Začíná poslední týden krátké parlamentní letní přestávky. Už od 1. září se práce Evropského parlamentu zase bude řídit čtyřmi barvami parlamentního kalendáře, z nichž každá označuje jiný druh činnosti Parlamentu, od schůzí výborů a politických skupin, až po plenární zasedání. Takže co to znamená, když je daný týden v kalendáři označen červenou, modrou, růžovou nebo tyrkysovou?

Růžová – schůze výborů

Každý poslanec Evropského parlamentu pracuje v jednom nebo více parlamentních výborech, které jsou zaměřeny na konkrétní oblasti evropské politiky. Jejich zaměření sahá od zahraničních věcí přes ekonomické otázky, až po občanská práva, vzdělávání a kulturu.

Výbory se schází během růžově označených týdnů. Poslanci z různých politických skupin tu podrobně diskutují o návrzích právních předpisů, navrhují jejich změny, posuzují návrhy Komise a Rady a vypracovávají zprávy, které jsou potom předkládány k debatě a hlasování na plenárním zasedání.

Modrá – schůze politických skupin

Během týdnů nesoucích v parlamentním kalendáři modrou barvu se poslanci schází se svými kolegy ze své politické skupiny. V politických skupinách se sdružují poslanci z různých národních politických stran se stejnými politickými názory a postoji. K vytvoření politické skupiny je potřeba nejméně 25 poslanců zvolených v alespoň čtvrtině členských zemí – v současné době tedy musí zastupovat alespoň 7 zemí. Nové volební období zahájil Evropský parlament se sedmi politickými skupinami.

Během schůzí politických skupin jednají poslanci o navrhovaných právních předpisech, o kterých se bude diskutovat a hlasovat na nadcházejícím plenárním zasedání. Politické skupiny posuzují zprávy parlamentních výborů a pozměňovací návrhy a vypracovávají postoj skupiny k jednotlivým návrhům.

Červená – plenární zasedání

Přípravné práce výborů a politických skupin vyvrcholí během plenárních zasedání. Ta jsou v kalendáři označena červenou barvou a odehrávají se ve Štrasburku nebo v Bruselu. Při plenárních zasedáních se sejdou všichni poslanci najednou a jednají o důležitých tématech, hlasují o zásadních rozhodnutích a přijímají, pozměňují nebo odmítají legislativní návrhy.

První poprázdninové plenární zasedání proběhne 15. - 18. září.

Tyrkysová – činnost mimo Parlament

Během týdne, označeného tyrkysovou barvou, se poslanci věnují činnosti mimo Evropský parlament. Buď pracují ve svých domovských zemích, kde mají možnost být v bližším kontaktu se svými voliči, nebo v rámci parlamentních delegací vyjíždí na jednání mimo Evropskou unii.

Dokument ke stažení:

Dnes 28. srpna 2014 se od 9:00 hodin koná mimořádné zasedání Legislativní rady vlády (LRV) ČR. K projednání má celkem osm návrhů zákonů. Z hlediska členství České republiky v Evropské unii má velký význam novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (bod 6. programu). Rada dále projedná energetický zákon a novelu zákona o veřejných zakázkách (bod 2. programu). Rada také projedná zákoník práce, novelu občanského soudního řádu anebo zákon o významné tržní síle.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Cílem předloženého návrhu zákona je urychleně zajistit kompatibilitu české právní úpravy posuzování vlivů na životní prostředí se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, (tzv. EIA směrnice).

Evropská komise má k české právní úpravě v oblasti EIA dlouhodobé výtky, především v oblasti účasti veřejnosti v řízeních navazujících na proces EIA, tedy v územním a stavebním řízení, a dále v oblasti účinného přístupu veřejnosti k soudům. V návrhu novely zákona jsou zapracována řešení těchto výtek. Mezi hlavní novinky patří rozšíření účasti veřejnosti v procesu povolování záměrů a tzv. coherence stamp, který v navazujících řízeních (územním a stavebním) potvrdí, že nedošlo v průběhu řízení k tak závažným změnám projektu, které by měly významný negativní vliv na životní prostředí. Nově se stanovisko EIA stává závazné i pro další povolovací orgány a účastníci řízení mají možnost se odvolat i proti negativnímu závěru zjišťovacího řízení. Žalobu bude možné podat i bez předchozí účasti v procesu EIA.

Legislativní rada vlády doporučila vládě schválit návrh zákona ve znění jejího stanoviska.

 

Na základě stanoviska LRV došlo v novele zákona EIA zejména k následujícím změnám:

• závěr zjišťovací řízení (ZZŘ)

- tzv. pozitivní ZZŘ (je nutné provést proces EIA) bude vydáván ve formě usnesení - dosud pouze vyjádření  
- po dobu soudního přezkumu tzv. negativního ZZŘ (proces EIA se nepovede) nelze vydat povolení k záměru

• coherence stamp (CS) = ověřovací závazné stanovisko, zda (ne)došlo ke změnám záměru mezi procesem EIA a vydáním povolení

- krom stavebního řízení bude CS vydáván vždy i pro územní řízení - dosud CS obligatorní pouze pro stavební řízení a změnu stavby před dokončením
- pokud ke změnám záměru nedošlo a orgán EIA coherence stamp nevydá, vždy tuto skutečnost sdělí úřadu, který vede povolovací řízení - dosud dle novely nebylo nutné sdělení vydávat

• účast dotčené veřejnosti v povolovacích řízeních

-  30 denní lhůta pro přihlášení dotčené veřejnosti k účastenství v povolovacích řízeních - dosud 15 denní lhůta

• přístup k soudní ochraně

- dotčená veřejnost bude oprávněna podat žalobu k ochraně veřejného zájmu - dosud novela počítala s vytvořením možnosti práva dotčené veřejnosti na příznivé životní prostředí

 

 

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) a další související zákony
Cílem návrhu novely energetického zákona je zapracování relevantních ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti a dále je energetický zákon adaptován na některá nařízení Evropské unie týkajících se velkoobchodního trhu s energií a transevropských energetických sítí.

Současně návrh také reaguje na vývoj trhu s elektřinou a s plynem a rozvoj teplárenství v České republice, upravuje vztahy mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou, s plynem a v teplárenství tak, aby se usnadnila aplikovatelnost, kontrola a vymahatelnost jejich práv a povinností.

Dále návrh zákona nově zřizuje nový kolektivní orgán Energetického regulačního úřadu - Radu, upravuje předpoklady pro členství v ní a funkční období jejích členů.

Návrh zákona též obsahuje mimo jiné novelu zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie.

Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila a nově bude předložen na dalším zasedání Legislativní rady vlády (18.9.2014).

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
Předložený návrh novely zákona o veřejných zakázkách si klade za cíl především odstranění nedostatků některých ustanovení zákona, které v praxi působí jisté obtíže a které by mohly působit rovněž problematicky zejména s ohledem na připravovanou novou právní úpravu dané oblasti. Navržená úprava se týká např. konkretizace pravidel pro zadávání veřejných zakázek, zrušení seznamu hodnotitelů veřejných zakázek, do kterého jsou zapisovány fyzické osoby odborně způsobilé hodnotit nabídky, navrženou úpravou má být zavedeno nové dílčí hodnotící kritérium, kdy zadavatel bude moci zohlednit také organizaci, kvalifikaci a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, návrh úpravy je zaměřen i na urychlení rozhodovacího procesu při výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, a to zejména zavedením koncentrace řízení, rozšířením povinnosti navrhovatelů skládat kauci a úpravou podmínek zastavení a přerušení řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

Legislativní rada vlády doporučila vládě schválit návrh zákona ve znění jejího stanoviska.

Skupina ČEZ spolu s partnerem, tureckou společností Akkök, převzali od dodavatele nově vystavěnou paroplynovou elektrárnu Egemer na jihovýchodě země a včera zahájili ostrý provoz. Elektrárna dosahuje účinnosti přesahující 57 % a životnosti minimálně 30 let, přičemž by měla ročně vyrobit až 7000 GWh elektrické energie. Při výstavbě bylo třeba se vypořádat s řadou překážek, zejména s velmi náročným terénem – elektrárna totiž stojí na pláži, jen necelý kilometr od Středozemního moře. Díky této unikátní poloze však může být elektrárna chlazena přímo mořskou vodou. Více ZDE

Senátoři dnes projednali další novelu zákona o odpadech. Novela se původně zaměřovala pouze na problematiku sběren a výkupen odpadů. Nakonec při projednávání ještě v poslanecké sněmovně se novela rozšířila například o omezení skládkování nebo o povinný sběr kovů a biologicky rozložitelného odpadu. Protože senátoři dnes k normě schválili další pozměňovací návrhy, bude muset novelu znovu posoudit poslanecká sněmovna.

Výbor senátu (VHZD) přijal v úterý pozměňovací návrh, který znamená, že bude možné vykupovat odpady jen od podnikatelů a firem a platba se uskuteční bezhotovostně. Tento pozměňovací návrh nebyl senátem nakonec přijat. Senátoři se přiklonili k obdobnému pozměňovacímu návrh Výboru pro Územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí (VUZP).

VUZP původně navrhoval odložit třídění biologického rozložitelného odpadu o půl roku tedy na 1. července 2015. Nakonec senátoři schválili pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu výboru, kterým zkrátili odložení pouze na 1. dubna 2014.

Přijatý pozměňovací návrh výboru senátu znamená, že provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí za odpad, s výjimkou autovraků, který mu byl předán fyzickou nepodnikající osobou, poskytnout jakékoliv peněžité nebo nepeněžité plnění, jeho závazný příslib či poukaz. Provozovatel tohoto zařízení dále může za předaný odpad poskytnout peněžité plnění pouze právnické osobě nebo fyzické podnikající osobě, a to pouze formou bezhotovostní platby na účet dané právnické osoby nebo fyzické podnikající osoby.

Novelu zákona znovu bude muset posoudit poslanecká sněmovna, ta může s pozměňovacím návrhem senátu souhlasit nebo se přiklonit k původnímu znění.  Jednací řád PSP ČR říká, že pokud Senát vrátí Sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, předseda jej na nejbližší schůzi, nejdříve však za 10 dnů od doručení poslancům předloží Sněmovně znovu, aby o něm hlasovala ve znění schváleném Senátem; přijme-li Sněmovna usnesení, jímž vysloví souhlas s návrhem Senátu, je návrh zákona přijat. Neschválí-li Sněmovna návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu. Návrh zákona je přijat, schválí-li jej Sněmovna nadpoloviční většinou všech poslanců.

Poslanci dříve ve třetím čtení novelu rozšířili o povinné třídění kovů a biologického rozložitelného odpadu a o omezení skládkování veškerého směsného komunálního odpadu, využitelného a recyklovatelného odpadu v termínu roku 2024. Na skládky budou moci provozovatelé ukládat méně materiálu na její zabezpečení, a to nejvýše pětinu celkové hmotnosti. Dále by mělo také Ministerstvo zemědělství ČR se podílet na prováděcích předpisech, které souvisejí právě s biologicky rozložitelným odpadem.

Aktuality z jednání senátu dne 27.8.2014:

• Hlasování:
  • Návrh na zamítnutí: NÁVRH NEBYL PŘIJAT
  • Pozměňovací návrh (dále PN) k PN VUZP (posunutí účinnosti pro sběr BRO na 1. duben 2015 namísto 1. července 2015): SCHVÁLENO
  • Pozměňovací návrh VUZP (v kontextu výše uvedeného): SCHVÁLENO
  • Senátor Vystrčil - stáhl svůj PN
  • PN senátora Eyberta - nehlasovatelný
  • Pozměňovací návrhy VHZD: ZAMÍTNUT
  • Vracení zákona ve znění pozměňovacích návrhů: SCHVÁLENO

• Zvukový záznam vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce v senátu - ZDE

• Stenozáznam z jednání - ZDE

• Diskuze: Senátor Pavel Eybert navrhne pozměňovací návrh, který vrací text senátního návrhu novely zákona k původnímu znění. Dále v obecné rozpravě oznámil i senátor Miloš Vystrčil, že předloží vlastní pozměňovací návrh (obecně závazná vyhláška - podmínky provozu sběren a výkupen). Senátor Vladimír Dryml řekl, že navrhne návrh na zamítnutí. Senátor Horník upozornil, že MŽP slíbilo vypracovat vzorovou vyhlášku pro obce z pohledu BRO (do konce října)

• Výbor pro Územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal novelu zákona dnes dopoledne - text usnesení je uveden níže

• Senátoři schválili program schůze

• Novela zákona o odpadech je zařazena jako 5. bod dopoledního programu

Vystoupení ministra MŽP Richarda Brabce:

Odkaz na senátní tisk:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 324/

• Senát návrh vrátil sněmovně s pozměňovacími návrhy (usnesení č. 585)

• Návrh zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu rozeslán 28. 8. 2014 poslancům jako tisk 153/4

• Dokument Senátu doručen sněmovně a rozeslán 28. 8. 2014 poslancům jako tisk 153/5

Pozměňovací návrhy výborů:

A) Výbor pro Územní ro zvoj, veřejnou správu a životní prostředí (VUZP) ze dne 27.8.2014: SCHVÁLEN

1. V čl. I za bod 1 vložit nový bod 2, který zní:

2. Článek III upravit takto:

B) Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu (VH ZD) ze dne 26.8.2014: ZAMÍTNUT

Text navrhované novely zákona (přijatý PSP ČR):

§ 17 včetně nadpisu zní:

„§ 17 Povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem

(1) Na obce se vztahují povinnosti původců podle § 16, pokud dále zákon nestanoví jinak.

(2) Obec ve své samostatné působnosti stanoví obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území. Obecně závaznou vyhláškou může stanovit také systém nakládání se stavebními odpady produkovanými na jejím katastrálním území nepodnikajícími fyzickými osobami.

(3) Obec je povinna zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými nepodnikajícími osobami na jejím katastrálním území. Obec je povinna zajistit místa pro oddělen é soustřeďování složek komunálního odpadu, minimálně nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Ministerstvo může stanovit vyhláškou podrobnosti rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálníc
h odpadů.

(4) Původci, kteří produkují odpad podobný komunálnímu odpadu, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů zavedeného obcí. Smlouva musí být písemná a musí obsaho vat vždy výši sjednané ceny za tuto službu.

(5) Fyzické osoby a původci odpadů zapojení do systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů zavedeného obcí jsou povinni v souladu s obecně závaznou vyhláškou obce komu nální odpad a odpad podobný komunálnímu odpadu třídit a odkládat odděleně na místa k tomu obcí určená, pokud s odpadem nenakládají nebo se jej nezbavují jiným způsobem stanoveným tímto zákonem.

(6) Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, tří dění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona o místních poplatcích.

1. V § 21 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
„d) seznam odpadů, které je možné využívat jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky, a požadavky na jejich využívání,
e) výčet recyklovatelných a využitelných odpadů, které je od roku 2024 zakázáno ukládat na skládku.“.

2. V § 21 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:

"(6) Jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky je možné využívat pouze odpady stanovené prováděcím právním předpisem, které svými technickými parametry tomuto účelu odpovídají.

(7) Na skládky je od roku 2024 zakázáno ukládat směsný komunální odpad a recyklovatelné a využitelné odpady stanovené prováděcím právním předpisem.“.

3. V § 45 odst. 3 se doplňuje věta „Maximální celkové množství odpadů uložených na skládku jako materiál pro technické zabezpečení skládky může dosa
hovat maximální výše 20 % celkové hmotnosti odpadů uložených na skládku v daném kalendářním roce.“.

4. V § 73 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo zemědělství spolupracuje na tvorbě prováděcích práv ních předpisů, které se týkají nakládání s biologicky rozložitelnými odpady.“.

5. V § 78 odst. 4 písm. b) se za slova „v právních předpisech“ vkládají slova „nebo poruší zákaz výkupu odpadů stanovených prováděcím právním předpisem od fyzických osob“.

Čl. II
Přechodné ustanovení

Správní řízení podle § 78 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, která nebyla pravomocně skončena před nabytím účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Čl. III
Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 6, který nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Vedení Plzeňského kraje, měst Klatov, Sušice a svazu šumavských obcí dnes podepsali v Plzni memorandum o šumavském parku. Do konce týdne ho rozešlou všem poslancům, které vyzývají, aby hlasovali pro speciální zákon o Národním parku Šumava (NPŠ). Chtějí tak zabránit zhoršujícímu se stavu přírodního bohatství Šumavy, úbytku pracovních sil, stagnující návštěvnosti a dlouhotrvajícímu odlivu obyvatel, řekli ČTK hejtman Václav Šlajs (ČSSD) a starostové. Sněmovna má senátní návrh zákona o šumavském parku projednávat v září, ale 30. července ho odmítla vláda. Více ZDE

Zdroj: ČeskéNoviny.cz

Ve Sbírce předpisů ČR vychází nová novela zákona o odpadech č. 184/2014 Sb. Novela zákona transponuje evropskou směrnici o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ). Novela zákona o odpadech - OEEZ mimo jiné zavádí: novou úpravu definice výrobce elektrozařízení, rozšíření povinnosti posledních prodejců odebírat použitá elektrozařízení, navýšení minimální úrovně dalšího využití elektroodpadu, zřízení centrálního registru míst zpětného odběru, který usnadní konečným uživatelům přístup k informacím o jim dostupných místech zpětného odběru elektrozařízení, zjednodušení administrativní podoby Seznamu výrobců elektrozařízení, větší hustotu míst zpětného odběru pro elektrozařízení pocházející z domácností. Novela bude platná od 1. října 2014 s výjimkou ustanovení čl. I bodů 33 a 37 až 39, které nabývají účinnosti dnem 1. června 2015. Text novely zákona najdete v rubrice Právo ZDE.

Přípravy na další programové období probíhají již několik měsíců na úrovni ministerstev, vlády ČR a ve spolupráci s Evropskou komisí. Součástí příprav je i tvorba dokumentů, nezbytných pro administraci projektů. Státní fond životního prostředí ČR bude i v dalším období zprostředkujícím subjektem, který se proto nyní na přípravě nových programových dokumentů významně podílí.

„Rádi bychom využili zkušenosti a poznatky všech, kteří se do končícího Operačního programu Životní prostředí zapojili a pomohou nám nastavit administraci projektů způsobem, který se vyvaruje zbytečného opakování chyb předchozího období, které ve svém důsledku zpomalovaly čerpání i žadatele," řekl k záměrům fondu jeho ředitel Petr Valdman.

Se začátkem nového programového období Operačního programu Životní prostředí 2014-2020 připravuje státní fond na přelom srpna a září 2014 sérii diskusních setkání na téma administrace žádostí, realizace projektů a kontrola projektů. Cílem setkání bude prodiskutovat poznatky z administrace Operačního programu Životní prostředí 2007-2013 a najít způsob, jak zlepšit nastavení postupů a dokumentů pro období nastávající. SFŽP věří, že se takových diskuzí rádi zúčastníte i vyplněním dotazníku.

Vyplnění dotazníku:

Dotazník najdete ZDE. Po vyplnění zašlete, prosím, dotazník na adresu Zelené linky: dotazy@sfzp.cz, do předmětu e-mailu napište Dotazník OPŽP 2014+.

Zdroj: SFŽP

CENIA, česká informační agentura životního prostředí hledá v současné době perspektivního kandidáta na pozici specialista IPPC. Profil pozice: příprava a zpracování vyjádření k žádostem o vydání integrovaného povolení, řešení problematiky v oblasti chemického průmyslu a zpracování dřeva (výroba desek na bázi dřeva), řešení problematiky technické ochrany životního prostředí, spolupráce na projektech CENIA.

Profil kandidáta:

• vysokoškolské vzdělání (chemické obory, případně technologie zpracování dřeva)
• minimálně 2 roky praxe na obdobné pozici v chemickém průmyslu nebo v průmyslu zpracování dřeva
• orientace v problematice integrované prevence a v legislativě životního prostředí
• kvalifikační předpoklady k získání odborné způsobilosti dle zákona č. 76/2002 Sb. (požadavky na rozsah odborných znalostí jsou uvedeny zde.)
• aktivní přístup, samostatnost, organizační dovednosti
• schopnost práce v týmu
• písemný i slovní projev na dobré úrovni
• schopnost prezentace na seminářích a konferencích
• uživatelská znalost Aj
• ochota dále se vzdělávat
• dobrá znalost práce s PC

Nabízíme:

• tvůrčí a kreativní zaměstnání
• odměňování podle zákoníku práce a nařízení vlády č. 564/2006Sb., osobní ohodnocení, mimořádné odměny, možnost zapojení do prací na projektech
• zaměstnanecké benefity, pružnou pracovní dobu, 5 týdnů dovolené
• možnost dalšího odborného růstu
• nástup – říjen 2014
• pracoviště – Praha 10

Vaše životopisy zasílejte do 12. 9. 2014 na adresu eva.branisova(zavináč)cenia(tečka)cz. Případné odborné dotazy týkající se pracovní náplně Vám zodpoví Jan Kolář, tel: 267 125 323.

Zdroj: CENIA

Knižní tip Monografie pojednává o vývoji, postavení a aplikaci principu „znečišťovatel platí“ v právu životního prostředí a v souvisejících právních oblastech - energetika, doprava, hornictví, zemědělství. Princip „znečišťovatel platí“ představuje na evropské úrovni, resp. v rámci členských států OECD již poměrně dlouho uznávaný a prakticky uplatňovaný ekonomicko-právní princip vedoucí k internalizaci nákladů na ochranu životního prostředí. Popisovaný princip představuje jeden ze základních principů práva životního prostředí, na němž je podle čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování EU založena politika EU v oblasti ochrany životního prostředí.

Publikace popisuje vývoj tohoto principu a jeho rozšíření v členských státech OECD a následně v právu EU. Princip je analyzován z hlediska jeho aplikace v rámci mezinárodního práva, práva EU a vnitrostátního práva ČR, je zmíněno jeho provedení v právní úpravě USA.

Monografie přibližuje jednotlivé nástroje provádějící princip „znečišťovatel platí“, mezi které se řadí zejména ekonomické nástroje - různé platby za znečišťování životního prostředí - a odpovědnostní nástroje - odpovědnost za škody na životním prostředí, resp. ekologickou újmu. Z hlediska ekonomických nástrojů se text zaměřuje zejména na poplatky za znečištění životního prostředí, ekologické daně a obchodovatelná povolení a kredity. Zatímco ekonomické nástroje postupují ex ante a naplňují tak zejména motivační (preventivní) funkci, odpovědností nástroje zaujímají k aplikaci principu přístup ex post a plní proto hlavně funkci kompenzační.

Autoři: Ondřej Vícha Nakladatelství: Linde Praha (odkaz na knižní titul) Datum vydání: červenec 2014 Vydání: 1. ISBN: 978-80-7201-947-2 EAN: 9788072019472 Formát: A5, brožovaný Rozsah: 240 stran Cena: 280 Kč Obsah publikace: - ZDE

Recenze

Princip „znečišťovatel platí“ (angl. polluter-pays principle) je výchozím principem environmentální politiky Evropské unie již od jejích počátků v 70. letech. V době, kdy Evropské hospodářské společenství nemělo explicitní pravomoc pro oblast ochrany životního prostředí, zvolila Komise princip „znečišťovatel platí“ jako výchozí princip nově vznikající environmentální politiky z důvodu, aby ujistila členské státy, že aktivity Společenství v této oblasti nebudou znamenat navýšení jejich odvodů do společného rozpočtu.

Přestože je princip „znečišťovatel platí“ základem environmentální politiky EU téměř 40 let, je stále aktuální, což prokazuje i nejnovější, v pořadí již sedmý akční program EU pro oblast ochrany životního prostředí, který je na principu „znečišťovatel platí“ vystavěn. Uplatnění tohoto principu souvisí s trvající potřebou internalizovat systematičtěji externality, které významně ovlivňují nejen ekonomiku a životní prostředí, ale i kvalitu života a zdraví obyvatelstva. Princip znečišťovatel platí“ se promítá nejen do Státní politiky životního prostředí ČR 2012-2020 a Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, ale i do environmentální legislativy, skrze kterou významně ovlivňuje okruh povinností subjektů podnikajících v České republice.

Publikaci Ondřeje Víchy považuji v současné době „ekonomické krize“, kdy ochrana životního prostředí jako společné hodnoty často ustupuje celé řadě mnohdy kontroverzních ekonomických záměrů a plánů, které mají nastartovat hospodářský růst, za velmi potřebnou. Princip „znečišťovatel platí“ je základem mnoha konkrétních nástrojů regulace lidské činnosti směřující k odpovědnému přístupu znečišťovatelů k ochraně životního prostředí. V česky psané odborné literatuře doposud nebyla vydána žádná tak rozsáhlá a komplexní analýza tohoto významného principu environmentální politiky a práva. Kniha čtivým a srozumitelným způsobem pojednává nejen o teoretických základech principu „znečišťovatel platí“ na mezinárodní, unijní i vnitrostátní úrovni, ale zaměřuje se také na konkrétní projevy aplikace tohoto principu v praxi. Autor se ve své knize podrobně věnuje rovněž nedostatkům platné právní úpravy.

Na základě výše uvedeného jednoznačně vydání knihy Ondřeje Víchy doporučuji.

Autor:

JUDr. Veronika Tomoszková, Ph.D.
Katedra správního práva a správní vědy
Právnická fakulta UP v Olomouci

Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020 České republiky byla včera 26. srpna v odpoledních hodinách schválena Evropskou komisí. Dokument nastavuje základní parametry pro využívání podpory z Evropských strukturálních a investičních fondů v příštích deseti letech a Česká republika bude moci čerpat téměř 24 mld. euro.

„Přijetí dokumentu v podobě navržené Českou republikou završuje více než tříleté vyjednávání, do kterého bylo zapojené široké spektrum partnerů. Dohoda jasně definuje hlavní oblasti rozvoje ČR, které budou podporovány z evropských fondů, a nastavuje základní pravidla pro fungování celého systému. Děkuji všem partnerům, kteří odvedli veliký kus práce,“ komentovala tento významný krok ministryně Věra Jourová.

Se schválením Dohody o partnerství také úzce souvisí další vyjednávání jednotlivých operačních programů. Ty byly vládou schváleny na začátku července a poté odeslány do Bruselu k formálnímu vyjednávání. I přes intenzivní neformální jednání k programům zůstávají otevřené některé body, kterým se bude potřeba detailněji věnovat.

„Dohoda o partnerství“ přináší ČR možnost získat prostředky z unijních fondů na politiku soudržnosti (koheze) ve výši 22 miliard eur pro léta 2014-2020. Dále má ČR k dispozici 2 miliardy eur pro rozvoj venkova a 31 milionů eur na podporu rybářství. Česká republika se tak zařadila po bok dalších 14 členských států, kterým se podařilo uzavřít „dohodu o partnerství“ - zastřešující dokument, nutný pro čerpání strukturálních fondů.

„Děkuji všem partnerům v České republice i v Evropské komisi, kteří se podíleli na úspěšném vyjednávání a profesionální přípravě Dohody o partnerství. Nyní budou všichni soustředit své síly na probíhající vyjednávání jednotlivých programů. První výzvy pro čerpání finančních prostředků z fondů EU v novém programovém období lze očekávat na začátku příštího roku,“ řekl Daniel Braun, první náměstek ministryně pro místní rozvoj.

Na podzim tohoto roku plánuje Ministerstvo pro místní rozvoj představení schválené dohody a nového programového období 2014–2020 v regionech. Na přelomu října a listopadu se v Praze a dalších sedmi krajských městech uskuteční série konferencí pod názvem „Evropské fondy 2014–2020:Jednoduše pro lidi“. Cílem konferencí je představit možnosti nového programového období a upozornit na hlavní změny oproti současnému programovému období 2007-2013. Součástí konference bude také blok novinek z oblasti veřejných zakázek.

I přesto, že nastavení programového období 2014–2020 má již jasné obrysy, stále je možnost čerpat poslední dotace v programovém období 2007–2013. Čerpání v programovém obdob 2007–2013 bude probíhat až do 31. 12. 2015.

Do roku 2020 je v Česku garantovaná snížená spotřební daň na stlačený zemní plyn neboli CNG, což v praxi znamená cenu asi 18 korun za litr. Sníženou sazbou chtěla vláda motivovat řidiče k nákupu vozů na alternativní palivo. Přes rychle rostoucí zájem je počet aut na CNG v Česku v porovnání s rozvinutými evropskými státy stále zanedbatelný. Kabinet se navíc zavázal k postupnému růstu daně z nuly na evropské minimum. Ministerstvo financí na e-mail Českému rozhlasu odpovědělo, že dosud nevedlo žádné jednání o prodloužení snížené spotřební daně ze CNG po roce 2020. Od roku 2011 se spotřební daň každý druhý až třetí leden zvyšuje. Příští rok dosáhne asi 70 haléřů za kubík a v roce 2020 to bude o další 2 koruny a 10 haléřů více. Příspěvek o možném zvýšení spotřební daně na CNG připravil redaktor ČRo Matěj Skalický - záznam ZDE.

Zdroj: Rozhlas.cz (Češi si oblíbili auta na CNG. Nová sazba spotřební daně by ale mohla jeho cenu zvýšit)

UŽITEČNÉSEMINÁŘE.cz se Vás dovolují pozvat na seminář "AKTUÁLNÍ LEGISLATIVA V OBLASTI INTEGROVANÉ PREVENCE 2014 - vyhláška č.. 288/2013 Sb., a související metodické dokumenty v oblasti IPPC", který se uskuteční 11. září 2014 v Praze.

Zájemci o problematiku integrované prevence a provozovatelé průmyslových zařízení budou seznámeni s aktuálním legislativním rámcem v této oblasti. Důraz bude kladen zejména na podrobné vysvětlení metodických dokumentů, které navazují na nový prováděcí předpis (vyhláška č. 288/2013 Sb.), a jejich kontextu.

Budou prezentovány i dosavadní zkušenosti s těmito dokumenty, nejčastější dotazy a také užitečné zdroje podpůrných informací. Účelem je zlepšit orientaci v integrované prevenci, zpřístupnit využívání flexibilních mechanismů (výjimka z BAT) a zefektivnit plnění požadavků v této oblasti. 

Seminář bude vycházet z praktických poznatků přednášejících doplněných o dotazy účastníků.

Přednášející:

Ing. Jan Slavík, Ph.D. (vedoucí oddělení IPPC a IRZ Ministerstvo životního prostředí, Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence)

Další infromace:

Termín: Čtvrtek 11. září 2014, přednášky 9:00 - 15:00 hodin

Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY - Pankrác

Cena: 1417,- Kč bez DPH

Další informace získáte na UŽITEČNÉSEMINÁŘE.cz - ZDE

Obecným cílem navrhované novely zákona je zvýšit a zabezpečit ochranu zemědělského půdního fondu. Z podkladů je vyplývá, že materiál bude předložen vládě ČR variantně. Důvodem je rozpor s Ministerstvem průmyslu a obchodu ohledně výjimek z platby odvodů pro plochy průmyslových zón schvalovaných vládou v režimu zákona o investičních pobídkách. K plné shodě nedošlo se Svazem měst a obcí ČR zejména ohledně výjimek z platby odvodů, výpočtu odvodů a ohledně dělení výnosů z odvodů za odnětí zemědělské půdy. Ministerstvo vnitra požadovalo stanovit účinnost zákona až k 1. lednu 2016, rozpor byl odstraněn závazkem zajištění odpovídajícího školení.

Na konci května 20044 vláda ČR projednala další postup ve věci novelizace zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF) a rozhodla, že novela zákona o ochraně ZPF znovu zamíří do opakovaného mezirezortního připomínkového řízení. Materiál prošel zkráceným meziresortním připomínkovým řízením s variantním řešením. Buď respektovat vládní návrh schválený v prosinci 2013, tedy pokračovat v notifikačním procesu u Evropské komise, anebo materiál poslat do opakovaného připomínkového řízení, aby se k návrhu novely mohli vyjádřit členové současné vlády. Bezmála všechna ministerstva se přiklonila k druhé variantně. Ministerstvo životního prostředí tak poslalo novelu zákona znovu do mezirezortu.

Při řešení rozporu s Ministerstvem průmyslu a obchodu ohledně výjimek z platby odvodů pro plochy průmyslových zón schvalovaných vládou v režimu zákona o investičních pobídkách nedošlo k úplnému konsenzu, a proto bude materiál předkládán vládě variantně. Varianta I je taková, že ve výpočtu odvodů u staveb pro výrobu, případně skladování související s touto výrobou, umisťovaných na plochách určených k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje státu, které schvaluje na návrh MPO vláda, se nepoužijí ve výpočtu odvodů ekologické váhy vlivu, tj. koeficient násobení. Varianta II říká to, že odvody pro stavby pro výrobu, případně skladování související s touto výrobou, umisťované na takto definované plochy se nevyčíslují a nepředepisují. Předkladatel, tedy Ministerstvo životního prostředí preferuje variantu č. I.

K plné shodě nedošlo se Svazem měst a obcí ČR zejména ohledně výjimek z platby odvodů, výpočtu odvodů a ohledně dělení výnosů z odvodů za odnětí zemědělské půdy. Co se týče dělení výnosů svaz navrhoval nové rozdělní a to: 75 50 % je příjmem státního rozpočtu, 15 10 % je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a 10 40 % je příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází. Předkladatel se však domnívá, že požadavek není důvodný, neboť rozdělení odvodů platné od roku 2011 znamenalo navýšení příjmu obcí z odvodů v průměru o 100 % oproti příjmům podle právní úpravy platné do roku 2010.

Ministerstvo vnitra požadovalo stanovit účinnost zákona k 1. lednu 2016, neboť zejména pro územní samosprávné celky je nezbytná dostatečně dlouhá legisvakance. Stejný požadavek uplatnilo Hl. m. Praha. Rozpor byl odstraněn závazkem předkladatele zajistit seznámení pracovníků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností s obsahem novely tak, že bude probíhat školení pracovníků ochrany zemědělského půdního fondu krajských úřadů i pracovníků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností postupně po jednotlivých krajích. Školení budou po dohodě s pracovníky krajských úřadů prováděna v jednotlivých krajích od října letošního roku a budou ukončena před účinností novely zákona.

Z pohledu životního prostředí vláda ČR zítra projedná návrh zákona, kterým se mění zákon o hospodaření energií. Novela zákona obsahuje změny v oblastech energetického auditu, energetického posudku, hospodárného užívání energie ústředními institucemi a energetických služeb, energetické náročnosti budov, státní energetické koncepci a územní energetické koncepci. Dále vláda projedná návrh zákona, kterým se mění zákon o právu na informace o životním prostředí.

Ministerstvo životního prostředí vypracovalo návrh zákona, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostřed (dále jen „InfŽP“).

V průběhu roku 2013 byla v mezirezortním připomínkovém řízení projednána tzv. velká novela informačních zákonů. Její součástí byl návrh koncepční změny spočívající v začlenění práva na přístup k informacím o životním prostředí podle speciálního InfŽP do obecného zákona svobodném přístupu k informacím, ale i řada dalších drobných úprav upřesňujících stávající dikci zákona. Projednávání novely bylo ovšem mj. z důvodu rozpuštění Poslanecké sněmovny přerušeno na půdě Legislativní rady vlády.

Jedním z okruhů zamýšlených změn bylo upřesnění právní úpravy zpřístupňování prostorových dat. Potřeba těchto dílčích legislativních úprav vyplynula z požadavků Evropské komise, která v rámci tzv. pilotního projektu upozornila na některé nedostatky při transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (směrnice INSPIRE). Předmětem kritiky Komise je jednak chybějící nebo nesprávná transpozice některých definic a pojmů, se kterými směrnice INSPIRE pracuje, avšak InfŽP je dosud explicitně nevymezuje, dále pak Komise upozorňuje na nesprávné provedení požadavku směrnice, aby důvody, pro které je možné odepřít zpřístupnění prostorových dat, byly vykládány restriktivním způsobem aj.

Předkládaný návrh mj. zavádí:

• nové legální definice některých pojmů, např. metadata nebo služby založené na prostorových datech,

• výslovný požadavek, aby metadata vždy zahrnovala rovněž informaci o výši úhrady za zpřístupnění prostorových dat, pokud je požadována 

• pravidlo, podle kterého lze v případě průběžně aktualizovaných dat velkého objemu požadovat úhradu za prohlížecí služby založené na prostorových datech pouze tehdy, pokud tato úhrada slouží k zajištění zachování a údržby prostorových dat a zachování odpovídajících služeb založených na prostorových datech,

• povinnost restriktivního výkladu důvodů odepření zpřístupnění prostorových dat

Materiál zahrnuje rovněž úpravu v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Státní program EVVO bude vtělen do souhrnné Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj a jediného Akčního plánu Strategie VUR. Smyslem tohoto opatření je snižování administrativní náročnosti v oblasti EVVO.

Výsledek jednání vlády ČR - SCHVÁLENO

Stav vodního hospodářství ČR

Vláda dále projedná Zprávu o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2013, kterou předkládá Ministerstvo zemědělství. Cílem této každoroční zprávy je popis stavu hospodaření s vodou a ochrany vod. Informuje o hydrologické bilanci, povodňových situacích, jakosti povrchové a podzemní vody, nakládání s vodami, zdrojích znečištění, správě vodních toků. Přináší také informace o vodovodech a kanalizacích, rybářství a rybníkářství, státní finanční podpoře vodního hospodářství a ochrany vod, legislativních opatřeních, prioritních úkolech a v neposlední řadě o mezinárodních vztazích a výzkumu a vývoji v obou hlavních popisovaných oblastech, tj. vodním hospodářství a ochraně vod.

Výsledek jednání vlády ČR - SCHVÁLENO

Mohlo by Vás zajímat:

Přehled legislativních novinek za srpen 2014

ECHO: Senát projedná novelu zákona o odpadech (Termín: 27.8.2014)

Zdroj: podkladové materiály k návrhům zákonů, MZE