Jaké jsou nejčastější chyby v hlášení o odpadech a jak se jich vyvarovat? V čem často chybují stavební firmy? Jak je to s ročním hlášením za přepravu nebezpečných odpadů? Co dělat, když zjistím, že jsem podal chybné hlášení a mnoho dalšího nabízí nový díl podcastu INIVOR od společnosti INISOFT s.r.o. Podcast si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube.

Související:

• INIVOR díl desátý: Ohlašovací povinnosti z oblasti životního prostředí

• INIVOR díl devátý: Halloweenský speciál - příklady z praxe, které nás tento rok zaujaly

• INIVOR díl osmý: Povinnosti oprávněné osoby od roku 2025

• INIVOR díl sedmý: Povinnosti původce odpadu od roku 2025

• INIVOR díl šestý: Nakládání s odpady – povinnosti původce

• INIVOR díl pátý: Audit v oblasti ochrany životního prostředí

• INIVOR díl čtvrtý: ENVITA Obec

• INIVOR díl třetí: Povinnosti měst a obcí v odpadovém hospodářství

• INIVOR díl druhý: Kontroly v oblasti odpadů

• INIVOR díl první: V legislativě už nemusíte plavat, svezte se na našem INIVORU

Ministerstvo životního prostředí publikovalo dne 6.1.2025 nový metodický pokyn k postupu podle připravované novely vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady k vedení průběžné evidence odpadů a dalším povinnostem. MŽP doporučuje pro zjednodušení vést průběžnou evidenci odpadů od 1.1.2025 již dle této připravované novely. Více ZDE

Nově vydaný kvalifikační standard Manažer/ka udržitelnosti otevírá příležitost nejen pro firmy, které chtějí zavádět udržitelné strategie, ale i pro jednotlivce, kteří se chtějí stát odborníky v tomto dynamickém oboru.

Firmy stále častěji zařazují udržitelnost mezi své strategické priority, což vytváří poptávku po odbornících orientujících se v rámci ESG (Environmental, Social, Governance). Kvalifikační standard, schválený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, vznikl proto, aby poskytoval jasnou strukturu požadavků na odborné způsobilosti v oblasti udržitelnosti a ESG, které se netýkají pouze teoretických znalostí, ale i praktických postupů na modelu „fiktivní“ firmy. Tento standard je rámcem, kterým se může řídit soukromý sektor při hledání zaměstnanců, ale i jednotlivci, kteří vybírají mezi vzdělávacími kurzy a chtějí znalosti stvrdit zkouškou, kterou se mohou následně prokazovat.

Zapojení se do systému Národní soustavy kvalifikací (NSK) je jednoduché

Uchazeči starší 18 let, bez ohledu na předchozí praxi, mají nyní možnost absolvovat zkoušku a získat profesní kvalifikaci Manažer/ka udržitelnosti. Zkoušky provádí subjekty autorizované Ministerstvem životního prostředí (MŽP). Aktuálně již existuje jedna autorizovaná firma, která v tomto roce vypíše první zkušební termíny.

Další firmy, které by se chtěly stát autorizovanou osobou, mohou podat žádost na MŽP. Pokud prokážou dostatečné vzdělání a min. 5 let praxe v oboru, je jim autorizace udělena. Více na https://www.mzp.cz/cz/profesni_kvalifikace.

Co standard přináší?

Kromě samotného popisu odborných kompetencí nabízí standard praktické zkoušky založené na realistických případových studiích. Ty zahrnují např. přípravu strategie udržitelnosti podle modelu ESG, identifikaci uhlíkové stopy nebo analýzu greenwashingu v marketingové komunikaci. Tento přístup zajišťuje, že jsou absolventi připraveni na plnění reálných výzev v praxi.

Kvalifikační standard vznikl ve spolupráci Národního pedagogického institutu ČR, Národní rady pro kvalifikace, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva životního prostředí a odborníků z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Real Estate Academy a COM.SE Consulting.

Pokud vás tento obor láká, zjistěte více o možnostech získání profesní kvalifikace Manažer/ka udržitelnosti na webu Národní soustavy kvalifikací.

Krize evropského průmyslu těžce dopadá zejména na elektromobily. Zájemců sice na starém kontinentě ubývá, existují ale i výjimky jako Česko či severské země. Prodej tam ale silně ovlivňují pobídky či daňové úlevy, kterými se státy snaží elektromobilitu podporovat. Více ZDE

V severení Nevadě našli prospektoři místo, které ukrývá až 40 milionů tun lithia. Strategický objev a blížící se zahájení těžby by mohlo snížit vliv Číny na trhu s veledůležitou surovinou. Oblast McDermitt pokrývá skoro 1 000 km2 a pokud by skutečně obsahovala odhadované množství lithia, překonalo by to zásoby v bolívijské oblasti Salar de Uyuni, která patřila až dosud za největší světovou rezervu tohoto kovu. Lithium je však v USA obsaženo v jílu a jeho těžba je tak dražší než například ze solných roztoků v Jižní Americe. Více ZDE

Komise dnes přijala nařízení, kterým se zavádí označení emisí z letů (FEL), které nabízí jasnou a důvěryhodnou metodiku pro výpočet emisí z letů. Letecké společnosti provozující lety v rámci EU nebo odlétající z EU se budou moci dobrovolně připojit k tomuto označení, které bude plně funkční od července 2025. Do začátku příštího léta budou mít cestující možnost sledovat a porovnávat odhadované emise skleníkových plynů ze svých letů, což jim umožní činit informovanější rozhodnutí o nákupu. Více ZDE

Loňský rok byl v Česku nejteplejší od počátku měření v pražském Klementinu. Znamená to, že u nás teplota stoupá rychleji, než je celosvětový průměr? „Jsme schopni se adaptovat se na 1,5-2 °C oteplení vůči druhé polovině 19. století. Ale pokud míra oteplení bude větší – a zatím bohužel směřujeme k tomu, že bude – tam už schopnosti adaptace začínají výrazně klesat a škody a dopady výrazně stoupat,“ popisuje meteorolog Michal Žák. Více ZDE

Po čtyřiceti letech od jedné z největších průmyslových tragédií světa, výbuchu chemické továrny Union Carbide v indickém městě Bhópál, začaly kroky k odstranění toxického odpadu. Ty však vyvolaly kritiku ze strany místních aktivistů, kteří označují kroky indické vlády za pouhou PR akci a „zelený nátěr“ problému, jenž stále devastuje místní komunitu a životní prostředí. Více ZDE

Na Slovensku se prostřednictvím systému zálohování plastových lahví a plechovek vysbíralo více než 90 procent nápojových obalů, které byly uvedeny na trh. Správce zálohového systému o tom dnes informoval v tiskové zprávě k výsledkům za loňský rok. Zálohovací systém zavedlo Slovensko v roce 2022. V Česku by podobné opatření mělo začít platit v příštím roce. Více ZDE

Loňský rok byl v České republice nejteplejší od roku 1961, kdy meteorologové začali průměrné roční teploty v zemi počítat. Průměrná teplota dosáhla 10,3 stupně Celsia, a o dva stupně tak přesáhla takzvaný normál z let 1991 až 2020. Mimořádné teplo bylo hlavně v únoru a březnu. Množství srážek bylo loni také nadnormální, jejich roční úhrn byl devátý nejvyšší za sledované období. Podepsalo se na tom zejména extrémně deštivé září, kdy se Česko potýkalo i se záplavami. Informoval o tom dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Více ZDE

Předkládaný Akční plán podpory rozvoje využívání biometanu navazuje na Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu, schválený Vládou ČR 18. 12. 2024. Zároveň reaguje na potřebu naplnit klimatické a energetické cíle České republiky v souladu s evropskými strategiemi, jako je balíček Fit for 55, plán REPowerEU a cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Iniciativa REPowerEU zároveň klade důraz na snížení závislosti na ruském plynu a podporu domácí výroby biometanu.  Rozvoj výroby a využití biometanu v ČR má tak potenciál přispět ke snížení emisí skleníkových plynů, snížení závislosti na dovozu zemního plynu, zlepšení využití biologicky rozložitelných odpadů a tvorbě nových příležitostí pro regionální ekonomiku a zaměstnanost.

Dokument ke stažení:

• 9_25_Materiál

• 9_25_Předkládací-zpráva

Počet elektromobilů jezdících v ČR se loni zvýšil zhruba o 14.000 na více než 36.000. Nejčastěji lze na českých silnicích potkat elektromobily značky Tesla. Nejvíce elektromobilů je registrováno v Praze, téměř 12.500. Vyplývá to z informací webu cistadoprava.cz, které vycházejí z dat ministerstva dopravy. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo Centrum dopravního výzkumu (CDV), podle kterého elektromobily představují podíl 0,54 procenta na všech registrovaných vozidlech v ČR. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Elektromobily loni měly v Norsku na prodeji nových aut podíl 88,9 procenta

Ve Sbírce předpisů vyšla Vyhláška č. 429/2024 Sb. o formulářích žádostí předkládaných vodoprávnímu úřadu a formuláři návrhu na stanovení ochranného pásma vodního zdroje. Tato vyhláška stanoví formulář žádosti o

a) povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami nebo jeho změnu, s výjimkou žádosti o povolení podle písmen b) až d),
b) povolení k odběru podzemních vod pro potřeby domácností nebo jeho změnu,
c) povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo jeho změnu,
d) povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních nebo jeho změnu,
e) povolení k některým činnostem nebo jeho změnu,
f) povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace nebo jeho změnu,
g) souhlas podle § 17 zákona,
h) vyjádření podle § 18 zákona,
i) udělení výjimky z dosahování cílů ochrany vod,
j) stanovení způsobu a podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních nebo jeho změnu,
k) stanovení podmínek pro použití závadných látek nebo o povolení výjimky při použití závadných látek nebo jejich změnu,
l) schválení manipulačního řádu vodního díla.

Atény, které hledají způsoby, jak snížit a zlepšit používání vody, začnou znovu využívat Hadriánův vodovod. Oznámil to aténský správce vodovodní sítě EYDAP, napsal deník Kathimerini. Hadriánův vodovod nechaly ve druhém století vybudovat tehdejší starořímské úřady. Nyní by měl přepravovat užitkovou vodu pro závlahu a přispívat k ochlazení některých aténských čtvrtí. Více ZDE

Fotovoltaika je v posledních letech čím dál tím populárnější. Lidé hledají cesty, jak ušetřit za energie, roli hraje také ohleduplnější chování k životnímu prostředí. Přesto je v této oblasti stále co zlepšovat. Významného pokroku ve vývoji ekologických solárních článků dosáhli vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR ve spolupráci s výzkumníky z Linköpingské univerzity ve Švédsku. Vyvinuli organické solární články, které přinášejí ekologičtější alternativu k tradičním křemíkovým panelům. Výsledky výzkumu publikoval časopis Nature Energy. Více ZDE

Baltské moře ještě před pouhými osmi tisíci roky vůbec neexistovalo. Právě díky jeho novosti zde probíhá spousta zajímavých evolučních procesů. Teď švédští vědci popsali vznik nového druhu sledě, který se geneticky, chováním i vzhledem liší od ostatních. Sledi hrají klíčovou roli v ekosystému. Fungují jako kritický článek mezi planktonem a dalšími organismy, jako jsou dravé ryby, mořští ptáci, mořští savci a lidé. Více ZDE