Jak se projevuje udržitelnost v developmentu? Proč je pro udržitelný byznys důležité mentální zdraví zaměstnanců? Jak náročné je v Česku prosazovat cirkulární ekonomiku? A jak může k udržitelnosti přispět efektivní firemní nadace? Sledujte třetí ze série debat projektu [ta] Udržitelnost, která se věnuje aktuálním trendům, které rezonují v oblasti udržitelnosti a zelené budoucnosti byznysu. Záznam přenosu, který začíná v 28. minutě naleznete ZDE

Evropská komise (EK) posuzuje, zda by Evropská unie mohla do roku 2030 dosáhnout vyššího podílu obnovitelné energie na celkové spotřebě energie v regionu. Nový cíl by měl být 45 procent místo dosavadních 40 procent, uvedla dnes agentura Reuters. Unie se tak snaží urychlit odklon od ruských fosilních paliv v reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Rusko je hlavním dodavatelem zemního plynu do EU. Podíl 40 procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 navrhla EK už loni.

V roce 2020 se obnovitelné zdroje, jako je vítr, slunce a biomasa, podílely na hrubé konečně spotřebě energie v EU 22 procenty. Tento podíl se ale v jednotlivých zemích značeně liší, od více než 50 procent ve Švédsku po méně než deset procent v Lucembursku.

Nový cíl bude záviset na rozhodnutí jednotlivých zemí EU a Evropského parlamentu. Ty o něm nyní jednají v rámci rozsáhlého souboru zákonů o změně klimatu, jehož cílem je urychlit snižování emisí v EU.

Původní cíl do roku 2030 byl 32 procent, pak 40 procent a nyní Evropská komise posuzuje návrh Evropského parlamentu na další zvýšení na 45 procent. "Jde o závazný cíl, ale na úrovni celé EU, další tvrdé bitvy by se tedy děly, jakým dílem přispějí jednotlivé státy. Není to nereálné, i když za cenu vysokých nákladů," řekl ČTK analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

EU, v důsledku ukrajinské války, se bude podle Gavora snažit minimalizovat závislost na ruských fosilních palivech a urychlení přechodu na obnovitelné zdroje je jasnou prioritou. "Některé státy, příkladem je třeba Německo, již zvýšení svých národních cílů oznámily. ČR se tomuto tlaku bude muset přizpůsobit, i když české cíle budou určitě výrazně pod unijním průměrem. Což je v pořádku, podmínky pro obnovitelné zdroje jsou v českém vnitrozemí citelně horší," uvedl Gavor.

Brusel odhaduje, že ztrojnásobení kapacity výroby elektřiny z větru a ze slunce do roku 2030, což by znamenalo přidání 480 gigawattů elektřiny z větru a 420 GW elektřiny ze slunce, by mohlo snížit poptávku po plynu o 170 miliard metrů krychlových ročně.

Komise má v květnu zveřejnit plán na odchod od ruských paliv do roku 2027. Zástupkyně generálního ředitele oddělení energetiky EK Mechthild Wörsdörferová uvedla, že součástí plánu bude návrh, který usnadní získávat povolení k projektům obnovitelných zdrojů energie.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně chystají pro česká sídliště nový systém shromažďování potravinového odpadu, který bude eliminovat nepříjemný zápach, případné infekce a výskyt hmyzu a hlodavců. Navrhnou také nové cesty zpracování gastroodpadu na principu cirkulární ekonomiky. Tříletý výzkum podpořila částkou 6 milionů korun Grantová agentura Gregora Johana Mendela. Interní projekty vybírala škola teprve podruhé. Systém na shromažďování potravinových odpadů v podmínkách městských sídlišť ji vyhrál.

„Chceme optimalizovat sběr gastroodpadu v sídlištním prostředí, který by vyhovoval jak domácnostem, tak municipalitám a svozovým firmám," uvedla Martina Vršanská z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU. Z předchozích výzkumů kolegů z Provozně ekonomické fakulty MENDELU vědci ví, že lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny včetně obalu jak rostlinného, tak živočišného původu. Skladba potravin v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. Například v létě převažují balené potraviny proti potravinám bez obalu.

„Průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce plýtvají potravinami lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kilo na osobu a rok. Biologický odpad přitom ročně tvoří 48,81 procent," doplnila Lucie Veselá z Provozně ekonomické fakulty MENDELU.

Plýtvání potravinami vytváří neustálý tlak na životní prostředí. Nejvíce se jídlem plýtvá v domácnostech či restauracích. „Ve směsném komunálním odpadu tak končí nemalé množství biologicky rozložitelného odpadu, přičemž recyklace představuje aktuální výzvu pro veškeré samosprávy měst a obcí. Ty mají povinnost zabezpečit zavedení a vykonávání sběru odpadu z kuchyní dle nového odpadového zákona," uvedla Vršanská.

Díky datům, která už vědci mají z minulosti, odborníci navrhnou novou nádobu na sběr odpadu, která bude eliminovat nepříjemný zápach, případné infekce a výskyt hmyzu a hlodavců. Představí také možné cesty zpracování gastroodpadu ve smyslu principů cirkulární ekonomiky. „Naší snahou je především posunout se směrem k udržitelnějšímu a efektivnějšímu zužitkování zdrojů, kde zlepšení procesu kompostování povede k získání kvalitního a zdravotně nezávadného produktu, který bude použitelný v rámci udržitelného zemědělství," uvedla Vršanská. Aplikace takového kompostu na půdu může zvýšit úroveň půdní zásoby organického uhlíku a dusíku, zlepšit strukturu půdy a snížit používání chemických syntetických hnojiv.

Interní grantovou soutěž zaměřenou na mezioborové projekty spustila Mendelova univerzita v Brně podruhé. Do té doby vědci MENDELU čerpali výhradně podporu z národních a unijních grantových agentur. V aktuálním mezioborovém výzkumném projektu spojí síly odborníci z hned několika oblastí, konkrétně se jedná o kooperaci ekonomů, environmentalistů a chemiků. Jedním z cílů je poskytnout ucelený soubor postupů a doporučení, jež usnadní sběr potravinového odpadu a jeho následné zpracování v souladu s principy cirkulární ekonomiky. „Domácnosti tak budou vědět, jak s potravinovým odpadem nakládat, ale také tipy, jak produkci potravinového odpadu omezit a obcím či městským částem nabídneme vhodný způsob systému shromažďování potravinového odpadu na sídlištích," dodala Veselá. Projekt navazuje na výzkumy expertů z Provozně ekonomické fakulty, kteří několik let sbírali data a nyní se snaží změnit chování lidí tak, aby plýtvali méně.

Green Deal v Česku budí emoce. Povětšinou negativní. Zajímalo nás ale, jaký sentiment vyvolávají jednotlivé cíle této dohody. A protože jsme nechtěli podlehnout dojmům, vsadili jsme na evidence-based přístup. Tedy důležitá jsou fakta a data, a proto na řadu přišel průzkum, jehož tématem byl Green Deal, udržitelnost či energetická soběstačnost. Celkem 58 % lidí uvedlo, že ví, co znamená Green Deal. Větší povědomí o něm mají muži, vysokoškolsky vzdělaní a lidé z velkých měst nad 100 tisíc obyvatel. Potvrdilo se, že Green Deal je v Česku vnímán spíše negativně (58 %). Takto ho nejvíce vnímají lidé starší 45 let. Jeho idea se líbí, ale panují obavy, že se „vše zdraží a ve výsledku to nebude zelenější“. Naopak 42 % vnímá Green Deal spíše pozitivně, nejvíce lidé do 25 let. Zároveň se ale ukázalo, že respondenti rozhodně souhlasí s tím, že by se společnost jednotlivými pilíři Green Dealu měla zabývat. Více ZDE

Seminář je určen pro široký okruh osob, které se chtějí dozvědět víc o problematice výskytu SARS-CoV-2 a jeho variant v odpadních vodách, o možnosti využití monitoringu odpadních vod jako nástroje včasného varování před šíření onemocnění covid 19 a v neposlední řadě i předvídání a nastavení protiopatření v případě místního opětovného výskytu viru, zejména však pro pracovníky hygienické služby, vodohospodářských organizací, laboratoří, krajských a obecních úřadů a zástupce škol a domovů sociálních služeb.

Předmětem semináře bude také seznámení s obsahem doporučením EK ze dne 17. března 2021 týkajícího se společného přístupu k zavedení systematického dozoru nad SARS-CoV-2 a jeho variantami v odpadních vodách a jeho postupných praktických realizací nejen v zemích EU a v ČR.

Seminář se uskuteční v úterý 10. května 2022 od 10:00 hod. ve velké posluchárně budovy č. 11 Státní zdravotní ústav, Šrobárova 49/48, Praha 10, pozvánka a další podrobnosti ke stažení  ZDE.




 

Druhý implementační plán (2022-2025) slouží k pokrytí „bílých míst“ v dosahování cílů ČR 2030, tedy problémů a záměrů, která nejsou z hlediska aktivit veřejné správy vůbec či dobře pokryty stávajícími strategiemi. Na rozdíl od 1. implementačního plánu neopakuje opatření, která sice směřují k naplnění cílů ČR 2030, ale jsou již v dostatečně konkrétní a účinné podobě obsažena v existujících strategických materiálech. Implementační plán již v takových případech na jiné strategické materiály pouze odkazuje. V případě opatření implementačního plánu je zvýšená pozornost věnována dobré definici konkrétních problémů, jejich datovému podložení, popisu konkrétních kroků řešení a vysvětlení intervenční logiky (viz karty jednotlivých opatření).

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva

Poslanci Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele EP 20. dubna odsouhlasili nová pravidla na snížení elektronického odpadu. Cílem tohoto stanoviska k revidované směrnici o rádiových zařízení je redukce reduntních kabelů a nabíječek, využívání USB Type – C jako standard pro přenosná zařízení a zajištění spotřebitelského pohodlí při používání různých malých a středně velkých elektronických přístrojů. V oblasti bezdrátového nabíjení, poslanci požadují do konce roku 2026, aby Komise předložila strategii, která umožní minimální interoperabilitu všech nových řešení pro nabíjení.

Začátkem května 2022 vstoupí v platnost nové nařízení, kterým se rozšiřuje seznam chemických látek v příloze XIV nařízení REACH o dalších 5 látek podléhajících povolení pro určitá použití. Nové nařízení Komise (EU) 2022/586 ze dne 8. 4. 2022, kterým se mění příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, stanoví dalších 5 látek, které budou podléhat povolení pro určitá použití.

Jedná se o následující látky s uvedením kritérií pro zahrnutí do přílohy XIV a příklady použití:

1. Tetraethyllead (TEL) (EC 201-075-4, CAS 78-00-2); toxický pro reprodukci; aditivum do leteckého paliva;
2. 4,4'-bis(dimethylamino)-4''-(methylamino)trityl alcohol [with ≥ 0.1% w/w of Michler's ketone (EC 202-027-5) or Michler's base (EC 202-959-2)] (EC 209-218-2, CAS 561-41-1); karcinogenní; tiskové barvy;
3. Reaction products of 1,3,4-thiadiazolidine-2,5-dithione, formaldehyde and 4-heptylphenol, branched and linear (RP-HP) [with ≥ 0,1% w/w 4-heptylphenol, branched and linear (4-HPbl)] (EC -, CAS -); endokrinní disruptor pro životní prostředí; maziva a tuky;
4. 2-ethylhexyl 10-ethyl-4,4-dioctyl-7-oxo-8-oxa-3,5-dithia-4-stannatetradecanoate (DOTE) (EC 239-622-4, CAS 15571-58-1): toxický pro reprodukci; stabilizátor do polymerů;
5. Reaction mass of 2-ethylhexyl 10-ethyl-4,4-dioctyl-7-oxo-8-oxa-3,5-dithia-4-stannatetradecanoate and 2-ethylhexyl 10-ethyl-4-[[2-[(2-ethylhexyl)oxy]-2-oxoethyl]thio]-4-octyl-7-oxo-8-oxa-3,5-dithia-4-stannatetradecanoate (reaction mass of DOTE and MOTE) (EC -, CAS -). toxický pro reprodukci; stabilizátor do polymerů.

Příloha XIV nařízení REACH obsahuje v současné době již 59 látek.

U každé látky je uvedeno nejzazší datum podání žádosti o povolení (1. 11. 2023) a dále datum, od kterého je její používání a uvádění na trh zakázáno (datum zániku). Po stanoveném datu můžou být látky uvedeny na trh nebo používány pouze je-li pro konkrétní použití uděleno povolení.

Text nařízení v české i anglické verzi naleznete v odkazech níže.

Další informace:

• Nařízení Komise (EU) 2022/586
• Nařízení Komise (EU) 2022/586 - ENG
• Seznam látek podléhajících povolení
• Doporučení pro zařazení do přílohy XIV
• Povolování

Už v roce 2023 se dotkne velkých firem, povinnost se pravděpodobně v dalších letech postupně rozšíří také na malé a střední podniky. V praxi se jím ale už teď řídí mnohé banky a investoři při poskytování půjček. Jen málokdo však ví, jak přesně se k povinnosti nefinančního reportingu postavit. Více ZDE

Zatímco v Česku se bioplyn využívá ve většině případů k výrobě elektřiny a tepla, řada zemí západní Evropy ho ve velkém množství čistí na kvalitu zemního plynu, takzvaný biometan. První projekty tohoto typu již fungují i v Česku a umožňují biometan vtláčet do plynárenské soustavy nebo jej využít například jako palivo v dopravě. I proto se podle odborníků budou biometanové stanice v tuzemsku v nejbližších letech situovat do blízkosti velkých měst. V České republice aktuálně vzniká druhá biometanová stanice, pro rychlejší nárůst jejich počtu však bude nutná změna energetické strategie u stávajících bioplynových stanic a čistíren odpadních vod. Klíčová bude také role státu a jeho podpora těchto projektů. Více ZDE

V Brazílii byl oficiálně zahájen ambiciózní program „Recicla+“, jehož cílem je významně zvýšit podíl recyklovaného pevného odpadu. Vláda BFR předpokládá, že v rámci tohoto programu odvětví recyklace v průběhu letošního roku a roku 2023 získá celkově 14 miliard brazilských reálů (3,5 miliardy korun) ve formě domácích i zahraničních investicí.

Součástí programu je jak nákup moderních technologií pro třídění a zpracování odpadu, tak i nový systém spolupráce mezi podniky, které se zabývají recyklací, a firmami, jež produkují odpad. Díky nástroji zvanému „Certifikát recyklačního kreditu“ budou firmy podílející se významně na vzniku odpadu více motivovány ke spolupráci s recyklačními jednotkami.

Program „Recicla+“ byl slavnostně představen 13. 4. 2022 v prezidentském paláci v Brasília za přítomnosti prezidenta BFR J. Bolsonara, ministra životního prostředí J. Leiteho, ministra ekonomiky P. Guedese a dalších členů vlády. Mezi přítomnými diplomaty byl shodně tento program hodnocen jako zajímavá příležitost pro zahraniční investice do zpracování odpadu v BFR.

Velvyslanectví ČR v Brasília anticipovalo předpokládaný růst zájmu o podporu recyklace odpadu v Brazílii a ještě před oficiálním představením programu „Recicla+“ kontaktovalo „Parlamentní frontu na podporu zahraničního obchodu“ Národního kongresu BFR a nabídlo představení českých firem vyrábějících technologie pro recyklaci. Tato nabídka se setkala se zájmem a ve spolupráci s Odborem ekonomické diplomacie MZV ČR nabídne naše ambasáda české technologie na ekologické zpracování odpadu. Toto představení našich firem se uskuteční formou Projektu ekonomické diplomacie v závěru roku 2022 nebo v první polovině roku 2023.

Podle oficiálních údajů se průmyslově v Brazílii nyní recykluje pouze 2,2 % pevného odpadu. Kromě toho se však více než milion obyvatel z nejchudších vrstev zabývá neformálně tříděním odpadu. Program „Recicla+“ nejen povede k nákupu nových technologií v Brazílii, ale rovněž pomůže sociálně zlepšit situaci neformálních třídičů odpadu.

Podle výzkumů brazilského Ústavu pro geografii a statistiku (IBGE) bude likvidace velkých skládek odpadu efektivní cestou ke snížení nežádoucích emisí. Jen v BFR skládky odpadků vylučují ročně tolik metanu a dalších plynů, jako 3 miliony automobilů se spalovacími motory.

Autor: Ondřej Kašina, ekonomický rada, Velvyslanectví v Brasília

Jak dlouho slýcháme, že je potřeba zastavit změnu klimatu? Čtyři roky? Sedm? Dvacet? Už vědecké modely z 60. a 70. let počítaly s oteplováním planety při pokračujícím spalování fosilních zdrojů. Je rok 2022 a Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC při OSN vydal svou šestou hodnotící zprávu. Téměř dvě stovky vědců z celého světa v ní mají potřebu vyjádřit stále tu stejnou informaci, tentokrát ještě razantněji a s větším apelem na změnu našeho chování. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se společností Consulteco, s.r.o. bude pořádat jednodenní seminář s cílem zlepšit informovanost společností, které uvádějí nebezpečné chemické směsi na trh EU.

Seminář se bude konat dne 10. května 2022 od 9.30 do 15 hodin v budově Ministerstva průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha 1.

Tématem semináře je oznamování nebezpečných směsí do portálu agentury pro chemické látky ECHA s cílem zvýšit informovanost společností, které uvádějí nebezpečné chemické směsi na trh EU.

Účastníci získají následující informace:

• aktuality v oblasti nařízení REACH a CLP

• harmonizované oznamování nebezpečných směsí do databáze toxikologických center agentury ECHA (PCN) - aplikace přílohy VIII nařízení CLP a označování výrobků kódy UFI

• informace o oznamování v dalších zemích EU

• dotazy a diskuze

Účast na semináři je zdarma.

Zájemci se mohou zaregistrovat na adrese fedyszynova@mpo.cz nejpozději do 6. 5. 2022 do 12 hodin odesláním vyplněné přihlášky v příloze zprávy.

Rada EU se 13. dubna dohodla na mechanismu podpory své strategie financování udržitelného růstu a přechodu na klimaticky neutrální hospodářství. Jedná se o návrh na vytvoření evropských zelených dluhopisů. Toto nařízení stanoví jednotné požadavky a podmínky při používání označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“. Tyto dluhopisy slouží k financování investic souvisejících s ekologickými technologiemi, účinným využíváním energie a zdrojů, jakož i s udržitelnou dopravní a výzkumnou infrastrukturou. Rada nyní bude vyjednávat finální podobu návrhu společně s EP.