ECHA podpoří Evropskou komisi při identifikaci látek vzbuzujících obavy, které se nacházejí v bateriích nebo se používají při jejich výrobě a dále připraví návrhy na omezení látek v bateriích.

V souvislosti s modernizací regulačního rámce EU pro baterie byla ECHA pověřena, aby spolupracovala s Evropskou komisí na vypracování zprávy Komise o látkách vzbuzujících obavy, které se nacházejí v bateriích nebo se používají při jejich výrobě a které mají negativní dopad na lidské zdraví, životní prostředí nebo recyklace bezpečných a vysoce kvalitních surovin. Cílem je zajistit, aby baterie na trhu EHP byly udržitelnější po celou dobu svého životního cyklu.

Ve zprávě, která by měla být předložena do 31. 12. 2027, budou identifikovány látky a budou zvážena následná opatření, například případná omezení v celé EU. Očekává se, že ECHA zahájí práci na této zprávě v roce 2024.

Komise může agenturu ECHA rovněž požádat, aby připravila návrhy na omezení škodlivých látek v bateriích a odpadních bateriích. ECHA prostřednictvím svých výborů pro hodnocení rizik a socioekonomickou analýzu poskytne stanovisko k účinnosti návrhu na omezení při řízení rizika a jeho dopadu na společnost.

Dne 17. srpna 2023 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích, o změně směrnice 2008/98/ES a nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 2006/66/ES.

Další informace:

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích
• Porozumění nařízení o bateriích
• Evropský parlament: Zajištění, aby byly baterie udržitelnější, trvanlivější a výkonnější - zpráva 14. 6. 2023

Lidé ročně vyprodukují asi 4,4 miliardy tun betonu. Při tomto procesu se spotřebuje asi 8 miliard tun písku, což částečně vedlo v posledních letech k akutnímu nedostatku této stavební komodity. Současně za stejné období vyprodukujeme asi 10 miliard kilogramů použité kávové sedliny. A právě kávovou sedlinu objevil tým výzkumníků z australské RMIT University jako náhradu křemene při výrobě betonu, která ve správném poměru poskytuje výrazně pevnější chemické spojení než samotný písek. Více ZDE

Ve čtvrtek 24. srpna zveřejnil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) první mapy znečištění ovzduší nad Severní Amerikou, získané pomocí dat z nového satelitního přístroje TEMPO (Tropospheric Emissions: Monitoring of Pollution). První mapy znečištění, které NASA z této mise zveřejnila, ukazují koncentrace plynného oxidu dusičitého pocházejícího ze znečištění v okolí měst a hlavních dopravních tepen. TEMPO měří sluneční světlo odražené a rozptýlené od zemského povrchu, mraků a atmosféry. Plyny v atmosféře absorbují sluneční světlo a výsledná spektra se pak používají k určení koncentrací několika plynů v ovzduší, včetně zmíněného oxidu dusičitého. Více ZDE

„Proč jsme to nevěděli dřív? ptají se obyvatelé Ukrajiny, když pochopí, jak nebezpečný azbest je,“ pokračuje Denys Pavlovskij. Ukrajina totiž výrobky z azbestu používala ještě dlouho poté, co se prokázalo, že azbest způsobuje rakovinu a další nemoci. Zákaz výroby azbestu a prodeje nových výrobků se podařilo prosadit teprve loni. O tom, proč to tak dlouho trvalo a proč je to důležité zrovna během války, jsme si povídali s odborníkem UNDP na azbest Denysem Pavlovským. Více ZDE

Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1068 se v části A přílohy I nařízení (EU) 2019/1021 doplňuje nová položka perfluorhexansulfonová kyselina (PFHxS), její soli a sloučeniny příbuzné PFHxS (Úřední věstník 8. srpna 2023).

Nařízením (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách („nařízení o POP“) se provádějí závazky Unie podle Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách.

Nařízením Komise (EU) 2023/1068 se v části A přílohy I nařízení o POP doplňuje položka kyselina perfluorohexansulfonová (PFHxS) její soli a sloučeniny příbuzné PFHxS. Byla stanovena povolená koncentrace PFHxS nebo jakékoli z jejích solí v látkách, směsích nebo předmětech na 0,025 mg/kg a pro jednotlivé sloučeniny příbuzné PFHxS nebo kombinaci těchto sloučenin koncentrace 1 mg/kg. Při použití v hasicích pěnách byla stanovena koncentrace 0,1 mg/kg s tím, že tuto výjimku Komise přezkoumá a posoudí do 28. 8. 2026.

Nařízení vstoupí v platnost koncem srpna 2023.

PFHxS patří do skupiny perfluorovaných látek (PFAS), je velmi perzistentní a velmi bioakumulativní a vyskytuje se v životním prostředí po celém světě. Používá se například při úpravě textilií proti skvrnám a jako odpuzovač vody. Zařazení PFHxS do Stockholmské úmluvy o POP navrhlo Norsko, aby se zabránilo jejímu používání jako náhrady za látku PFOA, která je v EU zakázána od července 2020.

Další informace

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1608

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1608 [ENG]

Evropská komise přijala pravidla upravující provádění mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) během přechodného období, které potrvá od 1. října letošního roku do konce roku 2025. V prováděcím nařízení se podrobně popisují přechodné oznamovací povinnosti dovozců zboží podléhajícího CBAM v EU a také přechodná metodika pro výpočet emisí obsažených v tomto zboží, které se uvolňují během výrobního procesu. Během přechodného období uplatňování mechanismu budou muset obchodníci pouze podávat zprávy o emisích obsažených v jimi dováženém zboží, které podléhá CBAM, ale nebudou platit žádné finanční vyrovnání. Podniky tak budou mít dost času na to, aby se předvídatelným způsobem připravily, a zároveň bude možné do roku 2026 ještě doladit konečnou metodiku. Véce ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo dne 16. srpna 2023 zahájení aktivity s názvem "Obnovitelné zdroje energie – vtláčení biometanu – výzva I." v rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Cílem této výzvy je podpořit rozvoj výroby biometanu a snižování závislosti na dovážených fosilních palivech, bezpečnosti dodávek, vyšší energetické soběstačnosti a snižování emisí skleníkových plynů. Více ZDE

Jaké důsledky klimatických změn kolem sebe v nejbližší době uvidíme? Je letošní léto oproti těm budoucím nejchladnější? A co označuje setrvačnost klimatického systému? Vladimír Kroc se ptal Radima Tolasze, vedoucího oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu, experta Světové meteorologické organizace pro klimatická data a databáze a českého zástupce v panelu pro změnu klimatu při OSN. Více ZDE

Počátkem loňského roku oznámily firmy Synhelion (Švýcarsko) a Cemex (Mexiko, druhá největší firma v oblasti stavebních materiálů na světě) první důležitý krok na cestě k výrobě cementu pomocí solární energie. Podařilo se jim z energie ze slunce vyrobit první slínek – tedy taveninu jílů a vápence vznikající při teplotě okolo 1450 °C. Právě to je energeticky nejnáročnější část výroby cementu. Pilotní provoz vyrostl v německém Jülichu. Více ZDE

Nový Zéland se stal během prázdnin první zemí na světě, která kromě zákazu prodeje igelitových tašek v supermarketech uvalila embargo ještě na mikrotenové sáčky na ovoce a zeleninu. Opatření je platné něco málo přes měsíc a spadá do vládní kampaně proti jednorázovým plastům, díky níž Novozélanďané používají již přes čtyři roky v obchodech vlastní nákupní tašky. Jaká je situace v Evropě? Více ZDE

V souladu s programovým prohlášením vlády připravuje Ministerstvo životního prostředí změnu zákona o ochraně přírody. Zajistit má účinnější ochranu druhů, rozšířit možnosti aktivní péče o ty nejohroženější a přinést další potřebné změny v oblasti ochrany rostlin a živočichů. Novelou se MŽP snaží odstranit i nedostatky zjištěné při aplikaci zákona, omezit administrativní náročnost a umožnit vyšší elektronizaci procesů. Návrh změn nyní ministerstvo konzultuje s odborníky, zástupci hospodařících subjektů i dotčenými resorty a v průběhu podzimních měsíců zahájí oficiální projednávání tak, aby návrh změn mohl být předložen vládě a následně Poslanecké sněmovně v prvním pololetí 2024.

„V posledních desetiletích čelíme prudkému úbytku biodiverzity, ta je přitom zásadní pro kvalitu našeho života. Na přírodě jsme plně závislí. Pokud bychom zůstali nečinní a úbytek biodiverzity by pokračoval, nevyhnutelné zhroucení ekosystémů by pro nás mělo katastrofální následky. Každý můžeme již dnes pozorovat úbytek hmyzu vč. opylovačů, přitom na nich závisí více než 75 % potravinářských plodin,“ informuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Současný systém druhové ochrany pochází z konce 80.let. Legislativně jej ukotvil zákon o ochraně přírody a krajiny v r 1992. Od té doby se až na nezbytné úpravy v souvislosti s přistoupením ČR do EU prakticky nezměnil. Stejně tak nedošlo k větším změnám ani v případě seznamů zvláště chráněných druhů, které jsou na základě zákona stanovovány prostřednictvím vyhlášky.

„Nedokážeme čelit úbytku druhové diverzity v naší krajině, mizení opylovačů důležitých pro zajištění potravin, nechráníme dostatečně biotopy ohrožených druhů. Je proto nutné revidovat samotné základy systému druhové ochrany,“ doplňuje ministr Hladík. V současnosti je totiž ochrana biotopů ohrožených druhů, která by měla být základem jejich ochrany, obtížně vymahatelná. Naopak ochrana na úrovni jednotlivých jedinců je u mnoha organismů (např. většiny bezobratlých živočichů či hub) nadbytečná, zákon je v tom příliš přísný. Tento stav vede k trvalé právní nejistotě hospodářů a uživatelů krajiny a občas je nadužíván až zneužíván k obstrukcím při projednávání různých záměrů.

„Současný zákon neumožňuje dostatečně využívat nástroje pro plánování a realizaci aktivní péče o ohrožené druhy,“ doplňuje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která mj. zajišťuje přípravu a koordinaci realizace záchranných programů pro nejvíce ohrožené druhy rostlin a živočichů.

Ministerstvo životního prostředí proto navrhuje oddělit v zákoně oblast právní (restriktivní) ochrany rostlin a živočichů od prioritizace péče o ohrožené druhy a přírodní biotopy. Tu doplní nástroje plánování a zajišťování aktivní péče o vybrané ohrožené druhy a pro řešení případů, kdy chráněné druhy způsobující škody a další konflikty.

Ochrana všech zvláště chráněných druhů bude nově založena na ochraně jejich biotopu a místních populací. Další podmínky se budou lišit podle nároků jednotlivých druhů a příčin jejich ohrožení. U těch nejvíce ohrožených se bude nadále chránit doslova každý jedinec, ale v případě řady dalších druhů postačí ochrana jejich biotopů. Tato úroveň ochrany odstraní nejen nejistotu hospodářů, ale i nepřiměřená omezení, která dnes vyvolávají v praxi problémy například při sběru hub či činnosti amatérských entomologů. Nové pojetí kategorizace a ochranných podmínek přinese také snížení administrativní zátěže.

Samotné seznamy zvláště chráněných druhů (stanovované vyhláškou) se budou aktualizovat až na základě výsledku projednání změn zákona, ale již nyní je k diskusi předložen jejich odborný návrh, který připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (viz zde. Pro každý z druhů uvedených v návrhu nového seznamu zvláště chráněných druhů je dostupná karta druhu s informacemi o jeho rozšíření a popisem míry a příčin ohrožení - karty druhů jsou přístupné přes hypertextový odkaz u vědeckého názvu druhu.) ve spolupráci s odbornými společnostmi. Návrh vychází z odborných východisek, informací o míře ohrožení a také ze smysluplnosti ochrany. Vzhledem k narůstající míře ohrožení biodiverzity (a zastaralosti současných seznamů zvláště chráněných druhů) dojde k nárůstu celkového počtu chráněných druhů, ale zároveň bude omezena ochrana u nadbytečně široce pojatých skupin (jako byla nyní např. ochrana celého rodu lesních mravenců Formica), nové pojetí kategorií také omezí nadbytečnou administrativní zátěž.

Ministerstvo dále do novely doplňuje důležité principy obecné ochrany druhů v naší krajině zejména o ochranu volně žijících opylovačů a také o řešení dopadů světelného znečištění na rostliny, živočichy a ekosystémy, jichž jsou součástí.

Do připravované novela zahrne MŽP i změny v oblasti zákonné ochrany dřevin, které v nejbližší době také představí. Následně budou obě úpravy (v oblasti ochrany dřevin i ochrany ohrožených druhů) předloženy do legislativního procesu společně.

Dokument ke stažení:

Prezentace k návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny (PDF, 9 MB)

Vzorové příklady druhů a změny jejich ochrany (PDF, 4 MB)

Letní hudební festivaly s sebou přinášejí hluk, extrémní spotřebu vody, poničený trávník a velkou produkci odpadu. Jak tuto zátěž snížit? Tomu už se několik let věnují odborníci z České zemědělské univerzity. Letos se zaměřili na nedopalky cigaret, a to i těch elektronických. Jak to probíhalo, prozrazuje pro Radiožurnál vedoucí týmu Lenka Wimmerová. Více ZDE

Prodej nových elektromobilů v ČR vzrostl v prvních pěti měsících roku meziročně o 79 procent na 2359 vozů. Poptávka po hybridech stoupla o 39 procent na 15 929 vozů. Z toho plug-in hybridy do zásuvky tvořily 2097 vozů, což je nárůst o 62 procent. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.

Nejprodávanějším elektromobilem je díky slevám stále Tesla s 616 prodanými vozy. Následuje domácí Škoda Auto s prodejem 413 vozů Enyaq iV a třetí příčka patří Volkswagenu s 254 prodanými vozy ID. Na čtvrtém místě je Hyundai a na pátém Mercedes Benz.

Mezi hybridy nadále vede japonská Toyota s 3841 prodanými vozy. Na druhém místě je Ford s 1688 vozy a na třetím německá BMW, která prodala o šest hybridů méně. Mezi plug-in hybridy vede Škoda Auto se 440 vozy.

"Celkový prodej vozů s hybridním pohonem byl letos do konce května proti loňsku vyšší o 4500 aut, což je v absolutních číslech nejvyšší narůst vozu s elektrifikovaným pohonem. Hybridy aktuálně tvoří podstatnou část celkových prodejů osobních aut, jejich podíl dosahuje 17 procent a dál poroste. V druhé polovině roku by mohl překročit 20 procent," uvedl generální ředitel Toyota a Lexus ČR Martin Peleška.

Od začátku ledna do konce května se v Česku prodalo celkem 95.068 nových osobních vozů, což je meziroční nárůst o 18,6 procenta. Podíl elektromobilů a hybridů na celkových prodejích přesáhl 19 procent, vyplývá z dat svazu.

Dne 11. srpna 2023 zveřejnil Odbor cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí nový Metodický pokyn ve věci technologických odpadů ukládaných na skládku, který nabývá platnosti a účinnosti dnem 14. srpna 2023. Technologické odpady jsou vymezeny v § 106 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“). Technologickým odpadem ve smyslu tohoto ustanovení je pouze odpad z průmyslové výroby, stavebnictví nebo energetiky, jehož vzniku nelze předejít, který není možné ani po úpravě využít a který stanoví vyhláškou ministerstvo.

Dokument ke stažení:

Metodický pokyn Odboru cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí ve věci technologických odpadů ukládaných na skládku

Mohlo by vás zajímat:

Nové Metodické sdělení MŽP k režimu přeshraniční přepravy strusky z výroby železa a oceli

Zdroj: Inisoft / MŽP

Pohozené odpadky ve volné přírodě či na veřejných prostranstvích jsou v České republice bohužel stále nepříjemnou realitou. V červencovém průzkumu 9 z 10 Čechů uvedlo, že hlavní složku volně pohozeného odpadu tvoří PET lahve a plechovky. Téměř 80 % populace pak věří, že by situaci výrazně zlepšilo zavedení zálohového systému. Zásadní snížení pohozených nápojových obalů v přírodě a na veřejných prostranstvích měst a obcí potvrzuje zkušenost ze Slovenska, kde omezení takzvaného litteringu potvrzují data i zkušenosti lidí z terénu. Čerstvá čísla analýzy vysbíraného odpadu na Slovensku společnosti ENVI-PAK ukazují, že PET lahve a plechovky z vysbíraného odpadu z přírody téměř vymizely.

Nejviditelnější odpadovou položkou v přírodě a na veřejných prostranstvích jsou nápojové obaly. Takovou zkušenost mají Češi a měli ji i Slováci předtím, než Slovensko zavedlo zálohový systém na PET lahve a plechovky. „Plechovky a PET lahve v přírodě potkává přes devadesát procent Čechů. Tedy stejné procento populace jako na Slovensku před zavedením zálohového systému,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Téměř třetina Čechů vídá nejčastěji pohozené odpadky podél cest, čtvrtina především okolo laviček a více než 15 % ve volné přírodě a v blízkosti silnic. Nepořádek Češi vnímají také poblíž památek.

Zahraniční zkušenost potvrzuje, že zálohy pomáhají zatočit s odpadem pohozeným ve volné přírodě a na veřejných prostranstvích měst a obcí. Na Slovensku se o tom přesvědčili už během prvního roku fungování zálohového systému na PET lahve a plechovky. Je to jednoznačná zpráva z národních parků a dalších míst, která tzv. littering dříve trápil, z analýz i z osobní zkušenosti Slováků.

„Více než 92 % Slováků potvrdilo, že systém záloh pomohl snížit počet PET lahví a plechovek pohozených v přírodě. Významný úbytek těchto obalů potvrzují také data společnosti ENVI-PAK , která pravidelně analyzuje volně pohozený odpad ve 37 lokalitách po celém Slovensku. Už na podzim po zavedení systému záloh byl z analýzy zřetelný pokles PET lahví a plechovek ve vysbíraném odpadu, letní čísla klesající trend jasně potvrzují. Zatímco před zavedením záloh v létě roku 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 20,5 % a PET lahve 15 %, po zavedení systému záloh na podzim roku 2022 to bylo jen 3,8 % plechovek a 5,3 % PET lahví a letos v létě (2023) už pouze 2,2 % plechovek a 3,2 % PET lahví,“ uvádí Kristýna Havligerová.

Systém záloh na PET lahve a plechovky na Slovensku funguje už více než rok a půl a 9 z 10 Slováků jeho zavedení vnímá jednoznačně jako správný krok. Na zavedení zálohového systému se chystá už i Česká republika, ministerstvo životního prostředí připravuje potřebnou legislativu.

Sběry citovaných průzkumů proběhly v červenci 2023 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury IPSOS. Průzkum v ČR byl proveden na vzorku 1019 respondentů, na Slovensku odpovídalo 1009 respondentů.

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci k plánu klimatické neutrality pro zařízení v rámci ETS v reakci na revizi ETS / balíček „Fit for 55“. Jako součást balíčku „Fit for 55“ došlo k revizi směrnice ETS, aby byla v souladu s novým cílem EU stanoveným v evropském právním rámci pro klima, jímž je snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 (ve srovnání s úrovněmi z roku 1990). Evropská komise musí nyní aktualizovat několik regulačních aktů v zájmu provádění systému ETS. Tato iniciativa je nezbytná k vypracování minimálních požadavků na obsah a formát plánů klimatické neutrality, jež se použijí v souvislosti s podmíněným a dodatečným přidělováním bezplatných povolenek.

Dokument ke stažení:

EU 96_23 EK Návrh prováděcího nařízení – Ares(2023)5412396

EU 96_23 EK Příloha