Dánský výrobce stavebnic Lego vzdal plán vyrábět kostičky z recyklovaných plastových lahví. Společnost uvedla, že podle jejích propočtů by přechod na recyklovaný materiál ve výsledku vedl k vyšším uhlíkovým emisím než setrvání u současného výrobního postupu. Informoval o tom deník The Guardian. Více ZDE

Ve Sbírce předpisů ČR vyšla Vyhláška č. 283/2023 Sb. o stanovení podmínek, při jejichž splnění jsou znovuzískaná asfaltová směs a znovuzískaný penetrační makadam vedlejším produktem nebo přestávají být odpadem. Tato vyhláška zapracovává stanoví:

a) konkrétní účel, ke kterému mohou být znovuzískaná asfaltová směs a znovuzískaný penetrační makadam jako vedlejší produkty využívány,

b) povolený postup zpracování znovuzískané asfaltové směsi a znovuzískaného penetračního makadamu, které jsou vedlejším produktem,

c) kvalitativní kritéria, která zajistí, že při nakládání se znovuzískanou asfaltovou směsí a znovuzískaným penetračním makadamem, které jsou vedlejším produktem, nedojde k ohrožení životního prostředí a lidského zdraví,

d) okamžik, kdy znovuzískaná asfaltová směs, znovuzískaný penetrační makadam a asfaltová směs přestávají být odpadem,

e) konkrétní účel, ke kterému smí být znovuzískaná asfaltová směs, znovuzískaný penetrační makadam, které přestanou být odpadem, využívány,

f) požadavky na znovuzískanou asfaltovou směs vstupující do procesu recyklace nebo využití, ze kterého vznikne znovuzískaná asfaltová směs nebo asfaltová směs, které přestávají být odpadem,

g) požadavky na znovuzískaný penetrační makadam vstupující do procesu recyklace nebo využití, ze kterého vznikne znovuzískaný penetrační makadam, který přestane být odpadem,

h) kvalitativní kritéria, která musí znovuzískaná asfaltová směs, znovuzískaný penetrační makadam a asfaltová směs splnit, aby přestaly být odpadem,

i) požadavky na vzorkování a zkoušení a

j) náležitosti průvodní dokumentace.

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu harmonizované klasifikace a označování pro následující chemické látky: dusičnan stříbrný (EC 231-853-9, CAS 7761-88-8); návrh předložilo Švédsko; látka již má harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP; používá se v biocidních přípravcích, což znamená širokou škálu spotřebitelských výrobků; tepelně upravená česneková šťáva (EC -, CAS -), nemá harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP; návrh předložilo Rakousko; biocidní použití jako čichový repelent a také jako přípravek na ochranu rostlin; fluazaindolizine (ISO); 8-chloro-N-[(2-chloro-5-methoxyphenyl)sulfonyl]-6-(trifluoromethyl)imidazo[1,2-a]pyridine-2-carboxamide  (EC -, CAS 1254304-22-7); látka nemá harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP; návrh předložila Malta (kombinovaný formát zahrnuje hodnotící zprávu podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a návrh harmonizované klasifikace podle nařízení CLP). Další informace obsahují Pokyny o účinných látkách a přípravcích na ochranu rostlin. Veřejná konzultace k těmto 3 látkám potrvá do 10. listopadu 2023.

Do 17. listopadu 2023 probíhá další veřejná konzultace k návrhu harmonizované klasifikace a označování pro dichlormethan (EC 200-838-9, CAS 75-09-2); návrh předložila Itálie; látka již má harmonizovanou klasifikaci v příloze VI nařízení CLP; použití ve výrobcích např. nátěrové hmoty, mycí a čisticí prostředky, lepidla a těsnicí materiály, biocidy (dezinfekční prostředky, přípravky na hubení škůdců) a přípravky na ochranu rostlin.

Komentáře ke všem návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce konzultace CLH na stránkách ECHA.

Ministři Evropské unie zodpovědní za konkurenceschopnost dnes schválili novou emisní normu Euro 7. Na sociální síti X to oznámil český ministr dopravy Martin Kupka, který vyjednaný kompromis označil za velký úspěch. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. Českou republiku, která velmi usilovala o zmírnění limitů, dnes na jednání v Bruselu spolu s Kupkou zastupoval i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Více ZDE

Konec léta je tu a přichází čas připravit se na další sezónu. Jako „přestupový“ rituál skvěle poslouží důkladný podzimní úklid. Ten má navíc dle odborníků pozitivní vliv na zdraví i psychickou pohodu. Vyplatí se však při něm myslet i na zdraví planety. Víte, co všechno už dnes jde recyklovat? A třeba u takového elektroodpadu je jeho odevzdání k recyklaci opravdu snadné.

Vedle jarního a předvánočního úklidu se čím dál více lidí pouští i do úklidu podzimního. A odborníci se shodují, že více důkladnějších úklidů v roce přináší řadu benefitů. Za prvé je pečlivý sezónní úklid, při němž svůj domov nejen vyčistíte, ale ideálně i odlehčíte o řadu nepotřebných věcí, určitým rituálem, který vám pomůže dát sbohem létu a naladit se na „semifinále“ roku. Za druhé je potřeba se s postupným odchodem teplých měsíců vhodné připravit na období častějších nemocí – a hloubkový úklid je dobrou prevencí. Proč? Tak například bytový textil je opravdovým inkubátorem bakterií a roztočů a sběračem prachu a dalších alergenů, kterých se před zimou vyplatí zbavit. Stejně tak je dle odborníků zdraví prospěšné domovu odlehčit od nahromaděných věcí. Zaneřáděný domov totiž často způsobuje stres a úzkost, naopak čistý a organizovaný prostor napomáhá produktivitě a zlepšuje náladu.

„Pokud se do podzimního úklidu pustíte, určitě narazíte na celou řadu nejrůznějších věcí, kterých se budete chtít zbavit. Myslete při tom na životní prostředí a než něco odnesete do popelnice na komunální odpad, věnujte chvilku svého času zjišťování, zda byste se dané věci nemohli zbavit ekologičtěji,“ radí Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém, která zajišťuje šetrný svoz a recyklaci vysloužilých elektrospotřebičů. Odpad je totiž velkým tématem současnosti a čím dál více společností či organizací se zaměřuje na recyklaci předmětů, u kterých by vás to možná ani nenapadlo. 

Podívejte se na pár příkladů:

1. Zubní protézy
Doma se vám jich patrně mnoho zbytečných neválí, ale pokud ano, brzy možná budou ceněným materiálem pro druhotné suroviny. Už dnes se recyklují například v Japonsku. Mnohdy totiž obsahují cenné drahé kovy jako zlato, stříbro či paladium.

2. Voskovky
Jsou malé, ale po celém světě se jich každý rok vyhodí desítky až stovky tun. A protože se přirozeně nerozkládají, na skládkách představují docela problém. Ve Spojených státech proto funguje dokonce několik organizací, které se na sběr nepotřebných a odpadních voskovek specializují. Oblíbené dětské výtvarné pomůcky jsou následně roztaveny a proměněny ve voskovky nové. Ty pak putují nejčastěji do dětských nemocnic, aby dál sloužily dětem.

3. Punčochy
Klasický kousek dámské garderoby není zrovna synonymem trvanlivosti a často končí v koši po pár nošeních. Vzhledem k tomu, že jsou nejčastěji vyrobeny z nylonu a elastanu, trvá jejich přirozený rozklad několik staletí. Čím dál více výrobců se tak zaměřuje na zpětný odběr, kdy jim lidé mohou nepotřebné silonky jednoduše poslat poštou. A vznikají i specializované recyklační firmy.

4. Záchodové mísy
Záchodové mísy se běžně vyrábějí z keramiky, betonu nebo plastu, což jsou všechno materiály, jejichž recyklace je poměrně jednoduchá a rozšířená. Jednoduše je tedy lze odvézt do sběrného dvora, kde se o ně postarají podobně jako o stavební odpad.

5. CD a DVD
CD i DVD disky jsou složeny z několika různých materiálů, jako je plast, hliník a další kovy a látky, které ještě mohou posloužit, přestože těmto mediálním nosičům i kvůli streamovacím službám zvoní hrana. Jejich recyklace je složitější, avšak řadu let už běžně prováděná, proto CD a DVD rozhodně nepatří do směsného odpadu. Kam tedy vlastně s nimi? Odevzdat je můžete do nádob a kontejnerů na drobná odpadní elektrozařízení.

Na staré a vysloužilé elektro při podzimním úklidu jistě narazíte také. Nebojte se jej zbavit, lze to totiž udělat velmi jednoduše: můžete si ho nechat odvézt přímo od svého domu. „Pokud se lidem podaří nashromáždit více než deset kilogramů elektroodpadu, mohou si jeho bezplatný svoz objednat online, a to díky naší službě Buď líný,“ uvádí Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém, která je jedním ze tří nejvýznamnějších kolektivních systémů sběru odpadních elektrozařízení v ČR. Poradit se ohledně toho, jak správně naložit se starým elektrem a bateriemi, mohou lidé také na bezplatné lince Chytré recyklace na telefonu 800 976 679, případně mohou informace hledat na webových stránkách chytrarecyklace.cz.

O společnosti REMA Systém

Hlavními aktivitami společnosti REMA Systém jsou služby zabezpečující zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrických a elektronických zařízení, jde například o pračky, lednice, televizory, počítače, tiskárny, mobilní telefony a další přístroje. Ve spolupráci se společností REMA Battery navíc umožňuje i zpětný odběr odpadních baterií a akumulátorů.
Svým klientům REMA Systém nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pomoc a jednoduché vyřešení starostí s nepotřebnými či vysloužilými elektrospotřebiči. V oblasti ochrany životního prostředí REMA Systém působí od roku 2005, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrozařízení.
Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.

Nákupy externích služeb bez hodnocení jejich hospodárnosti; neplnění výzkumných záměrů; nadhodnocený počet uživatelů technických norem a drahý sponzorovaný přístup k nim; vyplácení mezd místo platů. To je výčet některých pochybení, jež odhalila kontrola NKÚ u vybraných státních příspěvkových organizací v oblasti nakládání s příspěvkem na provoz, který tyto organizace dostávají ze státního rozpočtu. Kontrolováno bylo období let 2019 až 2021.

Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo průmyslu a obchodu a jemu podřízený Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) jsou zřizovateli celkem 25 příspěvkových organizací státu. Státní příspěvkové organizace hospodaří s prostředky získanými hlavní činností a kromě toho i s prostředky přijatými ze státního rozpočtu, mezi které patří např. příspěvek na provoz. Kontroloři NKÚ prověřovali hospodaření právě s tímto příspěvkem.

Zmíněných 25 příspěvkovek dostalo od svých zřizovatelů v letech 2019 až 2021 příspěvek na provoz přesahující 8,5 mld. Kč. NKÚ zkontroloval nakládání s ním na vzorku čtyř organizací: České informační agentury životního prostředí (CENIA), Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), Správy služeb Ministerstva průmyslu a obchodu a České agentury pro standardizaci (ČAS).

Kontroloři NKÚ zjistili, že zřizovatelé původně schválený příspěvek na provoz těchto čtyř organizací každoročně zvyšovali, takže v letech 2019 až 2021 se z původních 623,6 mil. Kč zvýšil o 277,5 milionu na konečných 901,1 mil. Kč. Kontrolované čtyři organizace z něj v uvedených letech nakonec vyčerpaly 791,8 mil. Kč.

Řada pochybení

V zacházení s těmito prostředky státního rozpočtu našli kontroloři NKÚ řadu pochybení. Organizace například nakupovaly externě služby, pro jejichž poskytování byly samy zřízeny, a přitom nevyhodnotily hospodárnost těchto nákupů. Např. za projekt „Národní inventarizace kontaminovaných míst II. etapa“ zaplatila CENIA externímu dodavateli v letech 2019 až 2021 celkem 116,6 mil. Kč, aniž by předtím posoudila varianty výdajů např. s využitím vlastních kapacit. Podíl externě dodávaných služeb na celkových nákladech této agentury v kontrolovaném období postupně rostl, až v roce 2021 dosáhl 44 %. Také ÚZEI zaplatil externím firmám za sběr dat v průběhu let 2019 až 2021 celkem 62,6 mil. Kč, aniž by měl zpracovánu ekonomickou analýzu výhodnosti nákupu dotazníkových šetření u třetích osob.

Ani ČAS nehodnotila ekonomický dopad zadání služeb externímu subjektu a podíl nakupovaných služeb na celkových nákladech zvyšovala až na více než 45 % v roce 2021. Tehdy za ně agentura zaplatila přes 101 mil. Kč. Nakupovala například i právní služby, přestože v organizačním řádu počítala s vlastním právním oddělením. Výběrová řízení na pozice zaměstnanců právního oddělení však agentura nikdy nevypsala.

Celkem 29,6 mil. Kč určených na plnění výzkumných záměrů, jejichž výsledkem měl být např. užitný či průmyslový vzor, prototyp, funkční vzorek, certifikovaná metoda apod., vynaložil ÚZEI podle kontrolorů NKÚ částečně neúčelně. Z celkem 12 plánovaných úkolů, které měl v průběhu let 2019 až 2021 splnit, zrealizoval totiž pouze dva. A např. v roce 2020, kdy plánoval získat čtyři aplikované výsledky, nezískal ani jeden.

Osmkrát méně uživatelů sponzorovaného přístupu k ČSN

NKÚ prověřil i sponzorovaný přístup k českým technickým normám (ČSN). Za přístup veřejnosti k ČSN zaplatili tzv. sponzoři, tedy převážně ministerstva, v roce 2021 poplatek přesahující 113 mil. Kč. Poplatek, jehož příjemcem je ČAS, je hrazen ze státního rozpočtu na základě odhadu počtu uživatelů, nikoliv na základě jejich reálného počtu. Počet uživatelů sponzorovaného přístupu byl v roce 2021 odhadnut na 65 011, reálně jich bylo jen 8 512, tj. téměř osmkrát méně. Za jeden roční přístup do této databáze tedy sponzoři zaplatili 13 283 Kč, zatímco pro jednoho nesponzorovaného uživatele je roční poplatek za přístup do této databáze vyhláškou stanoven na 2 000 Kč.

Kontroloři rovněž odhalili skutečnost, že ČAS coby státní příspěvková organizace vyplácela v kontrolovaném období zaměstnancům místo platu mzdy. Tak se stalo, že např. průměrná měsíční mzda jednoho z vedoucích zaměstnanců ČAS byla v roce 2021 čtyřikrát vyšší, než kolik činil průměrný plat vedoucích zaměstnanců na téže pozici u ostatních kontrolovaných příspěvkových organizací. Kontroloři zjistili, že od vzniku ČAS neprovedl její zřizovatel, kterým je ÚNMZ, žádnou veřejnosprávní kontrolu zaměřenou na hospodaření s veřejnou finanční podporou.

Kontrola NKÚ dále ukázala, že jak zřizovatelé, tak i kontrolované příspěvkové organizace porušovali právní předpisy. Například u ČAS byly zjištěny chyby v procesu zadávání veřejných zakázek, které podle NKÚ nasvědčují porušení rozpočtové kázně ve výši 2,1 mil. Kč bez DPH.

 

Skoro tři čtvrtiny zemědělské půdy u nás nevlastní ten, kdo na ní hospodaří. Jednou z příčin nedobrého stavu zemědělské půdy v České republice je nezájem vlastníků – propachtovatelů půdy o její stav. Miliony vlastníků zemědělské půdy se starají hlavně o výši nájmu a mnohdy ani neví, kde jejich pozemek leží, co se na něm pěstuje a v jakém stavu půda je. Pachtýře se neptají na dodržování zásad dobré zemědělské praxe definované ministerstvem zemědělství ani na využívání dotačních programů, které zlepšují stav pozemku. Nezřídka osobně nevědí, kdo se o jejich vzácný majetek stará nebo dokonce ani nemají uzavřenou pachtovní smlouvu. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Slatiniště - mizející paměť krajiny

České počasí (slunce, voda, vítr...)

Národní klenoty (Ještěd - Portál nebes)

Klenoty naší krajiny

Navrhovaná právní úprava novelizuje všechny tři hlavní zákonné předpisy v oblasti energetiky, tj. energetický zákon, zákon o podporovaných zdrojích energie a zákon o hospodaření energií. Návrh zákona je v převážné míře transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU. Transpozice směrnice (EU) 2019/944 byla realizována postupně novelami energetického zákona v průběhu let 2022 a 2023. Navrhovaná právní úprava energetického zákona tuto transpozici dokončuje a reaguje také na formální upozornění Evropské komise týkající se řízení o porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování EU č. 2022/2033. Návrh zákona provádí transpozici zbývajících ustanovení výše uvedené směrnice zejména v oblasti moderní elektroenergetiky a obsahuje právní úpravu třech hlavních právních institutů, kterými jsou ukládání energie v elektrizační soustavě, agregace a flexibilita.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Přílohy

Aktuální stav digitalizace stavebního řízení

Fórum agentury ECHA pro výměnu informací o prosazování právních předpisů EU zveřejnilo svá doporučení ohledně omezení kreosotu a příbuzných látek (zveřejněno ECHA 13. 9. 2023).

Fórum o prosazování poskytuje poradenství ohledně prosazování návrhů na omezení podle nařízení REACH s cílem pomoci při hodnocení a rozhodování o návrzích a zajistit, aby orgány členských států mohly omezení prosazovat poté, co vstoupí v platnost.

Pro zlepšení transparentnosti legislativního procesu se fórum rozhodlo zveřejnit své rady ohledně prosazování návrhů na omezení. Doporučení fóra budou k dispozici na webových stránkách agentury ECHA.

První zveřejněné doporučení se týká návrhu na omezení kreosotu a příbuzných látek v ošetřeném dřevě. Fórum se domnívá, že navrhované omezení má jasný rozsah a je vymahatelné. Jsou však doporučeny některé změny jako je stanovení limitní hodnoty a upřesnění znění omezení.

Názory fóra budou využívat při tvorbě svých stanovisek výbory ECHA pro posuzování rizik (RAC) a pro socioekonomickou analýzu (SEAC). Doporučení fóra společně s konečným stanoviskem výborů budou sdílena s Evropskou komisí, která rozhodování může podpořit.

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu stanoviska výboru SEAC, které se týká návrhu Francie na omezení uvádění na trh, opětovného použití a druhotného použití dřeva, které bylo ošetřeno kreosotem nebo jemu příbuznými látkami.

Komentáře mohou do 7. listopadu 2023 zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce na internetových stránkách ECHA.

Další informace:

Doporučení fóra prosazování návrhu na omezení podle přílohy XV [PDF] [EN]

Fórum o prosazování

Sršeň asijská je považována za velkou hrozbu pro evropské včelařství. Po zprávách o jejím výskytu v Maďarsku se na její přílet začali připravovat i čeští včelaři. Jak uvedla předsedkyně jejich svazu Jarmila Machová pro CNN Prima NEWS, dříve nebo později tento agresivní hmyz dorazí i do tuzemska. Oslovení malí včelaři mají o své chovy obavy, sršeň asijská je totiž schopná vyhubit celá včelstva a v Evropě nemá přirozené nepřátele. „Mohu zúžit česno, ideálně mít silná včelstva, ale co jinak mohu dělat?“ ptal se jeden ze včelařů. Na přílet agresivních sršní se začínají připravovat i hasiči. Není totiž nebezpečná jen pro včely, ale i pro lidi. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spolu s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) poslalo do mezirezortního připomínkového řízení aktualizovaný Vnitrostátní klimaticko-energetický plán. Jeho cílem je zajistit bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro Česko. Dále má také podpořit výzkum a inovace prostřednictvím přilákání investic. V neposlední řadě je plánem k dekarbonizaci České republiky.

„Tento plán nám poskytne vizi pro další vývoj české energetiky. Jeho cílem je zajistit dostatek energií za dostupné ceny při plnění potřebných klimatických cílů a udržení konkurenceschopnosti našeho hospodářství. Plán tak stanovuje cíle, ale také odpovídající opatření pro jejich plnění,“ popisuje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Jasné je, že budeme muset výrazně přidat v oblasti obnovitelných zdrojů, ve které jsme v minulosti zaspali. Na druhou stranu se dá očekávat postupný útlum výroby energie z uhlí. Svoji roli sehraje také výroba elektřiny i tepla z jádra a očekáváme také větší využívání plynu jako přechodného energetického zdroje.”

Vnitrostátní plán pracuje se scénářem, který České republice umožní plnit podmínky vyplývající z evropských závazků v rámci dekarbonizace ekonomiky v oblasti energetiky, budov, dopravy a průmyslu. Při přípravě plánu byl použit soubor nástrojů, které modelují možný makroekonomický vývoj i vývoj energetického mixu. Zahrnuje mimo jiné i ekonomické ukazatele jako možný vývoj zaměstnanosti v České republice, vývoj růstu HDP, růstu cen energií či vývoj růstu cen emisních povolenek.

„Vnitrostátní klimaticko-energetický plán je zásadní dokument pro vývoj české energetiky. Pro mě jako pro ministra životního prostředí je podstatný hlavně důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a energetické úspory, v obou sektorech máme co dohánět. I proto jsem rád, že model v roce 2030 počítá s tím, že podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě bude 30 %. Rozvoj výstavby solárních a větrných elektráren potřebujeme značně urychlit a míru kvalitních renovací budov musíme zvýšit alespoň na 3 % ročně. Nutno také připomenout, že cílem České republiky je směřovat k dosažení klimatické neutrality do roku 2050,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že Vnitrostátní plán sleduje je zajistit do budoucna pro české domácnosti energii za dostupné ceny.

„Na zavádění opatření, která s rozvojem obnovitelných zdrojů v České republice pomohou, již průběžně pracujeme – připravili jsme zákon o komunitní energetice a pětkrát zvýšili limit výkonu pro žádosti o instalaci menších zdrojů včetně solárních elektráren. Tato opatření výrazně přispívají k nižším výdajům za energie, energetické nezávislosti a k ochraně našeho klimatu,“ dodává ministr Síkela.

První Vnitrostátní plán České republiky byl vypracován a následně schválen Evropskou komisí v roce 2020 s tím, že nařízení vyžaduje aktualizaci a její opětovné schválení do 30. června 2024. Aktualizace slouží především k zohlednění technologického pokroku a průběžného plnění cílů. Slouží také jako signál pro trh s cílem nastavit transparentní a předvídatelné investiční prostředí. MPO a MŽP nyní bude návrh do jeho definitivního schválení, které se očekává v polovině příštího roku, diskutovat s Evropskou komisí.

„Návrh aktualizace plánu finalizujeme a po schválení vládou ho odešleme Evropské komisi. Ačkoliv byl původní termín pro odeslání návrhu 30. června 2023, s ohledem na prodlužující se vyjednání relevantní evropské legislativy jsme stejně jako řada dalších členských států využili možnost zaslat návrh plánu v pozdějším termínu,“ říká vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů MPO René Neděla.

„Vedle Vnitrostátního plánu dále pracujeme na aktualizacích Politiky ochrany klimatu a Státní energetické koncepce. Tyto dokumenty nám ještě konkrétněji popíší, jak namodelovaného cíle dosáhnout. Hotové by měly být do konce tohoto roku,“ doplňuje vrchní ředitel sekce ochrany klimatu MŽP Petr Holub.

Aktualizovaný plán ministerstvo připravovalo a konzultovalo v rámci Komise a Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu. Příprava tak proběhla ve spolupráci s relevantními resorty v čele s Ministerstvem životního prostředí, s partnery z řad oborových svazů a asociací, neziskovými organizacemi či se zástupci krajů a měst. MPO také uspořádalo veřejnou konzultaci, díky které se do přípravy zapojila odborná veřejnost. Součástí procesu bylo i detailní makroekonomické a energetické modelování v rámci projektu SEEPIA na úrovni konsorcia vedeného Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Resort plánuje ještě jednu veřejnou konzultaci, a to po odeslání plánu Evropské komisi (EK).  Své připomínky k návrhu zašle EK  do konce roku a následně bude plán dokončen.

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva

Společnost ZEVO Písek v těchto dnech podala dopracovanou dokumentaci EIA k záměru na vybudování zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO). Jsou v ní vypořádány připomínky, které vzneslo ministerstvo životního prostředí při posuzování první dokumentace. Vztahovaly se zejména k příjezdové komunikaci k ZEVO a problematice průjezdu nákladních vozidel Smrkovicemi, k výšce komína nebo dostupnosti odpadů pro samotné zařízení. Reflektuje také připomínky k nakládání s odpadními vodami nebo požadavek na biologický průzkum lokality, kde by mělo být zařízení vybudováno. Více ZDE

Udržitelnost je v dnešní době velice aktuální téma. Co ale znamená žít a pracovat udržitelně? Jaká je podstata udržitelného přístupu? Jaký je environmentální dopad průměrného českého spotřebitele? A jaké jsou nejčastější mýty o udržitelnosti? Zita Senková se v rámci Evropského týdne udržitelného rozvoje zeptala profesora Vladimíra Kočího, vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠ chemicko-technologické v Praze. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Nový zelený svět má obrovské nároky na výrobu hliníku a mědi. Ta je ale jedna z nejšpinavějších, tvrdí ekonomka Švihlíková

Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo web www.podporapodniku.cz. Podnikatelé tam najdou vyhledávač, který jim usnadní orientaci a následnou volbu nejvhodnější podpory, jež nejvíce odpovídá konkrétní situaci jejich podniku či záměru. Podnikatelé mohou na webu vyhledávat nejvhodnější podporu na základě vyplnění čtyř údajů, a to: stáří podniku, velikost podniku, místo realizace projektu a  oblast podpory odpovídající jejich zamýšlenému projektu. Web zároveň umožňuje zobrazení kompletního seznamu podpor za jednotlivé oblasti podpory. Přehledně strukturované informace k jednotlivým programům obsahují stručný popis programu, způsobilé výdaje, upřesnění výše podpory i přímý kontakt na poskytovatele podpory za účelem konzultací projektových záměrů.

V současné době je zcela běžné, že každá větší výrobní firma zaměstnává pracovníka, který je zodpovědný za oblast ekologie, což reprezentuje nejen odpadové hospodářství, ale všechny další složky spadající do ochrany životního prostředí. Nejčastěji je tato pozice kumulovaná s činností HSEQ manažera (pracovník odpovídající za zdraví, bezpečnost i ekologii a také za kvalitu v rámci ISO norem) nebo energetika, vedoucího údržby, facility managera atp. Preventista BOZP je další, někdy samostatná, obvykle však externě nasmlouvaná činnost. Ekolog i preventista BOZP by měli spolu velmi úzce spolupracovat. Ptáte se proč? Více ZDE

Práce s azbestem představuje jednu z nejnáročnějších a zároveň nejkontroverznějších výzev v oblasti ekologie a stavebnictví. Rozhovor s odborníky z ASTON – služby v ekologii, s.r.o. nám nabízí hluboký vhled do této problematiky, vyžadující precizní plánování, přísnou regulaci a inovativní přístup ke zpracování tohoto rizikového materiálu.

Jelikož se zde budeme zabývat úskalími práce s azbestem, chtěl bych vás požádat o pár slov, která nezasvěceného čtenáře uvedou do této problematiky.

Azbest se u nás hojně využíval především v poslední čtvrtině 20. století. Oblíbený byl pro svou odolnost vůči chemikáliím, tvárnost a nehořlavost. Tenkrát se nevědělo o nebezpečích, která jeho využívání přináší.  Přibližně 70 % dřívější výroby se uplatnilo ve stavebnictví. Velkou část tohoto objemu tvořily střešní krytiny, vodovodní a kanalizační potrubí, zabudované nebo exteriérové a podstřešní desky. Azbest se také uplatnil v řadě protipožárních nástřiků a nátěrů. Proto se i dnes v České republice nachází azbestové prvky v hojném počtu, jako součást různorodých staveb.

U azbestu pak není problematické jeho chemické působení na člověka, jak se spousta lidí mylně domnívá. Jeho nebezpečnost tkví v tom, že se z něj vlivem mechanického působení uvolňují mikroskopická vlákna, ta se skrze dýchací soustavu dostávají až do plicních sklípků a zde vyvolávají dráždivou reakci. V některých případech pak mohou být spouštěcím faktorem pro rakovinu plic.

Za jakých podmínek odstraňování azbestu z nemovitosti probíhá?

Pravidla pro odstraňování azbestu jsou dána v ČR legislativními předpisy, jedná se především o zákon stavební. Podle stavebního zákona je vlastník stavby povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit nebo rekonstruovat stavbu, v níž je obsažen azbest. Na základě tohoto oznámení jsou stanoveny pokyny pro odstranění těchto azbestových prvků ze staveb. Samotné provedení azbestových prací dohlíží dle zákona o veřejném zdraví příslušné hygienické stanice (dále jen KHS), které se vyjadřují ke konkrétním sanačním postupům azbestových prací.

Odstraňování azbestu z nemovitosti je tedy většinou spojeno s rekonstrukcí nebo demolicí stavby.  V převážné většině případů nejsme jediní, kdo se na místě stavby pohybuje. Je nutné termínově sladit práce nejen s ostatními dodavateli prací (zedníci, pokrývači apod.), ale zároveň je nutné počítat s lhůtami, které mají jednotlivé úřady státní správy dle zákonů určeny pro projednání dokumentací a postupů. Dále je potřeba vysvětlit klientům, proč se jejich představa většinou neshoduje s danými normami a legislativou.

Mohli byste rozvést tu část, kde se zmiňujete o rozkolu přání klienta s požadavky úřadů?

Problémů je tu hned několik. Prvně je nutné říci, že většina klientů si odstraňování azbestu z nemovitosti představuje jako bleskovou akci, ale tak to není. Místo, kde se s azbestem pracuje, musí být důkladně zabezpečeno, abychom neohrožovali bezpečnost ostatních pracovníků a veřejnosti. Naši vlastní zaměstnanci se pak před manipulací s ním musí vybavit řadou ochranných prvků, jako jsou rukavice, neprodyšný ochranný oblek, brýle, respirátor atd. Po ukončení práce je pak ještě nutné provést měření částic rozptýlených ve vzduchu, které vzhledem k tomu, že se vyhodnocuje v akreditované laboratoři, může zabrat i několik dnů až týdnů. Pokud se ukáže, že ve vzduchu opravdu vlákna azbestu jsou přítomná v množství nad normativní limit, celé měření začíná znovu. A ostatní práce stojí, termíny se posouvají. Už z tohoto výčtu, kdy nezapočítáváme manipulaci s azbestem po jeho odstranění z budovy, je snad jasné, že v době, kdy si klient přál dokončovat zednické práce, často musí čekat na výsledky onoho měření. Dále je pak nutné zmínit i představy o samotné „deinstalaci“ azbestu. Klient si často představuje, že vše půjde vyřešit jednoduchou destruktivní metodou, a to z pohledu šíření azbestových vláken není vždy ideální řešení. Často se pak setkáváme s postojem pracovníků KHS, kteří odmítají jakoukoliv destruktivní metodu i v případech, kdy je to jediné logické řešení, s ohledem na bezpečnost práce zaměstnanců, délku trvání prací a tím i dobu expozice azbestu.

Takže by se dalo říct, že jste v podstatě „sevřeni“ mezi představami klienta a nároky úřadů?

V podstatě je to tak. Klient si na rekonstrukci vyměří určitý čas, kdy většinou podcení právě onu dobu práce s azbestem a stanoví si své finanční limity. Ve chvíli, kdy zjistí, že nestíhá, celé to „padá na hlavu“ realizační firmě. Náklady na správnou realizaci sanace se zvyšují.  Představa rychlého odklizení nebezpečného azbestu se pak přímo kříží s tím, co pro práci s ním stanovuje úřad. Zde většina problémů vzniká hlavně onou zmíněnou byrokracií, prostě tu jsou zcela základní rozdíly mezi teorií a realitou. To ne vždy pracovníkovi úřadu, se kterým komunikujeme, dochází. Stejný postup jednoduše v rozdílných situacích použít nejde. Často je nemožné vytáhnout kus azbestu vcelku, jindy je to přímo nebezpečné pro pracovníka, který s ním manipuluje. Takže občas v podstatě stojíme na místě a zuby nehty se snažíme najít kompromis, který bude vyhovovat jak nám, tak úřadům, tak i klientovi. Všechny tyto kroky stojí nemalé množství času a peněz, se kterými se na počátku nepočítalo.

Co si myslíte, že by tuhle situaci mohlo změnit?

Většinou vtipkujeme o tom, že by si měli lidé z úřadů udělat „výlet přímo na staveniště a obléknout se do pracovního“, aby měli představu o stavbě jako takové. Ovšem tady se opravdu jedná především o vtip. S vytížeností, se kterou se úředníci musejí potýkat, je to jednoduše nereálné. Zdá se nám jako nejlepší řešení rozšíření komunikace s úřadem i na projektanty, kteří by měli již v projektové dokumentaci zohlednit přesné a reálné postupy prací s azbestem.  Pak by nám coby realizační firmě odpadla většina práce tlumočení požadavků mezi klientem a úřady a „zbytečné papírování“. To by naší práci mohlo velmi urychlit, navíc by klient od začátku věděl, do čeho jde.

Je ještě něco, co byste chtěli sdělit k závěru našeho rozhovoru?

Ještě jednou bychom chtěli apelovat na projekční přípravu staveb a demolic budov, zde by se mohla vyřešit většina pozdějších problémů, které v současné době musíme řešit dodatečně až při realizaci prací. Domníváme se, že realizační firma by neměla vymýšlet technologické návrhy pro odstranění azbestových prvků staveb.  Ušetřil by se tak čas i nervy všem, kterých se tato problematika týká.

Děkuji za rozhovor. JV.