Poslanci v úterý schválili plán na snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů z budov, na němž se již dříve dohodli s Radou. Navrhovaná revize směrnice o energetické náročnosti budov klade před sektor budov v EU dva hlavní cíle: 1) výrazně nižší emise skleníkových plynů a spotřebu energie do roku 2030 a 2) úplnou klimatickou neutralitu do roku 2050. Obsahuje také požadavek na renovaci budov, jež jsou energeticky nejnáročnější, a lepší sdílení informací o energetické náročnosti.

Emisní cíle

Všechny budovy postavené počínaje rokem 2030 mají mít nulové emise. Pro nové budovy užívané, provozované nebo vlastněné veřejnými orgány bude požadavek na nulové emise platit už od roku 2028. Členské státy budou moci zohlednit potenciál globálního oteplování během celého životního cyklu budovy, do něhož se zahrnuje i výroba a likvidace použitých stavebních výrobků.

U rezidenčních budov budou muset členské státy nastavit opatření tak, aby průměrná spotřeba primární energie klesla do roku 2030 nejméně o 16 % a do roku 2035 alespoň o 20 až 22 %.

Pokud jde o ostatní budovy, země EU budou muset do roku 2030 renovovat 16 % těch energeticky nejnáročnějších tak, aby splňovaly alespoň minimální požadavky energetické náročnosti. Do roku 2030 by to pak mělo být 26 % energeticky nejnáročnějších budov.

Tam, kde to bude technicky a ekonomicky možné, by měly členské státy na veřejné budovy a domy s nebytovými prostory postupně – podle jejich velikosti – instalovat zařízení na výrobu solární energie. Na nově stavěné rezidenční domy by se měly solární panely začít instalovat nejpozději od roku 2030.

Postupné vyřazování kotlů na fosilní paliva

Další opatření, jež budou členské státy muset přijmout, spočívají v dekarbonizaci systémů vytápění a postupném vyřazení fosilních paliv z vytápění a chlazení budov. Do roku 2040 by se tak měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva.

Už od roku 2025 bude zakázáno poskytovat dotace na samostatné kotle na fosilní paliva. Na hybridní systémy vytápění, které kombinují například kotel s tepelným čerpadlem nebo solárním tepelným zařízením, budou finanční pobídky možné i dál.

Výjimky

Z nových požadavků lze vyjmout zemědělské budovy a kulturní památky. Navíc se členské státy mohou rozhodnout vyloučit z nich i budovy zvláštní architektonické nebo historické hodnoty, dočasné stavby, kostely a místa konání bohoslužeb.

Prohlášení zpravodaje

Zpravodaj Ciarán Cuffe (Greens/EFA, IE) uvedl: „Tato směrnice jasně ukazuje, jak může mít politika v oblasti klimatu skutečný a okamžitý přínos pro méně majetné členy naší společnosti. Tento právní předpis pomůže snížit účty za energii a řešit základní příčiny energetické chudoby. Zároveň přinese tisíce kvalitních pracovních míst na místní úrovni v celé EU. Řeší 36 % emisí CO2 v Evropě a přidává naprosto zásadní pilíř k Zelené dohodě pro Evropu. Dnešní výsledek ukazuje, že Parlament i nadále podporuje Zelenou dohodu, která přináší ve stejné míře spravedlnost a ambice.“

Další postup

Směrnice byla přijata 370 hlasy (199 poslanců hlasovalo proti a 46 se zdrželo hlasování). Aby mohla vstoupit v platnost, musí ji nyní formálně schválit i Rada.

Souvislosti

Podle Evropské komise spotřebovávají budovy v EU 40 % energie a produkují 36 % emisí skleníkových plynů. V rámci klimatického balíčku „Fit for 55“ Komise 15. prosince 2021 přijala legislativní návrh na revizi směrnice o energetické náročnosti budov. V novém evropském právním rámci pro klima z července 2021 jsou cíle pro roky 2030 i 2050 zakotveny jako právně závazné.

Právní předpis o energetické náročnosti budov je přímo v souladu s cíli a návrhy Konference o budoucnosti Evropy zvýšit energetickou nezávislost a udržitelnost EU. Tato legislativní iniciativa se prolíná s návrhy Konference, jako je posílení úlohy obcí v městském plánování s cílem podpořit modrozelenou infrastrukturu (návrh 2 odst. 3), snížení závislosti na dovozu ropy a plynu prostřednictvím projektů energetické účinnosti (návrh 3 odst. 3) a aktivní podpora projektů energetické účinnosti s cílem dosáhnout větší autonomie v oblasti výroby a dodávek energie (návrh 18 odst. 2).

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje aktualizaci Politiky využívání druhotných surovin, která stanoví základní principy, cíle a vizi pro efektivní využívání druhotných surovin. Cílem je podpořit českou ekonomiku a přispět k ochraně životního prostředí. Na přípravě dokumentu se může podílet veřejnost prostřednictvím on-line formuláře do 28. března.

„Efektivní využívání druhotných surovin je základem oběhového hospodářství. Díky přeměně odpadů na zdroje budeme moci zajistit dostatek surovin pro český průmysl, aniž bychom příliš zatěžovali životní prostředí," říká vrchní ředitel sekce hospodářství Eduard Muřický a dodává: „Díky veřejné konzultaci získáme doporučení od odborné i široké veřejnosti, které nám mohou pomoci k nastavení plánu využití druhotných surovin tak, aby neopomíjel potřeby a inovativní nápady.“

Nerostné i druhotné suroviny tvoří základní vstupy pro ekonomiku každé země a ovlivňují velmi výrazně její konkurenceschopnost. Politika druhotných surovin je strategickým dokumentem, který určuje plán, jak by Česká republika měla využívat materiály, které již jednou byly použity. Přínos recyklace těchto surovin pak spočívá ve snížení zátěže na životní prostředí při zajištění surovinové bezpečnosti českého průmyslu.

Aktualizací politiky druhotných surovin reaguje Ministerstvo průmyslu a obchodu na globální klimatické změny, závazky dané evropskou legislativou v oblasti ochrany klimatu a na mezinárodní trend přechodu na oběhové hospodářství.

Do veřejné konzultace je možné se zapojit do 28. března prostřednictvím tohoto formuláře. Realizace doporučení veřejnosti bude záviset na další analýze a především technických a legislativních možnostech.

Přestože povědomí o udržitelných praktikách v módním průmyslu roste, udržitelnost zatím není hlavním faktorem, který ovlivňuje rozhodování o nákupu. Přednost má cena. Na otázku, co si myslí o rychlé módě, odpovědělo 29 procent respondentů, že s tímto konceptem souhlasí, dokud je taková móda cenově dostupná. Naopak 31 procent z nich se rychlé módě vyhýbá kvůli nízké kvalitě, zatímco šest procent takové nákupy odmítá kvůli obavám o životní prostředí. Dalších devět procent si uvědomuje související ekologické problémy, ale nemá dostatek finančních prostředků na to, aby nakupovali jinde. 24 procent respondentů stále neví, co si o rychlé módě myslet. Více ZDE

Evropa není připravena na rychle rostoucí klimatická rizika, kterým čelí. Ve své hodnotící zprávě to uvádí Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), podle které mnohé z těchto hrozeb, například požáry či sucho, dosáhly kritické úrovně a bez naléhavých a rozhodných opatření by se mohly stát katastrofálními. Více ZDE

Ve Strategii EU pro solární energii se uvádí, že inovativní formy zavádění solární energie budou muset hrát důležitou a rostoucí úlohu, abychom mohli splnit cíle EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Jedná se celkem o pět typů: agrivoltaika, plovoucí fotovoltaika, dopravní fotovoltaika, fotovoltaika integrovaná do budov a fotovoltaika integrovaná do vozidel. S cílem pomoci odstranit překážky, s nimiž se členské země EU potýkají, Evropská komise vydá pokyny, které budou doporučení doprovázet.

Dokuemnt ke stažení:

EU 20_23 EK Výzva k předložení informací – Ares(2024)1701217

Byla zahájena veřejná konzultace k návrhům na identifikaci dalších 2 látek vzbuzujících mimořádné obavy (látky SVHC). Látky navržené na identifikaci jako látky SVHC a příklady jejich použití: Bis(α,α-dimethylbenzyl) peroxid (EC 201-279-3, CAS 80-43-3): látka toxická pro reprodukci, používá se ve výrobcích jako regulátory pH a jako flokulační, srážecí a neutralizační činidla, návrh předložilo Norsko; Trifenyl-fosfát (EC 204-112-2, CAS 115-86-6): endokrinní disruptor pro životní prostředí (čl. 57f); používá se jako zpomalovač hoření, změkčovadlo do polymerů, lepidel a tmelů, návrh předložila Francie.

Veřejná konzultace potrvá do 15. dubna 2024. Komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce Identifikace látek SVHC na internetových stránkách ECHA, kde jsou k jednotlivým látkám uvedeny další informace.

Zdroj: MPO

Společnost Eco Verde Recycling vybuduje nedaleko Nitry recyklační linku s kapacitou zpracování zhruba 960 tun polyetylenových obalů, polystyrenu a polypropylenu měsíčně. Do provozu má být uvedena v půlce letošního roku a recyklovat se na ní bude plastový odpad ze Slovenska i Česka. Investice přesáhne 33 milionů korun. Více ZDE

Firmy budou moci vyřazovat emisní povolenky za emise, které vypustily do ovzduší v předchozím roce, až k 30. září, a nikoli k 30. dubnu jako dosud. Jde současně o termín, dokdy musí firmy příslušné množství povolenek nakoupit. Firmy tak budou moci jejich nákup rozložit do delšího období. Cena povolenek je jedním z faktorů, které se promítají do cen energií. Senát s těmito úpravami souhlasil. Novelu o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů nyní dostane k podpisu prezident. Více ZDE

V novém balíčku výzev z Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 je připraveno více než 700 milionů korun. Tyto prostředky pomohou zlepšit energetickou účinnost gastro provozů a prádelen v sektoru školství, zdravotnictví a v sociálních službách. 300 milionů z nich míří cíleně do méně rozvinutých regionů. Aktuálně vypsané výzvy podpoří také stav krajiny, část dotací totiž směřuje na obnovu stability svahů.

„Dvě z dnes vyhlášených výzev pomůžou třeba nemocnicím, školám nebo domovům pro seniory ušetřit jejich náklady za provoz. Vedle instalací solárních panelů nebo zateplení budov představují právě modernizace provozů další důležitý krok pro efektivní využívání energií v budovách. Proto nabízíme příspěvek i na další modernizaci provozu školních jídelen nebo prádelen v nemocnicích a dalších technologií ve veřejných budovách. Prostě znovu a dokola platí, že nejlepší energie je ta, kterou nemusíme spotřebovat,“ vysvětlil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Prostředky v celkové výši 600 milionů korun rozdělí 63. výzva a 64. výzva. Obě výzvy jsou zaměřené na projekty na snížení spotřeby energie gastro provozů a prádelen ve školách, sociálních zařízeních a zdravotnických institucích. Zažádat půjde i o podporu projektů snížení energetické náročnosti u dalších technologických zařízení ve veřejných budovách. 63. výzva cílí na méně rozvinuté regiony – Ústecký, Karlovarský, Pardubický, Liberecký, Královéhradecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj. 64. výzva je určena pro takzvané přechodové regiony (rozdělení kategorií zde) – Středočeský, Plzeňský, Jihočeský kraj a Vysočinu.

Výše dotace může dosáhnout až 50 % způsobilých výdajů. Příjem žádostí odstartuje 1. dubna 2024 a žádat bude možné až do 3. března 2025. Aktuálně vyhlašované výzvy jsou průběžné s jednokolovým hodnocením a jsou adresovány žadatelům z celé republiky s výjimkou hl. města Praha.

„V rámci aktuálního programového období OPŽP jsme v oblasti energetických úspor u veřejných budov vypsali již 5 výzev, o které byl ze strany obcí, měst a dalších veřejných subjektů veliký zájem. Celkem si o podporu v souhrnné výši přes 7 miliard korun řeklo 559 žadatelů,“ doplnil ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Poslední z balíčku nových výzev s číslem 71 je zaměřena na obnovu stability svahů. Zájemci mohou žádat o dotaci od 20. března 2024 do 15. listopadu 2024. Ve výzvě je připraveno 100 milionů korun a výše dotace může dosáhnout až 80 % způsobilých výdajů.

Dokumenty k novým výzvám: Energetické úspory ve veřejné infrastruktuře - 63. výzva Energetické úspory ve veřejné infrastruktuře - 64. výzva

Obnova stability svahů – 71. výzva

Přírodní pastva divokých koní, praturů nebo zubrů vede k ukládání uhlíku do půd. Tím pádem uhlík neuniká do atmosféry a neurychluje klimatické změny. Vyplývá to z výzkumu pracovníků Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Uhlík se do půdy ukládá v podobě stabilní organické hmoty – hnoje. Více ZDE

Rada dne 4. března pozměnila směrnice o odpadech z elektrických a elektronických zařízení (od fotovoltaiky až ke spotřebičům nebo počítačům) s cílem směrnice sladit s rozhodnutím Soudního dvora. Cílem je jasně formulovat, kdo ponese odpovědnost za náklady spjaté s ekologicky šetrným nakládáním s el. odpadem a jeho likvidací. Cílem změn je uvést směrnici o OEEZ do souladu s rozsudkem Soudního dvora EU, který ji částečně odmítl z důvodu neoprávněného zpětného uplatňování rozšířené odpovědnosti výrobce na odpad z fotovoltaických panelů uvedených na trh v letech 2005-2012.

Pozitivní zprávou aktuálních odpadových dat je, že celková produkce odpadů i produkce komunálního odpadu v roce 2022 klesla, konkrétně o 879 tisíc tun u celkového odpadu a o 155 tisíc tun u komunálních odpadů oproti roku 2021. Vzrostl podíl materiálového využití komunálních odpadů.

„Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů, což je nejméně za posledních deset let. Meziroční snížení u komunálu ukládaného na skládku o 185 a půl tisíce tun považuji za příznivý trend. Ukazuje nám, že se začíná dařit odklon odpadů od skládek. Přidat potřebujeme v předcházení vzniku odpadů a v jejich využívání, ať už materiálovém nebo energetickém. MŽP proto z Operačního programu Životní prostředí sedmimiliardovou alokací podává ruku obcím a masivně podporuje výstavbu nebo modernizaci třídicích a dotřiďovacích linek na separaci odpadů, sběrné dvory, oddělený sběr a svoz odpadů, bioplynové stanice, re-use centra, systémy vratných obalů a nádobí, kompostérů pro předcházení vzniku odpadů a výstavbu a modernizaci zařízení pro materiálové využití odpadů a také podporu výstavby moderních zařízení pro energetické využití odpadu z Modernizačního fondu,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že zatěžkávacím bude pro obce i stát příští rok, kdy povinné cíle EU míří na 55% recyklaci komunálního odpadu a pro obce bude závazný cíl 60% vytřídění odpadu produkovaného domácnostmi.

Všechny odpady a nakládání s nimi

V roce 2022 Česká republika vyprodukovala 39,1 milionů tun všech odpadů, to je o 879 tis. tun méně než vloni. Z toho činily 1,6 milionů tun nebezpečné odpady a 37,5 milionů tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR tak připadá ročně produkce 3 716 kg všech druhů odpadů. Odpady obecně dokáže ČR využívat. Z 39,1 milionů tun všech odpadů bylo využito 86 %, z toho 83 % materiálově a 3 % energeticky. Na skládkách skončilo 13 % ze všech odpadů.

Komunální odpady a nakládání s nimi

Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů zaujímá 14,8 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2022 vyprodukovali 5,8 milionů tun, to je o 155 tisíc tun méně než v roce 2021. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 553 kg komunálního odpadu. V roce 2022 jsme využili 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky. Podíl materiálově využitých komunálních odpadů se oproti roku 2021 zvýšil.

Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů (pro srovnání - průměr v EU je 23 %), meziročně došlo k poklesu množství komunálních odpadů ukládaných na skládku o 185,5 tisíc tun, což je příznivý výsledek a ukazuje, že se daří odklon od skládkování. V roce 2022 se podařilo vyseparovat z obcí 1,1 milionu tun surovin (papír, plasty, sklo, kovy).

Do dat za rok 2022 se promítají pozitivní efekty přijatých opatření, jakými jsou nový legislativní rámec pro nakládání s odpady z roku 2020, vzrůstající skládkovací poplatek a blížící se zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030. Obce se mj. začínají připravovat na rozšíření tříděného sběru textilního odpadu od roku 2025 a biologického kuchyňského odpadu.

Dokument ke stažení:
Produkce odpadů a nakládání s nimi za rok 2022 (PDF, 179 kB )

Návrh zákona Ministerstva životního prostředí předkládá vyhlášení nového Národního parku Křivoklátsko, který by byl pátým národním parkem v České republice. Navrhovaný park by zahrnoval část Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a zaměřil se na ochranu rozsáhlého listnatého lesa, údolního a vrcholového fenoménu řeky Berounky, evropsky významných druhů a typů stanovišť. Vymezení parku by zahrnulo převážně státní pozemky. 

S vytvořením parku se počítá s náklady na vybudování sídla Správy NP, vybavení, vozový park a roční provozní náklady. Celkové náklady jsou odhadovány na 150,7 mil. Kč a roční náklady na provoz Správy NP na 292 mil. Kč, přičemž částečně by mohly být pokryty výnosy z činnosti a státním příspěvkem. Vyhlášením NP by došlo ke snížení nákladů na náhrady újmy způsobené omezením lesního hospodaření. Navíc by mohlo dojít ke zvýšení návštěvnosti regionu a obcí, což by mohlo přinést dodatečné příjmy, a zlepšení přístupu k finančním prostředkům z fondů EU a dalších dotačních programů.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Platné znění

• RIA

Z výpočtů Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) vyplývá, že kvůli neefektivitě současného systému nakládání s hliníkovými plechovkami na nápoje Česká republika každý rok zbytečně přichází o 11 100 tun hliníku v přibližné tržní hodnotě čtvrt miliardy korun. Navíc plechovky a PET lahve končící ve směsném odpadu zvedají obcím náklady na odpadové hospodářství. Pomocí zálohového systému by obce ušetřily výsyp až 600 tisíc kontejnerů na směsný odpad a cestu přibližně 30 tisíc popelářských aut za rok v hodnotě desítek milionů korun.

„Blíží se termín 15. března, do kterého se MŽP chce vypořádat s připomínkami k návrhu novely zákona o odpadech. Aktuální vzrušená debata kolem legislativy akcentuje téměř výhradně téma třídění a recyklace PET lahví, přestože nedílnou součástí jsou také hliníkové nápojové plechovky. Ty přitom v Česku vytřídíme jen asi 3 z 10. Každý rok tak přicházíme o obrovské množství materiálu, který je vhodné opakovaně recyklovat. Místo toho končí ve spalovnách, na skládkách a stále častěji také jako součást odhozeného nepořádku v ulicích, parcích a podél cest,“ popisuje Lutfia Volfová, mluvčí Zálohujme.cz. 

INCIEN, jako jedna ze zakládajících organizací iniciativy Zálohujme.cz, pravidelně řeší téma zálohování přímo s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a do debaty přináší ověřená data a zkušenosti z terénu.

Zmařený materiál za půl miliardy každý rok

Podle expertních odhadů* se v ČR vyrobí a na trh dostane 820 mil. ks nápojových plechovek ročně, tj. 15 000 tun hliníku každý rok. Vysbírá a zrecykluje se pouhých 26 %. Nevytříděno tedy zůstává 74 %, to je v přepočtu 606,8 mil. ks plechovek, 11 100 tun hliníku ročně, které skončí z velké většiny na skládkách. “Když budeme uvažovat hodnotu nevyužitého hliníku (280 milionů Kč) a aktuální tržní hodnotu emisí spojených s výrobou takového množství hliníku (220 milionů Kč)**, způsobená škoda může být ročně okolo 500 mil. Kč, které za současného systému doslova zahrabeme pod zem. Díky zálohování nápojových obalů bychom v ČR měli zpětně odebrat přes 90 % plechovek udaných na trh, čímž zachráníme hodnotný materiál, ušetříme zhruba 100 000 tun** emisí a splníme recyklační cíle,” uvádí expert INCIEN, Petr Novotný, který je zároveň autorem úvodního výpočtu.

Desítky milionů úspor za svoz komunálního odpadu

Nevytříděné plechovky a PET lahve končí většinou v černých popelnicích se směsným odpadem. Málokdo si uvědomuje, jak velký objem v těchto popelnicích zabírají a jak tím zvedají obcím náklady na odpadové hospodářství. Při průměrném objemu nápojové plechovky 0,4 l a jejím 25% sešlápnutí zabírají plechovky v SKO objem 182 040 m3, to je pro představu 165 500 plných kontejnerů s objemem 1100 l. Když k tomu přičteme 27 % PET lahví, které se také nedaří vysbírat a končí ve směsném odpadu, je to při průměrném objemu PET lahve 1,3 litru a 25% sešlápnutí dokonce 473 850 m3 objemu, tedy 430 800 kontejnerů s objemem 1100 l plně naplněných PET lahvemi. “Se zavedením zálohování by obce ušetřily výsyp většiny z téměř 600 tis. kontejnerů na směsný odpad a cestu přibližně 30 tis. popelářských aut za rok. Jen vlivem uvolnění místa v kontejnerech na SKO tudíž může dojít k úspoře v řádech desítek milionů korun ročně,” uzavírá Novotný z INCIEN.

Tento předpoklad zazněl také na parlamentním semináři k zálohování 1. 2. 2024 - podle Anny Larson z organizace Reloop může odebráním vzduchu z nesešlápnutých PET a plechových obalů v odpadu uhlíková stopa a náklady na svoz klesnout až o 30 % oproti dnešní situaci. Další dopad v podobném rozsahu předpokládá vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT, prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. MBA.: "Recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky přináší snížení environmentálních dopadů i uhlíkové stopy balení nápojů. Zálohový systém umí zajistit snížení dopadu těchto obalů na životní prostředí až o 28 procent," řekl pro ČTK.

ZDROJE:

*Údaje o množství nápojových obalů a míře zpětného odběru PET lahví (73 %) a plechovek (26 %) pochází z dat MŽP a z důvodové zprávy k novele zákona o obalech

** Při výpočtu emisí a jejich hodnoty vycházíme z toho, že recyklace hliníku je spojena s 1 tunou CO2 ekv. na 1 tunu hliníku, kdežto výroba nového hliníku je spojena cca s 10 tunami CO2. Recyklací se tak ušetří z každé tuny hliníku 9 tun CO2 oproti výrobě z primárních surovin. Hodnota povolenky na 1 tunu CO2 se na rok 2024 odhaduje na 90 EUR.

Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) je nevládní nezisková organizace, která od roku 2015 aktivně podporuje a prosazuje principy cirkulární ekonomiky. Jeho vizí je prosperující společnost, která šetrně a efektivně využívá přírodní zdroje. INCIEN disponuje vlastním výzkumným týmem realizujícím unikátní studie a projekty s mezinárodním přesahem. Jako tvůrce Českého cirkulárního Hotspotu sdružuje největší českou komunitu pro podporu cirkulární ekonomiky zahrnující téměř 80 členů z komerční, neziskové i akademické sféry. INCIEN dále spolupracuje s řadou subjektů jak ze soukromého, tak veřejného sektoru, aktivně přispívá k monitorování a optimalizaci cirkulárních opatření v praxi a podporuje implementaci udržitelných řešení na celostátní úrovni. Více na www.incien.org.

Iniciativa akceleruje celospolečenskou debatu o zavedení systému vratných záloh na nápojové PET lahve a plechovky v Česku.  Motivací je zlepšit sběr nápojových PET lahví a plechovek, aby se po použití nestávaly bezcenným odpadem, ale plnohodnotnou surovinou umožňující recyklaci „z lahve do lahve“. Došlo by tak k posílení principů oběhového hospodářství. Více na: www.zalohujme.cz. 

Zakládající členové: Mattoni 1873, Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN), Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT); Členové: Rodinný pivovar BERNARD, a.s., Sodovkárna Kolín, Tradiční pivovar v Rakovníku, a. s., KRAKONOŠ, spol. s r.o., Žatecký pivovar, spol. s r.o., DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s., Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, DUP – družstvo – pivovar Poutník, WTS-J, a.s., Jarošovský pivovar, AGS Trade, s.r.o. (Secco+), Great Expectations, s.r.o., Trash Hero Czech Republic, z.s., Rádio Impuls, RunCzech, Nadace Partnerství, Chaloupky, z.s., Divadlo Aqualung, FO4EST, z.s.,  Klub Českých Turistů – Oblast Karlovarský Kraj

Růst cen energií vede čistírny odpadních vod k posilování své energetické soběstačnosti. Některé společnosti situaci řeší například vybudováním fotovoltaické elektrárny v blízkosti svých provozů. Alternativní způsob zisku energie aktuálně testují vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci se zaměřili na společnou fermentaci odpadních kalů a gastroodpadu, při které získávají bioplyn.

Jen v roce 2020 se v Česku vyprodukovalo více než 970 tisíc tun gastroodpadu. Některé obce se odpad z jídelen a restaurací snaží kompostovat. Proces zpracování tohoto typu odpadu má ale svá specifika. „Složení gastroodpadu se každý den mění v závislosti na tom, jaké pokrmy zrovna restaurace uvaří. Jídlo také obsahuje bílkoviny a různá koření, které mohou proces fermentace výrazně ovlivnit,“ přiblížil výzkumník Pavel Suchý z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU.

Vědci se proto rozhodli gastroodpad zkombinovat s čistírenskými kaly, které vznikají při čištění odpadní vody v množství několika set tisíc tun ročně. „Obsah látek v gastroodpadu je velice proměnlivý, je proto vhodné tento odpad využívat spíše v procesu kofermentace s jiným materiálem, který během zpracování udržuje stabilitu,“ popsal Suchý.

Kombinace s čistírenským kalem byla zvolená s ohledem na čistírny odpadních vod, které už teď kaly ke zvýšení energetické soběstačnosti využívají. Jejich spojení s gastroodpadem ale umožní získat více energie. „Odpad z restaurací je bohatý na lipidy a sacharidy, které jsou v procesu fermentace nejvhodnějším substrátem pro tvorbu bioplynu. Předpokládáme, že jeho přidáním k odpadním kalům dokážeme navýšit energetickou soběstačnost čistíren odpadních vod až na 70 až 80 procent,“ usoudil Suchý. Aktuálně přitom čistírny získávají z kalů zhruba polovinu potřebné energie.

Výhodou společné fermentace čistírenských kalů a gastroodpadu je také to, že pro zpracování obou typů těchto odpadů je potřeba mít speciální oprávnění. „V obou případech se jedná o práci s potenciálně infekčním biologickým odpadem. V odpadu se mohou vyskytovat mimo jiné různé bakterie – například salmonela nebo Escherichia coli. Výhodou je, že čistírenské bioplynové stanice už toto speciální oprávnění a potřebné technologie mají,“ vysvětlil Suchý. Společné zpracování zbytků z restaurací a odpadních kalů by tak legislativně nemělo být problém.

Aktuálně vědci spolupracují s firmou, která sváží odpad z restaurací a jídelen v Brně. „V laboratoři budeme testovat různé poměry odpadního kalu a gastroodpadu. Budeme zkoušet také různé teploty při procesu anaerobní fermentace, abychom zjistili, které podmínky jsou pro produkci bioplynu – konkrétně biometanu – nejvhodnější,“ řekl Suchý.

Zájem praxe o nové technologie v oblasti zpracování odpadů je podle Suchého velký. Výsledky nového výzkumu budou vědci znát na konci letošního roku.

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) připravilo dílčí statistickou zprávu o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) zaměřenou na podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie. Podíl hrubé konečné spotřeby energie z OZE na celkové hrubé konečné spotřebě energií v ČR činil v roce 2022 podle mezinárodní metodiky výpočtu EUROSTAT – SHARES 18,2 %. Na spotřebě elektřiny se OZE podílely 15,5 %, na spotřebě v dopravě 7,2 % a na konečné spotřebě při vytápění 25,8 %.

Dokument ke stažení:

Podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie 2010–2022 [pdf, 1600 kB]