České životní prostředí zůstává jedním z nejhorších v EU. Mohou za to hlavně vysoké emise, velká produkce odpadů a neochota recyklovat. Podle posledních dat zemře kvůli znečištěnému ovzduší ročně v přepočtu 81 ze 100 tisíc Čechů. Z analýzy dat Indexu prosperity vyplynulo, že Česko v EU zaujímá šestou nejhorší pozici v žebříčku kvality životního prostředí. Více ZDE

Zhodnotit stav odpadového hospodářství v jednom z pražských obchodních domů, to si kladla za cíl akce, kterou uspořádalo obchodní centrum na Černém mostě. Zaměstnanci Institutu cirkulární ekonomiky tak rozebrali zhruba 300 kilo směsných odpadů, aby zjistili, co do černých nádob v obchodním centru vyhazují nejen zákazníci, ale také samotní obchodníci. Celé přebírání zachytily Novinky i s kamerou. Více ZDE

Víte o připravovaných změnách v legislativě upravující oblast chemických látek a směsí?  Máte přehled, které povinnosti musíte stihnout do konce roku 2024? Jaké změny přinese novelizace nařízení ES č. 1272/2008 CLP? Jaké dokumenty musíte mít připraveny při dovozu chemikálií ze zemí mimo EU? Víte o změnách týkajících se webového rozhraní agentury ECHA?  Nevíte o připravovaných změnách a jejich dopadech na vaše podnikání nebo si nejste úplně jistí? Přijďte se dozvědět více a buďte tak připraveni na budoucí vývoj plnění legislativních povinností.

Odpovědi na tyto a mnohé další otázky se dozvíte na našem kurzu Chemické legislativy pro průmysl a obchod. Kolektiv zkušených lektorů se problematikou chemických látek, směsí, detergentů aj. zabývá ve své profesní praxi již řadu let, což je pro vás zárukou kvality a profesionálního přístupu.

Souhrnný přehled přednášek kurzu

• Aktuality v legislativě chemických látek a směsí (příloha VI CLP, příloha XIV a XVII REACH)

• Návrh revize nařízení ES č. 1272/2008 – CLP

• Jak postupovat při dovozu chemických látek a směsí ze zemí mimo EU

• Oznamování C&L při dovozu látek – změna aplikace REACH-IT

• Kontroly ČIŽP v oblasti chemických látek a směsí

• Oznamování do databáze PCN – konec přechodného období 1. 1. 2025 pro nebezpečné směsi se blíží (UFI kódy, nový formát IUCLID)

• Látky omezované v průmyslovém použití nebo uvedení na trh (různé regulované seznamy, dodavatelsko-odběratelská komunikace)

• Chemikálie jako zdravotnický prostředek

• Databáze ECHA CHEM - nový způsob vyhledávání informací na ECHA

• Návrh změny nařízení o detergentech, co nás čeká?

• Navrhovaná směrnice o omezení „EKO" tvrzení na výrobcích

• Zpracování „povinné dokumentace" – tvorba provozně manipulačních řádů pro chemickou laboratoř, sklad s chemikáliemi, pracoviště s chemikáliemi

Kurz je možné zařadit do rámce vzdělávání odborně způsobilých osob podle nařízení REACH.

Termín konání:

22. – 23. 5. 2024 Brno, hotel Vista

Kompletní časový harmonogram kurzu a další informace naleznete: www.chemeleoni.cz

Těšíme se na setkání s Vámi                             

za společnost CHEMELEONI s.r.o.

Ing. Martina Dobšáková, Ing. Tomáš Králik

Vzrušená atmosféra provázela dnešní veřejné projednání dokumentace pro posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) k plánovanému rozšíření čáslavské skládky. Účastníci téměř zaplnili sál hotelu Grand, někteří přerušovali řečníky výkřiky a pískotem. V publiku se objevily transparenty s hesly jako "Skládce stop, smrdí nonstop!", "Skládku? Radši základku!" nebo "My jsme tady doma!". Část hesel odpůrci umístili i na pódium. Více ZDE

Pražští radní schválili přípravu stavby Energocentra, které bude zpracovávat odpadní teplo z Ústřední čistírny odpadních vod Praha na Císařském ostrově. Prvním krokem bude zajištění dokumentace pro územní rozhodnutí. Energocentrum by mohlo v první etapě dodat celkem přibližně 1 660 000 GJ tepla ročně a zásobovat jím více než 41 tisíc domácností. V provozu by mohlo být do roku 2030.

Hlavní město hledá alternativní, čisté zdroje energie. „Energetická bezpečnost a jistota zajištění zdrojů a soběstačnost jsou naší prioritou. Dlouho jsme v Praze nevyužívali potenciálu vody, odpadní vody přitékající na čistírnu mají díky významné spotřebě teplé užitkové vody relativně vysokou teplotu. A tyto vyčištěné odpadní vody mají významný potenciál být zdrojem tepelné energie využitelné především ve vytápění. Jejich využití může významně přispět ke snížení závislosti na zemním plynu a ke snižování uhlíkové stopy teplárenských soustav v hlavním městě Praze. A výmluvné je myslím i množství domácností a Pražanů, které Energocentrum bude zásobovat – ve finále půjde skoro o sto tisíc lidí,“ říká pražský primátor Bohuslav Svoboda.

Prvním krokem schválené investiční akce je zajištění dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR), posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), včetně související inženýrské činnosti a příprava návrhu žádosti o dotační podporu. Vypracována bude studie proveditelnosti napojení Energocentra na páteřní infrastrukturu zásobování teplem na území Prahy včetně oblasti Bubny-Zátory.

„Energocentrum považuji za jeden z nejdůležitějších projektů pražského klimatického plánu, protože může velkému množství Pražanů ušetřit potenciální náklady na vytápění svých domácností. Podobná centra fungují s úspěchem už desítky let v Dánsku nebo ve Švédsku a není důvod, aby tomu tak nebylo i u nás. Jsem ráda, že se projekt posouvá vpřed,“ říká Jana Komrsková, náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí a klimatického plánu.

„Projekt Energocentra dokáže zajistit teplo pro stávající obyvatele například v oblasti Veleslavína, ale i pro nové obyvatele v plánovaných čtvrtích, jako jsou Bubny-Zátory. Energocentrum využije relativně vysoké teploty odpadních vod, které do Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově přitékají, a jež po vyčištění mají i v chladnějších měsících teplotu kolem 15 °C. Za pomoci soustavy tepelných čerpadel o výkonu až 2 x 90 MW se teplota zvýší až na 110 °C a budeme ji schopni dodávat do systému centrálního zásobování teplem. Pražská vodohospodářská společnost nyní zahájila projektovou přípravu stavby, s předpokládaným zahájením realizace v roce 2028,“ říká Michal Hroza, pražský radní pro oblast infrastruktury.

Předběžnými výpočty bylo stanoveno, že tepelná kapacita jedné vodní linky je schopna zabezpečit teplem oblast Juliska – Veleslavín a kapacita druhé vodní linky připravovanou oblast Bubny – Zátory a případně i blízké navazující oblasti.

V případě úplného vystrojení bude Energocentrum schopno do každé zásobované oblasti dodat přibližně 830 000 GJ tepla ročně, celkem tedy cca 1 660 000 GJ tepla ročně. Takové množství je schopno v každé zásobované oblasti pokrýt teplem přibližně 41 500 domácností se zhruba 100 tisíci obyvatel, celkem tedy pro obě uvažované etapy zásobovaného z tohoto zdroje přibližně 83 000 domácností se zhruba 200 tisíci obyvatel.

„Projekt energocentra je unikátním řešením využití potenciálu zbytkového tepla, které máme akumulováno v odpadních vodách čistírenské infrastruktury. Jde tak o využití tepla, které se v současné chvíli jinak dále nevyužívá a zároveň bude mít Praha svůj vlastní velký ekologický zdroj tepla. V danou chvíli je Praha totiž primárně zásobena uhelnou teplárnou z Mělníku. Zapadá tak do celkové strategie teplárenství, kterou hlavní město Praha v současné chvíli zpracovává. S ohledem na evropské trendy na zachování a rozšiřování centrálních zásobovacích soustav teplem a jejich nutnou ekologizaci, jde tak jednoznačně o krok správným směrem, i s ohledem na nově schválené předpisy v oblasti požadavků na nízkoemisní budovy a jejich nutnost být připojen na nízkoemisní teplo. Díky možnosti využití tohoto odpadního tepla a jeho připojením do centrální zásobovací soustavy tak budou moci nové budovy snadno plnit legislativní požadavky,“ říká Jan Chabr, předseda Výboru pro energetiku Zastupitelstva hl. m. Prahy.

Předpokládá se, že Energocentrum přispěje k významné úspoře zemního plynu (až o 14,6 milionu m3/rok, resp. 29,2 milionu m3/rok) a odpovídajícímu snížení uhlíkové stopy z vytápění.  Využití nízkopotenciálního odpadního tepla z ÚČOV je také jedním z prioritních opatření uvedených v Klimatickém plánu hlavního města Prahy do roku 2030.

Recyklace baterií používaných v elektromobilech je dlouhodobě velkým tématem, kterému se věnují i automobilky. Renault má v plánu stát se první evropskou automobilkou, která by vzácné kovy z baterií recyklovala ve velkém a rovnou je používala k výrobě nových baterií. Více ZDE

OSN: Miliony lidí hladoví, ale denně se na světě vyhodí asi miliarda porcí jídla - Každý den se na světě vyhodí více než miliarda porcí jídla, vyplývá podle deníku The Guardian z dnes zveřejněné zprávy OSN, která každoročně vypracovává takzvaný Index plýtvání jídlem. Na světě přitom podle posledních dat z roku 2022 hladoví asi 783 milionů lidí, uvádí také zpráva. Nazmar přichází asi pětina jídla, přičemž někdy je na vině rozhazovačnost nebo špatné plánování, jindy nedostatečný přístup k lednicím, mrazákům nebo jiným způsobům skladování. Vyhazování jídla se týká jak bohatých, tak chudých zemí. Největší část vyhozeného jídla, asi 60 procent, jde na vrub domácnostem. Více ZDE

Část Lomu ČSA na Mostecku se má stát národní přírodní památkou - Část území hnědouhelného Lomu ČSA na Mostecku, který čeká ukončení těžby uhlí a následná rekultivace, se má stát národní přírodní památkou, patnáctou v Ústeckém kraji. Vláda vyslechla informaci o návrhu ministerstva životního prostředí včetně návrhu plánu péče. S koncem dolování uhlí v lomu ČSA se počítá na přelomu let 2025 a 2026. Část území se ponechá přírodě, bude tam vodní plocha a část bude využita energeticky. Více ZDE

Nové domy a byty by měly častěji než nyní vznikat jako dřevostavby. Trojice ministerstev to navrhuje v novém strategickém dokumentu nazvaném Surovinová politika pro dřevo. Doporučuje také, aby přírodní materiál začaly více využívat stát a obce v rámci veřejných zakázek. Především kvůli jeho vlivu na životní prostředí. Více ZDE

Související:

Popularita dřeva ve stavebnictví roste, nejde jen o materiál minulosti

Připomínky: Surovinová politika pro dřevo

 Revoluce ve stavebnictví: nové normy povolí v Česku dřevostavby vysoké až 22 a půl metru

Papučka hopová, staropramenka opojná nebo broušenka novoborská. Tak se jmenují plastiky sochařky Veroniky Richterové vyrobené z PET lahví, které jsou aktuálně k vidění třeba na výstavě Nová PET Tropicana v pražské Botanické zahradě. „Lahve se musí umýt, odstranit etikety, vysušit, pak si je ukládám do archivu. Pro svou tvorbu musím mít velké zásoby,“ říká sochařka pro Radiožurnál. Více ZDE

Při těžbě nánosů je materiál těžen buď jako říční materiál, což je legislativní zkratka, vycházející z ust. § 14. odst. 1 písm. b) zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jako „VZ“ či „vodní zákon“), a označující písek, štěrk, bahno, valouny apod., těžené nikoliv jako odpad z koryta vodního toku, případně lze též nánosy těžit jako sediment, pokud hlavním účelem je odstranění tohoto materiálu z konkrétního místa v korytě či z plavební dráhy. Pokud je sediment pouze přesouván v rámci toku či vodní plochy, je výjimkou dle ust. § 2 odst. 1) písm. f) vyjmut z působnosti zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále též jako „ZO“ či „zákon“). V ostatních případech je sediment považován za odpad a při jeho nakládání musí správci toku či správci vodní cesty dodržovat platné předpisy na úseku odpadového hospodářství. ZDE

Několikaměsíční vyjednávání nových investic z Modernizačního fondu s Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropskou komisí završilo jednání Investičního výboru v Lucemburku. Výsledkem je schválení financování investic ve výši téměř 73 miliard korun. Prostředky získané z emisních povolenek směřují cíleně do oblastí, jako je energetika, doprava a průmysl, abychom mohli zvýšit energetickou účinnost, dekarbonizaci výroby a podpořit energetickou soběstačnost země. Spolu s aktuálně schválenými prostředky získala Česká republika z Modernizačního fondu dosud 267 miliard korun.

„Modernizační fond je pro nás klíčovým nástrojem v dosahování našich cílů v oblasti modernizace a energetické nezávislosti. Schválení dalších téměř 73 miliard představuje pro Českou republiku důležitý milník. Tyto prostředky nejenže posílí rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrobních podnicích i v domácnostech či teplárenství, ale nově také přispějí k dlouho očekávané modernizaci veřejné dopravy,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Nová fotovoltaika: 12 miliard na energii pro vlastní spotřebu podniků, 20 miliard pro rodinné a bytové domy v NZÚ

Do financování obnovitelných zdrojů energie poteče přes 32 miliard korun. Ze schváleného investičního balíčku z Modernizačního fondu je vyčleněno více než 12 miliard korun k vybudování fotovoltaických elektráren s výkonem od 50 kW do 5 MW, které budou sloužit pro řešení vlastních energetických potřeb podniků. Dalších téměř 20 miliard korun bude investováno do výstavby nových fotovoltaických elektráren na rodinných a bytových domech v rámci programu Nová zelená úsporám. To je pro představu přibližně 125 tisíc nových solárních elektráren na střechách rodinných domů. Tyto investice povedou k výrobě více než 2,11 gigawatthodin energie ročně a snížení emisí CO2 o 1 819 kilotun.

Vlaky, autobusy, trolejbusy a tramvaje na elektřinu nebo vodík. Na modernizaci veřejné dopravy půjde 22,4 miliardy

EIB rovněž schválila masivní investice do modernizace veřejné dopravy v Česku. Podpora z Modernizačního fondu ve výši 15,1 miliardy korun je určena na modernizaci kolejových vozidel s elektrickým či vodíkovým pohonem pro regionální osobní železniční dopravu. Dalších 7,3 miliardy korun bude investováno do nových vozidel pro městskou hromadnou dopravu, včetně bateriových či vodíkových autobusů, trolejbusů a tramvají nahrazujících běžné autobusové linky.

Podpora udržitelného průmyslu. Do teplárenství míří 12,5 miliardy, do průmyslu 6 miliard

Podporu od Evropské investiční banky získala také řada individuálních projektů směřujících k úsporám primární energie a dekarbonizaci českého průmyslu a teplárenství. „V oblasti teplárenství se podařilo obhájit investice ve výši 12,5 miliardy korun pro čtyři velké investiční projekty, z oboru průmyslové výroby uspěly tři projekty s investiční podporou ve výši 6 miliard korun,“ vypočítává ministr Hladík.

Mezi úspěšné teplárenské projekty se řadí projekt společnosti Mondi Štětí, který získal prostředky ve výši 3,1 miliardy korun. Projekt se zaměřuje na vybudování nového zdroje tepla se změnou palivové základny ze směsi hnědého uhlí a biomasy na biomasu. Zdroj bude provozován v konfiguraci s vysokoúčinnou kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Projekt povede ke snížení emisí CO2 o 89 % a spotřeby primární energie z neobnovitelných zdrojů o 95 %.

V oblasti průmyslu získal podporu ve výši 1,5 miliardy korun například projekt modernizace výroby kyseliny dusičné společnosti BorsodChem MCHZ. Projekt řeší výstavbu nové moderní linky na výrobu kyseliny dusičné s použitím technologií katalytického spalování zplyněného amoniaku. Koncepce linky umožňuje využití reakčního tepla pro výrobu páry, která bude sloužit pro vlastní pohon turbokompresoru a přebytek páry bude využit v parní turbíně pro výrobu elektrické energie. Modernizací se sníží produkce emisí CO2 o téměř 60 % a spotřeba energie o 35 %.

„Schválené individuální projekty v oblasti teplárenství povedou ke snížení emisí CO2 o 658 kilotun ročně a k úspoře primární energie z neobnovitelných zdrojů o 8 019 terajoulů ročně. Projekty z oblasti průmyslu přinesou další snížení emisí CO2 o 64 kilotun ročně a snížení konečné spotřeby energie o 772 terajoulů ročně. Přínosy dokládají účinnost a důležitost individuálních projektů, ale také potvrzují naše úsilí o dosažení cílů udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí,“ doplňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, jehož úřad je příjemcem prostředků z Modernizačního fondu a investice administruje.

Modernizační fond představuje zásadní zdroj finančních prostředků pro zajištění energetické nezávislosti Česka. Již nyní významně pomáhá průmyslovým odvětvím, elektrárnám, teplárnám, ale i běžným domácnostem s přechodem na zelenou energii z obnovitelných zdrojů. Spolu s aktuálně schválenými prostředky získala Česká republika z Modernizačního fondu dosud 267 miliard korun.

Jelikož se ze společenské udržitelnosti stalo významné téma, které čím dál více ovlivňuje i podnikatelské prostředí, budou se i členové statutárních orgánů muset stále častěji vypořádat s novými výzvami, souvisejícími se společenskými a environmentálními dopady jejich konání. Pokud zákonodárci zakotví požadavky na společenskou udržitelnost do příslušných právních předpisů, bude rozhodování statutárních orgánů jednodušší, jelikož budou muset jednat v souladu se zákonem. V opačném případě budou členové statutárních orgánů při svém rozhodování moci požadavky na společenskou udržitelnost zohlednit pouze v případech, kdy povedou k naplnění účelu obchodní korporace. Více ZDE

Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v Česku je podle Iniciativy pro zálohování nevyhnutelné. „Naším primárním vzorem jsou severské a pobaltské země. Každá země je unikátní a my ve výsledku musíme i tu inspiraci přizpůsobit naším podmínkám,“ říká Kristýna Havligerová z iniciativy. Nejen o tom, jak by celý systém mohl v případě zavedení fungovat a jaká je ideální výše záloh, se rozpovídala v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků. Více ZDE

Před pár týdny zkrachovala švédská firma Renewcell, jeden z nejslibnějších start-upů v oblasti recyklace módy. Z textilního odpadu začal vyrábět surovinu pro nové tkaniny. Trh mu předpovídal velkou budoucnost, protože značky potřebují materiály jako Renewcell's, aby splnily přicházející nařízení o udržitelnosti. Odběratelem a podporovatelem Renewcellu byl například řetězec H&M. Ovšem i ten dnes svádí zápas o svoji budoucnost. Příčinou je čínský Shein, který jde proti proudu udržitelnosti. Více ZDE

Čtěte také:

Klára Notaro: Příliš mnoho oblečení. Francouzský ministr versus levná móda z Asie

Zajímá vás, jak se vypořádat s povinnostmi týkajícími se odpadové legislativy? Komplexní jedno denní webinář pro původce odpadů a oprávněné osoby s certifikátem Univerzity Karlovy v Praze proběhne dne 13. května 2024 přes aplikaci Google Meet. Webinář nabídne přehled a praktické rady od zkušených lektorů, kteří mají hluboké znalosti v oblasti odpadové legislativy. Naši lektoři sami připravovali legislativu v této oblasti a někteří z nich pracovali nebo stále pracují na Ministerstvu životního prostředí.

Díky našemu kurzu, který je sestaven komplexně od zákonných povinností až po praktické postupy v oblasti legislativy odpadového hospodářství, získáte nejenom ucelený pohled, ale také certifikát od Univerzity Karlovy v Praze. Na kurzu společně projdeme legislativu od definice odpadů, přes konec odpadu a vedlejší produkty, nebezpečné odpady, povinnosti původců a oprávněných osob, zpětný odběr, legislativu specifických odpadových toků až po evidenci a hlášení odpadů.

Víc informací a možnost registrace naleznete ZDE.

Druhou Zprávu o kvalitě života a její udržitelnosti, která hodnotí naplňování strategického rámce Česká republika 2030 (ČR 2030) – tedy naplňování národních cílů udržitelného rozvoje za období 2021-2023 schválila vláda. K pozitivnímu pokroku došlo ve dvou třetinách cílů.

“Podle Zprávy si vedeme dobře mimo jiné v obecné a dlouhodobé míře nezaměstnanosti nebo v boji s nepůvodními invazními druhy. V posledních letech také vzrostla podpora obnovitelných zdrojů energie, infrastrukturu máme v dobrém stavu,” konstatuje ministr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že rozhodně je co zlepšovat. Celkové zjištění Zprávy je spíše kritické. Cíle v hospodářské oblasti značně poznamenaly geopolitické události posledních let.

„Materiálová, emisní a energetická náročnost ekonomiky představuje velkou výzvu budoucí konkurenceschopnosti ČR,“ doplňuje ministr Hladík a pokračuje: „Naše ekosystémy jsou pod značným tlakem intenzivního zemědělství a lesnictví, které způsobují degradaci půdy. Pozitivní trendy se naopak ukazují v rozvoji měst a obcí, kde se daří zmírňovat rozsah sociálního vyloučení a podporovat nízkoemisní dopravu. V sociální oblasti vykazujeme vysokou míru sociální nerovnosti žen a mužů, kterou má Česko bohužel jednu z nejvyšších v EU. Naše vláda proto na konci minulého roku schválila historicky první dokument, který se zaměřuje na rovné odměňování žen a mužů – Akční plán rovného odměňování žen a mužů 2023-2026 a v návaznosti na něj chystáme novelu zákoníku práce.“

Zpráva o kvalitě života a její udržitelnosti pravidelně vyhodnocuje naplňování strategického rámce ČR 2030, který globální Agendu 2030 převádí do národního kontextu. K analýze pokroku ve strategických a specifických cílech se využívá zejména sada indikátorů, jež je dostupná na webu https://www.sdg-data.cz/, který vytvořila Česká informační agentura životního prostředí (CENIA). CENIA zajistila ukládání datových sad a metadat, vizualizaci indikátorů udržitelného rozvoje, klasifikaci dat a jejich publikaci na nově vytvořeném webu. Web je určený pro zájemce o udržitelný rozvoj z řad veřejnosti i odborníků a úředníků státní správy. Pro lepší orientaci ve stovkách záznamů nabízí web přístup k indikátorům udržitelného rozvoje jak hierarchicky, kdy jsou indikátory seřazeny od cílů, podcílů a klíčových oblastí po jednotlivé indikátory, tak i přes kategorie, atributy a štítky. K dostupným indikátorům je vytvořena vizualizace, připojená podkladová data ke stažení a metadata. Vizualizace jsou interaktivní, umožňují filtrovat data a vytvářet pohledy podle atributů. Web je dvoujazyčný v české a anglické verzi. Data pro vyhodnocení sbírá Český statistický úřad a expertní analýzu klíčových oblastí provádí MŽP. První hodnotící zprávu schválila vláda na počátku roku 2021 a druhou v únoru 2024.

Obě hodnotící zprávy vychází ze strategického rámce ČR 2030 z roku 2017. MŽP během roku 2023 připravilo aktualizaci ČR 2030, která reflektuje změny posledních let a nové trendy a výzvy. Materiál nyní čeká na schválení vládou. Všechny zmiňované dokumenty k udržitelnému rozvoji jsou k dispozici na webu www.cr2030.cz. Informace o dalších aktuálních tématech najdete i na sociálních sítích Facebook a Instagram.

Zpráva je k dispozici ZDE.