Komise dnes přijala nové minimální hygienické normy pro materiály a výrobky, které přicházejí do styku s pitnou vodou. Použijí se ode dne 31. prosince 2026 na materiály a výrobky používané v nových zařízeních nebo v případě renovace nebo opravy starších zařízení. Tyto normy zabrání růstu mikroorganismů a sníží riziko vyplavování škodlivých látek do pitné vody.

Nové normy se budou vztahovat na materiály a výrobky určené k použití v nových zařízeních pro odběr, úpravu, skladování nebo rozvod vody nebo pro opravy, jako jsou například napájecí potrubí, ventily, čerpadla, vodoměry, armatury a kohouty. Tím se zvýší bezpečnost vody při konzumaci a sníží se administrativní zátěž pro společnosti, které vyrábějí příslušné materiály a výrobky, jakož i pro vnitrostátní orgány.

Doposud se v celé EU nedaří harmonizovat a výrobci byli nuceni žádat o různá schválení v každém členském státě, v němž chtěli prodávat své výrobky. Nová pravidla rovněž zjednoduší schvalovací činnost, kterou dříve vykonaly jednotlivé vnitrostátní orgány.

Materiály a výrobky, které splňují nové normy EU, obdrží EU prohlášení o shodě a zvláštní označení EU. Výrobek proto může být prodáván v celé EU bez jakýchkoli omezení souvisejících s možnými obavami o veřejné zdraví nebo životní prostředí.

Pozadí

Směrnice o pitné vodě byla v roce 2020 revidována a v lednu 2021 vstoupila v platnost v celé EU nová pravidla. Revidovaná směrnice zaručuje bezpečnější přístup k vodě pro všechny Evropany a zajišťuje nejvyšší normy pro pitnou vodu na světě v souladu s cílem nulového znečištění oznámeným v Zelené dohodě pro Evropu. Nová pravidla rovněž reagují na vůbec první úspěšnou evropskou občanskou iniciativu „Právo na vodu“, která shromáždila 1,6 milionu podpisů na podporu lepšího přístupu k nezávadné pitné vodě pro všechny Evropany.

Cílem směrnice je chránit zdraví občanů EU stanovením přísných norem kvality. Členské státy měly tuto směrnici provést ve vnitrostátním právu do 12. ledna 2023. Avšak k dnešnímu dni tak dosud neučinilo šest členských států. Komise s těmito členskými státy úzce spolupracuje, aby zajistila, že pravidla budou správně zohledněna ve vnitrostátních právních předpisech.

Další kroky

Poté, co Komise tyto tři akty v přenesené pravomoci přijala, mají nyní Evropský parlament a Rada dva měsíce na to, aby vznesly případné námitky. Pokud tomu tak není, akt v přenesené pravomoci vstoupí v platnost. Očekává se, že všech šest aktů bude po uplynutí těchto dvou měsíců zveřejněno v Úředním věstníku.

Probíhají práce na dalších metodikách a pokynech požadovaných směrnicí o pitné vodě, včetně toho, jak měřit mikroplasty a per- a polyfluoralkylové látky (PFAS) v pitné vodě.

Pro více informací

Prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci

Směrnice o pitné vodě (2020/2184/EU)

Internetové stránky o směrnici o pitné vodě

Systém elektronického mýtného v České republice zavede od 1. března 2024 novou složku mýtných poplatků, která zohlední produkci emisí CO2 u vozidel podléhajících zpoplatnění. Změna je zavedena v souvislosti s implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362, jejímž cílem je podpořit další snižování produkce emisí CO2.

Změna mýtných sazeb se dotkne všech kategorií vozidel. Kromě dosavadních tří složek mýtného: poplatku za užití pozemní komunikace, poplatku za hluk z provozu a poplatku za znečištění ovzduší (dle normy EURO) bude nově zavedena čtvrtá složka, poplatek za emise CO2. V souladu s evropskou legislativou bude zavedeno pět emisních tříd CO2. V emisní třídě CO2 1 jsou poplatky nejvyšší, naopak emisní třída CO2 5 je určena pro vozidla s bezemisním provozem.

Vozidla s datem první registrace před 1. červencem 2019 a všechna vozidla kategorie M2 a M3 (autobusy) budou zařazena do emisní třídy CO2 1 a nemají nárok na zařazení do vyšší emisní třídy CO2 (2 až 5, s nižšími poplatky). Jejich provozovatelé nemusí podnikat žádné kroky, zařazení proběhne automaticky.

„Dopravcům, kteří provozují vozidla s datem první registrace po 1. červenci 2019, doporučujeme zkontrolovat dokumentaci vozidla od výrobce a následně ověřit s pomocí vyhledávače na stránce www.mytocz.eu/co2, zda nemají nárok na přeregistraci do vyšší emisní třídy CO2 s nižší mýtnou sazbou,“ upozornil Petr Chvátal, generální ředitel společnosti CzechToll.

Kontrola emisní třídy CO2 u vozidel registrovaných po 1. červenci 2019 není pro provozovatele vozidla povinností. Provozovatelům nehrozí žádné sankce, pokud budou provozovat vozidlo s nárokem na vyšší emisní třídu CO2, ale ponechají vozidlo zařazené v emisní třídě 1. Kontrolu a žádost o zařazení do vyšší emisní třídy CO2 mohou provést kdykoli v budoucnosti, pro podání elektronické žádosti není stanovena žádná lhůta.  

Požadavky pro zařazení do vyšší emisní třídy CO2 (2 až 5) nesplňují ani všechna vozidla s první registrací po datu 1. července 2019. Rozhodující je splnění parametrů směrnice, které pomůže ověřit Vyhledávač emisní třídy CO2, a doložení všech potřebných dokumentů. Vyhledávač emisní třídy CO2 bude spuštěn 20. ledna 2024 na stránkách www.mytocz.eu/co2.

Nový způsob výpočtu mýtného bude uveden do praxe od 1. března 2024. Změny se nedotknou systému množstevních slev.

Kolektivní systém ASEKOL za rok 2023 sesbíral rekordních 61,8 tisíc tun vysloužilých elektrospotřebičů. Tímto výsledkem splnil nejen celkovou kvótu sběru ve výši 65 % stanovenou zákonem, ale opět překročil i dílčí sběrové kvóty. Co se týče jednotlivých sběrových kategorií, podařilo se dosáhnout těchto výsledků:

• skupina 1 - zařízení pro tepelnou výměnu – 68,8 %
• skupina 2 - TV a monitory – 72,7 %
• skupina 3 - světelné zdroje – 68,0 %

Společnost ASEKOL těmito výsledky již více než 18 let potvrzuje své závazky k odpovědnému nakládání s elektroodpadem a nadále tak posiluje svou pozici v oblasti sběru a recyklace vysloužilých elektrospotřebičů. Dlouhodobě přináší inovace a hledá nové způsoby efektivního sběru a recyklace. Cílem je nejen plnění povinností stanovených legislativou, ale hledání nových způsobů vedoucích k trvalé udržitelnosti. V roce 2023 to bylo například spuštění nové mobilní aplikace na mobilní svozy pro občany vybraných lokalit. Na základě zpětné vazby obyvatel bude ASEKOL v této aktivitě pokračovat i v dalších letech.

Společnost ASEKOL se jako lídr v oblasti elektroodpadu svou činností významně podílí na ochraně životního prostředí a úspoře přírodních zdrojů. Úsporu na životním prostředí je možné vyjádřit environmentálním vyúčtováním na základě LCA analýzy. Díky recyklaci více než 61,8 tisíc tun elektroodpadu bylo dosaženo úspory více než 243 000 tun CO2. V případě přepočtu na primární suroviny díky recyklaci nemuselo být vytěženo 44,8 tisíc tun primárních surovin.

„Díky odpovědnému přístupu občanů ke třídění odpadu, husté sběrné síti a ekologické recyklaci minimalizujeme zátěž na životní prostředí a podporujeme cirkulární ekonomiku. Dosažené rekordní výsledky za uplynulý rok to jen potvrzují. Naše strategie nespočívá pouze ve splnění zákonných požadavků, ale v neustálém rozšiřování našich služeb, spoluprací jen s certifikovanými zpracovateli a podpoře osob se zdravotním postižením prostřednictvím chráněných dílen. Děkujeme našim klientům za dlouhodobou důvěru, partnerům a zaměstnancům za jejich úsilí. V neposlední řadě poděkování patří všem občanům, kteří poctivě třídí odpad.“ dodává Daniel Šafář, obchodní a marketingový ředitel společnosti ASEKOL.

Za rok 2024 bude pro desítky velkých českých společností poprvé povinné veřejně informovat o mnoha nefinančních aspektech jejich provozu. Mimo jiné o tom, jaký dopad má jejich činnost na životní prostředí. Do výroční zprávy za rok 2024 to budou muset uvést organizace s více než 500 zaměstnanci a všechny, které mají akcie na burze dostupné k obchodování veřejností. V dalších letech se tato povinnost rozšíří i na menší podniky, ale nepřímo se jich to týká už teď. Co přesně to společnosti bude znamenat? Co z toho vyplývá pro zákazníky a uživatele jejich produktů a služeb? A proč to vůbec země Evropské unie zavádějí? Jan Kaliba se ptá odborníků v pořadu Zaostřeno. Poslechněte si ZDE

Prudký růst produkce chemikálií z ropy a zemního plynu v Číně a ve Spojených státech způsobil nadměrné dodávky průmyslových chemikálií využívaných v plastech. Ceny nových plastů jsou proto nyní tak nízké, že používání recyklovaných alternativ se stalo neekonomickým. V USA cena primárního polyetylenu s vysokou hustotou (HDPE), běžného plastu používaného v produktech jako tuby na šampon, hračky a plastové sáčky, klesla loni na 943 dolarů (21 300 korun) za tunu z 1674 dolarů v roce 2021. Podle S&P cena recyklovaného HDPE klesla z rekordních 2954 dolarů za tunu na začátku roku, avšak při ceně 1631 dolarů za tunu stále zůstává výrazně vyšší než cena nerecyklovaného. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Exotický ráj má problém s plastem v řekách. Řeší ho trojice sourozenců

Emise skleníkových plynů z různých oblastí lidské činnosti se v posledních dekádách dostávají pod stále pečlivější dohled a také jejich měření i analýza se zlepšují a zpřesňují. V jedné oblasti lidského konání je ale toto vyčíslení poměrně komplikované. Jde o dopady armádních operací a válečných konfliktů. Tato problematika vystoupila do popředí v souvislosti s válkou na Ukrajině a v posledních měsících rezonuje i ve spojení s konfliktem v Pásmu Gazy. Více ZDE

Návrh nové státní energetické koncepce, implementace akceleračních zón pro obnovitelné zdroje, řešení problematiky zdrojové přiměřenosti a také stanovení cíle pro snižování emisí v dopravě. Takové jsou hlavní letošní priority ministerstva průmyslu a obchodu v oblasti energetiky. „Myslím, že se v letošním roce nebudeme nudit,“ komentoval velké množství úkolů vrchní ředitel sekce energetiky a jaderné energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla. Více ZDE

Rok 2023 byl z hlediska kvality ovzduší mimořádně příznivý. Koncentrace většiny látek znečišťujících ovzduší v roce 2023 opět poklesly a za hodnocené období 2013–2023 dosáhly nejnižších hodnot. Poprvé za celou historii měření nebyl překročen žádný z imisních limitů pro suspendované částice PM10 a PM2,5. Navíc v roce 2023, podobně jako v minulých letech, nebyly překročeny ani imisní limity pro NO2, SO2 a CO.

K relativně dobré kvalitě ovzduší v ČR, vyjma přízemního ozonu (O3), v roce 2023 přispěly zejména výrazně nižší koncentrace látek znečišťujících ovzduší během zimního období (leden–březen, říjen– prosinec), kdy z hlediska kvality ovzduší převažovaly příznivé meteorologické a rozptylové podmínky. Výrazně nižší koncentrace v porovnání s desetiletým průměrem 2013–2022 byly zaznamenány v lednu (teplotně silně nadnormální měsíc s výrazně lepšími rozptylovými podmínkami), v březnu a nejvýraznější v listopadu, kdy byly – pro listopad atypicky – pouze dobré rozptylové podmínky. „Na zlepšování kvality ovzduší se dlouhodobě podílejí i průběžně realizovaná opatření pro zlepšení kvality ovzduší, jako jsou výměny kotlů v domácnostech, opatření na významných zdrojích nebo obnova vozového parku,“ říká Václav Novák z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Koncentrace přízemního ozonu jsou silně závislé na meteorologických podmínkách zejména teplého období roku (duben–září) a nevykazují od roku 2013 výrazný trend jako ostatní znečišťující látky. Koncentrace v roce 2023 (maximální denní 8hodinové a 26. maximální denní 8hodinové průměrné koncentrace) byly v rámci jedenáctiletého období 2013–2023 čtvrté, resp. šesté nejnižší. Průměrné měsíční koncentrace O3 se od dubna do srpna roku 2023 pohybovaly mírně pod hodnotou měsíčního desetiletého průměru. V září byly koncentrace nadprůměrné, a to s ohledem na meteorologické podmínky, kterými bylo toto září charakterizováno – tj. teplotně mimořádně nadnormální a srážkově silně podnormální.

K překročení 24hodinového imisního limitu PM10 v roce 2023 nedošlo na žádné stanici s automatizovaným měřicím programem. Jedná se tak o první rok za celou historii měření PM10 od 90. let minulého století, kdy 24hodinový imisní limit nebyl překročen. Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 nebyl v roce 2023 překročen na žádné stanici s automatizovaným měřicím programem. Rok 2023 prodloužil souvislou řadu let bez překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM10 počínající rokem 2019. Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 nebyl v roce 2023 překročen na žádné stanici s automatizovaným měřicím programem. Stalo se tak poprvé od zavedení tohoto limitu v roce 2005, který byl navíc v roce 2020 zpřísněn.

Imisní limit přízemního ozonu byl v roce 2023 (hodnoceno za tříleté období 2021–2023) překročen na 6 % stanic (4 z 68 stanic). Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci NO2 nebyl počtvrté v řadě od roku 2020 překročen na žádné stanici ČR. Rovněž imisní limity pro SO2 a CO nebyly v roce 2023 překročeny na žádné měřicí stanici.

V roce 2023 byly vyhlášeny tři smogové situace z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 v celkové délce trvání 105 h (4,4 dní) a jedna smogová situace z důvodu vysokých koncentrací přízemního ozonu v délce trvání 16 h (0,7 dní). Výsledky z měření znečištění z lokálního vytápění domácností v malých sídlech v poslední kampani 2022/2023 ukázaly, že z nárůstu poměrů BaP/PM10 bylo v souvislosti s energetickou krizí vidět zhoršující se kvalitu vytápění části domácností (vyšší míru spalování různých typů pevných paliv v různých typech zařízení). Nedocházelo k tomu však v takové míře, aby to vedlo k výraznému zhoršení celkové kvality ovzduší. Pokračující obnova kotlů v domácnostech a přechod řady domácností k alternativnímu způsobu vytápění (solární panely, tepelná čerpadla apod.), které se realizují pomocí opatření ke zlepšení kvality ovzduší, tak velice pravděpodobně zmírnily negativní dopad energetické krize na výslednou kvalitu ovzduší.

Kvalita ovzduší byla v roce 2023 příznivá z hlediska aktuálně hodnocených látek (PM10, PM2,5, NO2, SO2, a CO) vyjma O3. Je však třeba zdůraznit, že zatím nebyla vyhodnocena data všech znečišťujících látek. V dubnu bude zveřejněna II. část této předběžné zprávy, v rámci které budou hodnoceny celorepublikové koncentrace látek, které jsou zjišťovány manuálními metodami. Jedná se především o benzo[a]pyren, u kterého lze, stejně jako v minulých letech, předpokládat překročení ročního imisního limitu na řadě lokalit.

PDF plné verze předběžné zprávy ZDE

Efektivní rozklad odpadu ze zahrady a kuchyně i v průběhu zimy umožňují zateplené kompostéry. Pokud jsou vskutku určeny k celoročnímu kompostování, měly by teplo vznikající z rozkladu udržet i v průběhu běžných mrazů. Materiál je do nich třeba přidávat a bakterie tak krmit alespoň jednou týdně. Pokud za déletrvajících silných mrazů nebo při nedostatku odpadu zima zvítězí a obsah promrzne, nic se neděje. Proces rozkladu se však pozdrží, stejně jako u běžných kompostérů. Součástí luxusních zateplených kompostérů může být i zabudovaný teploměr, kterým lze teplotu uvnitř snadno kontrolovat. Více ZDE

Do sporu o zavedení zálohování PET lahví a plechovek na nápoje výrazně vstoupilo ministerstvo zdravotnictví. Současný systém sběru plastových lahví může totiž podle něj vést k jejich kontaminaci. Naopak podle jiných státních úřadů to není výhodné. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko k záměru stavby spalovny komunálního odpadu u Opatovic nad Labem. Uvedlo, že v řízení nebyl zjištěn natolik významný faktor, který by byl důvodem k vydání nesouhlasného stanoviska. Pro fáze přípravy, stavby a provozu ministerstvo ale stanovilo investorovi řadu podmínek. Proti spalovně za několik miliard korun se v minulosti postavili obyvatelé okolních obcí i ekologové. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje ke dni 17. 1. 2024 prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR (dále jen SFŽP ČR) 59. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí (dále jen OPŽP) 2021–2027. Žádosti o podporu v rámci Cíle politiky 2, Priority 1, Specifického cíle 1.5 (Výstavba a modernizace sběrných dvorů, doplnění a zefektivnění systému odděleného sběru/svozu zejména komunálních odpadů včetně podpory door-to-door systémů a zavádění systémů PAYT ("Pay-as-You-Throw") jsou v informačním systému koncového příjemce (dále jen IS KP21+) přijímány od 31. ledna 2024 (9:00) do 30. srpna 2024 (20:00). Podrobnosti ZDE

Pájecí slitiny (zejména tzv. pájky) s obsahem olova větším než 0,3 % hmotnosti lze prodávat pouze profesionálním uživatelům, tedy fyzickým osobám podnikajícím, které tuto skutečnost musí při nákupu také prokázat. Omezení prodeje platí od 1. března 2018 na základě evropského nařízení 1907/2006 (tzv. REACH), dle něhož je zakázáno pájecí slitiny uvádět na trh a prodávat široké veřejnosti (spotřebiteli). 

Informace o nabízeném výrobku u prodejce musí být dále doplněny větou „Pouze pro profesionální uživatele“. Dle dosavadních zjištění České inspekce životního prostředí tato nařízení někteří prodejci nedodržují a pájecí slitinu s obsahem olova je u nich možné zakoupit bez jakéhokoli omezení.

Během podzimu 2023 prověřili inspektoři celkem třicet sedm subjektů, z nichž osmnáct porušilo svoji povinnost a umožnilo nákup pájecí slitiny spotřebiteli. Další desítky kontrol budou následovat, o jejich výsledcích bude ČIŽP informovat na svém webu. Prodejci, který umožní nákup pájecích slitin s obsahem olova běžnému spotřebiteli, hrozí dle zákona peněžitý trest až do výše pěti milionů korun.

Použití olova, těžkého toxického kovu, je vzhledem k jeho negativním dopadům na zdraví člověka i životní prostředí, omezováno. Na pozoru by se měly mít zejména těhotné ženy, jelikož olovo může poškodit plod v těle matky.

Evropský parlament definitivně schválil směrnici, která zavádí lepší označování produktů a výrobků a zakazuje klamavá tvrzení o jejich ekologických vlastnostech.

Směrnice, kterou dnes poslanci přijali 593 hlasy (21 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování), si klade za cíl chránit spotřebitele před klamavými marketingovými praktikami a pomoci jim lépe se rozhodovat při nakupování. Některé problematické marketingové metody, které spočívají v tzv. lakování nazeleno a také v předčasném zastarávání výrobků, budou díky ní zařazeny na seznam zakázaných obchodních praktik.

Přesnější a věrohodnější reklama

Nový předpis zakazuje uvádět na produktech a výrobcích obecná environmentální tvrzení jako „ekologicky šetrný“, „přírodní“, „biologicky rozložitelný“, „klimaticky neutrální“ nebo „eko“, pokud nebudou doložená. Etikety by tak měly být srozumitelnější a věrohodnější.

Regulované budou i nejrůznější rozšířené značky udržitelnosti, které jsou pro spotřebitele matoucí, neboť se nezakládají na srovnatelných datech. V budoucnu budou proto v EU povoleny pouze značky udržitelnosti vycházející z oficiálních systémů certifikace nebo zavedené veřejnými orgány.

Zakázáno bude i tvrzení, že určitý výrobek nebo produkt má menší, případně nulový nebo dokonce pozitivní dopad na životní prostředí, pokud je toto tvrzení založeno pouze na kompenzaci emisí skleníkových plynů.

Trvanlivost výrobků

Dalším důležitým záměrem nové směrnice je přimět jak výrobce, tak spotřebitele, aby se více zajímali o trvanlivost výrobků. Informace o záruce by tak do budoucna měly být viditelnější a vznikne nová, jednotná etiketa zřetelně označující zboží s prodlouženou zárukou.

Nepodložené údaje týkající se trvanlivosti (např. že pračka vydrží 5 000 pracích cyklů, aniž by to byla za běžných podmínek pravda), výzvy k výměně spotřebního zboží dříve, než je nezbytně nutné (např. u náplní do tiskáren), a tvrzení, že zboží je opravitelné, když tomu tak ve skutečnosti není, budou také zakázané.

Další postup

Směrnice nyní musí být ještě formálně schválena Radou. Poté bude vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie a členské státy budou mít 24 měsíců na její provedení ve vnitrostátním právu.

Souvislosti

Nová směrnice má doplňovat směrnici o environmentálních tvrzeních, kterou momentálně projednávají parlamentní výbory. Návrh směrnice o environmentálních tvrzeních je konkrétnější a podmínky používání environmentálních tvrzení v ní budou podrobně rozpracovány.

Cena lithia klesla v loňském roce o celých 80 procent a vrátila se na úroveň poloviny roku 2021, tedy před vypuknutím energetické krize. Je to dobrá i špatná zpráva. Na jedné straně lze očekávat pokles cen lithium-iontových baterií a tedy zřejmě i elektrických aut, na druhé straně jsou v ohrožení některé z projektů na těžbu lithia po celém světě. Více ZDE

Firmy budou moci vyřazovat emisní povolenky za emise, které vypustily do ovzduší v předchozím roce, až k 30. září a nikoli k 30. dubnu jako dosud. Jde současně o termín, do kdy musí firmy příslušné množství povolenek nakoupit. Firmy tak budou moci jejich nákup rozložit do delšího období. Cena povolenek je jedním z faktorů, které se promítají do cen energií. Posun termínu o pět měsíců dnes ve zrychleném režimu již v prvním čtení schválila Sněmovna. Příslušnou novelu zákona nyní musí ještě projednat Senát. Více ZDE