Nelegální skládky a smetiště trápí nejednu obec. Představují značné riziko pro životní prostředí, mohou z nich unikat nebezpečné látky do půdy, vody i ovzduší a vážně znečistit lokální ekosystémy. S likvidací tzv. černých skládek pomůže samosprávám nová dotační výzva z Národního programu Životní prostředí. Ministerstvo na ni vyčlenilo 50 milionů korun.

„Naše ministerstvo dlouhodobě finančně podporuje odstraňování zejména starých ekologických zátěží a skládek, a to za využití evropských zdrojů. Za posledních 10 let jsme takto pomohli se sanací 62 starých kontaminovaných lokalit na ploše přesahující 580 hektarů. Nyní podruhé za sebou vyhlašujeme výzvu zaměřenou na nelegální černé skládky, pro obce je připraveno 50 milionů korun. Parametry výzvy financované ze zdrojů Státního fondu životního prostředí ČR jsou nastaveny tak, aby pomohly co největšímu počtu obcí,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík.

Dotace pomůže radnicím s financováním odvozu a úklidu nezákonně soustředěného odpadu a zajištění jeho likvidace. Z veřejných prostranství včetně lesních porostů tak mohou zmizet hromady odpadků, starého oblečení, nábytku či pneumatik. Použít prostředky naopak nelze na nelegální skládky tvořené stavebním a demoličním odpadem nebo kontaminovanou zeminou. Zdrojem financování je, stejně jako v předchozí výzvě na likvidaci černých skládek, Národní program Životní prostředí.

„Oproti předchozí výzvě jsme vyšli vstříc žadatelům a zvedli podporu na jeden projekt až na jeden milion korun, přičemž na projekt mohou získat 90 procent způsobilých výdajů,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR k čerstvě vyhlášené výzvě, a dodává: „Výzvu jsme rozšířili tak, aby z ní mohly čerpat nejen obce s rozšířenou působností, ale i obce poskytující součinnost při odklízení odpadu vlastníkům pozemků, na kterých se nepovolená skládka nachází.“

„Žádosti do této výzvy z Národního programu Životní prostředí je možné podávat od 15. července do 31. prosince 2024, nejpozději však do vyčerpání alokace. Žádat mohou obce s rozšířenou působností a také obce poskytující součinnost v souladu se zákonem o odpadech. Projekty musí být realizovány do konce roku 2027,“ dodává ministr Hladík.

Peníze Fondu na vyčištění prostoru nedávno využil například Jablonec nad Nisou. Město sužovala černá skládka, která vznikla v 90. letech na pozemku v Janovské ulici. Ze skládky zmizelo více než 300 tun odpadu, Jablonec na to získal půlmilionovou dotaci.

Nelegální černá skládka je místem, které není určeno ke skládkování a kde je odpad odložen nelegálně a bez potřebných povolení. Často se nachází na odlehlých místech a zpravidla se rychle rozrůstá. Původce odpadu je obvykle obtížně dohledatelný. Tento nelegální způsob likvidace odpadu představuje závažné riziko pro životní prostředí, neboť odpad často obsahuje nebezpečné materiály, které mohou kontaminovat ekosystémy a ohrožovat zdraví lidí a zvířat v okolí. Nelegální skládky navíc přispívají k šíření škůdců a mohou způsobit požáry.

„Boj proti nelegálním skládkám je důležitou součástí ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Vyžaduje spolupráci úřadů, veřejnosti a environmentálních organizací. Věřím, že se i díky aktuální finanční pomoci státu bude zlepšovat,“ uzavírá ministr Hladík.

Dokumenty k výzvě naleznete ZDE.

Ústavní soud vyhověl stížnosti datového novináře Jana Cibulky z Českého rozhlasu. Ten před deseti lety požadoval od Zeměměřického úřadu kompletní digitální model reliéfu Česka páté generace. Úřad po něm za to požadoval poplatek téměř tři miliony korun. Správní orgány a soudy všechny stížnosti a žaloby zamítly. Ústavní soud nyní konstatoval, že daná částka představuje ekonomickou bariéru a pro novinářovu činnost šlo o částku nepřiměřenou. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí odeslalo do legislativní rady vlády novelu zákona o obalech, která zavádí zálohování PET lahví a plechovek. Hlavní město Praha tento krok kvituje, budoucí zavedení zálohového systému by pro něj mělo přinést hmatatelné výsledky v podobě úspory finančních prostředků a také zlepšení pořádku na veřejných místech.

„Díky zálohování se nám podaří skutečně z použitých nápojových lahví a plechovek vyrobit zase nové. To se teď neděje, z recyklovaných plastových lahví se vyrábí maximálně mikiny nebo koberečky do aut. Chceme také, aby se PET lahve a plechovky nepovalovaly v ulicích, v parcích ani v příkopech. A navíc zálohování přinese nejen Praze, ale všem obcím a městům přilepšení do rozpočtu. A pomocí zálohového systému splníme i nastavené požadavky evropské směrnice,“ shrnuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Povinné zálohování nápojových obalů by mělo radikálně omezit množství nevyužitých PET lahví a plechovek. Ročně se u nás prodá zhruba 1,8 miliard kusů PET lahví a dalších 800 milionů kusů plechovek. Mimo tříděný odpad skončí přibližně každá pátá PET lahev, a u plechovek dokonce tři ze čtyř. Zálohový systém počítá s postupným náběhem od poloviny roku 2025, plně funkční by měl být zhruba na začátku roku 2026. Postupně by měl dosáhnout cíle zpětného odběru 90 % plastových nápojových lahví a kovových nádob na nápoje uvedených na trh.

„Zkušenosti z celé Evropy ukazují, že finanční motivace formou zálohy na PET lahve a hliníkové plechovky fungují. Dojde k celkovému snížení objemu odpadu, který končí nevytříděný v odpadkových koších nebo v horším případě volně pohozený na ulici či v přírodě. Zvýší se čistota veřejných prostranství a zároveň bude Hl. m. Praha moci omezit růst nákladů spojených se svozem odpadu a jeho úklidem. Cílem je rovněž uvolnění části kapacity žlutých nádob určených ke sběru multikomodity, tj. v podmínkách Prahy společný sběr plastů a nápojového kartonu. Se zavedením systému zálohování jsou tedy spojeny jak environmentální, tak i ekonomické benefity,“ popisuje klady legislativní změny náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková (Piráti).

Rada hl. m. Prahy se řídí platným usnesením z května 2020, kdy zavedení zálohového systému nápojových obalů, primárně PET lahví a nápojových plechovek, na základě doporučení odborné komise podpořila.

Sedmina odpadu v Praze jsou plasty a kovy

Nápojové PET lahve a plechovky tvoří největší objem odpadů nacházející se v ulicích, kolem silnic i v přírodě, včetně vodních toků. Z dostupných dat vyplývá, že plasty a kovy tvořily v centrální částí Prahy v roce 2023 průměrně asi 13,3 % z celkového obsahu směsných popelnic. Pokud by se tato zhruba sedmina odpadu dala zredukovat, mělo by to velmi pozitivní efekt na stav úklidu v centrální části Prahy.

Praha má v současné době na svém území celkem 3498 stanovišť na multikomoditní sběr (Plast + Tetra Pak). Z těchto míst je 1112 nádob vyváženo s frekvencí 4x týdně a 2096 nádob se vyváží 3x týdně.

„Co se týče ekonomického dopadu, tak uvedu příklad: pokud by se snížila frekvence svozů na tři dny v týdnu ze současných čtyř, hlavní město by teoreticky ušetřilo téměř 18 milionů korun ročně. V případě nádob, které se nyní vyváží třikrát týdně, by snížení frekvence svozu na dva dny v týdnu mohlo přinést úsporu až 34 milionů korun ročně,” vysvětluje Komrsková.

Téměř 70 milionů pro Prahu

Po zavedení zálohového systému se mimo jiné zvýší příjem hlavního města. Aktuálně má každá obec či město příjem od EKO-KOMU za separaci obalů, k této částce se už od prvního roku zavedení zálohového systémů přidá ještě částka za nevybrané zálohy (tedy např. za PET lahve, které skončí ve žlutých kontejnerech) a částka za reklamní tiskoviny (např. letáky obchodních řetězců, za které nově budou platit jejich výrobci).

Zatímco nyní dostává Praha, která má 1 300 000 obyvatel, od EKO-KOMu 226 025 932 korun, po zavedení povinného zálohování by byl podle kalkulačky Ministerstva životního prostředí příjem Prahy 295 513 899 korun, tedy o téměř 70 milionů vyšší. „Celkové přilepšení Praze by bylo na nevybraných zálohách přes 53 milionů korun a na zpoplatnění reklamních tiskovin přes 21 milionů korun. Na webu Ministerstva životního prostředí si může každý vypočítat, o kolik si jeho obec nebo město se zálohováním polepší. V průměru je to 39 korun na hlavu občana,” doplňuje ministr Petr Hladík.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) je přesvědčený, že jeho návrh o povinném zálohování PET lahví a plechovek vláda schválí ještě do konce srpna. Proti jsou ale odpadářské firmy i řada obcí. Podle nich bude systém moc drahý. „Tím, kdo stojí na straně odpůrců, je odpadová lobby, která se různě převléká,“ reaguje na výhrady Hladík v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Více ZDE

Ročně v pražských pouličních odpadkových koších končí téměř 45 milionů nápojových obalů. To by mohla změnit aktuálně projednávaná novela obalového zákona, která v ČR mimo jiné zavede zálohový systém na PET lahve a plechovky. Ta v dohledné době zamíří na vládu. Iniciativa pro zálohování ve spolupráci s dobrovolníky z řad Trash Hero realizovala terénní test, během kterého analyzovala celkem 109 košů, poměrově podobně na Praze 1 a Praze 12. Výsledkem je vysbíraných 480 nápojových obalů během jednoho odpoledne.

V současné době je v ulicích hlavního města Prahy rozmístěno na 12 000 veřejných odpadkových košů. Ve venkovních odpadních koších tak denně zbytečně končí podle propočtů Iniciativy pro zálohování 60 661 PET lahví a 61 872 plechovek, které by mohly být díky aktuálně projednávané novele znovu využité pro výrobu nových nápojových obalů. Ročně jde dokonce o téměř 45 miliónů nápojových obalů, to znamená zhruba 770 tun PET a 337 tun hliníku. Vyplývá to z šetření, který realizovala Iniciativa pro zálohování 16. května 2024.

PET lahve a plechovky v pražských koších v číslech

Pro terénní studii byly vybrány dvě pražské lokality, a to turisticky exponované centrum na Praze 1 v okolí Staroměstského a Malostranského náměstí a dále klidnější okolí bývalého obchodního centra Labe na Praze 12. V těchto lokalitách bylo analyzováno celkem 109 odpadkových košů, z čehož 59 z nich bylo analyzováno na Praze 1 a zbylých 50 odpadkových košů na Praze 12. Dobrovolníci z řad Iniciativy pro zálohování ve spolupráci s organizací Trash Hero protřídili koše za účelem spočítat, kolik je v nich vyhozených PET lahví a plechovek.

„Během sběru jsme zaznamenali, kolik odpadkových košů se nachází v konkrétních ulicích a kolik odpadu v jednotlivých koších zrovna bylo. Po domluvě s hlavním městem Prahou jsme věděli, že frekvence vyvážení se v jednotlivých částech Prahy liší. V centru k vyvážení odpadů dochází 4x denně a na sídlištích 1x denně. Tento postup byl aplikován jak v centru Prahy, tak na Praze 12, aby byly výsledky relevantní a vyvážené. Praha 12 byla vybrána kvůli svému rezidenčnímu charakteru, což umožnilo porovnání s více frekventovanými oblastmi,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Z celkem 109 odpadkových košů bylo vybráno 480 nápojových obalů, přičemž konkrétně 194 kusů tvořily PET lahví a 286 kusů plechovky. V Praze 1 dobrovolníci vysbírali 119 PET lahví a 92 plechovek, v Praze 12 poté 75 PET lahví a 194 plechovek. „Pokud si tato čísla propočteme do delšího období, zjistíme, že ročně tak nevyužitých v komunálním odpadu jen v Praze skončí 45 miliónů nápojových obalů, které následně putují do spalovny místo toho, aby se z nich opět vyráběly nové PET lahve a plechovky,“ říká Kristýna Havligerová.

Třídění není recyklace

I přes výsledky tohoto terénního průzkumu patří Češi v třídění mezi evropské jedničky, a přestože Češi skvěle třídí, často to dělají zbytečně, protože následná recyklace v Česku nefunguje. Podle údajů Ministerstva životního prostředí tři čtvrtiny plechovek dnes skončí ve směsném odpadu a polovina z vysbíraných PET lahví k recyklaci ani nedojde. Velká část obalů končí bez dalšího využití ve spalovně, na skládce, odhozená v přírodě nebo kdekoliv jinde, kde nemá. A to navzdory tomu, že je Češi pečlivě vytřídili a věnovali tomu spoustu času a energie. Ze žlutých kontejnerů totiž putují vesměs na ruční třídící linky s nízkou efektivitou, kde se podstatná část materiálu ztratí.

„Češi věří tomu, že odpad, co vytřídí, je dále recyklován. Z čísel je jasné, že jeho recyklace ale u nás nefunguje. Stávající systém nemá šanci splnit evropské cíle a už vůbec nezajistí opakované využití materiálu. Zálohový systém je tak jediným efektivním způsobem uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, který umožňuje opětovnou výrobu PET lahví a plechovek. Šestnáct evropských zemí díky tomuto systému dosahuje míry sběru kolem 90 % a vysoké míry recyklace díky čistotě vysbíraného materiálu. Celosvětově funguje už 56 zálohových systémů, v nichž obaly zálohuje na 350 milionů lidí,“ uvádí na závěr Kristýna Havligerová.

Na potřebu zálohování nápojových obalů upozorňují také dobrovolníci z organizace Trash Hero. „V rámci organizace Trash Hero neustále upozorňujeme na nutnost zálohování a lepšího třídění odpadů – zejména těch jednorázových. Z našich dlouhodobých zkušeností opřených o desítky uspořádaných úklidů v Praze a dalších městech ČR jednoznačně vyplývá, že pohozených zálohovaných lahví nacházíme naprosté minimum. Naopak nápojové obaly, které by zálohované být mohly – plechovky, PET lahve, skleněné lahve tvoří ve skladbě sesbíraného odpadu co do množství a zastoupení nejvýznamnější část,“ shrnuje svou zkušenost dobrovolník z organizace Trash Hero ČR, Karel Švanda.

Poznámku: Veškeré vysbírané PET lahve a plechovky následně Iniciativa pro zálohování odnesla do příslušných kontejnerů na tříděný odpad.

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

Papež František, který je hlasitým podporovatelem boje proti klimatickým změnám, minulý týden nařídil výstavbu solární farmy k pokrytí energetických potřeb státu Vatikán.  Cílem nových opatření je přechod Vatikánu na využívání solární energie jako hlavního zdroje elektřiny. Tímto tématem se zabývá jeho poslední motu proprio z 21. června Fratello Sole neboli „Bratr Slunce“. Více ZDE

Celoroční pneumatiky byly dosud brány jako nouzová alternativa pro ty, kteří prakticky nevyjíždějí se svým autem z garáže, a nevyplatí se jim tak neustále měnit dvě sady kol. Podle provedených testů totiž nebyly funkční ani v zimě, ani v létě. Nyní už je to ale jinak, protože v testu největšího německého autoklubu ADAC se konečně jedné z nich podařilo uspět. Není přitom příliš drahá. Která to je? Více ZDE

Z oběžné dráhy Země se stává stále nebezpečnější místo. Desítky let zájmu lidstva o vesmír totiž na orbitě vytvořily také masu kosmického smetí, která je hrozbou pro nové mise vědců, států i soukromých společností. Právě komercionalizace vesmírných aktivit přitom problém dál zesiluje. Jak zamořená je oběžná dráha? A jaké důsledky to může mít? Více ZDE

Hlavním účelem návrhu zákona je urychlení využívání energie z obnovitelných zdrojů, zejména prostřednictvím vymezení oblastí pro urychlení využívání OZE, ve kterých budou záměry pro využití energie z OZE povolovány ve zvláštním (zjednodušeném) procesním režimu. Jednotlivé oblasti pro urychlení využívání OZE budou vymezovány v nezbytných oblastech, a to pouze pro využití těch druhů OZE, pro které jsou nezbytné oblasti vymezeny jako specifické oblasti v Politice územního rozvoje ČR. Oblasti pro urychlení využívání OZE budou vymezovány na základě kritérií (limitů) vyplývajících ze zákonných požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů, než je rozvoj OZE. Tyto limity stanoví nařízení vlády jako prováděcí právní předpis k návrhu zákona.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Důvodová-zpráva
• Platné-znění

Výrobcům nápojů s koncem června vypršela lhůta, dokdy měli vymyslet způsob, jak upevnit víčka k plastovým lahvím. Zákazníci by se tak měli v blízké budoucnosti setkávat už jenom s lahvemi s víčky „napevno“ na poutku. Opatření má snížit množství plastového odpadu v přírodě. Část výrobců v Česku se opatření přizpůsobila už zhruba před rokem,  tak jako předtím i jinde v Evropě a po testech, jak uzávěr uchytit, aby moc nevadil. Na spojení uzávěrů s lahvemi se dohodla Evropská unie už v roce 2019 v rámci strategie, jak omezit znečištění plasty. Více ZDE

Celostátní soutěž Czech Envi Thesis o nejlepšího studenta či studentku v oblasti životního prostředí vyhlásila šestý ročník. Soutěž pořádaná Institutem pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (FSE UJEP) hledá nejtalentovanější studenty bojující za ochranu přírody napříč vysokými školami v České republice.
V minulých ročnících vyhrály práce věnující se plýtvání potravin v českých domácnostech, greenwashingu, environmentálnímu žalu, ale i třídění odpadu. 

„V minulém roce se do soutěže zapojili studenti z celkem 16 různých fakult vysokých škol v Česku,“ ohlíží se za loňským ročníkem jeho organizátor Jan Macháč z FSE UJEP. I letos bude vítěze či vítězku vybírat vědecká porota složená z odborníků na ochranu životního prostředí.

Finalisté v soutěži ukazují světu svá témata, aby nezůstala v šuplíku. Kromě finanční odměny jsou s nimi natáčeny podcasty a mají možnost absolvovat mediální školení zajišťované hlavním partnerem Vodafone. Soutěž podporují také Ministerstvo životního prostředí, Business Leaders Forum a Nadační fond Severočeská voda.

Přihlášky jsou otevřené všem, kteří od října 2023 do konce září 2024 obhájí svou bakalářskou nebo diplomovou práci zabývající se životním prostředím ze společenskovědního pohledu. Přihlásit se můžete do 30. září 2024 na webu soutěže  www.czechenvithesis.cz .

 

MPO zveřejňuje 1. výzvu k podání nabídek v aukci na podporu elektřiny v vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla pro rok 2024.

V návaznosti na schválenou provozní podporu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a ukončení notifikační řízení Evropské komise o slučitelnosti provozní podpory pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla pro Českou republiku a na vydané notifikační rozhodnutí State Aid SA.108368 (2023/N) – Czechia - Support for electricity from high-efficiency combined heat and power generation, připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu první výzvu k podání nabídky na stanovení výše podpory v aukci u podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla.

Tato podpora je zavedena v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Pro výrobny elektřiny s elektrickým výkonem nad 1 MW se výše podpory určuje na základě vyhlášené aukce, kde je nyní předkládána výzva k podání nabídek.

Předmětem aukce je podpora elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s instalovaným elektrickým výkonem nad 1 MW splňující vyhlášku č. 37/2016 Sb., o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů, která bude nově uvedena do provozu nebo u které bude dokončena modernizace výrobny elektřiny nejpozději do 31. prosince 2029.

Celková hodnota soutěženého instalovaného elektrického výkonu ve vyhlášené aukci je v souladu s nařízení vlády č. 189/2022 Sb. o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie, stanovena na hodnotu 1 280 MWe.

Druhem podporovaného paliva je biomasa, bioplyn a důlní plyn. V případě zemního plynu musí být doloženo pravidel veřejné podpory EU, že projekt je technicky a ekonomicky schopný nahradit zemní plyn a provozovat obnovitelné plyny nebo nízkouhlíkové plyny do roku 2050.

První výzva pro rok 2024 k podání nabídek v aukci na podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je zveřejněna a vyhlášena od 2. 7. 2024, lhůta pro podávání nabídek bude zahájena dne 17. 7. 2024. Příjem nabídek bude ukončen 20. 9.2024.

Dokument ke stažení:

Vyhlášení aukce na provozní podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla – 1. výzva v roce 2024 [pdf, 492 kB]

Kandidátský seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) nyní obsahuje 241 položek pro chemické látky, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí. Nově zařazená látka na Kandidátský seznam, bis(α,α-dimethylbenzyl) peroxid (ES 201-279-3, CAS 80-43-3), je toxická pro reprodukci a používá se jako pomocná látka, např. jako zpomalovač hoření.

Na červnové zasedání výboru MSC byla plánována také dohoda o postupu identifikace trifenylfosfátu (TPhP; ES 204-112-2) jako látky SVHC. Po konzultaci s předkladatelem dokumentace se ECHA rozhodla proces pozastavit, protože před jednáním byla předložena nová studie z Japonska, jejíž výsledky je třeba posoudit a vyhodnotit. V tomto případě se však jedná o výjimečné opatření platné pouze za určitých specifických podmínek.

Kandidátský seznam obsahuje 241 položek – některé z nich zahrnují skupiny chemických látek, takže celkový počet zařazených chemických látek je vyšší. Tyto látky mohou být v budoucnu zařazeny na seznam látek podléhajících povolení.

Společnostem po zařazení látek do KS vyplývají zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech. Společnosti jsou odpovědné za řízení rizik těchto chemických látek a za poskytování informací zákazníkům a spotřebitelům o jejich bezpečném používání.

Další informace

Kandidátský seznam

Souhrn povinností vyplývajících ze zařazení do KS

Jak oznámit látky v předmětech

Databáze SCIP

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh prováděcího nařízení F-plyny – změna pravidel fungování portálu fluorovaných skleníkových plynů. Dne 11. března 2024 vstoupilo v platnost nové nařízení o fluorovaných plynech (EU) 2024/573. Vzhledem k tomu, že nové nařízení obsahuje dodatečná a pozměněná pravidla týkající se požadavků na registraci na portálu fluorovaných skleníkových plynů, je nezbytné stávající prováděcí nařízení zrušit, aby bylo zajištěno správné fungování portálu.

Dokument ke stažení:

• EU 63_24 EK Návrh prováděcího nařízení – Ares(2024)

Rotující vnitřní jádro Země začíná zpomalovat. To by mohlo dokonce změnit délku pozemských dnů. Vědci loni publikovali studii, ve které prokazují, že sklon zemské rotační osy se mění v důsledku lidské činnosti. Výzkumy vnitřní vrstvy Země se provádí již 40 let. Těžba podzemní vody mezi lety 1993 a 2010 způsobila posun o 80 centimetrů v úhlu osy směrem k rovině, ve které planeta obíhá. V tomto období lidé vypumpovali 2150 gigatun (2,15 * 1015 kilogramu) vody z planetární kůry. Pokud by se takové množství vylilo do globálního oceánu, jeho povrch by se zvedl o 6 milimetrů. Od roku 2016 je známo, že procesy související se změnou klimatu, jako je tání ledovců, ovlivňují naklonění Země, ale až když vědci přidali odčerpanou vodu do svých rovnic, matematika odpovídala pozorování. Více ZDE

Rozšíření počtu firem, které budou nepřetržitě sledovat emise škodlivých látek, jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí, ale i pravidla pro firmy, která mají omezit prašnost při stavbách i demolicích. To má přinést novela zákona o ovzduší, kterou dnes poslanci poslali do druhého čtení. Součástí novely je také snížení administrativy, digitalizace a zkvalitnění podkladů pro rozhodování orgánů ochrany ovzduší.

„Je potřeba provést komplexní novelizaci zákona o ochraně ovzduší. Všechna nová opatření mají společné cíle – zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, více využívat digitální nástroje a snížit nadměrnou administrativu. Firmy budou muset nově minimalizovat prašnost na stavbách, při rekonstrukcích či demolicích, a omezovat šíření prachu. Kromě toho zavedeme také rozšíření kontinuálního měření emisí a nová opatření především v oblasti jednorázového měření emisí. Výsledky z nich budou nově předávány jen digitálně, do centrálního systému je budou zadávat přímo měřicí skupiny, takže firmám odpadne administrativa s tím spojená. A díky povinnosti nepřetržité kontroly technologie skončí dohady, zda firmy skutečně používají například filtry nebo odlučovače průběžně, i když se znečišťující látky měří například jen jednou za rok,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Povinnosti nepřetržité kontroly technologie nebo opatření ke snižování emisí se podle návrhu novely dotkne od počátku roku 2026 zhruba 7 700 zdrojů, u kterých provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pouze jednorázovým měřením emisí většinou jednou za rok.

Kontinuální měření emisí pro různá odvětví a odstupy pro obydlí kvůli zápachu z výroben

Od začátku roku 2028 se rozšíří povinnost kontinuálního měření emisí na sektory tavení skla a nerostů, petrochemie, výroby vápna, dřevotřísky apod. Cílem je zkvalitnění monitoringu emisí u emisně významných zdrojů. Nová bude i povinnosti ohlašování výsledků kontinuálního měření emisí v (téměř) reálném čase elektronicky prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší ČHMÚ. Díky tomu bude možné získat okamžitý přístup k údajům.

Další důležitou součástí novely zákona o ovzduší je zavedení minimálních vzdáleností obytné zástavby od zdrojů znečištění a naopak, a to kvůli obtěžování prachem a zápachem. Při plánování výstavby pro bydlení nebo občanskou vybavenost nebo naopak při umístění nového, například výrobního podniku v blízkosti domů, bude muset obec počítat s minimální vzdáleností odstupu. Ta se bude podle návrhu pohybovat obvykle okolo 200 metrů, maximálně až 500 metrů. Minimální vzdálenosti budou stanoveny pro vybrané typy činností a ploch ve vyhlášce a jejich hodnoty budou pevně dané.

Méně prachu ze staveb ve městech a obcích i vyšší sazby poplatku za znečištění

Lidem pomůže také nová povinnost pro stavebníky, kteří budou přímo ze zákona muset minimalizovat prašnost zejména ve městech a obcích. „Například pomocí postupné odkrývky povrchu, protiprašnými sítěmi na lešeních při rekonstrukci fasád, minimalizací spádových výšek při přesypech materiálů nebo díky rychlému vysazování zeleně kolem staveb,“ vyjmenovává ministr životního prostředí.

Součástí motivace ke snižování emisí je také zavedení nových sazeb u poplatku za znečišťování ovzduší s platností od roku 2025, u nichž se zohlední inflace z posledních let. O inflaci by se pak poplatky měly podle novely zákona upravovat každoročně. Cílem není vybírat peníze pro stát, ale dosáhnout takové výše, která bude motivovat k dalšímu snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší.

Zefektivnění nízkoemisních zón pro lepší ovzduší v obcích

„A nakonec měníme také nastavení nízkoemisních zón, které jsou v legislativě přes deset let, ale nikdo je nepoužíval. Obce, které se rozhodnou je zavést, si budou moci samy nastavit konkrétní parametry. Například, že do zavedené zóny nesmí jezdit vozy určité starší emisní kategorie, případně bude možné jejich vjezd zpoplatnit. Zkrátka chceme, aby radnice mohly najít takové řešení, které v konkrétním městě nejlépe pomůže zvýšit kvalitu ovzduší,“ dodává ministr Hladík.

Nová pravidla také ruší některé podmínky, které dnes v řadě míst zcela znemožňují zavedení nízkoemisní zóny. Jedná se například o využívání objízdné trasy po stejně kvalitní komunikaci, plošné výjimky pro rezidenty a fyzické označování aut emisními plaketami. Novela naopak zavádí evidenci vjezdu do nízkoemisní zóny pomocí poznávacích značek a propojení údajů s registrem vozidel, stejně jako možnost zavést individuální výjimky pro rezidenty podle klíče, který si v mezích zákona určí sama obec.

Stejně tak bude radnicím umožněno lépe reagovat v případě smogových situací, kdy budou moci regulovat více oblastí než jen silniční dopravu. To znamená například dočasně zvýhodnit veřejnou dopravu nebo zlepšit kvalitu ovzduší v místě třeba dočasným omezením spalování v otevřených ohništích, případně vytápění doplňkovými zdroji, jakými jsou třeba krby nebo regulací prašné činnosti například ze staveb.