Novela zásadně chrání nejcennější zemědělskou půdu před plošnými zábory pro obchod a skladování. Nově ošetří ochranu mimoprodukčních funkcí půdy, k nimž patří zejména zadržování vody. Skupiny dřevin, stromořadí nebo mokřady jako krajinné prvky se nově stanou přímo součástí zemědělské půdy, aby se mohly v krajině snáze zakládat. Úprava zákona dává také prostor pro rozvoj agrovoltaiky na chmelnicích či ovocných sadech pro posílení potravinové soběstačnosti a energetické nezávislosti farem. Novelu dnes schválila vláda, čeká ji projednání v Poslanecké sněmovně.

„Příští rok by měl být průlomový pro českou krajinu, díky naší novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), která by v něm měla nabýt účinnosti, jí do budoucna zaručíme ucelenou ochranu. Půda se musí chránit a udržovat v dobrém stavu i pro další generace. Chceme, aby naše zemědělství bylo šetrné ke krajině a aby naše lesy, půda i vody zvládly co nejlépe dopady probíhající změny klimatu. Chceme proto zlepšit její kondici a zlepšit druhovou pestrost zemědělské krajiny. Význam zemědělské půdy není jen v její schopnosti produkovat. Současná legislativa chrání environmentální funkce půdy, jakou je třeba zadržování vody, jen omezeně. I to naší novelou zákona o ochraně ZPF chceme napravit a mimo jiné převést zodpovědnost za stav krajiny na ty, kdo v ní hospodaří,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) .

Vyšší ochrana nejkvalitnější zemědělské půdy

„Za poslední dekády jsme si zastavěli krajinu obřími sklady a nákupními centry, které mnohdy leží i na té produkčně nejcennější půdě, která je jedním z nejvzácnějších zdrojů života. Novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu tomu zamezíme,“ doplňuje ministr Hladík. Půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany (podle Bonitované půdně ekologické jednotky tzv. BPEJ) jsou na území České republiky ty nejhodnotnější. Novela zákona o ochraně ZPF zavádí zákaz využít zemědělskou půdu této kvality pro záměry obchodu nebo skladování o rozsahu větším než jeden hektar a dále zákaz využít tyto půdy pro běžné fotovoltaické elektrárny. Díky legislativní úpravě dojde k výraznému snížení úbytku nejkvalitnější zemědělské půdy.

Zelená drobným krajinným prvkům

Plošnou ochranu kvality zemědělské půdy znásobí i řada navrhovaných změn orientovaných na zmírnění eroze, přičemž mezi ty nejvýznamnější patří podpora realizací krajinných prvků na zemědělské půdě, které mají pozitivní vliv na odolnost krajiny vůči působení eroze. Krajinné prvky jako jsou skupina dřevin, stromořadí či mokřady plní řadu ekologických funkcí, zejména protierozní a hydrologickou, a mimo jiné prospívají biodiverzitě a krajinné struktuře. Nově proto budou považovány za součást zemědělské půdy, na které se nachází.

„Tohle je průlom. Pokud budou chtít třeba zemědělci nebo obce na zemědělské půdě vysázet stromořadí, solitérní stromy nebo udělat remízek, nebudou muset od účinností novely zákona platit za vynětí ze ZPF. Odstranění této bariéry otevírá prostor pro jejich skutečný návrat do krajiny. Nebude nutné pro realizaci krajinných prvků půdu odnímat, což sníží administrativní zátěž a zároveň přispěje k obnově pestrosti zemědělské krajiny těmi, kdo v ní hospodaří,“ vysvětlil ministr Petr Hladík. Připravovaná úprava zákona o ochraně ZPF chce zajistit náležitou ochranu environmentálních funkcí zemědělské půdy, proto dochází též k úpravě definice zemědělského půdního fondu, aby lépe reflektovala nejenom produkční, ale i environmentální hodnotu zemědělské půdy.

Rozvoj agrovoltaiky

„To, co nám dosud chybí v zemědělské krajině v době probíhající změny klimatu a energetické krize, je prostor pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, který nenaruší zemědělskou produkci a nezatíží zemědělce poplatky za odnímání půdy. Ta zůstane beze změny využívána. Díky agrovoltaice v novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu budou moci zemědělci v sadech nebo chmelnicích instalovat solární elektrárny, které svou produkcí pokryjí provoz jejich farem,“ vysvětluje ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) s tím, že tato specifická zemědělská produkce přináší mnoho dalších vedlejších výhod jako ochranu před nadměrným slunečním svitem, výparem, poškození plodin přívalovým deštěm nebo kroupami.

V reakci na probíhající změnu klimatu, snahu o rozšiřování kapacity obnovitelných zdrojů energie a vývoj nových řešení výroben elektřiny ze slunečního záření přichází návrh novely o ochraně ZPF s definicí tzv. agrovoltaické výrobny elektřiny.

„Agrovoltaika v nové legislativě umožní snadnější budování nových zdrojů obnovitelné energie v Česku. Je to perspektivní tah pro zemědělce i pro stát v posilování energetické soběstačnosti,“ dodává ministr Hladík s tím, že novela současně zamezí rozvoji velkých fotovoltaických elektráren na nejcennější zemědělské půdě.  Agrovoltaické elektrárny je ideální instalovat na trvalých kulturách, jako jsou chmelnice, vinice a ovocné sady, vyžadují méně intenzivní zemědělské práce a jsou méně náchylné na stínění než jednoleté plodiny. To umožňuje snadnější začlenění solárních panelů do zemědělského prostředí a minimalizuje negativní dopady na výnosy plodin. Agrovoltaika bude umístěna nad zemědělskými kulturami nebo v řadách tak, aby nepřekážela obhospodařování daného pozemku. Zemědělská půda se navíc kvůli realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny nebude odnímat s tím, že zemědělská činnost bude představovat převažující využití pozemku. Podrobnosti samotného řešení agrovoltaického zařízení, jako je například výčet druhů zemědělské kultury na zemědělském půdním fondu vhodných pro agrovoltaiku či podrobnosti následné rekultivace, bude specifikovat prováděcí předpis k novele zákona o ochraně ZPF. Tím bude společná vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství.

Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu projde standardním legislativním procesem, nyní ji čeká projednání ve Sněmovně. Novela pravděpodobně nabude účinnosti v polovině roku 2024.

Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku by do roku 2030 měl stoupnout ze současných přibližně 18 procent na 30 procent. Počítá s tím aktuální návrh Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Ten však zatím nereflektuje novou směrnici EU, podle níž by průměrný podíl obnovitelných zdrojů měl být v celé EU 42,5 procenta. Podle kritiků návrhu by tak měl být tuzemský cíl vyšší. Plán také počítá s koncem spalování uhlí v roce 2033. Návrh je v současnosti v meziresortním připomínkovém řízení. Během října by ho měla projednat vláda a následně odeslat k posouzení Evropské komisi. Více ZDE

Účelem dokumentu je sjednotit formát ukládání emisních limitů, které vycházejí z rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení (závěry o BAT) v rámci revizí integrovaných povolení podle § 18 odst. 3 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

Z praxe vyplynula nutnost původně vydaný dokument z roku 2019 upravit. Úpravy se týkají především doplnění definice "zařízení" a doplnění textu o hodnocení "klouzavého průměru". Dále byly upraveny poznámky k jednotlivým požadavkům na stanovené emisní limity pro NH3 a doplněn odkaz na nové stanovisko odboru ochrany ovzduší ze dne 9. února 2023.

Dokument ke stažení:

2023_09_30 Metodika LCP (aktualizace) FIN.pdf (1.57 MB)

Některý plastový odpad, který nosíme do žlutých popelnic, je poměrně snadné dál zpracovat a využít. Takovým příkladem jsou třeba PET lahve. Jenže existuje velké množství odpadu, který má tak zapeklité složení, že ho neumíme znovu využít. Takový odpad se pak buď spálí, a tím pádem vznikají nežádoucí emise, anebo se prostě nechává na skládkách. Klasickým příkladem jsou například textilie, které obsahují všelijaká umělá vlákna. Více ZDE

Víte, co je to permakultura? Spojuje v sobě anglická slova permanent (trvalý) a agriculture (zemědělství) a jde o styl přístupu k zemědělství, přírodě a životnímu prostředí usilující o trvalou udržitelnost nebo spíš o regeneraci přírodních zdrojů. Permakultura vznikla v 70. letech v Austrálii a odstartovalo ji vydání stejnojmenné knihy biologa a sociologa Billa Mollisona a Davida Holmgrena, kteří poukázali na bezuzdné drancování přírody ve prospěch nárůstu konzumu. Obrovskou renesanci dnes zažívá permakultura i u nás, přestože se o ní ví už od 90. let minulého století – v roce 1996 se v Brně zrodil spolek Permakultura CZ, který se pak rozdělil na českou a slovenskou sekci a nyní funguje pod názvem PermakulturaCS. A dnes už i u nás vznikají permakulturní farmy. Jednu z nich s názvem Jagava založil bývalý horolezec Tomáš Franěk, který říká, že permakultura je podobná celostní medicíně. Více ZDE

Certifikovaný vzdělávací program Odpad není k zahození si stáhlo již přes 500 škol. Edukační projekt společnost REMA Systém motivuje k ochraně životního prostředí a odpovědné likvidaci vysloužilých elektrospotřebičů.  Učitelé oceňují jeho kvalitní zpracování i snadnou aplikovatelnost do výuky. Školy zapojené do projektu Zelená škola mohou také aktuálně i nadále soutěžit ve sběru elektroodpadu o hodnotné ceny. Společnost REMA Systém totiž prodloužila letošní ročník soutěže Ekoedu až do konce října.

Certifikovaný vzdělávací program Odpad není k zahození představila společnost REMA Systém již v roce 2021. Ke konci roku 2022 se pak dočkal výrazného rozšíření a rozpracování. Na rozdíl od původního programu, který byl určen pouze organizacím zapojeným do projektu Zelená škola, se navíc nová verze zpřístupnila všem, včetně široké veřejnosti. Volně ke stažení je vzdělávací program k dispozici na webu rema.cloud. Do konce září letošního roku si jej stáhlo již 512 uživatelů.

„Děti, ale i dospělí se mohou hravou formou seznámit s tématem nakládání s odpadem, důraz je přitom kladen na problematiku ekologické likvidace starých elektrozařízení. Cílem je motivovat a vychovávat děti k šetrnému přístupu k přírodě. S tím pomohou nejen hravé pracovní listy, ale především interaktivní online prvky, které představují jednu z hlavních novinek nové verze programu,“ uvádí Petr Kubernát za společnost REMA Systém, která je jedním ze tří nejvýznamnějších kolektivních systémů sběru odpadních elektrozařízení v ČR.

Program Odpad není k zahození nabízí aktivity pro děti od mateřských škol až po poslední ročník základních škol a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Při přípravě spolupracovala společnost REMA Systém s organizací Botič ze střediska ekologické výchovy Toulcův dvůr, která má s environmentální edukací veřejnosti bohaté zkušenosti. Dle dosavadní zpětné vazby si pedagogové vzdělávací program pochvalují. Dobře se jim s ním pracuje a potvrzují, že online aktivity vzbudily u žáků nadšený ohlas. „Máme opravdu velikou radost z velkého zájmu a kladných ohlasů. Těší nás, že se nám podařilo zpracovat vzdělávací program, který zaujal jak pedagogy, tak i jejich žáky. Doufáme, že se povědomí o ekologickém nakládání s odpadem rozšíří do všeobecného povědomí. Vítáme nové spolupráce, protože v kvalitní osvětě nejmladších generací vidíme velkou naději pro budoucnost,“ dodává Petr Kubernát.

Sběrová soutěž Ekoedu prodloužena až do konce října

REMA systém motivuje školy k odpovědnému přístupu k vysloužilým elektrospotřebičům i díky sběrovým akcím. Pro školy zapojené do projektu Zelená škola totiž organizuje tradiční každoroční soutěž ve starých elektrozařízení, letos pod novým názvem Ekoedu. Letošní ročník odstartoval 1. června a původně měl skončit 30. září, nově je však soutěž prodloužena až do 31. října 2023. Zájemci se tak mohou zapojit ještě i nyní.

I v letošním ročníku se opět soutěží ve dvou kategoriích, a to v kategorii mateřské školy a  v kategorii základní, střední a speciální školy. „Vyhodnocování soutěže bude probíhat osvědčenou formou, kdy se stanoví průměrná hmotnost celého sběru školy v přepočtu na jednoho žáka. Díky této metodě nebudou znevýhodněny ani malotřídky a zapojit se mohou opravdu všichni,“ uvádí Petr Kubernát s tím, že místo tří vítězů v každé kategorii bude tentokrát oceněno hned pět nejlepších školek a pět nejlepších škol. Na ty pak čekají výhry v podobě tabletů od partnera soutěže společnosti Vodafone Czech Republic, a. s. Kompletní pravidla soutěže jsou k dispozici na webu www.rema.cloud v sekci Zelená škola.

V minulém ročníku vysbíraly školy přes 40 tun odpadního elektra

V minulém ročníku soutěže, který probíhal od 1. září 2021 do 30. března 2022, odevzdali žáci zapojených škol téměř 41 tun vysloužilých elektrozařízení. V kategorii mateřských škol zvítězila Mateřská škola Dušníky, kde se vysbíralo téměř 900 kilogramů na žáka. V kategorii základních, středních a speciálních škol se na první příčce umístila Základní škola a Mateřská škola Skorošice se sběrem přes 277 kilogramů na žáka. Celkem se zapojeným mateřským školám podařilo odevzdat 22 589 kilogramů vysloužilých elektrozařízení. Základním, středním a speciálním školám poté 18 142 kilogramů.

O společnosti REMA Systém
Hlavními aktivitami společnosti REMA Systém jsou služby zabezpečující zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrických a elektronických zařízení, jde například o pračky, lednice, televizory, počítače, tiskárny, mobilní telefony a další přístroje. Ve spolupráci se společností REMA Battery navíc umožňuje i zpětný odběr odpadních baterií a akumulátorů.

Svým klientům REMA nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pomoc a jednoduché vyřešení starostí s nepotřebnými či vysloužilými elektrospotřebiči. V oblasti ochrany životního prostředí REMA působí od roku 2005, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrozařízení. Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.

Rozvoj takzvaných zelených plynů v Česku, zejména pak biometanu a zeleného vodíku, brzdí absence ucelené politiky státu, upozornil Svaz moderní energetiky a další zástupci oboru. Vládní cíl počítá do roku 2030 s výrobou 500 milionů metrů krychlových biometanu ročně, což je téměř pětsetkrát více než nyní. Podle svazu je cíl reálný, volá však po silnější podpoře firem a úpravě legislativy. Více ZDE

Zpráva je komplexním hodnotícím dokumentem, který posuzuje stav a vývoj životního prostředí v ČR. Zpráva slouží k průběžnému sledování plnění stanovených cílů a priorit Státní politiky životního prostředí ČR 2030 s výhledem do 2050 (dále jen SPŽP 2030) a přispívá tak k identifikaci problematických oblastí, a tedy následnému přijetí opatření vedoucích k jejich řešení. 

Zpráva rovněž představuje významný periodicky vydávaný zdroj informací o stavu životního prostředí ČR pro širokou veřejnost jak na národní úrovni, tak na úrovni mezinárodní. S ohledem na harmonogram přípravy Zprávy nejsou některá data, z důvodu metodiky jejich vykazování a zpracování, v době předložení publikace do meziresortního připomínkového řízení k dispozici. Aktualizace dat proběhne v průběhu meziresortního připomínkového řízení, nejpozději však do doby předložení Zprávy vládě ČR.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vypustilo z připravované novely zákona o ochraně ovzduší zákaz prodeje kamen a kotlů na uhlí, antracit a koks od ledna 2025. Návrh vyvolal odpor části veřejnosti a kritiku v připomínkovém řízení. Uvedl to dnes deník Právo.

"Výrobci zdrojů na pevná fosilní paliva tedy budou moci tyto zdroje nadále uvádět na trh, pokud odpovídají zákonným požadavkům," řekla listu mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.

Návrh zakázat od 1. ledna 2025 prodej kotlů na uhlí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na jaře v médiích odůvodnil mimo jiné tím, že se na českém trhu už podle jeho informací kotle na uhlí neprodávají, protože lidé o ně nemají zájem, a že uhlí postupně zdražuje, zatímco plyn je nyní levný.

Od září 2024 bude platit zákaz vytápění starými kotli na uhlí nebo dřevo, které nedosahují aspoň třetí emisní třídy. MŽP poskytuje na jejich výměnu peníze od roku 2015, díky programu kotlíkových dotací bylo vyměněno přes 100.000 kotlů a vyplaceno přes 12 miliard korun. Na výměnu starých uhelných kotlů je možné využít i dotace z programu Nová zelená úsporám.

Poslanci EP schválili ve čtvrtek 5. října nový standard v boji proti greenwashingu tzv. Evropský zelený dluhopis, který je svého druhu první na světě. Investoři tak díky standardům budou mít větši jistotu nasměřovat své peníze do udržitelnějších technologií a podniků. Společnostem, které vydavají dluhopis bude zároveň poskytnuta větší jistota, že její dluhopis je pro investory, kteří chtějí mít právě tento druh zeleného dluhopisu ve svém portfóliu.

Dne 5. října Evropský parlament a Rada dosáhly předběžné dohody o snížení emisí fluorovaných plynů v EU v souladu s cíli EU a celosvětovými cíli v oblasti klimatu. Dohoda zahrnuje cíl nulových emisí fluorovaných uhlovodíků (HFC) do roku 2050, včetně trajektorie snižování kvóty spotřeby EU v letech 2024-2049, a konkrétní data postupného ukončení používání F-plynů v odvětvích, kde je technologicky a ekonomicky proveditelný přechod na alternativy, které F-plyny nepoužívají. 

Dohoda rovněž zahrnuje přísné podmínky a lhůty pro používání F-plynů s vysokým potenciálem globálního oteplování pro servis nebo údržbu různých typů zařízení. Fluorované plyny se používají v zařízeních, jako jsou chladničky, klimatizace, tepelná čerpadla a protipožární ochrana. Další snížení emisí F-plynů je nutné, aby se přispělo k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a dodržení Kigalského dodatku Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.

Chystá se omezení PFAS, znáte je? Týkají se vás? EU omezuje mikroplasty, víte, co to pro vás znamená? Konec přechodného období 1. 1. 2025 se blíží, už máte UFI na výrobcích? Umíte klasifikovat fyzikální nebezpečnost látek a směsí? Zajímá vás nebezpečnost látek znečišťujících vodu a jejich povinnosti při přepravě ADR/IMDG?

Odpovědi na tyto otázky a ještě mnohé další se dozvíte na našem kurzu CHELEPO. Kolektiv zkušených lektorů se problematikou chemických látek, směsí, detergentů aj. zabývá ve své profesní praxi již řadu let.

Zaměření kurzu:

• Aktuality v legislativě chemických látek a směsí 

• Omezení a návrhy omezení podle nařízení REACH (PFAS, mikroplasty, kreosot)

• Legislativní omezení pro diisokyanáty (uvedení na trh a školení vyžadované od 24. 8. 2023)

• Oznamování do databáze PCN (UFI kódy, privátní značky)

• Povolování látek v celém dodavatelském řetězci (obnovení povolení pro sloučeniny šestimocného chromu)

• Hodnocení kritérií pro klasifikaci, fyzikální nebezpečnost s ukázkou příkladu

• Problematika přepravy látek ohrožujících životní prostředí

• Nakládání s chemickými látkami a směsmi z pohledu zákona o vodách

Kurz je možné zařadit do rámce vzdělávání odborně způsobilých osob podle nařízení (ES) č. 1907/2006 REACH, Příloha II, část A, odst. 0.2.3. Účastníkům kurzu bude předáno „Osvědčení o absolvování kurzu“.

Termín konání: 28. – 29. 11. 2023 Praha, hotel Krystal

Kompletní časový harmonogram kurzu a další informace naleznete: www.chemeleoni.cz

Těšíme se na setkání s Vámi                              

za společnost CHEMELEONI s.r.o.
Ing. Martina Dobšáková, Ing. Tomáš Králik

 

Firmy začínají zjišťovat, kolik je bude stát nefinanční výkaznictví, tedy pravidelné reporty, v čem firma přispívá k ochraně klimatu, šetření životního prostředí, nebo vykazování nediskriminačního přístupu k zaměstnancům. Takzvané ESG (Environmental, Social and Corporate Governance) přitom bude od začátku příštího roku pro celou řadu společností povinné. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Studie: Většina developerů zavádí do svých projektů dražší prvky udržitelnosti

Ministerstvo životního prostředí se chystá aktualizovat Národní program snižování emisí ČR. Ten určuje postup státu při snižování množství polutantů vypouštěných do ovzduší jako je oxid siřičitý, oxidy dusíku, amoniak, těkavé organické látky (vyjma metanu) a prachové částice. Nyní se může široká veřejnost zapojit se svými podněty do přípravy aktualizace tohoto strategického dokumentu.

Aktualizace Národního programu snižování emisí ČR probíhá obvykle v pravidelných čtyřletých intervalech v souladu se zákonem o ochraně ovzduší. Aktualizace vždy staví na národní emisní projekci zpracovávané Českým hydrometeorologickým ústavem. Ta předvídá vývoj emisí některých znečišťujících látek v budoucnosti a porovnává jejich budoucí předpokládané množství s národními závazky ke snížení emisí uvedených látek, které má Česko podle evropské legislativy dosáhnout v letech 2025 a 2030.

Součástí návrhu aktualizace Národního programu snižování emisí ČR je mimo jiné analýza znečišťování i znečištění ovzduší, stávajících strategií dotýkajících se ochrany ovzduší i existujících programů podpory opatření, které vedou i ke zlepšování kvality ovzduší.

Ze zmíněné prognózy zpracované v roce 2023 vyplývá, že veškeré národní závazky ke snížení emisí budou v roce 2025 i v roce 2030 splněny bez nutnosti stanovení dodatečných snižujících opatření. Zvýšenou pozornost ale bude třeba věnovat emisím amoniaku, znečišťující látce pocházející z naprosté většiny ze sektoru zemědělství. Jejich projektované budoucí množství se totiž takřka rovná výši národního emisního závazku.

Jak zaslat podnět

Na domovské webové stránce ministerstva je umístěn odkaz na návrh aktualizace Národního programu snižování emisí. Nejdete zde i všechny předchozí verze tohoto dokumentu, včetně souvisejících usnesení Vlády ČR nebo např. průběžného vyhodnocení plnění opatření stanovených Národním programem snižování emisí ČR.

K návrhu aktualizace programu může odborná i laická veřejnost v termínu do 20. října 2023 na e-mailovou adresu npse@mzp.cz zasílat své podněty. Použít k tomu lze formulář na odkazu. Předem upozorňujeme, že náměty nebudou vypořádány jednotlivě. Souhrn všech obdržených příspěvků a okomentovaný výsledek veřejné konzultace bude současně s výsledným návrhem dokumentu zveřejněn na webových stránkách MŽP.

Formulář pro podání námětů a odkaz na NPSE

Do roku 2030 může Česko získat z dražeb emisních povolenek 200 až 300 miliard korun. Povolenky nakupují elektrárny a průmyslové podniky, aby do ovzduší mohly vypouštět skleníkové plyny. Všechny takto získané peníze mají podle úpravy evropské směrnice nově mířit do opatření proti změně klimatu. Dosáhnout na ně ale chce hned několik ministerstev. Kvůli rozporům se tak zapracování evropských pravidel do české legislativy zpozdí. Více ZDE

Kurz nové odpadové legislativy má za cíl přehledně a uceleně představit běžné povinnosti původců odpadu a základní povinnosti oprávněných osob. Vzhledem k obsáhlé legislativě, kterou přináší zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, zákon č. 542/2020 Sb. o výrobcích s ukončenou životností, zákon č. 477/2001 Sb., o obalech včetně všech prováděcích právních předpisů, bude problematika odpadového hospodářství a zpětného odběru řešena uceleně a srozumitelně.

Lektoři, kteří celým seminářem provádí, měli možnost být u vzniku nové legislativy, či se sami setkávají s problematickými případy v praxi, což zajišťuje, že informace získané na našem školení o odpadech jsou aktuální.

Program je sestaven komplexně od působnosti zákona, definice odpadu a jeho zařazování, vysvětlení základních pojmů a výjimek pro soustřeďování, shromažďování, skladování, odpadovou evidenci až po povinnosti původců, provozovatelů zařízení, obchodníků a zprostředkovatelů, výrobců vybraných výrobků, zpětného odběru elektrozařízení, baterií, pneumatik a obalů a v neposlední řadě je kladen důraz také na nakládání specifickými odpadovými toky, jako jsou stavební a demoliční odpady, biologicky rozložitelné odpady, komunální odpady nebo nebezpečné odpady včetně jejich přepravy.

Kurz bude probíhat ON-LINE dne 9. listopadu 2023, a to přes aplikaci google Meet. Účastníci kurzu obdrží certifikát od Univerzity Karlovy v Praze. Více informací lze nalézt na našich webových stránkách https://sites.google.com/view/novlegislativa/