Z programu "Program Čistá energie Praha 2015" je možno získat dotaci na přeměnu topného systému z tuhých paliv na ekologická, náhradu plynových a elektrických lokálních topidel centrálním vytápěním, ale i na výměnu dožívajícího plynového kotle za nový.

Program pamatuje také na podporu využití obnovitelných zdrojů energie, například na tepelné čerpadlo může dotace činit až šedesát tisíc korun, na solární systémy na ohřev vody a přitápění až čtyřicet tisíc. Obnovitelné zdroje jsou podporovány i v novostavbách.

Možnost získání dotace se týká všech fyzických osob s občanstvím členského státu EU a právnických osob se sídlem na území České republiky, které vlastní nebo užívají na území hl. m. Prahy byt, a které v tomto bytě zprovozní ekologický zdroj v termínu od 1. 9. 2014 do 30. 9. 2015.

Lhůta pro podávání žádostí o dotaci z Programu Čistá energie Praha 2015 je vymezena termínem 8. 6 . – 30. 9. 2015. Žádosti podané mimo stanovenou lhůtu budou vráceny žadateli.

Výše dotace:

Další informace, dokumenty ke stažení - ZDE

V elektrické stanici Hradec u Kadaně proběhlo v úterý 2. června slavnostní zahájení stavby PST (Phase Shifting Transformers) transformátorů. Transformátory s řízeným posuvem fáze mají zajistit bezpečný provoz naší přenosové soustavy jak v době extrémních tranzitních přetoků, tak i během dlouhodobých omezení při rozsáhlých rekonstrukcích přenosových vedení. Toto v České republice unikátní zařízení uvede společnost ČEPS do provozu na konci roku 2016. Celkové investiční náklady na stavbu nepřesáhnou 2 miliardy korun.

„Transformátory jsou sice drahé, ale jejich životnost bude více než 40 let. Kdyby došlo k jakémukoliv výpadku, tak ztráty by byly daleko větší, než jsou náklady na stavbu PST transformátorů. To je pro nás jasný důkaz toho, že se tato investice vyplatí,“ říká předseda představenstva ČEPS Vladimír Tošovský.

Transformátory s regulací fáze jsou stroje, které prostřednictvím změny fázového úhlu napětí na jeho vstupu a výstupu umožňují aktivní řízení protékajícího činného výkonu. Zjednodušeně řečeno, představíme-li si přenosovou soustavu jako rybník s mnoha výpustěmi, funguje PST jako stavidlo, nebo naopak jako čerpadlo, které omezí, resp. zvýší průtok danou výpustí. Omezení toku na jedné větvi oproti ostatním paralelním větvím sítě způsobí přerozdělení toků. Protože elektřina proudí cestou nejmenšího odporu, část toků se přesune na okolní, méně zatížená vedení.

„Díky PST je možné řešit úzká místa v síti nebo omezit přetížení některých prvků sítě. Umístění transformátorů na česko-německém profilu pomůže omezit rizika přetěžování vnitřní sítě České republiky vlivem přetoků směrem sever-jih. Sníží se ale také riziko zavlečení velkých systémových poruch ze zahraničních sítí,“ vyjmenovává přednosti nového stroje Milan Kovařík, místopředseda představenstva společnosti.

Realizace výstavby transformátorů s regulací fáze nepředstavuje pouze zakoupení samotných strojů, ale také podstatné rozšíření stávající rozvodny Hradec u Kadaně.

„V souvislosti s instalací PST bude nutné upravit stávající vývodová pole vedení do Německa a pro připojení PST vybudovat nová pole rozvodny umístěná mimo stávající areál rozvodny. Stavba stanovišť PST, přívodních a vývodových polí bude probíhat na zelené louce v sousedství rozvodny,“ dodává Kovařík.

Koordinované provozování našich PST transformátorů s obdobnými na německo-polské hranici pomůže stabilizovat a vymezit tranzitní toky. Cílem výstavby není zabránit tomu, aby elektřina proudila. Platí, že ČEPS chce přenášet maximální množství elektřiny, ale bezpečně. A to právě tento speciální typ transformátoru umožní.

Společnosti ŠKO-ENERGO, která dodává energií pro ŠKODA AUTO, se podařilo od roku 1995 snížit spotřebu energie na jeden vyrobený vůz o více než polovinu. Také spotřeba vody ve výrobě se výrazně snížila, jen v roce 2014 o 15 procent. V příštích letech chce ŠKODA v rámci environmentální strategie GreenFuture realizovat další opatření pro zajištění trvale udržitelné výroby.

Centrálním úkolem společnosti ŠKO-ENERGO, která má sídlo v Mladé Boleslavi, je zásobování tří výrobních závodů ŠKODA AUTO v České republice (Mladá Boleslav, Kvasiny a Vrchlabí) elektřinou, vodou, teplem, zemním plynem a stlačeným vzduchem. Navíc ŠKO-ENERGO dálkově zásobuje teplem obyvatele, firmy a zařízení města Mladá Boleslav. Spoluvlastníky společnosti ŠKO-ENERGO jsou vedle ŠKODA AUTO a.s. (podíl 44,5 procenta) také VW Kraftwerk GmbH (22,5 procenta), E.ON Czech Holding AG (21 procent) a energetická společnost ČEZ a.s. (12 procent).

„Bez energie nejde v automobilové výrobě nic,“ říká Michael Oeljeklaus, člen představenstva společnosti ŠKODA AUTO odpovědný za výrobu a logistiku a předseda dozorčí rady ŠKO-ENERGO. „Energetická efektivita je proto opravdovou konkurenční výhodou. Společně se ŠKO-ENERGO se nám za posledních 20 let podařilo optimalizovat využití energie na vyrobený vůz a citelně snížit dopady na životní prostředí. Stabilní a efektivní zásobování energiemi, které ŠKO-ENERGO poskytuje, je základem pro naši každodenní práci. Do jisté míry je tedy úspěch společnosti ŠKODA AUTO také úspěchem našeho energetického partnera,“ dodává Oeljeklaus.

V letech 1995 až 2014 vzrostla výroba ŠKODA AUTO v České republice z 208 000 na přibližně 600 000 vozů ročně. Ve stejném období dokázala automobilka v úzké spolupráci se ŠKO-ENERGO snížit spotřebu energie na jeden vyrobený vůz více než o polovinu, a sice z 3,9 na 1,75 MWh.

Prostřednictvím environmentální strategie GreenFuture soustředí ŠKODA od začátku roku 2013 své úsilí na trvale udržitelný rozvoj. Vedle cíle, jímž je zlepšení spotřeby a emisí CO2 u modelů značky ŠKODA (GreenProduct), usiluje automobilka o snížení dopadů na životní prostředí ve výrobě o 25 procent do roku 2018 (GreenProduction). Třetím pilířem je ochrana životního prostředí u obchodníků a servisů (GreenRetail).

Na cestě k trvale udržitelné výrobě (GreenProduction) se ŠKODA AUTO soustředí na pět parametrů: spotřeba energie, spotřeba vody, množství odpadu, emise CO2 a emise VOC (Volatile Organic Compounds, těkavé organické sloučeniny), které vznikají v lakovně. U parametrů energie, voda a CO2 probíhá úzká spolupráce se ŠKO-ENERGO. Přijatá opatření a programy jsou úspěšné.

V letech 2010 až 2015 klesla spotřeba energie ve výrobních závodech společnosti ŠKODA AUTO v České republice (MWh/vůz) o téměř 21 procent. Spotřeba vody připadající na jeden vyrobený vůz je v roce 2015, ve srovnání s hodnotou roku 2010, přibližně o 22 procent nižší. Jen v roce 2014 dokázala ŠKODA AUTO ve spolupráci se ŠKO-ENERGO snížit spotřebu vody ve výrobě o 15 procent. Ušetřené množství vody odpovídá hodinovému průtoku Vltavy v Praze.

Výrazných zlepšení dosáhla ŠKODA AUTO v oblasti emisí CO2 připadajících na jeden vyrobený vůz. Hodnoty se snížily téměř o 44 procent. Klíčovým dílem k tomu přispělo zejména intenzivnější spalování biomasy při výrobě elektřiny v teplárně společnosti ŠKO-ENERGO v Mladé Boleslavi. Přibližně třetina tamější produkce elektřiny pochází právě z biomasy (ve formě dřevěných pelet). Snížení emisí CO2 ve srovnání s konvenčním spalováním uhlí a plynu dosahuje hodnoty téměř 130 000 tun CO2 ročně.

I v příštích letech bude ŠKODA AUTO dále uskutečňovat svou environmentální strategii GreenFuture. „Důsledně pracujeme na snižování vlivu na životní prostředí a na zlepšení hospodářských výsledků. U strategie GreenFuture hodně sázíme na odborné znalosti a podporu společnosti ŠKO-ENERGO,“ uzavírá Michael Oeljeklaus.

Ministerstvo životního prostředí vypořádalo novelu zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností, kterou předloží vládě k projednání a to bez rozporu. Cílem novely je především snížení počtu provozovatelů, kteří mají evidenční a případně též ohlašovací povinnosti ve vztahu k IRZ.

Nově bude příloha zákona obsahovat taxativní výčet průmyslových činností včetně prahových hodnot. Výchozím podkladem pro stanovení činností byla klasifikace CZ-NACE. V seznamu nejsou uváděny činnosti, které jsou plně pokryty evropským nařízením. Redukce by se měla dotknout asi 1/3 současných ohlašovatelů, což představuje přibližně 1700 provozoven z celkových 5 tis. Jejich úspory ministerstvo odhaduje na částku 29 mil. Kč za rok.

Spolu s výše popsanou změnou je navrženo několik dalších změn zákona. Zejména se jedná o zrušení povinnosti autorizace hlášení podávaných prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP). Druhou změnou v oblasti ISPOP je zrušení možnosti zasílání plné moci k zastupování povinného subjektu prostřednictvím datové schránky ministerstva. Nově doplňovaným ustanovením se upřesňuje formulace povinnosti vést evidenci údajů pro ohlašování do IRZ a rovněž dochází k upřesnění kompetencí MŽP.

Předkládaný návrh zákona představuje podle ministerstva kompromisní řešení, které vychází z výsledků jednání pracovní skupiny složené ze zástupců MŽP, MPO, Ministerstva zemědělství (MZe), průmyslových svazů a nevládních ekologických organizací. Pracovní skupina tak nalezla shodu, která na jedné straně znamená snížení administrativní zátěže ohlašovatelů do IRZ, zejména malých a středních podnikatelských subjektů, a na straně druhé nesnižuje pozitivní přínos IRZ z pohledu ochrany životního prostředí.

ZRÁVA ERÚ KE STAŽENÍ V Česku loni poprvé od roku 2007 meziročně klesla výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Zelené elektrárny loni vyrobily 9,17 terawatthodiny elektřiny, zatímco o rok dříve to bylo 9,27 terawatthodiny. Nejvíce elektřiny a to 33 procent spotřeboval loni průmysl, domácnostem s 25 procentním podílem patří druhé místo.

Meziroční změna výroby elektřiny brutto v roce 2014 je zanedbatelná (-1%) stejně jako u spotřeby elektřiny brutto. Největší meziroční změna výroby elektřiny brutto byla u velkých vodních elektráren nad 10MW, a to pokles o 40%. Výroba u této kategorie byla na nejnižší úrovni za sledované období, což bylo způsobeno extrémně nízkou hladinou vodních toků.

U ostatních obnovitelných zdrojů byly meziroční změny zanedbatelné. Vývoj výroby z dalších podporovaných obnovitelných zdrojů (větrné elektrárny, fotovoltaika, bioplyn, biomasa a BRKO) zaznamenal od roku 2005 významný nárůst, který začal stagnovat až v posledních dvou letech.

Pokles výroby vodních elektráren byl však kompenzován sníženou spotřebou brutto, tak že podíl výroby elektřiny brutto z obnovitelných zdrojů k tuzemské brutto spotřebě zůstal meziročně nezměněn na úrovni 13,2%. Brutto výroba paroplynových a plynových elektráren mírně vzrostla. Na významném meziročním nárůstu instalovaného výkonu v Ústeckém kraji se projevilo spuštění paroplynové Elektrárny Počerady 2 s instalovaným elektrickým výkonem 845 MW.

(Klikni na obrázek pro zvětšení)

PE - Jaderné (20%)

PE - Parní (50%)

FVE - Fotovoltaické (9%)

PPE - Paroplynové (6%)

PVE - Přečerpávající (5%)

VTE - Větrné (5%)

PSE - Plynové a spalovací (4%)

VE - Vodní (1%)

Dokument ke stažení:

Roční zpráva o provozu ES ČR pro rok 2014 (5 840 kB)

„Neříkám, že česká vláda garance nikdy neposkytne. Pokud budou do energetiky intervenovat všechny státy, nemine to ani nás,“ říká o přístupu Sobotkova kabinetu k výstavbě nových jaderných bloků náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. EurActiv s ním mluvil o závodě na výrobu jaderného paliva, využití zemního plynu, ale také o budoucnosti evropské energetiky. Kdy se členské země vzdají práva na vlastní volbu energetického mixu? Více ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

Na webových stránkách evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR) jsou nově zveřejněny údaje ohlášené za rok 2013. K dispozici jsou také údaje za 756 provozoven z České republiky. Webové stránky E-PRTR naleznete ZDE.

Zdroj: IRZ

Česku platí zákaz skládkování využitelného komunálního odpadu od roku 2024. Teprve zvýšení poplatků za skládkování ale vytvoří prostředí, v němž se vyplatí budovat nové technologie na recyklaci a zpracování odpadu. „Kdybychom dnes přestali využívat skládky, nebyli bychom konkurenceschopní,“ říká v rozhovoru pro E15 Zdeněk Horsák, generální ředitel společnosti SITA CZ, která je součástí jednotné značky SUEZ environnement působící v 70 zemích světa. Rozhovor čtěte v zítřejším vydání E15 - ZDE (nebo již dnes ZDE).

Zdroj: E15

ZÁZNAM ROZHOVORU Voda v pražských Dejvicích a Bubenči už je opět pitná. Jak ale Pražské vodovody a kanalizace zajistí, aby se podobný případ v budoucnu neopakoval? Kdo nese odpovědnost? A jak mohou o odškodnění žádat ti, kteří měli kvůli závadné vodě zdravotní komplikace? Na to se zeptá dnes moderátorka Českého rozhlasu Radiožurnálu Karolína Koubová generálního ředitele Pražských vodovodů a kanalizací Petra Mrkose v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu po 17 hodině.

Spojenectví předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové a poslanců za Úsvit přímé demokracie pokračuje, píše dnes server E15. Osm poslanců Úsvitu přišlo s novelou nedávno schváleného energetického zákona, díky níž by se od 1. ledna příštího roku na Vitáskovou nevztahoval zákon o státní službě. Zároveň požadují, aby poslanci novelu schválili už v prvním čtení. Teď má jejich návrh na stole vláda. Více ZDE

Psali jsme:

První legislativní změna novely energetického zákona je na světě (28.5.2015)

Zdroj: E15

Podle údajů společnosti ECOBAT vytřídili Češi v roce 2014 ve vybraných obchodních řetězcích po celé České republice celkem 33,1 tuny použitých baterií a akumulátorů. Nejaktivnější byli zákazníci řetězce Kaufland. Evropské unie požaduje od příštího roku sběr téměř poloviny baterií uvedených na trh, tudíž supermarkety mohou podle společnosti sehrát jednu z klíčových rolí. Více ZDE

NOVÉ DOTACE Už zítra začne Agentura ochrany přírody a krajiny ČR přijímat žádosti na projekty se zaměřením na zlepšení přírody a krajiny. V poslední, 66. výzvě z končícího Operačního programu Životní prostředí 2007–2013 je na projekty na podporu biodiverzity, obnovu krajinných struktur, úpravu vodního režimu krajiny, regeneraci urbanizované krajiny atd. připraveno pro žadatele celkem 200 mil. Kč.

Dnes vyhlášená výzva je podle ministra životního prostředí R. Brabce poslední šancí pro žadatele v končícím programovém období, kteří se svými projekty neuspěli v předchozích výzvách, protože nesplnili například formální náležitosti apod. Nyní mají příležitost své žádosti doplnit či opravit a požádat znovu o dotaci.

66. výzva je určena pro žadatele s projekty, jež podporují biodiverzitu, obnovu krajinných struktur, optimalizaci vodního režimu krajiny, regeneraci urbanizované krajiny a prevenci sesuvů, skalních zřícení a monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a také hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů, včetně zdrojů podzemních vod.

Příjem žádostí o dotaci začne už zítra, 2. června, a skončí 19. června 2015. Vzhledem ke krátké době na podání žádostí, bude možné některé vybrané přílohy doručit na Státní fond životního prostředí ČR až měsíc po ukončení příjmu žádostí.

„Uvědomujeme si krátký čas, který zbývá na realizaci projektů, proto volíme i tuto formu administrace žádostí,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman a dodává: „naším úkolem pak bude projekty ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR vyhodnotit a na přelomu července a srpna už budou žadatelé znát výsledky.“  

Žádost musí zájemci o dotaci doručit na příslušná regionální pracoviště AOPK ČR do 16 hodin posledního dne výzvy. Pokud pošlou žádost poštou, je rozhodující datum a čas doručení a je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou.

Dokumenty ke stažení:

LXVI. výzva - text výzvy

LXVI. výzva - Hodnoticí kritéria

Výklad pojmů - tůň, mokřad, malá vodní nádrž

Náklady obvyklých opatření

Stát začne během následujících týdnů aktivně kontrolovat, jak se obce vypořádaly s povinnosti zpracovávat bioodpad. Nařízení platí formálně od dubna, pro řadu zastupitelstev jde ale o nepříjemný zásah do obecních rozpočtů. V případě zjištění nedostatků ale mohou přijít až milionové pokuty. Inspektoři nyní slibují, že po dvou měsících od zavedení začnou důsledněji kontrolovat, zda obce nařízení plní. Existují přitom obce, které zatím trávu a další odpady nesvážejí. Více v reportáži ČT24 ZDE.

Zdroj: ČT24

Generální finanční ředitelství při aplikování zákona o podporovaných zdrojích energie zvýhodnilo stát a nerespektovalo zásadu právního státu, že v případě nejasností se zákon vykládá ve prospěch adresátů. Někteří výrobci elektřiny z malých fotovoltaických elektráren tak byli nuceni zaplatit dodatkovou daň, přestože je od ní zákon osvobozoval.

Protože Generální finanční ředitelství odmítá pochybení napravit, a nápravu neprovedlo ani Ministerstvo financí, které postup Generálního finančního ředitelství považovalo za správný, rozhodl se zástupce veřejné ochránkyně práv záležitost zveřejnit, aby tím současně upozornil poškozené výrobce elektřiny, že jedinou možností obrany je správní žaloba (pokud se ve lhůtách daňového řádu bránili placení odvodu a pokud jim už neuplynula lhůta pro podání správní žaloby).

Zástupce ochránkyně dospěl k závěru nesprávného postupu Generálního finančního ředitelství po šetření stížnosti, v níž provozovatel malé fotovoltaické elektrárny s výkonem 28 kWp namítal, že po něm byl vyžadován odvod za elektřinu vyrobenou v období 30. 5. - 31. 12. 2012, ačkoli v té době platilo ustanovení zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, které ho od odvodů osvobozovalo. V podobné situaci se mohla ocitnout i řada dalších provozovatelů malých fotovoltaických elektráren.

Problém způsobily nejasnosti právní úpravy.

Až do 25. května 2012 byli od odvodu z elektřiny ze slunečního záření osvobozeni pouze ti, kdo měli malou fotovoltaickou elektrárnu o výkonu do 30 kWp umístěnou na střešní konstrukci nebo na zdi své budovy. Po tomto datu byla kvůli novému zákonu (č. 165/2012 Sb.), jež nabýval účinnosti po částech, právní úprava nejasná.

Už k 30. květnu 2012 vstoupilo v  účinnost jeho ustanovení, které rozšířilo osvobození i na malé fotovoltaické elektrárny, které nejsou na střechách a stěnách budov. Nadále však byla v účinnosti stará užší právní úprava osvobození  (zákonodárce zamýšlel původní osvobození zrušit, formálně tak však neučinil). Od 30. května 2012 tak vedle sebe existovala dvě různě široká osvobozující ustanovení.

Podle zástupce veřejné ochránkyně práv má právní stát povinnost co nejpřesněji formulovat ustanovení právních předpisů a neučiní-li tak, leží problém na jeho straně. "Není možné, aby byl zákon vykládán v neprospěch adresátů. Jestliže stát dopustil, aby byly současně účinné dvě právní úpravy týkající se osvobození provozovatelů malých fotovoltaických elektráren od odvodů, musí pro rozhodování zvolit tu, která je výhodnější pro provozovatele", konstatuje zástupce ochránkyně. Povinnost aplikovat širší osvobození lze podle něj navíc dovodit i z výkladového pravidla „zákon pozdější ruší zákon předchozí“. Od 30. května 2012 tak měli být od dodatkové daně osvobozeni všichni provozovatelé fotovoltaických elektráren do 30 kWp, bez ohledu na to, kde byla elektrárna umístěna. Tento závěr ostatně vyplývá i z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. listopadu 2013, sp. zn. 9 Afs 25/2013-93 (ačkoliv vycházel z jiné právní argumentace).

Na ředitelství České inspekce životního prostředí v Praze byla ukončena, až na dvě výjimky, výběrová řízení vyhlášená v souvislosti s postupnou aplikací služebního zákona. Odbory, které nesplňovaly požadavky na velikost, bylo nutné zrušit a zřídit místo nich oddělení.  Tato změna proběhne k 1. 6. 2015. V této souvislosti bylo v pátek 15. května odvoláno deset vedoucích zaměstnanců a na pracovní místa nově zřizovaných oddělení byla vyhlášena výběrová řízení. Do nich se přihlásilo osm z deseti dosavadních vedoucích a všichni uspěli.

Neobsazená zůstává prozatím pozice vedoucí právního oddělení, na kterou bude vypsáno nové výběrové řízení a také pozice vedoucí oddělení vnitřní kontroly, kde výběrové řízení dosud probíhá. Nový organizační řád upravuje organizační strukturu do souladu s požadavky služebního zákona. Všechny tyto nezbytné změny byly projednány s odborovou organizací a s vedením Ministerstva životního prostředí.

Související článek:

ČTK: Na ČIŽP jsou další velké personální změny, vzbuzují ale obavy (22.5.2015)

Na ČIŽP bylo odvoláno deset vedoucích zaměstnanců kvůli služebnímu zákonu (19.5.2015)

Zdroj: ČIŽP
 

Pozemkové úpravy, jejichž cílem je zpřístupnit a chránit půdu, postupují v České republice velmi pomalu. Trvat mohou vzhledem k dosavadnímu vývoji ještě několik desetiletí. Na základě kontroly za roky 2011 až 2013 to tvrdí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Úpravy podle něj zpomaluje také nerovnoměrné čerpání evropských dotací z Programu rozvoje venkova.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil hospodaření s penězi určenými na úhradu pozemkových úprav. Ty rozdělovalo Ministerstvo zemědělství (MZe) z Programu rozvoje venkova a dalších zdrojů. Kontrola se zaměřila na roky 2011 až 2013, v některých případech ale zasáhla i do let předcházejících a následujících. MZe v letech 2007 až 2014 vynaložilo na pozemkové úpravy z různých zdrojů celkem 13 miliard korun. Z výsledků kontroly vyplynulo, že se peníze nedařilo v tomto období čerpat rovnoměrně, ročně se investice do pozemkových úprav pohybovaly od 1,2 do 2,1 miliardy korun. Prostředky z Programu rozvoje venkova tvořily 34 % celkových investic do pozemkových úprav.

V České republice je vlastní realizace navržených pozemkových úprav dlouhodobě velmi pomalá. Od roku 1995 se ve zpracovaných katastrálních územích dokončilo jen 9 % z navrhovaných opatření, která měla za cíl zpřístupnění pozemků, provedení protierozních opatření, dále vodohospodářských opatření a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí. Jejich dokončení může vzhledem k dosavadnímu vývoji trvat ještě několik desetiletí.

Pozemkové úpravy: jsou suborem opatření, která zavádí do života venkova zásadní změnu v chápání vztahu ke krajině, způsoby jejího užívání a správy majetku, činí venkov přívětivým sociálním prostorem s malebnou krajinou. Dávají konkrétní podobu krajině a to jak podrobným uspořádáním vlastnických vztahů k pozemkům, tak pomocí nezbytných společných opatření v podobě nových polních cest, prvků územního systému ekologické stability, protierozních a vodohospodář­ských opatření. Mají fenomén řešení majetkoprávních vztahů v kombinaci s veřejným zájmem.

 

Zdroj: MZe

Například z navrhovaných protierozních opatření se od roku 1995 podařilo uskutečnit jen 7 %. V České republice je přitom ohroženo zhruba 50 % orné půdy vodní erozí a téměř 10 % erozí větrnou. Většina ohrožené půdy tak není systematicky chráněna a orné půdy trvale ubývá.

Cílem Programu rozvoje venkova bylo zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, zlepšení životního prostředí a krajiny a zlepšování kvality života ve venkovských oblastech. Na nízké čerpání peněz v oblasti pozemkových úprav měl vliv například rozdíl mezi cenami uvedenými v dohodách o poskytnutí dotace a vysoutěženými cenami, který dosahoval až 50 % předpokládaného objemu. Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) ale získal informaci o rozdílu mezi plánovanou a skutečnou cenou projektů v průměru až po 241 dnech. Po tuto dobu SZIF ovšem vázal alokované peníze na daný projekt, a nemohl je proto rozdělit jinam. MZe totiž nestanovilo příjemci dotace povinnost fond neprodleně po uzavření smlouvy se zhotovitelem informovat o sjednané ceně. Pravidla ministerstvo změnilo až v roce 2014.

Podle kontrolorů je složité vyhodnotit, jaké dopady mají uskutečněné pozemkové úpravy. Cíle programu jsou totiž dlouhodobé a obtížně měřitelné. MZe nastavilo pro hodnocení průběhu pozemkových úprav ukazatele, které nevypovídají o naplňování navrhovaných opatření a účinnosti pozemkových úprav. Právní úprava zároveň neumožňuje ministerstvu ani Státnímu pozemkovému úřadu vymáhat provádění navrhovaných organizačních a agrotechnických protierozních opatření. Sankce za jejich neplnění spadají do gesce Ministerstva životního prostředí. Ministerstva ale spolu v této oblasti nespolupracují.

Plány společných zařízení zahrnují:

1. opatření ke zpřístupnění pozemků,
2. protierozní opatření,
3. vodohospodářská opatření,
4. opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí.

Zdroj: NKÚ, ČTK