Německá televize ZDF zveřejnila filmový dokument s názvem „Špinavé obchody s německým odpadem", který se týká i České republiky. Česká inspekce životního prostředí se výraznou měrou podílela na informacích, které v dokumentu použil dokumentarista Marius Münstermann. Jedná se o nelegální byznys s odpady, a to například na principu nově vytvořené dokumentace, tedy obyčejného „zápisu na papír“, kterým se německý odpad stává českým a následně tak může končit na českých (případně polských) skládkách. Dokument se zabývá mj. českou firmou Ekoselect, kterou v minulosti nejednou šetřila ČIŽP. Dokument ZDF je k dispozici ke shlédnutí ZDE (Návod na nastavení českých titulků).

Dokumentaristi upozorňují i na legislativní nedostatek naší a dalších středo či východoevropských zemí. Na zákaz skládkování komunálního odpadu (od roku 2005) na území Německa – ten lze v zásadě pouze spalovat či jinak energeticky využívat. V České republice se skládkovat stále může, stejně tak je ekonomicky výhodné dovážet odpad k energetickému využití. Proto také hledají někteří podnikatelé cesty, jak se odpadu zbavit v zahraničí a tím ušetřit obrovské sumy peněz, které by jinak museli na likvidaci vynaložit a které už zaplatili původci tohoto komunálního odpadu. „To je také jedno z velice důležitých témat, kterému se na inspekci věnujeme a chci v nejbližší budoucnosti nadále řešit,“ uvádí ředitel České inspekce životního prostředí Petr Bejček a dodává, že se nejedná jen o změnu legislativy v oblasti možností skládkování, ale i samotných přestupků, které svým obsahem v mnoha případech dávno přesahují význam přestupku jako takového. „Tresty za velice závažné skutky, které musíme hodnotit jako přestupky, jsou tak naprosto marginální a s ohledem na zisk z nelegální činnosti přímo směšné,“ upozorňuje ředitel Bejček. „Jedná se o sofistikovanou a organizovanou kriminální aktivitu, kterou je nutné řešit ve vzájemné spolupráci s orgány činnými v trestním řízení, obdobně jako je tomu v řadě jiných zemí EU. I zde je však potřeba otevřít debatu o tom, jaké tresty reálně pachatelům za přečiny hrozí.“

Nelegální přeshraniční obchod a nakládání s odpady v posledních letech narůstá, ČIŽP zaznamenala opakovaný nelegální dovoz materiálově nevyužitelných odpadů, zejména charakteru plastů či výmětů z třídění, bez příslušného souhlasu Ministerstva životního prostředí a tedy v rozporu s příslušným evropským nařízením o přepravě odpadů. ČIŽP společně s Celní správou, policií a MŽP řeší desítky případů porušení zákona ročně. Nejčastěji se jedná o přepravu odpadu bez potřebných dokladů nebo s doklady vyplněnými chybně, kdy odpad neodpovídá deklarovanému odpadu uvedenému v předložených dokladech, v nichž nejsou pravdivé údaje o způsobu zpracování, případně nemá příjemce v ČR oprávnění dovážený odpad přijmout. Opakovaně se v těchto případech setkáváme s tím, že nejsou respektovány standardy pro kvalitu odpadu určeného pro dovoz a rovněž není respektována podmínka využitelnosti odpadů v zařízeních příjemce. Odpady jsou často ve skutečnosti určeny k pouhému skládkování či spálení ve spalovně komunálního odpadu, což je v rozporu s národní legislativou a takový dovoz do České republiky by nemohl být povolen. Česká republika se v případech nedovolených přeshraničních přeprav odpadů snaží prostřednictvím Ministerstva životního prostředí vyjednat zpětvzetí odpadů do země jejich odeslání.

Lokality nelegálního nakládání s odpady se monitorují poměrně těžce a nezřídka vzbudí pozornost až ve chvíli, kdy množství nelegálně uloženého odpadu přesáhne stovky či tisíce tun, popř. odpady „mizí“ na skládkách odpadů či v jiných zařízeních (např. rekultivace). Případy posledních let se řešily především v Ústeckém, Karlovarském, Středočeském, Moravskoslezském, Libereckém, Královéhradeckém či Jihočeském kraji. V některých případech pachatelé odpady prostě zanechávají na lokalitách, většinou jsou ale předávány a převáženy mezi společnostmi v ČR ke konečné likvidaci (odpad je pak uložen v oprávněných zařízeních, kdy však koneční příjemci odpad přijímají již jako „odpad“ českého původu).

Konkrétní příklady dalších „odpadových kauz“

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh směrnice přijaté Komisí k zdůvodňování tvrzení o environmentální výkonnosti výrobků a podniků. V rámci této iniciativy budou muset firmy zdůvodnit svá tvrzení o tzv. environmentální stopě svých výrobků/služeb, a to pomocí standardních metod jejich kvantifikace. Účelem je zajistit, aby tato tvrzení byla spolehlivá, srovnatelná a ověřitelná v celé EU a zabránilo se tak tzv. lakování nazeleno (společnosti vytvářejí falešný dojem o dopadu jejich činností na životní prostředí).To by mělo pomoci kupujícím a investorům činit ekologičtější rozhodnutí a zvýšit důvěru spotřebitelů v ekoznačky a informace o dopadu výrobku na životní prostředí.

Dokument ke stažení:

EU 73_23 EK Návrh směrnice COM(2023)166

Fórum o prosazování agentury ECHA odsouhlasilo zahájení celoevropského projektu s cílem ověřit, zda výrobky prodávané online splňují omezení podle nařízení REACH, požadavky nařízení CLP a také označování biocidních přípravků.

Kontroly v projektu REF-13 se uskuteční v roce 2025. Jeho cílem je prověřit, zda výrobky jako hračky, běžné domácí potřeby nebo chemické látky prodávané online, splňují požadavky omezení stanovené v nařízení REACH. Inspektoři budou rovněž kontrolovat, zda jsou směsi klasifikovány, označeny a baleny v souladu s nařízením CLP a také zda online nabídky obsahují požadované informace o nebezpečnosti směsí. Inspektoři mohou rovněž zkontrolovat dodržování omezení podle nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách (POP) a směrnice o omezení nebezpečných látek (RoHS).

Internetový prodej chemických látek je oblastí, kde často nejsou dodržovány předpisy. V projektu fóra REF-8 zaměřeném rovněž na online prodej bylo zjištěno, že směsi a předměty často obsahují omezované nebezpečné látky, včetně těch, které způsobují rakovinu. Z kontrolovaných směsí nebo předmětů 78 % nesplňovalo podmínky omezení podle nařízení REACH.

V připravovaném projektu se inspektoři mohou spolehnout na přísnější pravidla upravující internetový prodej, jako je zákon o digitálních službách a nařízení o obecné bezpečnosti výrobků.

Podskupina fóra pro nařízení o biocidních přípravcích (BPRS) se dohodla, že další velký projekt prosazování týkající se biocidů (BEF-3) bude zaměřen na kontrolu správnosti označení biocidních přípravků. Bude prověřeno, zda informace na etiketě biocidů odpovídají tomu, co bylo povoleno a je uvedeno v souhrnu údajů k přípravku. Inspektoři mohou rovněž kontrolovat informace a jejich kvalitu v bezpečnostních listech, pokud je to u biocidních přípravků požadováno.

Projekty REF-13 i BEF-3 budou připraveny v roce 2024, kontroly jsou plánovány na rok 2025 a zprávy by měly být zveřejněny v roce 2026.

Fórum o prosazování a jeho podskupina pro nařízení o biocidních přípravcích (BPRS) je síť orgánů zodpovědných za prosazování nařízení REACH, CLP, PIC, POPs a nařízení o biocidních přípravcích s cílem chránit lidské zdraví a životní prostředí a zajistit rovné podmínky pro společnosti na trhu EU.

Fórum o prosazování se sešlo ve dnech 13. až 15. června a jeho podskupina BPRS ve dnech 15. až 16. června 2023 v Helsinkách. Další zasedání se uskuteční v listopadu.

Probíhá veřejná konzultace k návrhu Evropské unie na zařazení cyklosiloxanů D4, D5 a D6 do přílohy B Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečisťujících látkách, která potrvá do 10. 8. 2023 (zveřejněno ECHA 15. 6. 2023).

Agentura ECHA vyzývá zúčastněné strany, aby se vyjádřily k návrhu vědecké dokumentace, která se týká návrhu Evropské komise na zařazení látek oktamethylcyklotetrasiloxanu (D4), dekamethylcyklopentasiloxanu (D5) a dodekamethylcyklohexasiloxanu (D6) do přílohy B Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečisťujících látkách (POP).

Konzultace k návrhu vědecké zprávy potrvá do 10. srpna 2023. Komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce návrhy nových POP na internetových stránkách ECHA.

Další informace:
Návrh EU na zařazení D4, D5 a D6 do přílohy B Stockholmské úmluvy

Odpadová analýza nabízí možnost lépe poznat silná a slabá místa zavedeného systému odpadového hospodářství, nalézt nové příležitosti pro jeho zefektivnění a zapojit do problematiky širší veřejnost. Taková je praxe expertů z INCIEN, kteří za posledních 8 let poskytli konzultační a analytické služby desítkám českých obcí. Více ZDE

Kaufland a Lidl se jako první řetězce v Česku pustily do pilotního testování zálohovacího systému PET lahví a plechovek. A po třech měsících zkušebního provozu míří i do dalších čtyř měst. Přečtěte si, jak nové vracení plastových a hliníkových obalů funguje, jaké výhody zákazníkům přináší i jaká jsou přesná pravidla v jednotlivých prodejnách. Více ZDE

Po pěti letech byl dokončen projekt Kraje Vysočina nazvaný Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina pro roky 2018–2023 (ISKOV II), který byl už druhým krajským projektem se zaměřením na kvalitu ovzduší. Závěry z jednotlivých ročních hodnotících zpráv přinesly cenné informace o znečištění, kterým je ovzduší nad územím Kraje Vysočina zatížené, a ukázaly také na zdroje tohoto znečištění. V rámci projektu bylo v průběhu 5 let monitorováno ovzduší v celkem 20 lokalitách kraje, přičemž v každém kalendářním roce se měřilo nepřetržitě vždy ve 4 lokalitách. Sledovány byly znečišťující látky: PM10, PM2,5, NO, NO2, NOx, O3 a u poloviny lokality také PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky.

Realizátoři projektu, Konsorcium – Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě a ENVItech Bohemia s. r. o., postupně rozmístili své měřící stanice do Lukavce, Přibyslavi, Rantířova, Velké Bíteše (rok 2018), Chotěboře, Kamenice nad Lipou, Ledče nad Sázavou, Velkého Meziříčí (rok 2019), Bystřice nad Pernštejnem, Golčova Jeníkova, Hrotovic, Pacova (rok 2020), Humpolce, Náměště nad Oslavou, Nového Města na Moravě, Okříšek (rok 2021), Bochovic, Telče, Víru a Ždírce nad Doubravou (rok 2022).

O průběhu každého roku měření v rámci projektu ISKOV II byly zpracovány hodnotící zprávy obsahující kromě srozumitelných závěrů také hodnocení zdravotních rizik, které znečištění obyvatelům Vysočiny přináší. Zprávy také uvádějí shrnutí meteorologických podmínek, které panovaly v jednotlivých letech na území České republiky a kterými je stav ovzduší do značné míry ovlivněn. Dále uvádějí počty překročení jednotlivých imisních limitů v rámci České republiky a informaci o tom, zda byly v jednotlivých letech vyhlášeny smogové situace.

Za zcela jednoznačný závěr, který lze z pěti let monitoringu vyvodit, je skutečnost, že kvalita ovzduší Vysočiny je nejvíce zhoršována škodlivinami pocházejícími z lokálních topenišť spalujících pevná paliva. Nejvyšší koncentrace prašnosti, oxidů dusíku a polycyklických aromatických uhlovodíků v čele s benzo(a)pyrenem byly naměřeny výhradně při nízkých teplotách, v období topné sezóny a jsou markantní i na pozadí velkých prašných zdrojů, jakými je například dřevozpracující průmysl.

Do období projektu se promítly také meteorologicky, vůči ovzduší, velmi příznivé roky 2020 a 2021, kdy zejména vlivem dostatku srážek byly na celém území České republiky měřeny historicky nejnižší koncentrace sledovaných škodlivin a došlo k vyhlášení pouze jediné smogové situace (rok 2021, Moravskoslezský kraj).

Exaktní informace o stavu ovzduší představují cenné podklady pro aplikaci zlepšujících opatření, účinnější směřování případné dotační podpory, informačních kampaní a v neposlední řadě také pro rozhodování v rámci povolování a regulace zdrojů znečišťování ovzduší. „Ovzduší je složkou životního prostředí a jeho čistota má bezprostřední dopad nejen na zdraví lidí, ale i na přírodu jako celek, a proto je prioritou Kraje Vysočina ovzduší chránit a udržovat jeho kvalitu na co nejlepší úrovni,“ připomněl radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí Pavel Hájek.

Podrobné informace o projektu ISKOV II, včetně všech hodnotících zpráv, i předchozího projektu ISKOV, který byl realizován v letech 2012–2017, lze nalézt na webové stránce www.ovzdusivysocina.cz.

Izrael se rozhodl podniknout radikální kroky ke zvýšení účinnosti obnovitelných zdrojů energie. Podle přijatého zákona budou muset být všechny nové nebytové budovy vybaveny solárními panely na střeše – toto opatření by mělo výrazně zlepšit energetickou bilanci a zároveň mít dopad na ekologii celé země. Více ZDE

Nižší výdaje za elektřinu, zvýšení energetické nezávislosti i pozitivní vliv na životní prostředí.  Vláda schválila novelu energetického zákona, která umožní zakládat energetická společenství a sdílení vlastní vyrobené elektřiny mezi členy energetických společenství nebo mezi zákazníky.

„Dnešní rozhodnutí vlády výrazně pomůže s modernizací české energetiky. Komunitní energetika přinese výraznou změnu celého systému české energetiky, a právě proto jsme udělali maximum pro to, aby schválená novela energetického zákona umožnila vznik systému, který bude funkční a přinese všechna pozitiva v čele se snížením výdajů za energie a posílením energetické nezávislosti,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Do vzniku novely jsme zapojili co nejširší veřejnost od expertů z nevládních organizací, přes distributory až po Energetický regulační úřad či provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Výsledná podoba představuje funkční, a hlavně stabilní model budoucího fungování komunitní energetiky u nás.“

Principem komunitní energetiky bude sdílení vlastní vyrobené elektřiny. Nově vzniklý institut aktivního zákazníka umožní, aby si každý mohl svou vlastní vyrobenou elektřinu sdílet v jiném předávacím místě, například z chaty do bytu. Sdílet ji takto bude moci z jednoho místa až na 10 předávacích míst, například širší rodina, firma s více provozy nebo několik úřadů v obci.
Sdílet mezi sebou elektřinu mohou fyzické i právnické osoby, obce i neziskové organizace. Počet členů se bude počítat podle počtu předávacích míst.

Kromě aktivního zákazníka bude možné sdílet elektřinu v rámci Energetického společenství. V rámci společenství budou vznikat skupiny sdílení, kde se v jedné skupině sdílení bude moci v prvním kroku zapojit až 1000 členů, kteří si budou moci energii posílat na území až tří obcí s rozšířenou působností nebo na území hlavního města Prahy. Územní omezení vyplývá z nutnosti udržovat stabilitu distribuční soustavy, dostupnosti dat a zachování funkčnosti celého systému. V Evropě jde o rozšířený jev – ve Francii je to omezeno například na 2 km ve městě a na 20 km na venkově, v Německu sdílení na větší vzdálenosti není umožněno vůbec. Územní omezení platí také v Rakousku.

Pro vznik společenství bude třeba založit právnickou osobu, družstvo nebo spolek a poté se zaregistrovat u Energetického regulačního úřadu. Členové společenství se zároveň dohodnou na tom, kdo kolik bude odebírat elektřiny (tzv. alokační klíč) a tyto informace, včetně EAN kódů, nahlásí společenství na Elektroenergetické datové centrum, které je následně předá operátorovi trhu.

Podmínkou pro vznik komunitní energetiky je také založení Elektroenergetického datového centra (EDC), které umožní zpracovávat podrobná data o výrobě a spotřebě elektřiny v odběrných a výrobních místech zapojených do sdílení. EDC má vytvořit pevné základy pro digitalizaci a postupnou decentralizaci elektroenergetiky a bude také významně napomáhat k řízení provozu a zatížení sítí. V první fázi má první modul v rámci EDC umožnit sdílení elektřiny nejen v rámci bytového domu, ale i napříč distribučními soustavami (majitel chaty v jižních Čechách s fotovoltaickou elektrárnou by si mohl „nasdílet“ elektřinu do odběrného místa v Praze, tzn. započítat výrobu elektřiny z jedné lokality – odběrného místa – se spotřebou v druhém odběrném místě v jiné lokalitě). V elektrické síti, kde se veškerá elektřina „smíchá“, je nezbytné precizně registrovat a vyúčtovat, která elektřina komu patří a to v každé čtvrthodině zvlášť – protože v každé čtvrthodině má rozdílnou tržní cenu a chování jednoho účastníka nesmí poškozovat chování jiného účastníka trhu. Podmínkou bude tedy i instalace „chytrého“ elektroměru.

Co Česku přinese komunitní energetika?

Přijetí pravidel pro vznik energetických komunit patří mezi nejočekávanější legislativní události v oblasti energetiky tohoto roku. Podtrhuje snahy Ministerstva průmyslu a obchodu o urychlení decentralizace a dekarbonizace energetiky v České republice. Novela energetického zákona Lex OZE II přinese nové příležitosti, ale i výzvy jak pro spotřebitele, tak pro výrobce elektřiny, ale také nové nároky na přenosovou a distribuční soustavu. Vyžádá si mimo jiné vznik Elektroenergetického datového centra, které je pro fungování komunitní energetiky nezbytné.

„Komunitní energetika umožní snížit naše výdaje za energie a posílit také energetickou nezávislost každého z nás a s tím i celé naší společnosti,“ představuje novelu energetického zákona, kterou dnes schvaluje vláda, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že komunitní energetika může díky výraznějšímu využívání obnovitelných zdrojů také omezit negativní dopady energetiky na životní prostředí.

„Kromě toho umožní každému z nás si vyrábět energii pro vlastní spotřebu. Je však třeba pamatovat na to, že každou investici do výroby energie je třeba dobře promyslet a ideálně postupovat podle základních investičních pravidel, která jsme nedávno shrnuli v našem desateru,“ pokračuje ministr Síkela a dodává, že tak jako každé odvětví, o které je velký zájem, se mohou i v oblasti obnovitelných zdrojů objevit dodavatelé zneužívající nekalé praktiky.

Decentralizace energetiky, ke které komunitní energetika přispěje, dá veřejnosti možnost vyrábět si elektřinu ve vlastních výrobnách využívajících obnovitelné zdroje energie a následně ji na lokální úrovni spotřebovávat. Decentralizovaná energetika by v ideálním případě měla v příštích letech doplňovat tu stávající centralizovanou, jejímž principem je výroba energie z velkých centrálních zdrojů a její následný odběr širokým spektrem spotřebitelů na celém území České republiky i v zahraničí.

Až 5 TWh

„Zavedení jednoduchého sdílení vlastní vyrobené energie bez zbytečné administrace i základ digitalizace jsou zásadní z řady nezbytných nástrojů k rychlému rozvoji čistých domácích obnovitelných zdrojů," uvádí Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Chalupa oceňuje aktuální návrh novely energetického zákona, který umožní vznik komunitní energetiky, a upozorňuje, že řada opatření na větší rozvoj obnovitelných zdrojů již byla zavedena, některé – včetně této aktuální – nás ještě čekají. „Čím dříve tato opatření dokončíme, tím lépe pro naši bezpečnost, životní prostředí i peněženky,“ dodává Chalupa.

„Komunitní energetika může dobře fungovat v bytových domech a přiblíží tak téma energetiky běžné populaci tím, že jí umožní zapojit se do výroby elektřiny. Je k ní však potřeba přistupovat jen jako k jedné ze součástí komplexního řešení energetické transformace spojené s dekarbonizačními snahami,“ popisuje ředitel strategie energetické poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer a dodává: „Komunitizace bude spojena s miliardovými investicemi do distribučních sítí, stovky miliard pak bude stát připojení všech zamýšlených fotovoltaik.“

Technický potenciál fotovoltaiky pro budování komunitních energetik odhaduje Macenauer na necelých 5 TWh, pro srovnání: roční spotřeba elektřiny v České republice je přibližně 60 TWh. Současně ale zdůrazňuje nutnost obezřetnosti při zakládání skupin sdílejících elektřinu a doporučuje využívat služeb odborníků z oblasti energetiky při plánování investic do vlastních výroben.

Záplavu nových dat zpracuje EDC

Základním předpokladem pro rozvoj komunitní energetiky je vznik Elektroenergetického datového centra (EDC). Decentralizace energetiky, která přijde nejen s rozvojem komunitní energetiky, totiž bude znamenat velkou změnu z hlediska množství dat o výrobě a spotřebě elektřiny, ale také o směru jejich toku. EDC umožní tato data zaznamenávat a sledovat a udržet tak podrobný dohled nad energetických trhem.

„EDC je digitálním technickým řešením, které umožní přechod na k moderní decentralizované elektroenergetice,“ říká Svatopluk Vnouček, místopředseda představenstva ČEPS, která má na starosti dohled nad přenosovou soustavou, a dodává: „Pro zajištění koordinace mezi provozovateli soustav, výrobními zdroji a spotřebou bude nezbytné na jednom centrálním místě shromáždit velké množství dat, to bude mimo jiné úlohou nového datového centra.“

Vznik tohoto datového centra bude podpořen z finančních prostředků poskytovaných Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy a jeho části zaměřené na posilování energetické bezpečnosti a nezávislosti zvané RePower EU. Výdaje na následný provoz EDC budou hradit odběratelé elektřiny prostřednictvím faktur za energie. „Z našich předběžných výpočtů vyplývá, že by výše poplatku na provoz EDC měly dosahovat několik desítek korun ročně na jedno odběrné místo v závislosti na výší poskytnuté dotace,“ odhaduje Vnouček.

Se vznikem EDC počítá novela energetického zákona, která umožní rozvoj komunitní energetiky a sdílení vlastní vyrobené energie, které je jeho základem. Náběh jeho fungování bude postupný a plně funkční by mělo energetické datové centrum být do konce roku 2026.

Průběžně aktualizované otázky a odpovědi ke komunitní energetice jsou na webu www.energiezamene.cz.

Ministerstvo životního prostředí plní další vládní úkol. Do legislativního procesu poslalo návrh na ústavní změnu, která zajistí vyšší ochranu vody a vodních zdrojů.

„Voda je strategickou surovinou, jejíž nedostatek, či zhoršená kvalita může mít zásadní dopad na jednotlivce, ale i na celou společnost. Ukotvení ochrany vody do ústavy je nevyhnutelným krokem, ať už kvůli opakujícímu se suchu nebo znečišťování vodních zdrojů,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že ochranu vody a vodních zdrojů považuje za náš národní zájem.

Tenčení zásob vody je celosvětový problém, v něm zřetelně čteme hlubokou a trvalou stopu klimatické změny, která zasahuje do života lidí natolik, že má geopolitický rozměr. Nejrůznější expertní analýzy se shodují na tom, že sucho bude stále závažnějším projevem změny klimatu s největšími potenciálními dopady na obyvatelstvo, ekosystémy a jejich biodiverzitu i na ekonomiku. Nejnovější zpráva o stavu klimatu v Evropě, kterou společně vydaly Světová meteorologická organizace (WMO) a Služba Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus, označuje Evropu jako nejrychleji se oteplující kontinent světa, což se odráží na její socioekonomické struktuře a ekosystémech. Je to alarmující vzkaz v první řadě pro stát, aby dokázal garantovat posílení její vyšší ochrany.

Ministerstvo životního prostředí proto v souladu s programovým prohlášením vlády navrhuje změnu článku 7 Ústavy, která by měla znít: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vody, a o ochranu životního prostředí.“ Návrh explicitně zmiňuje vodu a její šetrné využívání, a to i v reakci na mimořádný úbytek podzemních a povrchových vod, který je i pro Česko velmi aktuální. Dokládá to mimo jiné i situace na jihu Moravy, kde již v červnu několik obcí zvládá běžné zásobování pitnou vodou jen díky omezováním odběru tak, aby byla dostupná jen pro osobní potřebu k pitným a hygienickým účelům.

„Zakotvení ústavní ochrany vody jednoznačně posiluje její zachování pro budoucnost. Směřuje především na zákonodárce, aby při tvorbě zákonů ve zvýšené míře zohledňovali ochranu vody a její šetrné využívání. Bude to mít svůj význam i při interpretaci a aplikaci práva, kdy při realizaci konkrétních záměrů a hodnocení jejich dopadů bude třeba ochraně vod coby přírodního zdroje a složky životního prostředí věnovat zvláštní pozornost. Zdůraznění šetrného využívání vody v ústavě tedy může mít obecně význam při správním rozhodování v konkrétních případech, a to zejména při odůvodňování konkrétních správních rozhodnutí,“ vysvětluje ministr Hladík.

Z pohledu MŽP jde rovněž o důležitý aspekt při tvorbě právních předpisů, strategických materiálů a politik, které přijímá. Při tvorbě takových materiálů bude kladen na ochranu vody zvláštní důraz.

Ústavní ochranou vody ministerstvo doplňuje mozaiku legislativních záruk šetrného využívání vody:

• aktuálně je v legislativním procesu novela vodního zákona, která mj. posiluje ochranu vody před haváriemi (včetně zneškodňování jejich následků)
• čerstvě MŽP připravuje novelu zákona o ekoújmě

Česká republika musí být schopna čelit environmentálním krizím jako dopadům změny klimatu, nadprodukci odpadů a ztrátě biodiverzity a surovinových zdrojů. Ode dneška má proto v ruce Akční plán pro Cirkulární Česko 2040. Ten je nadstavbou Strategického rámce cirkulární ekonomiky z roku 2021 a stanovuje desítky aktivit pro nastavení českého hospodářství tak, aby se zdroje vracely zpět a tím se i minimalizovala environmentální stopa.

Akční plán Cirkulární Česko 2040, vypracovaný Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci se zástupci dalších ministerstev, krajů, obcí, průmyslových svazů a asociací, vysokých škol a nestátních neziskových organizací, stanovuje klíčové kroky a úkoly pro proměnu českého hospodářství do udržitelného modelu plně rozvinuté cirkulární ekonomiky.

„Tohle Česku chybělo - strategie a jasný plán pro průmysl, stavebnictví, zemědělství, výzkum nebo obce a města, který zahrne klimatickou změnu, znovuvyužitelnost materiálů, plýtvání potravinami a přírodními zdroji, recyklaci vody, zachování biodiverzity, udržitelnou spotřebu, výzkum a rozvoj technologií. Plán stanoví trasu, jak se dostat do cílové stanice, kterou je Cirkulární Česko v roce 2040, protože nic není odpad. Přírodní zdroje jsou konečné, a právě cirkularita je řešením. Musíme kvalitu života současných generací vybalancovat tak, aby energie, potraviny ale i nerostné suroviny tu zůstaly i pro generace budoucí. V udržitelnosti musíme vidět budoucnost. Díky plánu posílíme konkurenceschopnost a technologickou vyspělost hospodářství, udržitelný společenský systém, zvýšíme bezpečnost dodávek surovin, ale také vytvoříme nová pracovní místa,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Mimo jiné Akční plán zmiňuje také vytvoření zálohového systému pro nápojové obaly. Tuto legislativu už na ministerstvu připravujeme, týkat by se měla PET lahví a plechovek. Nejbližší možný termín, kdy bychom mohli v Česku začít zálohovat, je polovina roku 2025,“ doplnil ministr.

Akční plán Cirkulární Česko 2040 pro první období do roku 2027 rozpracovává typová opatření v deseti prioritních oblastech do podoby karet aktivit. Jejich pomocí podrobněji nastavuje způsob naplňování cílů a typových opatření Cirkulárního Česka 2040. Zároveň s nimi stanoví i jasný způsob naplnění, určí hlavní odpovědnosti za danou aktivitu (nositele, realizátory), odhadne jejich finanční náročnost a měřitelnost. Po jeho vypršení MŽP vyhodnotí a naváže na něj příprava nového plánu pro další období.

„Aktivity a úkoly v Akčním plánu se zaměřují na fáze návrhu a výroby produktu, spotřeby, opatření, která se dotýkají životního cyklu výrobků, na fázi výzkumu, inovací a digitalizace, vzdělávání, znalosti a osvětu v oblasti oběhového hospodářství, používání ekonomických nástrojů, bioekonomiku a potraviny, průmysl, suroviny a stavebnictví. Kromě toho stanovuje aktivity pro další omezení jednorázových plastů, recyklaci textilu nebo komunálních odpadů. Už teď se snažíme v Evropě pro uzavření cyklu výrobků vytvořit co nejlepší motivační legislativní prostředí, proto jsem na stůl na Radě pro životní prostředí v Lucemburku včera předložil náš návrh na využití daně z přidané hodnoty, které by pomohlo zlepšit recyklaci a zvýšilo by zájem o materiály s recyklovaných obsahem,“ dodává ministr Hladík.

Akční plán pro období 2022-2027 sleduje:

• minimalizaci odpadu a zvýšení efektivity zdrojů: Klade si za cíl snížit produkci odpadu a optimalizovat využití zdrojů skrz opětovné použití, recyklaci a materiálové využití. Důraz klade na maximalizaci využití recyklovaných a druhotných surovin, což pomůže minimalizovat tlak na přírodní zdroje a snížit negativní dopady na životní prostředí,
• podporu inovativních a udržitelných přístupů ve výrobě a spotřebě: Půjde o efektivní využívání zdrojů ve výrobě a rozvoj oběhových technologií a řešení. Zároveň bude podporována osvěta a vzdělávání veřejnosti o výhodách cirkulární ekonomiky,
• podporu inovací a udržitelného designu včetně vývoje ekologicky šetrných produktů a služeb: Pozornost zaměřuje na navrhování výrobků s ohledem na jejich dlouhou životnost, snadnou opravitelnost a recyklovatelnost. Tak, aby se zajistila dlouhodobá udržitelnost a minimalizace negativních dopadů na životní prostředí.

Plán je založen na principu participace, takže počítá se zapojením všech zainteresovaných aktérů. Ministerstvo životního prostředí bude dále spolupracovat s průmyslovými partnery, obcemi a nevládními organizacemi, aby zajistilo úspěšnou implementaci Akčního plánu Cirkulární Česko 2040. Pro více informací a podrobnosti o Akčním plánu Cirkulární Česko 2040 navštivte odkaz na akční plán.

Dokument ke stažení:

Akční plán pro Cirkulární Česko 2040 za období do roku 2027 (PDF)

Společnost REMA Systém během letošního června uspořádala regionální minisemináře. Jsou určeny pro společnosti zapojené do projektu Zelená firma a další partnery či zpracovatele odpadních elektrozařízení. Jedinečná setkání nabídla příklady dobré praxe i prostor pro formální a neformální diskuzi. Další minisemináře se uskuteční na podzim.

Projekt Zelená firma letos slaví 15. výročí. Do úspěšného projektu se za tuto dobu zapojilo již přes 2 700 firem z celé České republiky. Společnost REMA Systém, pod niž projekt spadá, hledá stále nové cesty, jak zapojené firmy podporovat v jejich udržitelném a ekologicky odpovědném chování. V duchu tohoto cíle tak v červnu 2023 proběhly první minisemináře určené nejen zástupcům firem zapojených do projektu Zelené firmy. Regionálních akcí se zúčastnili zástupci společností a provozoven z Prahy, z kraje Vysočina, Středočeského, Královehradeckého, Libereckého a Ústeckého kraje, které se společností REMA Systém intenzivně spolupracují na sběru, odvozu a zpracování odpadních elektrozařízení a přenosných baterií.

„Akci podobného typu jsme pro naše zákazníky, zpracovatele a partnery zorganizovali poprvé v historii naší činnosti, a to nejen jako poděkování za vynikající spolupráci. Současně jsme na miniseminářích měli příležitost představit dosavadní výsledky našeho kolektivního systému a prezentovat plány na další rozšiřování našich služeb a činností,“ popisuje David Chytil, člen představenstva společnosti REMA Systém, který na akcích vystoupil. Důležitým bodem formální části setkání bylo rovněž představení takzvaných příkladů dobré praxe. Minisemináře v dalších regionech jsou poté naplánovány na podzim tohoto roku.

„První dva minisemináře se setkaly s pozitivní zpětnou vazbou účastníků. Podobné setkání nikdo z řad jiných kolektivních systémů nikdy nezorganizoval, pro zástupce firem tak minisemináře představovaly unikátní příležitost prodiskutovat téma zpracování vysloužilých elektrozařízení, které je stále aktuálnější,“ prozrazuje Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém. „Akce splnila má očekávání a jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit. Poskytla prostor pro diskuzi, dozvěděl jsem se nové informace, které se promítají i do činnosti naší firmy, a seznámil jsem se s novými lidmi v oblasti odpadového hospodářství. Rád se v budoucnu znovu zapojím,“ potvrzuje účastník semináře Pavel Urda, provozní vedoucí svozové společnosti COMPAG MLADÁ BOLESLAV.

Projekt Zelená firma nabízí komplexní podporu i nemalou úsporu financí

Hlavními cíli projektu Zelená firma, který vznikl v roce 2008 z iniciativy společnosti REMA Systém, je podpořit odpovědné a udržitelné chování společností a efektivní recyklaci vysloužilých elektrospotřebičů. Zapojení se do projektu je zdarma a firmy i jejich zaměstnanci díky němu získají možnost jednoduše a pohodlně odevzdat odpadní elektrozařízení k šetrné recyklaci, čímž významně přispívají k ochraně životního prostředí. Kromě toho se podniky mohou spolehnout na komplexní podporu ze strany kolektivního systému REMA v oblasti nakládání s odpadním elektrozařízením.

„Pro Zelené firmy chceme být spolehlivým partnerem, o nějž se mohou opřít na své misi udržitelného a odpovědného podnikání. Poskytujeme jim informační materiály, odborné poradenství v oblastech nakládání s odpadním elektrozařízením a platné legislativy anebo třeba podporu při organizaci sběrových akcí. Svoz vysloužilého elektra probíhá zcela zdarma, což znamená nemalou úsporu financí,“ uvádí Petr Kubernát. „Nyní se navíc firmy mohou zapojit do sběrové soutěže. Na konci října vyhodnotíme tři vítěze, kteří odevzdají největší množství vysloužilého elektra, a ti získají vouchery na nákup elektroniky od našeho partnera,“ dodává Kubernát.

O společnosti REMA Systém
Hlavními aktivitami společnosti REMA Systém jsou služby zabezpečující zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrických a elektronických zařízení, jde například o pračky, lednice, televizory, počítače, tiskárny, mobilní telefony a další přístroje. Ve spolupráci se společností REMA Battery navíc umožňuje i zpětný odběr odpadních baterií a akumulátorů.
Svým klientům REMA Systém nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pomoc a jednoduché vyřešení starostí s nepotřebnými či vysloužilými elektrospotřebiči. V oblasti ochrany životního prostředí REMA Systém působí od roku 2005, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrozařízení.
Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.

 

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu harmonizované klasifikace a označování pro následující chemické látky: trihydrogen pentapotassium di(peroxomonosulfate) di(sulfate), EC 274-778-7, CAS 70693-62-8, návrh předložilo Slovinsko; piperonal; 1,3-benzodioxole-5-carbaldehyde, EC 204-409-7, CAS 120-57-0, návrh předložilo Irsko. Komentáře k těmto návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat do 11. srpna 2023 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce konzultace CLH na stránkách ECHA.

1. diphenyl(2,4,6-trimethylbenzoyl)phosphine oxide (EC 278-355-8, CAS 75980-60-8): látka toxická pro reprodukci; inkousty, tonery, nátěrové hmoty, fotochemie, polymery, lepidla, tmely a plniva;
2. bis(4-chlorophenyl) sulphone (BCPS) (EC 201-247-9, CAS 80-07-9): látka vPvB; návrh předložilo Rakousko; výroba chemikálií, plastových a pryžových výrobků.

Tyto látky mohou být v budoucnu zařazeny na seznam látek podléhajících povolení.

Kandidátský seznam nyní obsahuje 235 položek – některé z nich zahrnují skupiny chemických látek, takže celkový počet zařazených chemických látek je vyšší.

Společnostem po zařazení látek do KS vyplývají zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech.

Každý dodavatel předmětů obsahujících látku z KS v koncentraci vyšší než 0,1 % hm. musí poskytnout dostatek informací příjemcům předmětu a spotřebitelům.

Podle rámcové směrnice o odpadech musí společnosti uvádějící předměty na trh EU oznamovat výrobky do databáze SCIP, pokud předměty obsahují látky SVHC v koncentracích vyšších než 0,1 % hm.

Kromě toho, dodavatelé a výrobci předmětů obsahujících látku z KS musí do 6 měsíců od jejího zařazení podat oznámení agentuře ECHA. Dodavatelé látek zařazených na Kandidátský seznam, (samotných nebo ve směsích) mají povinnost dodat svým zákazníkům bezpečnostní list.

Další informace:

• Kandidátský seznam
• Souhrn povinností vyplývajících ze zařazení do KS
• Jak oznámit látky v předmětech
• Databáze SCIP

Ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV) v Bubenči spustila v pátek pilotní projekt, v rámci kterého bude upravovat kalový bioplyn na bioCNG, tedy na obdobu stlačeného zemního plynu CNG, který se běžně využívá v automobilech. Celý systém už je připravený, čeká se pouze na udělení licence, což by měla být otázka dní. Více ZDE