Ve Sbírce předpisů vyšla Vyhláška č. 95/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 30/2021 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o obalech. Text ZDE

EU se svým cílem omezit obalový odpad postavila výrobce obalů před velké výzvy. Do roku 2030, podle nařízení Evropské komise o obalech a odpadech z obalů (PPWR), musí být všechny obaly uváděné na trh EU navrženy tak, aby byly recyklovatelné. Marzia Scopelliti, manažerka pro veřejné záležitosti EUROPEN, Evropské organizace pro obaly a životní prostředí, na bruselské konferenci mimo jiné uvedla: „A my jako výrobci obalů přebíráme plnou odpovědnost za tuto povinnost a opravdu si za tím stojíme,“  V současné době většina odpadu z EU končí na skládkách nebo ve spalovnách v zemích mimo EU. V roce 2020 dosáhl vývoz odpadu z EU 32,7 milionu tun, což je podle Eurostatu, statistického úřadu EU, od roku 2004 nárůst o 75 %. V tomto důsledku Komise plánuje vydat včasné varování 19 členským státům z důvodu nesplnění cíle recyklace. Klíčovým problémem pro EUROPEN jsou navrhované cíle pro opětovné použití obalů, které podle Scopellitiho mohou být kontraproduktivní tím, že podkopou stávající systémy recyklace. Podle nedávné studie Evropské investiční banky je třeba zaplnit mezeru v investicích ve výši 6,7 až 8,6 miliardy EUR, aby bylo dosaženo evropského cíle, kterým je do roku 2025 každoročně začlenit 10 milionů tun recyklovaných plastů do finálních výrobků.

Na využití odpadu z výroby bionafty se zaměřila nová technologie olomouckých a ostravských vědců. Podařilo se jim díky ní nejen proměnit odpad z výroby bionafty, tedy glycerol, na užitečný produkt, ale zároveň i zvýšit účinnost stávajících biopaliv. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vrátilo elektrárně Opatovice k dopracování dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (EIA) pro plánovanou výstavbu velké spalovny komunálního odpadu. Výhrady k podkladům měli okolní města a obce, hygienici a spolky. Zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO) by mělo zpracovávat 150.000 tun odpadu ročně, což představuje 480 tun za den. Vzniklé teplo by se distribuovalo systémem centrálního zásobování teplem elektrárny, která je dodává do Pardubic, Hradce Králové, Chrudimi a dalších měst a obcí. Více ZDE

Zastupitelé Čáslavi na Kutnohorsku včera souhlasili s rozšířením skládky, které připravuje společnost AVE CZ odpadové hospodářství. Proti záměru se bouří část obyvatel, obávají se nárůstu dopravy a dalších nepříznivých vlivů. Vedení města firmě stanovilo omezující podmínky, argumentuje mimo jiné ekonomickými aspekty. Jednání zastupitelstva provázela bouřlivá atmosféra, někteří lidé si přinesli transparenty s nápisy jako "Skládku tady nechceme" nebo "Skládce stop, smrdí non-stop". Po schválení návrhu pískali.

Podle opozice chce AVE CZ rozšířit skládku téměř o 12 hektarů, umožnit by to mělo ukládání dalších dvou milionů metrů krychlových odpadu. Zastupitelé včera schválili podmínky takového kroku, maximální kapacita má být 500 000 metrů krychlových s odkloněním dopravy na neveřejnou komunikaci. Navezení dalších 1 500 000 metrů krychlových odpadu bude možné až po vybudování jihozápadního okruhu, který by podle starosty Jaromíra Strnada (ČSSD a Nezávislí) podstatně zmírnil dopady dopravy, a to nejen na skládku.

Kromě toho má být například recyklace stavebních odpadů snížena na polovinu, tedy maximálně na 20 000 tun ročně, a AVE CZ se v prvních letech zaváže ke garanci ročních plateb minimálně 30 milionů Kč bez ohledu na výši vybraných poplatků. Přispívat má i na rozvoj nemocnice, sport a kulturu.

Strnad poukázal na to, že uzavření skládky by znamenalo výpadek 45 milionů korun v městském rozpočtu a radnice by byla nucena zvýšit poplatky za likvidaci komunálního odpadu. Opoziční zastupitel za Čáslav pro všechny Vlastislav Málek ale namítl, že s rozhodnutím nebylo nutné spěchat a mělo se počkat, až bude hotová přepracovaná dokumentace pro posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Připomněl také, že odpad na skládce lze ukládat do roku 2030. "My tady nehovoříme o tom, že se má zavírat skládka," zdůraznil Málek.

Jednání zastupitelů provázely emoce a vzájemná napadání. Do vzrušené debaty se zapojila i veřejnost. "Máte zodpovědnost za další generace," připomněla zastupitelům jedna z diskutujících, podle níž by město mělo hledat jiné možnosti. Další účastníci vyslovili obavy, že AVE CZ nesplní podmínky, k nimž se zaváže. "To, co se tady odehrává, je svazácký mítink ze 70. let," reagoval na diskusi radní za ČSSD a Nezávislé Josef Ruml.

AVE CZ poukazuje na to, že s posunutím termínu konce skládkování komunálního odpadu k roku 2030 vzniká potřeba prodloužit i životnost skládky v Čáslavi. Proto je v plánu její rozšíření o dva miliony metrů krychlových. Firma už dříve uvedla, že dopravní zátěž se po rozšíření skládky nezvýší.

Usnesení zastupitelstva města:

Zastupitelstvo města Čáslavi souhlasí s rozšířením kapacity skládky v Čáslavi provozovanou společností AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., IČ: 49356089, se sídlem: Hejdof 1666, 286 01 Čáslav, za podmínek:

• po roce 2030 bude ukládáno maximálně 37 % N-odpadů z celkového ročního návozu na skládku,
• v EIA navržená úprava odpadů na palivo (PEVO) ve výši 100 000 tun ročně bude z projektu zcela vyřazena,
• recyklace stavebních odpadů v EIA bude snížena na polovinu, to znamená max. 20 000 tun ročně,
• zahájení budování biokoridoru proběhne nejpozději v roce 2025
• maximální kapacita odstranění (ukládání) odpadu na ploše Z19 bez podmínky vybudování západního obchvatu je 500 000 m3 odpadu s podmínkou odklonění dopravy na neveřejnou komunikaci, návoz zbývajících 1 500 000 m3 bude umožněn až po vybudování obchvatu,
• povolování jednotlivých sekcí bude vždy po 500 000 m3 odpadu,
• bude uzavřena dohoda mezi městem Čáslav a spol. AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., která nahradí Dohodu o spolupráci z roku 2012, v níž se spol. AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. zaváže:

• ke garanci ročních plateb v letech 2024 - 2030 ve výši minimálně 30 000 000 Kč bez ohledu na výši vybraných poplatků,
• ke garanci ročních plateb po roce 2030 ve výši minimálně 16 000 000 Kč bez ohledu na výši vybraných poplatků,
• od roku 2024 ke garanci příspěvků na rozvoj Městské nemocnice Čáslav ve výši 5 000 000 Kč ročně,
• od roku 2024 ke garanci 400 000 Kč na podporu sportu a kultury ve městě Čáslav,
• k zajištění on-line monitoringu v režimu 24/7 na vstupu a poskytování pravidelných měsíčních reportů o vlivu na
• životní prostředí.

MŽP a SFŽP ČR dnes vyhlašují novou výzvu kotlíkových dotací a zveřejňují její finální podmínky. Některé kraje začnou žádosti přijímat už během léta. Výzva s alokací 1,7 miliardy korun pokryje zhruba 15 tisíc výměn pro ty nejzranitelnější domácnosti – zejména seniory a domácnosti pobírající příspěvek na bydlení. Zájemci mimo tuto skupinu mohou využít dotace na výměnu zdrojů z Nové zelené úsporám, která od září nově nabídne i příspěvek na výměnu starých plynových kotlů za tepelná čerpadla.

Výměnou jednoho kotle se ovzduší ušetří o ročně vypuštěných 40 kg prachu, v určitých případech to ale může být i více než 180 kg nebezpečných prachových částic. Data Českého hydrometeorologického ústavu ukazují, že v době kotlíkových dotací, konkrétně mezi lety 2016 a 2021, došlo ke zmenšení území ČR zasaženého nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzo[a]pyrenu, který produkuje především lokální vytápění, z 25,9 % na 6,1 %. Zároveň klesl i podíl populace zasažené nadlimitním znečištěním z 55,7 % na 20,0 %. Navzdory pozitivnímu posunu zůstává situace v řadě míst neuspokojivá, proto je pokračování kotlíkových dotací v dalších letech velmi žádoucí.

Od září 2024 začne ze zákona platit zákaz vytápění starými kotli na uhlí nebo dřevo, které nedosahují alespoň 3. emisní třídy. Ministerstvo životního prostředí poskytuje na jejich výměnu dotace již od roku 2015 a díky velmi úspěšnému programu kotlíkových dotací už bylo vyměněno přes 103 tisíc kotlů a vyplaceno přes 11 miliard korun. V současné době je hrubým odhadem třeba vyměnit ještě 150 tisíc neekologických kotlů.

„Od začátku letošního roku nabízíme domácnostem nejvíce ohroženým energetickou chudobou dotace na zateplení z programu Nová zelená úsporám Light. Nyní jdeme dál a poskytneme jim prostřednictvím krajů také velmi výhodné dotace na výměnu starých neekologických kotlů. Tím si domácnosti zajistí úspornější vytápění, a zároveň se vyhnou pokutě, která by jim za provoz starých kotlů od září příštího roku hrozila,“ zdůrazňuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Z evropských fondů je na kotlíkové dotace vyhrazeno dalších 1,7 miliardy korun. „Peníze z evropských fondů chceme využít pro nízkopříjmové domácnosti, které mohou získat až 95% podporu na výměnu emisně nevyhovujících kotlů na tuhá paliva. Konkrétně se jedná o náhradu za tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu, o podporu mohou domácnosti zažádat i v případě, že si zastaralé zařízení vyměnily už dříve. Základní podmínkou je, že k výměně došlo po 1. lednu 2021, žádosti mohou podávat senioři čerpající starobní důchod, invalidé ve 3. stupni invalidity či domácnosti, které čerpají příspěvek na bydlení. a kromě toho bude poskytována zálohově, takže domácnostem bude stačit mít naspořenou jen malou část vlastních prostředků. Předpokládáme, že si o dotaci na výměnu kotle zažádá zhruba patnáct tisíc žadatelů," připomíná ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Administraci žádostí včetně vyplácení finanční podpory mají ve své gesci kraje, které mají i povinnost umožnit žadatelům poskytnutí zálohy ve výši minimálně 60 % z dotace. Záloha bude žadateli uvolněna na základě zálohové faktury vystavené dodavatelem, po dokončení a doložení realizace bude zbylá částka uvolněna na základě doložení všech potřebných dokladů.

Všechny kraje vyhlásí výzvy do konce června a žádosti začnou elektronicky přijímat postupně od letních prázdnin. „Některé kraje nám už avizovaly, že s příjmem žádostí nechtějí otálet a žádosti začnou přijímat během léta, aby domácnosti měly co nejvíce času na zrealizování výměny ještě před začátkem topné sezony,“ informuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

O finanční podporu na výměnu kotle nepřichází ani ostatní domácnosti, pro které je tu 50% podpora z programu Nová zelená úsporám. V něm si žádost může podat každý bez prokazování výše příjmů, a navíc má možnost výměnu kotle rovnou zkombinovat i s dalšími úspornými opatřeními, která výsledný úsporný efekt ještě zvýší. „Pokud jde o zdroje tepla na vytápění, aktuálně je v NZÚ největší zájem o dotace na tepelná čerpadla. Od října 2021 jsme podpořili přes dvacet tisíc nových tepelných čerpadel a každý měsíc přijímáme zhruba tisícovku dalších žádostí,“ doplňuje Petr Hladík a pokračuje: „V tomto směru připravujeme v programu NZÚ od září další rozšíření. Vedle starých kotlů na tuhá paliva bychom chtěli přispívat i na výměnu plynových kotlů za tepelná čerpadla, detaily této zcela nové podpory představíme v květnu.“

Podmínky kotlíkových dotací podrobně na www.kotlikydotace.cz

Prezentace k 2. vlně kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnos

Státní správa hledá odborníky, kteří pomohou se „zelenou“ transformací. Česko totiž bude muset zavádět unijní legislativu, jež má zajistit, že se Evropská unie stane do roku 2050 klimaticky neutrální. Dílčím cílem na této cestě je snížení emisní skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Na ministerstvu financí proto vznikne tým, který se má zaměřit na tato témata. Více ZDE

Životní prostředí v České republice zůstává jedno z nejhorších v Evropské unii. Česku patří v této oblasti v letošním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví 22. místo z 27 členských států, oproti loňsku si polepšilo o jednu příčku. Zemi se sice podařilo mírně zvýšit podíl recyklovaného odpadu, čím dál víc ale zaostává v omezování emisí. Nejhoršího výsledku ze všech států unie dosáhlo Česko stejně jako minulý rok v podílu půdy postižené suchem, vyplývá z dnes zveřejněných výsledků.

Index, který je společným projektem iniciativy Evropa v datech a České spořitelny, hodnotil stav životního prostředí podle 14 indikátorů. Česko se v konečném hodnocení umístilo šesté od konce. Hůře dopadlo pouze Nizozemsko, Irsko, Řecko, Lucembursko a Kypr. Naopak v čele žebříčku je stejně jako před rokem Švédsko, následované Portugalskem a Francií.

Česko podle indexu stále pokulhává v omezování emisí skleníkových plynů, kde nedosahuje ani na unijní průměr. Jen tuzemský průmysl jich ročně vyprodukuje 1932 kilogramů na obyvatele, což je meziroční nárůst zhruba o 11 procent. Loni Česku v tomto ohledu náleželo 17. místo, letos se zařadilo na 19. příčku. Jednou z příčin nadprůměrných emisí je podle analýzy skutečnost, že česká ekonomika patří mezi energeticky nejnáročnější ekonomiky v EU.

"Hlavní příčinou zvýšení emisí v průmyslu je návrat na úroveň průmyslové výroby před covidovou pandemií. K největšímu meziročnímu nárůstu došlo v odvětvích chemického průmyslu a zpracování kovů. Za přibližně 40 procent emisí skleníkových plynů v ČR ale stojí spalování uhlí," komentovala výsledky analýzy mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková. Rychlá dekarbonizace energetiky v souladu s cílem ukončení využívání uhlí do roku 2033 představuje největší příležitost pro snižování emisí, dodala.

Kvůli nadprůměrně vysokým emisím zemře v Česku podle mezinárodních studií ročně 3200 lidí. V přepočtu na obyvatele se jedná v rámci unijní sedmadvacítky o 21. nejvyšší hodnotu.

Oproti minulému roku se Česko zhoršilo v produkci odpadu, zlepšilo se v jeho recyklaci. Podíl odpadů, které se povede znovu využít, v ČR meziročně vzrostl o tři procentní body na 43 procent. Republika si tak v tomto indikátoru polepšila o šest příček na 13. místo. Za tímto posunem stojí podle analýzy zřejmě efektivnější vybírání bioodpadu.

Samotná recyklace nicméně podle odborníků není řešením, efektivnější je snižovat množství produkovaného odpadu. Z tohoto hlediska si ale Česko naopak pohoršilo. Na jednoho obyvatele nyní připadá 570 kilogramů odpadu ročně, což odpovídá meziročnímu růstu o 12 procent. Například v produkci elektroodpadu je na tom ale ČR lépe než mnohé evropské země, které se v celkovém pilíři stavu životního prostředí umístily lépe.

Podle indexu má Česko stejně jako loni nejvyšší podíl půdy postižené suchem v celé evropské sedmadvacítce, dosahuje 16 procent. Nedostatek vláhy spolu s vlnami extrémních veder se projevuje i ve stavu lesů a jejich klesající schopnosti snižovat množství oxidu uhličitého v ovzduší, konstatovali autoři analýzy.

Podrobnosti najdete ZDE

Koncepce obsahuje dílčí úpravy, vyplývající z průběhu vlivů změny klimatu a rovněž z postupného upřesňování opatření, která mají dlouhodobý charakter a pokračují i do dalšího období. Bl rozšířen seznam indikátorů plnění jednotlivých opatření, které budou stručně charakterizovat věcný pokrok v realizaci opatření ve vazbě na využité finanční podpory z programů financovaných jak z národních programů, tak z fondů EU.

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva

Příloha

Ve Sbírce předpisů vyšla Vyhláška č. 93/2023 Sb. kterou se mění vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě. Cílem vyhlášky je stanovení vzoru formuláře pro hlášení použití sedimentů na zemědělské půdě. Text vyhlášky je dostupný ZDE.

Ministerstvo průmyslu a obchodu jako Řídící orgán Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021-2027 vydává čtvrtletník - Informační zpravodaj „tak“, který především podnikatele informuje o dění ve výše uvedeném programu. MPO se snaží informovat veřejnost zejména o nových příležitostech pro získání finančních prostředků, o záměrech Řídícího orgánu na poli podpory podnikání a přináší další aktuální zprávy týkající se dotační politiky. Zdravodaj ke stažení ZDE

Slovensko spustilo svůj zálohový systém na vratné obaly od nápojů už 1. ledna 2022. Podívali jsme se na to, jak „zálohy“ po více než roce od startu u sousedů fungují. Česká republika zatím zákon připravuje a v příštích letech nejspíš i Češi budou nosit neporušené PET lahve a plechovky zpět do obchodů. V tuzemsku ale ještě proběhne tvrdá diskuze o tom, koho se zálohový systém bude povinně týkat. Na Slovensku jsou zálohované všechny obaly až na pár výjimek, kvůli možné kontaminaci obalů od sirupů, mléka, olejů a octa. Zapojit se zde ale povinně musely prodejny s rozlohou nad 300 metrů čtverečních. Více ZDE

Nejkvalitnější zemědělskou půdu nově nebudou moct zabrat obří logistická a nákupní centra. Navrhuje to novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou dnes představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela by mimo jiné měla také přispět k rozvoji takzvané agrovoltaiky. Hladík hodlá novelu předložit vládě koncem dubna, v platnost by podle něj mohla vstoupit začátkem roku 2024.

"Za poslední dekády jsme si zastavěli krajinu obřími sklady a nákupními centry, které mnohdy leží i na té produkčně nejcennější půdě, která je jedním z nejvzácnějších zdrojů života. Novelou o ochraně zemědělského půdního fondu tomu dáváme zákonnou stopku," řekl ministr.

Hladík vysvětlil, že produkčně nejkvalitnější zemědělská půda na území ČR je zařazená do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz stavět fotovoltaické elektrárny.

Stávající fotovoltaiky na dané půdě by podle Hladíka dožily do data svého povolení a následně by musely být odstraněny. Půdu první a druhé třídy ochrany by novela zároveň chránila před upotřebením pro záměry obchodu či skladování o rozsahu větším než jeden hektar.

Pokud územní plán do budoucna počítá s využitím plochy této půdy, například pro skladovací haly, musí podle ředitelky odboru adaptace na změnu klimatu MŽP Lindy Stuchlíkové vydat stavební povolení pro konkrétní záměr do pěti let od chvíle, kdy novela vstoupí v platnost. "Podle novely zákona o ochraně ZPF (zemědělského půdního fondu) musí toto využití přijít do pěti let od účinnosti zákona, jinak musí obec plochu změnit zpět na nezastavitelnou nebo na jiné využití, na které se zákaz nevztahuje," objasnila pro ČTK Stuchlíková.

Novela by podle ministerstva dále přispěla k rozvoji agrovoltaické výroby elektřiny. Agrovoltaika funguje podle Hladíka jako "fotovoltaika na konstrukci, pod kterou se běžně hospodaří". V současnosti jsou agrovoltaiky instalovány třeba v Itálii a Německu. V Česku by podle ministra mohly vzniknout na trvalých kulturách - tedy nad vinicemi, chmelnicemi či ovocnými sady, kde jsou plodiny více odolné vůči stínění a nejsou tam zapotřebí intenzivní zemědělské práce.

"Je to perspektivní tah pro rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a posilování energetické soběstačnosti zemědělců. Tato specifická zemědělská produkce přináší mnoho dalších vedlejších výhod jako ochranu před nadměrným slunečním svitem, výparem, poškození plodin přívalovým deštěm nebo kroupami," řekl Hladík.

Novela by zároveň nově definovala krajinné prvky, například skupiny dřevin, stromořadí nebo mokřad, jako součást zemědělské půdy, na které se nachází. Ministerstvo tím podle Hladíka cílí posilnit ochranu biodiverzity krajiny.

Další infromace:

Tisková zpráva MŽP - ZDE

Největší odpadovou firmu v Česku, AVE CZ, stíhají kriminalisté z elitního útvaru. Podle nich neodváděla poplatky z několika skládek, ačkoliv to byla její povinnost. Škoda dosahuje necelých čtyř miliard korun. Firma se snažila obvinění zvrátit. Jak ale zjistilo Aktuálně.cz, úřad nejvyššího žalobce jí odmítl vyhovět. Verdikt znamená, že stíhání firmy je důvodné. Jinými slovy delikt a jeho kvalifikace kriminalisty odpovídá nasbíraným důkazům. Vyšetřování může pokračovat. Podle informací Aktuálně.cz není vyloučené, že se uzavře ještě v první půli tohoto roku. V obecné rovině se firmy v případě prokázání viny trestají zrušením, propadnutím majetku, pokutou či zákazem činnosti. Více ZDE