Nadační fond Neuron na podporu vědy (NFN) bude vyhlašovat 4. ročník grantové soutěže určené mladým vědcům do 40 let pro rok 2014, a to pro obory fyzika, chemie, matematika, medicína a společenské vědy. Podpořen bude jeden projekt z každé oblasti, a to každý ve výši nejvýše 1 milion Kč. Žádost o nadační příspěvek může podat vysokoškolsky vzdělaný odborník do 40 let zabývající se doložitelně výzkumem v České republice, nebo úspěšný český vědec, který se rozhodne pro návrat ze zahraničí. Přijaty budou pouze žádosti, které budou podány prostřednictvím webového rozhraní. Za každý obor bude vybrán pouze jeden vítězný projekt. První kolo grantové soutěže Neuron proběhne od 31. ledna 2014 - 31. března 2014. Další informace ZDE.

Související článek:

Čeští vědci mohou soutěžit o 5 milionů korun. Peníze na výzkum rozdává nadační fond Neuron (EKONOM, 28.1.2014)

Zdroj: Nadační fond Neuron na podporu vědy

Úředníci Evropské komise (EK) zahájili v úterý v Praze s ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) neformální dialog o obsahu operačních programů pro léta 2014 až 2020, informuje E15.cz. Týká se to i přepracování zákona o posuzování vlivu staveb na životní prostředí, takzvané EIA. Příčinou je řízení vůči Česku, které loni v dubnu zahájila EK pro nedostatečné či nesprávné zapracování EIA do české legislativy. Vyřešení problému je jednou z „předběžných podmínek, které musí ČR splnit, aby mohla čerpat evropské peníze v příštím programovém období. Komise Česku vytkla, že národní legislativa – zákon o posuzování vlivu na životní prostředí z roku 2001 – zbytečně znevýhodňuje české podnikatele a jejich zaměstnance. Například nepřiměřenými legislativními požadavky prodlužujícími dobu přípravy staveb nebo zdražování staveb požadavky nad rámec toho, co Evropa požaduje. MMR se již snažilo problém vyřešit při přípravě novely stavebního zákona, která nabyla účinnosti na začátku minulého roku. Snaha ministerstva ale vyzněla neúspěšně.

Související článek:

Ministr Podivínský představí v Bruselu provizorní řešení legislativní úpravy zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA)

Zdroj: E15 (Evropští úředníci přijeli do Prahy jednat o dotacích, 29.1.2014)

Obrázek: Wikimedia (Vozyno)

ZVíce na: https://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/evropsti-urednici-prijeli-do-prahy-jednat-o-dotacich-1056615#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Více na: https://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/evropsti-urednici-prijeli-do-prahy-jednat-o-dotacich-1056615#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink Více na: https://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/evropsti-urednici-prijeli-do-prahy-jednat-o-dotacich-1056615#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink Více na: https://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/evropsti-urednici-prijeli-do-prahy-jednat-o-dotacich-1056615#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Vláda Bohuslava Sobotky požádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru kolem 18. února. Vláda jednala také o přípravě legislativního plánu a programového prohlášení. Další jednání vlády bude v pondělí, na programu je i senátní novela zákona o ochraně ovzduší.

Klíčová sdělení:

• vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru kolem 18. února (mimořádná schůze)
• vláda se dohodla na přípravě programového prohlášení se kterým předstoupí před Sněmovnu
• vláda bude zasedat vždy ve středu
• Legislativní plán vlády, bude hotový nejpozději v březnu
• na druhém jednání se kabinet sejde už v pondělí. Vláda by měla rozhodnout, které návrhy zákonů předložené minulou vládou stáhnou z legislativního procesu a na kterých naopak budou trvat (netýká se návrhů, které Sněmovna již projednává)
• Předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavel Bělobrádek označil za svou prioritu rozvoj kvalifikovaných pracovních sil a sepětí vědy a průmyslu
• na druhém jednání kabinet projedná Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon o ochraně ovzduší (sněmovní tisk č. 77, výměna emisních stropů)

„Celkové množství elektrické energie vyrobené spalováním bioplynu by dnes mohlo nahradit sedm jaderných reaktorů v Belgii nebo vyprodukovat téměř stejné množství elektřiny jako všechny uhelné elektrárny v České republice,“ řekl na kongresu Biogas Convention and Trade Fair v Norimberku nově zvolený prezident EBA Dr. Jan Štambaský. Nicméně u největšího producenta bioplynu – Německa – pozorujeme stagnaci, a ta je příznačné také pro zbytek Evropy. Pokračující růst produkce energie založené na výrobě bioplynu je však extrémně důležitý především pro celoevropskou energetickou bezpečnost a snižování emisí oxidu uhličitého. Více ZDE

Ve dnech 15. – 17. dubna 2014 bude v královéhradeckém Kongresovém centru Aldis probíhat již 20. ročník největší výstavy z oboru teplárenství a energetiky s názvem Teplárenské dny 2014. Teplárenské dny v Hradci Králové navazují na úspěšné ročníky v Brně, Praze, Ostravě a Plzni.

„Akce je zaměřena velmi široce, od surovin přes výrobu a distribuci tepla až po poslední kohoutek u radiátoru českých domácností. Všichni si zde najdou svá témata. Mezi tradiční účastníky patří nejen zástupci energetických společností, ale i odborná a laická veřejnost, která má zájem o informace z těchto oborů,“ popisuje obsah akce jednatelka pořadatelské agentury Adéla Trávníčková.

Výstava se neustále rozvíjí o nové obory a nabídku pro účastníky. Ti mohou nejen shlédnout výstavu teplárenských technologií a novinek, ale v rámci doprovodného programu mohou navštívit různé workshopy a konference z oblasti energetiky, teplárenství, plynárenství, výroby chladu, elektroenergetiky a podnikové ekologie. Najdou zde například témata ochrany životního prostředí, problematiku energetických zdrojů nebo informace o nejnovějších normách v této oblasti.

Návštěvnost loňského ročníku předčila očekávání
V loňském roce měli návštěvníci možnost shlédnout novinky od desítek vystavovatelů. „Poslední ročník svou návštěvností předčil všechna očekávání a hravě porazil předchozí ročníky. Sjela se odborná i laická veřejnost nejen z celé České republiky, ale i okolních států. Teplárenství má v Česku velmi důležitou tradici i historii,“ uzavírá Adéla Trávníčková.

Více informací najdete:  https://www.teplarenske-dny.cz/

Zástupci Středočeského kraje a obcí protestujících proti rozšíření letiště ve Vodochodech chtějí jednat s novými ministry životního prostředí a dopravy. Na setkání by jim chtěli předat návrh na zrušení stanoviska o vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a vyhlášení hlukového pásma pro letiště. Více ZDE

Velké překvapení vzbudily výsledky studie Centra automobilového managementu, které se pět let zabývalo vlivem třinácti největších automobilových koncernů na životní prostředí. Jako nejekologičtější v hodnocení zvítězil italsko-americký výrobce Fiat – Chrysler. Ze studie sice vychází, že jeho produkce je málo inovativní, ale co se výroby týká, nejčistší. Naopak japonské automobilky, které sázejí na ekologické inovace, v produkci emisí svých továren propadly. Cetrum automobilového managementu zkoumalo takzvané ekologické stopy automobilek od zahájení výroby vozu, až po recyklaci dílů. Za překvapivým vítězem se umístily německé automobilky Volkswagen, BMW a americký General Motors. Celý článek ZDE.

Zdroj: E15.cz (studii zveřejnil Welt.de)

Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/nejcitlivejsi-k-zivotnimu-prostredi-je-automobilka-fiat-chrysler-1056517#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/nejcitlivejsi-k-zivotnimu-prostredi-je-automobilka-fiat-chrysler-1056517#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/nejcitlivejsi-k-zivotnimu-prostredi-je-automobilka-fiat-chrysler-1056517#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Budoucí ministr životního prostředí Richard Brabec je pro odklad rozhodnutí o dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Nevidí ani důvody pro urychlené rozhodnutí, zda vůbec, nebo kdy a také v jaké oblasti prolomit limity těžby uhlí. Zároveň jako velmi nízkou kritizoval současnou výši poplatku z dobytého nerostu. Řekl to v rozhovoru pro server iDNES.cz. Dále v rozhovoru Brabec uvedl, že svým posledním předchůdcům vyčítám hlavně to, že odbornost mnohde ustoupila a z ministerstva se stalo rejdiště lobbistických organizací, které si tam prosazují svoje projekty. A především došlo k tomu, že operační program životní prostředí je dnes nejhůř čerpaným evropským fondem a hrozí, že nenávratně přijdeme o miliardy korun. Navíc, stále chybí řešení regulace vodárenských společností, není dořešená EIA, plán odpadového hospodářství a řada dalších věcí, které byly odsouvány. Celý rozhovor čtěte ZDE.

Zdroj: iDNES.cz, Českénoviny.cz

Čtyři desítky zaměstnavatelských a podnikatelských svazů z 35 zemí Evropy, zastupující dvacet milionů firem, a jejich střešní Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE požadovaly dnes v Bruselu mnohem důraznější podporu průmyslu a jeho konkurenceschopnosti. V rámci akce Den BUSINESSEUROPE - Industry Matters se vrcholní představitelé byznysu obrátili na Evropskou komisi a na evropské politiky s tím, že by měl být vypracován Průmyslový pakt pro EU, tedy strategická vize konkurenceschopnosti průmyslu jako předpokladu pro udržení vysokých životních standardů v Evropě.

BUSINESSEUROPE a jeho členské svazy vycházejí z toho, že Průmyslový pakt musí otevřít cestu k renesanci zpracovatelského průmyslu, který je páteří evropské ekonomiky a klíčovým hybatelem růstu produktivity a základem ekonomického blahobytu.

Důvody, proč je nutné podpořit evropský průmysl, jeho zástupci vysvětlují tím, že evropské podniky se v dnešním globalizovaném světě prosazují se stále většími obtížemi zejména kvůli četným omezením (daně, pracovní podmínky, obnovitelné energie atd.). Zatímco podíl Evropy na světové průmyslové výrobě v roce 2000 činil 25,7 procenta, poklesl do roku 2012 na 20,8 procenta. Naopak rozvíjející se asijské ekonomiky, které nejsou podobnými předpisy svazovány, si za stejné období polepšily z 9,6 procenta na 27,5 procenta. „Musíme jednat hned, už zítra bude příliš pozdě,“ prohlásila prezidentka BUSINESSEUROPE Emma Marcegaglia, která zahájila Den BUSINESSEUROPE.

Zpracovatelský průmysl má výrazné multiplikační efekty, generuje 57 procent exportu EU, na investicích do vědy a výzkumu se podílí více jak 65 procenty a vytváří 52 miliónů pracovních míst. Produktivita práce je v průmyslu v průměru o 15 procent vyšší než ve službách a je motorem internacionalizace. A Pakt by měl vytvořit konkurenční rámcové podmínky, které usnadní růst evropského průmyslu a služeb, zdynamizují investice a obchod, podpoří dynamické podniky a umožní rozvoj a komercializaci inovativních technologií.

Akce Den BUSINESSEUROPE, jejíž součástí byla konference „Industry Matters“, uspořádaná v Bruselu největší evropskou konfederací podnikání, byla konfrontací vůči nejnovější iniciativě Evropské komise v oblasti průmyslu, energetiky a klimatu s požadavky evropských podnikatelů.

Úvodní řeč konference pronesl předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Rámec pro panelové diskuse vytvořila úvodní prezentace Michaela Hütnera, prezidenta Německého institutu pro hospodářství (IW Köln) k výsledkům šetření a závěrům zprávy o silných a slabých stránkách evropského průmyslu „Průmysl jako motor růstu evropské ekonomiky“.

Panelové diskuse se zaměřily na téma podpory úspěšného průmyslu, konkurenceschopné energetické politiky a investic do obchodu. Řecké předsednictví reprezentoval premiér Antonis Samaras a za Komisi se účastnili komisař pro energetiku Günter Oettinger, komisař pro průmysl a podnikání Antonio Tajani a komisař pro obchod Karel de Gucht. Evropský parlament zastupoval předseda Martin Schulz. Byznysu reprezentovali šéfové nejsilnějších evropských federací MEDEF, BDI, BDA, CBI, VBO/FEB, IBEC, Lewiatan.

„Po deseti letech, co jsme v Evropské unii, je tu konečně nastartovaná iniciativa, která řeší jádro problémů, které Evropa má: zaměstnanost, pokles konkurenceschopnosti a především vysoce komplikované sociální i jiné předpisy,“ uvedl Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, členského svazu BUSINESSEUROPE, který se akce zúčastnil jako zástupce českého průmyslu.

Podle BUSINESSEUROPE by se Evropská unie měla při tvorbě Průmyslového paktu zaměřit na sedm klíčových témat:
 

• posílení konkurenceschopnosti v energetické a klimatické politice;
• otevření zahraničních trhů a uvolnění potenciálu jednotného trhu;
• podporu spolupráce pro inovace;
• rozšíření transevropských (a národních) infrastruktur;
• zlepšení přístupu k financím;
• větší zdynamičtění trhů práce, posílení flexikurity a produktivity
• a sladění vzdělávání a dovedností s potřebami průmyslu

Doporučení BUSINESSEUROPE vycházejí z květnového apelu byznysu na vypracování Průmyslového paktu a jsou podloženy studií Německého institutu pro hospodářství (IW) v Kolíně nad Rýnem i zkušenostmi podniků.

„My už jsme ty věci na poli byznysu projednávali. Myslím, že jsou velice dobře a konkrétně připraveny, což nebývalo zvykem. Teď bude hlavní, jak se to bude dařit prosazovat vůči bruselské byrokracii,“ dodal Jaroslav Hanák.

Dokument ke stažení:

Doporučení BUSINESSEUROPE pro Průmyslový pakt EU "Industry Matters" (AJ)

Čtěte také:

EU vyzývá k obrodě evropského průmyslu, pomoci mají i investice do inovací

Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR

Plyn se nahromadil v uzavřeném prostoru, což podle policie způsobilo výbuch, píše BBC. "Explozi vyvolal výboj statické elektřiny," cituje policejní prohlášení Reuters. Kontroloři na farmě odebrali vzorky plynů, aby je otestovali a vyloučili tak možnost dalšího výbuchu, informují místní média. Při explozi byla poničena střecha kravína a jedna kráva utrpěla zranění. Jedna kráva denně vyprodukuje přibližně 500 litrů metanu. Metan patří mezi skleníkové plyny a chov krav má tak podíl na znečišťování životního prostředí. Skot kromě metanu produkuje i velké množství amoniaku, jehož reakce s vodou vede ke vzniku kyselého amoniového kationtu. To v důsledku vede k okyselování půdy. Vědci proto vymýšlí způsoby, jak plyny produkované skotem zužitkovat a vytvořit z nich ekologické palivo - více čtěte ZDE.

Zdroj: iDNES.cz

Plán obsahuje opatření zaměřená na modernizaci evropského průmyslu, které má být dosaženo investováním do inovací, nových technologií, dovedností a usnadněním přístupu k finančním prostředkům. Proces urychlí využití specializovaných fondů EU.

Podle návrhu by mělo být dále vytvořeno příznivější prostředí pro podnikání zjednodušením právních předpisů a usnadněním přístupu na trhy mimo EU.

Průmyslníci představí dnes v Bruselu své plány

Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE, zastupující čtyři desítky evropských zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, organizuje dnes v Bruselu Den BUSINESSEUROPE. Jde o vrcholné setkání zástupců evropského byznysu, hájící zájmy 20 milionů firem, s komisaři Evropské komise a evropskými politiky.

V rámci Dne BUSINESSEUROPE budou mít představitelé byznysu možnost diskutovat s tvůrci evropských politik, představiteli evropských institucí a hlavami států a vlád budoucnost průmyslu v Evropě a utváření politik na podporu jeho konkurenceschopnosti. Diskuse se zaměří na zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu v Evropě, zajištění konkurenceschopné energetické politiky a přístup na třetí trhy.

„Jsem rád, že někdo začne hrát či zpívat písničku České republiky a Svazu průmyslu a dopravy ČR, protože my tvrdíme, že průmysl byl, je a musí být tradiční silou Evropy,“ uvedl Jaroslav Hanák. „Je dobře, že se konečně někdo chce zabývat evropským průmyslem, jehož podíl na HDP je slabý,“ dodal.

BUSINESSEUROPE představí dnes své poselství evropským institucím a celé evropské společnosti vycházející ze studie zpracované Německým institutem pro hospodářství IW v Kolíně (The Cologne Institute of Economic Research) analyzující silné a slabé stránky evropského průmyslu, měnící se pravidla hry a nedostatky průmyslové politiky.

 

Aktualizace: Doporučení evropských podnikatelů na podporu renesance průmyslu v Evropě, více ZDE

Zdroj: SPČR

Tvorba pracovních míst

Od opatření si EU slibuje, že posílí evropský průmysl a tím dále podpoří tvorbu pracovních míst a hospodářský růst.

Průmysl představuje čtvrtinu pracovních míst v soukromém sektoru a podílí se více než 80 % na evropském vývozu. Od začátku hospodářská krize v roce 2008 je však v útlumu, což způsobilo ztrátu 3,5 milionu pracovních míst. EU vychází s předpokladu, že zvrácení tohoto trendu je zásadní pro udržení hospodářského oživení.

Mezi její priority patří investice do klíčových oblastí, u nichž se očekává růst (jako jsou ekologická vozidla a „inteligentní“ elektrické sítě), uvolňování finančních prostředků a zdokonalování jednotného trhu, aby se podpořilo podnikání a malé podniky, například ochranou práv duševního vlastnictví.

Česká republika, jako jeden ze států EU s nejvyšším podílem průmyslu na HDP, obecně tyto cíle a náměty vítá, neboť si své postavení hodlá udržet i nadále. Česká republika již dlouhodobě poukazuje na tu skutečnost, že např. náklady na energie v energeticky náročném průmyslu jsou ve srovnání s třetími zeměmi neúměrně vysoké. Ze sdělení vyplývá, že evropské ceny energií jsou ve srovnání s USA a Ruskem dvojnásobné. Co se týče vstupních cen plynu dokonce téměř čtyřnásobné. I z těchto důvodů se stávají evropské průmyslové výrobky na třetích trzích nekonkurenceschopné. O tom i dalších palčivých tématech průmyslu bude jednat Evropská Rada na svém březnovém zasedání.

 

Zdroj: MPO

Další kroky

Komise nyní vyzývá představitele členských zemí EU, aby na svém příštím summitu tyto návrhy přijali.

Cílem Komise je, aby se do roku 2020 podíl průmyslu na HDP zvýšil ze současných 16 % na 20 %. 

Souvislosti:

Průmyslová politika EU (ANJ)

Vnitrostátní opatření nezbytná pro posílení evropského průmyslu (ANJ)

Dokument ke stažení:

For a European_Industrial Renaissance COM (2014)

Program Eurostars 2 je evropský program výzkumu a vývoje, který poskytuje možnost spolufinancování projektů z rozpočtu Evropského společenství. Jedná se o podporu založenou na pravidlech programu EUREKA a H2020. Program Eurostars 2 je zaměřen na podporu malých a středních podniků podle definice EU, které vedle své výrobní, nebo servisní činnosti provádějí vlastní činnost ve výzkumu a vývoje. Uzávěrka jedenácté výzvy je stanovena na 13. března 2014 nejpozději do 20.00 hodiny.

• Řešitelský subjekt musí mít ve své činností výzkum a vývoj, který zaujímá nejméně 10% ročního obratu, nebo nejméně 10% zaměstnanců, kteří se zabývají výzkumem a vývojem.
• Financování projektů Eurostars 2 je společně prováděno z národních finančních prostředků a z rozpočtu H2020  pro výzkum a vývoj.
• Program Eurostars 2 a jeho jednotlivé projekty využívají mechanismus programu EUREKA

Do programu  Eurostars 2 je celkem zapojeno 33 členských zemí programu EUREKA: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Holandsko,  Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Izrael, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko a Velká Británie.

Další informace jsou na webových adresách: www.eurostars-eureka.eu  a  www.msmt.cz

Dále Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlasilo výzvu k podávání žádostí o poskytnutí institucionální podpory na podporu účasti subjektů ČR v projektech mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji společných technologických iniciativ ARTEMIS a ENIAC se zahájením řešení v roce 2014. Lhůta pro předkládání žádostí začíná dne 27. ledna 2014 a končí dne 14. března 2014. Další informace ZDE.

Nejvyšší kontrolní úřad dnes zveřejnil závěry svého půlročního šetření na Ministerstvu životního prostředí. Tématem kontroly byly poradenské, konzultační a právní služby. Interpretaci zprávy vnímá MŽP jako zavádějící. Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na hospodaření ministerstva v letech 2010 až 2012. Zkontroloval nakládání s finančními prostředky a s majetkem za 133,6 milionu korun. Níže uvádíte úplnou informaci NKÚ a dále reakci MŽP. Na konci článku si můžete stáhnout "Podrobnou informaci z ukončené kontrolní akce".

NKÚ: Náklady MŽP na poradenské, konzultační a právní služby vzrostly za dva roky o 100 procent:

Kontroloři zjistili, že náklady Ministerstva životního prostředí na konzultační, poradenské a právní služby v kontrolovaném období rostly. V roce 2010 ministerstvo za tyto služby zaplatilo 23,3 milionu korun, o rok později 34,8 milionu a v roce 2012 náklady opět vzrostly na téměř 48 milionů korun za rok. V letech 2011 a 2012 například ministerstvo zaplatilo dvěma externím poradcům 848 tisíc korun za mediální služby. A to přesto, že ke konci roku 2012 disponovaly odbor kabinetu ministra a odbor tiskový a marketingu celkem dvaceti pěti zaměstnanci. V roce 2011 zase MŽP zaplatilo 240 tisíc korun za právní služby externí společnosti, jejíž hodinové sazby se pohybovaly od 5 878 korun do 12 747 korun. Ministerstvo přitom kontrolorům nepředložilo žádné dokumenty, které by dokládaly splnění objednávky.

Kontroloři se zabývali i mzdovými náklady a vývojem počtu pracovních míst, kterých je na MŽP řádově kolem šesti stovek. Zjistili, že ministerstvo v letech 2010 až 2012 ukončilo pracovní poměr s 427 zaměstnanci a za odstupné vyplatilo celkem 18,4 milionu korun. Ve stejném období přitom 318 zaměstnanců přijalo. V těchto letech zároveň výrazně vzrostl počet dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Za zmíněné tři roky jich ministerstvo uzavřelo celkem 346 a vyplatilo za ně odměny ve výši téměř 18 milionů korun. Náklady na odměny za tzv. práci na dohodu přitom meziročně markantně rostly – například mezi lety 2011 a 2012 o 90 procent. V některých případech šlo přitom o běžnou administrativní práci, kterou mohlo ministerstvo zabezpečit vlastními zaměstnanci.

Kontroloři zjistili, že ministerstvo se chovalo nehospodárně. Nakoupilo například 73 fotorámečků za 113 tisíc korun. Jejich cena se pohybovala od 592 korun do 14 760 korun za kus. V době kontroly přitom sloužilo svému účelu jen šest z nich, 64 rámečků bylo ve skladě a tři se zaměstnancům ministerstva nepodařilo dohledat.

NKÚ zkontroloval i náklady na společenské akce organizované ministerstvem. Kontroloři zjistili, že MŽP v roce 2010 například zaplatilo téměř dva miliony korun za vánoční besídky pro děti v Praze a Ostravě. Ve smlouvách ani fakturách přitom není položkový rozpis toho, za co ministerstvo peníze vyplatilo, ani další relevantní údaje jako například počet účastníků besídek apod.

Kontroloři odhalili i další nedostatky – například ve smlouvách o pronájmu nebytových prostor v sídle ministerstva nebo v účetnictví a inventarizaci.

Ve třech případech za celkem 4 miliony korun kontroloři konstatovali, že došlo k porušení rozpočtové kázně. Oznámili je proto příslušnému finančnímu úřadu.

 

1. MŽP zakoupilo 73 fotorámečků za 113 tisíc korun. Průměrná cena fotorámečku byla 1 548 korun. Z toho objemu se nedohledaly tři rámečky, každý za 592 korun, tedy celkem za 1 776 korun, což představuje 0,00001329 % hodnoty, kterou NKÚ kontroloval. Pokud se z celkové kontrolované sumy ve výši 133,6 milionu korun nedohledaly rámečky za 1 776 korun, jasně to hovoří o řádném hospodaření MŽP. Maximální cenu rámečků, kterou uvádí NKÚ, stál pouze jeden tuto sumu, tedy 14 760 korun, je umístěn v kanceláři ministra a jeho cena odpovídá jeho velikosti, 158 cm x 105 cm. Nákup rámečků v jedné zakázce vychází na jeden kus levněji, než by byla pořizovací cena při oddělených nákupech 73 rámečků. Když je potřeba cokoli dát do rámu, třeba jako protokolární dárek při oficiální příležitosti, je potřeba mít jejich zásobu, než je shánět ad hoc.

2. MŽP mezi roky 2012 a 2013 uspořilo na mzdách svých zaměstnanců 24 milionů korun. V letech 2010 až 2012 opustilo MŽP z důvodu odchodem dohodou, nástupem na mateřskou dovolenou nebo zrušením pracovního místa 109 zaměstnanců. Snižování počtu státních zaměstnanců bylo prioritou minulých vlád, proto jsou tyto počty o snižování stavu zcela v pořádku.

3. Počet dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vzrostl právě proto, že externisté byli v rámci povinných kontrol projektů financovaných z Operačního programu Životní prostředí placeni za odvedenou práci, nikoli na IČ, jak tomu bylo v minulých letech. Dalšími dohodami byli pokryti pracovníci v různých pracovních komisích. S koncem programového období Operačního programu životní prostředí logicky rostl počet dokončených projektů a tím se i analogicky zvyšoval počet kontrol. Značná část těchto finančních prostředků byla vyplácena z technické asistence OPŽP, tedy z peněz z Bruselu. Průměrná vyplacená částka na uzavřené dohody se v průměru měsíčně pohybovala na výši 4 335 korun. Dále se financovaly analýzy např. na tvorbu Plánu odpadového hospodářství, nebo na problematiku Národního parku Šumava.

4. Informace NKÚ o počtu pracovníků na tiskovém oddělení je nepřesná. Na samotném tiskovém oddělení pracovalo v roce 2011 celkem sedm lidí. K tomu pro tiskové oddělení pracovali dva externí zaměstnanci, jejichž průměrný měsíční výdělek na MŽP byl 17 666 korun. Ti navíc nevyužívali kancelář a další služby pro interní zaměstnance ministerstva. Jejich odměna tak nečinila ani polovinu nákladů na řadového zaměstnance ministerstva.

Dokument ke stažení:

Podrobná informace z ukončené kontrolní akce č. 13/07

Chcete mít víc informací od MŽP a MPO? Máte otázky, na které Vám nikdo neodpovídá? Zeptejte se prostřednictvím nás. Odpadové fórum chystá novou rubriku, která bude přinášet aktuální informace z oblasti životního prostředí. Vybereme vámi nejčastěji kladené dotazy a uděláme všechno pro to, abychom pro čtenáře dostali odpověď. Jsme tu pro Vás. Své otázky nám pište na e-mail forum@cemc.cz nebo do zpráv na naše facebookové stránky - ZDE.