Dnešního dne vychází souhrnný materiál ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2015“. Většina imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší má od roku 2000 klesající trend, i když méně výrazný než v 90. letech minulého století. Navzdory tomu některé škodliviny s negativními dopady na lidské zdraví stále překračují zákonem stanovené imisní limity na řadě lokalit. Ročenka hodnotí kvalitu ovzduší, popisuje výskyt smogových situací a úrovně emisí. Prostřednictvím grafů, map, tabulek a textových komentářů je dokumentován nejen stav ovzduší v roce 2015, ale i jeho dlouhodobý vývoj a příčiny. 

Hlavní problémy kvality ovzduší České republiky představuje znečištění suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5, benzo[a]pyrenem a přízemním ozonem. „Úroveň znečištění v daném roce závisí na množství emisí a na převažujícím charakteru počasí v průběhu roku, zejména na rozptylových podmínkách. Jinak tomu nebylo ani v roce 2015, kdy například horké léto přineslo takové meteorologické podmínky, které vedly ke vzniku a trvání vysokých koncentrací přízemního ozonu.“ seznamuje se závěry analýz ČHMÚ jeho ředitel Václav Dvořák.

K překračování imisních limitů dochází ve všech zónách a aglomeracích, nejzávažnější situace však přetrvává v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Vysoké koncentrace škodlivin zde způsobuje značná koncentrace průmyslové výroby po obou stranách hranice, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura.  

Nadlimitní koncentrace znečišťujících látek měřené v Praze a Brně pak pocházejí převážně z dopravy. „Zhoršená kvalita ovzduší však představuje problém i v malých sídlech, kde se především z lokálního vytápění do ovzduší dostávají suspendované částice a benzo[a]pyren“ dodává náměstek ČHMÚ pro ochranu čistoty ovzduší Jan Macoun.

Denní imisní limit suspendovaných částic PM10 byl v roce 2015 překročen na 2,5 % území České republiky, kde žije 10,4 % obyvatel. Roční imisní limit částic PM2,5 byl překročen na 0,9 % území České republiky, kde žije 5,1 % obyvatel. Roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu překročily imisní limit na 20,3 % území České republiky, kde žije 50,8 % obyvatel. Oproti předchozím rokům byla větší část území i obyvatel České republiky vystavena nadlimitním koncentracím přízemního ozonu (26,8 % území a 9,5 % obyvatel).

V roce 2015 došlo k lokálnímu překročení imisního limitu pro kadmium, a to v okolí Tanvaldu. Na dvou lokalitách v Praze s vysokou intenzitou dopravy byl naměřen nadlimitní oxid dusičitý. Nadlimitní koncentrace benzenu, arsenu, olova, niklu, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého nebyly v roce 2015 naměřeny na žádné měřicí stanici Státní sítě imisního monitoringu.

Ročenka vychází v tištěné podobě, její elektronickou podobu najdete na webových stránkách ČHMÚ. Společně se souhrnným tabelárním přehledem „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2015“ je distribuována i na CD.

Státní fond životního prostředí ČR uzavřel příjem žádostí ve dvou výzvách Operačního programu Životní prostředí 2014-2020, které nabídly žadatelům dotace na projekty zaměřené na předcházení vzniku odpadů a jejich další využití. O dotace byl obrovský zájem, který převýšil i stanovenou alokaci. Za tři měsíce trvání výzev obdržel Státní fond životního prostředí ČR v obou výzvách celkem 1 215 žádostí s celkovým požadavkem na dotace EU ve výši přes 3,4 miliardy korun. Všechny došlé žádosti Fond vyhodnotí do čtyř měsíců.

O finanční podporu na výstavbu a modernizaci zařízení pro sběr, třídění, úpravu a další nakládání s odpady mohly do 30. listopadu žádat zejména kraje, města, obce, původci odpadu i podnikatelské subjekty. Velký zájem byl ze strany obcí zejména o dotace na pořízení domovních kompostérů pro občany. Evropské dotace ale půjdou i na výstavbu a modernizaci bioplynových stanic. Všechny tyto projekty mají jeden společný cíl - přispět ke snížení množství odpadů, které bude končit na skládkách.

40. výzva – prevence vzniku odpadů

V rámci této výzvy bylo pro žadatele připraveno 100 milionů korun na projekty předcházení vzniku biologicky rozložitelného odpadu prostřednictvím domovních kompostérů. Přijímány byly dále i projekty na vybudování sběrné sítě kontejnerů pro textil, a to včetně svozových prostředků nebo na vybudování center opětovného použití odpadů. O dotaci v celkové výši téměř 500 milionů korun, tedy téměř 5x převyšující stanovenou alokaci, si řeklo celkem 315 žadatelů.

41. výzva – materiálové a energetické využití odpadů

Přesně 900 přijatých projektů s celkovými náklady přes pět miliard korun a požadavkem dotace necelé tři miliardy korun – to je výsledek ukončené výzvy zaměřené na výstavbu a modernizaci zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů. Své žádosti mohli zájemci o dotace podávat na výstavbu či modernizaci sběrných dvorů, třídicích linek, zařízení pro materiálové využití odpadů, zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady včetně zdravotnických odpadů nebo na výstavbu a modernizaci bioplynových stanic.

U některých typových projektů 41. výzvy, u kterých činí výše dotace 25 nebo 30 % způsobilých výdajů, mohou žadatelé kromě dotace navíc získat i zvýhodněnou půjčku od Státního fondu životního prostředí ČR s nízkou úrokovou sazbou již od 0,45 %. Na tyto půjčky Fond vyčlenil 250 milionů korun a zájemci díky nim mohou pokrýt až sto procent celkových způsobilých výdajů na jimi realizovaný projekt. Žádat o ně mohou až do konce roku 2018, nejpozději však před schválením podkladů pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace z Operačního programu Životní prostředí. Získání půjčky je podmíněno schválením dotace z OPŽP.

Zdroj: SFŽP

Solární park v jihoindickém státě Tamilnádu má výkon 648 megawattů. Se svým výkonem tak předstihla kalifornskou Solar Star. Výstavba dva a půl milionu modulů na ploše deset čtverečních kilometrů trvala jenom osm měsíců. Stavbu financovala distribuční společnost Adani, která tvrdí, že je největším soukromým výrobcem elektřiny v Indii. Obří solární park ji v přepočtu přišel na 679 milionů dolarů a jeho elektřina by měla stačit pro 150 tisíc domácností. Celkový výkon solárních elektráren v Indii stoupl přibližně na deset tisíc megawattů a budou přibývat další, takže země by se měla v příštím roce stát třetím světovým trhem solární energie - hned za Čínou a USA. Ústřední vláda v Dillí si předsevzala, že obnovitelné zdroje se budou nejpozději v roce 2030 podílet na výrobě elektřiny zhruba 40 procenty.

Zdroj: iHNED.cz

Dne 29.11. ve 14 hodin byla zahájena 53. schůze Poslanecké sněmovny. Poslanci by měli projednávat ve třetím čtení novelu zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech či problematiku ochrany přírody a krajiny. Na programu je i ratifikace Pařížské dohody nebo novela zákona o ochraně ovzduší i první čtení novely zákona o vodách. Novelu zákona o odpadech, která na minulé schůzi prošla prvním čtením, dnes projedná sněmovní výbor pro životní prostředí.

Aktuality z jednání:

9.12.: schůze ukončena

2.12. - Plán:

• Oblaly: Novela zákona o obalech - pozměňovací návrhy: VZP, Okleštěk, Zahradník

• 1. bod - Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/ - schváleno (jednotná pravidla pro národní parky - více ZDE)

• 2. bod - Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 739/ - schváleno

• 3. bod - Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech /sněmovní tisk 754/ - schváleno ve třetím čtení (schválena úprava účinnosti - nově: prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, původně 1.1.2017)

1.12.

• Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda /sněmovní tisk 932/ - první čtení přerušeno (Poslanci ji museli odročit kvůli absenci ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, jehož přítomnost si před třemi týdny k tomuto bodu na návrh opoziční ODS vyžádali. Mládek se z dnešního jednání dolní komory omluvil kvůli zahraniční cestě.)

• Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, sjednaná v Bonnu dne 23. června 1979, a změny příloh I a II této Úmluvy, přijaté v Quitu dne 9. listopadu 2014 /sněmovní tisk 733/ - souhlas

• Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny Protokolu o perzistentních organických polutantech, Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu a Protokolu o těžkých kovech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států /sněmovní tisk 734/ - druhé čtení přerušeno

Přehled vybraných bodů programu:

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů - prvé čtení

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech – 3. čtení

• Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda – 1. čtení (Čt 1. 12., 5. bod po písemných interpelacích)

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (tisky: 501 a 739) – 3. čtení

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (PHM) – 1. čtení

• Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny Protokolu o perzistentních organických polutantech, Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu a Protokolu o těžkých kovech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států - druhé čtení 

Česká republika 2030 je strategickým rámcem, který udává směr, jímž by se rozvoj naší země a společnosti měl vydat v příštím půldruhém desetiletí. Jeho naplnění by mělo vylepšit kvalitu života a nasměrovat Českou republiku k rozvoji, který je udržitelný po sociální, ekonomické i environmentální stránce. eská republika 2030 nahrazuje Strategický rámec udržitelného rozvoje přijatý vládou v roce 2010. Dokument vytváří základní rámec pro ostatní strategické dokumenty na národní, krajské i místní úrovni. Nemůže a nechce nahradit sektorové dokumenty. Vzhledem k propojení s těmito dokumenty však ukazuje oblasti, které jsou rozhodující z hlediska dlouhodobého rozvoje České republiky. Česká republika 2030 je výsledkem více než ročního participativního procesu probíhajícího v rámci Rady vlády pro udržitelný rozvoj a vedeného Oddělením pro udržitelný rozvoj Úřadu vlády České republiky. Dokumenty ke stažení ZDE

Evropský fond pro udržitelný rozvoj

Výbor stálých zástupců COREPER se včera dohodl na vyjednávací pozici Rady k Evropskému fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), zřízení záruky EFSD a garančního fondu EFSD. Text bude předložen k přijetí Radě v prosinci 2016. EFSD se bude skládat ze dvou regionálních investičních platforem, které podpoří investice a zlepší přístup k financování, a to především v Africe a oblasti evropského sousedství. Fond bude poskytovat podporu v podobě grantů, záruk a dalších finančních nástrojů, včetně tzv. blendingu s celkovým předpokládaným rozpočtem ve výši 3,35 miliard eur. Mobilizovat by měl investice v max. výši 44 miliard euro. Řízení bude v rukou Evropské komise v úzké spolupráci s Evropskou investiční bankou. Fond bude fungovat jako "one-stop shop" přijímat návrhy na financování od finančních institucí a veřejných nebo soukromých investorů a dodávat širokou škálu finanční podpory.

Úspěšní příjemci dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) v gesci Ministerstva pro místní rozvoj na projekty pořízení územních studií krajiny mohou zároveň čerpat desetiprocentní dotaci z Národního programu Životní prostředí a tím pokrýt celkové náklady na jejich zpracování.

Cílem zcela nové výzvy, kterou vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR, je podpora zpracování územních studií krajiny, které obcím poslouží jako komplexní podklad pro plánovací a rozhodovací činnost v krajině. O dotaci mohou žádat obce s rozšířenou působností od 1. prosince 2016 až do konce roku 2019 nebo do vyčerpání vyhrazených 35 milionů korun.

„Podmínkou získání dotace je vydané rozhodnutí o poskytnutí finanční podpory v dotačním programu v gesci MMR – konkrétně v prioritní ose tři programu IROP určené na územní studie krajiny,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Obce s rozšířenou působností tak mohou díky podpoře z Národního programu Životní prostředí uhradit náklady na vypracování územní studie krajiny ze 100 %. Až 90% dotaci získají z Integrovaného regionálního operačního programu a státního rozpočtu a až 10 % mohou získat z Národního programu Životní prostředí.

„Nevhodné zásahy do krajiny jsou také jedním ze současných aktuálních problémů, s nimiž se potýká životní prostředí. Obce nemají povinnost vypracovávat tyto územní studie. Doplněním dotace z Národního programu Životní prostředí k hlavní dotaci z operačního programu je chceme motivovat k jejich zpracování,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Územní studie krajiny musí být pořízena v souladu s metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí z letošního února 2016 pod názvem – „Zadání územní studie krajiny pro správní obvod obce s rozšířenou působností“. Podmínkou pro poskytnutí podpory je vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace v rámci specifického cíle 3.3. Integrovaného regionální operačního programu.

Územní studie krajiny (ÚSK) se stane jedním ze základních podkladů pro plánovací a rozhodovací činnost zejména orgánů územního plánování, orgánů ochrany přírody, stavebních úřadů a dalších orgánů podílejících se na rozhodování o krajině. Tato studie bude také využita pro doplnění a upřesnění územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností. Zatímco potřeby rozvoje a ochrany zastavěného území včetně vymezování zastavitelných ploch jsou řešeny obvyklými postupy podle stavebního zákona (v gesci MMR) a jsou relativně dostatečně legislativně i metodicky ošetřeny a prakticky aplikovány, ve volné krajině, tj. v nezastavěném území, dosud nebyly možnosti uplatnění nástrojů územního plánování dostatečně využity. Více informací ZDE.

Dokument ke stažení (odkaz na SFŽP):

• Příloha č. 1 - Žádost o podporu

• Příloha č. 2 - Žádost o uvolnění finančních prostředků

• Příloha č. 3 - Závěrečné vyhodnocení akce

• Text výzvy č. 14/2016

Předseda vlády Bohuslav Sobotka jednal ve čtvrtek 1. prosince 2016 v rámci bilanční schůzky s ministrem životního prostřední Richardem Brabcem. Prioritními úkoly ministra bude vydání stanovisek EIA pro prioritní dopravní stavby, ratifikace Pařížské dohody a příprava dalších opatření proti suchu.

Ministerstvo dnes vydalo souhlasné stanovisko EIA k novostavbě dálnice D1 Říkovice - Přerov, před týdnem ho dostal úsek D49 Hulín-Fryšták. Problém s posudky mají stavby, u kterých proces proběhl podle starého zákona z roku 1992. Už neodpovídají evropským požadavkům a Evropská unie je přestala uznávat. Pro devět nejpotřebnějších staveb, u nichž se s výstavbou počítá od příštího roku, vláda dojednala s Evropskou komisí výjimku, podle které stavby absolvují jen zkrácené řízení.

Brabec řekl, že resort v nejbližších dnech chce vydat stanovisko ohledně D11. "V průběhu prosince další tři stanoviska včetně jednoho železničního. Na leden by tak zbývala tři a věřím, že do konce ledna by to mělo být kompletní," uvedl. Sobotka takové tempo označil za dostatečné, postup podle něj odpovídá plánu, se kterým vláda počítala.

Ministr by podle Sobotky měl také dotáhnout ratifikaci pařížské klimatické dohody. S ministerstvem pro místní rozvoj by měl Brabec spolupracovat na konceptu nového stavebního zákona. Řešit by měl také možné dopady polského záměru rozšířit těžbu na dole Turów.

Ministerstvu podle Sobotky pomohla personální stabilita, Brabec měl čas projekty dotáhnout do konce, dohnat resty a zavést systémový přístup. Premiér ocenil dočerpání "kriticky ohrožených peněz" z evropských fondů, spuštění projektu kotlíkových dotací, program Nová zelená úsporám, zavedení bezhotovostního výkupu kovů a novelizaci zákona o zemědělském půdním fondu.

Úkoly pro ministra životního prostředí Richarda Brabce:

• Transpoziční novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí.

• Dokončení vydání devíti závazných stanovisek k prioritním dopravním záměrům. Klíčové dopravní stavby by mohly mít stanovisko EIA do konce ledna.

• Ratifikace Pařížské dohody.

• Finalizace národního akčního plánu přizpůsobení se změnám klimatu.

• Spolupráce s Ministerstvem pro místní rozvoj na koncepci nového stavebního zákona.

• Řešení dopadu polského záměru na rozšíření těžby na dole Turów.

Dne 1. prosince 2016 byl aktualizován Harmonogram výzev v operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) pro rok 2017. Dále byly doplněny informace do části synergie a komplementarity výzev. Harmonogram výzev je k dispozici ZDE.

Předcházení vzniku odpadů a opětovné využití odpadů patří nejvýše v hierarchii odpadového hospodářství. V návaznosti na tento fakt a se snahou pomoci při přechodu k oběhovému hospodářství, pořádalo koncem října České ekologické manažerské centrum, z.s. již třetí ročník konference PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ. Čtvrtý ročník konference s mezinárodní účastí se bude konat 5. a 6. října 2017 opět v Praze. Videa je možné shlédnout - ZDE.

Dovolujeme si Vás tímto pozvat na seminář „Kontroly a provoz domácích topenišť od 1. ledna 2017“, který proběhne v úterý 20. 1. 2017 v Praze. Cílem semináře je seznámení zástupců měst a obcí s problematikou kontrol domácích topenišť, která vstupuje v platnost již 1. ledna 2017. Předmětem semináře bude podrobný rozbor postupu kontrol i širší kontext v podobě upozornění na nejvýznamnější změny novely zákona o ochraně ovzduší z pohledu obcí, související povinnosti kontrol kotlů, zdravotní dopady znečišťujících látek a dotační příležitosti - kotlíkové dotace a Nová zelená úsporám. Více ZDE

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně uložili pokutu 150 tisíc korun společnosti za porušení zákona o odpadech a zákona o ochraně přírody. Firma, která provozuje sběrný dvůr pro recyklaci stavebních a demoličních odpadů překročila povolenou kapacitu zařízení a v důsledku toho došlo k poškození třiceti stromů.

Provozovatel skladoval v zařízení výrazně více odpadu, než bylo povoleno v provozním řádu. „Při kontrole jsme zjistili, že se v zařízení nacházelo přes pět tisíc tun stavebních a demoličních odpadů, provozní řád však povoluje jen tři tisíce tun. Kvůli navezení odpadů nad povolený limit došlo k zasypání kořenového systému třiceti stromů rostoucích v bezprostředním okolí sběrného dvora. Dva stromy byly navíc poškozeny i na povrchu kmene,“ uvedl Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Inspektoři také zjistili, že byla překročena povolená dvouletá doba, po kterou mohou být odpady v zařízení dočasně skladovány před recyklací. „Od roku 2013 nebyla provedena žádná recyklace. Odpady byly do zařízení pouze naváženy,“ doplnil Mikeš.

Společnost se proti sankci, kterou jí uložili inspektoři ČIŽP, odvolala. Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a pokutu potvrdilo.

Senát dne 30.11. projednal balíček ke snižování emisí skleníkových plynů. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady stanovuje vnitrostátní cíle v souladu se snížením emisí v rámci celé EU v odvětvích mimo systém ETS do roku 2030 o 30 % v porovnání s rokem 2005 a dále návrhy nařízení provádí rovněž závazky EU podle Pařížské dohody o změně klimatu. Balíček dále obsahuje sdělení týkající se nízkoemisní mobility. Senátní výbor pro záležitosti Evropské unie (VEU) přijal k balíčku níže uvedené usnesení, které senát schválil.

Senát PČR:

I.

1. podporuje

v obecné rovině oba návrhy nařízení a považuje je za důležitý příspěvek ke snižování emisí skleníkových plynů a k dosažení cílů energeticko-klimatického rámce 2030;

II.

1. připomíná

své usnesení č. 658 z 14. června 2012 k účetním pravidlům pro využívání půdy v souvislosti se změnou klimatu, ve kterém si byl vědom významu a potenciálu půdy a lesů při pohlcování emisí skleníkových plynů a fixaci uhlíku jak v půdě, tak v biomase na ní rostoucí, a ve kterém dále zdůraznil, že podmínkou pro efektivní možnost fixace uhlíku do půdy je zachování její kvality a plošné výměry;

2. je rovněž toho názoru,

jak uvedl ve svém usnesení č. 148 ze 17. června 2015 ke zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě Zpráva o pokroku v oblasti změny klimatu zahrnující zprávu o fungování evropského trhu s uhlíkem a zprávu o přezkumu směrnice 2009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého, že přechod k nízkouhlíkové ekonomice musí probíhat na základě opatření založených na tržních mechanismech, nákladové efektivitě a technologické neutralitě;

3. souhlasí

s dílčími výhradami vlády k oběma předloženým návrhům nařízení;

4. požaduje zejména

a. vyjasnit volbu počátku trajektorie alokace na rok 2020 a objasnit volbu referenčního období 2016-2018 pro účel výpočtu alokace u návrhu nařízení o sdíleném úsilí;

b. upřesnit mechanismus výpočtu a metodologii, jejichž pomocí byl stanoven maximální objem kreditů LULUCF v rámci sdíleného úsilí;

c. přezkum administrativně velmi náročných reportingových povinností u obou návrhů nařízení;

5. považuje,

Evropskou strategii pro nízko emisní mobilitu za velmi důležitou a souhlasí s nutností zdokonalení příslušného regulatorního rámce v této oblasti, přičemž kladně hodnotí, že Komise tuto problematiku pojímá komplexně;

6. ztotožňuje se však

s dílčími výhradami vlády uvedenými v rámcové pozici ke sdělení, zejména zde postrádá více podrobných informací o dalším směřování této politiky EU, aby bylo možné reálně posoudit možné dopady připravovaných kroků na automobilový průmysl, který je pro ČR klíčovým segmentem průmyslové výroby;

III.

1. žádá vládu,

aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko, o dalším vývoji projednávání návrhů nařízení a o dalších iniciativách navazujících na sdělení;

2. pověřuje

předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.

Obsah balíčku na snižování emisí skleníkových plynů:

• N 102/10 - Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021-2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

• N 103/10 - Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

• K 104/10 - Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu

Chcete vidět logo Vaší firmy celoročně umístěné na oblíbeném nástěnném kalendáři časopisu Odpadové fórum, který bude v počtu 2500 ks distribuován spolu s lednovým číslem časopisu? Tradičně nabízíme jedinečnou nabídku: při objednání jakékoliv inzerce v lednovém čísle časopisu Odpadové fórum dostanete zdarma místo pro Vaši reklamu v kalendáři. Kalendář zároveň poskytuje důležité informace o datumech konání konferencí  zabývající se tématy odpadového hospodářství. Ceník a informace o inzerci ke stažení - ZDE. Náhled kalendáře z roku 2016 - ZDE.

Kontakt:

Markéta Švančarová manažerka inzerce svancarova@cemc.cz tel.: 602 328 938

Evropská komise dnes představila balíček opatření, jejichž cílem je udržet konkurenceschopnost Evropské unie v době, kdy přechod na čistou energii mění globální trhy s energií. Komise chce, aby EU hrála v přechodu na čistou energii vůdčí úlohu, ne jen aby se mu přizpůsobila. Proto se EU zavázala snížit emise CO₂ do roku 2030 nejméně o 40 %, přičemž chce zároveň modernizovat ekonomiku EU a vytvářet pracovní místa a růst pro všechny evropské občany. Dnešní návrhy mají tři hlavní cíle: upřednostňovat energetickou účinnost, dosáhnout vedoucího postavení v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a zajistit spravedlivé podmínky pro spotřebitele. 

Spotřebitelé budou mít na trzích s energií v budoucnu aktivní a ústřední roli. V budoucnosti budou mít spotřebitelé v celé EU lepší možnosti výběru dodávek, přístup k nástrojům pro srovnání cen energií a možnost vyrábět a prodávat vlastní elektřinu. Větší transparentnost a lepší právní předpisy přinášejí občanské společnosti více příležitostí, jak se zapojit do energetického systému a reagovat na cenové signály. Balíček také obsahuje řadu opatření, která mají chránit nejzranitelnější spotřebitele.

Maroš Šefčovič, místopředseda Komise odpovědný za energetickou unii, uvedl: „Dnešní balíček podpoří přechod na čistou energii prostřednictvím modernizace našeho hospodářství. Evropa v posledních letech stojí v čele celosvětového boje proti změně klimatu a nyní jde příkladem tím, že vytváří podmínky pro udržitelná pracovní místa, růst a investice. Dnešní návrhy se dotýkají všech odvětví souvisejících s čistou energií: výzkumu a inovací, dovedností, budov, průmyslu, dopravy, digitálního sektoru, financí a řady dalších. Tato opatření dají všem evropským občanům a podnikům prostředky k tomu, aby mohli z přechodu na čistou energii vytěžit co nejvíce.“

Miguel Arias Cañete, komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku, prohlásil:„Naše návrhy přinesou silnou tržní poptávku po nových technologiích, vytvoří vhodné podmínky pro investory, dají větší možnosti spotřebitelům, zlepší fungování trhů s energiemi a pomohou nám splnit cíle v oblasti klimatu. Obzvláště hrdý jsem na závazný cíl 30% zvýšení energetické účinnosti, neboť omezí naši závislost na dovozu energie, vytvoří více pracovních míst a povedou k dalšímu snížení emisí. Evropa je na pokraji revoluce v oblasti čisté energie. Stejně jako v případě Pařížské dohody i zde uspějeme pouze tehdy, budeme-li spolupracovat. Komise těmito návrhy ukázala cestu ke konkurenceschopnějšímu, modernějšímu a ekologičtějšímu energetickému systému. Nyní spoléháme na to, že Evropský parlament a členské státy jej pomohou uskutečnit.“

Balíček Komise „Čistá energie pro všechny Evropany“ byl navržen tak, aby bylo patrné, že přechod na čistou energii je růstovým odvětvím budoucnosti – vyplatí se do něj investovat. V roce 2015 přilákala čistá energie v celosvětovém měřítku investice ve výši přes 300 miliard eur. EU má nyní možnost využít své politiky pro výzkum, vývoj a inovace, a vytvořit tak z této transformace konkrétní průmyslovou příležitost. Balíček od roku 2021 mobilizuje veřejné a soukromé investice ve výši až 177 miliard eur ročně, a může tak v následujícím desetiletí vyvolat až 1% růst HDP a vytvořit 900 000 nových pracovních míst.

Legislativní návrhy v rámci balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“ se týkají energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů, koncepce trhu s elektřinou, zabezpečení dodávek elektřiny a pravidel správy pro energetickou unii. Kromě toho se navrhuje další směřování v oblasti ekodesignu a strategie pro propojenou a automatizovanou mobilitu.  

Balíček také obsahuje opatření s cílem urychlit inovace v oblasti čisté energie a renovovat budovy v Evropě. Přináší opatření, která mají podpořit veřejné a soukromé investice, napomoci konkurenceschopnosti průmyslu EU a zmírnit společenský dopad přechodu na čistou energii. Zkoumáme rovněž způsoby, jak by EU mohla dále zastávat vedoucí postavení v technologiích a službách v oblasti čisté energie a pomáhat tím třetím zemím při dosahování jejich politických cílů.

Souvislosti

V říjnu 2014 schválila Evropská rada rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, v němž si EU stanovila ambiciózní cíl snížit domácí emise skleníkových plynů do roku 2030 v celé své ekonomice alespoň o 40 %. Správnost přístupu EU potvrzuje Pařížská dohoda. Provádění rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 dohodnutého na zasedání Evropské rady patří mezi priority v rámci činností navazujících na Pařížskou dohodu.

EU posiluje prostředí příznivé pro přechod k nízkouhlíkovému hospodářství prostřednictvím celé řady provázaných politik a nástrojů, které odráží strategii pro energetickou unii, jednu z deseti priorit Junckerovy Komise.

Komise již předložila hlavní návrhy, jejichž účelem je uskutečnit cíl EU v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. V roce 2015 představila návrh reformy systému obchodování s emisemi, který má zajistit potřebné snížení emisí v energetice a energeticky náročných odvětvích. V létě 2016 Komise předložila návrhy na urychlení přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství v ostatních významných odvětvích evropské ekonomiky. Dnešní návrhy představují klíčové chybějící prvky, díky nimž bude plně realizován rámec politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, zejména v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti.

K veškerým legislativním návrhům souvisejícím s energetickou unií, jež Komise předložila v letech 2015 a 2016, musí Evropský parlament i Rada přistupovat jako k prioritě.

Další informace

• Veškeré dokumenty z balíčku pro čistou energii

• Informační přehled: Energetická účinnost na prvním místě: lepší spotřeba, čistší svět

• Informační přehled: Dosažení vedoucího postavení v oblasti energie z obnovitelných zdrojů

• Informační přehled: Zajištění spravedlivých podmínek pro spotřebitele

• Tisková zpráva: Státní podpora: závěrečná zpráva o odvětvovém šetření kapacitních mechanismů

• Informační přehled: Státní podpora: závěrečná zpráva o odvětvovém šetření kapacitních mechanismů