Cirkulární řešení umožní do roku 2050 snížit ekvivalent emisí oxidu uhličitého v klíčových průmyslových sektorech v Evropské unii až o 65 procent, tvrdí studie Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN). Zároveň prý ušetří až 30 procent investičních i energetických nákladů oproti scénáři založenému na zavedení nových procesních technologií. Více ZDE

Studie stažení:

Role cirkulární ekonomiky v dekarbonizaci českého průmyslu (CZE)

Role cirkulární ekonomiky v dekarbonizaci českého průmyslu (ANJ)

Role cirkulární ekonomiky v dekarbonizaci českého průmyslu (přehled)

Dekarbonizace je pro český průmysl výzva, ve výsledku se mu ale vyplatí, říkají experti. Snižování emisí jde totiž ruku v ruce s úsporami a útlumem fosilních paliv, které se dosud dovážely zejména z Ruska. Český průmysl se v poslední době potýká s nárůstem cen energií a s jejich nejistými dodávkami. Částečné řešení problému představuje dekarbonizace, tedy provádění úsporných opatření a využívání energie z obnovitelných zdrojů. Více ZDE

Minimalizovat vznik odpadů, a pokud nějaké vzniknou, tak je přeměnit na zdroje, to je základní myšlenka cirkulární ekonomiky, na kterou se teď soustředí i Pardubický podnikatelský inkubátor. Základy cirkulární ekonomiky zná každý z nás, někdy jen pod jiným pojmem. „Dříve jsme sbírali papír, to už byl takový začátek. Říkalo se tomu ekologie, recyklace a dnes se to přeneslo do toho slova cirkulární. Proti lineárnímu, kdy máme nějaký začátek suroviny a její konec většinou na skládce, se teď snažíme z té úsečky udělat kruh, aby co nejvíc suroviny, která byla na vstupu k jakémukoliv produktu, jsme dostali jednoduše zpět do oběhu k použití,“ říká ředitel Pardubického podnikatelského inkubátoru Jiří Janků. Více ZDE

Členské státy OSN a partneři minulý týden vyjednávali v Uruguayi o nové celosvětové mezinárodní smlouvě, která má snížit znečištění plasty na souši i v mořích. Jde o začátek procesu, který by měl do dvou let přinést plně závazný dokument upravující výrobu, zpracování i recyklaci plastů. České předsednictví tu spolu se Švédskem vyjednávalo za celou EU.

Globální dohoda, která by řešila plastové znečištění celosvětově zatím neexistuje, očekávání jsou proto vysoká. V uruguayském Punta del Este k tomu 28. listopadu – 2. prosince poprvé zasedal Mezivládní vyjednávací výbor pod patronátem Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Šlo o první z pěti setkání, na jehož konci by v roce 2024 měl být nový mezinárodní právně závazný dokument pro boj s plastovým znečištěním včetně mořského prostředí.

Znečištění obecně představuje jednu z největších výzev v oblasti životního prostředí spolu s probíhající ztrátou biodiverzity a změnou klimatu, přičemž plastové znečištění je jedním z jeho nejnaléhavějších a nejviditelnějších aspektů. Od 70. let minulého století došlo ve světě k masivnímu nárůstu produkce plastů a s tím spojeného znečišťování životního prostředí.

„Podle OECD se celosvětová produkce a spotřeba plastů do roku 2060 ztrojnásobí, bude-li dosavadní vývoj pokračovat. Je jasné, že spolu s výrobou a spotřebou poroste významně i plastové znečištění, proto musíme tento rostoucí trend zvrátit a zabránit tak nevratnému poškozování globálního životního prostředí a také lidského zdraví," říká náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík.

Pro EU a její členské státy je klíčové, aby se nová dohoda zabývala celým životním cyklem plastových materiálů i samotných výrobků od stádia výroby, jejich používaní, až po vznik odpadu. Kromě toho se má také zaměřit na environmentální dopady způsobené mikroplasty.

Navrhovaná opatření budoucí mezinárodní dohody mají dopomoci k dosažení efektivního oběhového hospodářství v oblasti plastů. V Uruguayi se výbor shodl, že celý proces musí být inkluzivní – bude nezbytné zapojení všech relevantních partnerů z řad průmyslu, vědecké obce i nevládních organizací.

Česká inspekce životního prostředí uložila pokutu 160 tisíc korun fyzické osobě oprávněné k podnikání, která jako provozovatel autovrakoviště umístěném na pozemcích v k.ú. Kostelec nad Orlicí postupovala v rozporu s platným provozním řádem schváleným rozhodnutím příslušného krajského úřadu.

Podnikatel prokazatelně nakládal s 93 autovraky mimo místa určená tímto provozním řádem v dubnu roku 2022, kdy v zařízení inspekce odhalila i autovraky přijaté již v roce 2018. Výše popsaným jednáním došlo k překročení stanovené kapacity zařízení.

Většina autovraků (odpad kategorie nebezpečný) byla na vrakovišti umístěna bez jakéhokoli zabezpečení proti vstupu nepovolaných osob. Žádná z ploch, na kterých se vozidla s ukončenou životností nacházela v rozporu s provozním řádem, nebyla vodohospodářsky zabezpečena a pod těmito vozidly nebyly umístěny ani záchytné vaničky pro případný únik provozních kapalin. „Nerespektování provozních podmínek stanovených provozním řádem výrazně zvyšovalo riziko ohrožení životního prostředí a ve svém důsledku mohlo vést až k poškození jeho jednotlivých složek,“ uvedl ředitel oblastního inspektorátu v Hradci Králové Lukáš Trávníček.

Kromě výše zmíněného královehradečtí inspektoři na místě odhalili několik dalších pochybení: nevedení provozního deníku zařízení, nevedení řádné průběžné evidence o odpadech a u autovraků před jejich předáním konečnému zpracovateli nebyl zničen VIN kód. Na informační ceduli zařízení navíc nebyly uvedeny veškeré požadované údaje. Podnikatel nezajistil, aby byly nebezpečné odpady označeny v souladu se zákonem o odpadech a nevkládal dálkovým přístupem do informačního systému MA ISOH* fotodokumentaci přijímaných autovraků ve stanoveném časovém rozsahu.

Provozovatel autovrakoviště se proti rozhodnutí inspekce neodvolal a rozhodnutí tak nabylo dne 9. září 2022 právní moci.

* MA ISOH - Modul Autovraky Informačního systému odpadového hospodářství - je on-line informační systém pro evidenci vybraných vozidel s ukončenou životností (autovraků) a vychází z požadavků vyhlášky č. 345/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností, v platném znění. Do informačního systému lze nahlédnout a zkontrolovat, zdali je vozidlo nebo potvrzení, které zpracovatel autovraků vydal, evidováno v databázi ekologicky odstraněných vozidel.

Navržená právní úprava je rozdělena do dvou hlavních bodů. Prvním z nich je rozšíření seznamu znečišťujících látek sledovaných pro účely ohlašování do IRZ v únicích do vody (příloha č. 1), a to o per- a polyfluorované uhlovodíky (PFAS). Druhým bodem předkládaného návrhu je snížení prahové hodnoty pro ohlašování do IRZ ohledně přenosů kyanidů v odpadech (příloha č. 2), a to ze stávajících 500 kg/rok na 50 kg/rok. Kyanidy jsou vysoce nebezpečné látky, a to zejména pro vodní prostředí. Vzhledem k tomu, že se úniky a přenosy znečišťujících látek ohlašují do IRZ za období kalendářního roku a musí být od začátku daného roku sledovány, se účinnost nařízení vlády navrhuje k 1. lednu 2024, přičemž dle přechodných ustanovení se nová právní úprava použije poprvé pro ohlašování do IRZ za rok 2024, tj. ohlášení v roce 2025.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Důvodová zpráva
• Platné znění
• RIA

Výbory SEAC a RAC podpořily navrhované omezení olověných střel při lovu a venkovní sportovní střelbě a používání olova při rybolovu. Omezení by mohlo zabránit úniku více než 600 tisíc tun olova do životního prostředí.

Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC) přijal konečné stanovisko k navrhovanému omezení používání olověných střel pro lov a venkovní sportovní střelbu, ale také k používání olova v rybářském závaží a návnadách. Výbor pro posuzování rizik (RAC) přijal stanovisko k tomuto návrhu v červnu 2022.

Podle výboru RAC používání olova při těchto činnostech představuje pro lidi, volně žijící živočichy (zejména ptáky) a životní prostředí riziko, které není dostatečně kontrolováno. Oba výbory se shodly na tom, že nejvhodnějším celoevropským opatřením ke snížení tohoto rizika je omezení podle nařízení REACH.

Výbor SEAC dospěl k závěru, že navrhované omezení lze po vyhodnocení nákladů a přínosů pro společnost považovat za přiměřené. Zdůraznil rovněž, že některé přínosy nebyly vyčísleny, ale pravděpodobně budou významné – např. zamezí se otravám dravých ptáků.

RAC přijal také doplňující stanovisko, které se týká rizik pro lidské zdraví z olova v mase zvěře. Toto stanovisko vychází z připomínek a důkazů od veřejnosti předložených během konzultace, která probíhala od července do října 2022. Konzultace byla zaměřena na údaje Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), které byly použity při hodnocení rizik a návrh se o ně opírá. Doplňující stanovisko RAC potvrzuje závěry původního stanoviska.

Oba výbory doporučují upravit podmínky navrhovaného omezení a konstatují, že přechodné období pro zákaz olova ve střelách při lovu by mohlo být kratší než původně navrhovaných pět let. Hlavní doporučení výborů jsou k dispozici v dokumentu Otázky a odpovědi (Q&A). Společné stanovisko výborů RAC a SEAC a doplňující stanovisko RAC budou zveřejněny počátkem roku 2023.

Po přijetí stanoviska výboru SEAC a doplňujícího stanoviska výboru RAC zašle ECHA stanoviska a navrhované omezení Evropské komisi, která rozhodne o nutnosti tohoto omezení. V kladném případě pak předloží návrh na změnu v příloze XVII nařízení REACH. O návrhu budou hlasovat členské státy ve výboru REACH Committee a před přijetím jej posoudí Evropský parlament a Rada.

Do působnosti návrhu na omezení nespadá vojenské a další necivilní použití olověného střeliva, např. policejními, bezpečnostními a celními složkami a rovněž použití olověných střel ve vnitřních prostorách.

Další informace:

• Otázky a odpovědi (Q&A) [pdf, 224 kB]
• Často kladené otázky
• Nejžhavější vědecká témata - olovo v brocích, střelách a rybářském náčiní
• Navržené restrikce a stanovisko RAC
• Výbor pro posuzování rizik
• Výbor pro socioekonomickou analýzu
• Řízení o omezení

Obloha zastíněná exhalacemi z všudypřítomných komínů se nejdéle od 19. století stala jedním z poznávacích znamení Londýna, škodlivé látky v ovzduší ovšem zároveň stály za velkým počtem úmrtí. Vrcholem se stal takzvaný velký smog, který britskou metropoli zasáhl mezi 4. a 9. prosincem 1952 a který způsobil smrt až 12.000 obyvatel Londýna. Jeho důsledkem ale byla i změna v přístupu k životnímu prostředí. Více ZDE

Přes 16 000 zástupců vlád, vědců nebo neziskových organizací se schází na mezinárodní konferenci Úmluvy o biologické rozmanitosti v Montrealu. Jejím cílem je dohodnout celosvětové cíle pro dalších deset let, díky kterým se podaří zabránit dalšímu mizení živočichů a rostlin z volné přírody, nastavit spravedlivější pravidla pro využívání genetického bohatství planety nebo omezit šíření invazních druhů. Konference OSN o biodiverzitě probíhá v době českého předsednictví, které vede jednání jménem celé Evropské unie.

„Zdravé a nepoškozené ekosystémy stojí za zhruba polovinou světového HDP. Už jen tenhle jediný argument je snad dostatečně silný, aby ukázal, proč musíme pestrý život na planetě chránit a financovat jeho obnovu. Stejně tak nás druhově bohatá příroda chrání před extrémními dopady změny klimatu jako jsou sucha, povodně nebo vlny veder,“ vysvětluje ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Na prosincovém setkání více než 170 zemí celého světa se bude projednávat především Globální rámec pro biologickou rozmanitost. Ten má pomoct zachování, ale i obnově biodiverzity a ekosystémů na celém světě během příštích deseti let. Obsahuje například požadavek, aby 30 % pevninských a 30 % mořských oblastí bylo zařazeno do chráněných území. O polovinu by se měla snížit míra šíření invazních druhů, vzrůst by měla naopak kontrola tak, aby se eliminovaly nebo omezily jejich dopady.

„Úkolů pro českou delegaci je opravdu mnoho. Především vyjednává jako zástupce EU globální rámcovou dohodu na příští dekádu, což je mimořádně náročné zadání. Vedle toho vedeme jednání s celým světem o financování ochrany, nejen od vlád rozvinutého světa, ale především od soukromého sektoru, který přírodní zdroje využívá. A také o omezování dotací, které naopak přírodě a biodiverzitě škodí,“ vysvětluje Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí a vládní zmocněnec pro vyjednávání v oblasti biodiverzity.

Na financování ochrany druhů by ročně mělo směřovat 200 miliard USD, hlavními plátci by měly být soukromé firmy, vlády by měly garantovat jen menší část. Naopak je potřeba zásadně snížit škodlivé dotace o 500 miliard USD ročně. Dohoda chce také zdůraznit roli přístupů založených na pestré krajině a zdravých ekosystémech při ochraně klimatu. Ty mohou pomoci splnit až třetinu potřebného snížení emisí skleníkových plynů. Ochranu klimatu ale nesmí mít negativní dopady na biologickou rozmanitost, například při pěstování biopaliv v rozsáhlých monokulturách.

Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity - CBD) vznikla v roce 1992 a má tři základní cíle: zachování biologické rozmanitosti, udržitelné využívání jejích složek a spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů, které plynou z využívání genetických zdrojů. Smluvní strany jsou povinny inventarizovat a monitorovat biologickou rozmanitost, začlenit koncepty ochrany a udržitelného rozvoje do národních strategií a hospodářského rozvoje a zachovávat domorodé postupy ochrany přírody.

Ministerstvo životního prostředí vydalo na svých webových stránkách listopadové číslo Věstníku. Osmá částka v tomto roce obsahuje: Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší „k zařazování chovů hospodářských zvířat podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, k výpočtu emisí znečišťujících látek z těchto stacionárních zdrojů a k seznamu technologií snižujících emise z těchto stacionárních zdrojů“ a dále Sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP o autorizovaných osobách (úplný seznam k 14. 11. 2022) ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Aktuální číslo Věstníku naleznete ZDE.

Česká republika je unikát: jsme jedinou zemí Evropy, kde si svoz odpadů zajišťuje každá obec i město po svém a jinak, takže je zázrak, že se při naší roční produkci 500 kg odpadků na osobu netopíme ve špíně. Jsme na špici v plýtvání jídlem a jeho vyhazováním do směsného odpadu namísto do hnědých popelnic nebo kompostérů. Umíme sbírat a odevzdávat starý papír, ale vyvážíme ho do zahraničí, protože nemáme linku na jeho zpracování. Myslíme si, že umíme třídit plasty, ale do žlutých kontejnerů házíme i to, co tam nepatří. Nejen s Milanem Havlem, ale i s prezidentem Asociace českého papírenského průmyslu Jaroslavem Tymichem, starostkou Buštěhradu Danielou Javorčekovou a odpadovou hospodářkou Lucií Dlouhou je Natura o odpadech, kterou připravila a moderuje Markéta Ševčíková. Více ZDE

V Amazonii za posledních bezmála čtyřicet let ubylo deset procent původní vegetace, to je zhruba třetina rozlohy Evropské unie. Z většiny jsou to deštné pralesy. V čele odlesňování stojí Brazílie, která si vykácela pětinu deštného lesa na svém území. Amazonský les proto částečně ztrácí funkci pohlcovače uhlíku a stává se jeho zdrojem. Více ZDE

Až dosud zněly zprávy o přípravách výstavby jihočeských spaloven odpadu celkem neutrálně. Poslední jednání krajského zastupitelstva ale dává tušit, že v pozadí už může probublávat boj o to, kdo bude odpad spalovat - tomu za to ostatní budou platit, a kde - tj. kolik kamionů s odpadem bude brázdit Jihočeský kraj a kterými směry. Více ZDE

Předkládaný záměr Průmyslové Energetické Centrum Neratovice (PECeN) řeší problém jinak nevyužitelného spalitelného komunálního odpadu a ostatních vhodných energeticky využitelných odpadů, které jsou v současné době ukládány na skládky a nejsou využívány. Navržená kapacita závodu PECeN je 160 000 t odpadů za rok, složených částečně ze směsného komunálního odpadu, který představuje zbytkový odpad ze separace komunálních odpadů prováděné ve městech a obcích zejména Středočeského kraje, částečně pak z objemného odpadu a ostatních energeticky využitelných odpadů za rok. Podrobnosti v systému EIA najdete ZDE