Společnost REMA Systém, jeden ze tří nejvýznamnějších kolektivních systémů sběru odpadních elektrozařízení v ČR, má za sebou výsledkově nejlepší rok své historie. Oproti roku 2021 hlásí nárůst sběru vysloužilých elektrospotřebičů zhruba o šestinu. Za rekordními výsledky stojí dlouhodobě budovaná a lidmi i firmami hojně využívaná sběrná síť.

Během loňského roku odevzdali obyvatelé České republiky v rámci sběrné sítě kolektivního systému REMA Systém přes 27 tisíc tun vysloužilých elektrospotřebičů. Toto množství mimochodem odpovídá hmotnosti 120 staveb legendární pražské Petřínské rozhledny.

„Výsledky roku 2022 jsou dalším milníkem historie naší společnosti. Rekordního množství vysbíraného elektrozařízení odeslaného k recyklaci se nám podařilo dosáhnout mimo jiné i díky většímu zapojení obcí, a zejména firem, které kladou čím dál větší důraz na ESG aktivity. Ve výsledku to znamenalo meziroční nárůst sběru o přibližně 17 procent. Letošní osmnácté výročí existence REMA tak nemůžeme oslavit lépe,“ hodnotí čísla za předchozí rok David Chytil, člen představenstva společnosti REMA Systém.

Služby pro lidi i pro planetu

Společnost REMA Systém nabízí své komplexní služby v rámci projektů, jako je Zelená firma, Zelená obec, Zelená škola či Buď líný. „REMA si v tržní soutěži díky principům moderního a inovativního kolektivního systému stále drží čelní pozici na poli efektivity třídění, sběru i samotné recyklace. To vše v plné shodě s legislativními požadavky a interními standardy kolektivního systému,“ doplňuje další člen představenstva Ondřej Rybyšar s tím, že REMA je nejen schopna přizpůsobovat se aktuální situaci, ale i neustále vyhledávat nová a efektivnější řešení.

Například díky službě Buď líný, kterou REMA Systém nabízí, si lidé mohou nechat odvézt vysloužilé elektrospotřebiče přímo od svého domu. Podmínkou je množství alespoň 10 kilogramů, k čemuž si lidé mohou dopomoci třeba domluvou s širší rodinou nebo několika dalšími sousedy. Následně si lze přes online formulář nebo po telefonu objednat bezplatný svoz. Pro množství do celkové hmotnosti sto kilogramů si přijede kurýrní služba, větší množství odveze svozové vozidlo. „Vysloužilé elektrospotřebiče jsou pro domácnost stejná zátěž jako každé jiné harampádí, které se doma zbytečně hromadí. V některých případech může být takové skladování přinejmenším nerozumné až rizikové. Vzhledem k mnoha využitelným i nebezpečným materiálům musejí být vysloužilé elektrospotřebiče řádně recyklovány, aby se maximum využitelných surovin dostalo znovu do oběhu, čímž se šetří přírodní zdroje,“ vysvětluje David Chytil.

Lidé kvůli krizi pozastavují obměnu spotřebičů

REMA v rámci své sběrné sítě disponuje více než 20 tisíci místy zpětného odběru. O kvalitě jejího nastavení pak svědčí i míra zpětného odběru, což je poměr mezi hmotností elektrozařízení uvedeného na trh a sebraného odpadního elektrozařízení. Za rok 2022 přesáhl celkový zpětný odběr elektrozařízení zákonem stanovenou hranici 65 %, a to navzdory komplikované ekonomické situaci, která se promítla do chování spotřebitelů. „Zaznamenali jsme, že patrně vlivem ekonomické situace lidé odevzdávali do sběrných dvorů méně vysloužilých elektrospotřebičů, protože například s ohledem na růst cen odložili koupi nového zařízení. Lidé zkrátka odkládali zbytnou spotřebu do budoucnosti. Což samo o sobě není nijak negativní, naopak je tu šance, že lidé budou i do budoucna využívat spotřebiče déle a zeslábne trend morálního zastarávání. Vždyť například mobilní telefon zvládne dobře sloužit i šest let, lidé jej však běžně obměňují po dvou až třech letech – třeba jen kvůli tomu, že daný model vyšel z módy,“ komentuje Ondřej Rybyšar.

Unikátní sběrná síť i podpora malých a středních zpracovatelů

REMA Systém v průběhu svého osmnáctiletého působení na trhu vybudovala a nastavila unikátní systém sběrné sítě, který tvoří oběhovou soustavu celého kolektivního systému. Obsahuje veřejná i neveřejná sběrná místa pro všech šest skupin vysloužilých elektrozařízení, služby jsou zaměřené nejen na firmy, školy nebo obce, ale i na koncové spotřebitele. „Problematika odpadů, recyklace a využitelnosti druhotných surovin je oblast, v níž se REMA umí úspěšně pohybovat. Velký dík patří zejména všem našim partnerům, bez kterých bychom nemohli uváděných výsledků dosahovat. A především si velmi vážíme každého člověka, který uvědoměle třídí vysloužilé elektrospotřebiče a pomáhá tak šetřit přírodu,“ dodal David Chytil s tím, že v oblasti třídění odpadních elektrozařízení je důležitá zejména osvěta, proto společnost REMA Systém inovovala vzdělávací program Odpad není k zahození, který je nově dostupný všem.

REMA po celou dobu svého působení na trhu klade důraz na podporu lokálních malých a středních zpracovatelů. Zároveň dlouhodobě, spolu se zpracovateli, usiluje o co největší možné materiálové využití vysloužilého elektrozařízení. Minimální legislativní hranice je pro jednotlivé skupiny elektrozařízení stanovena v rozmezí 75 až 85 %. Díky smluvním zpracovatelům dosahuje REMA napříč všemi skupinami elektrozařízení průměrné hranice materiálového využití 94 %. V rámci partnerských zpracovatelských závodů fungují i chráněné dílny, které zaměstnávají osoby se sníženou pracovní schopností, čímž REMA přispívá i na poli zaměstnávání znevýhodněných osob.

O společnosti REMA Systém

Hlavními aktivitami společnosti REMA Systém jsou služby zabezpečující zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrických a elektronických zařízení, jde například o pračky, lednice, televizory, počítače, tiskárny, mobilní telefony a další přístroje. Ve spolupráci se společností REMA Battery navíc umožňuje i zpětný odběr odpadních baterií a akumulátorů.

Svým klientům REMA nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pomoc a jednoduché vyřešení starostí s nepotřebnými či vysloužilými elektrospotřebiči. V oblasti ochrany životního prostředí REMA působí od roku 2005, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrozařízení.

Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.

„Pro většinu světa již pominula éra dostatku levné pitné vody,“ varovala zpráva v roce 2016. Když vědci hledali řešení tohoto problému, zjistili, že zásadní je v něm to, jak moc se liší spotřeba vody bohatých a chudých. V posledních dvaceti letech se víc než osmdesát velkoměst po celém světě potýkalo s vážným nedostatkem vody, hlavně kvůli suchu a neudržitelnému využívání vody. Předpovědi do budoucna jsou ještě znepokojivější. Experti totiž očekávají, že se krize bude jen zhoršovat. Více ZDE

Dne 30.5.2023 (OREA hotel Pyramida, Bělohorská 24, Praha 6) se uskuteční workshop na téma Odpadové hospodářství pod lupou. Mezi tématy nebudou chybět klíčová témata jako jsou: legislativa odpadového hospodářství, odpadová strategie ČR, evidence odpadů a nakládání s odpady ve firmách, nové trendy v cirkulárním odpadovém managementu a praxe v EU, energetika, ESG. Podrobný přehled témat, řečníků a podrobné informace najdete ZDE

V letošním roce uplynulo 90 let od jednoho z mnoha rozhodnutí tehdejšího vedení města, které by zapadlo v propadlišti dějin, ale tenkrát hýbalo celou společností. Jednalo se o pokyn o vyklizení a vyčištění kalových nádrží a prodej jejich obsahu mezi zemědělce z širokého okolí. Z dnešního pohledu jde o naprosto bezvýznamnou zprávu, která by možná rezonovala mezi čtenáři bulvárního tisku. V tehdejší době se ale jednalo o zoufalý krok města, paralyzovaného problémem zápachu hnijícího kalu a dosluhující čistírny odpadních vod. Více ZDE

Do roku 2030 musí být všechny obaly uváděné na trh EU navrženy tak, aby byly recyklovatelné, ukládá nařízení Evropské komise (EK) o obalech a obalových odpadech (PPWR), které bylo představeno v listopadu loňského roku. Mezi navrhované cíle také patří povinné limity na recyklovaný obsah v nových plastových obalech od roku 2030 a minimální limit 50 % recyklace plastových obalů počínaje rokem 2025. Podle nové studie Evropské investiční banky (EIB) je ale nutné provést chybějící investice ve výši 6,7 až 8,6 miliardy EUR, aby bylo dosaženo těchto cílů. V praxi to představuje každoročně navýšit recyklaci plastů o 10 milionů tun do roku 2025. Více ZDE

Ročně se v Česku dostane na trh 1,65 miliardy PET lahví a 820 milionů plechovek. Co si počít s tak ohromným množstvím obalů, v jejichž případě začíná znečišťování životního prostředí už při výrobě, aby po krátkém životním cyklu skončily na skládce, ve spalovně, pohozené v přírodě nebo v lepším případě alespoň v recyklační nádobě? Uspokojivou odpověď nacházejí státy EU, které naskočily na zálohový systém. A jedním z posledních zapojených článků je Slovensko, které mělo na implementaci převratného systému pouhých 11 měsíců. Vyrazili jsme se tak podívat na to, jak přesně princip postavený na cirkulární ekonomice funguje v praxi. Více ZDE

Mezi investory dnes pozoruji dva velké trendy. Jednak rostoucí popularitu burzovně obchodovaných fondů zvaných ETF, díky kterým mohou lidé investovat diverzifikovaně a na pár kliknutí v mobilní aplikaci. Zároveň ochotu podporovat takové firmy, které nehledí jen na svůj zisk, ale i na environmentální a společenský dopad, který jejich byznys přináší. Investoři totiž vědí, že sázka na udržitelná aktiva se v dlouhodobém měřítku vyplácí. Tohle je pět důvodů, které mě utvrzují v přesvědčení, že dnes můžeme investovat odpovědně a zároveň s výnosem. Více ZDE

Z druhé strany:

Bloomberg: Křetínský vydělává díky své sázce proti ekologickým plánům Evropy

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/707, kterým se mění nařízení CLP zavádí nové třídy nebezpečnosti a kritéria pro klasifikaci, označování a balení látek a směsí pro endokrimnní disruptory a další škodlivé chemické látky (ÚV 31. 3. 2023).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/707 ze dne 19. prosince 2022, kterým se mění nařízení (ES) č. 1272/2008 (nařízení CLP), pokud jde o třídy nebezpečnosti a kritéria týkající se klasifikace, označování a balení látek a směsí, vstoupí v platnost 20. 4. 2023.

Zkušenosti a vědecké poznatky získané při identifikaci látek podle nařízení (ES) č. 1907/2006 jako látek vzbuzujících mimořádné obavy (látky SVHC) vedly k potřebě zavést do nařízení CLP nové třídy nebezpečnosti a jejich kritéria, aby bylo zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a volný pohyb látek, směsí a určitých předmětů.

Nařízením Komise (EU) 2023/707 se zavádějí nové třídy nebezpečnosti pro endokrinní disruptory a pro chemické látky, které se v životním prostředí nerozkládají a mohou se akumulovat v živých organismech nebo hrozí, že se dostanou a rozšíří do vodního cyklu, včetně pitné vody.

Jedná se o látky SVHC, které jsou endokrinní disruptory pro lidské zdraví (ED HH) a životní prostředí (ED ENV), látky s perzistentními, bioakumulativními a toxickými vlastnostmi (PBT) a vysoce perzistentními, vysoce bioakumulativními vlastnostmi (vPvB). Rovněž pro látky, které mají pravděpodobné vážné účinky na životní prostředí v důsledku perzistentních, mobilních a toxických (PMT) a vysoce perzistentních, vysoce mobilních (vPvM) vlastností, byly zavedeny příslušné třídy nebezpečnosti.

Do příloh I, III a VI nařízení (ES) č. 1272/2008 jsou zařazeny nové třídy nebezpečnosti a jejich názvy, příslušné standardní věty o nebezpečnosti a kódy kategorií nebezpečnosti. Nové „EUH věty“ budou mít stejný význam jako „H-věty“ („hlavní“ standardní věty o nebezpečnosti).

V příloze I nařízení CLP jsou uvedena ustanovení o odloženém uplatňování povinnosti klasifikovat a označovat látky a směsi v souladu s novými požadavky, aby se jim dodavatelé látek a směsí měli možnost přizpůsobit.

Text nařízení v české i anglické verzi naleznete v příloze této aktuality.

Dokuemnt ke stažení:

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/707

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/707 [EN]

Česko je schopné do roku 2030 zdvojnásobit podíl obnovitelné energie na spotřebě a zvýšit ho tak na 33 procent. Může k tomu přispět zejména sluneční a větrná energie a zvýšení energetické účinnosti. Vyplývá to ze studie, která vznikla ve spolupráci expertních týmů Fakta o klimatu a Frank Bold. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Ambiciózní startup připravuje loď využívající čpavek

Asijský stát chce podpořit větší využívání obnovitelných zdrojů energie. Aspoň to vyplývá z plánu revize v oblasti průmyslu, který představila japonská vláda. Informaci přinesl web The Japan Times. Aby svého cíle dosáhl, má kabinet premiéra Fumia Kišidy v úmyslu stimulovat v průběhu nadcházejících 15 let investice z veřejného i soukromého sektoru až v řádu 15 bilionů jenů (2,44 bilionu korun). Do konce května také přislíbil přepracovat základní vodíkovou strategii, formulovanou už v roce 2017. Více ZDE

Povrchová teplota oceánů je nejvyšší od začátku záznamů. Tento teplotní nárůst bude podle klimatických expertů nadále „živit“ bouře. Odborníci také varují, že se již projevuje konec tříletého cyklu La Niña, což povede k extrémnějším povětrnostním podmínkám a vyšším globálním teplotám. Informovala o tom stanice BBC a list The Guardian. Více ZDE

Otestovat v praxi uzavřený cyklus hospodaření se rozhodli vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Ve spolupráci s českým výrobcem biopotravin odborníci vyvíjí novou funkční potravinu. Odpad z její produkce plánují přeměnit na půdní substrát a část krmiva pro prasata nebo drůbež. Získané živiny tak mohou vracet zpátky do životního prostředí.

„Rádi bychom napomohli změnit myšlení lidí. Chceme farmářům nabídnout jednoduchý a finančně dostupný model hospodaření, kterým by se mohli inspirovat,“ řekla o projektu jeho vedoucí Sylvie Skaličková z Ústavu výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU.

Příštích pět let budou vědci spolupracovat se společností PRO-BIO, která je jedním z největších výrobců biopotravin v Česku. Ve Velkých Hostěrádkách na Břeclavsku firma ekologicky hospodaří na více než 350 hektarech půdy. V rámci společného projektu vznikne nová, takzvaně funkční potravina. Jaká přesně, ale zatím vědci neví. „Ve hře je pečivo, různé pochutiny, kaše nebo granola. Zkoušet budeme cereálie i luštěniny. Základem může být bio špalda, pohanka, ječmen, žito, hrách nebo čočka,“ vyjmenovala vědkyně.

Nutriční obohacení výsledného produktu má zajistit proces fermentace. „Je to pro nás stěžejní část výroby, kdy jsme schopní z běžné suroviny – například zmíněné špaldy nebo hrachu – která má určité chemické složení, vytvořit za pomoci mikroorganismů surovinu, která bude mít například větší zastoupení proteinů nebo minerálních látek. Tyto živiny přitom budou díky fermentaci pro tělo lépe vstřebatelné,“ vysvětlila Skaličková.

Veškerá produkce sortimentu firmy PRO-BIO pochází z certifikované ekologické produkce. Mlýnský odpad ze zpracování cereálií i luštěnin proto mohou vědci bez obav přetvořit v krmivo pro hospodářská zvířata nebo ho navrátit do půdy jako zdroj živin.

„Máme v podstatě tři cíle. Při mlýnském zpracování se až třetina z celkového množství suroviny dostává do odpadu a nám jde o to, jak ho využít. Ne každá surovina bude vhodná do krmiva, ne každá se bude hodit jako substrát pro návrat živin do půdy,“ řekla Skaličková. Ideální proto podle ní bude prozkoumat všechny cesty.

V případě krmiva pro prasata nebo drůbež je hlavním cílem to, jak zajistit, aby byly živiny z odpadu pro zvířata dobře stravitelné. „Mlýnský odpad se v současnosti zvířatům krmí, není to tak, že by se vyhazoval. Problém ale je, že je z většiny tvořen vlákninou, která je při průchodu trávicím traktem v závislosti na obsahu jednotlivých složek trávena jen omezeně,“ upozornila vědkyně. Odborníci se proto pokusí za pomoci mikroorganismů upravit vlákninu tak, aby se přeměnila na proteiny a z odpadu by se tím stala bílkovinná složka krmiva. „Farmář by potom nemusel tolik krmit například sójou, což je běžné bílkovinné krmivo, za kterým je ale poměrně výrazná uhlíková stopa,“ dodala Skaličková.

Producenti mlýnského odpadu by pak takto upravené krmivo mohli nabízet jiným farmářům nebo ho, jako v případě partnerské firmy, využít sami pro vlastní chovy.

Nevyužitý zbytek surovin by následně mohl zamířit na ekologicky obhospodařovaná pole. „I v případě kompostu nějakou dobu trvá, než se vláknina rozloží. Naše vize je dělat to trochu řízeně a proces rozkladu urychlit,“ řekla Skaličková. Výsledný substrát chtějí vědci zkombinovat s mikroorganismy, které zlepšují kořenový systém i celkový stav pěstovaných rostlin, a tímto způsobem navracet do půdy živiny a také zlepšovat výnosnost plodin.

Projekt TAČR je zatím na počátku. Před sebou mají odborníci práci v laboratořích na MENDELU, nádobové i polní pokusy a experimenty na prasatech. V závěru je pak čeká samotný transfer technologie do velkovýroby.

Bývalá střelnice u Kochánovických rybníků na Chrudimsku se změnila k nepoznání. Nově vyhloubené tůně a rybníčky se stanou rájem obojživelníků a částí vodního světa povede i návštěvnická stezka. Více ZDE

Na hladině španělské přehrady Sau mají rybáři v malých loďkách plné ruce práce s tím, aby sítěmi odlovili ryby, a tím je zachránili. V nádrži je totiž tak málo vody, že by ryby jinak čekal úhyn, a rozklad jejich těl by navíc kontaminoval vodu, kterou už by nebylo možné dál použít. Přehrada se pro místní stala symbolem nejhoršího sucha, jaké pamatují, a pro Katalánsko živou připomínkou, že globální změny klimatu mají zcela hmatatelné důsledky, napsal server BBC. Přehrada Sau leží asi 100 kilometrů od Barcelony a vodu tomuto městu i dalším obcím v Katalánsku dodává už půl století. V posledních měsících se ale stala viditelným symbolem nejhoršího sucha, jaké tento region pamatuje. Více ZDE
 

Pokud lidé nepřestanou plýtvat potravinami a nezlepší zemědělské postupy a technologie, čeká nás katastrofa. Jak bude vypadat svět v roce 2050? Renomovaný vědec předložil strohé výpočty. Jsou skutečně zdrcující. Pouze v případě, že lidé přestanou plýtvat potravinami, zlepší zemědělské postupy a technologie, mohou snížit riziko překročení globálních environmentálních limitů. Ty souvisí se změnou klimatu, využíváním zemědělské půdy, těžbou sladkovodních zdrojů a znečišťováním ekosystémů nadměrným používáním hnojiv. Více ZDE

Havaj zvažuje zavedení ročního poplatku pro turisty za návštěvu státních parků a stezek. Oblíbená destinace přivítá ročně více než devět milionů návštěvníků, příroda tak čelí velkému tlaku. Havaj je domovem asi 25 000 unikátních druhů a je jednou z nejvíce biologicky rozmanitých oblastí na Zemi. Právě tato přírodní krása přitahuje turisty k jejím břehům. Turismus si však vybírá vysokou daň na jedinečné přírodní krajině ostrovů. Více ZDE