Převzít nákup a odevzdat použité PET lahve k recyklaci – to nově mohou udělat zákazníci Rohlíku při každém nákupu. Největší český online prodejce potravin totiž spustil testovací systém zpětného sběru PET lahví, tzv. zálohování. Jako první a jediný internetový retailer a rovnou v ostrém provozu po celém Česku. Nečekat na legislativní úpravu, která má vstoupit v účinnost za dva roky, se společnost rozhodla nejen kvůli svým zákazníkům. Chce především urychlit pozitivní dopad zálohování na životní prostředí. Více ZDE

Nová řešení pro ekonomiku, životní prostředí a společnost nabídne nastavení programu pro aplikovaný environmentální výzkum - Prostředí pro život 2 (PPŽ2), který navazuje na současný program Prostředí pro život . Původní program byl schválený v roce 2019 a zaměřil se na tři oblasti: podporu veřejné správy, technologický výzkum a dlouhodobé perspektivy. PPŽ2 na něj naváže v letech 2024-2033. Na těchto deset let je na něj vyhrazena podpora ve výši 11,15 mld. korun. Program Prostředí pro život (PPŽ) spravuje Technologická agentura ČR, garantem obsahu je Ministerstvo životního prostředí.

„V navazujícím programu podpory aplikovaného výzkumu Prostředí pro život 2 chceme využít velkou absorpční kapacitu environmentálního výzkumu v ČR a také získat konkrétní výstupy a výsledky k naplnění ambiciózních cílů Zelené dohody pro Evropu,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Program byl připraven na základě Aktualizované koncepce výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva životního prostředí na léta 2016 až 2035 s výhledem do roku 2050.

Hlavním jeho cílem je zkvalitnit veřejnou správu v ochraně životního prostředí, klimatu a udržitelného rozvoje, dále přinést nová technologická, technická a další řešení tak, aby Česká republika patřila mezi země s co nejmenším ohrožením životního prostředí. Snahou programu je rozšiřovat poznání ve stěžejních oblastech ochrany životního prostředí, klimatu, biodiverzity a udržitelného rozvoje společnosti. Program pro život přispívá ke kvalitnímu a bezpečnému životnímu prostředí, klimatické neutralitě EU, rozvoji oběhového hospodářství a převodu hospodaření se zdroji na cirkulačnímu princip, podpoře udržitelného rozvoje a konkurenceschopnosti ČR (technologické a environmentálně příznivé), ochraně biologické rozmanitosti, k obnově přírodních ekosystémů, ekologické stabilitě přírody a krajiny a jejich ochraně a šetrnému využívání a k tvorbě politik a nástrojů zejména v oblasti životního prostředí a ochrany klimatu.

Program Prostředí pro život (PPŽ) spravuje Technologická agentura České republiky a garantem jeho obsahu je Ministerstvo životního prostředí. Za dosavadní běh programu Prostředí pro život bylo již vyhlášeno sedm výzev na podporu aplikovaného výzkumu a inovací v oblasti životního prostředí v programu Prostředí pro život ve více než stovce témat prospěšných pro životní prostředí Česka. Témata se týkala například hodnocení ekosystémových služeb, snižování znečistění ovzduší v městský oblastech, ale i emisí z chovu hospodářských zvířat nebo z dopravy, datování sesuvů a predikce dalšího vývoje svahových nestabilit, obnovy přirozených rozlivů v říčních nivách a také vývoje lesních ekosystému po požáru jako podklad pro péči o zasažená území v Národním parku České Švýcarsko. Sedm konsorciálních projektů na 5-6 let pak představuje zásadní posílení znalostní základny a platformu pro efektivní spolupráci špičkových výzkumných organizací k naplňování Státní politiky životního prostředí. PPŽ již podpořil celkem 143 projektů, a to částkou více než 2,7 miliardy korun.

V úterý 21. listopadu 2023 se uskutečnil již 8. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii. Účast byla rekordní, publikum živé, o zajímavé diskuse tedy opět nebyla nouze.

Pořádek v chemii

Hned na úvod vysvětlil ve své přednášce Ing. Kuncl z Inisoft Consulting s.r.o., proč je tak důležité mít pořádek v chemických látkách: „Seznam látek neřešíme kvůli látkám samotným, ale kvůli návazné legislativě, se kterou bezprostředně souvisí. Kvůli zákonu o vodách, zákonu o prevenci závažných havárií a kvůli celému systému bezpečnosti práce“.

Chemie je věda složitá a práce s chemickými látkami vyžaduje neustálé sledování chemické legislativy, která se dynamicky aktualizuje. S novinkami seznámila účastníky odbornice na REACH a CLP Ing. Jirátová z Výzkumného ústavu organických syntéz. K chemickým látkám patří i F-plyny, které většinou řešíme v souvislosti s ovzduším. Proto se jim v tomto bloku věnovala Mgr. Mašíčková z MŽP a seznámila účastníky konference s novými povinnostmi při používání zařízení s F-plyny, které určila novela zákona a nová vyhláška o F-plynech a revize nařízení EP.

Debata po tomto bloku byla živá, dotkla se všech nových témat a nechyběl ani častý dotaz na odpovědnost za aktualizaci bezpečnostních listů. Jak odpověděla Ing. Vokurková: „Aktuální bezpečnostní list má povinnost dodat dodavatel, ale v praxi to tak většinou nefunguje. Takže je na vás, abyste si je od dodavatele vyžádali, při případné kontrole se pak vykážete alespoň vaším požadavkem a případný postih by pak měl jít za dodavatelem“.

Kontroverzní obaly

I v obalech musí být pořádek, proto Bc. Tichý z Inisoft Consulting s.r.o. vypíchnul důležitost správného nastavení toků obalů ve firmě a komunikace ekologa s oddělením obchodu, jakosti, logistiky nebo IT, aby i vykazování produkce obalů bylo co nejsnazší. Jaká úskalí mohou nastat při samotném vykazování, pak nastínil p. Přikryl z EKO-KOM. Debata se pak stočila i k ekomodulaci, resp. definici špatně recyklovatelných materiálů a znevýhodňování těchto produktů. Jak řekl p. Přikryl: „Ekomodulační kroky jsou zvýhodněny pouze PET lahve z důvodu větší poptávky a vyšší ceny za tento materiál.“ Logicky pak vyvstala otázka: „A co ten zbytek? Je vůbec veřejně dostupná materiálová analýza plastu, který se nachází ve žlutých popelnicích? Jak chcete motivovat recyklátory, když tato informace chybí?“ Co na to EKO-KOM, vyslyší tuto výzvu?

ESG reporting a uhlíková stopa

Pořádku jsme se věnovali i celé odpoledne při vysvětlování systému ESG reportingu a jeho narůstající důležitosti. Když se na vás během 1 odpoledne navalí tolik nových termínů jako NFRD, CSRD, LCA, EPD, Scope 1, 2 a 3 a další, jde z toho až hlava kolem. Ale účastníci konference se velmi rychle zorientovali a na závěr proběhla i k tomuto tématu velmi živá debata, nad jejímž vedením převzal kontrolu RNDr. Třebický z CI3 a na chvíli tak zastoupil skvělého moderátora celého dne Ing. Lanka.

Váš zájem o nová témata, která jsou nad rámec vašich aktuálních povinností, nás jako organizátory konference těší úplně nejvíce. Velmi děkujeme i za kladné ohlasy účastníků, za které moc děkujeme a některé vybíráme:

• Konference jsem se zúčastnil letos poprvé a musím říct, že jsem byl nadšený jednak s průběhem konference, s tématy a s fundovanými lektory.
  Pavel Matějíček, BIOANALYTIKA CZ, s.r.o.
• Jeden z nejlepších seminářů, jež jsem absolvovala. Perfektní organizace, dobrý výběr přednášejících i témat.
  anonymní
• Konference byla podnětná, plná zajímavých témat a přednášejících. V podstatě žádná oblast mi nechyběla a byla jsem ráda, že odpolední část byla o nefinančních reportech.
  anonymní

VIII. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii

Organizátor: Verlag Dashöfer, nakladatelství spol. s r.o. a jím provozovaný portál ENVIprofi.cz

Organizační garant a kontakt pro media: Kristýna Lanová:  lanova@dashofer.cz

Účast: 100 registrovaných účastníků prezenčně, 80 on-line

Moderátor konference: Ing. Tomáš Lank

Partneři konference: CASEC s.r.o., Inisoft consulting s.r.o, HAPPY END CZ, a.s., ENVI GROUP s.r.o., Sources-Matters.r.o.

Mediální partneři:

portály - www.tretiruka.cz, www.prumyslovaekologie.cz, www.enviweb.cz,

časopisy - Odpadové fórum, Průmyslová ekologie, Stavebnictví a Technický týdeník

Rádi bych Vás pozvali již na 5. ročník konference Výroba potravin. Celý program sleduje aktuální dění v oblasti potravinářství. Program bude rozdělen do tří ucelených bloků: Udržitelnost, Kvalita potravin a legislativa, Systémy řízení v potravinářství.

Jedna z přednášek prvního bloku se bude zabývat dnes tak diskutovanou problematikou  vlivu obalů na životní prostředí. Lektorka se zde zaměří na  metodu LCA – Life Cycle Assessment. Jedná se o nejvýznamnější analyticko-informační nástroje, s jehož pomocí lze posoudit dopady vybraného produktu, resp. produktového systému na životní prostředí. V další přednášce u obalů ještě zůstaneme a zaměříme se na Rizika spojená s cirkularitou obalů pro potraviny. Další přenáška tohoto bloku se bude týkat možnosti dotací na "zelené energie", kde lektor odpoví na otázku: Co a jak lze čerpat?

V dalším bloku se zaměříme na kvalitu potravin a její legislativní ošetření. V jedné z prezentací budou představeny výsledky SZPI ve vztahu jak ke „klasickým“ kontaminantům jako jsou těžké kovy, PCB, dioxiny nebo mykotoxiny, tak aktivity u kontaminantů, které se začaly sledovat teprve v posledních letech, jako jsou akrylamid, THC nebo opiové, pyrrolizidinové a tropanové alkaloidy. A jak se vyvíjí problematika značení výživových hodnot na přední straně obalu? Odkryje další přednáška tohoto bloku.

V závěrečném bloku si řekneme, co je nového v systémech řízení v potravinářství. Zaměříme se na požadavky GFSI standardů, prodiskutujeme aktuální způsoby falšování a rozdělíme si je do kategorií.

Závěr každého bloku bude vyhrazen na diskuzi.

Konference se koná: 30. listopadu 2023
Místo konání: Hotel Grandium Praha nebo on-line
Registrujte se ZDE.

 

Úprava v harmonogramu se týká posunu data vyhlášení 61. výzvy na rok 2024, zkrácení ukončení příjmů žádostí výzvy č. 43 a prodloužení příjmů žádosti výzev č. 16, 32 a 41. Výzva č. 61 na energetické využívání odpadů bude vyhlášena až v roce 2024. S ohledem na nutnost přípravy výzvy je posunuto datum vyhlášení na 17. 1. 2024, datum zahájení příjmu žádostí na 31. 1. 2024 a datum ukončení příjmu žádostí na 26. 4. 2024

U výzvy č. 43 (Čistírny odpadních vod a kanalizace) došlo z důvodu vyčerpání alokace výzvy ke zkrácení termínu ukončení příjmu žádostí z 31. 10. 2023. na 20. 9. 2023.

U dalších tří výzev byl prodloužen příjem žádostí z důvodu nedočerpání alokace výzvy. U výzvy č. 16 (Rekultivace starých skládek) se příjem žádostí prodlužuje z 18. 11. 2023 na 18. 11. 2024. U výzvy č. 32 (Veřejná zeleň a eliminace odvodňovacích zařízení v krajině) se příjem žádostí prodlužuje z 20. 9. 2023 na 4. 1. 2024. U výzvy č. 41 (Prevence škod způsobených šelmami a dravci) se příjem žádostí prodlužuje z 31. 10. 2023 na 31. 8. 2024.

Dokument ke stažení:

Harmonogram výzev OPŽP 2021–2027 na rok 2023

Evropský parlament dnes přijal postoj k novým pravidlům EU pro obaly, která mají řešit neustále rostoucí množství odpadu a podpořit opakované použití a recyklaci. Kromě celkových cílů pro snížení množství obalů navržených v nařízení (5 % do roku 2030, 10 % do roku 2035 a 15 % do roku 2040) chtějí poslanci stanovit konkrétní cíle pro snížení množství plastových obalů (10 % do roku 2030, 15 % do roku 2035 a 20 % do roku 2040). Více ZDE

Evropský parlament v pondělí drtivou většinou hlasů podpořil právo na opravu výrobků. Navrhuje možnost zapůjčení náhradních zařízení po dobu opravy nebo povinnost výrobců dát nezávislým opravářům k dispozici originální náhradní díly. Teď to bude prosazovat v jednání s ministry členských zemí a Evropskou komisí. Více ZDE

Související tisková zpráva Evropského parlamentu:

Nový právní předpis má motivovat k opravě zařízení, namísto jejich výměny

Spadané listí a další rostlinný opad jsou důležitou součástí přírodního koloběhu živin. Díky činnosti půdních organismů se opad rozloží a živiny se opět stávají přístupné pro rostliny a další organismy. Zatímco většina opadavých dřevin u nás shodí listí na podzim a jen některé, jako např. duby, si je podrží až do jara, u bylin je tomu jinak. Vědci z Botanického ústavu AV ČR vypozorovali, že u 97 % druhů bylin a travin se alespoň část odumřelých listů či stonků drží nad zemí až do konce zimy. To má významný dopad nejen na koloběh živin, ale i na intenzitu spásání, riziko požárů a další klíčové ekosystémové procesy.

Jev, kdy stonky či listy rostlin na podzim neopadají, se nazývá marcescence. Pokud odumřelé části rostlin nespadnou na zem, zůstanou mimo dosah rozkladačů a neobohatí tak půdu o živiny. Na stojící odumřelou (tj. marcescentní) rostlinu ale působí sluneční záření, které jí (fotodegradací) naruší tkáně, změní jejich chemické složení a zvýší rozložitelnost v půdě.

„Marcescence u bylin vypadá většinou tak, že celá rostlina po odumření zůstane nadále stát. Tato stojící odumřelá biomasa ovlivňuje nejen koloběh živin, ale i intenzitu pastvy, riziko požárů a další klíčové ekosystémové procesy. Navzdory tomuto významu byl dosud jev spíše přehlížen, zejména u bylin mírného pásma. Nevědělo se ani, jak je marcescence u bylin běžná či za jakých podmínek,“ říká Ondřej Mudrák z Oddělení funkční ekologie Botanického ústavu AV ČR.

Pro zaplnění této mezery provedli vědci z Botanického ústavu se svými spolupracovníky rozsáhlý výzkum, v němž na pokusné zahradě pěstovali 127 bylin a travin mírného pásu a měřili u nich velikost listů, obsah živin v listech a podíl marcescentní biomasy z celkové odumřelé hmoty. Další údaje o všech pokusných druzích získali z databází.

Zjistili, že téměř všechny druhy (97 %) si odumřelou hmotu udržovaly v marcescentním stavu. Vysoký podíl neopadané biomasy měly vyšší rostliny s malou listovou plochou a velkým obsahem uhlíku v listech a druhy typické pro stanoviště postižená silným narušením. Vyšší rostliny mohou lépe nastavit své tkáně slunci, jehož záření způsobuje rozklad některých látek. Jde např. o lignin, který pomáhá rostlinám zajistit vzpřímenou polohu. Menší listy s vyšším obsahem uhlíku v listech je zase snazší mechanicky udržet na rostlině. K čemu to ovšem může rostlinám sloužit?

„Skutečnost, že je marcescence u bylin mírného pásma všeobecně rozšířená, zejména mezi čeleděmi běžnými v travinných ekosystémech, naznačuje, že je v ekologii travních porostů důležitá. Odumřelé části rostlin jsou během zimy významným zdrojem píce pro velké býložravce a rozklad ligninu pomocí světelného záření pravděpodobně zvyšuje jejich stravitelnost. Velcí býložravci na oplátku zase potlačují růst stromů a udržují stanoviště pro přežití světlomilných rostlin,“ vysvětluje Ondřej Mudrák.

Marcescence proto mohla hrát roli v koevoluci travinných ekosystémů a velkých býložravců. Výskyt tundry, kterou v paleolitu spásali mamuti a další velcí býložravci, byl ostatně podle jiných výzkumů závislý na vysoké míře slunečního záření.

Častější výskyt rostlin s vysokou mírou marcescence na narušených stanovištích zase naznačuje její význam při obnově po narušení. Fotodegradací pozměněná rostlinná hmota může být rychleji rozložena v jarním období, kdy jsou živiny nejvíce potřeba. Dlouho stojící rostliny také mohou být zdrojem semen a podporovat tak osídlení narušených míst. Pro jednoznačné závěry by však byly potřeba další studie a pokusy, které by hypotézy testovaly.

Publikace
Mudrák O., Angst Š., Angst G., Veselá H., Schnablová R., Herben T & Frouz J. 2023: Ecological significance of standing dead phytomass: Marcescence as a puzzle piece to the nutrient cycle in temperate ecosystems. Journal of Ecology 111, 2245-2256. doi:10.1111/1365-2745.14174.

 

Vzduch, voda, půda, potraviny a dokonce i krev - mikroplasty se dostaly prakticky všude na Zemi a nyní se na tento seznam dostaly i mraky, napsal zpravodajský server The Guardian. Kousky plastových částic byly nedávno objeveny nad východní Čínou a nový výzkum ukázal, že tyto mikroplasty mohou ovlivňovat tvorbu mraků a počasí. Více ZDE

Svět čelí záplavě plastového odpadu. OSN chystá dohodu, která by měla pomoci problém řešit. Rostou ale obavy, že výrobci plastů a společnosti produkující spotřební zboží by mohli ovlivnit její konečnou podobu. Americká rozhlasová stanice NPR ve svém článku rozebírá vliv fosilního průmyslu na vyjednávání o nové dohodě. Více ZDE

Nedávno dosažená dohoda mezi Radou a EP zajistí, aby EU převzala větší odpovědnost za své odpady a nevyvážela je do třetích zemí. Nová pravidla jsou nejen součástí progresu v oblasti oběhového hospodářství a příspěvkem k cíli Zelené dohody pro Evropu, ale rovněž usnadní využívání odpadu jako zdroje. Vývoz plastového odpadu z EU do zemí, které nejsou členy OECD, bude zakázán. Další odpad vhodný k recyklaci bude z EU vyvážen do zemí, které nejsou členy OECD, pouze tehdy, pokud zajistí, že s ním budou moci nakládat udržitelným způsobem. Zároveň bude zajištěna snazší přeprava odpadu k recyklaci v rámci EU díky moderním digitalizovaným postupům a také prosazování a spolupráce v boji proti obchodování s odpady. Nový zákon doplní novou směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí. Dohoda má tedy především zajistit udržitelné nakládání s vývozem odpadů z EU, uvolnění potenciálu trhu EU s odpady na podporu oběhového hospodářství a posílit boj proti obchodování s odpady.

V platnost vstoupilo nařízení Komise (EU) 2023/2482, kterým se mění příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 týkající se látky bis (2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP) ve zdravotnických prostředcích (ÚV 14. 11. 2023).

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2023/2482, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o látku bis (2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP) ve zdravotnických prostředcích.

V tabulce v příloze XIV nařízení (ES) č. 1907/2006 se v položce č. 4 odkládá pro použití látky bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP) ve zdravotnických prostředcích nejzazší datum podání žádosti na 1.ledna 2029 a datum zániku na 1. července 2030.

Látka DEHP má být postupně nahrazena vhodnými alternativami, ale dokud nebude dokončen postup posuzování shody zdravotnických prostředků bez DEHP je pro veřejné zdraví a bezpečnost pacientů v EU důležité povolit výrobu zdravotnických prostředků obsahujících DEHP.

Nové nařízení vstupuje v platnost 15. 11. 2023. Společnosti nemusí v důsledku odkladu nejzazšího data podání žádosti a data zániku připravit žádost o povolení pro použití DEHP ve zdravotnických prostředcích v blížící se lhůtě 27. listopadu 2023.

Texty pozměňovacího nařízení v české i anglické verzi najdete v příloze této aktuality.

Další informace:

Nařízení Komise (EU) 2023/2482

Nařízení Komise (EU) 2023/2482_ENG

Společnost Heirloom Carbon Technologies nedaleko amerického San Francisca zprovoznila první komerční zařízení, které „vysává“ uhlík ze vzduchu a ukládá ho pod zem. Zařízení typu carbon capture and storage (CCS) již samozřejmě ve světě funguje spousta. Většina z nich je nicméně provázána s konkrétními znečišťující procesy (typicky těžba uhlí), jejichž negativní dopady se snaží zmírňovat. V tomto případě se ovšem jedná o skutečně přímé zachycování vzduchu (direct air capture, DAC) a eliminaci uhlíku bez spojitosti s jakýmkoliv průmyslovým procesem. Více ZDE

Vídeňští zahradníci před podzimní sezonou spočítali, že na ně v ulicích bude čekat asi 15 miliard listů o hmotnosti kolem 12,5 tisíce tun. Znečištěné listoví sesbírané z ulic končí ve spalovně, čisté listy z parků směřují do kompostárny. Vyrobený kompost si obyvatelé mohou celoročně zdarma odvézt ze sběrných dvorů.

Listí je symbolem podzimu a v těchto týdnech zaměstnává volnočasové i profesionální zahrádkáře, kteří stejně jako každý rok zpracovávají ohromné množství spadaných listů. Vídeňská radnice nyní pro představu vyčíslila, jaké množství listů každoročně vzniká v městských parcích rakouského hlavního města. Průměrný listnatý strom má podle Vídně kolem 30 000 listů, které v suchém stavu váží přibližně 25 kilogramů. Při více jak 500 000 stromech ve vídeňských parcích a ulicích ročně na vídeňské městské zahradníky čeká kolem 15 miliard listů o váze kolem 12,5 tisíce tun. Část listoví z větších parků však vídeňská radnice záměrně nechává na místě, kde slouží jako přirozené hnojivo nebo jako zimní úkryt například pro ježky.

Zatímco listí ve veřejném prostoru je starostí městských zahradníků, o listoví na soukromých pozemcích se starají jejich majitelé. Mnozí ve Vídni odkládají listy do biopopelnic, jejich objem však v podzimních měsících nestačí. Vídeňský magistrát proto tradičně nabízí stolitrové pytle, které jsou k dostání ve sběrných dvorech za pouhé euro. Pytle, vyrobené z obnovitelných surovin, lze odevzdávat právě ve sběrných dvorech, nebo je stačí ve svozový den postavit vedle biopopelnic.

Většinu listů z pytlů i veřejného prostoru Vídeň sváží podobně jako další biologické materiály rostlinného původu do velké městské kompostárny ve čtvrti Lobau. „Po osmi až deseti týdnech zde vznikne cenný kompost, který poslouží jako důležitý zdroj živin pro půdu i rostliny,“ uzavírá vídeňský radní pro klima Jürgen Czernohorszky přirozený koloběh cenného přírodního materiálu.

Vídeň každoročně vyprodukuje kolem 50 000 tun kompostu. Městští zahradníci jej denně používají, ale radnice ho nabízí i obyvatelům. Ti si mohou v jednom ze třinácti sběrných dvorů bezplatně vyzvednout až půl kubíku kompostu. Část materiálu Vídeň používá k výrobě bezrašelinové půdy, kterou také nabízí ve sběrných dvorech.

Listoví spadané na silnice a znečištěné emisemi ze silničního provozu Vídeň sbírá separátně a používá jej ve spalovnách k výrobě elektrické energie a tepla pro vytápění. Při velkém spadu listí může Vídeň pro úklid komunikací nasadit přes stovku strojů a vozidel.

Fotografie
Úklid listí ve vídeňském Prateru © WH International Services/Regina Hügli