Víte, kde a jak začíná cesta vaší čokolády? Z Pobřeží slonoviny pochází 40 procent světové produkce kakaa. Pěstitelé za své kakao dostávají nízké výkupní ceny, žijí s méně než jedním USD na den. Nemohou si dovolit k jídlu maso nebo zeleninu, nemají prostředky na lékařskou péči a často ani přístup k pitné vodě. Na kakaové plantáže musí posílat své vlastní děti. Abychom si my mohli koupit levnou čokoládu. Stanislav Komínek a Lukáš Matěna vyrazili na konci roku 2018 do západoafrického Pobřeží slonoviny, aby zdokumentovali podmínky pěstování. Bavili se s dělníky na plantážích, pěstiteli, lidmi z družstev i experty z Mezinárodní organizace práce. Dokumentární film tak upozorňuje na podmínky pěstování kakaa v západní Africe. Přibližuje dopady na životy pěstitelů i životního prostředí. Společně s Lukášem Matěnou natáčeli v Pobřeží slonoviny, odkud pochází 40 procent světové produkce kakaa. V dokumentu se dotýkají témat jako chudoba pěstitelů, nedostatek dělníků pro sklizeň, dětská práce nebo kácení deštných pralesů. Snímek byl oceněn na 36. Mezinárodním filmovém festivalu Agrofilm za nejlepší zpracování mezinárodního tématu. Dokument ZDE

Nový seznam trestných činů proti životnímu prostředí bude zahrnovat nezákonný obchod se dřevem či nadměrné čerpání vodních zdrojů. Horní hranice trestní sazby u nejzávažnějších činů bude činit nejméně deset let. Pokuty pro společnosti až do výše 5 % jejich celosvětového obratu nebo 40 milionů eur. Trestné činy proti životnímu prostředí představují čtvrtou největší trestnou činnost na světě.

Nový právní předpis, o němž Parlament uzavřel předběžnou politickou dohodu s Radou 16. listopadu 2023, poslanci přijali 499 hlasy (100 bylo proti a 23 se zdrželo hlasování). Směrnice obsahuje aktualizovaný seznam trestných činů, včetně nezákonného obchodu se dřevem, nadměrného čerpání vodních zdrojů, závažného porušování právních předpisů EU v oblasti chemických látek a znečištění z lodí. Poslanci se postarali také o zavedení tzv. kvalifikovaných trestných činů, za něž budou kvůli jejich závažnosti ukládány vyšší tresty. Jedná se o činy, které mají za následek například rozsáhlé lesní požáry nebo rozsáhlé znečištění ovzduší, vody a půdy, což vede ke zničení ekosystému srovnatelnému s ekocidou.

Tresty sahají od pokut až k odnětí svobody

Trestné činy proti životnímu prostředí spáchané jednotlivci a zástupci společností by podle nových pravidel měly být trestány odnětím svobody v závislosti na tom, jak dlouhodobé, závažné či nevratné škody způsobí. Horní hranice trestní sazby za kvalifikované trestné činy je stanovena nejméně na osm let, v případě úmyslně spáchaných trestných činů, které způsobily smrt osoby, nejméně na deset let. U některých dalších trestných činů musí horní hranice trestní sazby činit nejméně pět let.

Všichni pachatelé budou mít povinnost obnovit původní stav životního prostředí či nahradit náklady spojené se způsobenou škodou. Mohou jim být rovněž uloženy pokuty. V případě společností tyto pokuty dosáhnou 3 nebo 5 % jejich ročního celosvětového obratu, případně 24 nebo 40 milionů eur v závislosti na povaze trestného činu. Členské státy se budou moci rozhodnout, zda budou stíhat trestné činy, k nimž nedošlo na jejich území.

Povinnost členských států organizovat odbornou přípravu a shromažďovat údaje

Poslanci trvali na tom, že oznamovatelům trestných činů proti životnímu prostředí by měla být v souvislosti s trestním řízením poskytována podpora a pomoc. Parlament se rovněž zasadil o to, aby členské státy organizovaly specializovanou odbornou přípravu pro policii, soudce a státní zástupce, připravily vnitrostátní strategie a pořádaly osvětové kampaně zaměřené na boj proti trestné činnosti proti životnímu prostředí. Údaje shromážděné vládami zemí EU o trestných činech proti životnímu prostředí by měly pomoci tento problém lépe řešit a sloužit Komisi jako podklady pro to, aby své údaje mohla pravidelně aktualizovat.

Další postup

Směrnice vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Členské státy budou mít dva roky na to, aby ji promítly do svého vnitrostátního práva.

Souvislosti

Trestná činnost proti životnímu prostředí je čtvrtou nejrozsáhlejší trestnou činností na světě a vedle obchodování s drogami, zbraněmi a lidmi je jedním z hlavních zdrojů příjmů organizovaných zločineckých skupin. V prosinci 2021 předložila Komise návrh na posílení ochrany životního prostředí v EU prostřednictvím trestního práva s cílem řešit rostoucí počet trestných činů proti životnímu prostředí.

Statistická zpráva představuje souhrnná data o zásobách a těžbě uhlí v České republice za jednotlivé roky 2012–2022 a dále obsahuje zjednodušené energetické bilance s informacemi o zahraničním obchodě a o využití jednotlivých uhelných paliv, údaje o výrobě elektřiny a tepla a mezinárodní srovnání, pro které byly vybrány sousední země: Německo a Polsko. V ČR v roce 2022 podíl uhelných paliv na hrubé výrobě elektřiny dosahoval 44 %, na hrubé výrobě tepla 56 % a na konečné spotřebě (bez dopravy) 37 %. V případě podílu uhelných paliv na konečné spotřebě se jednalo o druhý nejvyšší podíl mezi zeměmi EU 27.

Dokument ke stažení:

Uhlí v České republice, 2012–2022

Členské státy musí do roku 2030 obnovit nejméně 20 % pevninských a mořských oblastí EU. Do roku 2050 budou muset obnovit všechny ekosystémy, které je potřeba revitalizovat.

Právní rámec EU pro obnovu přírody dohodnutý s členskými státy obnoví poškozené ekosystémy ve všech členských státech, pomůže dosáhnout cílů EU v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a zlepší potravinové zabezpečení.

K dosažení celkových cílů EU musí členské státy do roku 2030 obnovit stav nejméně 30 % stanovišť, na něž se vztahuje nový právní předpis (od lesů, travinných porostů a mokřadů po řeky, jezera a korály). Do roku 2040 pak musí do dobrého stavu uvést nejméně 60 % stanovišť a do roku 2050 nejméně 90 %. V souladu s postojem Parlamentu by se členské státy měly do roku 2030 soustředit především na oblasti sítě Natura 2000. Musí také dohlédnout na to, aby se výrazně nezhoršoval stav oblastí, které se již do dobrého stavu podařilo uvést. Členské státy budou rovněž muset přijmout národní plány na obnovu přírody, v nichž podrobně uvedou, jak hodlají těchto cílů dosáhnout.

Zemědělské ekosystémy

V zájmu zlepšení biologické rozmanitosti v zemědělských ekosystémech budou členské státy muset dosáhnout pokroku u dvou z následujících tří ukazatelů: indikátor motýlů žijících v travních porostech, podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí a zásoba organického uhlíku v minerální složce orné půdy. Musí také přijmout opatření ke zvýšení indikátoru běžných druhů polních ptáků, neboť ptáci jsou ukazateli celkového stavu biologické rozmanitosti.

Vzhledem k tomu, že jedním z nákladově nejefektivnějších způsobů, jak snížit emise v odvětví zemědělství, je obnova odvodněných rašelinišť, musí jich členské státy obnovit do roku 2030 alespoň 30 % (přičemž alespoň čtvrtina z nich bude zavodněna), 40 % do roku 2040 a 50 % do roku 2050 (přičemž alespoň jedna třetina bude zavodněna). Zavodňování bude pro zemědělce a soukromé vlastníky půdy i nadále dobrovolné.

Právní rámec počítá také se záchrannou brzdou, kterou si vyžádal Parlament: cíle pro zemědělské ekosystémy bude možné za výjimečných okolností pozastavit, pokud by jejich plnění vedlo k výraznému snížení půdy potřebné pro dostatečnou produkci potravin v EU.

Jiné ekosystémy

Nový právní rámec rovněž požaduje, aby bylo dosaženo pozitivního trendu u několika ukazatelů v lesních ekosystémech a vysadily se další tři miliardy stromů. Členské státy budou také muset obnovit nejméně 25 000 km volně tekoucích řek a zajistit, aby na vnitrostátní úrovni nedošlo k žádné čisté ztrátě celkové rozlohy sídelní zeleně ani korunového zápoje sídelní zeleně.

Další postup

Dohodu dosaženou s členskými státy poslanci přijali 329 hlasy (275 bylo proti a 24 se zdrželo hlasování).

Nyní ji musí přijmout také Rada. Následně bude text zveřejněn v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí o 20 dní později.

Souvislosti

Více než 80 % evropských přírodních stanovišť je ve špatném stavu. Komise dne 22. června 2022 navrhla právní rámec pro obnovu přírody, který má přispět k dlouhodobé obnově poškozené přírody v pevninských a mořských oblastech EU a pomoct Unii dosáhnout cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a plnit její mezinárodní závazky, zejména celosvětový rámec OSN pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu. Podle Komise nový právní předpis přinese značné hospodářské výhody, neboť každé investované euro má přinést nejméně 8 eur.

Tento právní předpis reaguje na očekávání občanů týkající se ochrany a obnovy biologické rozmanitosti, krajiny a oceánů, jak jsou vyjádřena v návrzích 2(1), 2(3), 2(4) and 2(5) závěrů Konference o budoucnosti Evropy.

 

Vědci z Korejského institutu energetického výzkumu (KIER) představili novinku v solární technologii – poloprůhledné solární články na bázi perovskitu s rekordní účinností 21,68 %. Tato inovace nabízí nové možnosti pro využití solární energie, včetně integrace do oken budov, což otvírá dveře k výrobě energie tam, kde to dosud nebylo možné. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Německo změní zákony, aby umožnilo technologii zachycování uhlíku

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu harmonizované klasifikace a označování pro chemické látky, které již mají harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP. Jedná se o látky: nitromethan (EC 200-876-6, CAS 75-52-5), návrh předložila Belgie; nitroethan (EC 201-188-9, CAS 79-24-3), návrh předložila Belgie; 1-nitropropan (EC 203-544-9, CAS 108-03-2); návrh předložila Belgie; sulkotrion (ISO); 2-[2-chlor-4-(methylsulfonyl)benzoyl]cyklohexan-1,3-dion. Veřejná konzultace k těmto čtyřem látkám potrvá do 19. dubna 2024. Komentáře ke všem návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce konzultace CLH na stránkách ECHA.

A proč je potřeba sledovat (třeba) uhlíkovou stopu napříč celým životním cyklem výrobku? A jak se člověk od chemie dostane k historickým tancům? V obnoveném CarbonCastu odpovídá profesor Vladimír Kočí, vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha. Záznam pořadu ZDE

Společnost ASEKOL si zakládá na dlouhodobém závazku k životnímu prostředí a k udržitelnosti. Již více než 19 let zodpovědně předává k recyklaci vysloužilé elektrospotřebiče a tím chrání přírodu a naše životní prostředí! Za rok 2023 se nám podařilo předat k recyklaci jen těžko uvěřitelných 61,8 tun vysloužilých elektrospotřebičů a tím překonat kvótu sběru stanovenou na 65 %. Odpovědnost, úsilí vůči životnímu prostředí a aktivní přístup v rámci zpětného odběru mají měřitelný dopad na udržitelnost a svědčí o tom výsledky environmentálního vyúčtování.

ASEKOL pečlivě sleduje a hodnotí každý krok svého provozu s cílem minimalizovat negativní dopady na životní prostředí a přispívat k udržitelnému rozvoji. V rámci tohoto závazku pravidelně provádíme environmentální vyúčtování, které poskytuje transparentní pohled na naše úsilí v oblasti zpětného odběru a zajištění recyklace vysloužilých elektrozařízení. Úspory na životním prostředí lze transparentně prezentovat díky tzv. LCA analýze – Studii životního cyklu (tzv. LCA – Life Cycle Assessment). Na základě LCA analýzy, kterou si společnost ASEKOL nechává pravidelně vypracovávat, můžeme přesně vyčíslit úspory elektrické energie nebo primárních surovin, vody, ropy, které bylo dosaženo díky zpětnému odběru a recyklaci vysloužilých elektrospotřebičů. LCA analýzou lze zároveň vyjádřit např. snížení acidifikačního potenciálu a snížení emisí skleníkových plynů, což přispívá k ochraně ovzduší a klimatu.

Environmentální vyúčtování za rok 2023 nám poskytuje jasný přehled o našem přínosu pro životní prostředí. Díky zpětnému odběru a recyklaci více než 61,8 tisíc tun elektroodpadu bylo dosaženo konkrétně těchto úspor:

• Elektrická Energie: Díky zpětnému odběru a recyklaci jsme uspořili 267 751 MWh elektrické energie
• Primární Suroviny: Opětovným použitím materiálů nemuselo být vytěženo 44 860 t primárních surovin
• Voda: Zpracováním elektroodpadu jsme ušetřili 2 825 892 m3 vody.
• SO₂ ekv. = snížení okyselování prostředí – 4 044 t
• Ropa: Recyklací jsme předešli spotřebě 23 000 634 l ropy
• CO₂ ekv. = snížení produkce skleníkových plynů o 243 336 t.

“Věříme, že sdílení těchto informací s veřejností je klíčové pro budování důvěry, podpory a motivace našich klientů a partnerů. V průběhu března proběhne rozesílka Certifikátů environmentálního vyúčtování a všichni naši partneři se tak budou moci sami přesvědčit o tom, že jejich úsilí v oblasti zpětného odběru má konkrétní pozitivní přínosy pro naše životní prostředí a významný podíl na cirkulární ekonomice. Certifikáty environmentálního vyúčtování jsou důkazem transparentnosti a poskytují přesný výpočet přínosu konkrétní obce/společnosti/firmy na životní prostředí.”, uvádí Daniel Šafář, obchodní ředitel kolektivního systému ASEKOL.

Rádi bychom tímto poděkovali všem klientům, partnerům a zaměstnancům za důvěru a spolupráci při zpětném odběru. Rovněž děkujeme také všem občanům, kteří poctivě třídí elektroodpad. Výsledky environmentálního vyúčtování nás motivují k dalšímu zdokonalování a k posilování našeho závazku k udržitelnosti. 

Zdroj: ASEKOL

Projekt městské lanovky Podbaba – Troja – Bohnice pravděpodobně nebude. Projektu vystavili stopku magistrátní úředníci z Odboru ochrany prostředí, když v procesu posouzení vlivů na okolí (EIA) vydali nesouhlasné stanovisko. Záměr je podle úředníků z hlediska vlivů na krajinu a její ekologické funkce a vlivů na kulturní dědictví nepřijatelný. Mimo jiné „představuje významný zásah do znaků a hodnot krajinného rázu Trojské kotliny“. Projekt byl z velké části dítětem bývalého pražského náměstka pro dopravu Adama Scheinherra. Ten současné rozhodnutí považuje za nebezpečný precedens a radost odpůrců stavby upřímně nechápe. Více ZDE

Inspirace:

Dobrodružství vědy a techniky: Lanovky - úleva veřejné dopravě

Související:

Úředníci zamítli stavbu pražské lanovky z Podbaby přes Troju do Bohnic

Stav podzemních vod v Česku je nyní nejlepší od roku 2015, uvedl v úterý hydrolog Martin Zrzavecký z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Do některých studní se podle něj po několika letech vrátila voda, informoval ČHMÚ na síti X. Minulý a předminulý týden byl v Česku bohatý na srážky a kvůli teplému počasí také tál sníh na horách. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k ochraně vod před znečištěním dusičnany. Cílem směrnice o dusičnanech, přijaté v roce 1991, je zajistit kvalitu vody v celé Evropě tím, že se sníží znečištění způsobované živinami ze zemědělských zdrojů, které znečišťují podzemní a povrchové vody, a že se bude předcházet takovémuto znečišťování a tím, že se bude podporovat správná zemědělská praxe. Za tímto účelem musí členské státy: monitorovat koncentrace dusičnanů a eutrofizaci vodních útvarů, určit znečištěné vody a vymezit oblasti ohrožené dusičnany, a stanovit zásady správné zemědělské praxe a akční programy k předcházení a snížení znečištění vod živinami.

Dokument ke stažení:

EU 18_24 EK Ochrana vod před znečištěním dusičnany
 

Investice do dekarbonizace, tedy snižování uhlíkové stopy tuzemského průmyslu, vyjdou do roku 2030 přibližně na 3,5 bilionu korun. Většinu peněz by měli zajistit soukromí investoři, stát proto musí pro ně rychle zajistit stabilní investiční prostředí. Na odborné debatě o vývoji energetiky v ČR to uvedl vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí (MŽP) Petr Holub. Spolu s dalšími experty se shodl na tom, že dekarbonizace je nevratný proces, který nezastaví ani případné politické změny. Více ZDE

Když necháte recyklát otestovat, většinou nevyjde na plísně. Recyklát bohužel obsahuje v nějaké míře znečistění, které papír cestou nasbíral. Vlnitá lepenka má jednu obrovskou výhodu, že při výrobě prochází relativně vysokou teplotou, takže to špatné z ní dostanete, ale část recyklátu v materiálu pro běžné krabice je. Proto se standardně nepoužívá pro přímý styk s potravinou, na to vyrábíme speciální krabice z prvovlákna. Recyklace papíru je obecně výhodou materiálu, lze ji provést až 24krát. Vlákna se zkracují a ztrácejí své fyzikální vlastnosti čili je tam „downcycling“, což končí kartonem na vajíčka. I s ním si ale dnes papírny poradí. Více v rozhovoru ZDE

Komise vypsala výzvu pro sběr informací týkající se: Posouzení veřejného financování na podporu opatření v oblasti energetické účinnosti na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni a vyhodnocení přiměřenosti zřízení zvláštního mechanismu na úrovni Unie. A dále mobilizace soukromých investic do energetické účinnosti – pokyny pro členské státy a účastníky trhu (podle přepracovaného znění směrnice o energetické účinnosti musí Komise do 31. prosince 2024 poskytnout členským státům a účastníkům trhu pokyny, jak mobilizovat soukromé investice, zejména vytvořením inovativních nástrojů financování, navýšením finančních nástrojů a zajištěním co nejefektivnějšího využívání podpory z veřejného rozpočtu.)

Dokument ke stažení:

EU 16_23 EK Výzva k předložení informací – Ares(2024)645706

EU 16_23 EK Výzva k předložení informací – Ares(2024)645707

ECHA vyzývá společnosti, průmyslová sdružení a další organizace k poskytnutí připomínek k návrhu omezení pro některé látky obsahující šestimocný chrom a v současné době uvedené na seznamu látek podléhajících povolení. Výzva k předkládání důkazů cílí na společnosti používající látky obsahující šestimocný chrom a zaměřuje se na různé vědecké mezní hodnoty a náklady spojené s jejich dodržováním. Vítány jsou rovněž informace od průmyslových sdružení, nevládních organizací, poskytovatelů alternativ, zástupců členských států a dalších zainteresovaných stran.

Cílem výzvy je podpořit přípravu zprávy o omezení a shromáždit informace o nákladech a účinnosti opatření k řízení rizik s cílem omezit expozici a emise šestimocného chromu. Agentura ECHA potřebuje reálné informace, které budou použity výhradně pro účely vypracování návrhu omezení podle přílohy XV nařízení REACH. Lhůta pro předložení připomínek a důkazů byla prodloužena do 27. února 2024.

Další informace:

Předložení připomínek a důkazů

Podkladový dokument

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) představilo návrh novely zákona o obalech, jehož výsledkem bude zálohový systém na nápojové PET lahve a plechovky. Reaguje tím na neefektivitu stávajícího systému sběru a recyklace těchto obalů. Přestože návrh spustil diskusi a vyvolal připomínky ze strany zejména odpadové lobby, která ze stávajícího systému profituje, široká veřejnost i odborníci jeho zavedení podporují. Změna směřuje k cíli vysbírat 90 % nápojových obalů, tedy hodnoty, které dosahují jen země se zálohovým systémem.  

Předložený návrh zahrnuje zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky, což je krok, který má nejen uzavřít cirkulární smyčku nápojových obalů, ale také podstatně snížit množství odpadu končícího v přírodě, zajistit více materiálu k recyklaci a výrazně zvýšit míru vytříděných plechovek. „Návrh novely zákona se setkal s množstvím připomínek, hlavní otázkou však v tuto chvíli není, zda zálohový systém zavádět, ale jakým způsobem ho implementovat, aby byl co nejúčinnější a zároveň ekonomicky přijatelný pro všechny zúčastněné strany. Zejména odpadová lobby, která dnes profituje z aktuální podoby nakládání s nápojovými obaly, tuto skutečnost stále nechápe, proti návrhu se hlasitě ozvala a zálohování zcela odmítá. Tvrdí, že stávající systém je dostatečný, zálohovat je zbytečné a nový systém nikdo nechce. Opak je ale pravdou.  

„Současný systém odděleného sběru do barevných kontejnerů, který je založen na dobrovolnosti, nefunguje efektivně. Daří se materiálově recyklovat jen 49 % PET lahví a 26 % hliníkových plechovek uvedených na trh. Jen zlomek materiálů se však vrací zpět jako nápojový obal. Většina nápojových obalů je tak v současném systému vyplýtvána uložením na skládky nebo recyklací na méně hodnotné výrobky,“ říká Senior konzultant Institutu Cirkulární Ekonomiky, Petr Novotný.

Zálohování podporují ¾ Čechů, MŽP, výrobci i ekologické organizace

Pomocí zálohování jsme schopni vybrat a recyklovat zpět do nápojových obalů více než 90 % PET lahví a plechovek udaných na trh. „Díky zálohování zmizí PET lahve a plechovky z přírody, ze směsného odpadu a ze skládek. Zálohování podporuje nejen veřejnost (podle lednového průzkumu IPSOS si cirkulární nakládání s PET lahvemi a plechovkami v zálohovém systému přeje 76 % lidí*) a neziskové organizace orientované na životní prostředí, ale také Ministerstvo životního prostředí, o čemž svědčí předložený návrh novely zákona o obalech, a výrobci, kteří chtějí převzít větší zodpovědnost za vlastní produkované obaly a splnit recyklační cíle EU,“ doplňuje Lutfia Volfová, mluvčí Zálohujme.cz.

Zálohový systém potřebujeme, protože:

• Z evropské legislativy vyplývá, že v roce 2029 musíme v ČR vytřídit 90 % nápojových obalů. Takových výsledků žádná země bez zálohového systému nedosahuje

• Bez zálohování PETky a plechovky z přírody nezmizí

• Vytřídí se asi 73 % PET lahví*, recykluje se jich jen 49 % a jen zlomek z nich jde zpět do výroby nových PET lahví

• Materiál se nekontrolovaně přeprodává a vozí po Evropě tam a zpátky a je téměř nedohledatelné, co se s ním ve finále stane, oproti tomu zálohový systém je plně transparentní

• Převážná většina PET lahví, které se v ČR recyklují, jsou zpracovány formou tzv. downcyclingu. Vyrobí se z nich silon nebo směsné plasty a tím recyklační cyklus končí

• Celý systém recyklace plastů stojí na obchodu s PET lahvemi a zcela tak chybí motivace recyklovat i jiné druhy plastů

• Sběr PET lahví do kontejnerů už dosáhl svého vrcholu – více žlutých popelnic neznamená větší návratnost PETek. Kdo chce třídit, tak už to dělá, ostatní potřebují novou formu motivace – finanční v podobě zálohy

• Recykluje se jen asi 26 % plechovek, přitom hliník lze recyklovat pořád dokola bez ztráty kvality materiálu. Díky zálohovému systému lze během krátké doby sběr plechovek násobně zvýšit a dostat se až k 90% návratnosti materiálu, jehož recyklací ušetříme více než 90 % energie a vody

Inspirace ze Slovenska

Slovensko zálohuje od 1. ledna 2022 a ukazuje se, že nový systém skvěle funguje. Návratnost zálohovaných obalů byla loni přes 90 %. Zároveň se zálohování již projevilo v množství odhozených PETek a plechovek: v roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu z veřejných prostranství plechovky 21 % a PET lahve 18 %. Na podzim roku 2022, po ¾ roce fungování zálohového systému, se jednalo už jen o 4 % plechovek a 5 % PET lahví.  

Obce o příjmy nepřijdou

Velkou podpásovkou odpadové lobby je strašení obcí, že zavedením zálohového systému přijdou o příjmy z PET lahví a zdraží se jim tak celkový svoz odpadu. „Když pomineme skutečnost, že PETky tvoří přibližně čtvrtinu obsahu žlutých popelnic a jejich vyjmutím ze systému se uvolní v kontejnerech místo a sníží počet celkových svozů, za které obce platí svozovým a odpadovým firmám, tak návrh MŽP počítá také s přímými kompenzacemi z výnosů zálohového systému,“ uvádí Lutfia Volfová. Ostatně, dopad zálohového systému si může každá obec spočítat pomocí kalkulačky MŽP.

Cirkularita je víc než recyklace

Nakonec je nutné si stále připomínat, že zálohový systém je jedním z hlavních pilířů cirkularity u nápojových obalů. Díky zálohám lze totiž skutečně uzavřít cirkulární smyčku materiálu v Česku a zajistit opakovanou recyklaci – z lahve do lahve a z plechovky do plechovky na lokální úrovni.

Ministerstvo by se s připomínkami mělo vypořádat do poloviny března. Diskuze o finální podobě zákona tak bude pokračovat s cílem najít optimální řešení, které uspokojí jak ochranu životního prostředí, tak ekonomické a praktické aspekty zálohového systému.

_____________________________________________________________________________________
Zdroje:
*Ernst & Young, s.r.o. Analýza množství plastových nápojových lahví uvedených na tuzemský trh a jejich zpětného odběru za rok 2022, Vypracováno pro EKO-KOM, a.s., 12. října 2023

*IPSOS pro IPZ, leden 2024

A dále Studie uvedené na www.zalohujme.cz a výpočty INCIEN

O Zálohujme.cz:
Iniciativa usiluje o celospolečenskou debatu o možnostech zavedení systému vratných záloh na nápojové PET lahve a plechovky v Česku. Došlo by tak k posílení principů oběhového hospodářství. Hledá možnosti, jak zlepšit sběr nápojových PET lahví a plechovek, aby se po použití nestávaly bezcenným odpadem, ale plnohodnotnou surovinou umožňující recyklaci „z lahve do lahve“. Více na: www.zalohujme.cz
Zakládající členové: Mattoni 1873, Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN), Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT);
Členové: Rodinný pivovar BERNARD, a.s., Sodovkárna Kolín, Tradiční pivovar v Rakovníku, a. s., KRAKONOŠ, spol. s r.o., Žatecký pivovar, spol. s r.o., DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s., Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, DUP – družstvo – pivovar Poutník, WTS-J, a.s., Jarošovský pivovar, AGS Trade, s.r.o. (Secco+), Great Expectations, s.r.o., Trash Hero Czech Republic, z.s., Rádio Impuls, RunCzech, Nadace Partnerství, Chaloupky, z.s., Divadlo Aqualung, FO4EST, z.s.,  Klub Českých Turistů – Oblast Karlovarský Kraj