Jaká je kvalita ovzduší v místě kde žijete, co hladina hluku nebo množství zeleně a kvalita nejbližších míst ke koupání? Nyní si můžete zkontrolovat kvalitu životního prostředí na online platformě evropského atlasu životního prostředí a zdraví, který spustila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Další informace ZDE, online atlas ZDE.

Stromy dokážou pro své přežití udělat více, než si vědci dosud mysleli. Například buky si umějí udržovat v půdě dostatečné množství živin. Při výzkumu, který vedl Filip Oulehle z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe a České geologické služby, vědci také zjistili, že pokud žijí různé druhy stromů pospolu, dokážou prostředí přizpůsobovat ke společnému prospěchu. Což je další z mnoha argumentů, proč jsou odolnější lesy smíšené na rozdíl od monokulturních, uvedl Oulehle.

Zjištění, jak stromy fungují ve vztahu ke svému prostředí a jak jsou schopny jej ovlivňovat, je důležité pro vytváření nových lesů, které budou lépe odolávat klimatické změně. "Ukázalo se, že každá dřevina si specificky upravuje půdní prostředí tak, jak jí to nejvíce vyhovuje. Buk si udržuje vysoký obsah živin v půdě, naopak smrk má půdu pod svou korunou nejchudší. Rostou-li tyto dřeviny pospolu, vytvářejí variabilní půdní prostředí, a tím dokážou společně čelit měnícím se podmínkám prostředí mnohem lépe, než když jsou pěstovány jednotlivě v monokulturách," vysvětlil Oulehle.

Vědci se zaměřili na výzkum ve středoevropských lesích, které nejenže čelí klimatické změně, tedy změně vnějších podmínek, ale zároveň půl století čelily kyselým dešťům a ukládání síry do půdy, která se tak stávala kyselejší. "Izotopově jsme analyzovali více než 1700 letokruhových segmentů buku, smrku a jedle, abychom mohli studovat, jak stromy regulují příjem oxidu uhličitého fotosyntézou a zároveň nakolik je tento proces ovlivněný ztrátou vody výparem z listů," uvedl Oulehle. Poměr dvou základních životních procesů rostlin, tedy fotosyntézy a transpirace, zanechává otisk v izotopech uhlíku ve dřevě.

Výsledky přinesly zjištění, že zatímco fyziologii jedlí velmi negativně ovlivnily kyselé deště, buk si dokázal udržet optimální fyziologické fungování. Po ústupu kyselých dešťů se zlepšila fyziologie všech stromů, ale v místech, kde je stále nedostatek vápníku v půdě, který snižuje kyselost, jsou stromy stresované. Stromy v těchto místech více regulují dýchání (transpiraci), což znamená, že strom více šetří vodou. "Když pak přijde sucho, strom už se s ním nemusí dokázat vyrovnat," řekl Oulehle. Je tedy zřejmé, že lesy v lokalitách s kyselou půdou jsou více ohrožené klimatickou změnou, která přináší déletrvající a intenzivnější epizody sucha. Kyselé deště byly ve střední Evropě běžné ve druhé polovině minulého století. Šlo o důsledek vypouštění spalin z tepelných elektráren. V Česku byly symbolem této doby zničené lesy v Krušných horách, ale například i v Jizerských horách. Postupné odsířování elektráren spalujících uhlí nastalo v Československu ve velké míře až po roce 1989.

Pro obnovu a život lesů, především v těchto oblastech, tak nyní může být rizikem plánované masivní spalování dřevní štěpky. Vápník je totiž důležitou živinou, která má vliv na zdraví stromů a zároveň je koncentrován v biomase stromů. "Pravidelné odnímání při těžbě dlouhodobě vede k ochuzování lesů o tento důležitý prvek. Toto riziko je ještě akutnější v současnosti, kdy se uvažuje o intenzivní těžbě nejen kmenů, ale dokonce celých stromů pro energetické účely. Spalováním stromů v teplárnách a elektrárnách budeme dále zhoršovat kvalitu půdního prostředí v lesích," řekl Oulehle.

Invazní nepůvodní druhy jsou velkým rizikem pro přírodní ekosystémy, člověka, ale i hospodářská zvířata a zemědělství. K zavlékání rostlinných a živočišných druhů mimo oblasti jejich původního rozšíření přitom dochází vlivem lidské činnosti. Opatření Akčního plánu proti šířícím se invazním nepůvodním druhům se budou realizovat v příštích šesti letech společnou aktivitou ministerstev, orgánů státní správy, ale také vědců a odborné i laické veřejnosti.

První Akční plán pro řešení problematiky prioritních způsobů šíření invazních nepůvodních druhů v České republice, dnes schválený vládou, se zaměřuje na omezení nejzásadnějších způsobů (nezáměrného) šíření invazních nepůvodních druhů.

„Některé biologické invaze jsou velmi výrazné, např. šíření bolševníku velkolepého v západních Čechách. Ten způsobuje popálení kůže a zásadně negativně mění složení rostlinných společenstev. Jeho výrazná podoba umožňuje dobré mapování výskytu včetně zapojení veřejnosti, která je tak v Karlovarském kraji lépe informovaná a intenzivně s ochranou přírody spolupracuje. Jiné invaze postupují méně nápadně, plíživě, jako třeba invaze raka pruhovaného, který přenosem račího moru likviduje naše původní druhy raků," uvedl Jan Pergl, expert a popularizátor tématu z Botanického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i.

„Záměrné šíření nepůvodních invazních druhů sice zakazuje evropská i česká legislativa, ale šíření řady invazních nepůvodních druhů probíhá po jejich zavlečení samovolně nebo nezáměrně, třeba v rámci transportu materiálů při stavební činnosti nebo dopravě. Nicméně i těmto způsobům jejich šíření je třeba věnovat pozornost. MŽP proto na základě odborných podkladů zpracovaných Botanickým ústavem AV ČR v.v.i  připravilo Akční plán pro řešení problematiky prioritních způsobů šíření invazních nepůvodních druhů v České republice a nyní jej začneme aktivně naplňovat," doplňuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodává: „Akční plán nám mj. pomůže se lépe připravit na šíření invazích druhů, které se v ČR ještě nevyskytují, jako je například sršeň asijská. Ta je reálnou hrozbou nejen pro přírodu, ale i pro včelařské hospodaření a zdraví lidí.“

Akční plán zahrnuje 14 opatření v sedmi tematických okruzích, které zahrnují informovanost, metodickou a odbornou podporu, kontrolní činnost, ekonomické nástroje, legislativní nástroje, monitoring a výzkum. K jednotlivým okruhům byly stanoveny specifické cíle Akčního plánu pro Českou republiku zaměřené na konkrétní prioritní způsoby šíření a vyjmenované druhy invazních organismů a také na konkrétní cílové skupiny, které mohou přispět k omezení šíření invazních nepůvodních druhů. Příkladem náplně opatření Akčního plánu je např. společná osvěta MŽP a MZe k prevenci šíření zmíněné sršně asijské, zapojení veřejnosti do monitoringu invazních druhů formou občanské vědy nebo zpracování profesních kodexů (pro rybáře, zahrádkáře a další), jak šíření nežádoucích druhů předcházet.

„V boji proti invazním nepůvodním druhům je důležitá součinnost zemědělského resortu a resortu životního prostředí. Tyto druhy totiž, stejně jako škůdci a choroby rostlin, kromě dopadů na biodiverzitu způsobují často také přímé hospodářské škody, ztráty na výnosech zemědělských kultur. Akční plán je dobrým příkladem, kdy se odborníci z obou resortů podílí na řešení takto významného problému,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Na přípravě Akčního plánu participovali nejen odborníci z Akademie věd ČR, ale také společná meziresortní komise MZe a MŽP pro nepůvodní a invazní nepůvodní druhy a po dva měsíce se k jeho návrhu mohla vyjadřovat i široká veřejnost.

Dokument ke stažení:

Akční plán proti šíření invazních druhů (PDF, 937 kB)

Evropský parlament ve středu schválil nová pravidla pro konstrukci, výrobu a nakládání s odpady všech typů baterií prodávaných v EU. Nová legislativní úprava zohledňuje technologický vývoj a budoucí výzvy v tomto odvětví a upravuje celý životní cyklus baterií, od jejich konstrukce až do konce jejich životnosti. Po závěrečném hlasování na plenárním zasedání musí text nyní formálně schválit Rada, aby mohl být poté zveřejněn v Úředním věstníku EU a vstoupit v platnost.

Klíčová opatření nařízení:

• Povinné prohlášení o uhlíkové stopě a štítek pro elektrická vozidla, baterie pro lehké dopravní prostředky (např. elektrické koloběžky a kola) a dobíjecí průmyslové baterie s kapacitou nad 2 kWh;

• Navrhování přenosných baterií ve spotřebičích tak, aby je spotřebitelé mohli sami snadno vyjmout a vyměnit;

• Elektronický pas baterií pro baterie pro lehké dopravní prostředky, průmyslové baterie s kapacitou nad 2 kWh a baterie pro elektromobily;

• Povinnost náležité péče pro všechny hospodářské subjekty s výjimkou malých a středních podniků;

• Přísnější cíle pro sběr odpadu: pro přenosné baterie - 45 % do roku 2023, 63 % do roku 2027 a 73 % do roku 2030; pro baterie pro lehké dopravní prostředky - 51 % do roku 2028 a 61 % do roku 2031;

• Minimální množství materiálů získaných z odpadních baterií: lithium - 50 % do roku 2027 a 80 % do roku 2031; kobalt, měď, olovo a nikl - 90 % do roku 2027 a 95 % do roku 2031;

• Minimální úrovně recyklovaného obsahu z výrobního a spotřebitelského odpadu pro použití v nových bateriích: osm let po vstupu nařízení v platnost - 16 % pro kobalt, 85 % pro olovo, 6 % pro lithium a 6 % pro nikl; 13 let po vstupu nařízení v platnost: 26 % pro kobalt, 85 % pro olovo, 12 % pro lithium a 15 % pro nikl.

Češi kvůli vysoké inflaci a vysokým cenám šetří. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že tržby maloobchodu už rok klesají, a důvodem je podle ekonomky Marie Křížkové právě česká přizpůsobivost. Zatímco v obchodech straší pekelné ceny, Češi na ně vyzráli. Oblečení, jídlo, ale i všechno další nepotravinářské zboží lidé pořizují ve slevách, v second handech nebo bazarech. Také začali více vařit a věci mezi sebou sdílet. „Je to zajímavý fenomén, který vypovídá o tom, že lidé jsou velmi adaptabilní. Navíc je tato cirkulární ekonomika také ekologická, což je v poslední době velmi trendy téma,“ říká pro ParlamentníListy.cz ekonomka Křížková. Více ZDE

Každý den se po českých dálnicích prohání desetitisíce kamionů, ať už domácích či zahraničních. Zarážející je, že třetina z nich neveze vůbec nic nebo je jejich náklad jen částečný. Tento neuvěřitelný jev přitom dlouhodobě poškozuje stav českých silnic a dálnic, zvyšuje emise a brzdí tempo dopravy na celém území Česka. Na scénu ovšem nyní vstupuje digitální řízení logistiky, které slibuje revoluci v koordinaci vozů a nákladů díky propojení dopravců se společnostmi a využití chytrých dat. Uvedla to společnost Ringil, která se věnuje řízení logistiky. Více ZDE

Kromě výzev, které řeší plán pro oživení a odolnost, čelí Česko dalším výzvám. Je zapotřebí věnovat pozornost politikám a dosáhnout dalšího pokroku, a to zejména ve vztahu k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, trhu s bydlením, správní kapacitě a zlepšování ekologických a digitálních dovedností. Řešení těchto výzev také pomůže dosáhnout dalšího pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje, kde má Česko v současné době prostor pro další zlepšení. Dokument ke stažení ZDE

Rybníky Rybníky a vodní nádrže plné bahna představují v současnosti velkou výzvu pro rybníkáře a vodohospodáře. Problémem není jen, jak rybník či nádrž vyčistit, ale zároveň kam tuny vytěženého materiálu uložit. Inovativní řešení hledali vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) společně s průmyslovými partnery. Sedimenty ze dna vodních děl, laicky řečeno bahno, které jsou doposud považovány hlavně za odpad, se rozhodli testovat jako surovinu pro 21. století. V duchu ekologických principů a cirkulární ekonomiky ověřovali nové způsoby využití sedimentů jako stavebního materiálu pro vodohospodářské konstrukce, zejména stavbu vlnolamů a ostrovů. První ostrov postavili na nádrži Nové Mlýny u Dolních Věstonic. Více ZDE

Města a obce zapojené do projektu Odpady Olomouckého kraje schválily poskytnutí finančních prostředků na realizaci projektu. Díky tomu se po dlouhých debatách dostává projekt do fáze realizace.

„Projekt Odpady Olomouckého kraje je jedním z nejdůležitějších krajských projektů, ve prospěch občanů. Díky soudržnosti měst a obcí se náš region stane soběstačným v rámci odpadové problematiky,“ zdůraznil Josef Suchánek, hejtman Olomouckého kraje.

Na valných hromadách spolku a servisní společnosti se města a obce zavázaly k prvnímu příspěvku ve výši 150 korun na občana, celkově se tedy letos nashromáždí zhruba čtyřiačtyřicet miliónů korun.

„Jedná se o zásadní milník, který nám umožní přejít od řečí k činům. Podařilo se najít shodu dostatečného počtu měst a obcí, což nebylo vůbec jednoduché. Díky tomu můžeme začít vytvářet projektovou dokumentaci, žádat o dotaci, vypsat výběrové řízení na technologii a uskutečnit další nezbytné kroky,“ popsal Martin Šmída, krajský radní pro oblast odpadového hospodářství, který je zároveň předsedou odpadového spolku.

Velký posun během dvou týdnů

Spolek Odpady Olomouckého kraje na valné hromadě v minulém týdnu přijal 16 nových vesnic, celkem má tedy spolek nyní 72 členů. Navíc si zvolil nové dva členy vedení, starosty obcí Lutín a Klokočí.

„Pro obce má spolek řadu výhod. Postará se totiž o kompletní odpadovou agendu, od soutěžení svozové společnosti přes využití odpadu, až po celkovou odpadovou byrokracii,“ dodal radní Šmída.

V tomto týdnu na valné hromadě servisní společnosti pak zájem o pokračování projektu deklarovala větší města v čele s Olomoucí, Přerovem, Hranicemi, Uničovem a dalšími. Celkem tedy bude projekt poskytovat službu pro téměř 300 tisíc obyvatel.

Klíčovou součástí plánované odpadové infrastruktury je výstavba nové dotřiďovací linky v Olomouci. Ta zajistí, že se bude více odpadu recyklovat. Odpad, který nelze uplatnit na recyklačním trhu, linka upraví na tuhé alternativní palivo, které využije energeticky v teplárnách či cementárnách. Tak dá projekt jistotu obcím, že budou mít kam vozit odpad i po roce 2030, kdy se ukončí skládkování veškerého recyklovatelného a spalitelného odpadu.

V roce 2022 vyhodili Češi až 353 tisíc tun nábytku, což je pro představu například více než 11,3 milionu kusů křesel STRANDMON. Na každého Čecha tak v průměru připadá nábytkový odpad odpovídající více než jednomu vyhozenému křeslu ročně. Zjištění přinesla unikátní studie, kterou si IKEA nechala vypracovat ve spolupráci s Cyrklem. Více ZDE

Předložený materiál je transpozicí směrnice EP a Rady (EU) 2023/959, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a směrnice EP a Rady (EU) 2023/ 958, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o příspěvek letectví k cíli Unie snížit emise v celém hospodářství a o řádné zavedení celosvětového tržního opatření. Předkládaný návrh se zaměřuje na revizi systému „ETS 1“, a to zejména tím, že v návaznosti na ustanovení transponovaných směrnic: mění nastavení požadavků na využití výnosů z dražeb emisních povolenek, rozšiřuje systém EU ETS také na námořní dopravu a konsoliduje celkové množství povolenek v sektoru letectví a postupně ukončuje přidělování bezplatných povolenek (od roku 2026 by měla být zavedena dražba všech leteckých povolenek) a v rámci rozšíření působnosti na lety mimo EU zajišťuje integraci systému EU ETS s postupy pro program CORSIA “.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Platné znění

• Rozdílová tabulka

• Srovnávací tabulka

• Srovnávací tabulka

Ode dneška začal v Praze fungovat SPoint – první místo pro všechny, kteří se zajímají o sociální podnikání. Pokrývat bude celou oblast hlavního města a středních Čech. SPoint sídlí v Podnikatelském a inovačním centru HMP ve Škodově paláci v Jungmannově ulici, které spravuje Pražský inovační institut. Poradenství pro zájemce o sociální podnikání je bezplatné a poskytují ho odborníci z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

„V SPointu získají sociální podnikatelé bezplatné poradenství a konzultace, informace o finančních zdrojích, podporu při rozvoji podnikatelských nápadů. SPoint bude dále nabízet vzdělávání a školení, spolupráci při propagaci sociálního podnikání a v neposlední řadě i možnost networkingu a sdílení zkušeností,“ řekla Anna Brabcová, ředitelka odboru integrace na trh práce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Právě sociální podniky se zabývají veřejně prospěšnými službami s dopadem na sociální soudržnost, zaměstnávání znevýhodněných osob na trhu práce nebo aktivitami, které jsou prospěšné životnímu prostředí či zlepšují kvalitu života ve městě.

„Jsem moc rád, že se hlavní město mohlo do projektu MPSV zapojit a že bylo jako kontaktní místo pro Prahu a střední Čechy vybráno právě Podnikatelské a inovační centrum pod Pražským inovačním institutem. Potenciál sociálních podniků zlepšovat kvalitu života ve městě je velký a doufám, že kontaktní místo zde v Podnikatelském a inovačním centru k jejich dalšímu rozvoji v metropoli přispěje,“ uvedl Daniel Mazur, radní HMP pro Smart City, IT, vědu a výzkum.

Pražský SPoint není jediným místem, kam si mohou sociální podnikatelé přijít pro podporu. Již v úterý 13. června se slavnostně otevře SPoint v Ústí nad Labem, jehož regionálním partnerem je Inovační centrum Ústeckého kraje. Následovat budou SPointy v Olomouckém a Moravskoslezském kraji a následně i v dalších regionech.

„Demografický vývoj je neúprosný, všechna města budou mít v sociální oblasti velké výzvy. Ty může efektivně pomoci řešit i rozvoj sociálního podnikání v Praze a středních Čechách. V tomto projektu vidím proto příležitost pro Pii posilovat spolupráci mezi malými a velkými firmami a subjekty sociálního podnikání,“ konstatoval Tomáš Lapáček, ředitel Pražského inovačního institutu.

Dlouhodobě prosazuje regionální zacílení podpory sociální ekonomiky TESSEA, organizace zastřešující sociální podniky z celé ČR. „Právě SPoint pro Prahu a střední Čechy takové pojetí představuje, z čehož máme radost. Vítáme i regionální centra v dalších krajích,“ řekl ředitel TESSEA Karel Machotka. „Umístění SPointu do Podnikatelského a inovačního centra pod Pražským inovačním institutem považujeme za významné pro spolupráci v podnikání v Praze a ve Středočeském kraji. TESSEA je připravena se zapojit do poradenství a vzdělávání o sociálním, ekonomickém a environmentálním přínosu sociální ekonomiky,“ dodal Karel Machotka.

Vznik SPointu vítá také organizace Deklarace odpovědného podnikání. „Posláním naší organizace je zejména přibližování tématu sociálního podnikání veřejnosti, odborníkům i legislativcům. I proto Deklarace podporuje vznik SPointu, jehož cílem je podpora sociálních firem i zájemců o sociální podnikání,“ dodal Zdeněk Kosour, mluvčí Deklarace odpovědného podnikání z. s., který je také ředitelem sociálního podniku Kolibřík CSR.

SPointy vznikají v rámci projektu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR – Rozvoj ekosystému sociálního podnikání (RESP), který odstartoval v dubnu 2023 a navázal na úspěšný projekt Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje. Projekt RESP vychází jak z potřeb sociálních podniků, tak i expertů, kteří se sociálním podnikáním dlouhodobě zabývají. Snaží se reagovat na nové důležité okolnosti, jimiž je zejména Akční plán pro sociální ekonomiku. Vedle vzniku regionálních poradenských center má projekt RESP i další aktivity, které mají za cíl podpořit rozvoj sociálního podnikání v Česku. Vzniká Institut sociálního podnikání, jehož cílem je vytvořit systémové řešení vzdělávání v celé sféře sociálního podnikání v ČR. Připravuje se také mapování a analýza prostředí pro rozvoj sociálního podnikání a důležitým úkolem je i osvěta, mainstreaming a propagace.

Regionální koordinátorkou SPointu pro Prahu a střední Čechy je Jana Řehořková, zkušená sociální podnikatelka a jedna ze dvou zakladatelek pražského sociálního podniku Hračkotéka. K dispozici pro konzultace, vzdělávání a podporu bude v kanceláři SPointu (Podnikatelské a inovační centrum hl. m. Prahy, přízemí Škodova paláce, ulice Jungmannova 35/29). Zájemci si mohou domluvit i schůzku na tel. 777 549 361 nebo e-mailem na jana.rehorkova@mpsv.cz.

Partnery pražského SPointu jsou Pražský inovační institut, v jehož event prostoru – Podnikatelského a inovačního centra – SPoint sídlí, a dále TESSEA ČR, z. s., která zastřešuje sociální podniky z celé ČR.

 

V loňském roce vzrostly na českém trhu prodeje všech klíčových komodit  s  etickou certifikací Fairtrade. Ta označuje produkty, za něž pěstitelé dostali odpovídající odměnu a které vznikly bez zapojení dětské práce a ničení životního prostředí. Nejvíce se u nás prodalo opět fairtradového kakaa. Mírný nárůst zaznamenal i prodej fairtradové kávy: při přepočtu na šálky kávy vypil každý obyvatel ČR loni v průměru téměř 16 espress připravených z férové suroviny. Skokanem roku se stala fairtradová bavlna, jejíž prodej vzrostl o 205 %. Fairtradový příplatek za zboží prodané v ČR, tedy peníze navíc, které pěstitelé vynakládají na rozvoj komunit a zlepšení efektivity pěstování, se zvýšil o téměř pětinu na 44,7 milionů Kč.

„Nárůst prodejů certifikovaných produktů jsme zaznamenali i přesto, že naše očekávání velmi brzdila makroekonomická situace. Vliv růstu cen a poklesu reálných mezd v důsledku války na Ukrajině a vysoké inflace se v dynamice růstu prodejů sice projevil, přesto se v ČR prodalo více fairtradových komodit než o rok dříve,” říká Lubomír Kadaně, ředitel Fairtrade Česko a Slovensko. „To nás samozřejmě těší, protože prodej fairtradových výrobků je pro pěstitele ze zemí Afriky, Asie  a Latinské Ameriky v této době ještě důležitější než jindy. Fairtrade totiž pomáhá posilovat jejich odolnost vůči krizím, ať už jde o krizi klimatickou nebo nečekané ekonomické výkyvy, jaké představují například pandemie nebo aktuální válečný konflikt,” dodává L. Kadaně.

Ke zmíněné vyšší odolnosti pěstitelů a jejich připravenosti na krize přispívá mimo jiné garantovaná minimální výkupní cena, dlouhodobé kontrakty nebo fairtradový příplatek, tedy peníze, které dostanou nad rámec výkupní ceny a využívají je jak ke zvýšení efektivity pěstování, tak k budování základní infrastruktury, jako jsou zdroje pitné vody nebo výstavba či vybavení škol. „Tyto prostředky mohou navíc pěstitelé využívat i k zavádění takových opatření, která jim pomáhají vyrovnávat se s klimatickou změnou. Příkladem je například obměna kávovníků nebo jiných plodin za odolnější odrůdy,” vysvětluje L. Kadaně. Za fairtradové produkty, které si loni koupili čeští zákazníci, získala družstva pěstitelů v zemích Latinské Ameriky, Asie a Afriky na fairtradovém příplatku přes 44,7 milionu korun, tedy o 19 % více než v roce 2021.

Nárůst prodejů certifikovaného zboží v ČR přičítá L. Kadaně několika faktorům: „Jednak se rozrůstá skupina lidí v ČR, kteří známku FAIRTRADE znají a zároveň ví, co za ní stojí. Věřím, že v tomto hraje roli i naše komunikace a osvětové a vzdělávací aktivity. Dalším faktorem je vysoká angažovanost obchodníků, kteří fairtradové produkty zařazují do sortimentu, případně podporují jeho prodej. Jejich motivací může být mimo jiné i to, že certifikace Fairtrade jim pomáhá plnit některé povinnosti, které jim bude stanovovat legislativa.”

Společensky odpovědné chování od firem do značné míry očekávají sami zákazníci nebo spotřebitelé: „Téměř polovina Čechů, konkrétně 45 procent, považuje společenskou odpovědnost firem za důležitý faktor při výběru zboží či služby. Polovina populace, a to konkrétně 52 %, je také ochotna si za společenský produkt připlatit. 56 % Čechů patří do segmentu, který nazýváme “Pohodlná většina.” Tito lidé zastávají k udržitelnosti pozitivní postoj, snaží se žít udržitelně, ale nechtějí příliš omezovat své zvyky a pohodlí," popisuje výsledky výzkumu udržitelného spotřebitelského chování CSR & Reputation Research Martina Popenková, konzultantka Ipsos pro výzkumy z oblasti ESG a CSR.

Podíl fairtradové kávy na celkové spotřebě dosáhl 4,5 procenta

Fairtradové kávy, která je jakousi vlajkovou lodí Fairtrade, se loni na našem trhu prodalo 1 399 tun, tedy o 6 % více než v roce 2021. Jde o hmotnost nepražených zrn, která odpovídá zhruba 1119 tunám pražené zrnkové kávy. Z tohoto množství fairtradové kávy by se dalo připravit více než 160 milionů šálků espressa. To pro lepší představu znamená, že každý obyvatel ČR včetně nemluvňat vypil v roce 2022 téměř 16 šálků fairtradové kávy. Vztaženo k celkové spotřebě kávy v ČR, kterou udává Český statistický úřad (2,4 kg na osobu a rok), činí podíl fairtradové kávy 4,48 % (v roce 2020 to bylo zhruba 4,2 %). 

Mezi největší prodejce fairtradové kávy v ČR patří Tchibo Praha, Unipetrol Benzina v rámci svých provozoven Stop café na čerpacích stanicích Benzina, dále Lidl ČR, který nabízí fairtradovou kávu Lidl2go v rámci nápojových automatů ve svých provozovnách, OMV ČR v rámci konceptu Viva café. Fairtradovou kávu však nabízí i řada kaváren a lokálních pražíren, například Fair & Bio pražírna, síť kaváren mamacoffee a řada dalších.

Z fairtradových komodit se tradičně nejvíce prodalo fairtradového kakaa, o více než 205 % rostl prodej fairtradové bavlny 

O sedm procent vzrostla v roce 2022 na českém trhu spotřeba fairtradového kakaa, prodalo se ho celkem 4 536 tun, převážně ve formě čokolády, cukrovinek, zmrzlin a snídaňových cereálií. Lídrem  v prodeji fairtradového kakaa je společnost Lidl. Další je společnost Kaufland, která si prohodila místo s tentokrát třetím největším prodejcem fairtradového kakaa, společností Penny Market.

Z konkrétních produktů se nejvíce prodávaly lentilky Duhovky, mandle v hořké čokoládě, tmavá čokoládová poleva, hořká čokoláda a belgické pralinky.

Skokanem roku se staly prodeje fairtradové bavlny. Po loňských 174 tunách letos vidíme nárůst     o 205 procent na 529 tun. V letošním roce je největším prodejcem společnost Vossen, která dodává ručníky a osušky, za ní následuje Lidl, který nabízí svým zákazníkům nákupní tašky z fairtradové bavlny. Třetím největším prodejcem fairtradové bavlny se stala společnost Penny Market, která rovněž nabízí nákupní tašky z fairtradové bavlny.

Třetinový nárůst u fairtradových růží, mírně rostly prodeje fairtradových banánů a třtinového cukru

Teprve v roce 2020 se na českém trhu objevily dvě celosvětově významné fairtradové komodity: banány a květiny, které se u nás dříve prodávaly pouze sporadicky. Řezaných fairtradových květin se prodalo 4 271 170 stonků, což představuje meziroční nárůst o 32 %. Největší podíl na tomto objemu má řetězec Lidl a následují prodeje v Kauflandu.  

Známku FAIRTRADE znají dvě třetiny obyvatel ČR

Nezisková organizace Fairtrade Česko a Slovensko si v květnu tohoto roku nechala od společnosti Median opět po roce zpracovat průzkum, v němž zjišťovala znalost certifikace Fairtrade a známky FAIRTRADE. Pokud jde o povědomí o známce FAIRTRADE, podle průzkumu ji zná 66 % českých spotřebitelů, 40 % respondentů uvedlo, že přesně ví, co toto označení znamená. Spontánní znalost tohoto označení průzkum zjistil u 16 procent respondentů. Jednalo se o druhé nejčastěji spontánně uváděné označení informující o původu zboží nebo zaručující naplnění určitých podmínek při výrobě (vyšší znalost zaznamenalo označení KLASA a na třetím místě se umístilo Bio). Otázka mapující spontánní znalost označení a certifikátů zaměřených na zlepšování pracovních podmínek v rozvojových zemích letos opět potvrzuje dominantní pozici značky Fairtrade v tomto segmentu ji uvedla téměř třetina dotázaných (32 %).

Systém Fairtrade a známka FAIRTRADE

Známka FAIRTRADE označuje výrobky, které splňují sociální, ekonomické a environmentální standardy nastavené mezinárodní organizací Fairtrade International. Zákazníky informuje o tom, že pěstitelé dostali za svou práci spravedlivou a stabilní výkupní cenu, která pokrývá náklady na udržitelné pěstování. Nákupem výrobků s označením FAIRTRADE tak zákazníci přispívají ke zlepšování životních podmínek drobných pěstitelů v zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Kromě odpovídající výkupní ceny dostávají pěstitelé zapojení do systému Fairtrade ještě fairtradový příplatek, který mohou použít k investicím do rozvoje svých farem a svých komunit, a to na základě demokratického rozhodování členů komunity.

Fairtrade Česko a Slovensko, z.s., je platformou organizací občanské společnosti, které se zabývají etikou obchodu, globálním rozvojem, udržitelnou spotřebou, ochranou životního prostředí a lidských práv.

Již od roku 2004 pracujeme na zvyšování informovanosti o principech a smyslu systému Fairtrade. V České republice a na Slovensku zastupujeme globální organizaci Fairtrade International, jsme garantem vysoké kvality a důvěryhodnosti ochranné známky FAIRTRADE. Monitorujeme český a slovenský trh s fairtradovými výrobky a podporou uvědomělé spotřeby napomáháme k tomu, aby se fairtradové výrobky v co nejvyšší míře dostávaly do obchodní sítě v ČR a na Slovensku. Vedle spolupráce s obchodníky působíme také na širokou veřejnost, a to prostřednictvím aktivit, na kterých se podílíme, jako jsou kampaně Fairtradová města, Fairtradové školy nebo happening Férová snídaně. Více na www.fairtrade.cz.

Peru chce aplikací modelu cirkulární ekonomiky zvýšit produktivitu, konkurenceschopnost země a zlepšit ochranu životního prostředí. Mezi sektory jako zemědělství, životní prostředí, výroba, zahraniční obchod a cestovní ruch zařadí také těžební průmysl. Hlavní cíle by měl nastínit „Národní cestovní program cirkulární ekonomiky“.

Ministerstvo energetiky a těžebního průmyslu registrovalo ke konci minulého roku cca 6.900 případů porušení pravidel ochrany životního prostředí. Jednalo se především o hromadění toxického odpadu souvisejícího s těžbou nerostných surovin. Např. každá tuna mědi, nejdůležitější suroviny peruánského těžebního průmyslu, generuje mezi 350 a 600 t hlušiny. Čtyři největší těžební společnosti vyprodukovaly v r. 2021 cca 500 milionů tun odpadu.

Ministerstvo životního prostředí MINAM se proto rozhodlo zařadit těžební průmysl mezi sektory cirkulární ekonomiky, jako jsou zemědělství, životní prostředí, výroba, zahraniční obchod a cestovní ruch. Kromě snížení dopadu na životní prostředí by se mohla vytěžená hlušina využít např. jako palivo, stavební materiál, hnojivo, plastové díly apod.

MINAM v minulém roce chtělo připravit ambiciózní Národní plán cirkulární ekonomiky, ale turbulentní politická situace omezila původní záměr a aktuálně je připravován dokument užšího, obecnějšího rozsahu – Národní cestovní program cirkulární ekonomiky. Na jeho obsahu spolupracují také firmy z jednotlivých sektorů.

MINAM chce pozvat odborníky ze zemí, které mají dobré zkušenosti s využitím odpadů z těžby a použít moderní technologie na jejich zpracování.

Jako jistý problém vidí odborníci vzdálenost dolů, tj. nejpravděpodobnějších míst zpracování odpadu, od koncových zákazníků. Cena dopravy by mohla snížit komparativní výhodu peruánských subjektů.

Systém zálohování PET lahví a plechovek může úspěšně fungovat i v českém prostředí. Ukázalo to jeho pilotní testování ve třech prodejnách Kaufland a stejném počtu obchodů Lidl. Zákazníci v nich během tří měsíců výměnou za slevové kupony odevzdali zhruba 260 tisíc nápojových obalů. Projekt zároveň přinesl data o tom, jak systém dále vylepšit před tím, než bude v České republice zaveden do praxe celoplošně. Lidl a Kaufland budou nyní podle svého vyjádření v testování dál pokračovat. Zálohové automaty nainstalují do vybraných prodejen v dalších městech. K vybraným prodejnám v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Šternberku tak přibudou i provozovny v Karlových Varech, Ústí nad Labem, Zlíně nebo Pardubicích. Více ZDE

V rámci konference Predchádzanie vzniku odpadu 2023 byly prezentovány nejnovější trendy a příklady dobré praxe v oblasti prevence odpadů a plýtvání zdroji. Konferenci pořádala Slovenská agentúra životného prostredia ve spolupráci s Ministerstvom životného prostredia Slovenskej republiky dne 25. května 2023 v Banské Bystrici a byla určena pro odbornou i širokou veřejnost.

Konference se skládala ze několika tematických bloků. Úvodní blok se zabýval legislativním a strategickým rámcem pro prevenci odpadů na evropské i národní úrovni. Druhý blok ukázal, jak lze předcházet vzniku odpadů a plýtvání zdroji v různých sektorech, jako jsou domácnosti, školy, firmy nebo veřejná správa. Zbývající bloky se zaměřily na problematiku potravinového odpadu a plýtvání potravinami v sociálním i ekonomickém kontextu a nechyběla ani diskuse okolo systémů sběru a využití kuchyňského biologicky rozložitelného odpadu. Závěr konference tvořila moderovaná diskuse s vybranými řečníky na téma jak zpomalit plýtvání potravinami.

Součástí konference bylo také spuštění nových internetových stránek cílených právě na prevenci - https://predchadzajmeodpadu.sk, kde je možné najít informace, tipy a inspiraci pro snižování odpadů a plýtvání zdroji. Celý záznam z konference je možné sledovat na Youtube kanálu SAŽP.

Pokud vás téma zajímá, dne 19. 9. 2023 proběhne v Praze již 9. ročník konference Předcházení vzniku odpadů 2023. Registraci a další informace naleznete na stránkách www.predchazeniodpadu.cz.