Podle nové studie vědců z Pensylvánské státní univerzity se stromy v teplejším a sušším podnebí potýkají s problémy při zachycování oxidu uhličitého (CO2), který zadržuje teplo, což znamená, že s pokračujícím oteplováním planety už nemusí sloužit jako řešení pro kompenzaci uhlíkové stopy lidstva. „Zjistili jsme, že stromy v teplejším a sušším podnebí v podstatě kašlou, místo aby dýchaly,“ řekl Max Lloyd, který výzkum vedl. „Posílají pak CO2 zpět do atmosféry v mnohem větší míře než stromy v chladnějších a vlhčích podmínkách.“ Více ZDE

Obce musí zřídit místa na odložení starého textilu. Většina je v klidu, mají kontejnery

Stále mnoho starého oblečení, bot a dalšího textilu končí v popelnicích a následně na skládkách či ve spalovnách. I proto stát už v roce 2020 zákonem nařídil obcím, aby nejpozději do začátku roku 2025 povinně zřídily místo, kam budou lidé nejen nepotřebné oblečení moci odložit. Více ZDE

Tesla má problém kvůli odpadu. Teď ji za to ženou k soudu

Kalifornský státní soud obdržel před několika dny kolektivní žalobu od celkem pětadvaceti okresů včetně Los Angeles, Alameda, San Francisco či San Joaquin. Žaloba tvrdí, že světově nejznámější výrobce elektromobilů špatně nakládá s nebezpečným odpadem ve svých závodech a pobočkách. Podle okresů Tesla „porušuje zákony o hospodářské soutěži a o nakládání s nebezpečným odpadem tím, že takový odpad šatně označuje a posílá ho skládkám, které daný typ odpadu nemohou přijímat“, uvádí agentura Reuters, která o případu zpravuje. Více ZDE

I na Zanzibaru místní sbírají houby. Jen na ně nechodí do lesa s košíkem

Podmořský svět se kvůli rostoucí teplotě vody mění stejně dramaticky jako ten suchozemský. Všechno špatné je ale k něčemu dobré: teplo nebývale svědčí mořským houbám, jejichž pěstování nejenže čistí vodu a zpomaluje klimatické změny, ale stalo se spásou pro tisíce chudých zanzibarských žen.  Více ZDE

Roky jsou Češi považováni za přeborníky ve třídění odpadů. Dobrý pocit z toho však kazí fakt, že v případě plastů si tak dobře nevedou. Ve skutečnosti se znovu použije jen 45 procent z nich. Zbytek, asi 140 tisíc tun, končí ve spalovnách a na skládkách. Na což doplácí státní pokladna. Více ZDE

Tradiční vztah mezi ekonomickým růstem a emisemi oxidu uhličitého se mění. Nový výzkum naznačuje, že ekonomický růst nemusí nutně znamenat zvýšení emisí CO2. V posledních letech došlo k postupnému rozvolnění vztahu mezi růstem HDP a emisemi CO2. To může být přičítáno různým faktorům, včetně zvýšeného důrazu na energetickou účinnost, využití obnovitelných zdrojů energie a změnám v ekonomické struktuře, jako je nárůst služebního sektoru. Tento posun otevírá dveře k novým strategiím a přístupům v boji proti klimatickým změnám. Více ZDE

Evropská unie (EU) dosáhla historické dohody, když Rada a Parlament uzavřely dočasnou dohodu o směrnici o právu na opravu. Tato směrnice, zasazující se do konceptu cirkulární ekonomiky, má posílit práva spotřebitelů a podpořit udržitelné chování. Klíčové body dohody zahrnují opatření k zajištění dostupnosti náhradních dílů, zvýšení trvanlivosti výrobků a zlepšení informovanosti spotřebitelů. Tím se EU stává předním světovým představitelem v podpoře práva na opravu a snižování odpadu. Více ZDE

Česko má od loňského léta „aktualizovanou“ preventivní Koncepci ochrany před následky sucha a nyní i svůj Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody. Plán dle vodního zákona představuje legislativní nastavení operativního řízení v období sucha a stavu nedostatku vody. Vznikl na základě plánů pro sucho pro území jednotlivých krajů České republiky. O tento dokument, vypracovaný resortem životního prostředí a zemědělství, se bude opírat Ústřední komise pro sucho při rozhodování o opatřeních ve stavu akutního nedostatku vody v ČR. Materiál dnes vláda vzala na vědomí.

„Nyní se může každý, kdo je na odběrech vody závislý, například zemědělci nebo zahrádkáři, ve veřejné části plánu informovat o opatřeních, která budou zvažována při vyhlášeném celostátním suchu. Druhá, neveřejná část našeho plánu pro zvládání sucha, je takovými žlutými stránkami s manuálem pro všechny členy suchých komisí na národní i krajské úrovni. Najdou v něm podrobné informace o významných uživatelích vody včetně kontaktů, velikosti a míst odběrů a vypouštění,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a doplňuje: „Plán funguje i jako návod, jak postupovat při vyhodnocování nutnosti svolání Ústřední komise pro sucho a při přijímání nezbytných operativních opatření při vyhlášeném stavu nedostatku vody na krajské i celostátní úrovni.”

Návrh Plánu pro sucho pro území ČR dopředu projednaly Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství s krajskými úřady, správci povodí, Českým hydrometeorologickým ústavem, Ministerstvem dopravy, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem vnitra a mimo jiné i se členy Ústřední komise pro sucho.

„Právě koordinace vzájemné součinnosti krajských komisí zasažených krajů a přijímání opatření ve vztahu k nejvýznamnějším odběratelům a k prvkům kritické infrastruktury při současném ohledu na zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou během rozsáhlých epizod sucha, jsou úkolem Ústřední komise pro sucho. Vodní zákon sice stanovuje hierarchii užití vody při stavu nedostatku vody, ale skutečné zvládání takové situace vyžaduje podrobnější manuál, a tím je právě nově zpracovaný Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody pro území ČR. Plán obsahuje řadu doporučení a nástrojů pro konkrétní území republiky, včetně široké škály opatření k úsporám vody, jako jsou například převody vody mezi vodárenskými soustavami, úpravy manipulačních řádů, omezení nakládání s vodami apod. Součástí plánu je i systém výstrahy, ve kterém hraje hlavní roli Český hydrometeorologický ústav. Pro vyhlášení výstrahy jsou rozhodující nově stanovené místní směrodatné limity sucha pro včasné varování ve vztahu k jednotlivým zdrojům vody,“ dodává ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody pro území ČR se bude aktualizovat jednou za čtyři roky. Přihlédne se k případné proběhlé epizodě sucha, při které byl vyhlášen stav nedostatku vody, nebo k podstatné změně v systému hospodaření a zásobování vodou. Po odeznění se provede vyhodnocení účinnosti přijatých opatření a navrhnou se jejich případné úpravy, které budou zohledněny v příslušných částech plánu pro sucho.

Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (veřejnou část) naleznete zde.

Mohlo by vás zajímat:

Sucho je o vztazích a životním prostředí. Když je ničíme, likvidujeme sami sebe, říká režisér Sláma

Tři čtvrtiny Čechů podporují zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky. Potvrdil to lednový průzkum společnosti Ipsos s tím, že chuť zálohovat je v ČR dlouhodobě vysoká, navíc se oproti číslům z průzkumu v listopadu loňského roku snížil podíl přesvědčených odpůrců z desetiny na pouhých 6 %. Čeští spotřebitelé na systému záloh oceňují především zajištění recyklace zálohovaných obalů do nových PET lahví a plechovek.

Z výzkumu vyplývá, že Češi zavedení záloh na nápojové obaly jednoznačně podporují. „Tři čtvrtiny spotřebitelů jsou pro zálohování plechovek a více než sedm z deseti je pro zálohování PET lahví. Ženy jsou přitom zálohování nakloněny častěji než muži a ochota zálohovat rovněž roste s klesajícím věkem. Nejvyšší podpora je u generace 27 až 34 let,“ vysvětluje Michal Straka, analytik společnosti Ipsos, a dodává: „Klíčovou roli v podpoře hraje zájem Čechů o opakovanou recyklaci, ta je důležitá pro devět z deseti dotázaných. V generačním pohledu jsou jen malé rozdíly a postoj není zásadně závislý na demografických ukazatelích,“

Čerstvá data i opakovaně potvrzená dlouhodobá podpora zavedení systému záloh jsou podle Iniciativy pro zálohování stěžejní v další debatě o podobě zavedení systému. „Češi si stále více uvědomují, že kvůli stávajícímu systému končí nápojové obaly často na skládce, ve spalovně nebo v přírodě. Podporují řešení, které je zcela logické a zároveň ohleduplné k životnímu prostředí, a tím je opakované využití obalů ke stejnému účelu.“ komentuje výsledky průzkumu Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Systém záloh na PET lahve a plechovky zajistí cirkularitu nápojových obalů

Vysoká podpora zálohování nápojových obalů je zásadním argumentem i přes silnou dezinformační kampaň odpůrců systému záloh. Ti mají na zachování současného systému třídění své dílčí zájmy. Nepravdy a dezinformace se částečně promítly i do připomínek k návrhu zákona v meziresortním připomínkovém řízení. Systém záloh na PET lahve a plechovky navržený v novele obalového zákona přitom podle Iniciativy pro zálohování staví na zkušenostech ze zavedených evropských systémů záloh a inspiroval se tím, co už jinde dobře funguje a zajistí uzavření cirkulační smyčky nápojových obalů.

„Meziresortní připomínkové řízení je důležitou součástí legislativního procesu, protože díky němu lze navrženou legislativu v mnoha směrech vylepšit. Takové připomínky se sešly i v ukončeném připomínkování obalového zákona. Nicméně nás mrzí, že velká část připomínek je postavena na několikrát vyvrácených mýtech a jasných nepravdách,“ říká Kristýna Havligerová.

Některé nepravdivé připomínky se týkaly navýšení ekologických dopadů při transportu nápojových obalů, přitom jasný příznivý efekt zálohování potvrzuje odborník z akademické půdy. „Recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky přináší snížení environmentálních dopadů i uhlíkové stopy balení nápojů. Zálohový systém umí zajistit snížení dopadu těchto obalů na životní prostředí až o 28 procent. Doprava přitom na celkových emisích hraje pouze velmi malou roli, neboť technologie výroby a recyklace má dominantní vliv. Potvrdila to LCA studie , v níž jsme se soustředili na nakládání s nápojovými obaly napříč celým jejich životním cyklem, včetně dopravy a dalších aspektů spojených s jejich vysbíráním,“ vysvětluje Vladimír Kočí, vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha, a dodává: „Přímá účast výrobců nápojů v zálohovém systému povede také ke zvýšení efektivity využívání obalových odpadů.“

Nepravdivost některých připomínek potvrzují i zahraniční experti. Podle mezinárodní platformy Reloop jsou zálohové systémy jediným řešením, které zajistí uzavřenou cirkulární smyčku, v níž z lahve bude opět lahev a z plechovky plechovka. Zároveň zajistí pozitivní dopady na životní prostředí jako je snížení spotřeby energie a uhlíkové stopy. A především eliminuje plýtvání přírodními zdroji, kterých je k dispozici stále méně. „Z evropských dat je zřejmé, že zálohování dobře funguje ve všech zemích, které jej zavedly. V mnoha z nich probíhala podobná diskuse a byly slyšet kritické argumenty. Nakonec ale převážila výrazná pozitiva zálohování – uzavřený koloběh recyklace a čisté životní prostředí bez odhozených odpadků. To podpořilo moderní politická rozhodnutí o zavedení zálohového systému. Zálohové systémy již v Evropě převažují, jako šestnáctá země se prvního února přidá Irsko,“ uvádí Anna Larsson, odbornice na udržitelné nakládání s odpady z mezinárodní organizace Reloop.

Mýty a fakta o zálohování. Jak je tomu doopravdy?

Navržený systém záloh v novele obalového zákona je dobrou zprávu pro cirkulární ekonomiku ČR. Staví na zkušenostech ze zavedených evropských systémů záloh a inspiroval se tím, co už jinde dobře funguje. Je přirozené, že se v meziresortním připomínkování sešlo mnoho připomínek, které mohou v některých oblastech systém záloh vylepšit. Velká část je však postavena na dezinformacích.

Evropská unie cíle pro sběr nesnížila

V připomínkách také zaznívá možná změna některých cílů díky diskutovanému návrhu evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu. To je nyní ve fázi trialogu a stále není finálně schváleno, navrhuje povinné zavedení zálohového systému na plastovąé lahve a plechovky v případě, že členská země nedosahuje požadované míry jejich sběru. V návrhu Komise je podmínka nastavena na 90 % pro oba materiály v letech 2026 a 2027. V návrhu Evropského parlamentu je podmínka pro povinné zavedení zálohového systému snížena na dosažení míry sběru 85 % ve stejném období. Rada EU navrhuje 78 % pouze pro rok 2026. Z aktuálního stavu legislativního procesu není jasné, jak bude vypadat kompromis a zda Česká republika tuto podmínku u PET lahví splní či nikoliv. Je však zcela jasné, že u plechovek tuto podmínku nesplní ani v jednom případě. Bez ohledu na to, jak celá diskuze dopadne, stále platí cíle ze směrnice o jednorázových plastech, kde je potřeba do roku 2029 dosáhnout u PET lahví 90% míry sběru.

Současný systém třídění evropské cíle nesplní

Nepravdivá je i informace, že ČR již dnes plní cíle EU v oblasti sběru PET lahví. Současný systém cíle nesplňuje a není schopen vysbírat 90 % PET lahví, zatím se to žádnému evropskému systému třídění nepovedlo. Ve stávajícím systému se sesbírá pouze 26 % nápojových plechovek s tím, že žádné nemíří do nových nápojových obalů. Pro sběr plechovek si tak Česko muselo u Evropské komise vyjednat výjimku, protože stanoveného cíle 50% sběru v roce 2025 nemá šanci dosáhnout. Systémy záloh jsou jednoznačně jedinou cestou, jak vysbírat 90 % obalů k recyklaci, a především jak uzavřít materiálovou smyčku – vyrábět z PET lahví nové lahve a z plechovek nové plechovky.

Obce nepřijdou o půl miliardy z PET lahví

Zavádějící je také tvrzení, že obce přijdou o příjem z prodeje PET lahví. Studie institutu CETA zmapovala veškeré finanční toky spojené se systémem třídění a recyklace plastových obalů včetně PET lahví. Vyplývá z něj, že příjem z prodeje PET lahví nemají obce, ale třídicí linky, které odpad pro obce zpracovávají. Část z tohoto příjmu převádějí linky na obce v podobě slev za třídění odpadu, většina však skončí jako příjem odpadových firem, které pro obce třídění zajišťují. V současné době tvoří PET lahve zhruba čtvrtinu obsahu žlutých kontejnerů, pokud v nich PET lahve nebudou, sníží se obcím náklady na jejich svoz. Podle veřejně dostupných propočtů MŽP naopak zavedení zálohového systému přinese samosprávám příjem navíc v podobě velkorysých kompenzací. 

Obce budou profitovat hlavně z čistšího okolí, systém záloh jim totiž pomůže snížit množství nápojových obalů odhozených do přírody. Potvrzuje to čerstvá zkušenost ze Slovenska, kde už po roce fungováni zálohového systému pohozené plechovky a PET lahve z přírody a veřejného prostranství téměř zmizely. Před zavedením záloh tvořily ve vysbíraném odpadu nápojové obaly cca 20 %, do roka se toto procento snížilo zhruba na 2 %. Slováci si na systém záloh rychle zvykli a spokojené jsou i samosprávy, které profitují především právě z čistšího prostředí, ale také z nižších nákladů na čištění veřejných prostranství a skládkování.

Zdražení nápojů nehrozí

Není také potřeba strašit zdražením nápojů. Prezentované odhady finančních dopadů v řádu stovek korun na občana nejsou podloženy žádnými studiemi. Zavedení zálohování nebude mít na spotřebitele jiný dopad než zaplacení zálohy a nutnost vrátit obal v prodejně, aby zálohu dostal zpět. Výrobci nápojů nechtějí přenášet náklady za vznik a fungování zálohového systému na spotřebitele, efektivně nastavený systém toto nezpůsobí. Ke zvýšení spotřebitelských cen v souvislosti se zavedením zálohování nedošlo ani v jiných evropských zemích.  Těch je již patnáct a 1. února začíná nově zálohovat také Irsko. Řada dalších se připravuje.

Systém záloh zajistí pozitivní dopady na životní prostředí

VŠCHT vypracovala studii nakládání s nápojovými obaly v celém životním cyklu, včetně dopravy. Data jasně ukazují, že u PET lahví a plechovek má doprava ve výsledku pouze zanedbatelný dopad a zálohový systém tak, oproti současnému systému třídění, umí snížit dopady na životní prostředí až o 28 %. Pozitivní vliv recyklace obalů mnohonásobně převáží dopady dopravy. Automaty v prodejnách navíc umí obaly po přijetí efektivně stlačit, ty tak budou dál cestovat slisované mnohem lépe než nyní ve žlutých kontejnerech a bude se tak převážet méně vzduchu. PET lahve a plechovky jsou převáženy i v rámci stávajícího systému, což pak nebude potřeba – část této logistiky tak zálohový systém pouze nahradí. Zálohový systém předpokládá svoz ze zhruba 11 000 sběrných míst oproti stávajícím, více než 150 tisíc kontejnerům, což znamená mnohem méně naježděných kilometrů.

Ve stávajícím systému je recyklace plastu pouze na úrovni 47 %, navíc sesbírá pouze 26 % nápojových plechovek, které navíc nemíří do nových nápojových obalů. Většina nápojových obalů tak končí na skládce či ve spalovnách bez dalšího využití.

Francie bez zálohování cíle nesplní

Francie zavedení zálohového systému zcela nezavrhla, ale chce si nejprve více prověřit cestu zlepšení třídění,. Nicméně v Evropě je s tímto přístupem hodně osamocená. Už nyní zálohuje 15 zemí, 1. února se přidává Irsko. Dalších zhruba deset systémů se připravuje, čtyři z nich již mají schválenou legislativu a termín spuštění v nejbližších dvou letech. Systémy záloh jsou jednoznačně jedinou cestou, jak vysbírat 90 % obalů k recyklaci, a především jak uzavřít materiálovou smyčku a z petek vyrábět nové petky a z plechovek nové plechovky. I ve Francii jde o rozhodnutí, které může být v nejbližších letech zvráceno – předpokládá dramatický nárůst efektivity třídění stávajícího systému. U nápojových obalů navíc ve Francii jdou cestou povinných kvót vratných obalů, které budou zálohované a spotřebitelé je stejně budou vracet zpátky do obchodů.

Digitální systém záloh nezajistí cirkularitu obalů

V připomínkách také zaznívá opomenutí tzv. digitálních záloh. Koncept digitálního zálohového systému předpokládá označení každého obalu unikátním kódem. Spotřebitel při nákupu zaplatí také zálohu a po použití na obalu naskenuje kód pomocí mobilní aplikace nebo ručního skeneru, společně s kódem konkrétního kontejneru, kam zamýšlí obal odhodit. Kód se tímto deaktivuje a spotřebitel dostane zpátky zálohu. Obal je následně zpracován v rámci stávajícího systému odpadového hospodářství. V realitě však tento koncept nikde na světě zaveden není a jeho funkčnost ani předpokládané benefity nebyly nikdy potvrzeny. Například v Belgii je plánují testovat pouze ve velmi malém rozsahu (vzorek 100 000 obalů, což je množství obalů, které se v Česku prodají zhruba za 20 minut), a testovat se navíc bude pouze spotřebitelská část. Digitální zálohy nezajistí dosažení recyklačních cílů, protože obaly budou stále součástí netransparentního systému třídění, ve kterém velká část obalů končí na skládce či ve spalovně. Nepomohou s litteringem, protože obaly mohou být po naskenování odhozeny v podstatě kamkoliv, a hrozí u nich velké riziko podvodů. Velká část spotřebitelů po nákupu nápoje a zaplacení zálohy již nejspíše zálohu nezíská zpátky, protože si ji předtím nechá vyplatit někdo jiný. Představuje zbytečně velkou zátěž pro koncové spotřebitele. Je u nich potřeba využívat chytré telefony, které v ČR nemá každý a pro část populace tak budou nedostupné. Budou mít navíc negativní dopad na cenu nápojů, s ohledem na to, že je nutné na každý obal natisknout unikátní kód. Odhaduje se, že to může současné výrobní linky zpomalit na polovinu, některé až na třetinu. Pro některé typy obalů není v současné době ani k dispozici adekvátní technologie.

Downcycling není opakovaná recyklace

Pouze uzavřená smyčka, v které z lahve bude opět lahev a z plechovky plechovka, zajistí pozitivní dopady na životní prostředí jako je snížení spotřeby energie a uhlíkové stopy. Pouze touto cestou zamezíme plýtvání přírodními zdroji. Typickým příkladem neefektivního využívání zdrojů je fast fashion, která ve velmi krátké době končí v komunálním odpadu a následně na skládce. Podobně je to i s jinými výrobky jako jsou například dětské pleny. Opakované využívání pro stejný účel proto dává smysl a je základem cirkulární ekonomiky.

I po zavedení systému záloh budou Češi dál třídit

Současný systém sběru bude fungovat dál. Potvrzují to zkušenosti ze zahraničí, kde k žádnému negativnímu dopadu nedošlo. Třeba v Německu míra třídění po zavedení záloh na nápojové obaly významně vzrostla. Zmizí pouze PET láhve ze žlutých kontejnerů, jiný plast se do nich bude vyhazovat dál. Systém bude motivovat k lepšímu třídění plastu, který se nyní netřídí.

Cílem ČR je přechod na cirkulární ekonomiku. Odpadový sektor tak čeká velká transformace a zálohování je příležitostí, jak hledat využití pro další doposud nevyužité odpady ve žlutém kontejneru, čímž zásadně zlevní i obecní odpadové systémy, a tedy obce na odpady nebudou muset doplácet. Na další plastové materiály se nyní často zapomíná, protože odpadový průmysl se soustředí pouze na PET a zisk z jeho prodeje. Prodej vytříděného PETu na jednorázové využití míří nejčastěji do dalších průmyslových sektorů, ze kterého následně ve velmi krátké době skončí v komunálním odpadu, což obecní odpadové systémy dále zatěžuje a v důsledku čehož obcím rostou náklady na odpadové hospodářství.

ECHA CHEM je nová databáze pro zveřejňování informací o chemických látkách. Nyní je k dispozici její první verze s informacemi ze všech registrací podle nařízení REACH, které ECHA obdržela a postupně budou přibývat další informace.

ECHA spravuje v Evropské unii největší databázi chemických látek, která obsahuje údaje předložené průmyslem v kombinaci s informacemi získanými v rámci regulačních procesů EU. Existující platforma Informace o chemických látkách, která byla spuštěna v roce 2016, se rychle rozrostla a dnes obsahuje informace o více než 360 000 chemických látkách. ECHA CHEM je nové řešení, které umožní zpřístupnit online rostoucí množství informací.

V první verzi ECHA CHEM jsou informace ze všech více než 100 000 registrací podle nařízení REACH, které společnosti předložily agentuře ECHA. V letošním roce bude databáze rozšířena ještě o přepracovaný seznam klasifikací a označení a následně o první soubor seznamů týkajících se regulací.

ECHA CHEM byla navržena jako flexibilní technická platforma schopná zpracovávat velké množství dat a lze ji přizpůsobit různým potřebám vyplývajícím z nových úkolů, které bude agentura ECHA řešit v budoucnu.

Další informace:

• ECHA CHEM nová veřejná databáze chemických látek

• Informace o chemických látkách

• ECHA CHEM - podpora

CENIA zveřejnila na webových stránkách ISPOP tradiční podkladový dokument s názvem "Manuál pro práci s formulářem IRZ pro ohlašovací rok 2023". Dokument se komplexně věnuje problematice spojené s podáváním hlášení do IRZ prostřednictvím ISPOP. Dokument je k dispozici ZDE. V této souvislosti doplňujeme, že termín pro splnění ohlašovací povinnosti vůči IRZ za ohlašovací rok 2023 je tradičně spojen s koncem března (tj. 31. března 2024).

Největší nárůst výroby biometanu byl ve Francii, Itálii, Dánsku a Spojeném království. I přesto, že Česká republika v produkci biometanu zaostává, díky provozu více než 600 bioplynových stanic v roce 2022 dosáhla téměř 8 terawatthodin celkové produkce bioplynu a zařadila se mezi desítku nejvýznamnějších producentů v Evropě. Přestavbou stávajících bioplynových stanic na biometanové by Česko mohlo již v roce 2030 vyrábět 0,72 miliardy kubíků biometanu. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Nový výzkum ukazuje potenciál vodíkových tepelných čerpadel

Po delší přestávce vznikne nová vodní elektrárna. Povodí Vltavy ji umístí na jezu poblíž Prahy

Odbor cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí vydává metodické sdělení pro výklad přechodných ustanovení ve věci povolení provozu zařízení k využití odpadu, na základě kterého přestává být na výstupu takového zařízení odpad odpadem. Více ZDE

Po šesti letech se NKÚ loni opět vrátil ke kontrole starých ekologických zátěží způsobených činností bývalých státních podniků v období před jejich privatizací. Zjišťoval, zda se dřívější pomalé tempo odstraňování těchto zátěží v posledních letech zrychlilo a zda jsou peněžní prostředky na likvidaci ekologických škod vynakládány hospodárně. NKÚ došel k závěru, že ani v letech 2018 až 2022 k urychlení nedošlo a že opatření přijatá Ministerstvem financí (MF) nebyla účinná. Nevyřešené staré ekologické zátěže přitom představují závažné škody na životním prostředí a jsou rizikem jak pro přírodu, tak pro zdraví obyvatel.

Odstraňování starých ekologických zátěží začalo v ČR již v roce 1991, tedy před 32 lety. Stát za ně zatím zaplatil 66,2 mld. Kč. V době kontroly NKÚ stále nebylo ukončeno 120 z 327 uzavřených ekologických smluv, tedy 37 % z nich. MF zamýšlelo proces odstraňování starých ekologických zátěží od roku 2018 výrazně urychlit a dokončit jej do konce roku 2028. K tomu však nedojde, neboť přijatá opatření MF nebyla v tomto směru účinná. Stále existují lokality, ve kterých sanace ani nezačala. Podle posledních odhadů MF budou staré ekologické zátěže odstraňovány nejméně do roku 2042. NKÚ už v minulosti opakovaně upozorňoval, že proces odstraňování těchto zátěží je pomalý a málo účinný.

Pomalé tempo ilustrují např. ropné laguny Ostramo. Ekologická smlouva byla uzavřena v roce 1997. Kaly se začaly odstraňovat a likvidovat v létě 2004 a tento proces trval 18 let. Navazující sanace kontaminovaných zemin v blízkosti lagun je stále v přípravné fázi. Skončit by měla v roce 2032, tj. 35 let od uzavření ekologické smlouvy.

Důsledkem pomalého tempa je růst výdajů státu. Odstraňování starých ekologických zátěží prodražují tzv. povinná ochranná sanační čerpání. Jde o dočasné nápravné opatření, které má do doby definitivní sanace zabránit šíření kontaminace podzemními vodami do okolí. Stav udržuje nebo ho jen mírně zlepšuje. NKÚ zjistil, že toto dočasné opatření (které hradí MF) trvalo v devíti lokalitách více než 10 let a např. v lokalitě Koksovna Jan Šverma dokonce nepřetržitě 25 let. Jen za toto jedno opatření už MF zaplatilo celkem 187,3 mil. Kč.

Ačkoliv mělo MF v letech 2018 až 2022 pro urychlení odstraňování starých ekologických zátěží na zvláštních účtech privatizace k dispozici každoročně 2,5 mld. Kč, vynakládalo podstatně méně – v průměru jen 35 % této částky. NKÚ v této souvislosti upozorňuje, že v budoucnu může hrozit nedostatek prostředků na těchto účtech. Důvodem jsou nestabilní a kolísavé příjmy (tvoří je především dividendy ČEZ) a také fakt, že od roku 2019 se každoročně část těchto prostředků převádí do státního rozpočtu. Např. v roce 2022 vláda schválila převod 24 mld. Kč a v roce 2023 už dokonce 54 mld. Kč.

Při uzavírání ekologických smluv se stát nabyvatelům privatizovaného majetku zavázal uhradit náklady na odstranění ekologické zátěže do předem stanovené výše (tzv. garance). Podle zjištění NKÚ však v dubnu 2023 nepostačovala státní garance na pokrytí potřebných výdajů u 16 lokalit. V patnácti případech tak byly sanační práce zastaveny, omezeny, případně nebyly vůbec zahájeny. Jen v jednom případě hradil pokračování sanace sám nabyvatel privatizovaného majetku. Za odstranění starých ekologických zátěží sice odpovídá nabyvatel majetku, ale podle platné legislativy u ekologických smluv ukončených z důvodu nedostatečné garance nemůže stát dokončení sanace po nabyvateli vymáhat. Podle NKÚ existuje riziko, že poroste počet lokalit, kde sanace nebudou z důvodu vyčerpání státní garance dokončeny. Hrozí tak šíření kontaminace, a to i do území, jejichž sanaci stát již zaplatil.

Dokument ke stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 23/01 (pdf, 472 kB)

Textilní odpad v Česku tvoří zhruba tři až šest procent směsného komunálního odpadu. Vypadá to jako malé množství, ale ve skutečnosti je to 120 000 – 200 000 tun ročně. V přepočtu na obyvatele je to 11-19 kilogramů oblečení ročně. To je pro představu stejné množství, jako bychom každý týden vyhodili jedny džíny. Je to ale stále nic proti tomu, kolik tvoří textilní odpad ve světě. Ročně je totiž na celém světě vyhozeno 92 milionů tun textilu. Toto číslo se stále zvyšuje a v roce 2030 by mělo dosáhnout 130 milionů tun vyhozeného textilu za rok. Přitom už dnešní množství textilního odpadu odpovídá jednomu kamionu vyhozeného oblečení každou vteřinu. Recyklováno je pouze jedno procento. Zbytek vyhozeného textilu je buď spálen, nebo většinou skončí na skládkách v ekonomicky slabších zemích. Nesmíme si totiž namlouvat, že oblečení poslané do Afriky nebo Latinské Ameriky někomu pomáhá. Oblečení končí na tamních skládkách. Naopak tyto země zatěžuje, protože jejich odpadové hospodářství není tak rozvinuté jako v Evropě. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí přijalo více než 700 připomínek k návrhu novely o zálohování, která má zavést zálohování nápojových obalů. Podněty míří zejména na vztah návrhu k evropské legislativě, k tomu, jak by měl fungovat budoucí provozovatel zálohového systému nebo k dopadům na financování odpadového hospodářství obcí a příspěvků na jeho provoz. Vypořádání jednotlivých připomínek zabere přibližně měsíc.

„Ročně se u nás na trh dostane zhruba 1,8 mld. kusů PET lahví a dalších 0,8 mld. kusů plechovek. Mimo tříděný odpad skončí přibližně každá pátá PET lahev, a u plechovek dokonce tři ze čtyř. Navíc samotné třídění neznamená automaticky recyklaci, u plastů je poměr zhruba poloviční a u hliníku jen něco přes čtvrtinu. To jsou základní důvody, proč má smysl zavést zálohování pro tento typ nápojových obalů, díky kterému bychom měli být schopni do roku 2029 získat k recyklaci 90 % všech prodaných obalů,“ vyjmenovává ministr životního prostředí Petr Hladík.

Zálohový systém počítá s postupným náběhem nejdříve od poloviny roku 2025. Pak by měl během zhruba čtyř let od zavedení dosáhnout cíle zpětného odběru 90 % hmotnosti plastových nápojových lahví a kovových nádob na nápoje uvedených na trh. Dnes už třídění přes kontejnery naráží na své limity a míra zpětného odběru stagnuje. To v praxi znamená, že by do stávajícího systému bylo potřeba investovat, respektive přijít s dalšími způsoby sběru odpadů, protože jen samotné zahuštění sběrné sítě, která je již dnes na hranici kapacity, by pravděpodobně nedokázalo naplnit cíl pro rok 2029. Cílem zálohování je stávající systém vhodně doplnit, nikoliv ho poškodit.

Jedním z limitů, na které naráží třídění přes žluté kontejnery, je to, že ne všechny vytříděné PETky jsou v takové kvalitě, aby se z nich dala vyrobit opět lahev na nápoj. Dnes se jejich velká část využije například na výrobu dětských plen, koberců nebo textilu pro automobilový průmysl. Naopak zálohový systém má zaručit recyklaci obalového odpadu v potravinářské kvalitě.

„Z pohledu bezpečnosti potravin je naprosto zásadní čistota recyklovaného materiálu, která má zajišťovat ochranu potravin. To by běžně tříděný plastový odpad z mechanické třídičky nemusel splňovat ani po inovaci zařízení. Obalový odpad, který může být kontaminován, není možné použít pro výrobu obalů pro potraviny. I to je jeden z důvodů, proč zálohování podporujeme. Je ale důležité nastavit systém efektivně tak, aby náklady na zálohování neměly mít dopady na konečné spotřebitele. Ti by měli zaplatit navíc pouze zálohu, která jim při vrácení obalu v prodejně bude vyplacena zpět,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný.

Díky zálohování se budou třídit a recyklovat obalové materiály tak, aby se z plechovek opět staly plechovky a z plastových lahví zase plastové lahve. PET lahve je možné recyklovat zhruba sedmkrát až desetkrát. Obaly vyrobené z kovů je možné recyklovat teoreticky donekonečna, podobně jako je tomu v případě skla.

„Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím krajských hygienických stanic zabezpečují zdravotní nezávadnost materiálů přicházející do styku s potravinou. Proto považuji za zásadní, aby se při recyklaci vytříděných materiálů, které mají být použity v potravinářství, zachovávala zdravotní nezávadnost. Považuji za důležité, aby se PET určený pro recyklaci do nových PET lahví sbíral odděleně od ostatního plastu, tak aby PET nemohl být kontaminován znečišťujícími látkami. V tomto smyslu vnímám současný systém sběru plastů ve žlutých kontejnerech za nedostatečný pro naplnění možnosti opětovné recyklace PET lahví. Za Ministerstvo zdravotnictví vítám zavedení zálohování PET lahví, neboť naplňuje požadavek na zamezení kontaminace PET lahví znečišťujícími látkami z dalších vytříděných plastů,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník.

Vedle toho se se zálohováním sníží počet plastových lahví a plechovek, které každoročně končí nejen v černých popelnicích, ale také v okolí silnic, na ulicích, v městských parcích nebo přímo ve volné přírodě. S náklady na úklid těchto odpadů nesou především obce, které na něj vynakládají nezanedbatelné peněžní prostředky. Přitom ve volné přírodě se PET lahev rozkládá asi 100 let, plechovka asi 50 let. Omezení jednoho ze zdrojů tzv. litteringu tak přinese pozitivní dopady nejen pro životní prostředí, ale i pro hospodaření obcí a kvalitu života jejich obyvatel.

"Hlavní město má platné usnesení, že je pro nás zavedení zálohovacího systému do budoucna žádoucí a počítáme s ním. Ze zkušeností ze zahraničí víme, že zavedení zálohování má pozitivní vliv na čistotu v ulicích. Turisticky exponované metropoli, jako je Praha, by to jistě velmi pomohlo," říká náměstkyně primátora hlavního města Prahy pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.

Z výsledků Komunikační analýzy Evropa a klima agentury STEM z loňského listopadu vyplývá, že určitě a spíše pro zavedení systému zálohování je 83 % populace. To, že obaly nebudou pohozené v příkopech a v přírodě si od zálohování slibuje téměř dvě třetiny obyvatel České republiky (61 %), jak potvrdil výzkum agentury Focus-agency.cz v listopadu a prosinci loňského roku. Podle odpovědí bude zálohování motivovat k vyššímu vracení zálohovaných obalů (56 %), odrazovat od odhazování do příkopů a černých popelnic (53 %) nebo zajistí vyšší recyklaci materiálu (43 %).

Návrh zákona poprvé v české legislativě vymezuje veřejnou hydrometeorologickou službu, tedy měření v oblasti kvality ovzduší, meteorologie, klimatologie a hydrologie, jako odbornou službu vykonávanou ve veřejném zájmu. Zákon také upravuje právní status Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), zvyšuje míru digitalizace výstupů z činností veřejné hydrometeorologické služby a jejich dostupnosti ve formě otevřených dat. Návrh zákona dnes schválila vláda.

„Právní zakotvení ČHMÚ se dnes opírá o prastaré nařízení vlády z roku 1953. Některé činnosti, které ČHMÚ, ale také Ministerstvo obrany zajišťují, nejsou legislativně dostatečně zakotveny. Takový stav potenciálně ohrožuje bezpečnost státu. Naše vláda tímto zákonem pokračuje v trendu modernizace veřejné správy. Díky němu se zlepší přístup k datům, digitalizace veřejného sektoru a poskytování informací o životním prostředí ve formátu otevřených dat. Chceme vytvořit otevřenou databázi, která všechna data a produkty veřejné hydrometeorologické služby zpřístupní všem, jak veřejnosti, akademické sféře, tak i soukromým firmám,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Zákon o veřejné hydrometeorologické službě reguluje pouze veřejnou hydrometeorologickou službou. Ta je definována jako činnost ve veřejném zájmu pro plnění úkolů veřejné správy, např. v rámci protipovodňové služby, smogového varovného a regulačního systému atd. Jedná se o provoz státních monitorovacích sítí, pořizování, shromažďování a zpracovávání hydrometeorologických údajů a tvorba produktů a služeb, zpřístupnění a archivace těchto údajů a produktů prostřednictvím nově zřizované databáze a vyhlašování hydrometeorologických výstrah.

Tyto úkoly jsou státu, potažmo obcím uloženy právními předpisy, nebo jde o potřeby obrany státu. Zákon tedy neřeší poskytování služeb mimo rámec vymezený právními předpisy, které si kdokoliv objednává na soukromoprávní bázi. Návrh zákona také upravuje spolupráci ČHMÚ se složkami integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech nebo krizových situacích i při přípravě na ně a pro účely obrany státu.

Navrhovaným zákonem bude nově zřízena Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů, která bude obsahovat naměřená a zpracovaná data o stavu a kvalitě vod, o ovzduší nebo meteorologická a klimatologická data, která ČHMÚ vytváří v rámci veřejné služby. Data budou zdarma komukoliv k dispozici online, což sníží administrativní náročnost pro všechny zúčastněné a zrychlí jejich poskytování.

Tímto zákonem Ministerstvo životního prostředí přispívá k naplňování programového prohlášení, konkrétně bodu o zrychlení procesu otevírání dat (open data) a aktualizaci otevřených dat na úřadech veřejné správy.

Zákon také řeší historický dluh vůči ČHMÚ tím, že jeho činnosti jednoznačně legislativně zakotví i s ohledem na jeho roli v rámci kritické infrastruktury a další zásadní úlohy. Nutnost této právní úpravy je přitom známá více než dekádu a upozornila na ni řada dokumentů, počínaje usnesením Bezpečnostní rady státu z roku 2012.

Nový způsob, jak se vypořádat s objemným odpadem, zavádějí v Pelhřimově. Minulý týden v pátek poprvé do ulic vyjelo takzvané „Taxi odpad“ řízené pracovníky technických služeb. Novinka má nahradit pojízdné sběrné kontejnery, které technické služby dvakrát do roka umisťovaly v ulicích města. „Tyto pojízdné sběrné dvory byly ve městě v posledních letech už méně využívané. Jejich přínos tak klesal,“ vysvětlila Zdeňka Lišková, vedoucí odpadového hospodářství TsmP, proč se rozhodli pro změnu. Inspiraci pro zavedení této novinky našli pelhřimovští v jiných městech. „Osvědčilo se to v Chebu, Karlových Varech nebo v Sokolově. U nás to zavádíme jako pilotní projekt,“ uvedla. Jak má novinka fungovat? Více ZDE

Přechod na zelenou ekonomiku v Česku, tedy posilování udržitelného rozvoje a snižování environmentálních rizik, vyjde do roku 2030 podle expertních studií na jeden bilion korun, do roku 2050 pak na více než tři biliony korun. Zásadní proměnu bude přitom muset provést většina tuzemských sektorů ekonomiky. Vyplývá to z návrhů prorůstových opatření, které vydala Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle rady půjde v souvislosti s posilováním zelené ekonomiky ve světě o největší převedení kapitálu na novou agendu od druhé světové války. Více ZDE