Plasty jsou jedním z největších problémů lidstva. Pronikají do všech koutů planety a znečišťují souš i oceány. Jedním z řešení jsou bakterie. V nové studii popsali švýcarští odborníci mikroorganismy z Alp a Antarktidy schopné rozkládat plasty při nižších teplotách. Napsal o tom magazín Innovators. Více ZDE
 

Vzhledem k rostoucím výzvám ohledně změny klimatu se stává snižování emisí CO2 (oxidu uhličitého) jedním z hlavních cílů Evropské unie. Tento cíl je zakotven nejen v obecné vizi uhlíkové neutrality do roku 2050, ale také v konkrétních cílech stanovených v rámci plánu Fit for 55. Ocelářský průmysl je jedním z hlavních producentů emisí, přičemž jen v Evropě stojí za 4 %. Hledají se proto nové technologie a postupy, které by mohly přispět k revitalizaci životního prostředí. Více ZDE

Publikace ke stažení:

Role cirkulární ekonomiky v dekarbonizaci průmyslu

Zrychlit a zjednodušit povolování staveb z hlediska ochrany životního prostředí má nový institut jednotného environmentálního stanoviska (JES). Zavede ho nový zákon, který včera schválil Senát. Stanovisko bude zahrnovat požadavky na posouzení dopadů na životní prostředí až podle devíti platných zákonů. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Návrh zákona souvisí s vládní novelou stavebního zákona, kterou horní komora rovněž přijala. Spolu s ní má celkově zajistit, aby žadatel snáze obdržel stavební povolení a nemusel zjišťovat stanoviska dotčených úřadů. Zákon o jednotném environmentálním stanovisku má být účinný od ledna příštího roku.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že zákon má zrychlit a zefektivnit stavební řízení a zároveň plnohodnotně hájit veřejné zájmy v ochraně životního prostředí. Předloha přinese procesní sjednocení nyní rozdrobených správních úkonů do jednoho závazného stanoviska. Bude se podle ministra týkat i posuzování vlivů staveb na životní prostředí (EIA).

"Stavebník nebude muset oběhnout tolik úřadů a získat tolik závazných stanovisek," uvedla Hana Kordová Marvanová (za ODS). Nezávislá senátorka Daniela Kovářová mluvila o promarněné šanci, když i po přijetí zákona bude chybět vymezení veřejného zájmu na ochraně životního prostředí.

Senát schválil také související takzvaný změnový zákon. Už nehlasoval o pozměňovacím návrhu pirátské senátorky Adély Šípové na obnovu práva spolků založených za účelem ochrany přírody a krajiny účastnit se všech povolovacích řízení. Ve Sněmovně taková úprava neuspěla. Poslanci rozšířili možnost účasti veřejnosti v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Půjde o řízení, která se týkají kácení dřevin nebo výjimek ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Stanovisko bude platit pět let a bude možné ho prodloužit. Na žádost stavebníka bude možné stanovisko i změnit. Pokud více zákonů vyžaduje shodné údaje, bude je žadatel vyplňovat jenom jednou.

Poslanci ve čtvrtek podpořili návrh právního předpisu, který má zlepšit označování a trvanlivost výrobků a zakázat klamavá tvrzení.

Plenární zasedání schválilo návrh nové směrnice o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci 544 hlasy (18 bylo proti a 17 se zdrželo hlasování). Hlavním cílem směrnice je pomoci spotřebitelům s výběrem ekologicky šetrných výrobků a motivovat podniky, aby jim trvanlivější a udržitelnější výrobky nabízely.

Zákaz klamavé reklamy a vágních environmentálních tvrzení

Schválený mandát Parlamentu k jednání s členskými státy počítá se zákazem obecných environmentálních tvrzení jako „ekologicky šetrný“, „přírodní“, „biologicky rozložitelný“, „klimaticky neutrální“ nebo „eko“, pokud nejsou dostatečně podložena. Parlament chce také zakázat environmentální tvrzení, která jsou založena výhradně na kompenzaci emisí uhlíku. Zakázány budou i další klamavé praktiky, jako uvádění tvrzení o celém výrobku, pokud je toto tvrzení pravdivé pouze pro jednu jeho část, nebo nepravdivá tvrzení o tom, jak dlouho výrobek vydrží nebo jakou zátěž snese.

V zájmu zjednodušení informací o produktech chtějí poslanci povolit pouze taková označení udržitelnosti, která vycházejí z oficiálních systémů certifikace nebo je zavedly veřejné orgány.

Boj proti předčasnému zastarávání

Parlament chce prodloužit životnost výrobků a zakázat používání součástek, které životnost omezují nebo způsobují předčasné závady. Kromě toho by výrobci neměli mít možnost omezovat funkčnost výrobku, pokud je používán se spotřebním materiálem, náhradními díly nebo příslušenstvím (například nabíječkou nebo inkoustovými kazetami) od jiné společnosti.

Kupující by měli být již před nákupem informováni o jakýchkoli omezeních týkajících se oprav, aby měli možnost vybrat si trvalejší a opravitelné zboží. Kromě toho poslanci navrhují nové označení záruky, které by uvádělo nejen délku záruky stanovené zákonem, ale také délku případného prodloužení záruky nabízeného výrobcem. To by pomohlo zviditelnit kvalitní zboží a motivovat společnosti, aby se na udržitelnost více zaměřily.

Prohlášení zpravodajky

Zpravodajka Biljana Borzanová (S&D, HR) po hlasování uvedla: „Výroba zboží, které se rozbije hned po uplynutí záruční doby, se již průmyslu nebude vyplácet. Spotřebitelé musí mít k dispozici jasné informace o možnostech a cenách oprav. Na etiketách výrobků najdou také informace o jejich životnosti. Na tom vydělají výrobci, kteří vyrábějí trvanlivější zboží. Občané se navíc již nebudou muset proplétat džunglí nepravdivých environmentálních tvrzení. Budou totiž povolena pouze taková ekologická tvrzení, která jsou odůvodněná a podložená certifikací.“

Další postup

Rada přijala svůj mandát k jednání dne 3. května. To znamená, že jednání mezi Parlamentem a členskými státy o konečném obsahu a znění směrnice mohou brzy začít.

Souvislosti

Navrhovaná směrnice je součástí prvního balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství, společně s nařízením o ekodesignu, nařízením o stavebních výrobcích a zprávou z vlastního podnětu o strategii EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky. Připravuje půdu pro novou směrnici o zelených tvrzeních, která v budoucnu podmínky pro environmentální tvrzení dále upřesní.

Přijetím tohoto právního předpisu Parlament reaguje na očekávání občanů týkající se udržitelné spotřeby, balení a výroby, jakož i udržitelného růstu a inovací, jak je vyjádřeno v návrzích 5 a 11 závěrů Konference o budoucnosti Evropy.

Města Písek a Strakonice získala z EU dotaci přes miliardu korun na stavbu společného zařízení pro energetické využití odpadu (Zevo). Evropské peníze pokryjí zhruba polovinu nákladů. Zevo by mělo vzniknout v areálu písecké teplárny, ročně by mělo zpracovat 50 000 tun odpadu. Písecké Zevo zatím nemá od ministerstva životního prostředí (MŽP) souhlasné stanovisko ohledně posouzení vlivů na životní prostředí ke stavbě, takzvané stanovisko EIA. Strakonice a Písek nyní vytvoří tým, který připraví výběrové řízení na projekt a postavení spalovny. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat

Udělejte z odpadu kšeft, vyzval šéf Acthermu. Chomutov ale spalovně nefandí

Právníci z odboru stavebního řádu a životního prostředí Kanceláře veřejného ochránce práv na jednání se zástupci Ministerstva pro místní rozvoj otevřeli řadu témat spojených s odstraňováním azbestu ze staveb. Po dalších jednáních s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zdravotnictví a s Českou inspekcí životního prostředí ombudsman zváží další postup – může například na toto téma zahájit šetření z vlastní iniciativy. Více ZDE

Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) prošlo loni ve velkoměstě čističkami přes sedmdesát milionů kubíků odpadních vod. Díky nové technologii se toto množství může proměnit v energii, kterou využije až třetina hlavního města. Odpadní vody, kterých má metropole k dispozici neustále dost, by se mohly proměnit v teplo či chlad díky Energocentru plánovanému u Ústřední čistírny odpadních vod v Bubenči (ÚČOV), a to s pomocí vysokokapacitních čerpadel. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatého Komisí k Aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Cílem nařízení je zajistit: a) aby se do roku 2030 výrobní kapacita EU u strategických technologií pro nulové čisté emise uvedených v příloze přiblížila referenční hodnotě ve výši nejméně 40 % roční potřeby EU v oblasti zavádění odpovídajících technologií b) volný pohyb technologií pro nulové čisté emise uváděných na jednotný trh.

STRATEGICKÉ TECHNOLOGIE PRO NULOVÉ ČISTÉ EMISE

• Solární fotovoltaické a solární termální technologie
• Technologie k produkci větrné energie na pevnině a obnovitelné energie na moři
• Bateriové/skladovací technologie
• Tepelná čerpadla a technologie geotermální energie
• Elektrolyzéry a palivové články
• Technologie udržitelné výroby bioplynu/biometanu
• Technologie zachycování a ukládání uhlíku (CCS)
• Technologie sítí

Zjednodušení administrativních a povolovacích postupů

• Čl. 4 Jediné kontaktní místo
• Čl. 5 Dostupnost informací online
• Čl. 6 Doba trvání povolovacího postupu
• Čl. 7 Posuzování vlivů na životní prostředí a oprávnění
• Čl. 8 Plánování

Strategické projekty pro nulové čisté emise

• Čl. 10 Kritéria pro výběr
• Čl. 11 Žádost a uznání strategických projektů
• Čl. 12 Prioritní status strategických projektů pro nulové čisté emise
• Čl. 13 Doba trvání povolovacího postupu u strategických projektů pro nulové čisté emise
• Čl. 14 Urychlení provádění
• Čl. 15 Koordinace financování

Kapacita pro injektáž CO2

• Čl. 16 Cílová kapacita Unie pro injektáž CO2
• Čl. 17 Transparentnost údajů o skladovací kapacitě CO2
• Čl. 18 Příspěvek schválených producentů ropy a zemního plynu

Přístup na trhy

• Čl. 19 Příspěvek k udržitelnosti a odolnosti při zadávacích řízeních
• Čl. 21 Jiné formy veřejné intervence
• Čl. 22 Koordinace iniciativ v oblasti přístupu na trhy

Zlepšování dovedností pro vytváření kvalitních pracovních míst

• Čl. 23 Evropské akademie průmyslu s nulovým čistými emisemi
• Čl. 24 Regulovaná povolání v prům. odv. pro nulové čisté emise a uznávání odborné kvalifikace
• Čl. 25 Platforma pro nulové čisté emise v Evropě a dovednosti

Inovace

• Čl. 26 Regulační pískoviště pro nulové čisté emise
• Čl. 27 Opatření pro malé a střední podniky

Dokument ke stažení:

• EU 58_23 EK Návrh nařízení COM(2023)161
• EU 58_23 EK Příloha

Dnes schválená novela vládního nařízení zpřísňuje prahové hodnoty pro ohlašování do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) u kyanidů v odpadech o jeden řád – z nynějších 500 kg na 50 kg za rok. Přísnější právní úprava zlepší povědomí o výskytu kyanidů ve výrobních procesech daných provozů a ve svém důsledku by tak měla pozitivně ovlivnit kvalitu vody v českých řekách.

„Jedním z kroků ke zlepšení stavu českých řek je změna legislativního prostředí, která musí co nejlépe myslet na prevenci a předcházet případným ekologickým haváriím. Proto musíme lépe sledovat jedy, které mohou nakonec skončit v našich řekách. Vedle zpřísnění množství kyanidů, které budou muset firmy hlásit již od objemu 50 kilogramů za rok, nově zavádíme i sledování dvaceti vybraných chemických látek ze skupiny PFAS. Ty se mohou dlouhodobě koncentrovat v těle živých organizmů a jsou potenciálně karcinogenní. Proto chceme sledovat jejich souhrnné množství už od objemu 0,05 kilogramu za rok. Díky novelizovanému nařízení budeme moci škodlivé látky pečlivě monitorovat a případně požadavky na ohlašování ještě zpřísnit,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

První ohlašování kyanidů podle nového nařízení proběhne již v roce 2024 - tj. půjde o ohlašovaní za rok 2023. První ohlašování za vybrané látky ze skupiny PFAS se bude vztahovat na rok 2024, tedy k samotnému ohlašování dojde v následujícím roce 2025.

U kyanidů MŽP předpokládá nárůst počtu ohlašovatelů mezi 10 až 15 (za ohlašovací rok 2021 byly kyanidy ohlášeny celkem devatenáctkrát v únicích do vody a v přenosech v odpadech a odpadních vodách).

U dvaceti vybraných látek ze skupiny PFAS (per- a polyfluoroalkylované látky) stanovuje novelizované nařízení ohlašovací práh na úrovni 0,05 kilogramu za rok v celkovém množství. Využívají se typicky pro odpuzení vody a mastnoty z papírových obalů potravin nebo kuchyňského nádobí, ale také třeba u sportovního oblečení. Nejznámější je použití v teflonu a gore-texu.

U látek ze skupiny PFAS se v prvním roce dotkne povinnost hlášení řádově desítek provozovatelů. Dotčené průmyslové podniky totiž budou muset prověřit, zda se daná látka v jejich provozu nevyskytuje. V dalším období se podle odhadů MŽP ohlašování látek ze skupiny PFAS ustálí na jednotkách až desítkách ohlašovatelů.

Novelizované nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do IRZ, připravilo MŽP na základě studií Univerzity Pardubice a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Někteří říkají, že je to budoucnost zemědělství, zatímco jiní tvrdí, že nikdy nenahradí tradiční pěstování. O čem je řeč? O vertikálním zemědělství. O co vlastně jde a v čem spočívají jeho hlavní výhody i nevýhody? Vertikální zemědělství je úžasnou možností, jak vyřešit mnoho problémů současného zemědělství, ale není to úplné řešení. Některé plodiny se v takové konfiguraci jednoduše nebudou dobře pěstovat a vždy bude potřeba jiných metod pěstování. Více ZDE

Dvacátého dubna vstoupil na český trh Czech & Slovak Sustainability Summit, který se zařadil po bok již zavedených akcí v oblasti udržitelnosti, ovšem s ambicí přinést více transparentnosti, ověřitelnosti a praktičnosti. „Naším cílem bylo vytvořit platformu pro co největší počet manažerů udržitelnosti z České republiky a Slovenska, aby se mohli sejít, vzájemně inspirovat a diskutovat způsoby spolupráce při prosazování společné agendy udržitelnosti. Tento cíl se podařilo bezezbytku naplnit,“ řekl Jeffrey Osterroth, jednatel společnosti ATOZ Group, která akci pořádala.

O tom, že tento přístup si získal příznivce především z řad „susmanů“ (sustainability manažerů), svědčí fakt, že prvního ročníku se zúčastnilo 351 odborných návštěvníků a návštěvnic. Programová ředitelka summitu Kateřina Osterrothová doplnila: „Nečekali jsme takový zájem hned první ročník. Vysoká návštěvnost svědčí o tom, že firmy se o udržitelnost nejen zajímají, ale především že jsou schopny a ochotny sdílet příklady nejlepší praxe s ostatními.“

Prof. Vladimír Kočí, vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha, vystupuje jako odborný garant a předseda vědecké rady summitu. K akci dodává: „Pokud chceme věci opravdu měnit k lepšímu, s reálnými a měřitelnými výsledky, je třeba, aby spolupracovaly věda a byznys. Pro tento záměr byl – a bude – Sustainability Summit vynikající platformou.“

Věda a byznys musí hledat ověřená řešení

V úvodní diskusi dvou odborníků vystoupili prof. Tomáš Cajthaml (ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK) a Ondřej Beneš (technický a obchodní ředitel VODA ČR ve společnosti Veolia Česká republika), moderoval prof. Vladimír Kočí. Téma znělo Věda a byznys – partneři, nebo protivníci v udržitelnosti? Oba přednášející se už v úvodu shodli na tom, že bez spolupráce to nepůjde, i když Tomáš Cajthaml poznamenal, že stále existuje názor, že kdo se zabývá udržitelností, je nepřítelem firem. „Tak to není, protože my všichni využíváme firemní produkty. Musí se ale dokonale popsat systém, jak probíhá znečištění,“ konstatoval a uvedl konkrétní příklad, kdy na trhu existují desítky tisíc chemických látek, a přitom toxikologicky je dobře prozkoumaných jen několik set. Ondřej Beneš potvrdil, že o spolupráci s vědci má byznys velký zájem. Zmínil proces odstraňování farmaceutických látek v čistírnách odpadních vod. Podle něj je lepší než eliminovat znečištění až na „konci trubky“ znát cesty, jak se polutanty dostávají do vody a pak do životního prostředí. Tyto okolnosti může zmapovat právě věda.

Tomáš Cajthaml upozornil, že naše přemýšlení v kontextu udržitelnosti je dvacet let za západním světem. V některých zemích jako třeba Dánsko se prakticky neskládkuje už mnoho let, zatímco Česko si vícekrát vyjednalo odložení této povinnosti a nyní je stanovena až na rok 2030. Ondřej Beneš mluvil mj. o tiktokizaci společnosti, kdy lidé přestávají číst, a i pro velmi důležitý obsah, který souvisí s udržitelností, je třeba „super krátký článek“.

Jak nastartovat udržitelnou firmu

Následovaly čtyři prezentace z oblasti udržitelnosti. O evropských standardech reportingu udržitelnosti hovořil David Janků (Frank Bold Advisory). V úvodu připomněl, co znamená ESG. Tedy jde o environmentální, sociální a „governance“ informace ohledně: a) skutečných a potenciálních dopadů ve vlastní činnosti a odběratelsko-dodavatelském řetězci; b) rizik a příležitosti pro firmu (změna klimatu, energetická krize, …); c) opatření, plánů a cílů. Hlavními nástroji jsou Nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR); Nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (taxonomie EU); Směrnice o reportování o udržitelnosti (CSRD); Směrnice o náležité péči („due diligence”) v oblasti udržitelnosti (CSDD).

Linda Zeilina (International Sustainable Finance Center) si hned v názvu své prezentace položila otázku: „Vzestup udržitelného financování. Mnoho povyku pro nic nebo změna hry?“ Konstatovala, že idea investic, které se neohlížejí pouze na bezprostřední zisk, není vůbec otázkou posledních let. Počátky lze dohledat až do 17. století, v druhé polovině 20. století pak roste zájem o „etické“ investice, které zohledňují např. protiválečné myšlenky nebo ideje spojené s ochranou lidských nebo sociálních práv. Od devadesátých let v souvislosti s klimatickými summity v Riu de Janeiru nebo v Kjótu se pozornost stále více stáčí k environmentálním otázkám. Tento vývoj pak akceleroval díky Pařížské dohodě o ochraně klimatu, taxonomii EU, SFDR či CSRD.

Martin Ander (Svaz moderní energetiky) se zaměřil na téma udržitelnosti v době energetické krize. V úvodu nechal promítnout graf, který pravděpodobně vejde do dějin české energetiky a jenž symbolizoval raketový nárůst sazby za 1 MWh elektřiny v průběhu roku 2022. V září se vyšplhala (asi aby se to dobře pamatovalo) až k částce 1000 eur. Tento nástup znamenal budíček pro odběratele – velké i malé – elektrické energie. A byl to alarm ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Najednou se i z dřívějších kritiků fotovoltaiky nebo tepelných čerpadel jako nerentabilních zdrojů energie stali zapřisáhlí příznivci, protože ceny energie posunuly „přes noc“ návratnost investice do úplně jiné dimenze. I zde ale platí, že nejlepší energie je ta nevyrobená/nespotřebovaná, potom teprve stojí za to připravovat nové zdroje. „Nemá smysl budovat obrovské zdroje na plýtvavou spotřebu,“ dodal Martin Ander.

Následovala prezentace Terezy Kubicové (CzechInvest), která se zaměřila na technologickou inkubaci a podporu start-upů. Zatímco v úvodu se Ondřej Beneš a Tomáš Cajthaml bavili o tom, jak může spolupracovat věda a byznys, přednášející vnesla další prvek – totiž jak smysluplně spolupracovat se státem. „Cílem Technologické inkubace je najít a podpořit 250 inovativních technologických start-upů a rozvíjet start-upový ekosystém v České republice v progresivních sektorech,“ vysvětlila Tereza Kubicová. Součástí je také tzv. Ecotech hub.

Udržitelnost jako výhoda

Dále vystoupil Peter Sattler (Horváth & Partners), který hovořil na téma Jak zvítězit díky udržitelnosti v době četných krizí. Na úvod připomněl ty největší – covid-19, recese, energetická krize, demografické změny, válka na Ukrajině, pokles biodiverzity, inflace či konflikt na Taiwanu. Uvedl, že za posledních padesát let se významně změnila role korporací – od zaměření výhradně na zisk k orientaci na účel. Ilustrují to např. následující citáty. Prof. Milton Friedman (University of Chicago) v roce 1970 řekl: „Podnikatelská sféra má jedinou společenskou odpovědnost – využívat své zdroje a vykonávat činnosti, které mají zvýšit její zisky.“ Prof. Colin Mayer (Oxford Saïd Business School) v roce 2022 pronesl: „Účelem podnikání je poskytovat výnosná řešení problémů naší společnosti, nikoliv profitovat z výroby problémů.“ Podnikající subjekty současnosti tak podle Petera Sattlera přijímají a řeší udržitelnost přímo ve svých strategiích. A říká: „Udržitelnost není altruistická, ale je pro firmy pákou růstu a ziskovosti.“

Následovala velká panelová diskuse s řediteli firem na téma Role CEO v udržitelné strategii firmy, které se účastnili Alessandro Pasquale (Mattoni 1873), Jan Chovanec (Malfini), Jaroslava Rezlerová (ManpowerGroup), Katarína Navrátilová (Tesco Stores Česká republika), Ivo Benda (Greiner Packaging Slušovice), Martin Baláž (Prologis) a Beata Hlavčáková (Deloitte Advisory) v roli moderátorky. Ta se hned v úvodu zeptala, zda firmy účastníků debaty již nastoupily náročnou cestu udržitelnosti a mají k tomu nějakou strategii. Všichni se shodli na tom, že plány postupně realizují. Alessandro Pasquale mj. uvedl, že pro něj to není otázka strategie, ale práva na existenci: „Když nebudeme udržitelní, tak nebudeme existovat.“ Jan Chovanec v debatě uvedl, že cíle udržitelnosti a financí nejsou v rozporu a navázal tak na předřečníka s přitakáním tezi: „Udržitelnost nemá žádná rizika, je to příležitost. Když je ve firmě zažitá, lidé generují nápady, které jsou zelené.“ Podle Kataríny Navrátilové je ve firmě potřeba pěstovat takovou kulturu, aby záležitosti spojené s ESG nebyly zavedené pouze na papíře.

Martin Baláž upozornil, že vše zelené nemusí být tak „růžové“: „Spotřeba elektrické energie se v následujících dvaceti letech zešestinásobí. Výroba z obnovitelných zdrojů nebude levná, bude třeba ji zaplatit. Náklady dlouhodobě poklesnou, ale vstupní investice budou veliké.“ Jaroslava Rezlerová se podělila s čerstvou zkušeností ohledně ESG screeningu od jednoho zákazníka v automotive, který souvisí s německým zákonem o dodavatelských řetězcích: „Byli jsme proskenováni a měli jsme výsledek 70 procent, ale ne 90 procent. Mysleli jsme si, že budeme lepší.“ Ivo Benda dále uvedl: „Směrem k zákazníkům dělá náš výrobek asi jen pět procent uhlíkové stopy celého výrobku. Abychom snížili uhlíkovou stopu v celém řetězci, musíme více spolupracovat s našimi dodavateli.“

Udržitelné „best practices“ v centru pozornosti

Velká část odpoledního programu patřila prezentaci 12 nejlepších projektů a případových studií (z 36 zaslaných), které byly oceněny vědeckou radou summitu vedenou prof. Vladimírem Kočím. Vybraný vzorek projektů představuje skutečný průřez aktivitami udržitelnosti v České republice a na Slovensku – od velkých firem po malé, z různých sektorů a z obou zemí. Navzdory své rozmanitosti mají jedno společné: všechny měly prokázaný pozitivní dopad na životní prostředí nebo společnost a všechny jsou podloženy pevnými daty a jasnými důkazy. Níže publikujeme název projektu a firmy, stručnou charakteristiku a jméno přednášejícího či přednášející.

• Udržitelnější varianta flexibilních fólií pro samolepicí etikety (Avery Dennison Praha)

Global MDO je udržitelnější, přizpůsobitelná samolepicí fólie navržená tak, aby zlepšila značení napříč všemi typy aplikací, od potravin až po domácí a osobní péči. Moderní materiály podporují čistou recyklaci plastových obalů, zvyšují dostupnost recyklátu a optimalizují náklady v celém dodavatelském řetězci.

David Hloušek

• Jak vytvořit svět bez odpadu v potravinářství (Biopekárna Zemanka)

Vizí Biopekárny Zemanka je svět, ve kterém se podniká s úctou k přírodním zdrojům, lidem a zároveň ekonomicky úspěšně. K takovému světu patří minimalizace odpadu, a proto firma rozvíjí dva projekty s těmito cíli: bezobalový prodej a cirkulární pečení. Záměrem je minimalizace tvorby odpadu v obalových materiálech a v jídle.

Jan Zeman

• První plovoucí fotovoltaická elektrárna na horní nádrži přečerpávací elektrárny (ČEZ)

Kromě klasických elektráren provozuje společnost ČEZ i tři přečerpávací a na jedné z nich – ve Štěchovicích – testuje plovoucí fotovoltaiku. Do provozu byla uvedena v lednu 2022, původní výkon 21,6 kWp byl na podzim zvýšen na 87 kWp a letos na jaře byla „plovoučka“ připojena do distribuční sítě a dodává bezemisní elektřinu.

Vojtěch Spilka

• Elektromobilita v nákladní dopravě (Dachser Czech Republic)

Projekt logistické společnosti Dachser Czech Republic řeší lokálně bezemisní zásobování centra Prahy a Hradce Králové. Od února 2021 spustil distribuci paletových zásilek e-cargokolem. V rámci projektu využívá Dachser nákladní elektrokola a rozvozové vozidlo na elektrický pohon a dosahuje snížení uhlíkové stopy v centru obou měst při zachování spolehlivosti doručování. Projekt je nyní těsně před napojením na lokálně bezemisní pravidelnou linku sběrné služby mezi pobočkami Hradec Králové a Kladno.

Jan Pihar

• Udržitelnost a tepelná čerpadla (Daikin Airconditioning Central Europe – Czech Republic)

Použitá chladiva tepelných čerpadel představují součást oběhového hospodářství, protože po ukončení životnosti čerpadel se dají znovu využít. Za přispění EU vznikla mezinárodní online burza Retradeables, jejímž cílem je co nejméně použitých F-plynů likvidovat a co nejvíce recyklovat. Program „L∞P by Daikin“ podporuje zpětný odběr chladiv ze zařízení s ukončenou životností, která se po recyklaci znovu využívají v nových výrobcích.

 Marek Braniš

• Prevenční program pro odolnější krajinu (Kooperativa pojišťovna, Pábení)

Cílem programu je zvyšovat odolnost krajiny proti záplavám pomocí krajinných opatření blízkých přírodě, a tím přispívat k adaptaci krajiny na změnu klimatu. Vybraným obcím nabízí Kooperativa úhradu studie proveditelnosti od spolku Voda, lidé, krajina, jejímž výstupem je přehled možných přírodě blízkých opatření v krajině, která snižují riziko záplavy.

Milan Medek, Marek Mencl

• Redukce plastů jako krok k udržitelnějším obalům (Lidl Česká republika)

V roce 2018 se Lidl Česká republika zavázal k tomu, že do roku 2025 sníží množství plastů v obalech vlastních značek v porovnání s rokem 2017 o 20 %. Daný závazek byl splněn již koncem roku 2022 a změny se projevily u celé řady výrobků – ať už se jedná o zmenšování obalů, ztenčování fólií nebo o úplné odstraňování plastů. Řetězec se zavázal také k tomu, že do roku 2025 budou obaly privátních značek obsahovat 25 % recyklovaných plastů. Jejich podíl v sortimentu nyní tvoří 18 %.

Eliška Froschová Stehlíková, Tomáš Myler

• Využití vodíku pro manipulaci s materiálem (Linde Material Handling Česká republika)

Studie na téma využití vodíku pro manipulaci s materiálem se zabývá tématy emisí, druhy pohonů a inovační technologií vodíku. Pro každé z paliv jsou spočítány faktory emisí CO, CO₂ a NO_x a cen (elektrická energie, plyn, nafta a vodík). Společnost Linde Material Handling vsadila na tuto technologii a začala si vyrábět vlastní palivové články.

Jiří Ulbrich, Jáchym Jarník

• Projekt záchrany vody v závodě Hamé Babice (Orkla Foods Česko a Slovensko)

Projekt v jednom ze závodů Orkla (Hamé Babice) řeší stabilizaci čerpání a úpravu vody na požadované parametry vyhovující technologiím, využití tepelného potenciálu těchto vod a následné znovuvyužití pro potřeby sterilace, kdy nakonec nebylo ani zapotřebí chladicích věží. Společně s FVE na nové budově druhé vodárny je energetická potřeba rekuperace z hlediska vody neutrální.

Tomáš Proksa

• Ekologická prodejna Skuteč (Penny Market)

Penny ve Skutči je prvním celodřevěným obchodem tohoto typu v ČR, při jehož stavbě byly využity CLT dřevo, BSH nosníky a dřevěné fasády ThermoWood. Prodejna je současně vybavena úspornou technologií chlazení a klimatizace EasyCool s ekologickým chladivem. O snížení spotřeby energií se od jara 2023 postará rovněž střešní FVE, další redukci spotřeby zajišťují LED světla pro externí i interní osvětlení.

Václav Šíma

• Pro Chmel – umělá inteligence na chmelnici (Plzeňský Prazdroj)

Na šesti chmelnicích na Žatecku byly umístěny senzory, jež sledují klimatické podmínky, teplotu a vlhkost půdy a růst chmelnice zvenčí, ale i chmelové „EKG“, které pomocí průtoku živin hlídá zdraví i míru stresu rostlin zevnitř. Sesbíraná data, satelitní snímky a historické údaje jsou analyzovány pomocí umělé inteligence. Výstupem projektu bude mobilní aplikace, která pěstitelům poradí, jak zacházet s vodou a dalšími zdroji efektivněji.

Ivan Tučník

• Recyklácia zozbieraných PET fliaš a plechoviek do nových obalov (Správca zálohového systému)

Slovenský zálohový systém vysoko presiahol zákonom stanovený cieľ pre mieru návratnosti už v úvodnom roku fungovania. Spoločným úsilím sa Slovákom podarilo vyzbierať viac ako 820 miliónov zálohovaných obalov, pričom na trh bolo uvedených približne 1,1 miliardy. Zálohový systém na Slovensku tak dosiahol mieru návratnosti 71 %. Pred spustením zálohového systému sa do obehu vracalo triedeným zberom iba 60 % plastových fliaš.

Marián Áč

Složení vědecké rady

Ve vědecké radě zasedli kromě předsedy rady prof. Vladimíra Kočího i tito odborníci:

• prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D., Ústav pro životní prostředí PřF UK;
• prof. Ing. Jan Vymazal, CSc, Katedra aplikované ekologie, Česká zemědělská univerzita v Praze;
• doc. Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT;
• Mgr. Vojtěch Kotecký, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy;
• Ing. Jan Pivoňka, Ph.D., Ústav konzervace potravin VŠCHT v Praze;
• Ing. Tatiana Trecáková, Ph.D., Ústav udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT v Praze;
• RNDr. Petra Innemanová, Ph.D., Ústav pro životní prostředí PřF UK;
• Mgr. Milan Ščasný, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy;
• Mgr. Alexander Ač, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR;
• Anna Pasková, M.A., Ministerstvo životního prostředí ČR;
• Mgr. Daniel Hájek, Ministerstvo životního prostředí ČR.

Závěr odborného programu patřil panelové diskusi nazvané Příležitosti a překážky na cestě k udržitelnosti. Vystoupili Martina Šilhánová (Nestlé), Soňa Hykyšová (Letiště Praha), Zdeněk Suchitra (Smurfit Kappa), Matúš Púll (Česká spořitelna), Pavel Sovička (Panattoni) a Vladimír Kočí (VŠCHT), panel moderoval Čestmír Strakatý. Prof. Vladimír Kočí v úvodu připomněl, že z hlediska udržitelnosti byl důležitý vstup bank. Podle něj se dříve pouze mluvilo o tom, že si na udržitelnost a ekologii musíme vydělat, ale právě se zásadami úvěrování, které respektují principy ESG, se vše urychlilo pozitivním směrem. Pavel Sovička, zástupce průmyslového developera, upozornil, že i když to tak nevypadá, sklady tvoří jen malý zlomek nové výstavby. Většina připadá na rezidentní nebo průmyslové objekty. Uvedl také, že by se dalo více stavět z udržitelných a obnovitelných materiálů, např. dřeva, ale podle něj je v Česku silná betonová lobby, která si svou argumentací získává zákonodárce. Martina Šilhánová řekla, že spotřebitelé Nestlé se zajímají o poměrně úzkou oblast celé problematiky udržitelnosti, která „frčí v médiích“, tedy obal. Přitom z hlediska celého supply chainu největší uhlíkovou stopu generuje získávání samotných surovin. Podle průzkumů firmy je však jen minimum spotřebitelů ochotných zaplatit si více třeba za udržitelnější obal. Během diskuse se probíraly také offsety, chování korporací i spotřebitelů či konkrétní udržitelné tipy.

Po ukončení konference přišlo na slavnostní ocenění nejlepších projektů. Dvanáct zástupců v odpolední části prezentovaných projektů si převzalo trofeje a diplomy Hvězda udržitelnosti neboli Sustainability Star 2023 na galavečeru, který moderoval Čestmír Strakatý. V rámci ceremoniálu byly vyzdvihnuty také tři projekty, které u odborné poroty získaly nejvíce bodů:

1. Elektromobilita v nákladní dopravě od společnosti Dachser Czech Republic;
2. První plovoucí fotovoltaická elektrárna na horní nádrži přečerpávací elektrárny od společnosti ČEZ;
3. Projekt záchrany vody v závodě Hamé Babice od společnosti Orkla Foods Česko a Slovensko.

Podrobnosti o 12 vítězných projektech naleznete na www.sustainabilitystar.cz.

Bohatý doprovodný program

Cílem summitu bylo představit co největší počet úspěšných udržitelných projektů. Protože se do programu konference nevešlo všech 36 nominovaných projektů, organizátoři zařadili programovou část, která je běžná na vědeckých kongresech: Galerii posterů. Po celý den zde byly vystaveny plakáty s podrobnými informacemi o projektech. Během přestávek na kávu a oběd mohli účastníci diskutovat s autory projektů.

Doprovodnou část programu představovala Vědecká kavárna (Science Café). Odborná přednášková sekce se zaměřila na novinky, výzkum a vývoj v oblasti oběhového hospodářství, udržitelnosti a surovinové a energetické bezpečnosti. Cílem platformy bylo poskytnout prostor pro sdílení nových informací nebo výsledků z výzkumu, které by mohly být realizovány v praxi. Prezentace, které jste mohli slyšet ve Vědecké kavárně, najdete zde: www.sustainabilitysummit.cz/vedecka-kavarna.

Následovala Udržitelná hospoda, tedy příjemné a neformální zakončení dne s dobrým jídlem, pitím a zábavou. Perfektní atmosféra vhodná pro networking. K ochutnání bylo veganské a vegetariánské jídlo od společnosti Perfect Catering by Filip Sajler, do pozdních hodin obsluhoval Chytrý výčep od Pilsner Urquell či bylo možné prochutnat udržitelná vína od gravitačního vinařství Vilavin. Večerem provázela hudební kapela Sambal Band, která hraje především rock a blues, ale v závěru ukázala, že jí není cizí ani „devadesátkový“ grunge s repertoárem kapely Nirvana.

Zase za rok, ale v Cubexu

Po úspěšné premiéře Czech & Slovak Sustainability Summitu plánují organizátoři další ročník. Už v tuto chvíli jsou známy první novinky: akce se uskuteční 25. dubna 2024 a přestěhuje se do pražského centra Cubex, které je jednou z nejudržitelnějších budov v zemi a držitelem platinového certifikátu LEED. „Je také mnohem větší, což nám umožní rozšířit konferenční část summitu bez toho, že bychom museli omezit neméně důležitý networkingový rozměr,“ vysvětlil Jeffrey Osterroth. Registrace na Czech & Slovak Sustainability Summit 2024 bude spuštěna v lednu příštího roku. Pokud chtějí zájemci sledovat průběh příprav druhého ročníku, mohou se registrovat k odběru summitového newsletteru nebo sledovat profil skupiny ATOZ na sociálních sítích LinkedIn nebo Facebook.

Více o akci Czech & Slovak Sustainability Summit 2023 včetně fotogalerie, galerie posterů, propagačního videa ze summitu a mnohem víc naleznete na:

www.sustainabilitysummit.cz/o-akci/historie/sustainability-summit-2023/

Dvacátého dubna vstoupil na český trh Czech & Slovak Sustainability Summit, který se zařadil po bok již zavedených akcí v oblasti udržitelnosti, ovšem s ambicí přinést více transparentnosti, ověřitelnosti a praktičnosti. „Naším cílem bylo vytvořit platformu pro co největší počet manažerů udržitelnosti z České republiky a Slovenska, aby se mohli sejít, vzájemně inspirovat a diskutovat způsoby spolupráce při prosazování společné agendy udržitelnosti. Tento cíl se podařilo bezezbytku naplnit,“ řekl Jeffrey Osterroth, jednatel společnosti ATOZ Group, která akci pořádala.

O tom, že tento přístup si získal příznivce především z řad „susmanů“ (sustainability manažerů), svědčí fakt, že prvního ročníku se zúčastnilo 351 odborných návštěvníků a návštěvnic. Programová ředitelka summitu Kateřina Osterrothová doplnila: „Nečekali jsme takový zájem hned první ročník. Vysoká návštěvnost svědčí o tom, že firmy se o udržitelnost nejen zajímají, ale především že jsou schopny a ochotny sdílet příklady nejlepší praxe s ostatními.“

Prof. Vladimír Kočí, vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha, vystupuje jako odborný garant a předseda vědecké rady summitu. K akci dodává: „Pokud chceme věci opravdu měnit k lepšímu, s reálnými a měřitelnými výsledky, je třeba, aby spolupracovaly věda a byznys. Pro tento záměr byl – a bude – Sustainability Summit vynikající platformou.“

Věda a byznys musí hledat ověřená řešení

V úvodní diskusi dvou odborníků vystoupili prof. Tomáš Cajthaml (ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK) a Ondřej Beneš (technický a obchodní ředitel VODA ČR ve společnosti Veolia Česká republika), moderoval prof. Vladimír Kočí. Téma znělo Věda a byznys – partneři, nebo protivníci v udržitelnosti? Oba přednášející se už v úvodu shodli na tom, že bez spolupráce to nepůjde, i když Tomáš Cajthaml poznamenal, že stále existuje názor, že kdo se zabývá udržitelností, je nepřítelem firem. „Tak to není, protože my všichni využíváme firemní produkty. Musí se ale dokonale popsat systém, jak probíhá znečištění,“ konstatoval a uvedl konkrétní příklad, kdy na trhu existují desítky tisíc chemických látek, a přitom toxikologicky je dobře prozkoumaných jen několik set. Ondřej Beneš potvrdil, že o spolupráci s vědci má byznys velký zájem. Zmínil proces odstraňování farmaceutických látek v čistírnách odpadních vod. Podle něj je lepší než eliminovat znečištění až na „konci trubky“ znát cesty, jak se polutanty dostávají do vody a pak do životního prostředí. Tyto okolnosti může zmapovat právě věda.

Tomáš Cajthaml upozornil, že naše přemýšlení v kontextu udržitelnosti je dvacet let za západním světem. V některých zemích jako třeba Dánsko se prakticky neskládkuje už mnoho let, zatímco Česko si vícekrát vyjednalo odložení této povinnosti a nyní je stanovena až na rok 2030. Ondřej Beneš mluvil mj. o tiktokizaci společnosti, kdy lidé přestávají číst, a i pro velmi důležitý obsah, který souvisí s udržitelností, je třeba „super krátký článek“.

Jak nastartovat udržitelnou firmu

Následovaly čtyři prezentace z oblasti udržitelnosti. O evropských standardech reportingu udržitelnosti hovořil David Janků (Frank Bold Advisory). V úvodu připomněl, co znamená ESG. Tedy jde o environmentální, sociální a „governance“ informace ohledně: a) skutečných a potenciálních dopadů ve vlastní činnosti a odběratelsko-dodavatelském řetězci; b) rizik a příležitosti pro firmu (změna klimatu, energetická krize, …); c) opatření, plánů a cílů. Hlavními nástroji jsou Nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR); Nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (taxonomie EU); Směrnice o reportování o udržitelnosti (CSRD); Směrnice o náležité péči („due diligence”) v oblasti udržitelnosti (CSDD).

Linda Zeilina (International Sustainable Finance Center) si hned v názvu své prezentace položila otázku: „Vzestup udržitelného financování. Mnoho povyku pro nic nebo změna hry?“ Konstatovala, že idea investic, které se neohlížejí pouze na bezprostřední zisk, není vůbec otázkou posledních let. Počátky lze dohledat až do 17. století, v druhé polovině 20. století pak roste zájem o „etické“ investice, které zohledňují např. protiválečné myšlenky nebo ideje spojené s ochranou lidských nebo sociálních práv. Od devadesátých let v souvislosti s klimatickými summity v Riu de Janeiru nebo v Kjótu se pozornost stále více stáčí k environmentálním otázkám. Tento vývoj pak akceleroval díky Pařížské dohodě o ochraně klimatu, taxonomii EU, SFDR či CSRD.

Martin Ander (Svaz moderní energetiky) se zaměřil na téma udržitelnosti v době energetické krize. V úvodu nechal promítnout graf, který pravděpodobně vejde do dějin české energetiky a jenž symbolizoval raketový nárůst sazby za 1 MWh elektřiny v průběhu roku 2022. V září se vyšplhala (asi aby se to dobře pamatovalo) až k částce 1000 eur. Tento nástup znamenal budíček pro odběratele – velké i malé – elektrické energie. A byl to alarm ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Najednou se i z dřívějších kritiků fotovoltaiky nebo tepelných čerpadel jako nerentabilních zdrojů energie stali zapřisáhlí příznivci, protože ceny energie posunuly „přes noc“ návratnost investice do úplně jiné dimenze. I zde ale platí, že nejlepší energie je ta nevyrobená/nespotřebovaná, potom teprve stojí za to připravovat nové zdroje. „Nemá smysl budovat obrovské zdroje na plýtvavou spotřebu,“ dodal Martin Ander.

Následovala prezentace Terezy Kubicové (CzechInvest), která se zaměřila na technologickou inkubaci a podporu start-upů. Zatímco v úvodu se Ondřej Beneš a Tomáš Cajthaml bavili o tom, jak může spolupracovat věda a byznys, přednášející vnesla další prvek – totiž jak smysluplně spolupracovat se státem. „Cílem Technologické inkubace je najít a podpořit 250 inovativních technologických start-upů a rozvíjet start-upový ekosystém v České republice v progresivních sektorech,“ vysvětlila Tereza Kubicová. Součástí je také tzv. Ecotech hub.

Udržitelnost jako výhoda

Dále vystoupil Peter Sattler (Horváth & Partners), který hovořil na téma Jak zvítězit díky udržitelnosti v době četných krizí. Na úvod připomněl ty největší – covid-19, recese, energetická krize, demografické změny, válka na Ukrajině, pokles biodiverzity, inflace či konflikt na Taiwanu. Uvedl, že za posledních padesát let se významně změnila role korporací – od zaměření výhradně na zisk k orientaci na účel. Ilustrují to např. následující citáty. Prof. Milton Friedman (University of Chicago) v roce 1970 řekl: „Podnikatelská sféra má jedinou společenskou odpovědnost – využívat své zdroje a vykonávat činnosti, které mají zvýšit její zisky.“ Prof. Colin Mayer (Oxford Saïd Business School) v roce 2022 pronesl: „Účelem podnikání je poskytovat výnosná řešení problémů naší společnosti, nikoliv profitovat z výroby problémů.“ Podnikající subjekty současnosti tak podle Petera Sattlera přijímají a řeší udržitelnost přímo ve svých strategiích. A říká: „Udržitelnost není altruistická, ale je pro firmy pákou růstu a ziskovosti.“

Následovala velká panelová diskuse s řediteli firem na téma Role CEO v udržitelné strategii firmy, které se účastnili Alessandro Pasquale (Mattoni 1873), Jan Chovanec (Malfini), Jaroslava Rezlerová (ManpowerGroup), Katarína Navrátilová (Tesco Stores Česká republika), Ivo Benda (Greiner Packaging Slušovice), Martin Baláž (Prologis) a Beata Hlavčáková (Deloitte Advisory) v roli moderátorky. Ta se hned v úvodu zeptala, zda firmy účastníků debaty již nastoupily náročnou cestu udržitelnosti a mají k tomu nějakou strategii. Všichni se shodli na tom, že plány postupně realizují. Alessandro Pasquale mj. uvedl, že pro něj to není otázka strategie, ale práva na existenci: „Když nebudeme udržitelní, tak nebudeme existovat.“ Jan Chovanec v debatě uvedl, že cíle udržitelnosti a financí nejsou v rozporu a navázal tak na předřečníka s přitakáním tezi: „Udržitelnost nemá žádná rizika, je to příležitost. Když je ve firmě zažitá, lidé generují nápady, které jsou zelené.“ Podle Kataríny Navrátilové je ve firmě potřeba pěstovat takovou kulturu, aby záležitosti spojené s ESG nebyly zavedené pouze na papíře.

Martin Baláž upozornil, že vše zelené nemusí být tak „růžové“: „Spotřeba elektrické energie se v následujících dvaceti letech zešestinásobí. Výroba z obnovitelných zdrojů nebude levná, bude třeba ji zaplatit. Náklady dlouhodobě poklesnou, ale vstupní investice budou veliké.“ Jaroslava Rezlerová se podělila s čerstvou zkušeností ohledně ESG screeningu od jednoho zákazníka v automotive, který souvisí s německým zákonem o dodavatelských řetězcích: „Byli jsme proskenováni a měli jsme výsledek 70 procent, ale ne 90 procent. Mysleli jsme si, že budeme lepší.“ Ivo Benda dále uvedl: „Směrem k zákazníkům dělá náš výrobek asi jen pět procent uhlíkové stopy celého výrobku. Abychom snížili uhlíkovou stopu v celém řetězci, musíme více spolupracovat s našimi dodavateli.“

Udržitelné „best practices“ v centru pozornosti

Velká část odpoledního programu patřila prezentaci 12 nejlepších projektů a případových studií (z 36 zaslaných), které byly oceněny vědeckou radou summitu vedenou prof. Vladimírem Kočím. Vybraný vzorek projektů představuje skutečný průřez aktivitami udržitelnosti v České republice a na Slovensku – od velkých firem po malé, z různých sektorů a z obou zemí. Navzdory své rozmanitosti mají jedno společné: všechny měly prokázaný pozitivní dopad na životní prostředí nebo společnost a všechny jsou podloženy pevnými daty a jasnými důkazy. Níže publikujeme název projektu a firmy, stručnou charakteristiku a jméno přednášejícího či přednášející.

• Udržitelnější varianta flexibilních fólií pro samolepicí etikety (Avery Dennison Praha)

Global MDO je udržitelnější, přizpůsobitelná samolepicí fólie navržená tak, aby zlepšila značení napříč všemi typy aplikací, od potravin až po domácí a osobní péči. Moderní materiály podporují čistou recyklaci plastových obalů, zvyšují dostupnost recyklátu a optimalizují náklady v celém dodavatelském řetězci.

David Hloušek

• Jak vytvořit svět bez odpadu v potravinářství (Biopekárna Zemanka)

Vizí Biopekárny Zemanka je svět, ve kterém se podniká s úctou k přírodním zdrojům, lidem a zároveň ekonomicky úspěšně. K takovému světu patří minimalizace odpadu, a proto firma rozvíjí dva projekty s těmito cíli: bezobalový prodej a cirkulární pečení. Záměrem je minimalizace tvorby odpadu v obalových materiálech a v jídle.

Jan Zeman

• První plovoucí fotovoltaická elektrárna na horní nádrži přečerpávací elektrárny (ČEZ)

Kromě klasických elektráren provozuje společnost ČEZ i tři přečerpávací a na jedné z nich – ve Štěchovicích – testuje plovoucí fotovoltaiku. Do provozu byla uvedena v lednu 2022, původní výkon 21,6 kWp byl na podzim zvýšen na 87 kWp a letos na jaře byla „plovoučka“ připojena do distribuční sítě a dodává bezemisní elektřinu.

Vojtěch Spilka

• Elektromobilita v nákladní dopravě (Dachser Czech Republic)

Projekt logistické společnosti Dachser Czech Republic řeší lokálně bezemisní zásobování centra Prahy a Hradce Králové. Od února 2021 spustil distribuci paletových zásilek e-cargokolem. V rámci projektu využívá Dachser nákladní elektrokola a rozvozové vozidlo na elektrický pohon a dosahuje snížení uhlíkové stopy v centru obou měst při zachování spolehlivosti doručování. Projekt je nyní těsně před napojením na lokálně bezemisní pravidelnou linku sběrné služby mezi pobočkami Hradec Králové a Kladno.

Jan Pihar

• Udržitelnost a tepelná čerpadla (Daikin Airconditioning Central Europe – Czech Republic)

Použitá chladiva tepelných čerpadel představují součást oběhového hospodářství, protože po ukončení životnosti čerpadel se dají znovu využít. Za přispění EU vznikla mezinárodní online burza Retradeables, jejímž cílem je co nejméně použitých F-plynů likvidovat a co nejvíce recyklovat. Program „L∞P by Daikin“ podporuje zpětný odběr chladiv ze zařízení s ukončenou životností, která se po recyklaci znovu využívají v nových výrobcích.

 Marek Braniš

• Prevenční program pro odolnější krajinu (Kooperativa pojišťovna, Pábení)

Cílem programu je zvyšovat odolnost krajiny proti záplavám pomocí krajinných opatření blízkých přírodě, a tím přispívat k adaptaci krajiny na změnu klimatu. Vybraným obcím nabízí Kooperativa úhradu studie proveditelnosti od spolku Voda, lidé, krajina, jejímž výstupem je přehled možných přírodě blízkých opatření v krajině, která snižují riziko záplavy.

Milan Medek, Marek Mencl

• Redukce plastů jako krok k udržitelnějším obalům (Lidl Česká republika)

V roce 2018 se Lidl Česká republika zavázal k tomu, že do roku 2025 sníží množství plastů v obalech vlastních značek v porovnání s rokem 2017 o 20 %. Daný závazek byl splněn již koncem roku 2022 a změny se projevily u celé řady výrobků – ať už se jedná o zmenšování obalů, ztenčování fólií nebo o úplné odstraňování plastů. Řetězec se zavázal také k tomu, že do roku 2025 budou obaly privátních značek obsahovat 25 % recyklovaných plastů. Jejich podíl v sortimentu nyní tvoří 18 %.

Eliška Froschová Stehlíková, Tomáš Myler

• Využití vodíku pro manipulaci s materiálem (Linde Material Handling Česká republika)

Studie na téma využití vodíku pro manipulaci s materiálem se zabývá tématy emisí, druhy pohonů a inovační technologií vodíku. Pro každé z paliv jsou spočítány faktory emisí CO, CO₂ a NO_x a cen (elektrická energie, plyn, nafta a vodík). Společnost Linde Material Handling vsadila na tuto technologii a začala si vyrábět vlastní palivové články.

Jiří Ulbrich, Jáchym Jarník

• Projekt záchrany vody v závodě Hamé Babice (Orkla Foods Česko a Slovensko)

Projekt v jednom ze závodů Orkla (Hamé Babice) řeší stabilizaci čerpání a úpravu vody na požadované parametry vyhovující technologiím, využití tepelného potenciálu těchto vod a následné znovuvyužití pro potřeby sterilace, kdy nakonec nebylo ani zapotřebí chladicích věží. Společně s FVE na nové budově druhé vodárny je energetická potřeba rekuperace z hlediska vody neutrální.

Tomáš Proksa

• Ekologická prodejna Skuteč (Penny Market)

Penny ve Skutči je prvním celodřevěným obchodem tohoto typu v ČR, při jehož stavbě byly využity CLT dřevo, BSH nosníky a dřevěné fasády ThermoWood. Prodejna je současně vybavena úspornou technologií chlazení a klimatizace EasyCool s ekologickým chladivem. O snížení spotřeby energií se od jara 2023 postará rovněž střešní FVE, další redukci spotřeby zajišťují LED světla pro externí i interní osvětlení.

Václav Šíma

• Pro Chmel – umělá inteligence na chmelnici (Plzeňský Prazdroj)

Na šesti chmelnicích na Žatecku byly umístěny senzory, jež sledují klimatické podmínky, teplotu a vlhkost půdy a růst chmelnice zvenčí, ale i chmelové „EKG“, které pomocí průtoku živin hlídá zdraví i míru stresu rostlin zevnitř. Sesbíraná data, satelitní snímky a historické údaje jsou analyzovány pomocí umělé inteligence. Výstupem projektu bude mobilní aplikace, která pěstitelům poradí, jak zacházet s vodou a dalšími zdroji efektivněji.

Ivan Tučník

• Recyklácia zozbieraných PET fliaš a plechoviek do nových obalov (Správca zálohového systému)

Slovenský zálohový systém vysoko presiahol zákonom stanovený cieľ pre mieru návratnosti už v úvodnom roku fungovania. Spoločným úsilím sa Slovákom podarilo vyzbierať viac ako 820 miliónov zálohovaných obalov, pričom na trh bolo uvedených približne 1,1 miliardy. Zálohový systém na Slovensku tak dosiahol mieru návratnosti 71 %. Pred spustením zálohového systému sa do obehu vracalo triedeným zberom iba 60 % plastových fliaš.

Marián Áč

Složení vědecké rady

Ve vědecké radě zasedli kromě předsedy rady prof. Vladimíra Kočího i tito odborníci:

• prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D., Ústav pro životní prostředí PřF UK;
• prof. Ing. Jan Vymazal, CSc, Katedra aplikované ekologie, Česká zemědělská univerzita v Praze;
• doc. Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT;
• Mgr. Vojtěch Kotecký, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy;
• Ing. Jan Pivoňka, Ph.D., Ústav konzervace potravin VŠCHT v Praze;
• Ing. Tatiana Trecáková, Ph.D., Ústav udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT v Praze;
• RNDr. Petra Innemanová, Ph.D., Ústav pro životní prostředí PřF UK;
• Mgr. Milan Ščasný, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy;
• Mgr. Alexander Ač, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR;
• Anna Pasková, M.A., Ministerstvo životního prostředí ČR;
• Mgr. Daniel Hájek, Ministerstvo životního prostředí ČR.

Závěr odborného programu patřil panelové diskusi nazvané Příležitosti a překážky na cestě k udržitelnosti. Vystoupili Martina Šilhánová (Nestlé), Soňa Hykyšová (Letiště Praha), Zdeněk Suchitra (Smurfit Kappa), Matúš Púll (Česká spořitelna), Pavel Sovička (Panattoni) a Vladimír Kočí (VŠCHT), panel moderoval Čestmír Strakatý. Prof. Vladimír Kočí v úvodu připomněl, že z hlediska udržitelnosti byl důležitý vstup bank. Podle něj se dříve pouze mluvilo o tom, že si na udržitelnost a ekologii musíme vydělat, ale právě se zásadami úvěrování, které respektují principy ESG, se vše urychlilo pozitivním směrem. Pavel Sovička, zástupce průmyslového developera, upozornil, že i když to tak nevypadá, sklady tvoří jen malý zlomek nové výstavby. Většina připadá na rezidentní nebo průmyslové objekty. Uvedl také, že by se dalo více stavět z udržitelných a obnovitelných materiálů, např. dřeva, ale podle něj je v Česku silná betonová lobby, která si svou argumentací získává zákonodárce. Martina Šilhánová řekla, že spotřebitelé Nestlé se zajímají o poměrně úzkou oblast celé problematiky udržitelnosti, která „frčí v médiích“, tedy obal. Přitom z hlediska celého supply chainu největší uhlíkovou stopu generuje získávání samotných surovin. Podle průzkumů firmy je však jen minimum spotřebitelů ochotných zaplatit si více třeba za udržitelnější obal. Během diskuse se probíraly také offsety, chování korporací i spotřebitelů či konkrétní udržitelné tipy.

Po ukončení konference přišlo na slavnostní ocenění nejlepších projektů. Dvanáct zástupců v odpolední části prezentovaných projektů si převzalo trofeje a diplomy Hvězda udržitelnosti neboli Sustainability Star 2023 na galavečeru, který moderoval Čestmír Strakatý. V rámci ceremoniálu byly vyzdvihnuty také tři projekty, které u odborné poroty získaly nejvíce bodů:

1. Elektromobilita v nákladní dopravě od společnosti Dachser Czech Republic;
2. První plovoucí fotovoltaická elektrárna na horní nádrži přečerpávací elektrárny od společnosti ČEZ;
3. Projekt záchrany vody v závodě Hamé Babice od společnosti Orkla Foods Česko a Slovensko.

Podrobnosti o 12 vítězných projektech naleznete na www.sustainabilitystar.cz.

Bohatý doprovodný program

Cílem summitu bylo představit co největší počet úspěšných udržitelných projektů. Protože se do programu konference nevešlo všech 36 nominovaných projektů, organizátoři zařadili programovou část, která je běžná na vědeckých kongresech: Galerii posterů. Po celý den zde byly vystaveny plakáty s podrobnými informacemi o projektech. Během přestávek na kávu a oběd mohli účastníci diskutovat s autory projektů.

Doprovodnou část programu představovala Vědecká kavárna (Science Café). Odborná přednášková sekce se zaměřila na novinky, výzkum a vývoj v oblasti oběhového hospodářství, udržitelnosti a surovinové a energetické bezpečnosti. Cílem platformy bylo poskytnout prostor pro sdílení nových informací nebo výsledků z výzkumu, které by mohly být realizovány v praxi. Prezentace, které jste mohli slyšet ve Vědecké kavárně, najdete zde: www.sustainabilitysummit.cz/vedecka-kavarna.

Následovala Udržitelná hospoda, tedy příjemné a neformální zakončení dne s dobrým jídlem, pitím a zábavou. Perfektní atmosféra vhodná pro networking. K ochutnání bylo veganské a vegetariánské jídlo od společnosti Perfect Catering by Filip Sajler, do pozdních hodin obsluhoval Chytrý výčep od Pilsner Urquell či bylo možné prochutnat udržitelná vína od gravitačního vinařství Vilavin. Večerem provázela hudební kapela Sambal Band, která hraje především rock a blues, ale v závěru ukázala, že jí není cizí ani „devadesátkový“ grunge s repertoárem kapely Nirvana.

Zase za rok, ale v Cubexu

Po úspěšné premiéře Czech & Slovak Sustainability Summitu plánují organizátoři další ročník. Už v tuto chvíli jsou známy první novinky: akce se uskuteční 25. dubna 2024 a přestěhuje se do pražského centra Cubex, které je jednou z nejudržitelnějších budov v zemi a držitelem platinového certifikátu LEED. „Je také mnohem větší, což nám umožní rozšířit konferenční část summitu bez toho, že bychom museli omezit neméně důležitý networkingový rozměr,“ vysvětlil Jeffrey Osterroth. Registrace na Czech & Slovak Sustainability Summit 2024 bude spuštěna v lednu příštího roku. Pokud chtějí zájemci sledovat průběh příprav druhého ročníku, mohou se registrovat k odběru summitového newsletteru nebo sledovat profil skupiny ATOZ na sociálních sítích LinkedIn nebo Facebook.

Více o akci Czech & Slovak Sustainability Summit 2023 včetně fotogalerie, galerie posterů, propagačního videa ze summitu a mnohem víc naleznete na:

www.sustainabilitysummit.cz/o-akci/historie/sustainability-summit-2023/

Čína byla vždy velmocí a posouvá hranice všeho. Nyní čínští inženýři představují dosud nevídané věci i ve stavitelství. Díky zavedení nových technologií a inovacím jsou schopni rychleji stavět vysoce kvalitní budovy, které mají nejen dlouhou životnost, ale jsou také úsporné a architektonicky skvostné a ekologicky šetrné. Tento překvapivě zajímavý dřevěný most vznikl v čínské oblasti plné historických rybářských vesniček. Spojuje jednotlivé oblasti vodních systémů a slouží kulturně-ekologickému centru, které se snaží zachovat tradiční způsob využití místní krajiny pro další generace. Více ZDE

Kyanidy vypouštěné v odpadech by měly být pod větší kontrolou. Ve středu vláda projedná změnu seznamu znečišťujících látek, které musejí firmy nahlašovat do veřejného registru. Návrh počítá se snížením ohlašovacího prahu pro přenos kyanidů v odpadech z dosavadních 500 kilogramů na 50 kilogramů za rok. Snížení minima pro ohlašovací povinnost žádaly ekologické organizace v souvislosti s havárii na řece Bečvě v roce 2020, po které zahynuly desítky tun ryb. K otravě řeky podle organizace Arnika stačí několik desítek kilogramů kyanidů. Ke snížení prahu vyzvaly ministerstvo také příslušné sněmovní a senátní výbory. Více ZDE