Materiál se předkládá na základě usnesení vlády ČR ze dne 25. října 2021 č. 935. Příprava a pravidelné aktualizace Plánu jsou jednou z povinností vyplývající pro Českou republiku jako smluvní stranu Stockholmské úmluvy.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

Nizozemsko si vytýčilo ambiciózní cíl, a to dosažení plně cirkulární ekonomiky do roku 2050. Země se pravidelně umisťuje na nejvyšších příčkách v evropských i světových žebříčcích udržitelnosti, velmi dobře si vede zejména v odpadovém hospodářství a v podpoře inovací. V poslední době se také aktivně věnuje rozvoji cirkulárního zemědělství. Díky bohaté tradici agrárních oborů a výzkumu a vývoji v této oblasti je země světovým lídrem v modernizaci zemědělských technologií i potravinářského průmyslu. Zároveň si ale Nizozemsko zakládá na nutnosti a prospěšnosti mezinárodní spolupráce. Česká republika i další země tak mají jedinečnou šanci zapojit se do spolupráce v oblasti investic, společných podnikatelských projektů a sdílení nejlepších postupů v rámci společného boje proti klimatickým změnám.

Cirkulární ekonomický systém je důležitou součástí světových snah o řešení klimatické krize. Cílem cirkulární ekonomiky (česky také nazývané „oběhové hospodářství“), je vést společnost k prosperitě pokud možno bez poškozování životního prostředí. Pozornost je upřena zejména k tomu, aby se omezilo užívání základních surovin. Cirkulární ekonomika dále klade důraz na nutnost prodlužování životnosti materiálů, vytváření sdílené ekonomiky ve městech, na redukci množství odpadu a jeho následné opětovné použití, nebo na přechod k udržitelným zdrojům energie.

Nizozemsko je jednou z nejaktivnějších zemí v přechodu své ekonomiky na cirkulární, s cílem dokončit změnu do roku 2050 a plánem vydat na tuto transformaci nejméně 85 mld. EUR každý rok. Země má také krátkodobější cíl – snížit o polovinu využívání základních surovin, jako jsou minerály, kovy a fosilní suroviny, do roku 2030.  Pro Nizozemsko by tento přechod znamenal menší závislost na dovozu vzácných zdrojů, posun k udržitelnějším zdrojům, nové možnosti exportu a vytváření nových pracovních příležitostí. Země si tak zajišťuje budoucí hospodářskou prosperitu a větší odolnost své ekonomiky.

Prioritní sektory

Nizozemsko si ve své strategii vytýčilo pět prioritních oblastí v přechodu na cirkulární ekonomiku, na základě důležitosti pro své hospodářství, dopadu na životní prostředí, významu pro již probíhající sociální aktivity a kompatibility s prioritami Evropské komise. Jedná se o produkci biomasy a potravin, plastů, zpracovatelský průmysl, stavebnictví a sektor spotřebního zboží. Velkou příležitost vidí Nizozemsko v produkci biomasy, vzhledem k jejímu využití při šetrnější výrobě energie i jako cirkulárního stavebního materiálu. Stejně tak jsou pro zemi důležité inovace v agrárním sektoru, směřující k co nejvíce bezemisnímu potravinovému řetězci. Při výrobě plastů se Holandsko soustředí na biologicky odbouratelné alternativy i na opětovné použití plastů díky kvalitní recyklaci. Zpracovatelský průmysl i stavebnictví se musí vypořádat s přechodem z fosilních na obnovitelné zdroje, s důrazem na udržení bezpečnosti dodávek. Cílem Nizozemska je zajistit hospodářský růst, který není závislý na využívání primárních surovin. V sektoru spotřebního zboží je cílem snížení množství odpadu, produkovaného domácnostmi, a také celková hodnotová změna ve společnosti. Už nyní Nizozemsko rozsáhle rozvíjí infrastrukturu pro kompostování bioodpadu a stavbu komunitních zahrad ve městech.

Uvedené kroky také ukazují obyvatelům země, jak je možno „zelené“ změny zahrnout do každodenního života, a na konkrétních příkladech ukazují příležitosti pro zapojení místních i zahraničních firem a institucí do tohoto procesu. Odpad na nové primární suroviny mění například úspěšná firma Attero. Evropský projekt SYSTEMIC, kterého je Nizozemsko součástí, se soustředí na výzkum zpracování bioodpadu. To je možné díky financování Evropské unie, konkrétně v rámci projektu Horizon Europe s rozpočtem 95,5 mld. EUR.

Nástroje pro efektivní změnu

Nizozemci si vedle prioritních sektorů určili také pět základních nástrojů, jejichž prostřednictvím chtějí plně cirkulární ekonomiky dosáhnout. Jsou jimi:

1. Postupná změna legislativy a regulace – týká se například právní definice různých druhů odpadů, což umožní jeho druhotné zpracování a použití;
2. Mezinárodní spolupráce – efektivní spolupráce se rýsuje zvláště v rámci Evropské unie, na společných iniciativách se podílejí všichni její členové včetně Česka;
3. Inovativní tržní pobídky – Nizozemci hodlají promítnout klimatickou stopu ekonomických aktivit do tržních cen;
4. Financování – nastavení vhodných způsobů financování;
5. Podpora znalostí a inovací – týká se všech sektorů spojených s cirkulární ekonomikou.

Česko v nizozemském kruhu udržitelnosti

V Nizozemsku sídlí mnoho institucí a odborných platforem, které se cirkulární ekonomikou s mezinárodním přesahem zabývají – například Holland Circular Hotspot nebo Metabolic. Obě tyto organizace jsou otevřené celoevropským projektům, jejich cílem je mimo jiné propojovat iniciativy a země z celé EU. Holland Circular Hotspot má za cíl vytvořit celounijní základnu pro výměnu znalostí a sdílení nejlepších postupů pro firmy věnující se cirkulární ekonomice. To vše v rámci naplňování Zelené dohody pro Evropu. V nizozemském sídelním městě Haagu pak sídlí také PACE, mezinárodní platforma pro podporu zrychlování cirkulární ekonomiky, která poskytuje asistenci zemím k dosažení nezbytných změn ve všech sektorech ekonomiky. NL iniciativa Circular Accelerator taktéž poskytuje podporu novým projektům směřujícím k udržitelnosti, ať už jde o finance nebo správné nastavení tržních parametrů. Tento projekt je přímo financován z rozpočtu NL Ministerstva infrastruktury a vodních zdrojů. Výrazný mezinárodní přesah má a projekty v mnoha zemích světa pak realizuje i NL vládní agentura CIRCO.

Model rozvoje cirkulární ekonomiky prosazuje celá EU, není tomu tedy jinak ani v Česku. První strategický plán v této oblasti, Cirkulární Česko 2040, obsahuje cíl zachovat si konkurenční schopnost v době, kdy se ekonomika zásadně proměňuje. Vzhledem k bohatému nizozemskému know-how je pro Česko spolupráce s touto zemí velkou příležitostí, přičemž v některých aspektech se již úspěšně rozjíždí (podle vzoru Holland Circular Hotspot byl například v ČR založen Institut cirkulární ekonomiky INCIEN). Nizozemsko otevírá dveře také rozvoji akademické spolupráce, např. v rámci projektu Green Village Project, který funguje jako inkubátor cirkulárních inovací na univerzitě v Delftu. Nizozemská města jako Amsterdam nebo Rotterdam aktivně lákají podnikatele, zabývající se udržitelnými technologiemi, aby se podíleli na jejich přechodu na cirkulární ekonomiku, příslibem rozsáhlého financování. Všechny uvedené projekty ukazují tedy i českým firmám a institucím cestu, jak se dostat na nizozemský trh a být tak součástí celospolečenských změn i jejich ekonomických benefitů. Nizozemci zároveň v rámci svých strategií podporují mezivládní výměnu znalostí a nejlepších postupů v této oblasti. Významným aktérem rozvoje cirkulární ekonomiky je i nizozemský nevládní sektor, který se může stát partnerem pro české firmy a občanské organizace. Ty se tak mohou podílet na změnách, které směřují k udržitelnosti i dlouhodobým ekonomickým benefitům.

Anna Žižková, stážistka, Velvyslanectví ČR v Haagu
Stanislav Beneš, obchodně-ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Haagu

Hlavní město Praha a jím vlastněná firma Pražské služby (PSAS) začnou v blízké době v osmi menších městských částech na východním okraji metropole testovat, jak funguje svoz kuchyňských zbytků ze speciálních popelnic. V budoucnu chce vedení magistrátu svoz zavést na celém území města. Testování se uskuteční v Běchovicích, Dolních Počernicích, Dubči, Kolodějích, Kolovratech, Královicích, Nedvězí a Újezdu nad Lesy, které mají dohromady asi 26.000 obyvatel. Praha zatím nemá vlastní bioplynovou stanici, která by dokázala zpracovat živočišný odpad. Plánuje k tomu upravit stanici v Chrástu u Poříčan na Nymbursku, kterou magistrát koupil loni v létě za 159,2 milionu korun. Do té doby poputuje podle Komrskové odpad jinam. Více ZDE

Návrh se předkládá za účelem zajištění transpozice směrnic, a to  směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1526, kterou se mění směrnice EP a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova jako tepelného stabilizátoru v polyvinylchloridu použitém jako výchozí materiál v čidlech používaných v diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, a směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1437, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice EP a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v převodnících tlaku taveniny určených pro kapilární reometry za určitých podmínek.

Cílem právní úpravy je zavedení výjimky pro použití

• olova jako tepelného stabilizátoru v polyvinylchloridu použitém jako výchozí materiál v čidlech používaných v diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro používání šestimocného chromu v plynových absorpčních tepelných čerpadlech, a to na přesně stanovenou dobu, neboť náhrada olova v konkrétních čidlech dosud nebyla dořešena, a

• rtuti v převodnících tlaku taveniny určených pro kapilární reometry při teplotě vyšší než 300 °C a tlaku vyšším než 1 000 barů, a to na přesně stanovenou dobu, neboť nahrazení rtuti v převodnících tlaku taveniny určených pro kapilární reometry při teplotě vyšší než 300 °C a tlaku vyšším než 1 000 barů je v současné době vědecky a technicky neproveditelné.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Platné znění

• Rozdílové tabulky

• Srovnávací tabulka

Komunitní energetika napojená na energii ze slunce nebo z větru přináší řadu výhod, které tu nikdy nebyly. Napojení na obnovitelné zdroje energie snižuje závislost na fosilních palivech a zvyšuje energetickou suverenitu místních komunit. Navíc přináší ekonomické výhody pro všechny zapojené do tohoto systému. Ministerstvo životního prostředí otevírá díky prostředkům Národního plánu obnovy unikátní výzvu z Národního programu Životní prostředí. Podpořit má zakládání energetických společenství, která jsou nezbytným předpokladem pro rozvoj komunitní energetiky v ČR. Příjem záměrů se otevírá 1. prosince, kdy ve dvoukolové soutěžní výzvě bude vybráno k podpoře minimálně 40 záměrů. Celková alokace výzvy je 98 milionů korun, dotace může dosahovat až 3 milionů korun.

„Komunitní energetika je další krok, kterým se posouváme k energetice nové doby. Díky obnovitelným zdrojům se energie stává lokálním produktem, který se vyrábí i spotřebovává v jednom místě. Tenhle nový rozměr lidem ještě víc přibližuje výhody a lehkost energie ze slunce a větru, dává možnost energetické nezávislosti a ekonomické neohroženosti v nejistých dobách. V neposlední řadě je pak třeba vyzdvihnout přínosy této čisté energie pro životní prostředí. Komunitní energetika je budoucnost založená na obnovitelných zdrojích, zároveň vlastněná ne velkými společnostmi, ale malými skupinami občanů nebo svazky obcí. Do roku 2030 potřebujeme navíc energii z obnovitelných zdrojů zpětinásobit a k tomu nám pomůže komunitní energetika. To nám přinese energetickou bezpečnost, soběstačnost a svobodu,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že účelem komunitní energetiky je podpora decentralizace a demokratizace energetiky. „Cílem je zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie, zvýšit energetickou účinnost a boj proti energetické chudobě, zejména v domácnostech a malých a středních podnicích. Zakládání energetických společenství je jedním z našich kroků směrem k dosažení těchto cílů,“ doplnil ministr Hladík.

Energetická společenství (ES) jsou jednou z možností, jak se může spotřebitel zapojit do výroby elektřiny – spojit se s dalšími spotřebiteli a společně investovat do komunitní výrobny a efektivně využívat vyrobené energie. Nová výzva je určena pro veřejný sektor (zejména obce a jimi založené spolky jako dobrovolné svazky obcí, mikroregiony apod.), podnikatelský sektor (pouze fyzické osoby podnikající, malé a střední podniky), sektor domácností (zejména vlastníci nebo nájemníci bytových jednotek, rodinných domů, bytových domů, bytová družstva, SV) a občanský sektor (zejména spolky, církve, nadace apod.)

„Členové společenství mají zájem společně sdílet přínosy efektivnějšího spotřebovávání energie ze síťových, ale zejména z lokálních obnovitelných zdrojů energie, a budou určitým způsobem také sdílet náklady na výrobu energie z těchto zdrojů. Způsob sdílení je nutné před založením energetického společenství připravit a smluvně zakotvit. Může se to zdát jako drobná podpora, ale jde o docela hodně kroků, které je potřeba promyslet a administrativně připravit,” říká ministr životního prostředí Petr Hladík.

Zálohy až na 60 % celkové dotace

Výzva je určena na podporu zakládání energetických společenství, konkrétně na zpracování podkladových materiálů, proškolení a činnost koordinátora a na další související aktivity potřebné ke vzniku energetického společenství. V této chvíli chceme podpořit vznik minimálně 40 projektů o různé velikosti a složitosti. „Resort životního prostředí je ministerstvem budoucnosti, proto vypisujeme tuto unikátní výzvu, financovanou z Národního plánu obnovy. Na podporu komunitní energetiky půjde 98 milionů korun. Dohromady lze poskytnout finanční podporu ve výši až 90 % pro subjekty, kteří nejsou plátci DPH, což platí zejména pro veřejný a občanský sektor,“ uvedl ministr Hladík s tím, že pro plátce DPH může být výše podpory 70 %. „Zálohově je navíc možné získat až 60 % celkové dotace. Zbytek po vyúčtování a doložení podkladových materiálů,“ doplnil ministr. O podporu mohou žádat různé subjekty, včetně bytových družstev, společenství vlastníků jednotek, nájemníci bytových jednotek, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace či obchodní společnosti v jejich vlastnictví, dobrovolné svazky obcí a další právnické osoby.

„Podporované činnosti zahrnují proces založení energetického společenství, včetně zpracování technických, ekonomických a právních materiálů, a také aktivity potřebné k jeho vzniku. Přispějeme i na osvětové a propagační aktivity, jako jsou plánovací workshopy, občanská shromáždění, propagace obnovitelných zdrojů energie v komunitě a v neposlední řadě i činnost koordinátora energetického společenství. Koordinátor energetického společenství, který má klíčovou roli při řízení a přípravě aktivit, je povinen absolvovat školení ke komunitní energetice,“ doplnil ministr Hladík.

Finanční podpora je rozdělena do čtyř kategorií podle náročnosti založení energetického společenství:

• Kategorie 1: Podpora až 600 000 Kč pro ES omezená na rodinné a bytové domy.
• Kategorie 2: Podpora až 1 500 000 Kč pro ES s členy ze stejného sektoru (například několik budov veřejného subjektu jako jsou obce či nadace)
• Kategorie 3: Podpora až 3 000 000 Kč pro ES s různými členy – kombinace veřejného, podnikatelského, občanského sektoru a domácností
• Kategorie 3+: Podpora až 3 000 000 Kč pro ES s různými členy, které působí na území minimálně tří sousedních obcí s rozšířenou působností.

Důležité je připomenout, že podpora se v rámci jednotlivých kategorií sčítá. „Pokud budou v kategorii 1 zapojeny do energetického společenství například dva bytové domy s celkem 40 odběrnými místy a 10 rodinných domů bude podpora celkem 380 000 Kč (40x5 000 + 2x40 000 + 10x10 000). Pokud budou v daném projektu ES tři různé způsoby využití stavby (například škola, ČOV, bytový dům) a dva typy žadatelů s vazbou na odběrné místo (například obec a SVJ), pak projekt v kategorii 3 získá podporu celkem 1 700 000 Kč (3x300 000 + 2x400 000),“ vysvětlil ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Podávání žádostí

Žadatelé budou předkládat záměry a podávat žádosti ve dvoukolové soutěžní výzvě. První kolo pro předkládání záměrů na vytvoření energetického společenství bude otevřeno od 1. prosince 2023 od 10:00 do 31. ledna 2024 do 15:00. Výběr záměrů k postupu do druhého kola bude zajištěn MŽP. Druhé kolo pro podávání žádostí o podporu bude vypsáno až po vyhodnocení záměrů z prvního kola. Druhé kolo již bude administrovat SFŽP ČR.

„Žádost lze podat před, v průběhu i po realizaci energetického společenství. V prvním kole budou předkládány projektové záměry. Ty budou hodnoceny podle 12 kvantitativních a kvalitativních kritérií. Do druhého kola by mělo postoupit minimálně 40 projektů, přesný počet se bude odvíjet od kvality projektů a výše požadované podpory. Projekty doporučené hodnotící komisí k podpoře budou moci podat již vlastní žádost o podporu. Podání a administrace projektu probíhá kompletně online přes portál AIS SFŽP na adrese zadosti.sfzp.cz,“ uvedl Petr Valdman.

Projekty budou hodnoceny podle záměru a budou se jim přidělovat body v kvantitativních i kvalitativních kritériích. Minimální výsledná bodová hranice pro postup je 30 bodů. Do kvantitativních kritérií patří nákladovost projektu, jeho velikost a komplexnost záměru. V kvalitativních kritériích se bude hodnotit kvalita záměru, opatření ke snížení energetické náročnosti objektů, využití obnovitelných zdrojů energie (OZE), ukládání energie a řízení jejího využití, zkušenost s provozováním OZE, participativní tvorba ES a jeho strategická vize.

Pro získání doplatku podpory bude nezbytné doložit zpracování podkladových analytických materiálů potřebných pro založení energetického společenství.„Při jejich zpracování je třeba dbát na jejich vzájemnou koordinaci a provázanost, to chceme zdůraznit,“ doplnil ředitel Valdman.

Výše dotační podpory (PDF, 78 kB)

Podkladové materiály (PDF, 45 kB)

Pro vznik energetického společenství je nezbytná osvěta a vzdělávání. „Propagace obnovitelných zdrojů na úrovni obcí, vzdělávací workshopy nebo představení vzniku ES spoluobčanům. Všechny tyto aktivity je nutné dělat, aby se komunitní energetika mohla opravdu rozvinout. Část získané podpory je proto nutné vložit právě do propagace a osvěty,“ řekl ministr Hladík s tím, že každé takové společenství by mělo mít svého koordinátora, který ohlídá jednotlivé kroky potřebné pro založení energetického společenství.

„Komunitní energetika je nedílnou součástí energetické transformace. Energetická společenství podpoří lokální spotřebu energie z obnovitelných zdrojů a pomohou domácnosti chránit před růstem cen energie na trhu. Pro kvalitní rozběh pilotních projektů je klíčovou podmínkou informační podpora včetně představení realistických možností využití jednotlivých technologických řešení. Ministerstvo životního prostředí může nabídnout obcím a dalším zájemcům o sdílení energie manuály, návody i interaktivní nástroje, které vznikají díky běžícímu projektu realizované za podpory Technologické agentury ČR,” říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a poradce ministra životního prostředí pro oblast energetiky.

Podporu energetického společenství si chválí i samotní starostové obcí. „Komunitní energetika je pro mě snahou obcí přiblížit se k soběstačnosti či dílčí nezávislosti na externích dodavatelích energií. Jde o zcela zásadní téma, kterému se konečně dostává patřičné pozornosti. Donedávna nemyslitelné věci už jsou dnes možné, nebo brzy budou. Proč? Protože dávají smysl. Systém výroby, spotřeby i akumulace energií lze i v menších obcích připravit tak, aby z nich těžili v první řadě místní obyvatelé. Zároveň se i v řadě dalších oblastí – ať jde o technické služby, odpadové hospodářství nebo třeba vodovody a kanalizace – ukázalo, že obce dovedou být velmi dobrými hospodáři, a občané to dokáží vycítit a ocenit. Z těchto předpokladů vycházíme i my ve Slatinicích. Chceme vytvořit takový energetický systém, který bude elektrickou energii vyrábět, spotřebovávat i akumulovat. U nás již existují, nebo se brzy spustí projekty fotovoltaiky (výroba) či přečerpávací vodní elektrárny (akumulace) či nových progresivních služeb pro naše občany, jakými jsou zimní chlazené kluziště nebo třeba termální lázně (spotřeba),” uvedl Ondřej Mikmek, starosta obce Slatinice. Podporované projekty musejí být realizovány do 31. prosince 2025 a mohou zahrnovat pouze způsobilé výdaje vynaložené po 1. lednu 2022.

Žádosti je možné podávat elektronicky prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR na jeho webových stránkách. Žadatelé mohou také získat informace prostřednictvím kontaktního formuláře dostupného na stránkách programu, případně mohou kontaktovat příslušné krajské pracovníky SFŽP ČR nebo MŽP.

<a data-cke-saved-href="https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=126" href="https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=126" _blank"="">Dokumenty a podmínky výzvy 7/2023

Jak může obec podpořit komunitní energetiku (PDF, 762 kB )

Dotační titul se opírá zejména o novelu energetického zákona (známá jako Lex OZE 2) , která je v současné době v legislativním procesu. Předpokládá se, že do doby skutečného založení podpořených budoucích energetických společenství, bude novela zákona v platnosti.

Prezentace z tiskové konference

V současné době probíhají dodatečné konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování (CLH) lithných solí a methyl-methakrylátu. Shromážděné informace vezme výbor RAC v úvahu při přípravě stanoviska k návrhu CLH. Na žádost Evropské komise zahájila agentura ECHA konzultaci k harmonizované klasifikaci a označování (CLH) pro následující látky:

• uhličitan lithný (EC 209-062-5), chlorid lithný (EC 231-212-3) a hydroxid lithný (EC 215-183-4): jsou požadovány komentáře k nové studii (Boyle et al. 2017) a rovněž relevantní údaje týkající se srdečních letálních malformací v porovnání s informacemi zohledněnými ve stanovisku výboru RAC ze dne 16. 9. 2021;
• methyl-methakrylát, MMA (EC 201-297-1): požadavek na přezkoumání stanoviska výboru RAC ze dne 18. 3. 2021 (klasifikace MMA jako Resp. Sens. 1, H334) na základě nových informací od výrobců látky (informace o skutečných expozicích jedinců);

Komentáře ke klasifikaci lithných solí a methyl-methakrylátu lze předložit do 21. listopadu 2023.

• N(1,3-dimethylbutyl)-N'-fenyl-p-fenylenediamin (EC 212-344-0): během veřejné konzultace, která skončila 1. 9. 2023 poskytlo Rakousko informace o studii akutní toxicity 6PPD-chinonu u dvou druhů lososa;

Komentáře k těmto dalším informacím lze předložit do 14. listopadu 2023.

Komentáře k návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce Cílené konzultace CLH na stránkách ECHA.

Výpočet aktuální hodnoty emisního faktoru CO₂ z výroby elektřiny je proveden na základě následující metodiky: Primární energie fosilních paliv v daném roce vsazených (podle jednotlivých paliv) na výrobu elektřiny je násobena specifickými emisními faktory pro daná paliva (případně pro paliva příbuzná). Výsledná sumární hodnota je vydělena celkovou hrubou výrobou elektřiny v ČR. Emisní faktory CO₂ ze spalování fosilních paliv ve výpočtu vycházejí z metodiky IPCC 2006 a národních emisních faktorů. Ve výpočtu jsou OZE uvažovány jako CO₂ neutrální, tedy s nulovými emisemi. Jedná se o výpočet na základě podkladových dat Souhrnné energetické bilance ČR za rok 2021.

Hodnoty emisního faktoru CO₂ elektřiny vypočítané na základě této metodiky, nejsou totožné s hodnotami uvedenými ve vyhlášce 140/2021, o energetickém auditu, která spolu s vyhláškou č. 141/2021, o energetickém posudku, nahradila vyhlášku č. 480/2000. V této vyhlášce jsou hodnoty emisního faktoru CO2 stanovovány k určitém účelu (prosazování státní politiky) a vztahují se na výrobu elektřiny z fosilních zdrojů.  

Níže uvedená data mohou sloužit výhradně pro informativní účely, např. umožňují sledovat reálnou uhlíkovou stopu podniků odebírajících elektřinu z veřejné sítě, nebo např. pro prodejce elektřiny, kteří ji nakupují na volném trhu.

* hodnota odhadovaná na základě průměrných konverzních faktorů

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se shodli na normě, podle které mají státy na pětině suchozemských a vodních ploch zavést do roku 2030 opatření pro obnovu ekosystémů. Podle dojednaného kompromisu by do roku 2050 měly být obnoveny všechny přírodní systémy, které to potřebují. Prioritu by měla mít území, jež se nacházejí v chráněných oblastech Natura 2000. Členské státy budou mít povinnost vypracovat plány, jak stanovených cílů dosáhnout. Dohoda také stanoví cíl zvrátit nejpozději do roku 2030 úbytek opylovačů. Mezi dalšími cíli do roku 2030 je vysazení nejméně tří miliard stromů v EU a obnova 25.000 kilometrů toků jako volně tekoucích řek. Návrh má také zamezit úbytku městské zeleně. Další významný bod návrhu se týká obnovy mokřadů a rašelinišť poškozených zemědělskou činností. Do roku 2030 by státy měly obnovit třicet procent mokřadů a do roku 2050 padesát procent. Státy si však budou moci dojednat i nižší cíle. Obnova rašelinišť navíc nemá přinést novou povinnost pro zemědělce a soukromé majitele pozemků, která byla předmětem kritiky. Víc ZDE

Zpráva o kvalitě života a její udržitelnosti je hodnotící zprávou o pokroku v naplňování cílů strategického rámce Česká republika 2030 (ČR 2030). Strategický rámec Česká republika 2030 (ČR 2030) představuje zastřešující rozvojový rámec ČR do roku 2030 s výhledem do roku 2050. Zároveň slouží jako základní převodník mezinárodního závazku, který má ČR vůči Agendě 2030 OSN a Cílům udržitelného rozvoje (SDGs) přijatým světovými společenstvím v roce 2015.

Dokumenty ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva

Příloha

Materiál

Předkládací zpráva

V pražské Spojce Karlín se sešlo na dvě stovky zástupců a zástupkyň firem, bank a finančních institucí, neziskových organizací a expertů na udržitelnost, aby diskutovali, jaké cesty vedou k udržitelné české ekonomice. První českou konferenci na téma, jaké jsou vlastně náklady na nečinnost (Cost of Inaction), které firmám i celé společnosti vznikají jako důsledek příliš pomalé reakce na transformaci ekonomiky, uspořádala byznysová platforma Změna k lepšímu.

„Je velký rozdíl v tom, dobíhat vlak, který pořád stojí jen pár metrů od nás nebo ten, který už ujel 10 kilometrů daleko. Na udržitelné transformaci musíme začít pracovat hned, než bude příliš pozdě,“ otevřel na úvod téma předseda správní rady Změny k lepšímu Michal Veselý z JIC.

Na to vzápětí kontroval s poukazem na příliš pomalou akceschopnost českých firem i politiků poradce ministra životního prostředí a poradce prezidenta Ladislav Miko: „Spíše visíme na zadním nárazníku pomyslného vlaku, vzpíráme se pražcům a snažíme se jej zastavit. To nám zláme nohy a ten spoj už nikdy nedoběhneme. Do roku 2030 máme bilion korun z Green Dealu, to jsou nevídané finance, které environmentální témata nikdy neměla. Nemůžeme si dovolit je utrácet až na poslední chvíli.“

Nízkou míru připravenosti české ekonomiky na nová evropská pravidla nefinančního reportingu (ESG) potvrzovala ve své keynote řeči i přední zahraniční expertka na udržitelnost Linda Zeilina z International Sustainable Finance Center: „Zelené financování je rostoucí trend a konkurenceschopnost si zachovají jen ti, kteří budou reportovat o udržitelnosti podle evropských pravidel. Nejde o byrokratický výmysl z EU, k udržitelnosti nás už dávno tlačí trh, který potřebuje kvalitní a mezinárodně srovnatelná data. Česko má mezery ve vzdělávacím systému, o udržitelnosti se na ekonomických univerzitách prakticky nic nedozvíte. Zaostáváte také v mezisektorové spolupráci, k jednomu stolu si spolu sedají více snad i v Číně. Začnete pracovat na vaší  transformaci okamžitě,“ nešetřila tuzemské publikum žena ověnčená Obamovou medailí jako Europe Leader.

Evropané zaplatí 14 miliard eur ročně za škody způsobené extrémy počasí spojené s klimatickou změnou, jako jsou požáry, povodně či extrémní vichry. V roce 2100 už to ale může být v dnešních cenách 105 miliard eur ročně (2,5 bilionu korun) – více jak 4 % evropského HDP. To je cena, kterou si nemůžeme dovolit. Ačkoliv je cena za transformaci evropské ekonomiky drahá, cena za nečinnost je ještě větší. Tím organizátoři ze Změny k lepšímu otevřeli hlavní panelovou debatu se zástupci českých bank, pojišťoven i Úřadu vlády.

Zmíněný trend potvrzují i na místě prezentovaná data českých pojišťoven, kdy škody způsobené extrémy počasí meziročně rostou. V roce 2021 dokonce dosáhly rekordních 5,8 miliard korun na pojistných událostech, z čehož 3,48 miliardy tvořily škody po jihomoravském tornádu. Pozitivní trendem je naopak rostoucí objem pojištěné elektromobility, kdy Asociace českých pojišťoven předpokládá nárůst pojištěných elektroaut a hybridů o 900 tisíc do roku 2035. Nečinnost tak může ovlivnit celý pojišťovnický sektor a zároveň na něj změna klimatu extrémně dopadá.

„Do 3 let cílíme na ¼ zelených firemních investic, každá čtvrtá koruna financování bude udržitelná a splňovat podmínky evropské taxonomie, to je pro bankovní sektor obrovský závazek,“ uvedl Martin Breyl z České spořitelny, generálního partnera konference. Právě bankovní sektor je vedle toho pojišťovacího klíčový v tématu ekonomické tranzice, protože se podílí jednak na financování udržitelných projektů, tak na poradenství vlastním klientům. Jen Česká spořitelna vedle vlastního provozu pomáhá dekarbonizovat 4,5 milionu tun CO2 svým zákazníkům, což představuje 4 % celkových tuzemských emisí.

Konference také představila unikátní data, kam se posouvá veřejné mínění české ve ve vztahu ke změně klimatu a udržitelnosti. Z reprezentativního šetření na 500 respondentech, které zpracovala Změna k lepšímu se společností OMG, si jen 43 % lidí ve věku 15 až 64 let uvědomuje ekonomický dopad klimatické změny na svou domácnost. Klíčové je pro Čechy také finanční hledisko. Kvůli válce a energetické krizi mají lidé apetýt řešit energetickou úspornost spotřebičů. Jen 19 % dotazovaných si vytvořilo finanční polštář na řešení neočekávaných událostí spojených se změnou klimatu. Tradičně k udržitelnějším řešením tíhnou spíše mladí lidé do 24 let, zároveň u nich panují největší obavy z budoucnosti.

Jelikož Rok změny byl konferencí věnovanou udržitelnosti, organizátoři se spolu se společností Envitrail rozhodli spočítat její dopad na životní prostředí. Z předběžných dat o cateringu, dopravě účastníků a dalšího zboží a služeb vyplynulo, že každý z účastníků konference vyprodukoval zhruba 10,24 kg CO2. Během konference se podařilo navíc sesbírat na 7 litrů bioodpadu, jak zjistil jeden z dopadových partnerů akce Kokoza.


 

Recyklace textilu už nemůže být jednodušší. Celou bundu, kalhoty nebo tričko z bavlny i veškerých syntetických materiálů včetně zipů, knoflíků a druků rozemelete na co nejmenší částečky, směs zalijete pryskyřicí a vylisujete z ní pevnou desku. Tu pak můžete použít třeba jako stavební a designový materiál na stavbě nebo při výrobě nábytku. Novinku vyvinuli a včera představili novinářům na katedře hodnocení textilií Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci.

„Z desek nyní řežeme šatní ramínka. Je to první ukázkový produkt, který zároveň upozorňuje na problematiku textilního odpadu a nutnost jeho recyklace. Můžeme si pověsit nové sako nebo novou halenku na ramínko vyrobené ze starých svršků. Ramínko nám přitom velmi pravděpodobně vydrží mnohem déle než oděv, který na něj pověsíme. Kruh se uzavírá a ramínko je tak zároveň symbolem slow fashion, která klade důraz na udržitelnost v textilní výrobě,“ říká Roman Knížek, vedoucí katedry hodnocení textilií Fakulty textilní TUL.

S lisováním desek z textilního recyklátu začali na katedře letos na jaře. Aby produkt přiblížili veřejnosti, zvolili právě cestu přes ramínko a partnery z textilního a oděvního odvětví. Výrobu první série ramínek podpořily čtyři firmy: OutdoorKWAK, DEVA FM s. r. o., Direct Alpine a CityZen, které ramínka používají jako dárek pro své partnery, případně je prodávají svým koncovým zákazníkům.

„Nyní prověřujeme fyzikální vlastnosti desky z textilního recyklátu a další možnosti jejího použití. Vše nasvědčuje tomu, že by ji bylo možné využít třeba i jako stavební materiál, jako designovou stěnu, případně jako materiál pro výrobu nábytku nebo třeba oděvních figurín. Nově jsme z toho vyzkoušeli také udělat kryt spalovacího motoru a zdá se, že vyhoví bez problémů ve všech parametrech, a navíc toto řešení přináší do automotive další recyklovaný materiál, což je nyní v tomto segmentu velké téma v celé EU,“ dodává Roman Knížek. Zdůrazňuje, že vývoj nových aplikací textilního recyklátu chce katedra financovat právě i prodejem recyklovaných ramínek.

S nápadem na využití textilního odpadu přišla za odborníky z katedry Diakonie Broumov, jež je jedním z největších subjektů, které se zabývají svozem, tříděním a recyklací použitého textilu z domácností v České republice.

„Již více jak 30 let poskytujeme různé formy pomoci lidem v sociální nouzi. Máme proto také vizi výroby desek z textilního recyklátu pro stavbu levných malých domků pro obyvatele třetího světa,“ říká Pavel Hendrichovský, předseda sociálního družstva Diakonie Broumov, se kterým TUL uzavřela smlouvu na výrobu desek z recyklátu. Technická univerzita v Liberci už také podala žádosti o patent a užitný vzor.

„Měsíčně vytřídíme 400 až 500 tun textilního materiálu a z tohoto množství vrátíme zpět do oběhu cca 30 % oděvů, obuvi a jiného textilu z domácností, dalších 50 % je určeno k recyklaci. Posledních 20 % nyní končí na skládkách a ve spalovnách. Uplatnění textilního recyklátu je však v současnosti omezené, proto velmi vítám nápad týmu Romana Knížka z liberecké fakulty textilní, který umožňuje recyklovanou surovinu z odpadu nově využít,“ dodává Pavel Hendrichovský.

Objem celosvětové textilní výroby se v letech 2000–2015 téměř zdvojnásobil, přitom doba životnosti oděvů se v tomto období snížila o 36 %. Očekává se, že celosvětová spotřeba oděvů a obuvi se do roku 2030 zvýší o 63 % ze současných 62 milionů tun na 102 milionů tun. Přitom množství textilního odpadu na celém světě se už nyní pohybuje okolo 92.000.000 tun vyprodukovaných za rok, z něhož naprostá většina končí na skládkách.

„Pokud chceme být v textilní výrobě maximálně udržitelní, musíme takovéto produkty z textilního recyklátu hledat. Jako producenti máme přímo povinnost s odpady zodpovědně nakládat a pokud z nich bude ramínko, kryt motoru nebo něco podobného a užitečného, tak toto řešení jedině vítám,“ říká René Němeček, jeden z majitelů a zakladatelů oděvní firmy CityZen, ve které má na starosti výrobu a inovace.

Tlak na zařazení textilu do cirkulární ekonomiky v poslední době roste. Zásadní je v tomto ohledu Strategie EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky (z níž čerpáme také výše uvedené údaje). Podle ní by veškerý textil měl mít dlouhou životnost, neměl by obsahovat nebezpečné látky a měl by být plně recyklovatelný. Strategie, kterou by měly členské státy implementovat do 1. ledna 2025, chce také posílit právě využití textilního recyklátu jako suroviny pro další použití. Řešení z liberecké univerzity ukazuje jednu z cest, jak velký objem recyklované textilní suroviny znovu vrátit do života a dát mu nový smysl.

Český startup Bene Meat Technologies má povolení přidávat laboratorně vypěstované maso do krmiv pro domácí zvířata. Certifikaci pro takzvané kultivované maso firma získala od evropského registru krmiv. Společnost o tom 8. listopadu informovala v tiskové zprávě. Uvádí, že je jedinou firmou na světě, která může vyrábět a prodávat kultivované maso jako krmivo pro psy a kočky. Vzorové výrobky by měly být k dispozici na začátku příštího roku. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat

Představujeme první budovu na světě s ocelí vyrobenou bez fosilních paliv

Už 21. listopadu se v kalendáři každého podnikového ekologa rozsvítí hlavní událost roku – 8. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii. Na účastníky čeká nabitý program plný praktických příkladů, legislativních novinek a inovačních námětů. Přijďte i vy a sledujte, jak se měníte z pasivních posluchačů v aktivní tvůrce konceptu udržitelné budoucnosti.

Připravte se na dynamické dopoledne, ve kterém vám odborníci na chemikálie a obalovou problematiku odkryjí zákoutí nových zákonů a předpisů. Nenechte se však zmást; není to jen o paragrafech. Hlavní snahou našich lektorů je nabídnout vám nový, svěží pohled na danou problematiku a možnost rozšíření vašich obzorů.

Odpoledne pak rozsvítíme reflektory na téma, které rezonuje ve světě byznysu jako žádné jiné – ESG reporting a uhlíková stopa. Proč čekat, až to bude požadavek, když to může být vaše eso v rukávu již dnes? Transparentnost a odpovědnost jsou novodobé měřítka úspěchu, a my vám ukážeme, jak je proměnit v realitu.

A abyste neodešli jen s plnou hlavou informací, vyhraďte si čas i pro panelovou diskusi. Ptejte se, sdílejte, diskutujte. Vaše zvídavost a ochota k dialogu jsou klíčem k inovacím a společně nás posouvají kupředu k udržitelnější budoucnosti.

Těšíme se na vaši účast a vzájemnou interakci.

VIII. ročník konference PPE

Termín: 21.11.2023

Program konference a registrace: www.konferenceppe.cz

Místo: Hotel Olympik Tristar Praha a on-line

Organizátor: Verlag Dashöfer, nakladatelství spol. s r.o. a jím provozovaný portál ENVIprofi.cz

Organizační garant a kontakt pro media: Kristýna Lanová: tel: 604 817 283, email: lanova@dashofer.cz

Moderátor konference: Ing. Tomáš Lank

Partneři konference: CASEC s.r.o., Consulteco s.r.o., Inisoft consulting s.r.o, HAPPY END CZ, a.s., ENVI GROUP s.r.o., Sources-Matter s.r.o.

Mediální partneři:

portály - www.tretiruka.cz, www.prumyslovaekologie.cz, www.enviweb.cz,

časopisy - Odpadové fórum, Průmyslová ekologie, Stavebnictví a Technický týdeník

Bezemisní doprava se stává čím dál větším trendem – zatím je však dostupná především pro bohatší vrstvy městské společnosti. Venkov stále zaostává, řada lidí si nemůže investici do elektromobilu dovolit a dopravní obslužnost venkovských lokalit není ani v současnosti dostatečná. Řešením může být sdílení a personalizace dopravy. Více ZDE

Evropské nápojářské firmy čelí stížnosti Evropské komise kvůli údajům o recyklovatelnosti PET lahví. Na etiketách nápojových obalů je často uvedená informace, že jsou 100% recyklované nebo recyklovatelné. Podle Evropské komise jde o greenwashing, protože možná míra recyklace je v praxi daleko nižší. Upozorňuje na to server The Guardian.

Na greenwashingové praktiky nápojářských firem upozornily Evropskou komisi spotřebitelské svazy zastřešené Evropskou spotřebitelskou organizací. Ve stížnosti organizace uvedla, že plastové nápojové lahve od značek Coca-Cola, Danone nebo Nestlé uvádějí nepravdivé tvrzení, že jsou jejich obaly 100% recyklovatelné nebo recyklované.

Problematické jsou přitom podle svazu oba výrazy. Označení „100% recyklovatelný“ může spotřebitele mást v tom, že každá plastová lahev bude po použití recyklována. V Evropské unii ale dochází k recyklaci jen zhruba u poloviny PET lahví. Výraz „100 % recyklovaný“ je pak problematický v tom, že v praxi nelze plastové lahve opravdu stoprocentně recyklovat nebo znovu vyrobit z recyklovaného materiálu, a to hlavně proto, že víčka lahví se z recyklovaných materiálů nevyrábějí, stejně jako třeba etikety.

Téma greenwashingu je pro Evropskou unii poměrně aktuální, protože počet značek, firem nebo podniků, které se klamně prezentují jako environmentálně prospěšné, se stále zvyšuje. I v návaznosti na to se letos v září Evropský parlament vydal nová regulační pravidla pro reklamu. Firmy nebo značky nesmějí v souvislosti se svými produkty užívat obecná tvrzení jako „klimaticky neutrální“, „přírodní“ nebo „ekologický“, pokud nejsou skutečně podložena důkazy o perfektním souladu produktu s životním prostředím.

Suvisející:

Drinks firms face EU-wide complaint over plastic bottle recycling claims

Návrh Plánu legislativních prací vlády na rok 2024 (dále jen „Plán“) vychází především z podkladů předložených ministerstvy a zahrnuje i legislativní úkoly, jejichž zpracovatelem jsou jiné ústřední orgány státní správy a předkladatelem členové vlády, kteří vůči nim vykonávají koordinační a informační funkci. Do návrhu Plánu byly promítnuty legislativní úkoly, které vyplývají z Programového prohlášení vlády a z Koaliční smlouvy, úkoly vyplývající z legislativních závazků České republiky k Evropské unii, jakož i legislativní úkoly vyplývající z vlastních potřeb příslušných orgánů.

Předložený návrh Plánu obsahuje celkem 87 legislativních úkolů, z toho 3 věcné záměry zákonů, 10 návrhů zákonů, 43 návrhů novel zákonů, 19 návrhů nařízení vlády, 11 návrhů novel nařízení vlády a v 1 případě dosud nebyla určena forma budoucí právní úpravy. Asi 41 % legislativních návrhů obsažených v Plánu má implementační povahu, tj. představuje plnění legislativních závazků vůči Evropské unii.

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva

Příloha 1

Příloha_2

Příloha_3