Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce obnovit účast ekologických spolků ve všech řízeních o stavebních záměrech, které by mohly mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny. Proti jsou například ministerstva dopravy a průmyslu a obchodu. S obnovením účasti spolků počítá návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku, které by mělo pro všechny stavební záměry nahradit správní úkony podle devíti různých zákonů o životním prostředí. Více ZDE

Průměrná britská domácnost za týden vyhodí 66 kusů plastů, vyplývá z průzkumu londýnské pobočky ekologické organizace Greenpeace, o kterém informoval server BBC News. Organizátoři výzkumu na základě těchto údajů odhadují, že ve Spojeném království se ročně vyhodí 100 miliard kusů plastů, proto vyzývají vládu k přijetí okamžitých opatření. Výsledky podle nich ukazují, že samotná recyklace není řešením, jak snížit množství plastů, které končí jako odpad. Více ZDE

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze bude pořádat již 5. ročník kurz celoživotního vzdělávání s názvem Oběhové hospodářství, který je unikátním a jediným kurzem svého druhu v ČR. Kurz přináší účastníkům nejnovější informace z oblasti, která vytváří nové příležitosti pro rozvoj firem i společnosti jako takové. Jedná o efektivní platformu pro sdílení poznatků, názorů a zkušeností v nově se rozvíjející disciplíně, která propojuje účastníky z řad soukromé, akademické a neziskové sféry s lektory, jimiž jsou renomovaní akademici, odborníci z praxe či zástupci různých ministerstev. Přidejte se mezi skupinu odborníků, kteří vnímají oběhové hospodářství v souvislostech. Přihlašování již zahájeno. Začínáme 16.9.2022. Videopozvánka na kurz Oběhové hospodářství.

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze pořádá kurz celoživotního vzdělávání s názvem Sustainability management. Kurz je určený zejména pracovníkům zodpovědným za oblast strategie a rozvoje, CRS, udržitelnosti a životního prostředí nebo marketingu a PR ale i dalším zájemcům. Udržitelnost není jen morálním apelem,  je to i velká příležitost. Kurz přinese účastníkům nejnovější informace a poznatky z oblasti udržitelného rozvoje a rovněž poukáže na nové příležitosti a souvislosti udržitelného podnikání. Přihlašování již zahájeno. Začínáme 9.9.2022. Videopozvánka na kurz Sustainability ma nagement.

Zdroj: FTOP VŠCHT v Praze

Obvykle hodnotíme životní standard společnosti podle hrubého domácího produktu nebo indexu spotřebitelských cen. Co se ale můžeme dozvědět o Česku z tak zdánlivě okrajové věci, jako jsou odpadky končící na skládkách? Jaké zvyky prozrazuje náš domovní odpad? Hostem Hovorů je sociální antropolog Daniel Sosna z Etnologického ústavu Akademie věd. Více ZDE

Komunikace udržitelnosti skýtá pro firmy řadu nástrah. Špatně nastavená komunikace představuje nejen hrozbu pro reputaci značky, fakticky nesprávné tvrzení o udržitelnosti – neboli greenwashing, může mít i další důsledky, které začíná určovat evropská legislativa ochrany spotřebitele. Správně se zorientovat v tématu udržitelnosti je ale často pro marketingové oddělení složité a greenwashingu se tak firmy mohou dopouštět i nezáměrně. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) a CIRA Advisory proto představují praktický návod na to, jak postupovat při komunikaci udržitelných projektů, a výsledky výzkumu toho, co považují čeští spotřebitelé ve vztahu k udržitelnosti za důležité.

„Osobně se dlouhodobě věnuji udržitelnosti a obalům. Na konferencích se často bavím s profesionály, kteří si s greenwashingem neví rady. A já jim pokaždé radím to samé. Právě proto jsem moc ráda, že se nám podařilo vytvořit manuál, který jim může v nastavení správné komunikace pomáhat,“ říká vedoucí týmu Petra Koudelková, Ph.D.

Manuál správné zelené komunikace je právě teď nejvíc potřeba
„My jako studenti jsme se při studiu často setkávali s komunikací, která se sice tváří ekologicky, ale při bližším prozkoumání k tomu má opravdu daleko,“ říká Matyáš Rieger, spoluautor a student oboru Strategická komunikace na FSV UK. „Často to není úmyslné. Některé projekty jsou opravdu vytvářeny s dobrým úmyslem, ale po bližším prozkoumání se komunikace míjí s realitou. Náš manuál by měl srozumitelně a jasně upozornit na hlavní problémy, které se běžně dějí a poradit, jak se vyhnout těm hlavním prohřeškům,“ dodává Bára Márová, spoluautorka a studentka ze stejného oboru.

Technologická expertíza a zkušenosti z praxe
Fakulta sociálních věd se v projektu spojila s CIRA Advisory, která se dlouhodobě věnuje poradenství v oblasti cirkulární ekonomiky a komunikaci udržitelnosti v byznysu. „U různých firem často vidím, jak se může technicky dobrý projekt zaseknout na nedostatečné komunikaci, a naopak, jak se komunikuje něco, co sice vypadá marketingově přitažlivě, ale po technické stránce nedává smysl. Díky našemu manuálu by se situace mohla zlepšit a posunout se k tomu, aby projekty byly dobře komunikované i technicky smysluplné,“ říká technický expert na cirkulární ekonomiku Albert Schandl z CIRA Advisory, který do tvorby manuálu přispíval hlavně interpretací skutečných dat o dopadech firem.

Dalším spolupracovníkem z CIRA Advisory je Jana Bábiková, která v CIRA Advisory konzultuje komunikaci klientských projektů. „Mimo podloženou kritiku, jsme v poslední době v médiích zaregistrovali, že z greenwashingu byly obviňované i různé byznysové projekty, které si to ne vždy zasloužily. Chtěli jsme proto dát firmám takový návod a argumenty, aby projekty správně komunikovaly a nebály se do budoucna pracovat na udržitelných projektech kvůli obviněním z greenwashingu. Za hlavní doporučení manuálu vnímám to, aby firmy měly svá tvrzení ověřena, komunikovaly transparentně a nesnažily se jen přiživit na aktuálních zelených trendech.“

Greenwashing je téma, které aktuálně velmi silně rezonuje. Manuál vychází z kvantitativního i kvalitativního výzkumu, který vedli studenti FSV UK na vzorku běžných spotřebitelů napříč regiony v Česku, a z výstupů hloubkových rozhovorů, které vedli výzkumníci s českými podnikateli a zástupci firem. Manuál tak v první části popisuje potřeby a rozhodovací proces českých spotřebitelů ve vztahu k udržitelným produktům, v další části pak nabízí konkrétní rady, čemu se vyvarovat a co naopak v komunikaci použít.

Z průzkumu mimo jiné vychází to, že až 90 % českých spotřebitelů věří, že firmy mají za udržitelnost odpovědnost. Právě proto by se měly vyvarovat neetických praktik, ať už se jich dopouštějí záměrné či nikoliv

Manuálu komunikace udržitelnosti bez greenwashingu je ke stažení zdarma na: https://www.ciraa.eu/komunikace/.
 

Stavba bytových domů je v Česku čím dál dražší, v letošním dubnu stála o 13 % více než ve stejném měsíci předchozího roku, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Ceny žene nahoru jak rostoucí poptávka, tak celosvětový nedostatek surovin. Například ceny materiálů a výrobků využívaných ve stavebnictví vzrostly za poslední rok o více než čtvrtinu. Ke slovu se tak dostávají i nové materiály, které lze například vyrobit z vedlejších energetických produktů elektráren. Takovým materiálem je mimo jiné i popílek. Více ZDE

V Bangkoku dnes začalo 44. zasedání Otevřené pracovní skupiny smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.[1] Na tomto zasedání, kde ČR jakožto země předsedající Radě EU zajišťuje koordinaci Evropské unie, se diskuse zaměří na řadu technických, ale také finančních otázek s cílem připravit rozhodnutí a doporučení pro posílení naplňování této nejúspěšnější globální environmentální smlouvy ratifikované 197 státy světa a Evropskou unií.

Největší pozornost bude zaměřena na otázky doplnění zdrojů Mnohostranného fondu pro implementaci Montrealského protokolu (MLF) na období 2021 – 2023, o kterém se rozhodne 16. července 2022 na již 5. mimořádném zasedání smluvních stran. Z MLF se hradí projekty na ochranu ozonové vrstvy v rozvojových zemích, což ve výsledku přináší benefit všem zemím světa. Covidová pandemie znemožnila přijetí rozhodnutí o této otázce v uplynulých dvou letech. Nyní je proto nezbytné dosáhnout konsenzu o doplnění zdrojů MLF tak, aby nebylo ohroženo pokračování Fondem financovaných projektů. Navíc se bude diskutovat i o zadání pro studii, ze které vzejde doporučení pro doplnění zdrojů MLF na další tříleté období (2024 – 2026). Fond je tvořen příspěvky rozvinutých zemí, včetně České republiky, která ho financuje z rozpočtové kapitoly MŽP.

Na pořadu jednání je také řada návrhů s cílem dále posílit celosvětová opatření na vyloučení výroby a spotřeby tzv. „regulovaných látek“, [2] které ozonovou vrstvu poškozují a omezit používání některých fluorovaných skleníkových plynů, jež jsou od roku 2016 [3] kontrolovány Protokolem kvůli jejich rozšíření jako náhrad za vyloučené regulované látky a jejich výraznému negativnímu vlivu na klimatický systém Země. Diskutují se nejen návrhy opatření, jež je nutné učinit na národní úrovni v jednotlivých státech (zavádění environmentálně šetrných náhrad), ale také zlepšení monitoringu používání látek, kontrola jejich dovozu a vývozu s cílem předejít nelegálním přepravám a dovozu zastaralých zařízení obsahujících tyto látky (např. klimatizace, chladící zařízení) do rozvojových zemí. Montrealský protokol významně přispívá k ochraně klimatu. Otázky podpory energetické účinnosti a širšího použití technologií šetrných ke klimatu budou rovněž součástí diskuse.

Poznámky:

[1] Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (1987) (dále jen „Protokol“ nebo „Montrealský protokol“) byl sjednán k Vídeňské úmluvě na ochranu ozonové vrstvy (1985), jejímž smyslem je chránit lidské zdraví a životní prostředí proti nepříznivým účinkům lidské činnosti, které ovlivňují nebo by mohly ovlivňovat ozonovou vrstvu.

[2] Konkrétně se jedná o téměř 100 druhů látek. Mezi nejvíce nebezpečné patří halony, tetrachlormetan, metylbromid (v ČR se nepoužívá od roku 2002), chlorfluoruhlovodíky (CFC) a hydrochlorfluoruhlovodíky (HCFC). Regulované látky pronikají do vyšších vrstev atmosféry, kde způsobují zeslabování ozonové vrstvy, která život na Zemi chrání před negativními účinky UV záření.

[3] Přijato rozhodnutí o zařazení látek pod Montrealský protokol, v platnosti od 1.1. 2019.

Výpočet aktuální hodnoty emisního faktoru CO2 z výroby elektřiny je proveden na základě následující metodiky: Primární energie fosilních paliv v daném roce vsazených (podle jednotlivých paliv) na výrobu elektřiny je násobena specifickými emisními faktory pro daná paliva (případně pro paliva příbuzná). Výsledná sumární hodnota je vydělena celkovou hrubou výrobou elektřiny v ČR. Emisní faktory CO2 ze spalování fosilních paliv ve výpočtu vycházejí z metodiky IPCC 2006 a národních emisních faktorů. Ve výpočtu jsou OZE uvažovány jako CO2 neutrální, tedy s nulovými emisemi. Jedná se o výpočet na základě podkladových dat Souhrnné energetické bilance ČR za rok 2020.

Hodnoty emisního faktoru CO2 elektřiny vypočítané na základě této metodiky, nejsou totožné s hodnotami uvedenými ve vyhlášce č. 480/2000, o energetickém auditu a energetickém posudku, kde jsou hodnoty emisního faktoru CO2 stanovovány k určitém účelu (prosazování státní politiky) a vztahují se na výrobu elektřiny z fosilních zdrojů. Tato vyhláška byla v roce 2021 nahrazena dvěma vyhláškami, vyhláškou o energetickém auditu a vyhláškou o energetickém posudku.

Níže uvedená data mohou sloužit výhradně pro informativní účely, např. umožňují sledovat reálnou uhlíkovou stopu podniků odebírajících elektřinu z veřejné sítě, nebo např. pro prodejce elektřiny, kteří ji nakupují na volném trhu.            

* hodnota odhadovaná na základě průměrných konverzních faktorů

** předběžná hodnota pro rok 2021

Předběžná hodnota se snanovuje na jaře následujícího roku, finální hodnota pak na jeho konci po zpracování kompletní energetické bilance.

Nakladatelství Academia vydává knihu „Klimatická změna – příčiny, dopady a adaptace“, která je výsledkem práce týmu z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. – CzechGlobe. Kniha se věnuje důsledkům globální změny  jak pro  globální, tak  i českou společnost, historickému a současnému klimatu v České republice a také scénářům vývoje klimatu v ČR pro 21. století. Další kapitoly se zaměřují například na dopady klimatické změny na krajinu, ekosystémy a ve městech.na biodiverzitu nebo mitigační a adaptační opatření ke snížení dopadu globální změny.

V České republice byla založena Iniciativa na podporu recyklace měkkých obalových plastů, jejímiž ustavujícími členy jsou potravinářské firmy Mondelez International, Nestlé a Unilever. Cílem této nové iniciativy je podpora cirkulární ekonomiky měkkých plastových obalů, která je založena na principech efektivního využívání zdrojů, prevence vzniku odpadu a znečištění. I když 73 procent obyvatel odpady pravidelně třídí, tak vytříděné měkké obalové plasty se recyklují jen z malé části, většina je energeticky využita v průmyslu. Více ZDE

Dotace podpoří projekty, které přispějí k adaptaci krajiny na změnu klimatu a klimatické extrémy, pomohou s udržitelným hospodařením s vodou nebo s předcházením vzniku odpadů.

Nově zařazené výzvy se zaměří na podporu budování vodovodních řadů, modernizaci vodovodních přivaděčů, intenzifikaci úpraven pitné vody, výstavbu čistíren odpadních vod a kanalizace, monitoring dlouhodobě využitelných zdrojů podzemních vod, ochranu před jejich kontaminací a preventivní opatření proti povodním a suchu.

V oblasti efektivnějšího nakládání s odpady podpoří pořízení kompostérů, RE-USE centra, vratné nádobí a obaly, sběrné dvory, projekty zaměřené na motivaci obyvatel obcí k třídění odpadů i projekty na materiálové a energetické využití odpadů.

Nové výzvy jsou připraveny pro oblast monitoringu znečištění ovzduší, podpoří i obnovu stability svahů a sanaci nestabilit vzniklých v důsledku přírodních jevů.

Podívejte se na aktuální Harmonogram výzev.

Zdroj: OPŽP

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) na dnešním brífinku zveřejnila informaci k problematice kontextu klima a přínosy cirkulární ekonomiky. EEA například uvádí, že jeden z klíčových efektů cirkulární ekonomiky z pohledu snižování emisí skleníkových plynů je prodlužování životnosti a další využití stávajících budov namísto výstavby nových budov. Podrobnosti ZDE

Slovenské obchody mohou od začátku července prodávat už pouze zálohované PET lahve a plechovky. Slovenský program vratných nápojových obalů tak vstupuje do další fáze. V té první, která odstartovala na začátku roku už Slováci vrátili přes 260 milionů obalů. Více ZDE

Česko nedělá dost, vyhověl městský soud v Praze klimatické žalobě. Ve zdůvodnění verdiktu dává za pravdu vědcům. Klimatická krize Čechy ohrožuje, zároveň se podílíme na jejím vzniku. Z verdiktu jasně vyplývá, že musíme přepracovat klíčové strategie, shodují se právní experti. To může mít dopady na průmysl, energetiku či bankovnictví. Více ZDE