Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vydává ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) aktualizovanou verzi „Metodiky pro: 1. Tvorbu a činnost TPS, 2. Mezirezortní spolupráci při řešení postupu při tvorbě pozice České republiky k „Závěrům o BAT“, 3. Fórum pro výměnu informací o BAT“.

Účelem této metodiky je popis pro ustanovení vzniku technických pracovních skupin (TPS), činnosti jednotlivých členů, činnosti vedoucího TPS a shrnutí požadovaných povinností, které vyplývají ze zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů a dalších povinností určených touto metodikou. Metodika je určena zejména pro pracovníky Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství (případně rezortní organizace), vedoucí TPS a jednotlivé členy TPS.

Dokument ke stažení:

Mezirezortní metodika k IPPC [pdf, 630 kB]

Jaký je další osud potravin, které se v supermarketu neprodají a jsou přitom vhodné ke konzumaci? Proč se u nás stále plýtvá jídlem navzdory vysokým cenám? Mění se nějak zvyky a nároky zákazníků? Vladimír Kroc se ptal Pavla Mikošky, viceprezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu a ředitele kvality obchodního řetězce Albert. Rozhovor ZDE

Ministerstvo životního prostředí připravilo metodické doporučení pro obce k informacím pro občany a indikátorům odpadového hospodářství obce. Ty mají má podle zákona o odpadech povinnost sdělovat občanům informace nejméně jednou ročně způsobem umožňujícím dálkový přístup o způsobech a rozsahu odděleného soustřeďování komunálního odpadu, využití a odstranění komunálního odpadu a o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálního odpadu.

Dokuemen ke stažení:

Metodika-pro-obce-informace-a-indikatory

Zdroj: www.prumyslovaekologie.cz

Evropský parlament dnes schválil opatření, které má zamezit, aby se na unijním trhu prodávaly výrobky a potraviny, jejichž vznik přispěl kdekoli na světě k odlesňování. Právní předpis se vztahuje na kakao, kávu, palmový olej, sóju, skot, dřevo nebo kaučuk a výrobky, které tyto suroviny obsahují, například čokoládu. Předpis musí ještě formálně schválit členské země. Více ZDE

Evropští poslanci dnes schválili ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí. Více ZDE

Čtete také:

Fit for 55: Parlament přijal klíčové právní předpisy pro klimatický cíl pro rok 2030

Česko by do roku 2030 mělo vyhazovat o polovinu méně potravin než nyní. V rozhovoru pro Radiožurnál to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL. Omezit plýtvání jídlem o polovinu přislíbila celá Evropská unie už dřív. Evropská komise by na začátku června měla představit konkrétní závazné cíle a pravidla, podle kterých se bude snižování odpadu počítat. Více ZDE

Každý původce je povinen předávat odpad pouze oprávněným osobám, které dnes nazýváme provozovateli zařízení. Předem si musí ověřit, zda je zvažovaná firma pro předání odpadu řádně povolena a oprávněna jeho druh odpadu přijmout. Je také potřeba zvážit, zda dává odpad mobilnímu nebo stacionárnímu zařízení. Proč je zrovna toto důležité?

Podle výkladové praxe musí mobilní zařízení přijet za odpadem a ne naopak, i když to mnohdy může být daleko nákladnější. Pokud původce odpadu odveze, nebo nechá odvézt svůj odpad za mobilním zařízením, bere se to jako porušení zákona, ačkoliv to z § 13 odst. 1 písmeno e bod 1 přímo nevyplývá. A co když mobilní zařízení nemůže vjet tam, kde se odpad nachází? Co když zaparkuje za městem na pronajatém pozemku, všechno splňuje a odpad je vyvezen za město, aby se ve městě neprášilo a nedělal hluk. Je toto tedy také porušení zákona o odpadech?

Vše probereme v úvodní panelové diskusi konference Odpady v podnikové ekologii s názvem „Kam s odpadem podle zákona“. Diskusi bude řídit Ing. Tomáš Lank, který na základě několika nálezů kontrol tento problém řeší ve své praxi podnikového ekologa. Svým názorem do diskuse přispěje také odpadový expert Ing. Petr Šulc, pohled České inspekce životního prostředí zprostředkuje Ing. Martin Zemek, Ph.D., názor krajské hygienické stanice představí RNDr. Miroslava Hrušková a na legislativní výklad se zeptáme i zástupce ministerstva životního prostředí.

Další témata, která probereme v rámci panelových diskusí:

• Povinnost třídění KO ve firmě a možnosti upuštění od třídění
• Přeprava NO v rámci areálu a po veřejné komunikaci v rámci vnitrostátní dopravy
• Přeshraniční doprava (revize nařízení o přepravě odpadů)
• Kaly – infekční odpad
• Změny v evidenci obalů a nové povinnosti
• Opakované použití obalů a možné cesty pro využití odpadů z obalů (reuse)

Diskutovat budou: Ing. Tomáš Lank, Ing. Martin Zemek, Ph.D. (ČIŽP), Mgr. Štěpán Jakl (MŽP), Ing. Petr Šulc (SPDS), RNDr. Miroslava Hrušková (KHS), Ing. Jana Káčerová (KÚ Zlínského kraje), Ing. Václav Kuncl (Inisoft), Ing. Tadeáš Narovec, RNDr. Miloš Kužvart (ČAObH), Ing. Pavlína Kulhánková (MPO), Mgr. Martin Fojtík (EKO-KOM) a další.

Přijďte se přidat do diskuse, budete vítáni a vaše zkušenosti také! Registrovat se můžete ZDE.

Prostředky na financování programu na úsporná opatření pro domácnosti s nižšími příjmy Nová zelená úsporám Light (NZÚ Light) budou navýšeny z původních 1,5 miliardy na 6 miliard korun. Kromě zateplení mohou žadatelé od května nově získat 90 tisíc korun na pořízení termických nebo fotovoltaických systémů na ohřev vody, které jejich domácnostem pomohou ušetřit i více než 10 tisíc korun ročně. Více ZDE

Dokument ke stažení:

Prezentace k novinkám programu Nová zelená úsporám Light

Společnost REMA Battery loni překročila hranici 600 tun sebraných a k recyklaci určených vysloužilých přenosných baterií a akumulátorů, což je rekordní výsledek. Kolektivní systém dokázal objem sebraných baterií meziročně navýšit o třetinu. Míra zpětného odběru vysloužilých akumulátorů výrazně překonává hodnoty požadované legislativou v ČR.

V rámci sběrné sítě společnosti REMA Battery, která je jedním ze dvou kolektivních systémů pro přenosné baterie a akumulátory působících v České republice, odevzdali Češi během loňského roku přes 600 tun těchto produktů. Energie z tohoto množství baterií by pokryla měsíční spotřebu až 1 000 českých domácností.

„Výsledky roku 2022 budou v historii REMA Battery pozitivně vyčnívat. Rekordních čísel jsme dosáhli díky stále širší síti zapojených firem, obcí i občanů, kteří uvědoměle odevzdávají staré baterie a akumulátory. V řeči čísel se tato skutečnost projevila nárůstem sběru o více než 33 procent. K třináctému výročí existence tak REMA Battery nemohla dostat lepší dárek,“ hodnotí čísla za předchozí rok Tomáš Pešek, jednatel společnosti REMA Battery.

REMA Battery v průběhu svého působení na českém trhu vybudovala a nastavila unikátní systém sběrné sítě, který tvoří páteř celého kolektivního systému. Zahrnuje veřejná i neveřejná sběrná místa pro zpětný odběr vysloužilých přenosných baterií a akumulátorů a je zaměřen nejen na firmy a obce, ale i na konečné uživatele.

Zpětný odběr stoupá i přes trend vestavěných akumulátorů

O kvalitě nastavení sběrné sítě svědčí i míra zpětného odběru, což je poměr mezi hmotností zpětně odebraných přenosných baterií a akumulátorů a hmotností přenosných baterií a akumulátorů uvedených na trh. Za rok 2022 přesáhl celkový zpětný odběr přenosných baterií a akumulátorů hranici 80 %. Pro srovnání, v roce 2021 činila míra zpětného odběru 68 %, přičemž cíl Evropské unie je stanoven na úrovni 45 %. „Rekordních výsledků přitom REMA Battery dosáhla i přesto, že u přenosných baterií a akumulátorů přetrvává trend, kdy je na trh uváděno mnohem více elektrozařízení s vestavěným akumulátorem, a při současné tendenci zmenšování rozměrů i hmotnosti těchto zařízení, a tedy i jejich akumulátorů, se v konečném důsledku musí velmi precizně cílit osvětou na koncové uživatele, aby se právě tyto výrobky dostávaly na sběrná místa,“ vysvětluje Tomáš Pešek.

Díky partnerům se daří udržovat vysokou míru využití

REMA Battery společně se svými zpracovateli usiluje o co největší možné využití vysloužilých přenosných baterií a akumulátorů. Díky svým smluvním zpracovatelům opět dosahuje vyšších mír recyklační účinnosti, než požaduje legislativní rámec. Například u olověných baterií a akumulátorů činí míra využití přes 89 %, u nikl-kadmiových baterií pak přes 94 %. U každého elektrochemického typu odpadních baterií a akumulátorů tak REMA Battery bezpečně splňuje zákonem požadované míry recyklační účinnosti.

„Problematika odpadů, recyklace a využitelnosti druhotných surovin je oblast, v níž se REMA Battery umí úspěšně pohybovat. Velký dík patří zejména všem našim partnerům, bez nichž bychom nemohli uváděných výsledků dosahovat. Vděční jsme i každému, kdo nevyhodí baterii do koše, ale zodpovědně ji odevzdá do našeho systému, a šetří tak přírodu,“ dodává Pešek.

O společnosti REMA Battery

Hlavními aktivitami společnosti REMA Battery je poskytování služeb zabezpečení zpětného odběru a recyklace přenosných baterií a akumulátorů.

Svým klientům REMA nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pomoc a jednoduché vyřešení starostí s vysloužilými bateriemi a akumulátory. V oblasti ochrany životního prostředí REMA působí od roku 2010, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci vysloužilých přenosných baterií a akumulátorů.

Podrobné informace najdete na adrese https://www.remabattery.cz/.

Německo v sobotu minutu před půlnocí odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu, a přestalo tak po více než 60 letech vyrábět energii z jádra. Informuje o tom dnes agentura DPA. Bavorský premiér Markus Söder ale listu Bild am Sonntag řekl, že jeho spolková země by v provozu jaderných elektráren ráda pokračovala na vlastní zodpovědnost.

Poslední jaderné elektrárny v Německu měly původně ukončit provoz už na konci loňského roku, ale kvůli dopadům invaze ruských vojsk na Ukrajinu a následnému zhoršení energetické krize se německá vláda rozhodla nechat tři elektrárny v provozu ještě přes zimu. Na základě příslušného zákona musely být definitivně vypnuty v sobotu.

Odstavena byla elektrárna Isar 2 v Bavorsku, Emsland v Dolním Sasku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku, která se od sítě odpojila ve 23:59 SELČ.

První jaderný reaktor byl v Německu spuštěn v roce 1961. Poslední tři jaderné elektrárny se v prvním letošním čtvrtletí podílely na výrobě elektřiny v Německu asi pěti procenty. V nadcházejících letech chce spolková republika přejít výhradně na obnovitelné a ekologické zdroje energie.

Průzkum institutu Forsa z tohoto týdne ukázal, že dvě třetiny Němců podporují prodloužení životnosti reaktorů nebo připojení starých elektráren zpět do sítě. Pouze 28 procent si přálo jejich odstavení.

Jejich pokračování by chtěl také bavorský premiér Söder, podle něhož bylo rozhodnutí o odklonu od jádra "absolutním omylem". Přál by si, aby se změnily německé zákony tak, aby 13milionové Bavorsko mohlo jaderné elektrárny provozovat na svou zodpovědnost. Než skončí krize a podaří se přechod k obnovitelným zdrojům, je podle něj třeba využívat všech zdrojů energie.

Že by na něco takového německá vláda, která patří do jiného politického tábora než Söderova Křesťanskosociální unie (CSU), přistoupila, je velmi nepravděpodobné. I kabinet kancléře Olafa Scholze ale připouští, že v příštích letech bude muset využívat více energie z plynu a uhlí, které jsou v některých ohledech výrazně problematičtější než jaderná energie.

Podle projektu Our World in Data spojeného s Oxfordskou univerzitou je jádro zhruba 350krát bezpečnější než uhlí, pokud jde o počet úmrtí na jednu vyprodukovanou terrawatthodinu energie. Z hlediska emisí skleníkových plynů je pak podle webu jaderná energie asi 270krát čistší než uhelná.

Pro systém ISPOP je první kvartál roku tzv. ohlašovacím obdobím, které je charakterizováno tím, že do něj spadá značná většina legislativních termínů pro ohlášení vybraných povinností z oblasti životního prostředí za uplynulý rok, které se skrze systém hlásí. Začíná vždy na začátku roku s nasazením aktuální verze systému, která obsahuje nejnovější verze ohlašovacích formulářů a jeho součástí jsou termíny: 31. leden - vybrané povinnosti v oblasti ochrany vod, 15. únor - vybrané povinnosti v oblasti obalů a vod (poplatková hlášení), 28. únor - vybrané povinnosti v oblasti odpadů a 31. březen - vybrané povinnosti v oblasti ovzduší, IRZ a odpadů (roční zprávy).

Odpady – hlášení o produkci a nakládání s odpady

Nejexponovanější období z pohledu zátěže systému je před 28. únorem. Co do počtu přijatých hlášení je největší ohlašovací povinností hlášení o produkci a nakládání s odpady (F_ODP_PROD) – dne 27.2.2023 bylo zasláno prostřednictvím ISPOP 8 304 těchto hlášení. Celkem k termínu 28.2.2023 byla splněna povinnost vycházející se zákona o odpadech za 87 490 ohlašovacích jednotek (hlášení za sídlo nebo provozovnu). V rámci zákona o odpadech (zákon č. 541/2020 Sb.) se limity pro podání hlášení již pro ohlašování za rok 2021, tak i za rok 2022 pro povinné subjekty (původce odpadů) zvýšily z původních 100 kg na 600 kg nebezpečných odpadů, ubylo tak povinných subjektů.

Vody

V oblasti ochrany vod bylo přijato více než 28 tisíc hlášení – z nichž část jsou bilanční formuláře, jejichž data zpracovávají příslušné podniky povodí a část jsou poplatková hlášení (přiznání za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a přiznání za odebrané množství podzemní vody).

Ovzduší a IRZ

V oblasti ochrany ovzduší ISPOP přijal hlášení souhrnné provozní evidence za více než 17 tisíc provozoven a přes 700 poplatkových přiznání.

V rámci činnosti odborně způsobilých osob, které provádějí kontroly kotlů u provozovatelů spalovacích stacionárních zdrojů do 300 kW bylo prostřednictvím ISPOP zasláno více jak 5 tisíc hlášení o provedených kontrolách kotlů.

V agendě IRZ (Integrovaného registru znečišťování) systém přijal více jak 2,5 tisíc hlášení, z toho více jak 900 provozoven ohlásilo činnosti E-PRTR dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006 ze dne 18.ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek.

Zbylá hlášení byla do systému zaslána za ohlašovací povinnosti ročních zpráv odpadů, autovraků, elektroodpadů, poplatků za ukládání odpadů na skládku, obalů, regulovaných látek a o fluorovaných skleníkových plynů. Kompletní přehled ohlašovacích povinností je k dispozici na webových stránkách ISPOP.

Za celkem 27 ohlašovacích povinností, které musí povinné subjekty zasílat do ISPOP bylo přijato více než 156 tisíc hlášení (156 619), z toho bylo 98,9 % hlášení validních (byl dodržen datový standard a hlášení nevykazovala žádné validační chyby).

Technická podpora

Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) prostřednictvím Oddělení správy informačních systémů zajišťovala písemnou a telefonickou podporu. Přes 80 % písemných dotazů bylo odbaveno do jednoho dne od jejich položení a přes 80 % telefonických dotazů bylo přepojeno na operátora do jedné minuty. Počet odbavených uživatelských dotazů je k dispozici v následující tabulce:

Tiny house je alternativní miniaturní domek, který může být rekreačním i celosezónním bydlením a který se především v zahraničí těší poměrně velké popularitě. Unikátní knižní novinka TINY HOUSE je průvodcem krajinou tohoto minimalistického bydlení a představuje první ucelený přehled o dostupných domech i celé filozofii tiny house na českém trhu. Více ZDE

Dne 12. dubna 2023 schválila vláda ČR Východiska aktualizace Státní energetické koncepce ČR a souvisejících strategických dokumentů, která jsou vodítkem pro zpracování relativních strategických dokumentů.

V rámci Programového prohlášení vlády se vláda ČR zavázala, že do konce roku 2023 bude připravena aktualizace Státní energetické koncepce ČR, a to zejména s ohledem na to, že od jejího schválení v roce 2015 došlo k řadě změn, které je nutné reflektovat. Nutnost aktualizace tohoto dokumentu byla také jedním ze závěrů Vyhodnocení naplňování Státní energetické koncepce ČR, které bylo připraveno na začátku roku 2021. V letošním roce bude také nutné připravit také aktualizaci Politiky ochrany klimatu v ČR, jejíž příprava je v gesci Ministerstva životního prostředí, a aktualizaci Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030.

V tomto ohledu byl připraven materiál shrnující základní východiska aktualizace Státní energetické koncepce ČR a souvisejících strategických dokumentů. Cílem předložení tohoto dokumentu je snaha o nalezení konsensu na úrovni vlády ČR nad základními tezemi a východisky zmíněných strategických dokumentů a dostatečně zohlednit vývoj a dostupnost nových technologií. Základním východiskem jsou tzv. vrcholové strategické cíle. Těmito vrcholovými strategickými cíli připravované energetické koncepce jsou: i) bezpečnost dodávek; ii) konkurenceschopnost a sociální přijatelnost a iii) udržitelné nakládání s energiemi a udržitelný environmentální rozvoj Tyto vrcholové cíle de facto reflektují tzv. energetické trilema. Kromě nich pak materiál nastiňuje další strategické cíle a východiska v kontextu celoevropských závazků a cílů dekarbonizace energetiky a průmyslu.

Na základě těchto východisek bude v průběhu roku 2023 ucelená aktualizace Státní energetické koncepce ČR, tak bylo možné ji do konce roku 2023 předložit vládě ČR ke schválení. Východiska také budou zohledněna při aktualizaci Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu a Politice ochrany klimatu ČR.

Dokument ke stažení:

Východiska aktualizace Státní energetické koncepce ČR a souvisejících strategických dokumentů [docx, 259 kB]

Odbor odpadů MŽP vydal koncem března Metodické sdělení pro upřesnění postupu nakládání s opětovně použitými dřevěnými výrobky ošetřenými kreosotovými oleji, zejména s použitými dřevěnými železničními pražci, mostnicemi nebo sloupy, ošetřenými před 31. 12. 2002.

Dokument ke stažení:

Metodické sdělení (PDF, 180 kB)

V členských státech Evropské unie je až 40 % tvrzení o udržitelnosti výrobků nepodložených nebo přímo zavádějících. Téma udržitelnost přitom neustále nabírá na popularitě mezi spotřebiteli, investory i zaměstnanci. Je proto na čase začít napravovat chyby v komunikaci a podávat praktický návod, jak komunikovat správně a vyhýbat se hrozbám greenwashingu.

O to se už druhým rokem snaží ve své spolupráci Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a poradenská společnost CIRA Advisory. Aktuálně vydávají druhé pokračování Manuálu komunikace udržitelnosti bez greenwashingu. Manuál zkoumá příklady z českého trhu a mapuje „trendy” greenwashingu v Česku. Čtenáři se teď mohou seznámit se stavem komunikace v českých supermarketových řetězcích, následovat budou studie pro sektory jako bankovnictví či energetika. V závěru roku ze zjištění o jednotlivých sektorech vzniknou konkrétní doporučení pro správnou komunikaci.

Série opět vzniká ve spolupráci Fakulty sociálních věd UK a CIRA Advisory a navazuje na úspěšný Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu, který vyšel minulý rok. Stejně jako tomu bylo u prvního manuálu, síly spojili studenti Marketingové komunikace a PR na FSV UK pod vedením Petry Koudelkové, Ph.D. a odborník na materiály, ESG a tvorbu strategii udržitelnosti, Albert Schandl a seniorní konzultantka pro komunikaci Jana Bábiková  z CIRA Advisory. Cílem nové série je zmapovat český trh a specifika jednotlivých odvětví s ohledem na jejich komunikaci udržitelnosti.

„Našim cílem není poukázat na konkrétní kampaň nebo konkrétní společnost a veřejně upozornit na chyby v jejich komunikaci. Nechceme poškodit image konkrétní firmy, snažíme se spíše o popis trhu a identifikaci „greenwashingových trendů” v daném odvětví. V Manuálu proto ve zkratce popisujeme trh daného segmentu, příklady hříchů greenwashingu, které jsme zde zaznamenali a jejich četnost napříč kampaněmi společnosti,” představuje nový Manuál Petra Koudelková, Ph.D.

Co bylo překvapivé na komunikaci udržitelnosti supermarketů?

Tento trh je obecně považován za ten, pro který není téma udržitelnosti novinkou, co dokládají i mnohé reporty o udržitelnosti, které jednotlivé řetězce vydávají. I proto je překvapivé, že udržitelnost není prioritním tématem v komunikaci směrem k zákazníkovi.

Ti nejaktivnější mlčí

Manuál na základě volně dostupných dat zkoumal marketingové kampaně 8 největších supermarketových řetězců v Česku (Lidl, Tesco, Kaufland, Penny Market Česká republika, Coop, Globus, Albert a Billa, doplňkově Rohlík, Košík a Makro), a nákupní zážitek zákazníka z hlediska udržitelnosti a dané údaje porovnával se skutečnými aktivitami společností v oblasti udržitelnosti. Autoři manuálu zde vypozorovali zajímavý trend - ti,  kteří podnikají nejvíce kroků směrem k větší udržitelnosti, komunikují míň aktivně než ostatní.

„Na základě studie vidíme, že supermarkety, které jsou na tom s hodnocením environmentální udržitelnosti nejlépe, komunikují méně aktivně. Důvodů může být několik – strach z potenciálních hrozeb  greenwashingu, nezkušenost marketingového oddělení s tímto tématem, nedostatečné interní kapacity pro uchopení tématu, nebo něco zcela jiného,” komentuje Jana Bábiková z CIRA Advisory.

V rámci analýzy trhu sledovali autoři Manuálu konkrétní marketingové kampaně, které se zabývaly udržitelností. U těchto kampaní se dívali na finální podobu, použitý jazyk a prvky, které spadají do greenwashingových praktik. Autoři vycházejí z definice tzv. greenwashingových hříchů agentury Terra Choice, která definovala 10 greenwashingových hříchů. V manuálu následně popisují nezávažnější a nejčastější „hříchy” komunikace českých supermarketů.

Optimistickým závěrem celé studie ale je, že na trhu českých supermarketů není greenwashing tak závažný ani častý, jak by se mohlo na první pohled zdát. I přesto je důležité, aby se marketéři dál vzdělávali v oblasti komunikace udržitelnosti a nevznikaly přešlapy směrem do greenwashingu. Důsledkem mohou být jak ztráta reputace, tak právní i finanční následky.

Celý Manuál si můžete stáhnout tady. V průběhu roku se bude pokračovat s vydáním dalších pokračování a série se ukončí obecnými doporučeními pro správné nastavení komunikace.

Finsko plánuje v letošním a následujícím roce vypsat několik aukcí na podporu výstavby offshore větrných elektráren u svého pobřeží. V celkem pěti aukcích by se tak investoři měli ucházet o výstavbu offshore zdrojů o celkovém instalovaném výkonu 6 GW. Tyto zdroje by měly začít dodávat elektřinu v průběhu příští dekády. V případě je nicméně i řada dalších projektů. Více ZDE