Zákon o snižování závislosti na fosilních palivech, který hodlá zanedlouho Ministerstvo životního prostředí předložit k připomínkám ostatním rezortům a zainteresovaným subjektům, je hrozbou pro efektivní fungování české energetiky a národního hospodářství všeobecně, shodli se hlavní řečníci Energetického fóra Ústeckého kraje. Na již šestém ročníku konference pořádané krajem vystoupili přední odborníci tuzemského energetického sektoru a ke spornému zákonu, kterému se mezitím začalo přezdívat antifosilní, se vyjádřili krajně kriticky.

Bývalý dlouholetý předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt poukázal na skutečnost, že zákon jde nad rámec našich závazků vůči Evropské unii a zbytečně tím omezuje manévrovací prostor v řadě významných sektorů národního hospodářství, jejichž budoucí směřování je vzhledem k současnému turbulentnímu vývoji v Evropě i ve světě značně nejisté.

Někdejší ministr životního prostředí Tomáš Chalupa šel ještě dále. Z návrhu paragrafového znění zákona, který za hlavní cíl stanoví snížení českých emisí skleníkových plynů o 80 % oproti roku 1990 do poloviny toho století, dle exministra vyplývá, že hlavní slovo ve směřování tuzemské energetiky bude mít napříště Ministerstvo životního prostředí a jeho Politika ochrany klimatu. Nedávno aktualizovaný koncepční dokument se má stát de facto prováděcím předpisem antifosilního zákona a má být závazný pro výkon všech příslušných složek státní správy, včetně Ministerstva průmyslu a obchodu, jež je stále gesčním rezortem pro energetiku a jehož představy o budoucím vývoji sektoru mohou být odlišné. Chalupa upozornil například na větu z Politiky ochrany klimatu, podle níž má česká energetika „největší potenciál ke snížení emisí“ a do roku 2050 by měla být v podstatě „bezemisní“, tedy zbavená všech fosilních zdrojů mimo jádro. Problematická by kvůli plánované nadřazenosti antifosilního zákona mohla být výstavba provozů na energetické využití odpadů, které budou třeba kvůli potřebě snížení skládkování netříděného komunálního odpadu, ale které s sebou nutně přinesou zvýšení emisí CO2 ze spalovacích procesů. „Největší oběť kvůli zákonu bude muset přinést energetika,“ zhodnotil dopad připravované normy Chalupa. Dodal, že konečným důsledkem zákona bude ztráta vysoké míry české surovinové soběstačnosti, dále nutnost nárůst dražších palivových dovozů a tomu odpovídající růst cen energií a pokles konkurenceschopnosti průmyslu.

Faktem je, že obě zmiňovaná ministerstva – průmyslu a obchodu i životního prostředí – se budou muset v brzké době dohodnout na jednotné koncepci budoucnosti naší energetiky. Donutí je k tomu totiž Brusel. V rámci vykazování plnění cílů nově vytvářené Energetické unie totiž již za dva roky nejpozději budou muset členské státy předložit integrované klimaticko-energetické plány, což v tuzemských podmínkách odpovídá skloubení Politiky ochrany klimatu a Státní energetické koncepce. Z toho ovšem vyplývá, že již v době vstupu v platnost bude antifosilní zákon zastaralý, jelikož bude odkazovat na neexistující dokumenty.

Zajímavé teze zazněly i na další témata z domácí i středoevropské energetiky. Předně se všichni přednášející shodli na tom, že ztěžka a dlouho se rodící a loni za velké pozornosti vydaná aktualizace Státní energetické koncepce je již dnes neaktuální, jelikož řada v ní obsažených premis už pozbyla platnosti. Se závažnou predikcí týkající se výrobních možností energetiky ve středoevropském regionu přišel Josef Fiřt. Podle něj bude v následujících letech v rámci zemí visegrádské čtyřky a Rakouska chybět 20 až 85 TWh elektrické energie. Tento deficit bude třeba řešit s pomocí lepšího přeshraničního propojení sítí či zkvalitnění systémových služeb. Bude mít také dopad na plánování dovozních možností v naší soustavě.

Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR, Jan Šebesta

Skupina ČEZ chce na německém trhu větrných elektráren na moři v následujících pěti letech získat minoritní podíly v projektech s celkovým výkonem 400 megawattů. Za expanzi do nových energetických technologií plánuje ČEZ utratit až dvě miliardy eur. Kolik z této částky půjde do Německa, zatím není jasné, jeho podíl na celkové částce bude ale pravděpodobně největší. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Dnes bude zasedat Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, který má na programu nízkouhlíkové technologie a celou řadu směrnic týkající se odpadů. O den později budou jednat evropští ministři životního prostředí o ratifikaci Pařížské klimatické dohody.

Ve čtvrtek (29.9) zasedá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI): Hlasování – Transmastné kyseliny, Hlasování – Strategie v oblasti letectva pro Evropu, Logistika v EU a multimodální doprava v rámci nových koridorů TEN-T, Nákladově efektivní snížení emisí a investice do nízkouhlíkových technologií, Směrnice, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů, Směrnice, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech po době životnosti, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a použitých bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EÚ o odpadu z elektrických a elektronických zařízení, Směrnice, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a odpadech z obalů, Směrnice, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadu.

V pátek (30.9.) bude Rada projedná ratifikaci Pařížské dohody, která je celosvětovou dohodou o změně klimatu. Očekává se, že se ministři dohodnou na uzavření Pařížské dohody ze strany EU. Díky tomu by Rada po obdržení souhlasu Evropského parlamentu mohla přijmout rozhodnutí Rady o ratifikaci dohody jménem EU v říjnu. Dohoda by tak mohla vstoupit v platnost. Rovněž se očekává, že Rada přijme závěry o přípravách nadcházející konference OSN o změně klimatu (COP22), která se uskuteční ve dnech 7. až 18. listopadu 2016 v Marrákeši (Maroko).

V rámci Lucemburské burzy cenných papíru vznikla světově první „zelená“ burza, kde budou obchodovány výhradně „zelené“ cenné papíry vztahující se na firmy a projekty spojené s ochranou životního prostředí. Cílem Luxembourg Green Exchange, zkráceně LGX, je zastřešení obchodování se „zelenými“ dluhopisy a dalšími environmentálně založenými finančními instrumenty, a to v rámci jednoho místa a pod jednotnými pravidly.

Všichni obchodníci, především pak emitenti cenných papírů, budou striktně zavázáni k poskytnutí veškerých detailních informací jak před zahájením projektu, tak i poté, co bude dokončen. Odhady expertů hovoří o tom, že velikost trhu se „zelenými“ bondy by letos měla dosáhnout 72 miliard dolarů oproti 48 miliardám z roku 2015.

Do budoucna vedení burzy doufá, že se vyjma „zelených“ dluhopisů dočká i zalistování environmentálně založených burzovně obchodovaných fondů a fondů zaměřených na udržitelnost environmentální politiky.

Zdroj: www.https://roklen24.cz

Elektromobily poháněné z obnovitelných zdrojů energie mohou dle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) přispět k zelenějšímu a udržitelnějšímu dopravnímu systému v EU. Rozvoj elektromobility až na úroveň 80% podílu elektromobilů ve vozovém parku osobních automobilů v roce 2050 by dle scénáře EEA zajistil pokles emisí CO2 v EU o zhruba 250 mil. t., tj. o 10 % méně předpokládaného úhrnu celkových emisí v EU v tomto roce. Rovněž by v tomto případě poklesly emise NOx, SO2 a suspendovaných částic ze silniční dopravy o 80 % ve srovnání s rokem 2010. Další informace jsou k dispozici na webových stránkách EEA.

Zdroj: CENIA

Spalovna komunálního odpadu ZEVO v Chotíkově u Plzně dnes zahájila plný provoz. Stavba za 2,1 miliardy korun byla několikrát přerušena kvůli žalobám ekologických aktivistů a start se opozdil o osm měsíců. Rok má spalovna na zkušební provoz. Pokud ZEVO všem orgánům prokáže, že plní projektované parametry, bude zařízení zkolaudováno. ČTK to řekl Tomáš Drápela, předseda představenstva městské Plzeňské teplárenské, investora tříleté stavby.

"Poté, co jsme dostali razítko ke zkušebnímu provozu v polovině srpna, tak od toho dne začal normální, reálný provoz," uvedl. Na spalovnu jezdí 20 až 30 nákladních vozidel denně. ZEVO nebude pálit více než povolených 95.000 tun odpadu za rok, jímž se nahradí téměř 80.000 tun hnědého uhlí na vytápění Plzně. Podle Drápely není zatím plný objem odpadu dohodnutý, ale mělo by se to podařit do jednoho roku až dvou let, zejména poté, až se začnou zaplňovat okolní menší deponie; skládkování neupraveného komunálního odpadu bude v ČR zakázáno od roku 2024.

"Je to běh na dlouhou trať, než se spalovna zařadí do celého procesu nakládání s odpady. Pořád jsou tu skládky a lobby a my musíme nabídnout svozovým firmám lepší podmínky, než mají na současných skládkách," řekl. Dnes je cena za spalování odpadu, který se sváží z celého kraje, nižší, než za něj platí firmy na skládkách. V Plzeňském kraji vzniká až 260.000 tun komunálního odpadu ročně.

"Máme dostavěno, vyfakturováno. Původní rozpočet stavby jsme splnili. Teď nás čeká řada soudních sporů, ať už s firmou ČKD DIZ, která je v insolvenci, a možná řadou dalších," uvedl Drápela. Teplárna v květnu odstoupila od smlouvy s generálním dodavatelem ČKD, dokončila stavbu sama a subdodavatelům platila přímo.

Spalovna v srpnu kvůli oficiálním výhradám ekologických aktivistů přišla už potřetí o stavební povolení, ale podle Drápely ho teď nepotřebuje, protože investor už nic nestaví. Bude ho potřebovat, až bude žádat o kolaudaci. "Stále je napadána řada administrativních věcí. Je mi líto úředníků v Jihočeském, Středočeském i Plzeňském kraji, kteří svou práci dělají dobře, ale podle Krajského soudu v Plzni to dělají špatně," uvedl.

U spalovny se sledují limity 15 parametrů. "V celé řadě jsme si je předepsali ještě o 50 procent přísnější, chtěli jsem nejmodernější technologie na trhu," řekl Drápela. Navíc měření ověřila, že jsou ještě podkročené. Proto Drápela tvrdí, že to jde o nejmodernější zdroj v Evropě. Podle rakouského poradce investora Alois Studenice, který se podílel na stavbě řady spaloven v Evropě, zdražili velmi přísné parametry investora stavbu o deset až 15 procent. V nejbližších dnech bude na stránkách teplárny i města on-line monitoring parametrů spalovny. Už nyní je sleduje inspekce životního prostředí.

Spalovna s 30 zaměstnanci chystá návštěvnické centrum a v lednu zahájí prohlídky pro veřejnost s naučnou trasou. "Energetické využití odpadů je tady určitými skupinami strašně démonizované. A my chce ukázat, že to je úplně normální zařízení, kterých je v Rakousku 14, v Německu 37 a ve Švýcarsku 31," uvedl Drápela. Spalovna už dodává elektřinu, teplo až příští týden od začátku topné sezony.

Projekt nebude dotovaný z peněz městské teplárny. "Provozně se zaplatí i v prvním roce, zaplatí nám úvěry. Ale v prvním roce to na odpisy nevydělá," dodal šéf teplárny.

Zdroj: ČTK

Naprostá většina obyvatel planety, 92 procent, žije v místech, kde znečištění ovzduší překračuje limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Uvádí to zpráva, kterou dnes podle agentury AFP zveřejnilo ženevské sídlo organizace.

"Je nutné urychleně přijmout opatření proti znečištění ovzduší. Řešení existují, především změnou dopravních systémů, nakládáním s pevnými odpady, používáním čistých paliv v domácnostech a používáním obnovitelných energií, stejně jako snižováním emisí v průmyslu," uvedla ředitelka odboru veřejného zdraví ve WHO Maria Neiraová.

Autoři zprávy se zaměřili na 3000 míst po celém světě, především pak na města. Dospěli k závěru, že 92 procent světové populace žije v místech, kde je nadměrné množství polétavého prachu PM2,5. Tento neviditelný prach obsahuje škodliviny jako jsou sulfáty, nitráty a oxid uhelnatý. Proniká hluboko do plic a kardiovaskulárního systému, čímž vážně ohrožuje lidské zdraví.

Průměrný roční limit WHO, který je pro velmi malé pevné částice PM2,5 celosvětově stanoven na deset mikrogramů na metr krychlový, je zvlášť překračován ve východním Středomoří, dále v jihovýchodní Asii a v západním Tichomoří.

Znečištění ovzduší přispívá ke kardiovaskulárním onemocněním, mozkovým příhodám či rakovině plic a ve světě je podle WHO spojeno s úmrtím zhruba tří milionů lidí ročně. Na 90 procent těchto úmrtí připadá na chudé země, v oblastech jihovýchodní Asie a západního Tichomoří se to týká téměř dvou úmrtí ze tří, zdůrazňuje zpráva.

WHO vidí jako hlavní zdroje znečišťování ovzduší "neefektivní dopravní prostředky, domácí paliva, elektrárny na uhlí a průmyslové aktivity". Lidská činnost ale podle organizace není jediným zdrojem znečištění. "Pískové bouře mohou mít rovněž vliv na kvalitu ovzduší, zvláště v oblastech nedaleko pouští," uvádějí autoři zprávy.

WHO zveřejnila v květnu žebříček znečištění ovzduší, podle kterého patří Česká republika do regionu s nejlepší kvalitou ovzduší na světě. Z českých měst byly nejhůře hodnoceny Havířov a Český Těšín.

České ministerstvo životního prostředí loni uvedlo, že ovzduší v České republice dál nejvíce znečišťuje polétavý prach a rakovinotvorný benzo(a)pyren. V místech, která zatěžuje doprava, zejména v Praze, Brně a v Ostravě, se k nim podle úřadu přidává oxid dusičitý.

Stanovisko IVK: Další příklad strašení lidí

Zdroj: ČTK, Institut Václava Klause,

Uvádí návrh zprávy o životním prostředí České republiky za rok 2015. A to i přes ekonomický růst a s ním související růst průmyslové a stavební výroby, zvyšování celkové spotřeby energie a přepravních výkonů v osobní a nákladní dopravě. Růst veřejných výdajů na ochranu životního prostředí překročil 1 % HDP.

Vývoj teplotních a srážkových podmínek vedl k rozvoji půdního a hydrologického sucha, které mělo vliv na všechny složky životního prostředí. Na území ČR spadlo pouze 79 % normálu srážek, sucho se tak výrazně projevilo na podnormálním stavu podzemních vod a ovlivnilo zemědělství i výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách, zásobování obyvatelstva vodou však nebylo výrazněji narušeno.

V oblasti vodního hospodářství mělo sucho vliv především na odběry vody, které se výrazně zvýšily v zemědělství a naopak byly omezeny v oblasti energetiky. Jakost vody se sice z dlouhodobého hlediska zlepšuje, ale meziroční změny již nejsou příliš výrazné. Problémem zůstává znečištění dusičnany, způsobené především nárůstem spotřeby statkových a minerálních hnojiv v zemědělství, který byl zapříčiněn snahou o minimalizaci škod extrémního sucha v roce 2015. Následkem byla také zvýšená eutrofizace vod.

Přestože nadále pokračuje trend snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší, nebyla kvalita ovzduší v ČR v roce 2015 vyhovující. Stále dochází k překračování imisních limitů pro suspendované částice frakce PM10 a PM2,5, benzo(a)pyren a přízemní ozon. Zásadními faktory, které dlouhodobě ovlivňují kvalitu ovzduší v ČR, je průmyslová a energetická výroba, vytápění domácností (a to zejména v inverzních polohách) a doprava. Kvalitu ovzduší v roce 2015 navíc nepříznivě ovlivnil průběh meteorologických podmínek. Dlouhodobě je nejzávažnější situace v Moravskoslezském kraji, a to především v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek.

Důsledkem intenzivního imisního zatížení v uplynulých desetiletích je mimo jiné špatný zdravotní stav lesních porostů, vyjádřený procentem defoliace. Pozitivně se však projevuje trend pomalého přibližování se k přirozenější struktuře lesních porostů, a to především dlouhodobým pozvolným zvyšováním podílu listnáčů na celkové ploše lesa. I přesto, že v ČR dochází k nárůstu podílu ekologicky obhospodařované půdy, převládá v krajině stále nevhodný způsob hospodaření, spojený s masivním scelováním pozemků a absencí zatravněných pásů, což zvyšuje potenciální riziko ohrožení půdy vodní a větrnou erozí. Krajina je rovněž i nadále ovlivňována nárůstem umělých ploch spojených s rozvojem silniční infrastruktury, která způsobuje vysokou míru fragmentace krajiny. Ta se odráží i na stavu biodiverzity, jež je reprezentována dlouhodobým poklesem početnosti populací všech běžných druhů ptáků.

Vzhledem k tomu, že průmyslová produkce v roce 2015 meziročně vzrostla, došlo také ke zvýšení konečné spotřeby energie, na které má průmysl mezi ostatními sektory největší podíl. Naopak výroba elektřiny klesla, a to i přesto, že se její domácí spotřeba zvýšila. Tato nerovnováha je kompenzována výrazným poklesem exportu elektrické energie do zahraničí. V dopravním sektoru došlo k výraznému růstu přepravních výkonů osobní i nákladní dopravy, výrazně stoupla i individuální automobilová doprava. Díky modernizaci vozového parku silničních vozidel však nárůst dopravy nevedl k nárůstu emisí znečišťujících látek z dopravy do ovzduší.

Produkce odpadů v ČR dlouhodobě stagnuje. Jako pozitivní se jeví fakt, že v nakládání s odpady dominuje jejich využití, především materiálové, a to i u obalových odpadů. V případě komunálních odpadů však i nadále převažuje skládkování, i když postupně dochází k jeho snižování. Problém představují i nadále staré ekologické zátěže, které mohou životní prostředí značně ohrožovat, a proto je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost zejména jejich sanaci.

V roce 2015 pokračoval růst veřejných výdajů na ochranu životního prostředí, které jak v případě centrálních zdrojů, tak i územních rozpočtů překročily 1 % HDP. V rámci financování ze zdrojů EU pokračovalo úspěšné čerpání prostředků z OPŽP, v roce 2015 se tak podařilo vyčerpat téměř celou finanční alokaci (99,7 %) OPŽP pro programové období 2007–2013. Byl rovněž schválen navazující OPŽP pro programové období 2014–2020, v rámci něhož již byly vyhlášeny nové výzvy.

Další podrobnosti a zpráva ke stažení - ZDE

Ministerstvo životního prostředí předloží vládě návrh zákona, který byl původně vládě předložen dne 21. března 2016 a následně se zapracováním připomínek Legislativní rady vlády dne 20. července 2016. S ohledem na nedohodu v otázce zvyšování sazeb poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových již předkládaný návrh zákona toto zvýšení neobsahuje.

Sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových zůstávají tak ve výši stanovené platným vodním zákonem.

Obsahem předkládané novely vodního zákona je přenos správy poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na Státní fond životního prostředí České republiky a úprava procesních záležitostí týkajících se obou typů poplatků v souladu s daňovým řádem.

Dochází k upřesnění definice pojmu odpadní voda a způsobů likvidace odpadních vod podle vodního zákona. Dále dochází k úpravě sankčních ustanovení v reakci na výše uvedené změny a k opravě některých legislativně technických nedostatků.

Dochází k omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy v návrhu novely je upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků (zrušení záloh). Zrušen byl institut odkladu a prominutí poplatku, neboť tyto postupy jsou upraveny daňovým řádem, podle kterého se poplatky spravují. Dále byla omezena povinnost ohlašování údajů podle § 38 přes systém ISPOP až na zdroje s povoleným vypouštěním větším než 6000 m3 odpadních vod za kalendářní rok.

Další informace a text novely ke stažení ZDE

Související článek:

Poplatková novela vodního zákona bude stažena ze zítřejšího jednání vlády (23.8.2016)

Týden vědy a techniky Akademie věd ČR je největší vědecký festival v České republice. Letošní, šestnáctý ročník se uskuteční od 1. do 13. listopadu 2016. Připraveno je na 600 akcí: přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy, workshopy, vědecké kavárny a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědními  obory. Vstup na festival je zdarma.

Sběratelé kostí počesku i Horizont událostí

Festivalovým děním ožije tradičně budova Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Od 1. do 11. listopadu se zde budou konat přednášky, výstavy, workshopy či experimenty. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet medicínu v praxi, ekologický 3D tisk či poodhalit, jak postupují kriminalističtí antropologové při identifikaci kosterních pozůstatků a co o člověku prozradí kosti.

Mottem 16. ročníku je „Za hranice známého“ a právě její překročení se vynasnaží ztvárnit haptická světelná výstava Event horizont, která se pokusí zprostředkovat pocit při cestě za horizont událostí.

Program v budově Akademie věd ČR doplní 85 přednášek předních českých vědců, mezi jinými například profesora imunologie Václava Hořejšího, orientalisty  Bronislava Ostřanského, profesora ekologie a evoluční biologie Jaroslava Flegra, neurofyziologa Josefa Syky,  forenzní entomoložky Hany Eliášové a dalších.

Filmová sekce přinese dokumenty i sci-fi

Unikátní český film Kronika králů, satirická komedie Oldřicha Lipského Muž z prvního století, sci-fi snímek Ikárie XB 1 nebo dokumentární snímek Pohyby o skupině českých geologů, kteří se vypravili za polární kruh – to jsou filmy, které v rámci festivalu promítnou pražská kina.

Speciální program

Novinkou 16. ročníku je tzv. „speciální program“, který vedle netradičních science show zahrnuje například i koncerty, křest knihy, komentované prohlídky, pozorování ptactva, projížďku elektromobilem nebo divadelní hru.

Posiluje program v regionech

Oproti předchozím rokům se organizátoři více zaměřili také na program v menších městech a regionech napříč Českou republikou, akcemi nabitý listopad tak potěší milovníky vědy například ve Valašském Meziříčí, v Prostějově či v Libereckém kraji, Olomouckém kraji a na Vysočině.

Vyšší smysl festivalu

Festival se bude věnovat i problematice současné společnosti. „Letos se zaměřujeme mimo jiné na téma bezpečnost,“ objasňuje manažerka Eva Jurková. „Prostřednictvím výstavy „BESIP – vidíme se" chceme upozornit na bezpečnost na silnicích, jak je důležité, aby lidé byli na silnicích dobře vidět,“ dodává E. Jurková. Festival se bude věnovat také problematice rakoviny prsu nebo boji proti depresím.

Dny otevřených dveří

I letos se veřejnosti otevře více jak 80 pracovišť Akademie věd České republiky a partnerských organizací.

Festival po celé České republice

Žít vědou budou v listopadu všechna krajská města a mnoho dalších míst po celé České republice.

Vstup na festival je zdarma, na některé akce (zejména přednášky, vědecké kavárny, science show a filmy) je však potřeba rezervovat si dopředu místo na www.tydenevedy.cz.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) předkládá Legislativní radě vlády návrh vyhlášky o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, která provádí ustanovení zákona o odpadech, v oblasti použití kalů. Cílem návrhu je zavedení jednoznačných požadavků pro používání upravených kalů na zemědělské půdě.

Vyhláška stanovuje požadavky pro provozovatele zařízení na úpravu kalů tak, aby bylo prokazatelné, že technologie úpravy je schopna účinně kaly hygienizovat na požadované snížení počtu patogenních mikroorganismů. Současně jsou upravena mikrobiologická kritéria pro použití upravených kalů na zemědělskou půdu. Vyhláška dále vzhledem ke kontinuální produkci kalů po celý rok a jejich aplikaci na zemědělskou půdu v jarním a podzimním období upravuje podmínky pro uložení kalů v ČOV,  uložení kalů u zemědělce a způsob skladování kalů. V neposlední řadě vyhláška reaguje na nařízení vlády 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Další informace informace a text vyhlášky ZDE

Společnost AVE CZ obdržela rozhodnutí Krajského úřadu Královehradeckého kraje, které zamítá integrované povolení k přestavbě spalovny v Rybitví na moderní velkokapacitní zařízení. Právě toto rozhodnutí umožní společnosti v projektu pokračovat, uvedla společnost v tiskové zprávě. Poskytlo totiž potřebný materiál pro legitimní zpochybnění EIA.

„Rozhodnutí kraje nám paradoxně přineslo možnost, jak projekt spalovny nadále rozvíjet. Konečně máme v ruce dokument, který nám umožní dovolat se našich práv. Abychom mohli stanovisko EIA napadnout, potřebovali jsme dokument od autority, který bude potvrzovat, že právě EIA znemožňuje vydání integrovaného povolení. Nyní už tak můžeme podat dovolání k ministrovi životního prostředí. Pokud bychom u ministra neuspěli, obrátíme se na soud. Projekt spalovny je stále živý,“ řekl Aleš Hampl, obchodní ředitel a prokurista AVE CZ.  
 

Ministr životního prostředí Richard Brabec se dnes sešel se svým slovenským protějškem Lászlem Sólymosem při příležitosti v pořadí již čtvrtého společného zasedání vlád České a Slovenské republiky. Zasedání obou vlád se tentokrát konalo v Bratislavě. Mezi hlavní témata setkání obou ministrů patřila urychlená ratifikace tzv. klimatické dohody z Paříže, průběh čerpání evropských prostředků z programového období 2014–2020 a spolupráce v oblasti vodního hospodářství včetně problematiky sucha.

V Bratislavě dnes proběhlo společné zasedání české a slovenské vlády. Ministr životního Richard Brabec se již poněkolikáté setkal se svým slovenským protějškem Lászlem Sólymosem. Jedním z aktuálně diskutovaných témat nejenom v ČR či na Slovensku je rychlá ratifikace tzv. Pařížské klimatické dohody, kterou v posledních 14 dnech ratifikovali jedni z největších světových producentů skleníkových plynů – USA a Čína (společně se podílejí z 38 % na celosvětové produkci skleníkových plynů). V rámci EU byla smlouva zatím ratifikována ve Francii, Maďarsku, Německu, Rakousku a nově také na Slovensku.

Česká republika intenzivně pracuje na ratifikaci Pařížské dohody, vláda schválila návrh ratifikace této nové smlouvy 21. září a Parlament ČR jej začne projednávat s největší pravděpodobností hned na první schůzi po krajských volbách. „Je důležité, aby EU a její členské státy ratifikovaly Pařížskou dohodu co nejdříve a mohly se tak plně zapojit do rozhodovacích procesů nezbytných pro její implementaci, a to již od prvního zasedání smluvních stran Pařížské dohody. ČR současně podporuje schválení návrhu rozhodnutí k ratifikaci Pařížské dohody jménem Evropské unie a podpoří v tomto ohledu kroky slovenského předsednictví EU,“ řekl při jednání ministr Brabec.

Smlouva se stane závaznou 30 dní poté, co ji ratifikuje 55 zemí produkujících nejméně 55 % emisí skleníkových plynů. K 26. září 2016 ratifikovalo Pařížskou dohodu 61 smluvních stran, které pokrývají v souhrnu 47,79 % globálních emisí GHG. Do splnění druhé podmínky, tj. dosažení 55% podílu na globálních emisí GHG zbývá tak přibližně 7,1 %. Při současném stavu je reálné, že by dohoda mohla vstoupit v platnost už před 22. zasedáním smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které proběhne ve dnech 7. – 18. listopadu 2016 v Maroku. Evropská komise proto aktuálně jedná o způsobu, jak umožnit přijetí Pařížské dohody v rámci EU i bez ratifikace všech jednotlivých členských států. 30. září 2016 proto proběhne mimořádné zasedání evropské Rady pro životní prostředí, na jehož programu bude i jednání o ratifikaci dohody jménem EU. Ministři dnes diskutovali i o dalších tématech. Patřilo mezi ně sucho a oblast vodohospodářství, respektive technická opatření, která jsou v ČR realizována v rámci současného programového období 2014–2020 směrem do vodohospodářského sektoru. „V Operačním programu Životní prostředí 2014–2020 byly vyhlášeny již čtyři výzvy zaměřené na vodohospodářské projekty. Ze strany žadatelů bylo podáno celkem 399 žádostí s požadavkem dotace z EU přes 6,6 miliardy korun. Z toho bylo schváleno 220 projektů s dotací ve výši cca 4,8 miliardy korun,“ řekl dnes ministr Brabec. Nejvíce finančních prostředků u aktuálně schválených projektů bude rozděleno na projekty výstavby a rozšíření kanalizačních systémů a výstavbu i intenzifikaci čistíren odpadních vod. Alokace byla původně stanovena na 3,3 miliardy korun. Vzhledem k velkému zájmu ze strany žadatelů a kvalitně zpracovaným projektům byla navýšena na 3,7 mld. Kč. Z nich bude podpořeno 88 čistíren odpadních vod, vybudováno 714 km stokových systémů, 58 km rozvodů pitné vody a 8 úpraven pitné vody.

Další miliardy z OPŽP jsou již čerpány nebo půjdou na přírodě blízká opatření v krajině, která jsou pro boj se suchem klíčová. Ministerstvo životního prostředí do konce roku 2016 vyhlásí z evropských fondů výzvy za další 3 miliardy korun, které se budou zaměřovat na udržení vody v krajině jako zvyšování retence vody v půdě a realizace drobných opatření v krajině. „Ministerstvo životního prostředí uvolňuje peníze na opatření proti suchu z OPŽP také v souladu se Strategií boje se suchem, o níž dnes slovenští kolegové vyjádřili velký zájem. Domluvili jsme se proto na konkrétní spolupráci v této oblasti," řekl ministr Brabec.

Ministři životního prostředí se naposledy setkali při příležitosti jednání států Visegrádské 4, které se konalo letos v Lednici (více zde). Slovensko od 1. července 2016 do 31. prosince 2016 předsedá Radě EU. Jednou z priorit slovenského předsednictví je i energetická unie a politika v oblasti klimatu zaměřená do budoucnosti.

Zdroj: MŽP

Ministerstvo životního prostředí čelí další žalobě za znečištění ovzduší, tentokrát v hlavním městě Praze. K Městskému soudu v Praze ji dnes podal místní spolek Koalice Vlasta a občanka Olga Richterová s podporou právní kanceláře Frank Bold. Ministerský program pro zlepšování kvality ovzduší je podle nich neefektivní. Žalobu na stát v uplynulých dvou měsících podali občané také na Ostravsku, Ústecku (zóna severozápad) a v Brně. Domáhají se toho, aby soud programy zrušil a ministerstvo přijalo nové a lepší. Soud má devadesátidenní lhůtu na to, aby rozhodl, podle právničky Kristíny Šabové by měl rozhodnout do konce letošního roku.

Zdroj: ČTK