Nový Zéland se stal během prázdnin první zemí na světě, která kromě zákazu prodeje igelitových tašek v supermarketech uvalila embargo ještě na mikrotenové sáčky na ovoce a zeleninu. Opatření je platné něco málo přes měsíc a spadá do vládní kampaně proti jednorázovým plastům, díky níž Novozélanďané používají již přes čtyři roky v obchodech vlastní nákupní tašky. Jaká je situace v Evropě? Více ZDE

V souladu s programovým prohlášením vlády připravuje Ministerstvo životního prostředí změnu zákona o ochraně přírody. Zajistit má účinnější ochranu druhů, rozšířit možnosti aktivní péče o ty nejohroženější a přinést další potřebné změny v oblasti ochrany rostlin a živočichů. Novelou se MŽP snaží odstranit i nedostatky zjištěné při aplikaci zákona, omezit administrativní náročnost a umožnit vyšší elektronizaci procesů. Návrh změn nyní ministerstvo konzultuje s odborníky, zástupci hospodařících subjektů i dotčenými resorty a v průběhu podzimních měsíců zahájí oficiální projednávání tak, aby návrh změn mohl být předložen vládě a následně Poslanecké sněmovně v prvním pololetí 2024.

„V posledních desetiletích čelíme prudkému úbytku biodiverzity, ta je přitom zásadní pro kvalitu našeho života. Na přírodě jsme plně závislí. Pokud bychom zůstali nečinní a úbytek biodiverzity by pokračoval, nevyhnutelné zhroucení ekosystémů by pro nás mělo katastrofální následky. Každý můžeme již dnes pozorovat úbytek hmyzu vč. opylovačů, přitom na nich závisí více než 75 % potravinářských plodin,“ informuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Současný systém druhové ochrany pochází z konce 80.let. Legislativně jej ukotvil zákon o ochraně přírody a krajiny v r 1992. Od té doby se až na nezbytné úpravy v souvislosti s přistoupením ČR do EU prakticky nezměnil. Stejně tak nedošlo k větším změnám ani v případě seznamů zvláště chráněných druhů, které jsou na základě zákona stanovovány prostřednictvím vyhlášky.

„Nedokážeme čelit úbytku druhové diverzity v naší krajině, mizení opylovačů důležitých pro zajištění potravin, nechráníme dostatečně biotopy ohrožených druhů. Je proto nutné revidovat samotné základy systému druhové ochrany,“ doplňuje ministr Hladík. V současnosti je totiž ochrana biotopů ohrožených druhů, která by měla být základem jejich ochrany, obtížně vymahatelná. Naopak ochrana na úrovni jednotlivých jedinců je u mnoha organismů (např. většiny bezobratlých živočichů či hub) nadbytečná, zákon je v tom příliš přísný. Tento stav vede k trvalé právní nejistotě hospodářů a uživatelů krajiny a občas je nadužíván až zneužíván k obstrukcím při projednávání různých záměrů.

„Současný zákon neumožňuje dostatečně využívat nástroje pro plánování a realizaci aktivní péče o ohrožené druhy,“ doplňuje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která mj. zajišťuje přípravu a koordinaci realizace záchranných programů pro nejvíce ohrožené druhy rostlin a živočichů.

Ministerstvo životního prostředí proto navrhuje oddělit v zákoně oblast právní (restriktivní) ochrany rostlin a živočichů od prioritizace péče o ohrožené druhy a přírodní biotopy. Tu doplní nástroje plánování a zajišťování aktivní péče o vybrané ohrožené druhy a pro řešení případů, kdy chráněné druhy způsobující škody a další konflikty.

Ochrana všech zvláště chráněných druhů bude nově založena na ochraně jejich biotopu a místních populací. Další podmínky se budou lišit podle nároků jednotlivých druhů a příčin jejich ohrožení. U těch nejvíce ohrožených se bude nadále chránit doslova každý jedinec, ale v případě řady dalších druhů postačí ochrana jejich biotopů. Tato úroveň ochrany odstraní nejen nejistotu hospodářů, ale i nepřiměřená omezení, která dnes vyvolávají v praxi problémy například při sběru hub či činnosti amatérských entomologů. Nové pojetí kategorizace a ochranných podmínek přinese také snížení administrativní zátěže.

Samotné seznamy zvláště chráněných druhů (stanovované vyhláškou) se budou aktualizovat až na základě výsledku projednání změn zákona, ale již nyní je k diskusi předložen jejich odborný návrh, který připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (viz zde. Pro každý z druhů uvedených v návrhu nového seznamu zvláště chráněných druhů je dostupná karta druhu s informacemi o jeho rozšíření a popisem míry a příčin ohrožení - karty druhů jsou přístupné přes hypertextový odkaz u vědeckého názvu druhu.) ve spolupráci s odbornými společnostmi. Návrh vychází z odborných východisek, informací o míře ohrožení a také ze smysluplnosti ochrany. Vzhledem k narůstající míře ohrožení biodiverzity (a zastaralosti současných seznamů zvláště chráněných druhů) dojde k nárůstu celkového počtu chráněných druhů, ale zároveň bude omezena ochrana u nadbytečně široce pojatých skupin (jako byla nyní např. ochrana celého rodu lesních mravenců Formica), nové pojetí kategorií také omezí nadbytečnou administrativní zátěž.

Ministerstvo dále do novely doplňuje důležité principy obecné ochrany druhů v naší krajině zejména o ochranu volně žijících opylovačů a také o řešení dopadů světelného znečištění na rostliny, živočichy a ekosystémy, jichž jsou součástí.

Do připravované novela zahrne MŽP i změny v oblasti zákonné ochrany dřevin, které v nejbližší době také představí. Následně budou obě úpravy (v oblasti ochrany dřevin i ochrany ohrožených druhů) předloženy do legislativního procesu společně.

Dokument ke stažení:

Prezentace k návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny (PDF, 9 MB)

Vzorové příklady druhů a změny jejich ochrany (PDF, 4 MB)

Letní hudební festivaly s sebou přinášejí hluk, extrémní spotřebu vody, poničený trávník a velkou produkci odpadu. Jak tuto zátěž snížit? Tomu už se několik let věnují odborníci z České zemědělské univerzity. Letos se zaměřili na nedopalky cigaret, a to i těch elektronických. Jak to probíhalo, prozrazuje pro Radiožurnál vedoucí týmu Lenka Wimmerová. Více ZDE

Prodej nových elektromobilů v ČR vzrostl v prvních pěti měsících roku meziročně o 79 procent na 2359 vozů. Poptávka po hybridech stoupla o 39 procent na 15 929 vozů. Z toho plug-in hybridy do zásuvky tvořily 2097 vozů, což je nárůst o 62 procent. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.

Nejprodávanějším elektromobilem je díky slevám stále Tesla s 616 prodanými vozy. Následuje domácí Škoda Auto s prodejem 413 vozů Enyaq iV a třetí příčka patří Volkswagenu s 254 prodanými vozy ID. Na čtvrtém místě je Hyundai a na pátém Mercedes Benz.

Mezi hybridy nadále vede japonská Toyota s 3841 prodanými vozy. Na druhém místě je Ford s 1688 vozy a na třetím německá BMW, která prodala o šest hybridů méně. Mezi plug-in hybridy vede Škoda Auto se 440 vozy.

"Celkový prodej vozů s hybridním pohonem byl letos do konce května proti loňsku vyšší o 4500 aut, což je v absolutních číslech nejvyšší narůst vozu s elektrifikovaným pohonem. Hybridy aktuálně tvoří podstatnou část celkových prodejů osobních aut, jejich podíl dosahuje 17 procent a dál poroste. V druhé polovině roku by mohl překročit 20 procent," uvedl generální ředitel Toyota a Lexus ČR Martin Peleška.

Od začátku ledna do konce května se v Česku prodalo celkem 95.068 nových osobních vozů, což je meziroční nárůst o 18,6 procenta. Podíl elektromobilů a hybridů na celkových prodejích přesáhl 19 procent, vyplývá z dat svazu.

Dne 11. srpna 2023 zveřejnil Odbor cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí nový Metodický pokyn ve věci technologických odpadů ukládaných na skládku, který nabývá platnosti a účinnosti dnem 14. srpna 2023. Technologické odpady jsou vymezeny v § 106 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“). Technologickým odpadem ve smyslu tohoto ustanovení je pouze odpad z průmyslové výroby, stavebnictví nebo energetiky, jehož vzniku nelze předejít, který není možné ani po úpravě využít a který stanoví vyhláškou ministerstvo.

Dokument ke stažení:

Metodický pokyn Odboru cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí ve věci technologických odpadů ukládaných na skládku

Mohlo by vás zajímat:

Nové Metodické sdělení MŽP k režimu přeshraniční přepravy strusky z výroby železa a oceli

Zdroj: Inisoft / MŽP

Pohozené odpadky ve volné přírodě či na veřejných prostranstvích jsou v České republice bohužel stále nepříjemnou realitou. V červencovém průzkumu 9 z 10 Čechů uvedlo, že hlavní složku volně pohozeného odpadu tvoří PET lahve a plechovky. Téměř 80 % populace pak věří, že by situaci výrazně zlepšilo zavedení zálohového systému. Zásadní snížení pohozených nápojových obalů v přírodě a na veřejných prostranstvích měst a obcí potvrzuje zkušenost ze Slovenska, kde omezení takzvaného litteringu potvrzují data i zkušenosti lidí z terénu. Čerstvá čísla analýzy vysbíraného odpadu na Slovensku společnosti ENVI-PAK ukazují, že PET lahve a plechovky z vysbíraného odpadu z přírody téměř vymizely.

Nejviditelnější odpadovou položkou v přírodě a na veřejných prostranstvích jsou nápojové obaly. Takovou zkušenost mají Češi a měli ji i Slováci předtím, než Slovensko zavedlo zálohový systém na PET lahve a plechovky. „Plechovky a PET lahve v přírodě potkává přes devadesát procent Čechů. Tedy stejné procento populace jako na Slovensku před zavedením zálohového systému,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Téměř třetina Čechů vídá nejčastěji pohozené odpadky podél cest, čtvrtina především okolo laviček a více než 15 % ve volné přírodě a v blízkosti silnic. Nepořádek Češi vnímají také poblíž památek.

Zahraniční zkušenost potvrzuje, že zálohy pomáhají zatočit s odpadem pohozeným ve volné přírodě a na veřejných prostranstvích měst a obcí. Na Slovensku se o tom přesvědčili už během prvního roku fungování zálohového systému na PET lahve a plechovky. Je to jednoznačná zpráva z národních parků a dalších míst, která tzv. littering dříve trápil, z analýz i z osobní zkušenosti Slováků.

„Více než 92 % Slováků potvrdilo, že systém záloh pomohl snížit počet PET lahví a plechovek pohozených v přírodě. Významný úbytek těchto obalů potvrzují také data společnosti ENVI-PAK , která pravidelně analyzuje volně pohozený odpad ve 37 lokalitách po celém Slovensku. Už na podzim po zavedení systému záloh byl z analýzy zřetelný pokles PET lahví a plechovek ve vysbíraném odpadu, letní čísla klesající trend jasně potvrzují. Zatímco před zavedením záloh v létě roku 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 20,5 % a PET lahve 15 %, po zavedení systému záloh na podzim roku 2022 to bylo jen 3,8 % plechovek a 5,3 % PET lahví a letos v létě (2023) už pouze 2,2 % plechovek a 3,2 % PET lahví,“ uvádí Kristýna Havligerová.

Systém záloh na PET lahve a plechovky na Slovensku funguje už více než rok a půl a 9 z 10 Slováků jeho zavedení vnímá jednoznačně jako správný krok. Na zavedení zálohového systému se chystá už i Česká republika, ministerstvo životního prostředí připravuje potřebnou legislativu.

Sběry citovaných průzkumů proběhly v červenci 2023 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury IPSOS. Průzkum v ČR byl proveden na vzorku 1019 respondentů, na Slovensku odpovídalo 1009 respondentů.

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci k plánu klimatické neutrality pro zařízení v rámci ETS v reakci na revizi ETS / balíček „Fit for 55“. Jako součást balíčku „Fit for 55“ došlo k revizi směrnice ETS, aby byla v souladu s novým cílem EU stanoveným v evropském právním rámci pro klima, jímž je snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 (ve srovnání s úrovněmi z roku 1990). Evropská komise musí nyní aktualizovat několik regulačních aktů v zájmu provádění systému ETS. Tato iniciativa je nezbytná k vypracování minimálních požadavků na obsah a formát plánů klimatické neutrality, jež se použijí v souvislosti s podmíněným a dodatečným přidělováním bezplatných povolenek.

Dokument ke stažení:

EU 96_23 EK Návrh prováděcího nařízení – Ares(2023)5412396

EU 96_23 EK Příloha

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatého Komisí k udržitelným financím – environmentální, sociální a správní ratingy a rizika pro udržitelnost v rámci úvěrových ratingů. Environmentální, sociální a správní ratingy (ESG) poskytují stanovisko k profilu nebo charakteristikám udržitelnosti podniku nebo finančního nástroje, k míře, do jaké jsou vystaveny rizikům týkajícím se udržitelnosti, nebo k dopadu na společnost a/nebo životní prostředí. Cílem této iniciativy je zvýšit spolehlivost a srovnatelnost ratingů ESG. Kromě toho má za cíl zajistit, aby ratingové agentury zahrnovaly příslušná rizika ESG do ratingů, které posuzují úvěruschopnost společnosti nebo finančního nástroje.

Dokument ke stažení:

EU 97_23 EK Návrh nařízení COM(2023)314

EU 97_23 EK Příloha

Dne 5. června 2023 vstoupily v platnost zákon č. 152/2003 Sb., zákon č. 148/2023 Sb. a zákon č. 149/2023 Sb. Jedná se o novelizační předpisy, navázané na rekodifikaci stavebního práva. Změnám v oblasti integrované prevence, které byly zavedeny zákonem č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, se tedy odsouvá platnost na 1. ledna 2024. Výše uvedené se rovněž aplikuje na postupy, podrobněji popsané metodickým textem „Novela zákona o integrované prevenci navázaná na rekodifikaci stavebního práva“, který byl publikován 17. března 2023 v informačním systému integrované prevence (MZP/2023/710/1025). Určitou výjimkou je nahrazování vymezených aktů popsané v kapitole 3.2 uvedené metodiky. K této problematice bude vydáno samostatné stanovisko v druhé polovině roku 2023. Nicméně ani v tomto případě se změny neuplatní dříve než od 1. ledna 2024.

Zdroj: MŽP

Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění. Postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to rychlostí zhruba půl výškového metru za rok. Jde možná o jeden z nejviditelnějších projevů klimatické změny v ČR, popisuje Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK). S týmem vědců od roku 2017 zkoumá úbočí nejvyšších vrcholů Krkonoš v takzvané přechodové zóně, kde se mění les v alpínské bezlesí. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Umělá inteligence v Británii umožnila průlom ve sledování divoké přírody

Vedení Prahy připravilo šest desítek kroků, které chce v letech 2023 až 2025 uskutečnit při přechodu na takzvanou cirkulární ekonomiku. Oběhové hospodářství vychází z principu opakovaného využívání surovin, čímž se snižuje množství odpadů. Projekty jsou rozděleny do sedmi oblastí, mimo jiné stavebnictví, nakládání s vodou nebo využití odpadu. Vyplývá to z dokumentu, který schválili radní. Strategie města vychází ze schváleného klimatického plánu do roku 2030, podle kterého chce Praha snížit emise skleníkových plynů o 45 procent do roku 2030 a o 100 procent do roku 2050. Více ZDE

Letošní rok bude s padesátiprocentní pravděpodobností nejteplejším v dějinách a rok 2024 bude nejspíš ještě teplejší. Vyplývá to u nově zveřejněných závěrů amerických vědců působících ve vládních institucích. Americké vědce znepokojuje zejména teplota na povrchu oceánů. Podle údajů NOAA během posledních čtyř měsíců vždy padl nový rekord. Více ZDE

Bezpečnost a změny klimatu spolu úzce souvisí. Armády po celém světě se s dopady oteplování planety potýkají denně. Může jít například o větší poruchovost techniky kvůli extrémním teplotám či o častější zapojování vojáků do pomoci při živelních pohromách. NATO si problém uvědomuje a v posledních dvou letech hledá způsoby, jak ozbrojené síly členských států jednak ozelenit a zároveň připravit na nelehkou budoucnost. Více ZDE

Od spuštění separační linky na provoze TSR Czech Republic s.r.o. v Ostravě uplynulo již 5 let. O záměrech projektu spolufinancovaného z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a jejich naplnění jsme si popovídali s technickým manažerem společnosti, panem Pavlem Švelchem.

Můžete nám přiblížit, jak funguje technologie třídicí linky? Pro jaké materiály je určena?

Třídící linka je určená pro odpady vzniklé při zpracování kovových odpadů a kovových materiálů. Jde vlastně o technologický odpad. To znamená, že se jedná o technologii, která je schopna dotřídit a zhodnotit to, co bylo dříve jednoduše určeno k likvidaci. Dnes z tohoto odpadu umíme získat maximum a předat ho k recyklaci.

Tento technologický odpad je po vstupu do třídící linky nejprve rozdělen podle velikosti. K tomu se používají různá síta. Dle velikosti rozdělený materiál se následně roztřídí na jednotlivé komodity, které lze ještě recyklovat a na bezcenný odpad, který je nutné skládkovat. K roztřídění na komodity se používají magnetické separátory různého druhu.

Co je přínosem linky a jakým způsobem se pracovalo s kovovým odpadem a obsaženými nečistotami před její výstavbou?

Přínosem je již zmíněné roztřídění odpadu na jednotlivé komodity v celém rozsahu velikosti odpadu, které lze dále recyklovat, a na zbytkový odpad, který končí na skládce. Dalším přínosem je velká čistota vyseparovaného materiálu, který je pro další recyklaci výrazně výtěžnější.

Dříve se z technologického odpadu mechanicky oddělil větší materiál, který se opticky zkontroloval a manuálně vytřídily nekovové odpady. Zbytek se již likvidoval na skládku.

Zavedením této technologie se tedy zásadním způsobem zefektivnilo dotřiďování materiálu a redukovalo množství odpadu určeného ke skládkování.

Nakolik je tato technologie v ČR výjimečná?

Neznám všechny společnosti v našem oboru, ale s ohledem na množství zákazníků z různých koutů naší republiky, kteří nám tento odpad předávají ke zpracování, si troufnu tvrdit, že moc konkurentů, kteří by uměli tak dobře zhodnotit tento druh opadu, není. Použil jsem slovo zhodnotit, protože v konečném důsledku jde i o finanční zhodnocení. V tomto provedení linky se tedy jedná o unikátní technologii.

Jaké pozitivní dopady má provozování separační linky na životní prostředí?

V roce 2022 prošlo linkou 12.390 t materiálu. Z toho jsme „zachránili“ celých 6880 t železa a barevných kovů vstupujících znovu do recyklačního procesu. Zbylých 5510 t „čistého odpadu“ jsme předali na skládku. Přímé vyčíslení pozitivních dopadů na životní prostředí nemáme, nicméně díky separaci kovových materiálů jsme v řádu desítek procent snížili množství odpadu končícího na skládce. Recipročně tomu jsme zvýšili recyklaci kovů a tak snížili zatížení životního prostředí těžbou kovových rud a tedy i snížili zátěž naší planety následkem emisí CO2.

Naplnil provoz třídicí linky stanovená očekávání?

Troufnu si říci, že provoz třídící linky předčil očekávání! Díky nasbíraným zkušenostem během provozu jsme linku ještě zdokonalili, čímž se nám podařilo zvýšit objem zpracovaného materiálu, zlepšit kvalitu výstupních komodit a ještě o něco snížit množství odpadu, který je skládkován. To vše mi zachování stejných provozních nákladů.

O společnosti TSR

TSR Czech Republic s.r.o. je předním zpracovatelem kovového odpadu v ČR. Provozuje síť 38 provozoven včetně dceřiných společností Ritschny kovošrot a sběrné suroviny, PV Recyklace s.r.o. a Barko s.r.o., na kterých vykupuje železný odpad a barevné kovy a předává je po vlastním zpracování k recyklaci a opětovnému „přetavení“ v nové výrobky.

Dceřiná společnost Metal Services and Solutions s.r.o. zajišťuje od svého vzniku v roce 2018 opravu recyklačních strojů provozovaných TSR CZ a TSR Slovakia a nabízí služby oprav a výstavby nových agregátů i dalším domácím a zahraničním společnostem působícím v oboru recyklace kovového odpadu.

Obrázky: Linka

Obrázky: Vstupní materiál

Informace o projektu: