Možnost výstavby a provozu třídicích zařízení na směsné komunální odpady omezuje novela vyhlášky vydané Ministerstvem životního prostředí ČR. Vyhláška zpřísňuje parametr výhřevnosti odpadů, které už nebude možné ukládat na skládky, ale spalovny o odpad s tak nízkou výhřevností nebudou mít zájem, nebo je budou spalovat za jiných ekonomických podmínek. Více ZDE

Zdroj: ČAOH (článek vyšel v Moravskoslezském deníku)

Veolia připravuje vedlejší energetický produkt po spalování uhlí v Elektrárně-Třebovice k opětovnému využití pro výrobu průmyslových abrazivních materiálů. Elektrická energie se v České republice stále vyrábí z velké části v uhelných elektrárnách. Uhlí se spálí v kotli, vzniklé teplo ohřeje vodu a ta se změní v páru, která pohání turbínu vyrábějící elektřinu. Tento klasický proces výroby elektrické energie se stále používá v řadě zemí. Novinkou je však to, že se na něj aplikují zásady cirkulární ekonomiky.

Spalováním uhlí vzniká ve spalovací komoře kotlů s výtavným dnem tavná struska. Jde o směs oxidu hlinitého, která je produktem spalování uhlí za vysoké teploty. Tepelné elektrárny strusku obyčejně dále nezpracovávají, a ta se tak hromadí na skládkách. Jde však o vedlejší produkt, který lze využít! V elektrárně v Ostravě-Třebovicích Veolia produkuje ročně téměř 10 000 tun strusky a zajišťuje její opětovné využití.

Jak to funguje? Roztavená struska se vybere z kotle a namočí se do vodní lázně. Tam krystalizuje v podobě granulí skelnatého charakteru, které se následně najemno rozemelou. Po zpracování má struska ideální tvrdost a hustotu, takže ji lze použít jako náhradu přírodních materiálů používaných při otryskávání nebo také při balotinování.

Tyto dvě techniky se využívají při úpravě povrchu – abrazivní materiály jsou proti opracovávanému povrchu vrhány stlačeným vzduchem o vysoké rychlosti. K čištění a hlazení povrchu i odstranění veškerých nánosů na něm se používají mikroskopické granule. Tímto způsobem se například odstraňují staré nátěry z karoserií aut.

Při otryskávání či balotinování se obvykle používá směs písku a krystalického oxidu křemičitého, což je materiál, který při nadýchání velmi škodí zdraví. Mikroskopické granule strusky přitom žádné škodlivé látky neobsahují.

Využívání strusky k výrobě mikroskopického granulátu řeší dva problémy najednou: snižuje se objem odpadu, který tepelné elektrárny v ČR odstraňují skládkováním, a  zároveň jde o účinnou a neškodnou náhražku použitelnou pro průmyslovou úpravu povrchů.

88 milionů tun potravin je v EU podle odhadů každoročně promarněno. To odpovídá 173 kilogramům vyplýtvaného jídla na osobu a rok. Infografika mimo jiné zobrazuje, kdo má na mrhání jídla největší podíl. Shrnujeme, co dělá EU, aby toto plýtvání omezila, a co může dělat každý z nás jako spotřebitel.

Kde se taková kvanta potravin promrhají? V celém dodavatelském řetězci: od farem, přes zpracování a výrobu, až k obchodům, restauracím a nakonec přímo v našich kuchyních. Největšími viníky jsou ale daleko před ostatními právě domácnosti: tam se podle odhadů vyplýtvá 53% potravin. Druhý největší je zpracovatelský průmysl, který má na kontě 19% plýtvání.

Je tedy zřejmé, že právě chování spotřebitelů má velký podíl na plýtvání. Podle průzkumu Eurobarometr mnoho lidí úplně nerozumí označením trvanlivosti na potravinách, ačkoliv šest z deseti dotazovaných řeklo, že se vždycky řídí označením „minimální trvanlovost do“ a „spotřebujte do“.

Hospodářský, environmentální i etický problém

Když vyhodíme jídlo, končí tím v koši také cenné zdroje, které byly potřeba k jeho výrobě jako voda, půda, něčí práce, energie a tak dále. Plýtvání je proto ekologicky velmi ničivé. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se mrhání potravinami podílí z osmi procent na celkových emisích skleníkových plynů, které způsobuje lidská činnost. Na jedno kilo vyrobeného jídla se do atmosféry vypustí čtyři a půl kil oxidu uhličitého.

Plýtvání má také rozměr, který není vyčíslitelný v hospodářských ztrátách nebo emisích, ale který je morální. Celosvětově je podle citované FAO na světě 793 milionů lidí trpících podvýživou. Skoro každý desátý Evropan (55 milionů lidí) si kvalitní jídlo mohl dovolit jenom obden, jak vyplývá z dat Eurostatu pro rok 2014.

Evropský parlament chce omezit plýtvání potravin

V pondělí 15. května bude plénum diskutovat o zprávě chorvatské sociální demokratky Biljany Borzan, která navrhuje několik opatření pro snížení plýtvání potravin. Do roku 2030 by měla EU snížit jejich horu vážící 88 milionů tun o polovinu. Tento cíl (redukce plýtvání o 50% do roku 2030) odráží také záměry stanovené v takzvaném odpadovém balíčku, který Parlament přijal letos v březnu.

Zpravodajka Borzan navrhuje několik konkrétních opatření pro redukci plýtvání:

• Usnadnit darování potravin: Komise by měla navrhnout změnu směrnice o DPH, aby jednoznačně umožňovala osvobodit potravinové dary od povinností odvádět daně.

• Zvyšovat informovanost spotřebitelů o významu označení „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost do“ na štítcích potravin. Potraviny totiž mnohdy ještě mohou být konzumovány po datu minimální trvanlivosti.

„Evropská unie má jako jedna z nejbohatších společností na světě morální a politickou povinnost snížit ohromné množství jídla, které promrháme,“ zdůraznila autorka parlamentního stanoviska Biljana Borzan v rozhovoru, který jsme s ní pořídili před hlasováním ve výboru pro životní prostředí v dubnu.

Plénum diskutuje o Borzanové zprávě k iniciativě na podporu účinného využívání zdrojů: snížení míry plýtvání potravinami a zlepšení bezpečnosti potravin v pondělí 15. května. Debatu můžete sledovat naživo. Hlasovat se bude v úterý 16.5.

Jak budou vypadat města v budoucnosti? Jakým směrem půjde jejich rozvoj a obstojí města výzvám spojeným s měnícími se nároky lidí a podmínkami klimatu?

„Udržitelný rozvoj měst je, a ještě více bude, možný jen tehdy, pokud se města začnou adaptovat na změnu klimatu. Podmínkou je systémové zavádění hospodaření se srážkovou vodou prostřednictvím koordinované aplikace modro-zelené infrastruktury.“ říká Jiří Vítek, český odborník na hospodaření s dešťovou vodou. Shrnuje tak motiv mezinárodní konference Počítáme s vodou 2017, již pořádá v úterý 16. 5. 2017 v Praze v budově Novoměstské radnice pražská organizace ČSOP Koniklec. 

Konference je určena všem, kteří se nějakým způsobem podílejí na utváření podoby města – od architektů přes zástupce veřejné správy po veřejnost. Přivede do Prahy odborníky, kteří představí příklady hospodaření s dešťovou vodou z Dánska, Francie, Slovenska a ČR. Na Počítáme s vodou 2017 budou společně hledat odpovědi, jak může nakládání s dešťovou vodou ovlivnit podobu měst a jejich schopnost vyrovnávat se s proměňujícími se podmínkami prostředí. 

O tom, že hospodaření s vodou má souvislosti, které se dají najít i v daleké minulosti, bude mluvit egyptolog a archeolog Miroslav Bárta. Naopak náhled do města budoucnosti nám představí krajinný architekt Gerhard Hauber z Německa, který se podílel na vytváření tzv. modro-zelené infrastruktury v Kodani. Ateliér Dreisetl, pro nějž pracuje, prosazuje přístup, kdy ve městě dostává odpovídající prostor práce s vodou a zelení. Tak se vytváří město, které je jednak méně náročné na „údržbu“ a jednak přispívá ke kvalitě života svých obyvatel. Martin Seidl z Francie přiveze udržitelné městské odvodňovací systémy a Michal Kravčík ze Slovenska se zaměří na samotné téma adaptace na změnu klimatu. Čím by měla města v ČR s adaptací na změnu klimatu začít, na to se pokusí odpovědět Jiří Vítek, projektant v JV PROJEKT VH. Tomáš Metelka z firmy Ramboll se zaměří na to, jaká konkrétní opatření v úpravě ulic a infrastruktury jsou pro proměnu měst potřeba.  Jakub Horecký z Ministerstva životního prostředí představí českou strategii adaptace na změnu klimatu a Jakub Hrbek ze Státního fondu životního prostředí účastníkům řekne, na jaká opatření hospodaření s dešťovou vodou lze získat dotace. Sdružení Kokoza ukáže projekt komunitního uplatnění dešťové vody v péči o vnitrobloky.

Konference Počítáme s vodou se koná již třetím rokem díky podpoře Ministerstva životního prostředí, letos konkrétně Státního fondu životního prostředí ČR. Finanční podpora projektu umožňuje uspořádat v regionech semináře, které se problematikou přírodě blízkého hospodaření se srážkovými vodami zabývají s větším prostorem věnovaným české legislativě a diskuzi o podmínkách konkrétního prostředí konkrétního města. V letech 2017 a 2018 jich v rámci projektu Počítáme s vodou proběhne 10. Oblíbeným setkáním mezi odborníky a zájemci o téma je exkurzi do zahraničí, které umožňuje intenzivní debaty a inspiraci podněty z jiného prostředí – ČSOP Koniklec bude realizovat cestu za příklady dobré praxe na podzim 2017 a v květnu 2018.

Chystané i proběhlé akce, stejné jako aktuality a odborné články k tématu a podrobnější informace o konferenci a jejím programu uveřejňujeme na internetových stránkách a facebookovém profilu.

Článek vznikl v rámci projektu „Počítáme s vodou“ spolufinancovaného Státním fondem životního prostředí České republiku. V případě jakýchkoli dotazů nás kontaktujte na destovavoda@ekocentrumkoniklec.cz.

Autor článku: Zdeňka Kováříková

Užitečnésemináře.cz se Vás dovolují pozvat na seminář EIA – ZÁKON Č. 100/2001 SB., VE ZNĚNÍ NOVEL Z ROKU 2015 A 2017, VAZBA NA NOVELIZACI STAVEBNÍHO ZÁKONA - PRAHA, který se uskuteční 19. září 2017 v Praze.

Dne 1.  4. 2015 nabyl účinnosti zákon č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a další související předpisy.

Tato novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí má nemalý dopad na dosavadní praxi správních orgánů, oznamovatelů záměrů, autorizovaných osob i všech dalších, kteří do procesů vedených podle tohoto zákona z kterékoliv strany vstupují. Mezi stěžejní změny patří možnost dotčené veřejnosti odvolat se proti závěru zjišťovacího řízení, zezávaznění stanovisek EIA a změny ve všech navazujících řízeních.

Další novela zákona č. 100/2001 Sb. (tzv. transpoziční novela), jejíž přijetí je očekáváno v polovině roku 2017, přinese kromě některých dílčích změn souvisejících transpozici revidované směrnice EIA především zjednodušení a zkrácení procesu EIA, redukci počtu tzv. podlimitních záměrů, kompletní revizi přílohy č. 1 k zákonu, jednoznačný výčet všech navazujících řízení a novou úpravu v počítání platnosti stanovisek EIA.

Kromě uvedených přímých novel zákona č. 100/2001 Sb. dochází i k novelizaci stavebního zákona a spolu s ním i k nepřímé novelizaci zákona č. 100/2001 Sb., jejímž cílem je zavést možnost propojení postupů v procesu EIA s postupy podle stavebního zákona (územní a stavební řízení).

Cílem  semináře  je  podrobně  probrat  jednotlivé  kroky  zjišťovacího  řízení a celého  procesu EIA  s důrazem  na  novinky  zavedené uvedenými  novelami.  Důležitým  tématem  rovněž bude téma navazujících řízení.  Prezentován bude rovněž mechanismus možného propojení procesu EIA s postupy podle stavebního zákona po jeho novelizaci.

Seminář je určen:

• osobám autorizovaným podle zákona č. 100/2001 Sb.,

• oznamovatelům záměrů, zástupcům podnikatelské sféry,

• projektantům, architektům, pracovníkům inženýrských a projektových kanceláří,

• pracovníkům státní správy  - příslušným úřadům EIA, dotčeným správním úřadům (ORP, ČIŽP, KHS…) a úřadům, které vedou navazující řízení (zejm. stavební úřady)

• zájemcům z řad obecních samospráv a dalším zájemcům, kteří mohou vystupovat v rámci procesu posuzování na životní prostředí

Přednášející:

Ing. Petr Slezák, Ministerstvo životního prostředí, zástupce ředitele odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence a vedoucí oddělení metodiky a projektové EIA 

Další informace:

Termín: úterý 19. září 2017, přednášky 9:00 - 15:45 hodin

Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY, Na Strži 65/1702, 140 62 Praha 4 - Pankrác      

Cena:  1620,- Kč bez DPH

Další informace najdete - ZDE

Užitečnésemináře.cz se Vás dovolují pozvat na seminář NOVÝ PŘESTUPKOVÝ ZÁKON A SPRÁVNÍ TRESTÁNÍ NA ÚSEKU VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ - 2. TERMÍN, který se uskuteční 22. června 2017 v Praze.

Ke dni 1. 7. 2017 nabývá účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který zavádí jednotnou právní úpravu správněprávní odpovědnosti fyzických a právnických osob a zakotvuje jednotná procesní pravidla vedoucí k uplatnění této odpovědnosti.

„Nový přestupkový zákon“ je přelomovou normou, neboť má vést k sjednocení právní úpravy v oblasti správněprávní odpovědnosti, která je doposud velice roztříštěná a nepřehledná. Zákon bude mít, jakožto norma subsidiární, podpůrná, dopady do sankčních řízení vedených podle speciálních zákonů. Výjimkou není ani vodní zákon a zákon o vodovodech a kanalizacích.

Seminář bude zaměřen na stručné seznámení s novým zákonem, důraz bude nicméně kladen zejména na jeho dopady do správněprávní odpovědnosti a vedení sankčních řízení na úseku vodního hospodářství.

!!SEMINÁŘ JE AKREDITOVÁN PRO ÚŘEDNÍKY Z ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY!! 

TÉMATA PŘEDNÁŠEK:

1. NOVÝ PŘESTUPKOVÝ ZÁKON – STRUČNÉ SEZNÁMENÍ, ČASOVÁ, ÚZEMNÍ A OSOBNÍ PŮSOBNOST, NOVÁ TERMINOLOGIE, SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

2. ZÁKLADY ODPOVĚDNOSTI PODLE VODNÍHO ZÁKONA A ZÁKONA O VODOVODECH A KANALIZACÍCH, ZMĚNY A NOVÉ INSTITUTY ZAKOTVENÉ PŘESTUPKOVÝM ZÁKONEM

3. DRUHY SPRÁVNÍCH TRESTŮ A JEJICH UKLÁDÁNÍ PODLE VODNÍHO ZÁKONA A ZÁKONA O VODOVODECH A KANALIZACÍCH, A DOPADY PŘESTUPKOVÉHO ZÁKONA DO TÉTO OBLASTI

4. POSTUP PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ PODLE VODNÍHO ZÁKONA A ZÁKONA O VODOVODECH A KANALIZACÍCH, A ZMĚNY V POSTUPU PO NABYTÍ ÚČINNOSTI PŘESTUPKOVÉHO ZÁKONA

5. ZAHÁJENÍ A PRŮBĚH SANKČNÍHO ŘÍZENÍ PODLE VODNÍHO ZÁKONA A ZÁKONA O VODOVODECH A KANALIZACÍCH, A ZMĚNY V PRŮBĚHU ŘÍZENÍ PO NABYTÍ ÚČINNOSTI PŘESTUPKOVÉHO ZÁKONA

6. ZVLÁŠTNÍ DRUHY ŘÍZENÍ PODLE PŘESTUPKOVÉHO ZÁKONA A MOŽNOST JEJICH APLIKACE VE SPRÁVNÍM TRESTÁNÍ PODLE VODNÍHO ZÁKONA A ZÁKONA O VODOVODECH A KANALIZACÍCH

7. ROZHODNUTÍ O PŘESTUPKU, ODVOLÁNÍ A ZVLÁŠTNÍ POSTUPY PO PRÁVNÍ MOCI ROZHODNUTÍ O PŘESTUPKU DNES A PO ÚČINNOSTI PŘESTUPKOVÉHO ZÁKONA

8. DISKUZE A ZÁVĚR

Přednášející:

Mgr. Veronika Vytejčková, Ministerstvo životního prostředí, odbor legislativní

JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D., Ambruz & Dark/ Deloitte Legal (dříve odbor vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření, Ministerstvo zemědělství)

Další informace:

Termín: čtvrtek 22. června 2017, přednášky 9:00 - 15:00 hodin

Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY - Pankrác         

Cena:  1653,- Kč bez DPH

Další informace najdete - ZDE

Nové odpadové zákony, které ministerstvo životního prostředí nedávno kvůli připomínkám stáhlo z legislativního procesu, by po projednání novou vládou vzešlou z podzimních voleb mohly v optimálním případě začít platit v roce 2019. Novinářům to dnes na konferenci Odpady 21 v Olomouci řekl ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart.

"Budeme čekat na podzimní volby. Ihned poté, co bude nová vláda, tak se začnou oba dva zákony znovu projednávat," uvedl Manhart. Podle něj by přípravné práce na obou legislativních normách mohly naplno začít příští rok na jaře, poté by je projednala Poslanecká sněmovna a Senát. "V ideálním stavu by mohly začít platit začátkem roku 2019," řekl Manhart.

Po nové odpadové legislativě volají odborníci mnoho let a vláda ve svém programovém prohlášení slíbila, že ji do poloviny loňska připraví. Ministerstvo životního prostředí pracovalo na novele zákona o odpadech a novém zákonu o výrobcích s ukončenou životností dva roky.

Vládní legislativní rada ale posuzovala zákony od loňského podzimu čtyřikrát. Přesto u nich stále zůstává téměř 50 zásadních rozporů a pět právních připomínek, mimo jiné k nedostatečně zpracovaným dopadům zdražení poplatků za odpady pro občany.

Foto: prezentace J. Manhart (MŽP), ODPADY 21

Prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš dnes upozornil, že nová legislativa měla zvýšit poplatky za uložení odpadu na skládky. Tyto poplatky podle Bartoše už delší dobu stagnují, což znevýhodňuje separaci či energetické využití odpadu. "Nízké poplatky nevytváří prostor, aby investor (do zařízení na energetické využití odpadu) měl jistotu, že ho skládka nepodtrhne a nesebere mu odpady," upozornil Bartoš.

Města a obce přitom od roku 2024 nebudou moci ukládat směsný komunální odpad do země. Například samosprávy v Olomouckém kraji uvažují o pořízení moderní technologie plazmového zplyňování odpadu, s jejíž pomocí by ročně zlikvidovaly až 100.000 tun zbytkového odpadu z celého regionu. Vybudování plazmové spalovny bude stát 1,5 až dvě miliardy korun, přičemž úřady zjišťují možnosti financování projektu.

Naproti tomu zhruba 800 měst a obcí před časem podepsalo petici proti návrhu zákona o odpadech. Nelíbí se jim navrhované razantní zvýšení poplatků a nákladů na odpadové hospodářství, které by se promítlo do jejich rozpočtu.

Zdroj: ČTK

Třídit odpad je pro Čechy stále přirozenější. Chtějí třídit víc a všude. To se promítá i na výsledných statistikách. V loňském roce vytřídil každý z nás v průměru 44,8 kilogramů papíru, skla, plastů a nápojových kartonů, což je o 2,5 kilogramů víc, než v roce 2015. 

„Z výsledků je zřejmé, že obyvatelé ČR si uvědomují svou spoluodpovědnost za kvalitu životního prostředí. A právě třídění odpadu v našich domácnostech je jednou z možností, jak k té kvalitě přispět svým dílem. V roce 2016 jsme celkově vytřídili a zrecyklovali bezmála 800 tisíc tun obalových odpadů. A to má rozhodně smysl!“ hodnotí příznivé výsledky Zbyněk Kozel, generální ředitel společnosti EKO-KOM a.s.

Každý obyvatel vytřídil za rok v průměru 20 kilogramů papíru, zhruba 12 kilogramu plastů, stejné množství skla a necelého půl kilogramu nápojových kartonů. Celkem pak každý z nás odložil do barevných kontejnerů 44,8 kilogramu tříděného odpadu, se započtením kovů bezmála 56 kilogramů.

Díky spolupráci 20 586 firem a 6 114 obcí, zapojených v systému EKO-KOM, se podmínky pro třídění odpadu napříč ČR postupně zlepšují. Obyvatelé mohou třídit na 99 % území České republiky. Pro tříděný sběr využitelných složek odpadů měli v roce 2016 k dispozici více než 307 tisíc nádob. Z toho tvoří přes 70 tisíc menší nádoby do 240 litrů, které se umisťují do zástaveb rodinných domů z důvodu nedostatku prostoru a obtížné obslužnosti, a také proto, aby i obyvatelé takových zástaveb měli možnost třídit komfortním způsobem.

„Průměrná vzdálenost k nejbližším barevným kontejnerům se s každým rokem postupně zkracuje. V roce 2016 se barevné kontejnery přiblížily domácnostem o další metr, na pouhých 96 metrů,“ říká ředitel oddělení komunikace EKO-KOM, Lukáš Grolmus.

Dosahovanými výsledky třídění a recyklace obalových odpadů patří ČR i nadále mezi evropskou špičku. Podle posledního celoevropského srovnání Eurostatu jsme v celkové recyklaci obalů na druhém místě hned za Belgií. V procentu recyklace plastových obalů nám patří bronzová příčka a v recyklaci papíru jsme se posunuli na 5. místo v rámci EU.

Výsledky systému EKO-KOM za rok 2016

V roce 2016 bylo recyklováno 77 % všech obalů dodaných na trh klienty systému  EKO-KOM. Nejvyšší míry recyklace se podařilo dosáhnout u papíru (94%), dále u skla (75 %) a u plastů (68%), následují kovy (58 %) a nápojové kartony (24 %).  

RECYKLACE ODPADŮ Z OBALŮ V SYSTÉMU EKO-KOM V ROCE 2016

Většina obyvatel ČR už považuje třídění odpadů za samozřejmost a běžnou aktivitu. Pravidelně třídí odpad už 72 % z nich. Češi se zlepšují nejen z hlediska množství vytříděného odpadu, ale také z hlediska kvality třídění. Mají pro to optimální podmínky díky dostatečnému množství barevných kontejnerů umístěných v ulicích měst po celé ČR.

Česká republika se totiž může pochlubit jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě. Na jejím vytvoření a provozu se podílí průmysl a obce sdružené v systému EKO-KOM. Češi mají k dispozici celkově přes 307 000 barevných nádob na třídění, a to včetně menších nádob na třídění umístěných v zástavbách rodinných domů. V řadě obcí se pro sběr tříděných odpadů v domácnostech využívá také pytlový sběr a celý systém doplňují sběrné dvory. K barevným kontejnerům ujde každý ze svých domovů v průměru jen 96 metrů, tzn. necelé dvě minuty chůze.

NÁRŮST POČTU NÁDOB NA TŘÍDĚNÝ ODPAD V ČR

Struktura nákladů systému EKO-KOM

Systém třídění a recyklace provozuje v ČR již od roku 1997 Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s. Projekt je založen na dlouhodobé spolupráci průmyslu, měst a obcí a zajišťuje, aby odpady z použitých obalů byly lidmi vytříděny, svezeny sběrovou technikou, dotříděny a finálně využity jako druhotná surovina.

STRUKTURA NÁKLADŮ AOS EKO-KOM V ROCE 2016

Celých 87 % celkových ročních nákladů AOS EKO-KOM tvořily v roce 2016 náklady na zajištění dostupnosti a obsluhy barevných kontejnerů, dotřídění sebraného obalového odpadu a zajištění jeho využití a recyklace. Z toho 71 % představovaly přímé platby obcím za zajištění sběrné sítě a její obsluhy, částečně pak i svozovým firmám za sběr a využití komerčních obalových odpadů. Dalších 9 % pak tvořily náklady na třídičky, kde odpady dále dotřiďují a upravují na zpracovatelné druhotné suroviny. V případě některých obtížně využitelných odpadů musí být finančně podporovaná i samotná recyklace – na tento účel loni připadlo 7 % ročních nákladů.

Důležitou úlohou autorizované obalové společnosti je také zajištění průkazné evidence všech obalových a odpadových toků, včetně její kontroly a pravidelných auditů – tyto aktivity tvořily 6 % celkových nákladů společnosti. Povinná osvěta, výchova žáků, oslovení spotřebitelů a další činnosti vedoucí ke správnému a efektivnímu třídění odpadů představovaly v roce 2016 zhruba 4 % celkových nákladů. Povinné odvody státu vymezené zákonem tvoří  1 % nákladů a zbylá 2 % činí vlastní náklady na administrativu společnosti.

Zdroj: EKO-KOM

Evropský investiční fond se dohodl s Českou obchodní bankou (ČSOB), že poskytne 50 milionů euro v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) na podporu malých a středních podniků. Finanční podpora se zaměří na inovativní MSP a prostředky bude možné čerpat během následujících dvou let. EFSI je hlavním pilířem Junckerova investičního plánu, který by měl v ČR pomoci mobilizovat až 2 mld. euro na investice ze soukromého kapitálu. Další informace o investičním plánu v ČR naleznete zde.

Zdroj: CEBRE

V prvním čtvrtletí roku 2017 bylo Veřejnému ochránci práv celkem 2170 podnětů. Početně byla zastoupena i oblast stavebního řízení a územního plánování. Předmětem šetření je i námitka stěžovatele, že provozovna pokračuje ve výrobě, přestože již od 20. 10. 2014 nedisponuje povolením k provozu zdroje znečištění ovzduší. Níže uvádíme text z aktuálně vydané zprávy „Činnost veřejné ochránkyně práv v 1. čtvrtletí 2017“.

Předmětem šetření byla námitka chybného postupu správních úřadů ve věci prověření činnosti provozovny, která je užívána, aniž by disponovala povolením k provozu dle zákona o ochraně ovzduší. Podstatou podnětu byla stížnost na to, že provozovna pokračuje ve výrobě, aniž by disponovala platným povolením k provozu zdroje znečištění ovzduší, protože pravomocné povolení vydané krajským úřadem bylo v přezkumném řízení zrušeno a nové povolení, byť o ně provozovatel usiloval, zatím nezískal. V této souvislosti stěžovatel poukazoval na to, že provozovat takový zdroj znečištění ovzduší je možno podle zákona o ochraně ovzduší pouze na základě a v souladu s povolením provozu podle tohoto zákona. Zákon o ochraně ovzduší stanoví, že v případě, že provozovatel provozuje zákonem uvedený zdroj znečištění ovzduší bez povolení provozu, rozhodne Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) o zastavení provozu tohoto zdroje.

Inspekce k zastavování provozu zdroje znečišťování ovzduší dosud přistupovala spíše pragmaticky a s ohledem na okolnosti konkrétního případu, přičemž zohledňovala snahu provozovatele povolení získat a faktické dopady provozu na okolí. Inspekce a Ministerstvo životního prostředí se tedy snažily překlenout nedostatky právní úpravy zastavování provozu zdroje znečištění ovzduší postupem, který by zohlednil specifika každého jednotlivého případu.

Veřejný ochránce práv vnímá institut zastavení provozu dle § 22 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší v jeho aktuálně zakotvené podobě (mj. nemožnost dle aktuální právní úpravy uložit „pouhé“ omezení provozu zdroje jako dříve, dále též zákonem vyloučený odkladný účinek odvolání) jako významný a silný prevenční právní instrument aplikovatelný na případy zjevně excesivních překročení právní úpravy ochrany ovzduší provozovatelem zdroje. V tomto kontextu tedy využití uvedeného institutu má být vyhrazeno zjištěným skutkově závažným stavům, jež takovou aplikaci v plné míře opodstatní a ospravedlní. Věcí orgánu ochrany ovzduší je v řízení o zastavení provozu takový skutkový stav spolehlivě dovodit (a zdůvodnit).

Ještě v průběhu šetření získal můj zástupce informaci, že inspekce uložila provozovateli pokutu za porušení zákona o ochraně ovzduší a současně vydala rozhodnutí o zastavení provozu. Účel šetření byl naplněn, neboť podnětu stěžovatele na vydání rozhodnutí o zastavení provozu, jakož i podnětu k projednání nezákonného jednání v rámci sankčního řízení, inspekce vyhověla.

Pokud jde o nedostatky stávající právní úpravy zastavení provozu zdroje znečišťování ovzduší, v tomto směru můj zástupce uvítal, že ministr životního prostředí závěry šetření v dané věci zohlednil a uložil odboru ochrany ovzduší a odboru legislativy zpracovat návrh varianty legislativní změny, která by zjištěné nedostatky odstranila.

Zpráva o šetření ZDE.

Dokument ke stažení:

Zpráva pro Poslaneckou sněmovnu najdete zde.

Evropská komise zveřejnila výsledky otevřené konzultace k průběžnému hodnocení programu Horizont 2020. Zpracováno bylo téměř 3500 reakcí respondentů a 350 stanovisek jednotlivců i organizací. Shrnutí výsledků je na straně 51 dokumentu. Dokument byl oficiálně zveřejněn na konferenci dne 28. dubna 2017, která byla uspořádána spolu s Hospodářským a sociálním výborem EESC.

Dokument ke stažení:

h2020_stakeholder_consultation_042017_web.pdf

Zdroj: Národní portál pro evropský výzkum

Zástupci Svazu se jako vystupující v odborných panelech zapojili do diskuse nad finančními nástroji a energetickými úsporami v rámci mezinárodní konference organizované EK a MPO s názvem „Financing energy efficiency“.

Zástupce Svazu upozornil, že v průmyslu řada firem již realizovala opatření a energetická intenzita národního hospodářství klesá. V průmyslu dokonce více než v ekonomice či rychleji než je průměr EU. Každé další opatření je tak nákladnější, navíc firmy musí reagovat na řadu dalších výzev v konkurenčním prostředí a projekty čistě na zvyšování energetických úspor tak logicky nemusí být mezi hlavními investičními záměry. Státní sektor v ČR doposud s finančními nástroji má spíše menší zkušenosti a edukace širší veřejnosti či motivace firem je minimální. Parametry podpory programů energetických úspor musí být jednoduché a atraktivní, aby subjekty v ekonomice motivovaly. Ne vždy k tomu ale státní správa či Evropská komise takto přistupuje.

Dotační nástroje postupně budou omezovány a ještě více vzroste důležitost finančních nástrojů, které jsou i pro tuto oblast využitelné. Jejich výhodou je oproti dotacím větší stabilita podpory, tzv. finanční páka či návratnost zajišťující pokračování příslušných podpůrných programů. Finanční nástroje umožňují podpořit i některé více rizikové a méně rentabilní projekty, nicméně stále se jedná o projekty rentabilní, které ale nejsou vždy mezi prvními na seznamu investičních projektů firem.

Jedním z klíčových závěrů diskuse, i na základě mezinárodních zkušeností, bylo ocenění významu konzultačních/asistenčních aktivit, které potenciálním žadatelům zprostředkovávají informace o možnostech projektů v energetických úsporách a související podpoře a usnadňují jim plnění veškerých souvisejících aktivit. Určitou cestou může být komplexnější služba zahrnující doporučení na míru pro jednotlivé subjekty, včetně souvisejících služeb obsahujících zajištění finančního nástroje. Již existují konkrétní projekty využívající finanční nástroje i v ČR, často jsou v tomto segmentu aktivní banky v rámci nabídky svých produktů.

Svaz na konferenci zmínil i své priority v oblasti finančních nástrojů – centralizace čerpání do ČMZRB a aktivizace ČMZRB.

Stránky konference obsahující například prezentace vystupujících naleznete zde.

Zdroj: SP ČR

Stále více lidí si pořizuje solární panely na střechy, protože chtějí ušetřit za elektřinu, kterou nebudou muset nakupovat jinde. Zájem o střešní fotovoltaiky podporuje i klesající cena panelů a baterií, stejně jako snadné vyřízení dotace na celý systém − často se o ni postarají firmy, které tak chtějí získat nové zákazníky. Stát kromě dotací usnadnil majitelům i cestu k panelům, protože už nemusí žádat v případě malého zdroje o licenci. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Americký prezident Donald Trump stále váhá s rozhodnutím ohledně pařížské dohody o klimatu, kterou během volební kampaně sliboval zavrhnout. Smlouva, která má udržet pod kontrolou globální oteplování, je podle mluvčího Bílého domu Seana Spicera stále předmětem zkoumání z hlediska ekonomiky a ochrany životního prostředí.

Na schůzku skupiny sedmi hospodářsky nejvyspělejších zemí, která se koncem měsíce uskuteční v Itálii, tak prezident odjede bez jasného stanoviska. To podle agentury AP vyvolává ve světě nejistotu, zda Washington pařížskou dohodu odmítne, nebo podpoří. Americký Senát smlouvu neratifikoval, takže není pro Spojené státy závazná. Znamená to, že odstoupit od ní může Washington bez jakéhokoli právního postihu.

Úterní porada v Bílém domě o pařížské smlouvě byla odložena, což se stalo už podruhé. Poradci prezidenta jsou podle AP v názoru rozděleni. Sám Trump se prý stále kloní k odmítnutí smlouvy. Jeho dcera a poradkyně Ivanka Trumpová se teď snaží zajistit, aby měl dostatek expertních podkladů pro konečné rozhodnutí.

Ve prospěch pařížské smlouvy se v poslední době vyslovila řada velkých amerických firem. Skupina, jejímiž členy jsou společnosti Apple, Google nebo Walmart, zaslala Trumpovi dopis na podporu klimatické smlouvy. V denících The New York Times a The Washington Post se objevily inzeráty ve stejném duchu, které do novin zadaly jiné velké firmy. Vyhlášená klenotnická společnost Tiffany poslala v úterý Trumpovi vzkaz na Instagramu s výzvou, aby pařížskou dohodu nezavrhl.

Dohoda má podporu ministra zahraničí Rexe Tillersona. Šéf Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) Scott Pruitt ji naopak označuje za nevýhodnou. S Pruittem se měla v úterý setkat Ivanka Trumpová, jednání ale bylo také odloženo.

Zdroj: ČTK