Dne 3. a 4. října 2023 v rámci českého předsednictví Visegrádské skupiny, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR realizovalo konferenci na téma "Surovinová bezpečnost zemí Visegrádské skupiny a zemí západního Balkánu". Cílem bylo navrhnout a prodiskutovat konkrétní kroky k posílení surovinové bezpečnosti evropských zemí.
Konference se zúčastnilo 32 představitelů členských států Visegrádské skupiny odpovědných za nerostné suroviny a těžební průmysl a také vysocí představitelé zemí západního Balkánu (Albánie, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Srbsko), jejichž nerostně surovinový potenciál nabízí šanci na skutečné posílení surovinové bezpečnosti v zemích Visegrádské skupiny a celé Evropy. Konference se rovněž zúčastnil představitel DG GROW Evropské komise (EK) Milan Grohol (online) a zástupce Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii Ing. Tomáš Hrabal.
Konferenci zahájil zástupce vrchního ředitele sekce (ZVŘS) hospodářství Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Ing. Eduard Muřický. Připomněl neustálou potřebu ujišťovat Zelené v Evropě a nevládní organizace zaměřené na otázky životního prostředí, že těžba nerostných surovin je nutná a může být velmi šetrná k životnímu prostředí. ZVŘS Muřický v úvodním vystoupení dále konstatoval, že v posledních týdnech a měsících je sice tématem číslo jedna energetická závislost a ceny energií, nicméně surovinová bezpečnost evropského kontinentu je tématem neméně důležitým. V závěru projevu zdůraznil, že EU potřebuje novou generaci geologického průzkumu vlastního území, protože několik desítek let staré průzkumy surovin byly zaměřeny na tehdejší strategické suroviny, které neodpovídají požadavkům moderního průmyslu.
Polský vládní zmocněnec pro surovinovou politiku, hlavní geolog Polska a náměstek polského ministerstva pro klima a životní prostředí Dr. Piotr Dziadzio ve svém vystoupení shrnul polskou surovinovou politiku, její východiska a cíle do roku 2050 i současný stav. Uvedl, že hlavním cílem polské surovinové politiky je zajistit surovinovou bezpečnost země skrze zajištění přístupu k surovinám (domácím i z dovozu), a to jak bezprostředně, tak i z dlouhodobého hlediska, které musí zohledňovat měnící se potřeby budoucích generací. Polská geologická služba je aktivní na poli průzkumu a dokumentování nerostných zásob, které jsou vyhodnoceny jako strategické pro národní hospodářství Polska. Upozornil, že stávající polská geologická databáze již obsahuje informace o více než 1300 lokalizovaných potencionálních sekundárních ložiscích (těžebních a průmyslových odpadech) a navrhovaných způsobech jejich využití. Zdůraznil, že mezinárodní partnerství na poli nerostných surovin je pro Polsko zásadní a jako příklady uvedl uzavřená memoranda o porozumění (MoU) s geologickými službami států napříč kontinenty (Demokratickou republikou Kongo, Mongolskem, Uzbekistánem, Ukrajinou, Dominikánskou republikou, Argentinou či Kazachstánem). Připomněl, že Polsko se zaměřuje i na dosud netradiční lokality, mezi než patří také průzkum mořského dna – v daném případě licence pro průzkum udělená Úřadem pro mořské dno OSN týkající výskytu polymetalických konkrecí a polymetalických sulfidů. Podle polského zmocněnce by EU měla podpořit nový geologický průzkum a nové těžební projekty. A také uvedl, že Polsko podpoří zařazení koksovatelného černého uhlí na seznam strategických surovin. Na závěr vystoupení vyzval k užší spolupráci evropských geologických služeb a posílení vzájemné spolupráce, přičemž prvním konkrétním krokem by mohl být dodatek k MoU mezi geologickými službami Visegrádské skupiny z roku 2000.
Evropskou komisi zastupoval Dr. Milan Grohol s obsáhlou prezentací „Současné mechanismy možného financování projektů v oblasti kritických nerostů ze strany Evropské komise“. Uvedl, že důvodem pro akceleraci evropské politiky v oblasti surovinové bezpečnosti je snaha EK aktivně řešit tuto problematiku na státní i evropské úrovni, aby se neopakovala situace jako v oblasti zemního plynu a ropy se závislostí na Rusku (Ruské federaci). Dalším důvodem je zvyšování celosvětové geopolitické (surovinové) konkurence a z něj vyplývající nutnost vytváření strategických rezerv a provedení stresových testů.
Strategické a kritické suroviny by měly být z nejméně 10% těženy na území Evropy a jejich dovoz by neměl přesahovat 65% z jedné země. Zdůraznil, že Evropská komise hodlá podporovat (finančně i administrativně – zjednodušení administrativy) tzv. strategické projekty (zlepšení surovinové soběstačnosti), a to jak v EU tak mimo ni (za podmínek shodných s EU); mělo by se zrychlit povolování (tzv. one stop shop, tj. koordinace všech povolení na jednom místě, tedy souběh povolování, např. dopadů na životní prostředí a těžby; max. 2 roky pro těžbu, max. 1 rok pro recyklaci) a zjednodušit přístup k financím (za přidané podmínky propojení s průmyslovým sektorem).
Prioritou příštích let by i podle Evropské komise měl být nový geologický (primární) průzkum, který by měl být následně revidován každých pět let. Z hlediska evidence zdrojů a zásob strategických a kritických surovin je tudíž třeba jednotná klasifikace, resp. „překlasifikace“, podle navržené klasifikační normy OSN.
Dr. Pavel Kavina vystoupil s analýzou zajištění dodávek strategických surovin do ČR. Ve svém příspěvku „Současný vývoj diverzifikace dodávek kritických a strategických surovin do České republiky“ konstatoval, že žádná ze zemí Visegrádské skupiny ani EU není schopna pokrýt poptávku po surovinách z vlastních zdrojů. Zároveň upozornil na fakt, že zajištění surovinové bezpečnosti vyžaduje komplexní řešení, a to jak na domácí, tak i na mezinárodní úrovni. Klíčovými faktory jsou v tomto ohledu zejména zajištění domácí produkce (těžba), diverzifikace dovozu, partnerství a spolupráce na poli surovinových politik, v neposlední řadě také podpora technologií, které zefektivní využití surovin, a zavedení systému jejich strategických rezerv. Dále poukázal na nutnost politické podpory na státní i nadnárodní úrovni, která například při dovozu energetických surovin sehrála klíčovou roli při nahrazování dovozů ropy a plynu z Ruska. Z hlediska širších geopolitických souvislostí shrnul dopady konfliktu na Ukrajině na zabezpečení ČR dodávkami strategických surovin a podtrhl skutečnost, že právě tento konflikt se stal impulzem k zintenzivnění celoevropské diskuse o surovinové bezpečnosti. V závěru příspěvku navrhl konkrétní kroky k posílení surovinové bezpečnosti v evropském prostoru, přičemž za zásadní opatření považuje podrobnou analýzu závislosti jednotlivých evropských zemí na dovozu surovin, včetně tzv. skrytého dovozu, sdílení těchto zjištění evropskými zeměmi a vytvoření evropského systému strategických rezerv kritických surovin.
Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii na konferenci reprezentoval Ing. Tomáš Hrabal s příspěvkem „Aktuální stav Evropského aktu o kritických surovinách [Critical Raw Materials Act, CRMA] a perspektiva jeho schválení během španělského předsednictví“. Představil předchozí aktivity Rady EU a Evropského parlamentu (EP) v oblasti strategických a kritických surovin. Informoval o neformálním zasedání Evropské rady ve Versailles v březnu 2022, kde zazněla výzva k zabezpečení dodávek v rámci dodavatelských řetězců kritických a nerostných surovin. Připomněl, že Evropský parlament přijal v listopadu 2021 usnesení o kritických nerostných surovinách, které popisuje výzvy a navrhuje jejich možná řešení. CRMA Evropská komise předložila ke schválení dne 16. března 2023. Hlavní změny navržené Radou se týkají referenčních hodnot (do roku 2030) pro zpracování a recyklaci odpadů z recyklace odpadů. Rovněž byla posílena ustanovení o využívání kritických nerostných surovin z odpadů. Dále byla doplněna výjimka pro členské státy, které prokáží, že mají takové geologické podmínky, které vylučují nebo činí vysoce nepravděpodobným, že se zde nacházejí ložiska kritických nerostných surovin.
Ředitel České geologické služby (ČGS) Dr. Zdeněk Venera hovořil na téma „Výzkum kritických surovin v České republice“. Ačkoli ČR patřila k iniciátorům Surovinové iniciativy 2008, která na úrovni EU definovala termín „kritické suroviny“, nový průzkum jejich ložisek se rozebíhá pomalu a je podfinancován. Za první vlaštovku lze v tomto kontextu považovat projekt CEEMIR (Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin) s podporou Technologické agentury ČR z let 2013-2019, který přinesl nejen zúžení výběru ložisek pro další průzkum, např. lithia na Cínovci, wolframu v Kašperských Horách a grafitu v Českém Krumlově, ale také návrhy přijatelných způsobů zpracování vydobytých surovin a 3D modely vybraných ložisek. Součástí prezentace byla i mapa výskytu kritických surovin v ČR zpracovaná experty České geologické služby. Ze shrnutí stávajícího výzkumu vyplynulo, že v ČR v současnosti běží tři zásadní projekty: RENS ( Hornické prostředí a suroviny), Strategické suroviny ČR a evropský SEMACRET (Udržitelný průzkum CRM). Na případové studii průzkumu CRM v Českém masivu názorně poukázal na cíle a možnosti terénního výzkumu. V závěru prezentace zdůraznil, že zajištění nerostně surovinových zdrojů je základem ekonomického rozvoje každého státu, což o CRM platí zejména.
Firmu EHM-GEOMET zastupoval Vojtěch Šešulka a v prezentaci informoval o projektu těžby lithia na Cínovci. Připomněl, že se jedná o unikátní ložisko, které je 7. největší na světě a obsahuje zhruba tři procenta známých celosvětových zdrojů tohoto kovu. Informoval o ekologických limitech těžby, která je navržena jako maximálně šetrná k životnímu prostředí tak, aby kromě znečištění rovněž minimalizovala zásahy do krajiny a diskomfort způsobený např. hlukem nebo otřesy při přepravě rudy. Upozornil na fakt, že zahájení těžby je prioritou české vlády, ale i přesto nelze očekávat, že by k zahájení dobývání došlo v horizontu kratším než za dva roky. Důl by následně měl mít životnost 26 let a s ohledem na přísná ekologická kritéria se předpokládá, že celkově bude vytěžena jen menší část zdrojů tamního lithia.
Český báňský úřad na konferenci zastupovala Dr. Marcela Blahutová, ústřední báňská inspektorka s prezentací „Legislativa a realita českého hornictví", jejímž spoluautorem byl JUDr. Ladislav Šouša. Představila systémovou strukturu báňských úřadů v České republice a zákony, jimž těžba a dobývání nerostných surovin podléhají. Upozornila, že ochrana surovinového bohatství je současně i ochranou životního prostředí, přičemž suroviny jsou nutnou podmínkou pro chod ekonomiky. Ve druhé polovině příspěvku byly definovány zásadní výzvy pro (nejen) české hornictví. Z hlavní cíle do budoucna zdůraznila především změnu horního zákona, která by umožnila pružně reagovat na potřeby průmyslu a společnosti.
Ve třetí části konference hovořili jednotliví účastníci o příležitosti k posílení surovinového zabezpečení kontinentu a shodli se, že bez surovin není možný další průmyslový rozvoj členských států Visegrádské skupiny ani Evropy jako celku.
Po ukončení diskuse zástupci státních geologických služeb České republiky a Republiky Severní Makedonie využili pražské setkání na Ministerstvu průmyslu a obchodu k podpisu MoU mezi oběma geologickými službami. Za Českou geologickou službu prohloubení vzájemné spolupráce formálně stvrdil ředitel ČGS Dr. Zdeněk Venera a za Severní Makedonii ředitel Geologické služby Republiky Severní Makedonie Dr. Nawaf Baara.
Druhý den, tj. 4. října 2023, na konferenci navázal doprovodný program, který byl koncipován podle zájmu jednotlivých účastníků. Inspirativní exkurzi do Granátu Turnov, jenž je jedním z několika málo českých podniků s uzavřeným výrobním řetězcem těžba-zpracování-finální produkt a zároveň splňuje kritéria pro ekologickou a udržitelnou produkci, delegáti konference ocenili.
