Plasty jsou mezi námi – jsou nedílnou součástí našeho života, mají svá pozitiva, ale přináší také řadu úskalí, neboť každý kousek plastu může přírodě ublížit. Na život s plasty je tak nutné připravovat i nastupující generace, a právě proto je s novým školním rokem pro učitele k dispozici EKOABECEDA aneb Malý průvodce světem plastových obalů. 

EKOABECEDA má – především pedagogům a s jejich přispěním pak žákům mateřských, základních a středních škol – poskytnout informace, které jim pomohou zorientovat se v tématech výroby, používání při dennodenních činnostech, opakovaného použití, třídění, recyklace a případně o jiném využití použitých plastových obalů, především PET lahví a nejrůznějších dalších plastových obalů na potraviny, kosmetiku a čisticí prostředky, jako jsou krabičky a přepravní boxy, sáčky nebo fólie. 

V průběhu podzimu metodickou příručku doplní ještě čtyři sady výukových scénářů určené pro čtyři věkové kategorie žáků základních škol. Budou obsahovat praktická cvičení a dále také například pracovní listy, tematické hrací karty nebo návody na pokusy. Podklady ka stažení ZDE

Permafarma, beton z dešťové vody, 30 let budování odolného lesa, ekologická myčka tramvají, dešťové záhony nebo 90 000 nově vysazených stromů. Který z 21 finálových projektů adaptací na změnu klimatu získá letošní Cenu sympatie? Vyberte vy v hlasování veřejnosti ještě do 15. října na www.adapterraawards.cz.

Soutěž Adapterra Awards pořádaná Nadací Partnerství hledá nejlepší příklady adaptací na změnu klimatu. Shromažďuje je v inspirativní databázi, oceňuje a propaguje. Díky tomu mohou ukázkové projekty sloužit jako vzorové realizace pro další projektanty, stavebníky či zastupitele po celé České republice. Obce, kraje, jednotlivci i organizace do ní přihlašují stavby, krajinné úpravy a inovace, které pomáhají postupně připravovat českou krajinu a města na změnu klimatu.

Nejčastěji se tak díky dobré praxi daří zvyšovat odolnost vůči vlnám veder, suchu, přívalovým dešťům nebo dalším extrémům počasí jako jsou vichřice. V současné chvíli probíhá hlasování veřejnosti, projekty do dnešního dne získaly již téměř 7 500 hlasů. Hlasování potrvá do 15. října a vítěze Ceny sympatie, stejně jako dalších čtyř hlavních cen, se dozvíme na výroční konferenci 1.  listopadu v Divadle NoD v Praze. Věnovat se bude aktuálnímu tématu posílení ochrany stromů ve městech.

“Každý, kdo šel letos v létě po rozpálené ulici na vlastní kůži poznal, jak důležité jsou vzrostlé stromy ve městech. Oproti umělému zastínění poskytují stromy kvalitnější stín a aktivně ochlazují své okolí. Je nezbytné, abychom zajistili podmínky pro jejich zdravý růst a chránili je před ničením. Na potřebných legislativních změnách aktuálně pracuje Ministerstvo životního prostředí,“ uvádí vedoucí adaptačního týmu Nadace Partnerství Martin Ander, který je rovněž jedním z členů pracovní skupiny ministra, která návrh připravuje. “Jak už se stalo tradicí, představíme na konferenci také příklady a zkušenosti dobré praxe z českých měst a obcí.”

Seznamte se s letošními finalisty soutěže:

Biocentra a biokoridory v okolí obce Šumice (Jihomoravský)

Dům dětí a mládeže Sova Cheb (Karlovarský)

Dům s pečovatelskou službou Harmonie (Moravskoslezský)

Green Port Strašnice (Hl. město Praha)

Hospodaření s vodou v Toulcově dvoře (Hl. město Praha)

Hospodářství u kozy a petržele (Jihomoravský)

Modernizace vozovny Slovany v Plzni (Plzeňský)

Obnova lesoparku Čertova rokle v Brně-Lesné (Jihomoravský)

Obnova údolní nivy řeky Kyjovky (Jihomoravský)

Protierozní úpravy v obci Dubenec (Královéhradecký)

Přírodě blízká protipovodňová ochrana v Dolním Újezdě (Pardubický)

Přírodě blízké protipovodňové opatření v Němčanech (Jihomoravský)

Regenerace půdy a krajiny Jagava Permafarmy (Středočeský)

Rekonstrukce ulic v Roudnici nad Labem (Ústecký)

Revitalizace Rokytky nad Hořejším rybníkem (Hl. město Praha)

Rozvolnění koryta štěrkonosné řeky Bečvy (Olomoucký)

Tradiční hospodaření v srdci Bzenecké Doubravy (Jihomoravský)

Úsporný provoz stavební firmy Deas (Jihomoravský)

Zemědělství jinak a lépe (Moravskoslezský)

Zpřírodnění koryta Vltavy v úseku Vraňany – Hořín (Středočeský)

Zvyšování rozmanitosti v krušnohorských lesích (Karlovarský)

Americká Federální komise pro komunikace (FCC) v pondělí poprvé oznámila pokutu udělenou za incident spojený s vesmírným odpadem. Dostal ji poskytovatel satelitní televize a internetu Dish, který nesprávně vyřadil z provozu svou družici EchoStar-7. Více ZDE

Více než 4 400 organizací, společností a jednotlivců předložilo připomínky a informace k návrhu na omezení per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS) v Evropském hospodářském prostoru.

Návrh na omezení per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS), který připravily orgány Dánska, Německa, Nizozemí, Norska a Švédska, byl předložen agentuře ECHA v lednu 2023. Cílem návrhu je snížit emise PFAS v životním prostředí vzhledem k jejich vysoce perzistentním vlastnostem.

Nyní byla ukončena šestiměsíční veřejná konzultace, ve které ECHA požadovala vědecké a technické informace k výrobě, uvádění na trh a používání, informace ohledně rizik, socioekonomických aspektů a alternativních látek. Během konzultace ECHA obdržela více než 5 600 připomínek od více než 4 400 organizací, společností a jednotlivců.

Připomínky budou zkontrolovány vědeckými výbory agentury ECHA pro hodnocení rizik (RAC) a socioekonomickou analýzu (SEAC). Při tvorbě stanoviska výborů k návrhu na omezení PFAS budou zohledněny připomínky, které poskytnou relevantní informace založené na důkazech. Podněty z konzultací přezkoumají také země, které připravily návrh na omezení PFAS.

Mnoho připomínek předložených během konzultace již bylo zveřejněno na internetových stránkách agentury ECHA. Zveřejňovány nejsou informace označené jako důvěrné.

Výbory RAC a SEAC navrhované omezení vyhodnocují, zvažují relevantní informace získané během konzultace a vypracují svá nezávislá vědecká stanoviska. O omezení rozhodne Evropská komise společně s členskými státy EU.

Další informace

• Připomínky obdržené během konzultace

• Omezení výroby, uvádění na trh a používání PFAS

• Nejžhavější vědecká témata - PFAS

• Řízení o omezení

Agentura pro podnikání a inovace (API) začala přijímat žádosti o dotace ve dvou výzvách Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Výzva Oběhové hospodářství se zaměřuje na předcházení vzniku odpadů, navýšení recyklační infrastruktury, omezení plýtvání druhotnými surovinami, zvýšení obsahu recyklovaných materiálů ve výrobcích a tím zvýšení surovinové bezpečnosti České republiky. Výzva Udržitelné hospodaření s vodou podporuje citlivé využívání vody v průmyslu. Pro žadatele jsou v těchto výzvách připraveny celkem 2,2 miliardy korun. Více ZDE

Představujeme naše řešení, které usnadní, zrychlí a zkvalitní Vaši práci. Využijete ho zejména na sběrných dvorech a v jiných zařízeních, kde má občan povinnost prokázat totožnost, například pro uložení odpadu, vstup do areálu a podobně.

Spočívá v automatickém načítání občanských průkazů pomocí čteček a zaevidování do našich programů SKLAD Odpadů 8 nebo IS ENVITA.

Šetří Váš čas a eliminuje chybovost spojenou s ručním opisováním.

Více informací o našem řešení.

I letošní podzim se ponese ve znamení Týdne výzkumu a inovací pro praxi a životní prostředí (TVIP). Tato prestižní událost je platformou pro sdílení nejnovějších poznatků a inovací v oblasti výzkumu a praktických aplikací, které mají významný dopad na naši praxi a životní prostředí. Pozornost bude směřována nejen na řízení rizik a odpadové hospodářství, ale zejména na stavební a demoliční odpady a LCA obaly.

TVIP bude probíhat od 17. do 19. října 2023 a letos se bude skládat ze čtyř dílčích odborných akcí – Odpadové fórum, APROCHEM, Odpady ze a pro stavebnictví a LCA obaly. V Hustopečích u Brna se účastníci budou moci setkat s řadou předních odborníků a vědců z různých oborů, kteří zde budou prezentovat výsledky svých prací a projektů, včetně nových technologických pokroků a trendů. Témata zahrnují širokou škálu oblastí, které spojuje udržitelnost, ochrana životního prostředí, řízení rizik, inovace v průmyslu, energetika a mnoho dalšího.

Nechte se inspirovat a získejte nové poznatky, které můžete aplikovat ve své praxi. TVIP není jen o pasivním poslechu, ale umožní také aktivní zapojení účastníků. Budete mít možnost diskutovat, sdílet své nápady a navázat nové kontakty s lidmi, kteří sdílejí vaši vášeň pro inovace a životní prostředí. A na co konkrétně se můžete těšit?

Konference Odpady ze a pro stavebnictví (17.–18. 10.)

Pozornost bude v této části TVIP věnována recyklaci stavebních a demoličních odpadů. Zástupci předních vědeckých pracovišť v ČR i na Slovensku zde představí své aktuální poznatky v této oblasti. Vystoupení doplní všeobecný pohled na problematiku a diskutovány budou především bariéry zabraňující vyšší míře recyklace této největší skupiny produkovaných odpadů. Jak by se měla změnit legislativa? Jsou zdravotní a ekologická rizika pod kontrolou? Může situaci pomoci strategické zadávání veřejných zakázek? Právě tato témata budou v sále rezonovat a představeny budou i nové inovativní přístupy. Nezaměříme se pouze na recyklaci a znovuvyužití SDO, ale také na odpady a vedlejší produkty jiného původu využitelné pro výrobu stavebních hmot a materiálů. Do bohatého dvoudenního programu přispějí i pohledy z praxe ze strany zástupců stavebních společností a Technického a zkušebního ústavu stavebního.

Workshop Životní cyklus obalů (18. 10.)

Cílem workshopu bube propojit subjekty napříč celým životním cyklem nejen obalů, ale i jiných produktů. Účastníci se seznámí s jednotlivými fázemi životního cyklu obalů a budou mít možnost diskutovat s producenty, recyklátory i institucemi zodpovědnými za tvorbu legislativy. Snahou bude nalézt hotspoty a bariéry celého procesu, vznést podněty pro budoucí změny a definovat oblasti, které je nutné podrobit dalšímu výzkumu tak, aby vznikly inovace, které najdou uplatnění v praxi.
Během dopolední části se účastníci dozví základní informace o metodě posuzování životního cyklu, principech ekodesignu a důležitosti fáze návrhu. Dále pak budou seznámeni s nově vznikající databází obalů, která obsahuje environmentální profily vybraných obalů a možnosti jejich benchmarkování. Workshop se bude věnovat rovněž bariérám recyklace, extruzním zkouškám a obalům jako potenciální surovině.

Konference APROCHEM (18.–19. 10.)

APROCHEM tradičně pokrývá oblast řízení rizik a bezpečnosti. Zaměřuje se zejména na řízení průmyslových rizik a rovněž na rizika při správě regionů, měst a obcí. Letos se v rámci odborného programu zástupci HZS podělí o své zkušenosti s hašením zařízení obsahujících Li baterie nebo třeba o příkladné řešení spolupráce provozovatelů objektů zařazených do skupiny B s veřejností a připravenosti těchto objektů na závažné havárie. Zástupci VUT Brno se zaměří na to, jakou hrozbou je pro provozovatele SEVESO objektů chorobné hromadění nebezpečných látek představujících rizika pro složky IZS. Dále VÚBP představí projekt zaměřený na nástroje spolehlivosti a optimalizaci činnosti lidského činitele a rovněž budeme informováni o legislativních novinkách z dílny MŽP. Stranou nezůstane ani současný trend umělé inteligence a bude představena jeho role v souvislosti s rizikovým managementem.

Symposium Odpadové fórum (17.–19. 10.)

Odpadové fórum se zaměřuje na prezentaci výsledků výzkumných projektů z celé oblasti průmyslové a komunální ekologie. Symposium opět přinese nejnovější poznatky, trendy a inovace v oblasti odpadového a oběhového hospodářství, vod a ovzduší a to vše na jednom místě. Naši hosté, odborníci z průmyslu i akademické sféry, budou prezentovat své zkušenosti a vize v oblasti toho, jak dosáhnout udržitelnějšího a efektivnějšího nakládání s odpady. Budeme se zabývat tím, jak snížit množství odpadu, recyklovat více materiálů a omezit negativní dopady na životní prostředí.

Přihlášky a další informace?

Odborná setkání budou probíhat v hotelu Amande v Hustopečích u Brna ve dnech 17.–19. 10. 2023. Přihlásit se na akci je možné na stránkách tvip.cz, kde naleznete podrobný program a další užitečné informace. Těšíme se na vás.

 

Jak pracovat ve firmě s daty v souvislosti s ESG a udržitelností? Jak si postavit udržitelné dodavatelské řetězce a rozpoznat greenwashing dodavatelů? Jak na organizaci zajímavého a udržitelného evetu? A jak udržitelnost strategicky propsat do fungování vlastní firmy? To jsou otázky, které si klade pořád více manažerů v českých firmách. Odpovědi poskytne už v říjnu Cirkulární akademie od CIRA Advisory. Ta cílí na rozvoj praktických dovedností a znalostí v oblasti udržitelnosti, cirkulární ekonomiky a ESG. Poskytne čtyři praktické osobní workshopy, účastníky vezme na exkurzi do výrobního podniku a propojí účastníky navzájem, aby mohli radit v otázkách udržitelnosti.

„Kurz Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám II. bude hodně zaměřený na práci ve skupinách. Účastníci si z workshopů odnesou co nejvíce poznatků, zkušeností i nových kontaktů. Účastníci se mohou těšit na 4 prezenční workshopy v cirkulárních prostorách pražského Kampusu Hybernská. V rámci programu se detailně zaměříme na odpovědné nakupování a greenwashing, na cirkulární eventy, na cirkulární obaly a obalové materiály a v neposlední řadě na práci s daty a digitalizaci. Součástí kurzu je i exkurze. Mám radost, že se mnoho účastníků prvního kurzu rozhodlo pokračovat v tomhle podzimním a taky, že se přidali zástupci firem, kteří jarní kurz neabsolvovali. V rámci akademie to pak vytvoří skvělou dynamiku,” popisuje kurz Dagmar Milerová Prášková, vedoucí Cirkulární akademie CIRAK.

Cirkulární akademie je komplexní vzdělávací centrum v České republice, které nabízí edukační aktivity na témata spojená s udržitelností a  cirkulární ekonomikou. Prvního kurzu, který se konal od ledna do května, se zúčastnilo 45 účastníků, měl 5 výukových bloků, proběhlo 25 výukových hodin, 2 workshopy a 2 jedinečné exkurze do Mondi Štětí a Biopekárny Zemanka, kde účastníci mohli vidět principy cirkularity v praxi. V prvním kurzu si účastníci rozvíjeli svoje znalosti díky 22 přednášejícím, mezi kterými byli špičky v oboru, jako například manažerka udržitelnosti v IKEA Barbora Kotoun, ředitelka vzdělávání v Mattoni, Klára Hálová, či poradce vlády pro energetiku Martin Sedlák a mnozí další. V druhém kurzu, který začíná již v říjnu, budou nadále rozvíjet svoje znalosti v tom, jak aplikovat udržitelnost a cirkulární ekonomiku do své praxe, jak snížit negativní dopady svých aktivit na životní prostředí a kde najít prostor pro úspory

Za Cirkulární akademií stojí CIRA Advisory, konzultační společnost v oblasti cirkulární ekonomiky, udržitelnosti a ESG. Odborníci na cirkulární ekonomiku a udržitelnost z CIRAA jsou nedílnou součástí každého kurzu. Cirkulární akademie získala záštitu Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu. Prémiovým partnerem je Komerční banka a hlavním partnerem je GasNet. Akademii podpořili také E.ON, Ipsos, Fakta o klimatu, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Velvyslanectví Nizozemského království a Kampus Hybernská. Mediálními partnery jsou Společně udržitelně, Ekonom, Business Info, Facility Management Journal, Odpadové fórum a Loopa Vojty Kovala.

O CIRA Advisory
CIRA Advisory s.r.o. je poradenská a konzultační společnost zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty od zemědělství či odpadového hospodářství až po inovativní cesty zahrnující výhody digitálních technologií. Jejím cílem je pomoci firmám a dalším institucím přejít z lineárního principu fungování na cirkulární. Vytváří cesty, které propojují byznys s přírodou. CIRAA pomáhá vkládat do podnikání firem cirkulární a udržitelné principy, je průvodcem jak pro malé firmy, tak velké nadnárodní společnosti. Současně nastavuje efektivní komunikační strategii jak uvnitř firmy, tak směrem k široké i odborné veřejnosti a vytváří účinný „networking“. Více informací najdete na www.ciraa.eu.

Ročně skončí na skládkách zhruba 11 milionů tun odpadní kávové sedliny, jejíž likvidace je poměrně zatěžující pro životní prostředí. Australští inženýři ale přišli na nový způsob jejího využití. Kávovou sedlinu přidávají do směsí betonu, třeba místo písku. Dá se tak nejen ulevit životnímu prostředí a těžbě, beton s příměsí kávového odpadu je dokonce i pevnější, píše server Good News Network. Více ZDE

Kampus České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) se rozrostl o novou budovu demonstrující principy udržitelného rozvoje - unikátní Pavilon environmentálních studií. Odborníci z Fakulty životního prostředí, kteří pavilon budou využívat, v jeho realizaci uplatnili aktuální trendy a technologie, které přispívají k adaptaci sídel na dopady klimatické změny. Opticky dominujícím prvkem stavby jsou zelené fasády složené z 13 druhů rostlin v celkovém počtu 12300 kusů, jejichž závlahu obstarává sofistikovaný systém hospodaření se srážkovou vodou. Zvláštní pozornost byla věnována nakládání s vodami a modro-zelené infrastruktuře, tedy kombinaci prvků budovaných v harmonii s přírodou. Pokročilý systém pro nakládání s dešťovými a šedými vodami zahrnuje jejich předúpravu, venkovní akumulaci v podzemní i povrchové nádrži, odkud voda proudí k přečištění ve vertikálním kořenovém filtru a k další úpravě a distribuci. Celý systém je zdrojem pro závlahu zelených střech a vertikálních zahrad s možností využití pro splachování WC. Více ZDE

Velvyslanci Dánska, Norska, Švédska a Finska v debatě promluvili o tom, jak se v jejich zemích daří prosazovat principy cirkulární ekonomiky, a proč jsou v této oblasti v Evropě na špici – klíčová je spolupráce státu s odpovědným byznysem, investice do výzkumu a osvěta celé občanské společnosti. V druhém panelu hovořili o příkladech dobré praxe zástupci šesti převážně skandinávských odpovědných firem. Zmínili nicméně i překážky, na které často při prosazování principů cirkulární ekonomiky narážejí. Více ZDE

Více než 4 400 organizací, společností a jednotlivců předložilo připomínky a informace k návrhu na omezení per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS) v Evropském hospodářském prostoru.

Návrh na omezení per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS), který připravily orgány Dánska, Německa, Nizozemí, Norska a Švédska, byl předložen agentuře ECHA v lednu 2023. Cílem návrhu je snížit emise PFAS v životním prostředí vzhledem k jejich vysoce perzistentním vlastnostem.

Nyní byla ukončena šestiměsíční veřejná konzultace, ve které ECHA požadovala vědecké a technické informace k výrobě, uvádění na trh a používání, informace ohledně rizik, socioekonomických aspektů a alternativních látek. Během konzultace ECHA obdržela více než 5 600 připomínek od více než 4 400 organizací, společností a jednotlivců.

Připomínky budou zkontrolovány vědeckými výbory agentury ECHA pro hodnocení rizik (RAC) a socioekonomickou analýzu (SEAC). Při tvorbě stanoviska výborů k návrhu na omezení PFAS budou zohledněny připomínky, které poskytnou relevantní informace založené na důkazech. Podněty z konzultací přezkoumají také země, které připravily návrh na omezení PFAS.

Mnoho připomínek předložených během konzultace již bylo zveřejněno na internetových stránkách agentury ECHA. Zveřejňovány nejsou informace označené jako důvěrné.

Výbory RAC a SEAC navrhované omezení vyhodnocují, zvažují relevantní informace získané během konzultace a vypracují svá nezávislá vědecká stanoviska. O omezení rozhodne Evropská komise společně s členskými státy EU.

Další informace

• Připomínky obdržené během konzultace

• Omezení výroby, uvádění na trh a používání PFAS

• Nejžhavější vědecká témata - PFAS

• Řízení o omezení

Vláda dnes schválila novelu vodního zákona, která představuje komplexní legislativní řešení pro havárie na vodách. Návrh na základě zkušeností z praxe mnohem jasněji definuje, kdo má v případě havárií, jak postupovat. Zvyšuje také výši sankcí za způsobení havárie. Mimo jiné zavádí kontinuální měření vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje registr, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových. Novelu nyní čeká projednání v Poslanecké sněmovně.

„Ochrana vody a jejích zdrojů nejen v kontextu změny klimatu je neoddiskutovatelným národním zájmem. Naše vláda se to snaží maximálně ošetřit, nejen třeba ústavní ochranou vody, která čeká na projednání ve Sněmovně, ale i závazkem programového prohlášení o zavedení on-line monitoringu vody vypouštěné z průmyslových provozů do vodních toků. Tedy u těch znečišťovatelů, kteří nakládají s nebezpečnými látkami, a proto potenciálně hrozí jejich únik do vodního prostředí. Právě touto vodní novelou nastavujeme průlom v prevenci vzniku havárií," říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a doplňuje: „Cílem novely je co nejlépe minimalizovat riziko na řekách. A pokud i přes to k havárii dojde, musí všechny zasahující složky přesně vědět, co mají dělat a v jakém pořadí. Všichni si moc dobře pamatujeme, co se před třemi lety stalo na řece Bečvě. Takový chaos při řešení havárií se nesmí opakovat,“ zdůraznil ministr Hladík.

Likvidace havárií na řekách řeší v první řadě HZS

Stávající vodní zákon, ani zákon o integrovaném záchranném systému nestanovují přesný postup řešení významných havárií. Havarijní novela vodního zákona proto legislativně ukotvuje současný faktický stav – Hasičský záchranný sbor ČR je do zásahu při havárii zapojen a často je na místě jako první. Novela se zaměřuje především na zlepšení koordinace zasahujících orgánů, urychlení spolupráce při zásahu, minimalizaci dopadů škodlivých následků havárií. Zároveň napravuje dosavadní nejasnosti, zejména ve rozdělení kompetencí všech složek, podílejících se na řešení havárií, a to i v případě havárií přesahujících území několika obcí nebo krajů. Novela například jasněji vymezuje kompetence mezi HZS a vodoprávní úřady. 

Role Hasičského záchranného sboru ČR spočívá v provedení bezprostředního zásahu, jehož účelem je zastavit šíření havárie, tedy bezprostředních tzv. záchranných a likvidačních prací. Vodoprávní úřad řídí další činnosti. Tedy takové, které jdou nad rámec záchranných a likvidačních prací a souvisejí se zneškodňováním havárie. Například koordinaci odběru vzorků, ukládání sanačních opatření a dalších aktivit při tzv. zneškodňování havárie. Novela nově zavádí i kompetenci ČIŽP, jež může převzít od vodoprávního úřadu řízení prací při zneškodňování havárie a šetření příčin havárie, v případě že ji lze řešit jen s použitím mimořádných odborných znalostí.

Podrobnosti ohledně jednotlivých kroků, jejich zpřesnění a koordinace všech zapojených subjektů budou uvedeny v prováděcích předpisech (např. v novele tzv. havarijní vyhlášky č. 450/2005 Sb.) a také v doprovodném metodickém pokynu k havarijní novele vodního zákona a k havarijní vyhlášce, který MŽP plánuje vydat současně s těmito novelizovanými právními předpisy.

Pětkrát vyšší pokuty

„Výše pokut za nedovolené vypouštění odpadních vod s nebezpečnými látkami dnes nejsou nastaveny tak, aby provozovatelé byli maximálně obezřetní. Sankce tak nemůžou fungovat dostatečně preventivně. Zvyšujeme je proto až pětinásobně, z maximální výše 10 milionů korun na 50, zejména pro podniky a provozovny, u nichž je pravděpodobnost vzniku závažného přestupku daleko vyšší než u jednotlivců,“ komentuje ministr Hladík.

Kontinuální monitoring pro významné znečišťovatele

„Pokud se do povrchových vod vypouští odpadní vody s obsahem prioritních nebezpečných látek nebo nebezpečných závadných látek, jako například kyanidů, je z preventivních důvodů nezbytné být ve střehu a monitorovat to. Žádná legislativa v oblasti ochrany vod doposud nezavedla povinnost kontinuálního monitoringu pro potenciální znečišťovatele. Díky novele budou znečišťovatelé povinni zavést tento typ měření,“ vysvětluje ministr Hladík. Podle odborného odhadu se tato povinnost dotkne zhruba 100–200 znečišťovatelů v Česku. Náklady na pořízení monitorovacího zařízení i na jeho provoz ponesou znečišťovatelé. Kontinuální monitoring bude znamenat významný posun pro dohled nad stavem vypouštěných odpadních vod a identifikaci potenciálních havárií.

Digitální registr výpustí

Novela nově dále zavádí povinnost vést evidenci všech výpustí do vodních toků. Díky tomu vznikne nový digitální registr (Registr výpustí odpadních vod), který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových. To znamená, že se v něm objeví výpusti s vydaným povolením k nakládání s vodami, ale i ty, ke kterým toto povolení z nejrůznějších důvodů vydáno není. Právě takové nezdokumentované výpusti mohou představovat značné riziko potenciálního havarijního znečištění vodních toků. Díky fungujícímu Registru výpustí bude v případě vzniku havárie snazší identifikovat místo, kudy mohlo dojít k vniku závadných látek, které havárii způsobily, resp. identifikovat případného viníka. 

Samotný registr bude řídit a provozovat Ministerstvo životního prostředí. Vznikne postupně na základě prioritizace, a to postupně ve třech etapách. V České republice je 16 326 km významných vodních toků a 86 533 km drobných vodních toků. „V první etapě propojíme data s Vodohospodářským informačním portálem VODA, kde jsou zanesena data týkající se více než pěti tisíc výpustí s povoleným vypouštěním odpadních vod do vod povrchových. Následně se zaměříme na úseky toků, kde se nachází potenciálně největší znečišťovatelé, kteří spadají pod režim zákona o integrované prevenci. V další etapě bude probíhat mapování významných vodních toků, což jsou i přeshraniční toky. Toto mapování budou provádět správci povodí, tj. státní podniky Povodí, a to v termínu do 31. 12. 2025 v případě I. etapy, resp. 31. 12. 2029 u II. etapy. 

V poslední etapě se podíváme na drobné vodní toky. Nutná je zmínka i o významné spolupráci ze strany AOPK ČR, která v rámci vlastního projektu Pasportizace vodních toků pomůže s mapováním cca 25 % všech vodních toků v ČR. Samotný registr bude obsahovat například údaj o přesné lokalizaci výpusti, název katastrálního území, název vodního toku a případně všechny další patřičné identifikátory výpusti,“ uvedl ministr Hladík s tím, že registr výpustí bude sloužit vodoprávním úřadům, správcům povodí, Hasičskému záchrannému sboru České republiky, České inspekci životního prostředí, Policii České republiky a Vojenské policii.

Pilot na Labi

Na jaře letošního roku proběhlo terénní mapování 34,6 kilometrů toku Labe, konkrétně v úseku mezi Mělníkem a Brandýsem nad Labem. Pilotní projekt realizovalo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM a Povodím Labe. Realizací projektu získalo MŽP první on-line miniregistr výpustí. Analýza veškerých dostupných evidencí a jejich využitelnosti poslouží jako model pro tvorbu celorepublikového informačního systému. Více informací o pilotním projektu se dočtete zde.

Havarijní novela

• zavádí povinnost kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod pro významné znečišťovatele
• zavádí evidenci a digitalizaci všech výpustí do vod povrchových
• zavádí zřízení samostatného Registru výpustí odpadních vod v rámci informačního systému veřejné správy
• zpřesňuje pojem havárie
• upřesňuje ohlašovací povinnosti při havárii
• staví najisto, že řízení záchranných a likvidačních prací při havárii přísluší Hasičskému záchrannému sboru ČR
• rozlišuje šetření příčin havárie a likvidaci jejích následků (tj. řízení prací při jejím zneškodňování)
• upřesňuje mechanismus poskytování peněžních prostředků ze zvláštního účtu příslušného kraje
• jasně vymezuje příslušnost krajských úřadů k řešení havárií, které přesahují hranice správního obvodu obce či jednoho kraje
• u vybraných vodních děl znovuzavádí možnost schvalování jejich provozních řádů vodoprávními úřady
• zvyšuje sankce za nedovolené vypouštění odpadních vod s nebezpečnými látkami

Zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) u Mělníka postaví konsorcium firem Metrostav DIZ a Subterra. Hodnota tendru přesáhla dvanáct miliard korun (507 milionů eur). Společnost ČEZ dnes s firmami uzavřela smlouvu. V provozu by ZEVO mělo být na začátku roku 2028, řekla ČTK mluvčí Skupiny ČEZ Alice Horáková.

Zařízení bude spalovat nerecyklovatelné a dále nevyužitelné odpady, energie poslouží pro tepelné zásobování stovek tisíc Středočechů a Pražanů. ČEZ zároveň v oblasti počítá s fungováním hlavních plynových a obnovitelných zdrojů, ZEVO má sloužit jako doplňkové zařízení. "Zařízení na energetické využití odpadů se běžně v Evropě využívají jako mnohem ekologičtější náhrada skládkování. Skupině ČEZ dodáme zařízení využívající ty nejlepší dostupné technologie současnosti. Špičková ZEVO s přísně kontrolovanými emisními parametry pomáhají šetřit životní prostředí a jsou přirozenou součástí cirkulární ekonomiky," uvedl generální ředitel společnosti Metrostav DIZ Karel Volf. Podle současné odpadové legislativy bude skládkování od roku 2030 v ČR zakázané.

Výroba tepla a elektřiny z uhlí má u Mělníka skončit do roku 2030, technologie přejdou na alternativní, nízkoemisní a bezemisní zdroje. "V našich teplárenských lokalitách plánujeme uplatnit kombinace různých nízkoemisních technologií. Jako přechodové palivo chceme využít zemní plyn, který má oproti hnědému uhlí poloviční emise, a u těchto zdrojů zároveň počítáme s postupným navyšováním podílu spalovaného vodíku," uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika Jan Kalina.

V teplárenských areálech se podle něj chystá též výstavba fotovoltaik, prověřují se možnosti uplatnění například elektrokotlů, tepelných čerpadel, bateriových úložišť či jiných akumulačních řešení. "V některých lokalitách zkoumáme možnost výstavby malých modulárních reaktorů, vodíkových elektrolyzérů nebo právě ZEVO. I v Mělníce se bude jednat o kombinaci více zelených řešení," doplnil Kalina.

Středočeský kraj má 1,4 milionu obyvatel, je nejlidnatějším v ČR. Je největším producentem komunálního odpadu nejen absolutním objemu (860.000 tun ročně), ale i v přepočtu na obyvatele (623 kilogramů na osobu ročně). V současnosti končí 70 procent středočeských komunálních odpadů na skládkách. Zákon o odpadech od roku 2025 nařizuje obcím, aby podíl separovaného odpadu činil 60 procent.

Evropská komise (EK) odsouhlasila aktualizaci Národního plánu obnovy (NPO). Po jednání s premiérem Petrem Fialou v Praze to oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Po schválení EK musí být NPO schválen také Radou EU, což je naplánováno na říjen. Výsledkem bude nové  Prováděcí rozhodnutí Rady, tedy právně závazný dokument, který bude obsahovat podrobné milníky a cíle včetně termínů plnění.

Kromě tradiční grantové části využije ČR nově i půjčku z Nástroje pro oživení a odolnost, a to ve výši 19,4 mld. Kč. Půjčka je poskytována za výhodných podmínek, s nižší úrokovou sazbou, než by si nyní půjčovala ČR sama, a s desetiletým odkladem splátek jistiny.

Plán počítá s dalšími investicemi na energetické úspory a využívání obnovitelných zdrojů energie ve veřejných budovách, v domácnostech a ve firmách. Připravena je celá řada reforem související s dekarbonizací dopravy či s energetikou. Jde například o novelizaci energetického zákona s cílem umožnit sdílení energie a komunitní energetiku, vytvoření Elektroenergetického datového centra nebo urychlení povolovacích procesů pro instalaci nových zdrojů pro obnovitelné zdroje energie. Mezi další oblasti patří například návrh systémové reformy v oblasti bydlení, reformy vzdělávání, investice do lepší sociální a zdravotní péče či posílení kybernetické bezpečnosti.

Z aktualizace NPO připraví EK Prováděcí rozhodnutí, které odešle Radě EU. Ta má zpravidla měsíc na jeho projednání a schválení. Poté bude dokument finálně schválený.

Přesný obsah Prováděcího rozhodnutí a samotné posouzení obdrží MPO během nejbližších dnů. Aktualizovanou podobu zveřejní resort na webu www.planobnovycr.cz, kde jsou také další informace o aktuálním dění, vypsaných výzvách a stavu plnění Národního plánu obnovy.

Až 95 procent mikroplastů, které se dostávají do řek a potoků s dešťovou vodou, vzniká otěrem pneumatik. Důvodem je obsah kolem 2500 různých chemikálií z jejich výroby. Dokládá to čerstvý výzkum australských expertů. Pneumatiky se vyrábějí většinou z kaučuku. To je přírodní polymer, který vzniká vulkanizací latexu, mízy z kaučukovníku. Mikročástice pryže ale zároveň obsahují řadu přísad: plnidla, tvrdidla nebo vulkanizační činidla. „Studie je unikátní, protože je velmi těžké detekovat mikropryže,“ upozorňuje Petra Innemanová, chemička a odbornice na životní prostředí, která se zabývá mikroplasty. Unikátní studii uskutečnila Griffithova universita a zveřejnil ji odborný časopis Environmental Science & Technology. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Topíme se v textilním odpadu. V oděvním řetězci jsem si sedm let nekoupila ani ponožku, říká greenfluencerka Natália Pažická

Jak to udělat, abychom si dál neničili planetu? Expedice za udržitelným životem