S elektrickým pohonem ŠKODA VISION E do budoucnosti (29.3.2017)

Odevzdávat baterie na sběrná místa se učí v posledních letech stále více Čechů. Skupině REMA se tak vloni podařilo překonat přísné limity stanovené Evropskou unií a dosáhnout úspěšnosti 118,1 %. Baterií ale na trhu přibývá, zejména s novými technologiemi, a podle statistik končí v běžném komunálním odpadu stále významné procento přenosných baterií a akumulátorů. Nesprávné zpracování či pohození na skládkách přitom může mít vážné ekologické i zdravotní dopady.

Podle pravidel Evropské unie musela Česká republika v loňském roce poprvé zvládnout vybrat 45 % vysloužilých přenosných baterií a akumulátorů ze všech zařízení uvedených na trh. Společnosti REMA Battery, která se sběrem baterií zabývá, se podařilo tento limit překonat dvou a půl násobně. V následujících letech bude důležité limit sběru nastavený Evropskou unií i nadále naplňovat. „Hlavním důvodem takto přísných opatření je neustále narůstající množství baterií. Jejich nesprávná likvidace či chybějící recyklace mají velmi negativní dopad na životní prostředí a vedou ke zbytečnému plýtvání často vzácných přírodních zdrojů,“ vysvětlil David Vandrovec, ředitel skupiny REMA.

Nové elektroniky, ale i baterií, na českém trhu každý rok přibývá. Podle statistik skupiny REMA se jen v loňském roce zvýšil počet baterií a akumulátorů o necelých deset procent. „Nejvíce se setkáváme s nabíjecími bateriemi, které jsou vestavěné v drobném elektru, jako jsou notebooky, mobilní telefony, přehrávače nebo tablety,“ uvedl David Vandrovec.

Ačkoliv přibývá Čechů, kteří starší a nefunkční modely elektroniky vrací na příslušná sběrná místa, stále zhruba jedna třetina baterií a starých spotřebičů končí v běžném komunálním odpadu. I proto se skupina REMA ve spolupráci se svými partnery snaží provozovat stabilní a efektivní sítě sběrných míst, kterých už je nyní po celé republice 17 tisíc. Lidé navíc mohou využít řadu projektů, jako Buď líný nebo re:Balík, který je určený právě pro recyklaci menších elektronických zařízení a přenosných baterií a akumulátorů.

CENIA, česká informační agentura životního prostředí hledá vhodného kandidáta na pozici specialista odpadového hospodářství. Požadavkem je vysokoškolské vzdělání přírodovědného nebo technického směru se zaměřením na odpadové hospodářství, přehled v problematice technické ochrany životního prostředí s důrazem na odpadové hospodářství a legislativu životního prostředí. Více ZDE
 

Strategický rámec Česká republika 2030 navazuje na Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky z roku 2010. Není ale jeho pouhou aktualizací. Mezinárodní situace, konkrétně přijetí Agendy 2030 (OSN) vyvolala potřebu promítnout Cíle udržitelného rozvoje do relevantních materiálů ve všech signatářských zemích. V České republice je výsledkem tohoto procesu nový Strategický rámec Česká republika 2030 s celkem 6 klíčovými oblastmi, 27 strategickými a 96 specifickými cíli a 192 indikátory.

Pro potřeby navrhování a konzultace indikátorů byl vytvořen Výbor pro indikátory Rady vlády pro udržitelný rozvoj, kterému předsedá Český statistický úřad. Jedním z prioritních úkolů Českého statistického úřadu je příprava indikátorů vhodných k měření specifických cílů vytyčených v ČR 2030. Vzhledem k inovativnímu pojetí strategického dokumentu některé indikátory navržené v materiálu neodpovídají statistickému pohledu na indikátory. Navržená indikátorová sada se liší také úrovní vyspělosti jednotlivých indikátorů. Tomu odpovídá rozdělení indikátorů do dvou skupin – odsouhlasené a šedé. Šedé indikátory budou nadále metodicky vylepšovány, popř. nahrazovány vhodnějšími ukazateli. U takto navržené indikátorové sady se předpokládá, že podle potřeb bude docházet k postupným úpravám indikátorů v průběhu celé existence strategického dokumentu.

Tato přednáška odezní na XIII. ročníku mezinárodní konference „Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje“ se koná ve dnech 26. a 27. dubna 2017, jako doprovodný program Stavebních veletrhů Brno. Konference je zaměřena na aktuální otázky udržitelného rozvoje, dobrovolné přístupy k dosahování cílů udržitelného rozvoje na úrovni podniků, výsledky projektů, případové studie a diskusi nad praktickými zkušenostmi.

Další podrobnosti ke konferenci, program a přihlášky - ZDE

Zákaz ohňostrojů v národních parcích a naopak zrušení starých zákazů typu rozdělávání ohňů na zastavěném území obcí nebo vjezdu vozidel mimo silnice v obcích. To budou podle ministra životního prostředí Richarda Brabce první projevy zákona o národních parcích, až začne od června platit. V pořadu ČT Týden v politice zároveň řekl, že počítá s podáním ústavní stížnosti na tento zákon ze strany obcí. Brabec se připravuje i na další ústavní bitvu, tentokrát kolem zákona o ochraně ovzduší. MŽP již na vyžádání Ústavního soudu předložilo vládě argumenty a důvody, které vedly k novele tohoto zákona. Kabinet je pak odeslal soudu. V pořadu Týden v politice hovořil také o boji proti suchu a o kritériích nově spouštěného programu Dešťovka, který motivuje k šetření vodou. V pořadu se táké hovořilo o Energetickém balíčku a o změnách ve stavebním zákoně. Záznam pořadu ZDE

Zdroj: ČT24

Premianty ve sběru jsou Královéhradecký kraj a Praha, naopak nejhorší bilanci mají Jihomoravský kraj a Vysočina. K recyklaci Češi odevzdali světelné zdroje obsahující zhruba 25 kilogramů toxické rtuti. Ta by teoreticky mohla ve volné přírodě znečistit vodu v objemu dvou slapských přehrad.

Tuzemské domácnosti a firmy v loňském roce sebraly a předaly k recyklaci 726 tun vysloužilých světelných zdrojů, tedy kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED žárovek. Mezi premianty ve sběru jsou kraje Královéhradecký a Praha.

V přepočtu na jednoho obyvatele v těchto krajích s výrazným náskokem sesbírali nejvíce ‚úsporek‘ v celé republice: v průměru 118 gramů na jednoho obyvatele. Úsporné zářivky na rozdíl od těch wolframových nepatří do směsného odpadu. Kvůli malému obsahu rtuti a hodnotným surovinám se musí odborně recyklovat, a proto je třeba je umístit do speciální sběrné nádoby.

„Královéhradecký kraj a Praha jsou výrazně ekologicky zaměřené: lidé zde odevzdali zhruba dvojnásobek úsporek než v jiných krajích. Naopak nejhorší bilanci mají kraje Jihomoravský a Vysočina s 52 gramy na obyvatele,“ shrnuje výsledky sběru Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a zpracování osvětlovacích zařízení.

V 726 tunách světelných zdrojů, které v loňském roce odevzdali Češi k recyklaci, je obsaženo zhruba 25 kilogramů toxické rtuti. Ta je uvnitř světelného zdroje neškodná a pro svícení nutná, ale právě rtuť je třeba ekologicky zpracovat. Recyklací je navíc možné využít více než 95 % materiálu obsaženého ve světelných zdrojích a tím šetřit přírodní zdroje. „Tak velké množství rtuti by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 79 Máchových jezer,“ dodává Zuzana Adamcová.

Češi třídí, ale nechtějí chodit daleko: ujdou maximálně 617 metrů

O umístění sběrného místa mají povědomí dvě třetiny Čechů. Ideálně by Češi sběrné místo chtěli mít do 617 metrů od domova. „Pokud je sběrné místo vzdálenější, obvykle zářivky skončí v popelnici,“ dodává Zuzana Adamcová. Z jednotlivých míst zpětného odběru je nejčastěji využíván sběrný dvůr.

V Česku je nyní k dispozici přes 4400 sběrných míst. „Vysloužilé zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, v obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech či nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz.

Spotřebitelé mohou nově zjistit nejbližší sběrné místo také pomocí aplikace „Kam s ní?“, kterou si mohou zdarma stáhnout do mobilního telefonu nebo tabletu. Kromě mapy sběrných míst aplikace obsahuje popis jednotlivých druhů světelných zdrojů a kvíz na procvičení znalostí. Aplikace je dostupná pro zařízení s operačním systémem Android a iOS. „Až do poloviny května mohou navíc uživatelé této mobilní aplikace soutěžit o ceny dle vlastního výběru v hodnotě 5000 korun,“ říká Zuzana Adamcová.

Tuzemské domácnosti mají doma 66 milionů světelných zdrojů

V českých domácnostech je instalováno celkem 66,5 milionu světelných zdrojů. Neúsporných zdrojů světla sice dlouhodobě ubývá, přesto zatím tvoří v domácnostech většinu (54 %). Zejména jde o wolframové žárovky.

„Podíl úsporných zdrojů (46 %) stabilně roste, oproti předchozímu roku o 2 procentní body. V segmentu úsporných zdrojů převládají kompaktní zářivky (31 %) a následují LED žárovky,“ dodává Zuzana Adamcová.

Češi se světlem více experimentují a přemýšlejí o vytvoření lepší světelné pohody. Nejčastěji si lidé přidali světla v obývacím pokoji, kuchyni a ložnici. „Dokupují nejen nové žárovky, ale pořizují si i více svítidel, zejména různé lampy a přenosná svítidla. Největší zájem je o svítidla s vestavěnými LED žárovkami,“ uzavírá Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP.

Na historické minimum klesly ceny tříděného plastu v roce 2009, následně se sice zvedly, od roku 2013 však znovu setrvale klesají. Vedle nízkých cen ropy je důvodem vlažného zájmu výrobců o druhotný plast, ať už vytříděnou směs, barevné fólie či granulát z PET lahví, nasycení trhu. Za uplynulých osm let v Evropské unii narostl objem obchodovaných druhotných plastů o více než 200 tisíc tun na skoro 750 tisíc tun za měsíc. Odborníci na druhotné suroviny upozorňují, že v případě dalšího poklesu cen bude nutné svoz a zpracování vyhozených plastů dotovat. Svaz měst a obcí to odmítá. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Šéf německého energetického svazu Stefan Kapferer tvrdí, že v německé energetické diskuzi začíná převažovat realismus. Z něj může těžit i česká společnost EPH, která loni koupila v Německu uhelné doly a elektrárny. "Zájmem každé německé vlády je koordinovat svou energetickou politiku se sousedy," uvádí v rozhovoru pro iHNED.cz. Více ZDE

Čtěte také:

Jak dál s Energiewende - pohled německého svazu energetiky (13.4.2017)

Zdroj: iHEND.cz

Obava majitelů starších aut, že kvůli povinnosti snižovat emise skleníkových plynů zmizí z trhu během dvou let klasický benzin (E5) a k dostání bude jen ten s vysokým podílem biosložky (E10), je lichá, říká v rozhovoru pro iDNES.cz Jan Duspěva, ředitel státního podniku Čepro. Dále v rozhovoru uvedl, že se momentálně v Česku nevyrábí biopalivo druhé generace s odpadu, které by splňovalo českou normu. Problém je, že tuhnou už při vyšších teplotách a mají například jiný obsah síry, než připouští norma. Více ZDE

Poslanecká sněmovna v současné době projednává novelu zákona o ovzduší transponující evropské směrnice z pohledu jakosti benzinu a motorové nafty. Návrh dává například možnost dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty do minimálního povinného podílu biopaliv zohlednit dvojnásobně množství biopaliva z použitého kuchyňského oleje, kafilerních tuků a pokročilá biopaliva. Více ZDE

Nové zančení PHM

V Česku se připravuje nové značení pohonných hmot. Evropská komise chce, aby se řidiči v celé Evropě lépe orientovali u čerpacích stanic bez ohledu na to, v jaké zemi momentálně jsou, a aby přesně věděli, co do svého vozu tankují. Více na ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Vodu v České republice máme dražší než například obyvatelé v Izraeli. Čím to je způsobené? Souvisí to s tím, že provozovately vodárenské infrastruktury jsou často zahraniční koncerny, které každým rokem odvádějí miliardové zisky z naší vody do zahraničí? Neměly by se tyto vybrané peníze spíš investovat do obnovy potrubí, vodáren, čističek… „Nevybydluje“ se tak dlouhodobě naše vodárenská infrastruktura? U tak strategické suroviny jakou je voda – nemělo by být obchodování s ní výhradně v domácích rukách? Záznam včerejší diskuze v pořadu Máte slovo s M. Jílkovou najdete ZDE.