Počet lidí žijících ve městech se neustále zvyšuje. To s sebou přináší nové výzvy pro architekty, urbanisty i politiky. Kvalitu života může totiž do budoucna snižovat například přelidněnost měst a nedostatek bydlení, znečištění ovzduší a s tím související zdravotní rizika nebo extrémní sucha a nedostatek vody. Jak zachovat města obyvatelná? Co se dá pro udržitelný život dělat už teď a jak by mohla vypadat města budoucnosti? Záznam pořadu ZDE

Anglická fotbalová Premier League má dva vítěze – Tottenham a Liverpool. Říkáte si, že to je nesmysl? Ano, co se týče výsledků na fotbalovém hřišti, jsou Manchester City a Arsenal momentálně dál. Ale v přístupu k životnímu prostředí a udržitelnosti jsou to právě Spurs a Reds, kdo vévodí nejvyšší anglické soutěži. Na severu Londýna jsou v tomhle ohledu dokonce tak daleko, že hráči áčka dostávají lekce vhodného přístupu k ekologii. Nový FC podcast k tématu změna klimatu a fotbal si můžete poslechnout ZDE.

Jak správně vést evidenci odpadů v obci? Co všechno spadá mezi komunální odpady? Co by měla obsahovat obecně závazná vyhláška ve vazbě na odpady? Kdo je vlastníkem odpadů z veřejných míst jako jsou bazény, koupaliště nebo knihovny? Odpovědi na tyto otázky a další velmi užitečné informace se dozvíte v novém díle legislativního podcastu INIVOR na téma povinnosti měst a obcí v odpadovém hospodářství. Podcast si můžete pustit níže nebo přímo na Youtube a nebo audio na Spotify. Více informací o podcastu na webu https://www.inisoft.cz/inivor.
 

Související:

• INIVOR díl druhý: Kontroly v oblasti odpadů

• INIVOR díl první: V legislativě už nemusíte plavat, svezte se na našem INIVORU

Podle Evropské bioplynové asociace (EBA) bychom při přechodu na nízkoemisní zdroje elektřiny do roku 2024 neměli podceňovat důležitost biometanu. Asociace v nedávné studii poukazuje na to, že v době nízké dostupnosti obnovitelné energie, jako jsou bezvětrné zimní týdny, patří biometan mezi nákladově nejefektivnější i nejudržitelnější pro výrobu elektřiny, a to dokonce i ve srovnání s tolik diskutovaným vodíkem. Více ZDE

Dne 16. května se v Praze potkají zástupci Evropské komise, Erste Group, Evropské sítě sociálních podniků (ENSIE), Tematické sítě pro sociální ekonomiku (TESSEA) se zástupci české regionální samosprávy a zakladateli sociálních podniků z celé ČR. Společně se zúčastní unikátního mezinárodního Fóra sociální ekonomiky, jehož cílem je vzájemně si sdílet zkušenosti a perspektivy o sociálním podnikání z Česka a dalších zemí Evropy. Konference se koná pod záštitou předsedkyně výboru pro sociální politiku Senátu Parlamentu ČR Miluše Horské a zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové.

„Dlouhodobě vnímáme, že v Česku kolují o sociálním podnikání různé nepřesné informace. Chceme proto představitelům státní správy i soukromého sektoru ukázat, jak k sociálnímu podnikání přistupují například v sousedním Polsku, na Slovensku, nebo třeba i v Lotyšsku a v Evropské komisi. Prostor dáme také konkrétním českým podnikům, které se zapojí do organizace, diskuzí i do doprovodného programu,” představuje koncept Fóra Karel Machotka, ředitel pořádající organizace TESSEA, která dlouhodobě prosazuje zájmy sociálních podniků v Česku.

Mezinárodní akce se bude zabývat jak nadčasovými, tak velice aktuálními tématy pro sociální podnikání. Dotkne se role krajů v podpoře a rozvoji sociálního podnikání, zmiňovaných evropských perspektiv v kontextu Akčního plánu pro sociální ekonomiku a aplikaci evropských doporučení do praxe. Nebudou chybět současné trendy, jakými jsou využití umělé inteligence či udržitelnost a ESG.

„Sociální podnikání nejsou chráněné dílny, ale způsob řízení společnosti, který reinvestuje většinu zisku do rozvoje a zabezpečení zaměstnanců. Sociální podniky se snaží dosáhnout společensky prospěšného cíle – může se tak jednat o vytvoření pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním nebo další aktivity, které podporují místní rozvoj a usilují o minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Takových podniků je v Česku překvapivě hodně, ale nemáme o nich dostatečně kvalitní data a statistiky, a tak jejich rozvoj probíhá spíše individuálně. Skrze Fórum sociální ekonomiky chceme podpořit přenos zkušeností mezi mezinárodními aktéry a českými sociálními podniky i představiteli veřejné správy,” přibližuje Karel Machotka vnímání sociální ekonomiky, které by si v Česku přála formalizovat TESSEA.

Na Fóru sociální ekonomiky vystoupí například Julien de Beys ze sekce DG Employment Evropské komise, Patrizia Bussi z ENSIE a Social Economy Europe, Florian Ott z Erste Group, Šárka Vokálová z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Peter Meszáros z Ministerstva práce a sociálnych vecí SR, Markéta Vinkelhoferová z TESSEA ČR nebo Regita Zeila z Asociace sociálního podnikání Lotyšska. Svoji účast přislíbil také místopředseda vlády ČR a ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka.

Sdílet opatření na podporu a rozvoj sociálního podnikání v různých krajích ČR přijedou náměstek hejtmana Zbyněk Miklík za ekonomiku, investice a zakázky Libereckého kraje a náměstkyně hejtmana za životní prostředí a sociální oblast Zlínského kraje Hana Ančincová. Doplní je radní za místní rozvoj Královéhradeckého kraje a metodička sociálního podnikání Pardubického kraje.

Ukázky své práce v neotřelé instalaci v prostoru Fóra představí sociální podniky Modrý domeček, Fair & Bio pražírna, FOVY, Švadlenky, Texman, 1. Valašská dílna a Envira formou nejen cateringu a květin, ale i vybavením pop-up obýváku za podpory Reuse federace, pražského reuse centra Libre a Zerowasters.

Registrace na Fórum je otevřena. Akce proběhne 16. května od 8 do 18 hodin v pražském Zenworku. Fórum sociální ekonomiky finančně podpořilo Sociální bankovnictví České spořitelny a spolupořádající Nadace pro rozvoj občanské společnosti (NROS). Mediální podporu Fóru poskytlo Rádio 1, Business Info a Odpadové Fórum.

TESSEA zastřešuje více jak 70 sociálních podniků a podporovatelů sociální ekonomiky z celé ČR. Podporuje své členy a zároveň je partnerem pro stát, kraje a další instituce. Přispívá k posílení sektoru sociálního podnikání jako sociálně, ekonomicky a environmentálně přínosné oblasti české ekonomiky. K tomu využívá svou expertízu, která se opírá o dlouholeté praktické zkušenosti svých členů. Více informací: https://www.tessea.cz/cz/

Už rok a půl Pardubický kraj požaduje, aby se při opravách silnic II. a III. tříd využíval víceprocentní asfaltový recyklát. Takzvaný R-materiál se bere z původní vozovky a při stavbě z části nahrazuje nedostatkové kamenivo. Současný podíl ve finální směsi je 15 procent a do budoucna se má jeho využívání výrazně zvýšit nejenom u asfaltu.

Pardubický kraj má ve správě přes 3300 kilometrů silnic, které průběžně opravuje. Letos na tyto účely poputují téměř tři miliardy korun a zajímavostí je, že při zachování stejné technologické kvality budou všechny tyto stavby výrazně ekologičtější. Při jejich rekonstrukci totiž stavaři musí povinně používat R-materiál, tedy recyklovaný asfalt a kamenivo z původní komunikace.

Krajská samospráva tuto metodu používá již od roku 2022 a plánuje ji v příštích letech aplikovat ve větší míře. „Laicky řečeno, část staré silnice rozemeleme a použijeme jako podklad pro novou. Změní se jenom to, kolik recyklátu budeme používat. R-materiál se osvědčil, šetří přírodu i krajskou kasu, takže jsme zadali analýzu, na jejímž základě vzniknou pro stavebníky pokyny, aby do ložné vrstvy dávali od 20 do 40 procent recyklátu. Do podkladové vrstvy pak mezi 20 a 50 procenty. Do obrusných vrstev zatím R-materiál dávat nebudeme. Nechceme nic uspěchat, pokračujeme postupně, ale s jasným cílem. Tím je využívat materiál, který by jinak zbytečně končil na skládkách,“ vysvětluje první náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš.

Využití R-materiálu v praxi se zvyšuje

Podle Správy a údržby silnic Pardubického kraje (SÚS Pk) využívání recyklátu nesnižuje výslednou kvalitu komunikace, takže je možné bez obav objem R-materiálu zvyšovat. „Asfaltové směsi s použitím R-materiálu se používají v silničním hospodářství již více než 10 let, ale v menších poměrech do 10 procent. Aktuálně požadujeme 15 procent a do budoucna se toto číslo bude ještě zvyšovat. Vše konzultujeme s odborníky z praxe a naše záměry jsou v souladu s platnými normami, takže v tom není problém. S ohledem na nedostatek kameniva z tuzemských lomů či jeho nutnost ho transportovat na velké vzdálenosti bude poptávka po R-materiálu růst,“ popisuje ředitel SÚS Pk Zdeněk Vašák.

Kraj řeší snižování uhlíkové stopy i nákladů

Kromě asfaltu a kameniva se bude ze starých silnic do budoucna recyklovat i beton. Při sanacích spodních vrstev se bude používat v 50 až 100 procentech. „Zpracovatelé zmíněné studie nám mimo jiné dodají data, o kolik snížíme uhlíkovou stopu při rekonstrukcích, pokud budeme více využívat R-materiál. I to je věc, která se bude muset do budoucna řešit, a chceme na to být v předstihu připraveni. Asfaltová směs s recyklátem vychází i ekonomičtěji, protože se jeho použitím snižuje výsledná cena. To ale není ten hlavní důvod, proč jsme se vydali touto cestou. Je důležité, aby zájem o R-materiál deklarovaly další kraje a Ředitelství silnic a dálnic, protože pak mohou obalovny bez obav investovat do nových technologií a připravovat pro rekonstrukce obalové směsi s vysokým podílem recyklátu. Pro ilustraci dodám, že nové vybavení stojí mezi 40 a 50 miliony korun. Obalovny jsou ochotné vše připravit v požadovaném složení, jen musí vědět, že poptávka po těchto směsích bude dlouhodobá,“ dodává náměstek Kortyš.

A jaká je finanční úspora při používání R-materiálu? Prvotní je v tom, že se ušetří peníze, které by se jinak musely vynaložit za uložení materiálu na skládku. Další je pak při přípravě směsí, v případě betonu se jedná o úsporu od zhruba 80 do 250 korun za tunu v závislosti na jeho kvalitě. U asfaltu se pak jedná v průměru o 120 korun za tunu.

Nakládání s nebezpečným odpadem podléhá v Evropské unii přísným předpisům. I přes to dalo Ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko k vybudování spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví, za kterou stojí firma AVE CZ. V minulosti byla kvůli nelegálnímu zacházení s odpady opakovaně pokutována a dnes ji v souvislosti s krácením daní stíhá Národní centrála proti organizovanému zločinu. Podle odborníků je v dokumentaci ke spalovně řada závažných nedostatků. Záznam pořadu ZDE

S vášní vymýšlí, inovuje a rozvíjí kořenové čistírny a další přírodní stavby sloužící lidem i životnímu prostředí. Stavitel a ekolog Michal Šperling je mimo jiné tvůrcem chytrého domu s mokřadní střechou, za kterou v roce 2017 získal cenu Energy Globe Award. Voda, která se na mokřadní střeše předčistí, se navíc dál využívá. „Stéká do zásobní nádrže a odtud jde zpět do domu na splachování. Také se může používat na závlahu. A pokud zbyde, pak se předčištěná odpadní voda smísená s dešťovou na pozemku zasakuje, nevypouští se do kanalizace,“ upřesňuje Michal Šperling. Více ZDE

Česká republika v současnosti v Evropě zaostává ve využití geotermální energie, která je výsledkem působení tepla ze zemského jádra. Zatímco jinde v Evropě v posledních deseti letech vzniklo několik desítek geotermálních elektráren a na kontinentu jich je nyní 139, Česko nemá dosud žádnou. Do roku 2030 by podle současných vizí mohlo v ČR vzniknout zhruba pět geotermálních elektráren a deset geotermálních výtopen. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí prodlužuje podporu výstavby nebo modernizace kompostáren, stejně jako pořízení techniky pro aplikaci kompostu na ornou půdu z prostředků Národního programu Životní prostředí. Nově se provozovatelé kompostáren i zemědělci mohou do programu přihlásit až do 2. září 2024.

Podpora z výzvy č. 6/2023: Využití a zpracování biologicky rozložitelného odpadu míří především na zvýšení odbytu vyrobených kompostů. Podporu mohou čerpat soukromé firmy i obce a pokryje až 70 % nákladů u modernizace kompostáren nebo pořízení techniky na aplikaci kompostu na pole pro provozovatele kompostáren nebo bioplynových stanic. Zemědělské podniky si mohou pořídit tuto techniku s 60% dotací.

MŽP v minulých letech podporovalo budování kompostáren v rámci Operačních programů Životní prostředí (OPŽP) a na základě poskytnutých prostředků byla vybudována rozsáhlá síť kompostáren pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů.

Právě zpracovatelským zařízením aktuální výzva umožňuje dovybavení provozovaných technologií. Aplikace kompostů přispívá k zajištění koloběhu živin a organické hmoty v zemědělské půdě, proto ministerstvo podporuje také využití aplikační techniky na zapravení kompostů (případně digestátů, tedy zbytků ze zpracování biologického odpadu v bioplynových stanicích). Dotace také směřují například na manipulační plochy nebo technologie pro multispektrální snímání zemědělských pozemků.

Kompost je kvalitní organické hnojivo, která doplní do půdy potřebné živiny. Pomáhá zlepšit a udržet kvalitu půdy, přispívají k zadržování vody a udržení zemědělského využití půdy, což je zásadní pro adaptaci na probíhající klimatickou změnu. Podpora výroby a aplikace kompostu na zemědělskou půdu pomůže využití bioodpadů v regionu a také informovanost o výhodách jejich využití mezi zemědělci.

Lhůta pro podávání žádostí o podporu v rámci dotační výzvy č. 6/2023: Využití a zpracování biologicky rozložitelného odpadu je prodloužena do 2. 9. 2024. Prodlužuje se i období realizace podpořených projektů do 31. 10. 2025.

Podrobnosti k nastavení podmínek vypsané výzvy najdete na stránkách Národního programu Životní prostředí

Cirkulární ekonomika je systém, který reaguje na svět kolem nás, který je už z pohledu zdrojů dost vyčerpaný, z pohledu spotřeby na hraně. Vyrábíme a spotřebováváme neuvěřitelné množství věcí a produktů a máme pocit, že nás to dělá šťastnějšími, ale na konci životního cyklu je ohromné množství odpadů,“ říká vizionářka, inovátorka a zakladatelka Institutu Cirkulární Ekonomiky Soňa Klepek Jonášová. Rozhovor ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Odpad jako zdroj aneb Jak se dají využít slupičky z kávy nebo kravský trus

Podpora komplexních projektů na instalaci obnovitelných zdrojů energie, zelených střech nebo zařízení pro zadržování a využívání dešťové vody. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašuje II. výzvu aktivity Úspory energie z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Malé, střední a velké podniky budou moci získat až zhruba 750 milionů korun na investiční projekt. Příjem žádostí bude probíhat od 24. 5. 2024 do 31. 10. 2025 prostřednictvím portálu ISKP2021+.

Na opatření na úspory energií je pro firmy připraveno pět miliard korun. Podniky si navíc mohou vybrat z dalších výzev, které resort na energeticky úsporná opatření a rozvoj obnovitelných zdrojů energie průběžně vypisuje. Stále je tak možné podávat žádosti do výzvy na výstavbu malých vodních elektráren nebo na udržitelné hospodaření s vodou. Připravuje se také výzva na podporu výstavby větrných elektráren.

O podporu na projekty úspor energie budou moci žádat malé, střední a velké podniky z celé České republiky kromě Prahy. Stejně jako u předchozí výzvy budou mít vybrané kraje o něco vyšší podporu podle jejich ekonomické výkonnosti.

Mezi podporované aktivity patří snížení energetické náročnosti firemních budov, kterou lze kombinovat například s podporou instalace integrovaného zařízení na místě, které vyrábí elektřinu, vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie. Podpořeny budou i investice do zelených střech a do zařízení pro zadržování a využívání dešťové vody. U opatření mimo renovace budovy v rámci energetického hospodářství se pak jedná například o podporu snižování energetické náročnosti/zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů (pouze pro nové zařízení, které musí mít nulové přímé emise oxidu uhličitého) nebo využití odpadní energie pro pokrytí vlastní potřeby energetického hospodářství.

Maximální výše dotace je zhruba 750 milionů korun (30 milionů EUR) na podnik a na investiční projekt. Celkové způsobilé výdaje (CZV) na projekt musí být minimálně ve výši 625 tisíc korun a maximálně dvě miliardy korun.

Podpora na náklady na energetický posudek, projektovou dokumentaci pro stavební povolení a výběrové řízení, bude poskytována ve výši 50 procent ze způsobilých výdajů. Maximální výše způsobilých výdajů na organizaci výběrových řízení položku může činit 80 000 korun na jednu žádost o podporu.

Více informací k výzvě najdete na tomto odkazu.

Zájemci o dotaci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace, která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a administrací projektu. Agentura je zastoupena ve všech regionech republiky a zároveň provozuje bezplatnou Zelenou linku 800 800 777.

OP TAK 2021-2027 je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program se primárně zaměřuje na podporu malých a středních podniků. V oblasti úspor energií, energetické a digitální infrastruktury nebo výzkumu a vývoje nechybí ani podpora pro velké podniky. Řídicím orgánem je Sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu.

Mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH letos slaví již 35 let své existence a v září představí to nejlepší napříč stavebními obory. V termínu 17. až 21. září v PVA EXPO PRAHA nabídne inspiraci a cenné tipy pro stavbu, rekonstrukci, energetické úspory v domácnostech či poradí, jak optimalizovat náklady. Nebude chybět doprovodný program pro odborníky i širokou veřejnost a možnost konzultací.

V rámci 35. mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH nabídnou své nové produkty a technologie nejvýznamnější firmy ze všech oblastí stavebnictví, připraven bude doprovodný program a návštěvníci mohou využít bezplatných konzultací s profesionály v poradenských centrech napříč odvětvími stavebnictví.

„Během jubilejního ročníku veletrhu nebudou v PVA EXPO PRAHA chybět ty nejvýznamnější společnosti z odvětví stavebních materiálů a stavebních prvků, vytápění, dřevostaveb, bazénů, elektra a zabezpečení, energetických úspor či dotací. Návštěvníci uvidí nejnovější produkty a trendy z portfolia tuzemských i zahraničních firem. Navíc se mohou zúčastnit zajímavých přednášek, workshopů či konferencí, ať již patří mezi profesionály tohoto odvětví, nebo mezi laickou veřejnost. FOR ARCH bude nejen přehlídkou těch nejzajímavějších expozic, ale také místem setkání odborníků jak se svými kolegy, tak s širokou veřejností,“ řekla ředitelka veletrhu FOR ARCH Kateřina Maštalířová.

Letošním ročníkem budou stejně jako loni rezonovat témata jako energetické úspory v domácnostech, dotace pro rodinné i bytové domy, rekonstrukce, optimalizace nákladů, ale také například nový stavební zákon či digitalizace stavebnictví.

Program pro odborníky i laiky

Součástí veletrhu FOR ARCH jsou tradičně kromě prezentací nových produktů i kvalitní práce tuzemských a zahraničních společností také konference, přednášky či workshopy jak pro profesionály, tak pro širokou veřejnost. Pracovníci ve stavebnictví se mohou těšit například na konference s tématem bezpečnost staveb nebo nový stavební zákon a digitalizace. Návštěvníci z řad laické veřejnosti si vyberou z událostí zaměřených na rekonstrukce, čerpání dotací a úspory energií nebo se mohou dozvědět, jak nejlépe na novostavbu.

V rámci veletrhu se každoročně udílejí prestižní ocenění GRAND PRIX za nejzajímavější vystavené produkty a TOP EXPO za nejpoutavější expozice, protože FOR ARCH je tradičním místem, kde se prezentují nejmodernější technologie, produkty a řešení. Ty nejlepší z nich během prvního dne konání akce ohodnotí na stáncích vystavovatelů odborná porota. Exponáty se posuzují z hlediska technických parametrů, progresivní technologie, netradičního nápadu, mimořádné kvality za přijatelnou cenu, materiálu, ekologie, energetické úspornosti i možnosti uplatnění na trhu. Více o veletrhu na www.forarch.cz.

Obnovitelné zdroje energie měly na celosvětové výrobě elektřiny loni rekordní podíl 30,3 procenta. To bylo o 0,9 procentního bodu více než v roce předchozím. Příčinou je zvýšení kapacit solárních a větrných elektráren, vyplývá ze zprávy, kterou dnes zveřejnil institut Ember. Více než polovina celosvětového přírůstku solární a větrné kapacity v loňském roce připadla na Čínu. Celková produkce energie ze slunce pak loni vzrostla o 23,2 procenta a z větru o 9,8 procenta. Výroba elektřiny z vodních elektráren však byla nejnižší za pět let, zejména kvůli suchu v Číně a dalších zemích. Výpadek produkce vodních elektráren pokryl nárůst produkce elektřiny z uhlí. Více ZDE

Evropská unie spouští výzvy na projekty v rámci programu LIFE na rok 2024, který nabízí podíl ze 571 milionů eur na financování projektů zaměřených na ochranu životního prostředí, boj s klimatickými změnami a přechod Evropy k čisté energii. Výzvy jsou otevřeny od 18. dubna 2024 a zahrnují různé oblasti, včetně přírodního bohatství, oběhového hospodářství, klimatické změny a čisté energie. 

Projekty mohou být podány od jednotlivých organizací nebo ve spolupráci s dalšími evropskými partnery. Datum uzávěrky přihlášek se liší v závislosti na jednotlivých typech projektů a je uvedeno na stránce LIFE Calls for Proposals 2024. Podrobnosti o jednotlivých typech grantů, termínech přihlášek a dalších informacích najdete také na této stránce. Hlavním cílem programu LIFE je podpora inovativních a účinných projektů s demonstrativními vlivy, které lze replikovat a rozšiřovat i jinde v Evropě. Mezi možné žadatele patří podniky, akademické instituce, vlády na všech úrovních, nevládní organizace a další subjekty působící v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu.  

 

Cílem EU je podpořit konkurenceschopnost a odolnost farmaceutického průmyslu, aby mohl lépe reagovat na potřeby pacientů. Přibližně 4 miliardy EUR jsou věnovány na podporu léčiv, včetně výzkumu v rámci programu Horizont Evropa. Program Horizont Evropa je klíčovým programem EU pro financování výzkumu a inovací s rozpočtem 95,5 miliardy eur. Zaměřuje se na změnu klimatu, pomáhá dosahovat cílů udržitelného rozvoje OSN a posiluje konkurenceschopnost a růst EU. 

Program usnadňuje spolupráci a posiluje dopad výzkumu a inovací při vývoji, podpoře a provádění politik EU při řešení globálních výzev. Podporuje vytváření a lepší šíření vynikajících znalostí a technologií. Dále vytváří pracovní místa, podporuje hospodářský růst, podporuje průmyslovou konkurenceschopnost a optimalizuje dopad investic v rámci posíleného Evropského výzkumného prostoru. Program je přístupný právnickým osobám z EU a přidružených zemí.

European Regional Development Fund v rámci EU4Health Program podporuje převážně malé a střední podniky v projektech spojených s vývojem léčiv a výrobou. Např.  MZDr na svých stránkách uvádí, že program EU pro zdraví (EU4Health) je v programovém období 2021-2027 hlavním finančním nástrojem pro realizaci cílů EU v oblasti veřejného zdraví. Tento program navazuje na Třetí víceletý program činnosti EU v oblasti zdraví z období 2014–2020 (tzv. 3. akční program) a disponuje rozpočtem ve výši 5,1 miliard EUR. Na národní úrovni vykonává roli národního kontaktního místa pro program EU pro zdraví (EU4Health) Ministerstvo zdravotnictví ČR. Základním právním rámcem pro realizaci tohoto programu je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021. Program EU pro zdraví je přímo řízen Evropskou komisí. Podporu z daného programu získají nejkvalitnější projekty či opatření, přičemž grant uděluje přímo Evropská komise. Program EU pro zdraví reaguje na zkušenost s pandemií Covid-19 a má za cíl lépe připravit EU na závažné zdravotní hrozby, zejména prostřednictvím posilování připravenosti a odolnosti zdravotních systémů členských států.

Dokument ke stažení:

Mapping of EU financing opportunities [docx, 255 kB]

InvestEU poskytuje rozpočtovou záruku skupině EIB (Evropská investiční banka) a vybraným partnerům s cílem usnadnit přístup k financování rizikovějších projektů. Financuje 4 oblasti politiky: 1. udržitelná infrastruktura; 2.výzkum, inovace a digitalizace; 3. SMEs; 4. sociální investice a dovednosti. Jednou z hlavních priorit EU je podpora hospodářského oživení, environmentálně udržitelného růstu, zaměstnanosti a dobrých životních podmínek v celé Evropě. Za tímto účelem podporuje investice, které přinášejí skutečné výhody a zlepšují podmínky na místní úrovni.

Fond InvestEU by měl zmobilizovat veřejné a soukromé investice, a to prostřednictvím záruky EU ve výši 26,2 miliardy eur, která podpoří investice finančních partnerů, jako je skupina EIB a další. Širší podpora zdravotnických systémů jako celku přichází prostřednictvím 43 miliard EUR v rámci Recovery and Resilience Facility.

Nově založená platforma strategických technologií pro Evropu STEP (The Strategic Technologies for Europe Platform), navržená jako součást střednědobého přezkumu víceletého finančního rámce, si klade za cíl zvýšit investice do kritických technologií v Evropě, a to buď na podporu inovací, nebo přispět ke snížení nebo prevenci strategických závislostí unie.