Pardubičtí výzkumníci se chlubí technologickou novinkou, kterou by mohli v budoucnu využívat zemědělci v boji se suchem. Vyvinuli tzv. chytré senzory schopné sledovat vlhkost půdy a tím pádem efektivně řídit závlahu na polích. Čidla jsou z černé uhlíkové hmoty a je možné je tisknout na ekologické dřevěné nosiče, třeba na smrkové prkno. Více ZDE

 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka (VUV TGM) dnes zahájil u Valašského Meziříčí na Vsetínsku provoz stanice, která nepřetržitě sleduje nezávadnost vody v řece Bečvě. Zařízení je schopné díky perloočkám okamžitě poznat změny v kvalitě vody, odebírat vzorky, varovat před znečištěním i zjistit, odkud znečištění mohlo přijít a jaký je jeho rozsah. Mohlo by se tak předejít ekologickým haváriím, jaká byla například na Bečvě v září roku 2020. Jde o první podobné zařízení v Česku. Více ZDE

Další informace:

On-line monitoring jakosti vody na Bečvě

Zákaz jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček, jak jej vyžadují předpisy Evropské unie, je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci v druhém čtení navrhli spíše dílčí změny vládní předlohy, která upravuje také povinnosti výrobců některých plastových výrobků. Sněmovna o ní rozhodne zřejmě na příští schůzi. Více ZDE

Bioplynových stanic je v Česku v současné chvíli relativně dost, a to i v porovnání s Evropou, zaostáváme ale ve výrobě biometanu. Právě ten by přitom v Česku mohl nahradit až 10 % roční spotřeby zemního plynu. K tomu je ale potřeba nedávno schválená legislativa a dotační podpora, která by mohla motivovat existující bioplynové stanice, aby z bioplynu místo elektrické energie začaly vyrábět právě biometan. Co tomu v Česku stojí v cestě? Jaký je potenciál využití biologického odpadu na výrobu zelených plynů? A jak to může pomoci podpořit cirkulární ekonomiku? Více ZDE

Tým ministryně Anny Hubáčkové doplnil od 1. června Jan Dusík, bývalý ministr životního prostředí a mezinárodně uznávaný odborník na ochranu životního prostředí. V minulosti působil v Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) nebo v Arktickém programu Světového fondu pro ochranu přírody (WWF). Jeho hlavním úkolem bude agenda spojená s ochranou klimatu.

Méně škodlivých emisí, méně hluku z dopravy i úspora peněz. To jsou hlavní přínosy aut s alternativním pohonem. Ministerstvo životního prostředí podpoří ekologickou dopravu rekordními 600 miliony korun z Národního plánu obnovy do konce roku 2023. Díky příspěvku až 300 tisíc na jeden osobní elektromobil nebo až 500 tisíc korun na nákladní elektromobil do 3,5t či na osobní vodíkové vozidlo mohou obce, úřady, školy, veřejnoprávní instituce nebo neziskové organizace snadněji obnovit svůj vozový park.

Žádosti je možné podávat od 6. června 2022 do 15. prosince 2023 nebo do vyčerpání alokace. O dotaci mohou požádat obce, kraje, státní organizace, školy, neziskovky a další subjekty. Žádosti přijímá Státní fond životního prostředí ČR v jednokolové nesoutěžní výzvě. Vozidla pak musí být pořízena nejpozději do poloviny roku 2025. Po roce 2023, případně po vyčerpání alokace, by měla dotační podpora pokračovat i v dalších letech, a to finanční podporou z Modernizačního fondu.

Další informace:

Detail výzvy – NPŽP (narodniprogramzp.cz)

V souvislosti s energetickou krizí a snižováním závislosti na ruském plynu je třeba přehodnotit energetickou koncepci, nikoli cíle, které se Česká republika zavázala plnit. Navzdory nepředvídatelné situaci se kabinet Petra Fialy nechystá odložit ani dlouhodobý plán skoncovat do roku 2033 s těžbou uhlí. Jakým způsobem chce ovlivnit zemědělskou politiku a jakými změnami projde hospodaření v krajině? Co čekat od Green Dealu a je na místě obava ze zdražování a propouštění? Bude vláda dotovat nákup elektromobilů? Více ZDE

Čtěte také:

Stane se jedním z nejdůležitějších Čechů při předsednictví EU. Exministr Dusík bude řešit klima

Použitý potravinářský olej nebo pivovarské mláto zamíří většinou do spalovny, kde se využijí jako zdroj energie. Není to však jediná možnost, jak tyto zbytky zužitkovat – mohou dostat další šanci, která byla ještě před pár lety nepředstavitelná. Postarala se o to česká společnost Nafigate Corporation, která patří k české nanotechnologické špičce. Více ZDE

Předkládaný návrh vyhlášky o kontrole provozovaného systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání nahrazuje stávající vyhlášku č. 193/2013 Sb. Důvodem předložení novely vyhlášky je upřesnění transpozice nové evropské směrnice EP a Rady (EU) 2018/844, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, která vznikla v rámci tzv. Zimního balíčku. Tato směrnice mj. upravuje požadavky na inspekce klimatizačních systémů, systémů vytápění a instalaci tzv. automatizačních a řídicích systémů budovy. Některé další úpravy jsou navrženy na základě praktických zkušeností aplikace současného znění platné vyhlášky.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Rozdílová tabulka

• Srovnávací tabulka 1

• Srovnávací tabulka 2

Stav životního prostředí v ČR je pátý nejhorší v Evropské unii. Vyplývá to ze čtvrtého pilíře Indexu prosperity Česka. Ačkoliv se u nás do jeho ochrany investuje 2,7 % HDP, přičemž unijní průměr činí 1,8 %, stále se potýkáme se suchem a vysokými emisemi skleníkových plynů. O trochu více se Čechům daří v omezování produkce komunálního odpadu, kde se ve srovnání s ostatním členy EU nacházíme na 15. místě. Více ZDE

Současné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (dále „nařízení“ nebo „CPR“) stanovuje harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na jednotný trh EU. Cílem nařízení bylo zajistit hladké fungování jednotného trhu a volný pohyb stavebních výrobků v EU prostřednictvím harmonizovaných technických specifikací, které stanoví společný technický jazyk pro zkoušení a deklarování vlastností stavebních výrobků. Revize CPR by měla přispět k dosažení nízkoemisního stavebnictví představeného ve dvou strategických dokumentech Evropské komise Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal, prosinec 2019) a Akční plán pro oběhové hospodářství (Circular Economy Action Plan, březen 2020). Více ZDE

Ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss do konce roku složí funkci a skončí. Oznámil to v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Geuss rezignaci odůvodnil nespokojeností s pokračováním vyšetřování ekologické havárie na řece Bečvě. Podle něj je zde záměr obětovat činitele jako nepohodlného. Pokoušel se o to prý loni i exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Více ZDE

Komise přijala dohodu o partnerství s Českem, v níž se stanoví investiční strategie Česka v rámci politiky soudržnosti v hodnotě 21,4 miliardy eur na období 2021–2027. Fondy politiky soudržnosti budou i nadále podporovat české regiony při prosazování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a plnění priorit EU, jako je ekologická a digitální transformace, včetně čisté dopravy. Tyto fondy rovněž přispějí ke konkurenceschopnému, inovativnímu a udržitelnému růstu a zaměstnanosti v této zemi, jakož i ke zlepšení dovedností a sociálního začleňování. Více ZDE

Tábor hodlá likvidovat komunální odpad v nedaleké Plané nad Lužnicí, kde firma C-Energy plánuje výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu,,takzvané Zevo. Tábor kvůli tomu chce podepsat se společností memorandum. Zevo v Plané nad Lužnicí by mělo fungovat od roku 2026. Více ZDE