Půldruhého roku působí Delana Mikolášová v Izraeli jako vědecká diplomatka, má za úkol propojovat české a izraelské vědce, domlouvat jim spolupráci nebo třeba předvádět Izraelcům české start-upy. Byť je Izraelský Tel Aviv druhým největším vřídlem start-upů na světě, zájem o spolupráci je oboustraný, ujišťuje v rozhovoru pro HN Mikolášová. Pro Izrael jsou zajímavé třeba nanotechnologie. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Rada pro životní prostředí se včera dohodla na svém vyjednávacím postoji k přezkumu systému obchodování s emisemi (ETS). ETS je jedním z hlavních nástrojů pro snižování emisí skleníkových plynů. Tento přezkum má přispět k dosažení cíle EU snížit své emise do roku 2030 nejméně o 40 %, jak se k tomu EU zavázala na základě Pařížské dohody o změně klimatu.

Návrh na revizi ETS bude projednán a přijat prostřednictvím řádného legislativního postupu. Rada tudíž sdílí legislativní pravomoci s Evropským parlamentem.

Rada pro životní prostředí se dne 28. února 2017 dohodla na svém vyjednávacím postoji (obecný přístup). To znamená, že mohou být zahájena jednání s Evropským parlamentem k dosažení dohody na konečném znění. Evropský parlament svůj postoj schválil dne 15. února 2017.

Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) začal být uplatňován v roce 2005 s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. Omezuje objem skleníkových plynů, které mohou energeticky náročná průmyslová odvětví, výrobci energie a letecké společnosti vypouštět do ovzduší. Počet emisních povolenek je zastropován na určité úrovni, kterou určuje EU, a podnikům se jednotlivé povolenky přidělují nebo si je tyto podniky kupují. Strop je v průběhu času snižován, aby se množství emisí postupně snižovalo.

Revizi směrnice o systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS)

Pro dosažení cíle EU snížit emise alespoň o 40 % do roku 2030 budou muset odvětví, na něž se vztahuje systém EU ETS, snížit své emise o 43 % ve srovnání s rokem 2005. To znamená, že celkový počet emisních povolenek bude klesat rychleji než dříve: od roku 2021 o 2,2 % ročně, namísto 1,74 %. To odpovídá dalšímu snížení emisí o přibližně 556 milionů tun mezi lety 2020 a 2030, což se přibližně rovná ročnímu objemu emisí ve Spojeném království.

Návrh Komise obsahuje mimo jiné tyto změny:

• revize systému bezplatného přidělování povolenek se zaměřením  na odvětví, u nichž existuje nejvyšší riziko, že přemístí svou výrobu mimo EU (to se týká přibližně 50 odvětví);

• značný počet bezplatných povolenek vyhrazených pro nová a rostoucí zařízení;

• pružnější předpisy s cílem lépe sladit množství bezplatných povolenek s údaji o výrobě;

• aktualizace 52 referenčních úrovní používaných na měření emisí tak, aby odrážely technologický pokrok od roku 2008.

V období mezi lety 2021 a 2030 má být společnostem bezplatně přiděleno přibližně 6,3 miliardy povolenek v hodnotě 160 miliard EUR.

Komise rovněž navrhuje vytvořit několik podpůrných mechanismů, které mají průmyslu a energetice pomoci vyrovnat se s výzvami v oblasti inovací a investic, jež jsou spojeny s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. Patří mezi ně dva nové fondy:

• Fond inovací – rozšiřující stávající podporu pro demonstraci inovativních technologií na průlomové inovace v průmyslu;

• Modernizační fond – usnadňující investice do modernizace odvětví energetiky a širších energetických systémů a posílení energetické účinnosti v 10 členských státech s nižšími příjmy.

Pokud se podaří najít shodu s Evropským parlamentem a Evropskou komisí, zahájí EK práci na navazujících právních předpisech a členské státy následně zapracují novou směrnici do své národní legislativy. Revidovaný systém EU ETS, zejména v oblasti bezplatné alokace povolenek, finančních mechanismů a celkového posílení efektivity systému, pak bude uplatňován především v příštím desetiletí, kdy systém vstoupí do svého 4. obchodovacího období (2021–2030). V tomto období by se dle včera schváleného návrhu měl objem povolenek snižovat každý rok o 2,2 procenta. V nynějším obchodovacím období, které skončí v roce 2020, se počet vydávaných povolenek snižuje o 1,74 procenta za rok.

V únoru přibylo v ulicích metropole 39 šedě zbarvených nádob určených ke sběru kovových obalů a jejich počet bude během roku dále narůstat. Sběr nové komodity je celoplošně zajišťován ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy od srpna loňského roku. Aktuálně se v metropoli nachází 338 kontejnerů na kov.

Třídění kovových obalů získává na popularitě i mezi Pražany, kteří v lednu letošního roku odevzdali více než 6,6 tun kovových obalů. „Za šest měsíců od startu projektu se podařilo vytřídit již 27, 8 tun kovových obalů. Za postupným nárůstem stojí jednak vyšší povědomí Pražanů o možnosti třídit kovové obaly, jednak vyšší počet třídících míst,“ řekl mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Co můžu do kontejneru na kovové obaly vyhodit?

Kontejner je určen zejména pro sběr prázdných nápojových plechovek, ale je možné do něj odložit i prázdné konzervy, tuby, kovové uzávěry nebo víčka. Do separačních nádob naopak nepatří obaly od deodorantů ve spreji a obaly od motorových olejů, benzinu, barev a dalších chemických nebo nebezpečných látek.

Způsob jejich likvidace by měl být uveden na obalu konkrétního produktu. „Nádobky od sprejů jsou považovány za nebezpečný odpad. K jejich sběru v Praze slouží sběrné dvory nebo sběrná místa nebezpečných složek komunálního odpadu,“ zdůraznil dále Mana.

V areálu Pod Šancemi dochází k ručnímu roztřídění obsahu šedých kontejnerů na kovy a hliníkové obaly. Následně se odpad lisuje do balíků, které si přebírá odběratel k dalšímu zpracování.

Nyní se v hlavním městě nachází 4584 kontejnerových stání na tříděný odpad. „Oproti roku 2015 je to přibližně o 180 kontejnerových stání více,“ dodal Radim Mana.
 

V souvislosti s poskytováním podpory z OPŽP 2014 – 2020 a s tím souvisejícím naplněním podmínek udržitelnosti vodohospodářských projektů Státní fond životního prostředí (SFŽP) upozorňuje žadatele na to, že dotování zdrojů na obnovu vodohospodářské infrastruktury z jiných zdrojů než z ceny pro vodné a stočné je povoleno pouze v ojedinělých případech.

Předkládané projekty (specifický cíl 1.1 a 1.2) musí naplnit metodiku udržitelnosti dle podmínek OPŽP 2014-2020, tzn. žadatel musí vyplnit nástroj Udržitelnosti 2014+ (nástroj), který stanoví min. výši zdrojů na obnovu vodohospodářské infrastruktury (VHI). Takto určenou výši zdrojů je žadatel povinen vygenerovat v průběhu prvních 10 let udržitelnosti od prvního dne následujícího roku po vydání posledního kolaudačního souhlasu k projektu. Pro žadatele je závazný výstup z nástroje Udržitelnost 2014+ tak, že výsledná hodnota zdrojů na obnovu VHI, dle výsledku nástroje, musí odpovídat hodnotě zdrojů zadaných do listu Návrh PFO, kterým se žadatel zavazuje k naplnění podmínek udržitelnosti dle OPŽP 2014 – 2020.

Při posuzování předkládaných projektů je ze strany žadatelů zřejmá čím dál větší tendence dotování ceny pro vodné a stočné z obecních rozpočtů, přičemž takové dotování ceny, a tedy zdrojů na obnovu VHI, není trendem, kterým by se mělo vytváření prostředků na obnovu VHI dlouhodobě ubírat.

Prostředky na obnovu VHI , které je třeba promítnout do ceny pro vodné a stočné, souvisí s tvorbou a kvalitou zpracování Plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací (dle př. č. 18 vyhl. MZe č. 428/2001 Sb.), přičemž návrh PFO je právě výstupem z nástroje Udržitelnost 2014+ jako závazný požadavek pro naplnění podmínek udržitelnosti vodohospodářských projektů pro období OPŽP 2014 – 2020 (ovšem se současným zachováním podmínek tzv. sociální únosnost ceny pro vodné a stočné dle podmínek OPŽP 2014 – 2020). V PFO jsou vymezeny potřebné finanční prostředky, které se promítají do kalkulací cen pro vodné a stočné, přičemž smyslem PFO je vytvářet v průběhu životnosti daného majetku finanční rezervu na jeho obnovu tak, aby byla zajištěna její udržitelnost. I přesto je třeba zdůraznit, že tvorba prostředků na obnovu VHI může probíhat v takovém režimu, že nezpůsobí skokové navýšení ceny pro vodné a pro stočné (což se týká především menších provozních celků).

S ohledem na výše uvedené upozorňuje poskytovatel podpory na to, že zdroje na obnovu VHI u vodohospodářských projektů dotovaných z OPŽP 2014 – 2020 musí být ze strany žadatelů, resp. vlastníků VHI zajišťovány primárně z výnosů vodného a stočného, což znamená, že pro vodohospodářské projekty OPŽP 2014 – 2020 není povoleno, aby docházelo k dotování ceny pro vodné a stočné z obecních rozpočtů. Dotování zdrojů na obnovu VHI z jiných zdrojů než z ceny pro vodné a stočné je povoleno pouze v ojedinělých případech (např. Svazky obcí).

Zdroj: SFŽP

CENIA upozorňuje uživatele MA ISOH, že ve čtvrtek 2. 3. 2017 od 18:00 hod. proběhne odstávka serveru MŽP. Během odstávky nebude dostupný web MA ISOH a ani nebude možné zasílat informace o vybraných autovracích do MA ISOH (vydávat potvrzení o ekologické likvidaci).

Zdroj: CENIA

Komplexní komfort dodávky tepla až do bytu, bezpečnost či cenová výhodnost. To jsou jen některé z výhod centrálního zásobování teplem (CZT). „Teplárny by ale měly vnímat také zájmy zákazníka,“ říká místopředseda představenstva Teplárny Otrokovice František Foltýn. Právě odpojování od CZT a péče o zákazníka budou jedním z aktuálních témat, která se budou diskutovat na Dnech teplárenství a energetiky. Ty se budou konat 25. – 26. 4. 2017 v Hradci Králové.

Odpojování od CZT je stále větším problémem pro řadu tepláren. Jaká je situace u vás, v Teplárně Otrokovice?
Samozřejmě, že se s odpojováním také setkáváme, protože část našich zákazníků je zásobována prostřednictvím dalšího článku (distributora), kde nemáme možnost přímo pracovat s konečným zákazníkem. Nicméně u nás jsou to případy spíše výjimečné a spíše se nám daří nové odběratele připojovat.

Co mohou tedy teplárny dělat, aby k odpojování nedocházelo?
Především je potřeba aby teplárny vnímaly, že zájmy zákazníka - mít kvalitní a cenově uspokojivé zabezpečení tepelné energie - je i zájmem tepláren. Zákazníkům nemůžeme mít za zlé, že hledá optimální variantu uspokojování jeho tepelných potřeb. Teplárny by měly v tomto snažení být aktivní a nabízet zákazníkům celou řadu doplňkových služeb s cílem snižovat jeho spotřebu tepla.

Jaké to například jsou?
Odborná a případně i finanční pomoc při návrhu a realizace úsporných opatření (zateplování, výměna oken, výměna termoventilů, osvětlení atd.), snímkování domů termokamerou před rekonstrukcí a po rekonstrukci, převzetí vyúčtování tepla u jednotlivých SVJ a družstev, včetně dodávky a zafinancování osazení poměrových měřidel, převzetí starosti o vnitřní domovní teplovodní systém, pomoc při získávání dotací v rámci realizace úsporných opatření. Jedná se o komplexní systém péče o zákazníka a jeho energetickou potřebu.

Stejně jako u řady jiných oborů i teplárenství prodělalo za poslední dobu řadu zásadních, zejména technologických změn a vylepšení – jaké jsou dnes trendy v rozvoji?
Je to především kombinovaná výroba tepla a elektřiny, která má nejenom pozitivní vliv na ekologii, ale také na ekonomiku výroby a tím i na cenu tepla. Další zásadní otázka je snižování ztrát a to jak při vlastní výrobě, tak i především při distribuci. A také diverzifikace zdrojů na více palivový mix a také výkonová diverzifikace. Důležitým aspektem je rovněž snaha o větší využití zdrojů formou dalších služeb (podpůrné služby, dodávky chladu atd.)

Teplárny v posledních letech investovaly velké částky do investic pro opravy, údržbu a rozvoj sítí a snížení emisí. V jakém stavu je distribuční síť v Otrokovicích a jak probíhá modernizace?
Naše distribuční tepelné sítě jsou nejenom v Otrokovicích, ale také ve Zlíně Malenovicích a Napajedlech. V minulosti jsme věnovali rekonstrukci tepelných sítí  velké a nemalé finanční prostředky, takže distribuční sítě ve všech třech městech máme rekonstruované na horkou vodu, pomocí předizolovaného potrubí, v jednotlivých odběrných místech jsou osazen DPS (domovní předávací stanice), které umožňují nejenom efektivní výrobu TUV ale především individuální nastavení  každého domu v závislosti na jeho energetické potřebě. Další výhodou naší horkovodní sítě je, že v době odstávky velkého zdroje v Otrokovicích je teplo do celé sítě dodáváno z náhradního plynového zdroje. Tím je zajištěna nepřerušená dodávka tepla odběratelů po celý rok bez přerušení.  

Jakou věštíte budoucnost CZT a teplárnám?
Budoucnost CZT  bude taková, jakou jsme schopni si zajistit. Tam kde teplárny budou aktivně spolupracovat s odběrateli, kde budou hledat další využití (i mimo hlavní topnou sezónu) kapacit, snižování ztrát při přenosu tepla a jeho užití, tak tam vidím poměrně velkou šanci na udržení i na případný další rozvoj CZT. Samozřejmě musí se k tomu vytvářet i příhodné legislativní prostředí  (např. obdobná dostupnost dotačních titulů jako mají alternativní řešení atd.). Jde o to aby CZT přešlo od obranné politiky k aktivnímu řešení energetických potřeb odběratele a hledalo cesty jak doplnit portfolio výrobků a služeb a tím mohlo výhodněji rozložit své stálé náklady, což ve svém důsledku umožní nastavit i akceptovatelnou cenu tepla.


Více na

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY


Kdy: út 25.4. – st 26.4. 2017 


Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR


Kde: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS, Hradec Králové

23. ročník nejvýznamnější a největší konference v oboru v České republice, kterou pořádá Teplárenské sdružení ČR, představí novinky, inovace a zajímavá témata v kontextu aktuálních změn. Dny teplárenství a energetiky jsou odborným fórem pro zástupce tepláren, technologických firem, bytových družstev i představitelů měst a obcí. Dvoudenní konference vytváří platformu pro diskuzi významných odborníků, VIP osobností z oboru energetiky, teplárenství i dalších klíčových oblastí hospodářství a zástupců z ministerstev, asociací či vysokých škol. Kromě několika desítek odborných přednášek je součástí akce také doprovodná výstava. 

Více na: www.dnytepen.cz

Náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Lenka Kovačovská reprezentovala Českou republiku na Radě EU pro energetiku, která se konala 27. února 2017 v Bruselu. Hlavním tématem jednání byl soubor legislativních návrhů Energetické unie, který Komise představila 30. listopadu minulého roku pod názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“.

Ministři členských zemí EU odpovědní za energetiku na svém pravidelném zasedání v Bruselu poprvé detailně diskutovali návrhy v oblasti správy Energetické unie, energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů a  nového uspořádání trhu s elektrickou energií, který má zaručit, že Evropská unie dostojí svým závazkům a dojde k naplnění klimaticko-energetických cílů do roku 2030. Balíček výrazným způsobem změní dosavadní fungování energetického trhu v EU. „Čeká nás těžké vyjednávání, které, jak pevně doufám, nebude zbytečně uspěcháno a vysoké ambice Komise ukončit projednávání již v tomto roce ustoupí realistickému přístupu, který si tento komplexní soubor návrhů zaslouží. Rychlost nesmí být na úkor kvality“, uvedla náměstkyně Lenka Kovačovská.

Rok 2017 má být z hlediska projednávání výše uvedených norem klíčový. Jedná se o výraznou revizi evropské energetické legislativy, která je co do obsahu i objemu bezprecedentní.

Nařízení o správě Energetické unie nastavuje nový rámec plánování politik v oblasti energetiky a klimatu založený na integrovaných národních plánech. Prostřednictvím těchto plánů a zpráv o pokroku si budou členské státy volit národní příspěvky k plnění evropských cílů do roku 2030 a Komise bude monitorovat jejich plnění. Pro ČR bude v tomto směru klíčové, aby byla nejprve jasně a přesně vymezena metodologie, pro stanovení národních příspěvků, a způsob, jakým bude Komise stanovené příspěvky hodnotit. „Česká republika v tomto ohledu vnímá rozpor mezi stanovením národních příspěvků členských států v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, které by měly mít orientační (a tedy nezávaznou) povahu, a postupem stanoveným v tomto návrhu nařízení. Ten umožňuje Komisi vyhodnotit dostatečnost příspěvků a případně doporučit zvýšení úsilí. Návrh nařízení pak nedává jistotu, že tato doporučení budou mít nezávazný charakter,“ uvedla náměstkyně Kovačovská.

Důvodem revize směrnice o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) a směrnic o energetické účinnosti a energetické náročnosti budov je potřeba zohlednit nové cíle EU v těchto oblastech do roku 2030. ČR se ztotožňuje s návrhem cíle EU pro OZE do roku 2030 ve výši 27 %, nicméně upozornila na to, že by členské státy měly mít větší volnost pro nastavení trajektorie národního příspěvku k dosažení unijního cíle. Oproti závěrům Evropské rady z října 2014 však Komise navrhuje pro energetickou účinnost závazný cíl ve výši 30 %. „Proti tomu se bude Česká republika vyhrazovat a bude prosazovat nezávaznost cíle ve výši 27 %. Z posledních jednání o tomto návrhu je patrné, že v žádném případě nezůstaneme osamoceni.“, zdůraznila náměstkyně Lenka Kovačovská.

Také nové uspořádání trhu s elektřinou bude zásadní pro úspěch celého balíčku. Hlavním aspektem těchto čtyř legislativních návrhů je harmonizace a centralizace unijní energetické politiky na úkor národních politik a obecně posílení regulace celého odvětví oproti snaze vrátit se k tržním podmínkám na trhu s elektřinou. „Česká republika stejně jako mnoho dalších států nesouhlasí se zavedením Regionálních provozních center (ROCs). Závažným problém je také skutečnost, že nově navrhované právní předpisy zásadním způsobem zasahují do právě schvalovaných či nedávno schválených síťových kodexů. Zavádí se tím nebezpečný precedent,“ uvedla ve svém vystoupení náměstkyně Kovačovská.

Na závěr Rady vystoupila česká delegace s pozváním adresovaným komisaři pro klima a energetiku M. A. Cañetemu a přítomným ministrům k účasti na 12. plenárním zasedání Evropského jaderného fóra, které se uskuteční v Praze ve dnech 22. a 23. května.

Zdroj: MPO

Vyplývá to ze zprávy o stavu cílů v oblasti energetické účinnosti, kterou včera projednala vláda. Podle dokumentu je ohrožen mimo jiné závazek na každoroční dosažení nových úspor ve výši 1,5 procenta objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům. Do roku 2020 se musí v České republice ušetřit celkem 50,67 petajoulu energie. Národní akční plán pro energetické úspory (NAPEE) do konce roku 2016 předpokládá úspory 10,8 petajoulu, které se zatím nepodařilo naplnit. Více ZDE

Související článek:

Ministerstva nedokážou využít peníze na energetické úspory, Česko může přijít o desítky miliard korun z dotací (28.2.2017, iHNED.cz)

Zdroj: https://www.solarninovinky.cz

V roce 2016 se objevily první prototypy, které absolvovaly specializované výstavy obalových materiálů. Posbíraly nějaké ceny a prověřily, že průmysl by mohl mít o podobné řešení zájem. Vnější slupka papírové lahve je z přírodních vláken, například z bambusu nebo cukrové třtiny. Vnitřní povrch, který má udržet tekutý obsah, je z pryskyřic. Všechno to, co se dnes prodává v plastových obalech, by se jednou mohlo prodávat v kompostovaletných obalech. Od lahviček na šampony přes medicínské preparáty až po pitnou vodu. Od dubna 2017 by se měla rozjet výroba prvních 100 000 kusů, od června začne distribuce pro podporovatele.

Zdroj: iDNES.cz (celý článek ZDE)

Ministerstvo zemědělství vyhlásilo letošní pravidla pro příjem žádostí na podporu potravinových bank humanitárních organizací. Jejich cílem je snížit plýtvání potravinami a rozdělit jídlo lidem na hranici hmotné nouze. Letos můžou potravinové banky získat celkem 30 milionů korun.

„Touto podporou jsme chtěli usnadnit provoz charitativních organizací, protože pomáhají potřebným, kteří mají často problém zajistit si i základní potraviny,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Letos pro stejné účely připravilo Ministerstvo zemědělství opět 30 milionů korun. Charitativní organizace můžou podávat žádosti o podporu od 1. do 31. března. Na začátku března Ministerstvo uspořádá informativní seminář pro příjemce podpory, kde je seznámí se změnami a možnostmi tohoto dotačního programu.

Loni využilo dotační titul celkem 20 subjektů, které podaly dohromady 35 žádostí. Kromě nákupu chladicích zařízení, rozšíření, rekonstrukcí nebo pronájmu skladů a nákupu technologického zařízení, posloužily peníze také například na mzdy zaměstnanců humanitárních organizací.

Loni na podzim začala platit novela zákona o potravinách, kterou připravilo Ministerstvo zemědělství. Ta zavedla možnost darování potravin prostřednictvím charitativních a humanitárních organizací. (například potraviny špatně označené nebo deformované). Darované potraviny musí být bezpečné a zdravotně nezávadné.

Čtěte také:

Neprodejné jídlo charitám (5.12.2016)

Vláda dnes podpořila konání 6. ministerské konference Světové zdravotnické organizace (WHO) k tématu "Životní prostředí a zdraví". Konference se letos bude konat ve dnech 13. - 15. června 2017 v Ostravě. Návrh předložili ministři zdravotnictví, zahraničních věcí a životního prostředí.

Města a obce po celé Evropě podnikají kroky k zavedení opatření, které jim umožní se přizpůsobit dopadům na změnu klimatu. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) dnes zveřejnila zprávu (Financing urban adaptation to climate change), která představuje možnosti a osvědčené postupy jak mohou tyto projekty podporovat. Jde například o peojekty jako jsou zelené střechy nebo rozšiřování městských parků. Zpráva EEA ke stažení ZDE.

Státní energetická inspekce v roce 2016 evidovala 924 kontrol a uložila pokuty v celkové výši přes 40 milionů korun. Pro Státní energetickou inspekci (SEI) byl uplynulý rok především rokem velkých změn. Tou nejzásadnější byla změna kompetencí v kontrolní činnosti, kdy od 1. ledna 2016 soustředí svoji dozorovací činnost především na zákon o hospodaření energií.

V roce 2016 došlo k výrazné úpravě pravomocí SEI, která se promítla do její činnosti. Dne 1. ledna 2016 nabyl účinnosti zákona č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., a v důsledku toho přešla působnost SEI v oblasti kontrol dodržování povinností stanovených zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích na Energetický regulační úřad. Hlavním úkolem SEI se tak stalo dozorování zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Nicméně svoji významnou úlohu má i jako dotčený orgán státní správy ve stavebních a územních řízeních. Dále SEI dozoruje dodržování zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy a vyjadřuje se k žádostem o udělování koncesí na výrobu tepelné energie a rozvodu tepelné energie nepodléhající licenci realizované ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW.

Kontrolní činnost SEI v roce 2016 byla zaměřena zejména na dodržování povinností vyplývajících ze zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií a to s důrazem na kontroly povinností energetických specialistů, plnění požadavků na energetickou náročnost budov a zpracování průkazů energetické náročnosti, na zpracování energetických auditů a energetických posudků, na označení výrobků spojených se spotřebou energie energetickými štítky, plnění požadavků ekodesignu těchto výrobků a na kontroly účinností kotlů a klimatizací. Dále SEI dokončovala kontroly v oblasti podporovaných zdrojů energie podle zákona č. 165/2012 Sb. a zákona č. 526/1990 Sb., jež byly zahájeny v předešlých letech.

Největší nárůst v počtu kontrol byl u povinností vyplývající ze zákona o hospodaření energií, což je způsobeno právě změnou kompetencí SEI. Z celkově vedených 924 kontrol, bylo v roce 2016 zahájeno 866 a z počtu zahájených pak bylo 756 i v roce 2016 uzavřeno. Celkově však bylo v roce 2016 uzavřeno 809 kontrol, jelikož byly uzavírány také kontroly otevřené v předchozím roce. Na druhé straně výrazně ubyly kontroly v oblasti podporovaných zdrojů, kdy změnou legislativy přešla pravomoc vykonávat kontroly v této oblasti na jiný úřad.

Největší podíl kontrol vyplývající SEI ze zákona o hospodaření energií připadlo na kontroly spojené s průkazem energetické náročnosti budov (dále jen „průkaz“). V této oblasti SEI provedla 213 kontrol. Kontrolní činnost v této oblasti zákona byla zaměřena na povinnosti stavebníků, vlastníků budov nebo společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) opatřit si průkaz při výstavbě nových budov, při větších změnách dokončených budov, opatřit si průkaz u budovy užívané orgánem veřejné moci s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2 a správně v těchto budovách průkaz umístit. Nejčastějším předmětem kontroly byla povinnost vlastníků budov nebo SVJ opatřit si průkaz při prodeji nebo pronájmu budovy nebo její ucelené části. Své povinnosti mají ale také majitelé jednotek. Ti rovněž mají za povinnost předkládat a předávat průkazy kupujícím či nájemcům, ale i možným kupujícím či možným nájemcům. Nejčastějším pochybením v této oblasti kontrol bylo zcela jednoznačně neopatření si průkazu při prodeji nebo pronájmu budovy nebo její ucelené části.

Od července 2015 zákon povinuje také zprostředkovatele prodejů a pronájmů budov nebo jejich ucelených částí. Zprostředkovatelé mají za povinnost uvádět klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech, kterou zjistí z průkazu, resp. z jeho grafické části předaném prodávajícím či pronajímajícím. Pakliže zprostředkovatel tuto grafickou část neobdrží, je povinen uvést nejhorší klasifikační třídu. SEI shledala pochybení při aplikaci povinností zprostředkovatele v 82 případech z celkově 121 vedených kontrol.

Další velkou skupinou, na kterou se SEI při svých kontrolách zaměřovala, byly energetičtí specialisté. Zde SEI provedla celkem 306 kontrol na povinnosti jim vyplývající ze zákona. SEI se při kontrolách energetických specialistů zaměřovala především na povinnosti zpracovat dokumenty objektivně, pravdivě a úplně.

SEI ukládá pokuty na základě vlastního zjištění a při výkonu kontroly se řídí zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole. V roce 2016 SEI v prvním stupni správního řízení vydala rozhodnutí o uložení pokuty v celkové výši 27 317 764,- Kč a ve druhém stupni správního řízení bylo vydáno 34 rozhodnutí o celkovém objemu pokut 40 078 961,- Kč. V obou stupních řízení největší objem pokut připadlo na rozhodnutí v režimu zákona č. 526/1990 Sb. o cenách, které dobíhaly z minulých let, a které se týkaly oblasti podporovaných zdrojů energie, zejména pak fotovoltaických elektráren.

V pondělí zasedá Rady pro energetiku, kde budou ministři projednávat mj. balíček předpisů týkajících se čisté energie a Energetická unie. V úterý zasedá Rady pro životní prostředí. Ministři mají na programu revize systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a udržitelný rozvoj. Evropský výbor pro životní prostředí bude řešit například závazná roční snížení emisí skleníkových plynů nebo delší životnost výrobků.

Přehled programu EU:

• V pondělí zasedá Rady pro energetiku. Ministři budou projednávat mj. balíček předpisů týkajících se čisté energie a Energetická unie.

• Pondělí: Schůze Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu, program: Závazná roční snížení emisí skleníkových plynů, jež mají dosáhnout členské státy v období od roku 2021 do roku 2030 pro odolnou Energetickou unii a pro splnění závazků podle Pařížské dohody, a změna nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu, Přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí: společné výzvy a jak sjednotit úsilí za účelem dosažení lepších výsledků.

• Úterý: Schůze Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu, program: Rozprava - Delší životnost výrobků: přínosy pro spotřebitele a společnosti.

• Úterý:  Schůze Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu, program: Rozprava - Energetická náročnost budov, Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracování), Provádění Evropského fondu pro strategické investice, Studie na téma „Trendy v oblasti spotřeby energie a energetické účinnosti v EU-28 v letech 2000–2014“

• Úterý: Zasedání Rady pro životní prostředí. (EU ETS, udržitelný rozvoj, Evropský semestr)

• Systém obchodování s emisemi (EU ETS): Ministři budou diskutovat o revizi ETS s cílem dohodnout postoj Rady. ETS je jedním z nástrojů, které má hlavní EU na snížení emisí skleníkových plynů. Jeho revize je součástí boje proti změně klimatu EU k naplnění závazku v rámci Pařížské dohody. Europarlament schválil úpravu systému obchodování s emisními povolenkami v polovině února, více ZDE.
• Udržitelný rozvoj: Ministři si budou vyměňovat názory na to, co udržitelný rozvoj znamená pro politiku EU v oblasti životního prostředí. Zejména se zaměřují na to, jak uvést do praxe cíle udržitelného rozvoje, jaké by měly být priority a jak zapojit občany a podniky.

• Evropský semestr: V rámci ekologizace evropského semestru, bude Rada přezkoumávat „environmental implementation review“. Rada bude dále informována mimo jiné o akčním plánu pro oběhové hospodářství, emisemi z letecké v návaznosti na Pařížskou dohodu.