Vysloužilá elektrozařízení, zejména ta, která končí na skládkách, představují vážný ekologický problém. A v budoucnu se situace může razantně zhoršit, pokud již dnes neučiníme opatření. Ke snížení produkce elektroopadu můžeme přispět každý svým osobním dílem, účinnou pomocí jsou však také legislativní opatření. Jaké nařízení, směrnice a zákony související s tématem odpadní elektroniky přinesl rok 2023?

Elektroodpad se v současné době řadí mezi vůbec nejrychleji rostoucí kategorie odpadu na světě. Podle předpovědí založených na datech ze zprávy The Global E-Waste Monitor, kterou ve spolupráci s dalšími organizacemi vydává Institut OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR), by jeho roční světová produkce mohla v roce 2030 dosáhnout až k 75 milionům tun. Oproti roku 2014, kdy se globální produkce odpadních elektrozařízení začala sledovat, se jedná o téměř dvojnásobné množství. Pokud toto tempo vydrží, v roce 2050 by na Zemi mohlo přibýt neuvěřitelných 110 milionů tun vysloužilé elektroniky.

Tsunami elektroodpadu je proto nutné se rezolutně postavit. Pomáhá nejen osvěta veřejnosti, ale i nová nařízení a zákony, jejichž cílem je buď snížení elektroodpadu, nebo eliminace škodlivých dopadů vyhozených elektrozařízení na přírodu či lidské zdraví. Jaká nová legislativa týkající se elektroodpadu přibyla v roce 2023?

Končí zářivky s nebezpečnou rtutí i energií plýtvající halogenky

Když v roce 2009 vstoupilo v platnost nařízení o konci žárovek s wolframovým vláknem, zvedla se vlna nevole, která má své dozvuky dodnes. Postupné omezování světelných zdrojů však pokračuje dál a během roku 2023 se konec výroby a importu dotknul celé řady i poměrně hojně používaných typů svítidel, jako jsou například lineární zářivky T5 a T8. Společně s nimi „končí“ třeba také halogenové žárovky G9, G4 a GY6.35.

Ve všech případech ukončení výroby a importu různých typů svítidel hraje hlavní roli ekologie. Wolframové a halogenové žárovky jsou málo efektivní a spotřebovávají zbytečně mnoho elektřiny, zde tudíž jde o hledisko šetření s energiemi. Se zářivkami se pak pojí především rizika pro přírodní prostředí a lidské zdraví, protože obsahují rtuť a toxické luminofory.

„Právě pro obsah nebezpečných látek spadají zářivky do režimu takzvaného zpětného odběru. Když doslouží, mají správně putovat do speciálních sběrných nádob a k recyklaci. Bohužel, dle dostupných dat se správně a ekologicky vysloužilých světelných zdrojů zbavuje jen asi polovina tuzemských spotřebitelů,“ uvádí Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém, která je jedním z kolektivních systémů zajišťujících sběr odpadních elektrozařízení působících v České republice.

Univerzální nabíječka může ušetřit až 11 tisíc tun elektroodpadu ročně

V červenci 2023 odsouhlasila česká vláda návrh Evropské komise pro zavedení jednotného nabíjecího konektoru pro chytré mobilní telefony a další osobní elektroniku. Univerzálním napájecím portem se stanou kabely a konektory s koncovkou USB-C. Do 28. prosince 2024 s nimi musejí být kompatibilní například všechny mobilní telefony, tablety, digitální fotoaparáty, sluchátka, přenosné reproduktory, klávesnice, myši, ruční videoherní konzole a další drobnější elektronika. Do konce dubna 2026 pak také notebooky.

Myšlenka univerzálního napájecí portu cílí jednoznačně na omezení elektroodpadu. Podle dat Evropského parlamentu z roku 2022 se v Evropě ročně vyhodí asi 11 tisíc tun starých nabíječek. „Z celkového množství odpadních elektrozařízení vygenerovaných zeměmi sedmadvacítky to sice představuje jen malý zlomek, jde však o důležitý krok, který může výrobcům elektroniky ukázat, že nehospodárnost nebude nadále tolerována,“ komentuje téma Petr Kubernát.

Nové nařízení o bateriích pomůže šetřit cenné přírodní zdroje

V červenci 2023 přijala Rada Evropské unie nové nařízení o bateriích, které zavádí pravidla pro celý životní cyklus baterií, od jejich designu přes výrobu až po opětovné využití a nakládání s těmi použitými. Nová legislativa nahradila směrnici z roku 2006 a zavádí například přísnější cíle pro sběr odpadních přenosných baterií nebo povinné minimální úrovně recyklovaného obsahu u průmyslových baterií, SLI baterií a baterií elektrických vozidel. „Znamená to, že podle nových pravidel bude muset být v nových bateriích znovu použito minimálně 16 procent kobaltu, 85 procent olova, 6 procent lithia a 6 procent niklu,“ popisuje Tomáš Pešek ze společnosti REMA Battery, která se v České republice stará o sběr a recyklaci odpadních baterií a akumulátorů.

Významným bodem nové legislativy jsou rovněž cíle pro využití lithia z odpadních baterií. V příštích letech se totiž očekává strmý nárůst produkce lithiových baterií. Podle společnosti Allied Market Research by měl v roce 2032 trh s Li-ion akumulátory dosáhnout hodnoty asi 189 miliard USD – pro srovnání, v roce 2022 byla hodnota tohoto trhu odhadnuta na zhruba 46 miliard USD. Zvýšená spotřeba lithiových baterií s sebou samozřejmě přinese i rostoucí produkci odpadních baterií. „Do roku 2027 by mělo být z odpadních baterií využito 50 procent lithia a do konce roku 2031 celkem 80 procent. Pokud se toho podaří dosáhnout, bude to znamenat výrazné ušetření cenných přírodních zdrojů,“ komentuje Tomáš Pešek z REMA Battery.

O společnosti REMA Systém

Hlavními aktivitami společnosti REMA Systém jsou služby zabezpečující zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrických a elektronických zařízení, jde například o pračky, lednice, televizory, počítače, tiskárny, mobilní telefony a další přístroje. Ve spolupráci se společností REMA Battery navíc umožňuje i zpětný odběr odpadních baterií a akumulátorů.

Svým klientům REMA nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pomoc a jednoduché vyřešení starostí s nepotřebnými či vysloužilými elektrospotřebiči. V oblasti ochrany životního prostředí REMA působí od roku 2005, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrozařízení.

Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.

V Česku by měly do budoucna vznikat energetické komunity, které budou moci mezi sebou sdílet místně vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů prostřednictvím distribuční sítě. Bude také možné sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu. Příslušnou novelu energetického zákona, přezdívanou Lex OZE II, schválil Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vydalo prosincové číslo Věstníku. Desátá částka v tomto roce obsahuje: Sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP o autorizovaných osobách (úplný seznam k 15. 12. 2023) ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů a dále Metodiky samostatného oddělení bezpečnosti a krizového řízení „Metodika hodnocení plochy zeleně, její druhové skladby a hodnocení stavu ve městech s cílem snížení dopadů meteorologických extrémů“ a „Hodnocení městského klimatu, zvláště tepelného ostrova (a postupy a opatření pro omezení negativních dopadů meteorologických extrémů na obyvatele a životní prostředí)“. Aktuální číslo Věstníku naleznete zde.

Elektrárny Opatovice zaznamenaly důležitý úspěch ve snaze získat povolení k stavbě velké spalovny komunálních odpadů ve východních Čechách. Nezávislý posudek ministerstvu životního prostředí nyní doporučil, aby stavbu podpořil, více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

O komunální odpad bude boj, na Mělnicku se rojí záměry spaloven

Celková produkce odpadů dosáhla v Česku v roce 2022 hodnoty 39,2 milionu tun, meziročně poklesla o zhruba 0,3 %. Komunálního odpadu bylo vyprodukováno 5,4 milionu tun, tedy o 1,3 % více než v roce předešlém.

Z množství celkové produkce odpadů tvořily 60,9 % odpady minerální, tedy stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Druhou největší měrou se na vyprodukovaných odpadech podílel kovový odpad (13,4 %), následovaný směsným odpadem (11,3 %) a nekovovým odpadem s podílem 7 %. Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (51,1 %), odpadních plastů (22,7 %), skleněného odpadu (11,2 %) a odpadu ze dřeva (9,8 %). Zbývající část nekovového odpadu obsahoval pryžový odpad, textilní odpad a odpad obsahující polychlorované bifenyly (PCB), spadající do kategorie nebezpečných odpadů. Nebezpečné odpady tvořily celkově necelá 4 % vyprodukovaného odpadu. V absolutním vyjádření to bylo 1,56 milionu tun a oproti roku 2021 se jednalo o více než 10% pokles.

Při pohledu na krajské srovnání produkce odpadů bylo v roce 2022 nejvíce odpadů vytvořeno ve Středočeském kraji (5,3 mil. tun), nejméně pak v Karlovarském kraji (0,6 mil. tun). Při zohlednění počtu obyvatel se na první příčku dostal kraj Jihomoravský se 4 385 kilogramy odpadu na jednoho obyvatele. Celorepublikový průměr činil 3 643 kg na jednoho obyvatele. Nebezpečných odpadů bylo v tuzemsku na jednoho obyvatele v roce 2022 vyprodukováno 145 kg. Nejvíce v Moravskoslezském kraji, a to 284 kg na obyvatele. Nejméně nebezpečného odpadu bylo vytvořeno v Praze, a to 67 kg na obyvatele.

Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 3,9 milionu tun z obcí, respektive od občanů, kterým sběr odpadu obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 421 kilogramy na osobu. Z celkového množství komunálních odpadů tvořily směsné odpady 59,1 %, nekovové odpady 16,1 % a odpady živočišného a rostlinného původu 15,8 %. Největší část nekovových odpadů pak tvořil s podílem 45,5 % odpad z papíru a lepenky, 22,9 % zaujímaly odpadní plasty a 19,1 % skleněný odpad. Minoritními složkami nekovových komunálních odpadů pak byly odpady ze dřeva s 8 % a textilní odpad s 4,5 %. Nebezpečných komunálních odpadů bylo vytvořeno 9 242 tun, přičemž v meziročním srovnání se jedná o pokles o 12,3 %.

Oproti roku 2021 kleslo množství importovaného odpadu o 3,4 %. Z Česka bylo vyvezeno téměř 3,4 mil. tun odpadu, přičemž více než 70 % tvořil kovový odpad.

Podrobné informace přináší nová publikace Produkce, využití a odstranění odpadů - 2022.

Dne 18. prosince 2023 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/2749 ze dne 11. prosince 2023, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro jatka a průmysl zpracovávající vedlejší produkty živočišného původu a/nebo jedlé vedlejší produkty.

Dokument ke stažení:

OJ L_202302749 CS TXT.pdf (1.09 MB)

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci k systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) – aktualizace pravidel pro přidělování bezplatných povolenek. Jako součást balíčku „Fit for 55“ došlo k revizi směrnice ETS, aby byla v souladu s novým cílem EU stanoveným v evropském právním rámci pro klima, jímž je snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 (ve srovnání s úrovněmi z roku 1990). V návaznosti na tuto revizi musí Evropská komise aktualizovat několik regulačních aktů pro provádění systému ETS. Cílem této iniciativy je aktualizovat pravidla pro přidělování bezplatných povolenek.

Dokument ke stažení:

EU 1_24 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2023)8322586

EU 1_24 EK Příloha

Země Evropské unie a europoslanci se shodli na nové emisní normě, oznámil Evropský parlament. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy, mimo jiné české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií. Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu. Více ZDE

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se včera zúčastnil zasedání Rady EU pro životního prostředí. Hlavním tématem Rady byla nová politika EU v oblasti snižování odpadů z obalů, kde se členským státům po zhruba rok trvajícím vyjednávání podařilo přijmout společnou pozici. Ministři dále diskutovali o připravovaném právním rámci pro monitorování půdy a o novém návrhu k monitoringu evropských lesů.

Ministři životního prostředí se shodli na obecném přístupu k nařízení o obalech a obalových odpadech, nadcházející belgické předsednictví tak získalo mandát k zahájení tzv. trialogů s Evropským parlamentem. České republice se díky aktivnímu přístupu Ministerstva životního prostředí podařilo do obecného přístupu promítnout řadu priorit a úprav, což našemu státu umožnilo podpořit obecný přístup.

„Cílem našeho úsilí je předcházet vzniku obalových odpadů, podporovat vysoce kvalitní recyklaci a vytvářet trh s druhotnými surovinami,” uvedl ministr životního prostředí Hladík s tím, že nové nařízení má také zlepšit informovanost spotřebitelů a vytvořit nové obchodní příležitosti.

Nařízení přináší celou řadu novinek, mimo jiné zákaz některých obalových formátů, omezení volného prostoru v obalech, povinný recyklovaný obsah v řadě typů obalů, povinné cíle pro opakované použití pro řadu typů obalů, cíle pro omezení obalového odpadu na úrovni členských zemí, povinnou plnou recyklovatelnost, kompostovatelnost obalů a další.

Dalším bodem programu byla politická rozprava o směrnici o monitorování a odolnosti půdy. „Degradace půd je celoevropským problémem a bohužel se nevyhýbá ani České republice, kde je až 44 % půd nezdravých. Vítám proto návrh směrnice o monitorování a odolnosti půdy, jehož cílem je tento stav zlepšit. Ačkoliv Česká republika již stav půdy sleduje, tento monitoring se netýká všech druhů půd,“ uvedl ministr Hladík s tím, že však není přesvědčen, že je skutečně nezbytné sledovat na všech půdách stejný výčet deskriptorů, jak navrhuje předložený text. „Vhodnější a méně nákladné by podle mě bylo adaptovat výčet deskriptorů na konkrétní typ půdy nebo na způsob jejího využití,“ doplnil.

Česká republika také na jednání vyjádřila silnou podporu tomu, aby se návrh více věnoval problematice záborů půdy, které mají významný vliv na ekosystémové služby, jež půda poskytuje. „Návrh vůbec neřeší zábory půd, což je pro nás velmi důležité,” uvedl ministr Hladík. ČR by rovněž uvítala, aby návrh více akcentoval princip „znečišťovatel platí“. Zároveň je třeba zdůraznit řešení erozí půdy, ať už vodní eroze, větrné či posklizňové. Vyjednávání budou nyní pokračovat, přičemž společná pozice Rady by mohla být přijata v červnu 2024.

Evropská komise dále ministrům představila nový návrh nařízení o rámci pro monitorování odolnosti evropských lesů, ke kterému následně proběhla první výměna názorů. „Udržitelné obhospodařování lesů je pro nás důležitým tématem, a to i s ohledem na plnění cílů přijatých v prosinci 2022 v rámci Globálního rámce pro ochranu biodiverzity,“ zdůraznil ministr Hladík. Přestože Česká republika obecně souhlasí s cíli návrhu, považuje za důležité, aby systém monitoringu nepřinášel neúměrnou finanční a administrativní zátěž a aby byly maximálně využity existující národní systémy. Bude také třeba vyjasnit řadu nejasností, které návrh Komise obsahuje. Další diskuze by měla probíhat v rámci Rady pro zemědělství, kde bude za ČR vyjednávat Ministerstvo zemědělství.

Španělské předsednictví také informovalo ministry a ministryně o aktuálním stavu vyjednávání s Evropským parlamentem o legislativě zaměřující se na kvalitu ovzduší a na certifikaci pohlcování uhlíku. Zástupci členských zemí projednali výsledky nedávných významných mezinárodních zasedání, včetně nedávno skončené klimatické konference COP 28, které se ministr Hladík osobně zúčastnil.

Součástí programu ministra životního prostředí byly také bilaterální jednání s Portugalskem a Polskem.

Související:

Packaging and packaging waste: Council adopts its negotiating position on new rules for more sustainable packaging in the EU

Nápojové firmy tak musí nakupovat recyklovaný materiál ze zahraničních zdrojů. Přesto Plzeňský Prazdroj dokázal v tuzemsku navýšit podíl recyklovaného hliníku v plechovkách již na 60 % a u značky Pilsner Urquell dokonce na 75 %. Další výraznější růst podílu recyklátu, který by pomohl snížit uhlíkovou stopu plechovek, ale brzdí právě nízká míra recyklace použitých plechovek. Čerstvá zkušenost ze Slovenska přitom ukazuje, že zálohování plechovek dovoluje velmi rychle a efektivně přeměnit vysbírané obaly na nové. Díky tomu jsou všechny plechovky, které nyní Prazdroj prodává na Slovensku, již ze tří čtvrtin vyrobeny z recyklovaného hliníku, čímž snížil jejich uhlíkovou stopu oproti plechovkám na českém trhu o polovinu. Více ZDE

EK před dvěma týdny vydala Prováděcí rozhodnutí Komise, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet, ověřování a předkládání údajů o obsahu recyklovaného plastu v plastových nápojových lahvích na jedno použití. Zde se EK zavázala, že do 31. března 2024 navrhne změnu tohoto rozhodnutí a zohlední i recyklovaný plast pocházející z dalších druhů recyklace definovaných v čl. 3 bodě 17 směrnice 2008/98/ES.

Svět se shodl na postupném odklonu od fosilních paliv směrem k uhlíkové neutralitě. V Dubaji skončila klimatická konference COP28 a byl přijat klíčový dokument. Navazuje na Pařížskou dohodu: cílem je udržet oteplení planety pod jedním a půl stupněm Celsia oproti začátku průmyslové éry. Jedná se opravdu o historickou dohodu, která povede ke zlepšení klimatické situace? A jaké dopady budou mít závěry konference na Českou republiku? Ptejte se i vy a sledujte 90´ČT24 - záznam pořadu (27 minuta) ZDE

USA se rozhodly ukončit projekt, v rámci nějž byl obyvatelům poskytován adresář míst, na která je možné odnést plastové sáčky, filmy atd. za účelem recyklace. Důvodem je skutečnost, že velké množství těchto plastů se ve skutečnosti vůbec nerecyklovalo. „Recyklace plastových fólií byla po desetiletí propastným selháním a je důležité, aby společnosti vyrábějící plasty přestaly lhát veřejnosti. Konečně vyšla najevo pravda,“ konstatovala prezidentka Beyond Plastics Judith Enck. Vše „prasklo“ letos v květnu, kdy zpravodajská televize ABC News díky sledovacím štítkům zjistila, že spousta plastových odpadků odevzdaných na sběrných místech skončila na skládkách, ve spalovnách. Více ZDE

Není nutné vše měnit. Audi nabízí službu opravy poškozených dílů

Běžnou praxí při opravách aut je dnes vadnou či poškozenou součástku vyměnit za novou. V případě, že je problém jen v malé její části, se to může jevit zbytečně drahé či neekologické, ovšem ve většině případů – jde-li ten díl sehnat – je to nejjednodušší a nejrychlejší řešení. Automobilka Audi nyní přichází s novou službou opravy poškozených dílů. Pojmenovala ji Repair Concept a jejím principem je, že místo výměny celku bude díl opraven přímo u jeho výrobce. Automobilka slibuje až osmdesátiprocentní úsporu nákladů oproti nákupu nového originálního dílu. Výhodné to je zejména u drahých součástek, jako jsou infotainmenty nebo filtry DPF. Více ZDE

Analýza odpadu v Žatci: Jen třetina objemu je v černých kontejnerech správně!

Zkrátka: plast, papír, sklo, oděvy, k tomu trochu plechu a nebezpečného odpadu. A jen tak okrajově také typický směsný odpad. Řečí čísel: na sídlištích v Žatci tvoří směsný komunální odpad v černých kontejnerech jen třetinu obsahu, naopak dvě třetiny jsou tvořené odpadem k recyklaci. To vše ukázala detailní analýza tří černých odpadových kontejnerů z ulic Růžová, Jabloňová a Husova, tedy z nejobydlenějších žateckých lokalit, kterou provedli pracovníci svozové společnosti Marius Pedersen ve spolupráci s městem na konci listopadu. Druhá část analýzy proběhne na jaře, kdy se detailně probere obsah nádob od rodinných domů. Více ZDE

Čtyři kilometry od centra Ostravy je zaděláno na skandál. Do haldy s prohořívající hlušinou se navážely stovky tisíc tun odpadu. Odborníci mají obavy, aby se oheň nerozšířil na sousední skládku vysoce nebezpečných chemických kalů. Více ZDE

Evropská Rada a Evropský parlament dosáhly dne 14.12. 2023 prozatímní dohody o směrnici o náležité péči o udržitelnosti podniků (CSDDD), jejímž cílem je posílit ochranu životního prostředí a lidských práv v EU i ve světě. Směrnice o due diligence stanoví povinnosti pro velké společnosti týkající se skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí, a to s ohledem na jejich vlastní činnost, činnost jejich dceřiných společností a činnosti prováděné jejich obchodními partnery. Více ZDE

Čtěte také:

Velké firmy budou muset dbát na životní prostředí a lidská práva, shodla se EU

Ve středu ráno skončila 28. konference OSN o změně klimatu v Dubaji (COP28). Celkem 198 států světa se dohodlo na dalších opatřeních proti změnám klimatu, zejména vůbec poprvé se všechny zapojené země shodly na odchodu od využívání fosilních paliv. Dohodly se také na růstu celosvětového využívání obnovitelných zdrojů energie a podařilo se schválit závěry historicky prvního hodnocení cílů Pařížské dohody, tzv. Global Stocktake.

„Jednání na klimatické konferenci přineslo úspěch. Celý svět se po složitém vyjednávání shodl na ztrojnásobení obnovitelných zdrojů, zdvojnásobení energetické účinnosti, postupném odchodu od fosilních paliv i modernizaci prostřednictvím využití obnovitelných zdrojů, jádra, ukládání a využívání uhlíku. Stejně tak na podpoře vodíku. Kombinace těchto opatření má za cíl celosvětově dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality,“shrnuje výsledky COP28 ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který se zúčastnil závěrečného ministerského vyjednávání.

Hlavním tématem klimatické konference v Dubaji byla jednání o prvním globálním hodnocení implementace Pařížské dohody. To se dělá po pěti letech od zveřejnění závazků jednotlivých zemí. Vzhledem ke stále rostoucím globálním teplotám a růstu emisí téměř 200 zemí světa přijalo dohodu o dalším postupu, jak zvýšit úsilí k udržení globálního růstu teplot pod 1,5 stupně Celsia.

Hlavními nástroji je ztrojnásobení celosvětové kapacity obnovitelných zdrojů energie a zdvojnásobení celosvětového průměrného ročního tempa zvyšování energetické účinnosti do roku 2030, dále postupný odchod od spalování uhlí a přechod k energiím s čistými emisemi, a to nejpozději do poloviny století. K tomu se mají využívat především obnovitelné zdroje energie, jaderná energetika, ale i technologie na snižování a odstraňování emisí, jako je zachycování a využívání nebo ukládání uhlíku. Konec fosilních paliv má také zrychlit v oblasti silniční dopravy, především díky rozvoji infrastruktury a rychlého přechodu na vozidla s nulovými a nízkými emisemi. Text dohody zmiňuje také snižování emisí dalších látek kromě oxidu uhličitého, zejména emisí metanu do roku 2030. Zároveň má dojít k ukončení neefektivních dotací na fosilní paliva.

„Na jednání v Dubaji se také potvrdilo, že směr zelené modernizace, kterou si Evropa nastavila během českého předsednictví, se daří Evropské unii promítnout do globálních závazků,“dodal ministr Hladík.

Během klimatické konference se ministr Petr Hladík zúčastnil nejen vyjednávání, ale vedl také řadu bilaterálních setkání. „Velmi si cením hlavně setkání s ukrajinským ministrem životního prostředí. Probrali jsme koordinovanou globální reakci k odsouzení a řešení škod na životním prostředí způsobených válečným konfliktem, kterou jako ČR podporujeme. Myšlenku vytvoření efektivního nástroje hodnocení těchto škod vnímám jako zásadní. Protože poškozování životního prostředí nemá hranice,“uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík. Ukrajina na konferenci uspořádala setkání ministrů životního prostředí z celého světa. „Já i další ministři jsme jasně ukázali, že Ukrajina není sama a má ve světě velkou podporu,“ doplnil ministr.

Poprvé se setkal také se svým novým slovenským protějškem Tomášem Tarabou, probrali možnosti budoucí spolupráce jak v oblasti dekarbonizace, tak ochrany vod. Bilaterální jednání proběhlo také s ministry Otarem Shamugiou z Gruzie a Vladimirem Martinovićem z Černé hory, čímž mimo jiné ministr Hladík vyjádřil podporu směřování obou zemí k členství v Evropské unii. S belgickým ministrem Alainem Maronem pak probral priority nadcházejícího belgického předsednictví Radě EU.

Hned na začátku samotné klimatické konference se Česká republika připojila k padesáti zemím světa, které usilují o ukončení využívání uhlí v energetice do roku 2030, potažmo u některých zemí do roku 2040. „Současný závazek vlády ukončit spalování uhlí do roku 2033 je stále aktuální, ale chceme s ostatními členy spolupracovat a sdílet zkušenosti, například v otázce spravedlivé transformace uhelných regionů, která v naší republice funguje,“popsal ministr Hladík. K Alianci se tento rok připojily také Spojené státy americké. Právě samotné připojení k Alianci se stalo tématem schůzky ministra Hladíka s kongresmany Sněmovny reprezentantů USA.

Ministr Hladík se na klimatické konferenci setkal také se zástupkyněmi Programu Mladých delegátů ČR do OSN. Ti se účastní zahraničních setkání, kde reprezentují nejen zájmy mladých lidí. „Na COP28 jsme přijely reprezentovat hlas mladých Čechů a Češek. S panem ministrem jsme mluvily primárně o důležitosti zapojení mladých lidí do utváření klimatické politiky, která je naprosto zásadní pro budoucnost našeho světa. Shodli jsme se, že multilaterální systém a OSN mají nezbytnou roli při hledání řešení pro klimatické výzvy 21. století. Na setkání jsme panu ministrovi také představily klimatické návrhy pro COP28, které jsme připravily společně s více než 20 mladými delegáty z dalších zemí Evropy,”uvedla Zuzana Hellerová, Mladá delegátka ČR do OSN.