Zelenou transformaci je třeba stavět na faktech, při hledání společenské shody pro jejich uplatnění ale musíme brát v potaz především lidské emoce a důvěru v instituce. Na tom se shodli experti napříč obory na Fóru udržitelného rozvoje, výroční konferenci Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Zástupci státní, akademické i podnikatelské sféry doporučili, aby státní správa pilotovala inovativní přístupy, jestliže chce využít ekonomickou transformaci jako příležitost k růstu.

Letošní Fórum udržitelného rozvoje bylo přenášeno z prostor Kampusu Hybernská. Online stream sledovalo přes 700 diváků. Organizace konference se již tradičně ujalo Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj. K nim se nově připojila také Univerzita Karlova prostřednictvím svého Centra pro přenos poznatků a technologií, které se věnuje praktickému uplatnění vědeckých výstupů.

„Pro mě je důležité, abychom jako Univerzita Karlova do budoucna přispěli k tomu, aby důvěryhodnost vědeckých sdělení od našich výzkumníků byla vysoká a podložena fakty, ale zároveň abychom propojovali naše vědecká sdělení s příběhy a emocemi. Protože pouze tehdy dosáhneme toho abychom výsledky vědy a výzkumu dostávali do praxe, a to i v oblasti udržitelného rozvoje, který patří mezi zásadní priority naší univerzity, “ uvedla Milena Králíčková nová rektorka Univerzity Karlovy, která konferenci navštívila jako jednu z prvních poté, co se ujala funkce 1. 2. 2022.

„Dobrá strategická práce musí být postavena na datech, provázána s nejnovějším vědeckým poznáním, a musí reagovat na dlouhodobé scénáře vývoje. Současně bychom měli lépe komunikovat, ať už s veřejností, nebo podnikateli. Možná, že příliš spoléháme na to, že všichni používají stejnou logiku a jednají stejně jako my. Víme ale, jak se lidé rozhodují?“dodal náměstek ministryně životního prostředí Pavel Zámyslický, který zastoupil ministryni Annu Hubáčkovou, jež se musela z Fóra omluvit.

Na problematiku toho, proč a čemu lidé věří, se proto zaměřil hlavní řečník, jímž byl francouzský kognitivní vědec a odborník na výzkum lidského rozumu, Dr. Hugo Mercier. Podle Merciera politici i vědci v komunikaci selhávají, protože je společnost nevnímá jako autority, které by rozuměly jejich potřebám a problémům. Masová komunikace, tak jak je pojímána nyní, podle něj nemůže motivovat veřejnost k přijetí vědeckých poznatků nebo strategií udržitelného rozvoje.

„Komunikace je nezbytným, ale ne vždy dostačujícím nástrojem, lidé obvykle potřebují materiální nebo společenskou pobídku, aby změnili vlastní přesvědčení v aktivní jednání,“ uvedl Mercier.

Tuto skutečnost dobře odrážela Vize 2050 představená Petrem Dovolilem z České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj. Divákům představil sérii doporučení z devíti oblastí, které by měly provést Česko zelenou transformací a vytvořit z ní příležitost spíše než hrozbu. Podle Dana Heuera z iniciativy Změna k lepšímu je nyní zejména nutné vizi proměnit do konkrétních kroků na straně vlády i firem a zaměřit se na dvě klíčová témata: subdodavatelský profil národního hospodářství a otázku dodržování lidských práv v dodavatelských řetězcích.

Debatující zástupci z akademické a veřejné sféry se zamýšleli nad přístupem ke komunikaci klimatických politik a jejich dopadů. Podle nich je třeba zapojit vedle faktů také emoce a kroky státu ilustrovat na konkrétních lidských příbězích. Varovali ale před dezinformacemi, u nichž je emoční apel definujícím prvkem. Diskutující doporučili zvládání emocí a jejich výzkum reflektovat ve veřejném vzdělávání i při tvorbě politik. To, že Češi preferují fakta spíše než emoce, na konci debaty ukázalo divácké hlasování. Tým prosazující v oxfordské debatě fakta zvítězil s drtivou převahou s 82 % diváckých hlasů.

Řečníci a řečnice v další debatě zaměřené na roli výzkumu upozornili, že státním strategiím chybí především reflexe reálných potřeb společnosti, ale i zpětné vyhodnocení jejich dopadů. Problém vidí také v nedostatečně multioborovém pojetí státních strategií, při jejich tvoření by podle nich měla jít stranou mezioborová rivalita, přáli by si také širší zapojení společenskovědních oborů. Státní správa podle diskutujících potřebuje takový výzkum, na který se může spolehnout a který jí pomůže strategie správně nastavit.

Záznam celého Fóra je k dispozici na YouTube kanálu Udržitelný rozvoj TV.

Od ledna 2021 téměř 7 000 společností úspěšně předložilo agentuře ECHA miliony oznámení o látkách vzbuzujících mimořádné obavy, které jsou obsaženy ve výrobcích.

Od 5. ledna 2021 musí společnosti uvádějící předměty na trh EU podávat agentuře ECHA oznámení do databáze SCIP, pokud předměty obsahují látky vzbuzující mimořádné obavy (látky SVHC) v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních. V současné době databáze SCIP zobrazuje s možností vyhledávání 7 milionů oznámení předmětů od téměř 7 000 společností z celé EU. Nejvíce oznámení pochází od společností v Německu, následuje Itálie a Francie.

Každý má do databáze přístup a možnost vyhledávat předmět podle názvu, značky, kategorie výrobku, typu materiálu, chemického názvu nebo čísla SCIP. Spotřebitelé se mohou informovat, zda výrobek obsahuje nebezpečné chemické látky a přečtou si pokyny pro bezpečné používání. Zpracovavatelé odpadů mohou údaje využít při opakovaném použití předmětů nebo při recyklačních procesech. Údaje také zvyšují znalosti o škodlivých chemických látkách v dodavatelských řetězcích a mohou přispět k jejich postupnému odstranění.

Pro usnadnění předkládání údajů společnosti využívaly nástroje ECHA. 77 % přijatých dat bylo odesláno pomocí služby system-to-system, která společnostem umožňuje připravit data ve vlastních IT nástrojích a automaticky je odesílat do databáze SCIP. 22 % dat bylo připraveno pomocí IUCLID offline a 1 % pomocí služby IUCLID Cloud.

Společnosti rovněž splnily svoji povinnost odkazem na údaje, které byly do databáze SCIP předloženy dříve. 54 % obdržených oznámení jsou zjednodušená oznámení SCIP a 7 % obdržených dokumentací používá odkazování.

V roce 2022 bude ECHA pokračovat ve zlepšování způsobu zobrazování informací v databázi a zúčastněným stranám mohou pomoci rovněž podpůrné materiály a Helpdesk ECHA.

Další informace:

Podpora databáze SCIP

• Jak připravit a podat oznámení do databáze SCIP (viz příloha)
• Připravované překlady „Šíření a důvěrnost v databázi SCIP“ a „Nástroje odkazující na údaje SCIP, které již byly předloženy agentuře ECHA“.
• Videa a infografika pro začátečníky
• Webináře a prezentace

Databáze SCIP

Zdroj: MPO

Ministerstvo životního prostředí na webu zveřejnilo text dohody mezi Českou republikou a Polskem o řešení vlivů těžební činnosti v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Na jejím základě už Polsko v pátek poslalo smluvenou částku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun). Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie. Ve sbírce mezinárodních smluv by měla být dohoda přístupná nejpozději do středy, řekla dnes ČTK Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení úřadu.

Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou splněny požadavky na monitoring a zřízeny monitorovací vrty.

Polská strana se podle dohody zavázala zřídit čtyři nové vrty pro měření hladiny podzemních vod a zařadit všechny vrty do společné česko-polské monitorovací sítě. Pokud po dokončení stavby podzemní bariéry nezačne nejpozději do 30. června 2023 stoupat či nepřestane klesat hladina podzemních vod ve vybraných vrtech, nebude možné, aby těžba postoupila za hranici plánovanou Polskem pro rok 2023, uvedlo ministerstvo.

Pokud důl bude nadále způsobovat pokles hladiny podzemních vod, polská strana má přijmout další opatření typu prodloužení, dalšího zatěsnění nebo prohloubení bariéry. Pokud by hladina podzemních vod v určitých vrtech poklesla o více než osm metrů během šesti měsíců, bude muset Polsko okamžitě zastavit stávající rozsah současných těžebních prací směrem k českým hranicím.

Podmínkou pro přibližování těžby je dále vybudování zemního valu, který omezí hluk, prašnost a světelné znečištění. "Jeho součástí bude živá stále zelená stěna. Polská strana se zavazuje pečovat o vysazené stromy," uvedlo ministerstvo. Val má být vybudován do jednoho roku po dokončení formálních postupů.

Co se týče světelných emisí, má se mimo jiné modernizovat osvětlení základních strojů a má se přidat možnost vypínat reflektory na stožárech při nepoužívání strojů, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do tří let od provedení sjednaného auditu.

Podle dohody může česká strana v dole provádět čtyřikrát ročně kontroly. Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Obě země společně založí Fond malých projektů a budou do něj přispívat shodně 250.000 eur ročně (zhruba šest milionů korun) na regionální projekty pro zlepšení životního prostředí.

Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, k odstoupení dojde půl roku po daném oznámení. Řada jejích ustanovení bude ale použitelná až do ukončení těžby, pokud se strany nedohodnou jinak. Týká se to například monitoringu hlukové zátěže, kvality ovzduší, pohybů terénu nebo hladin podzemních vod.

Země by měly tento týden určit zmocněnce pro výměnu informací a plnění dalších úkolů. Úřad vlády ani ministerstvo životního prostředí zatím na dotaz ČTK neodpověděly, kdo by se měl stát zmocněncem za českou stranu. Zároveň strany zřídí společnou komisi, v níž by měl být liberecký hejtman, dolnoslezský maršálek, oba zmocněnci a zástupci měst a obcí v oblasti na polské i české straně. Úkolem komise bude připravit strategii spravedlivé transformace regionu. Jejím zasedáním budou spolupředsedat zmocněnci.

Případné spory by se měly řešit primárně prostřednictvím zmocněnce, respektive diplomatickou cestou. Pokud se to nepodaří, může být věc předložena Soudnímu dvoru EU. ČR také podle smlouvy nezahájí žádné další řízení o porušení právních předpisů týkající se dolu v oblasti působnosti dohody na základě článku 259 Smlouvy o fungování EU.

Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu. Ta je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody, a stěžují si i na hluk a znečištění prachem. Mezivládní dohodu ve čtvrtek podepsali premiéři ČR Petr Fiala (ODS) a Polska Mateusz Morawiecki.

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu 11. doporučení na zařazení dalších 8 látek na seznam látek podléhajících povolení. Konzultace potrvá do 2. května 2022. ECHA pravidelně doporučuje látky z Kandidátského seznamu pro zařazení na seznam látek podléhajících povolení (příloha XIV nařízení REACH). Další doporučené látky s příklady použití:

1. Ethylenediamine (EC 203-468-6, CAS 107-15-3): senzibilizátor dýchacích cest (čl. 57(f) - lidské zdraví); používá se jako čisticí činidlo v rafinérských tocích, inhibitor koroze, procesní přísada, při kontrole emisí zápachu;
2. 2-(4-tert-butylbenzyl) propionaldehyde and its individual stereoisomers (EC -, CAS -): látka toxická pro reprodukci; používá se k výrobě vonných látek do čisticích prostředků a výrobků pro osobní hygienu;
3. Lead (EC 231-100-4, CAS 7439-92-1): látka toxická pro reprodukci; používá se při výrobě baterií, různých částí vozidel, strojů, nábytku, opláštění kabelů, pájení;
4. Glutaral (EC 203-856-5, CAS 111-30-8): senzibilizátor dýchacích cest (čl. 57(f) - lidské zdraví); použití jako biocid, k činění kůže a při zpracování rentgenových snímků;
5. 2-methyl-1-(4-methyl thiophenyl)-2-morpho linopropan-1-one (EC 400-600-6, CAS 71868-10-5): látka toxická pro reprodukci; použití jako fotoiniciátor do UV-vytvrzovaných nátěrů, inkoustů a lepidel;
6. 2-benzyl-2-dimethyl amino-4'-morpholino butyrophenone (EC 404-360-3, CAS 119313-12-1): látka toxická pro reprodukci; použití jako fotoiniciátor do UV-vytvrzovaných nátěrů, inkoustů a lepidel;
7. Diisohexyl phthalate (EC 276-090-2, CAS 71850-09-4): látka toxická pro reprodukci; nemá registraci podle nařízení REACH
8. Orthoboric acid, sodium salt (EC 237-560-2, CAS 13840-56-7): látka toxická pro reprodukci; nemá registraci podle nařízení REACH, může být použita jako rozpouštědlo a inhibitor koroze.

ECHA očekává komentáře a další informace k použití 8 výše uvedených látek, k případným výjimkám z požadavku autorizace a k návrhu přechodných opatření.
Evropská komise navíc požaduje informace o možných socioekonomických důsledcích zařazení látek do přílohy XIV nařízení REACH. Tyto informace budou předány přímo Komisi a nebudou vzaty do úvahy ECHA v jejím konečném 11. doporučení, které ECHA předloží Evropské komisi na jaře 2023.

Pokud je látka zahrnuta do seznamu látek podléhajících povolení, může být uvedena na trh nebo používána po stanoveném datu pouze, je-li pro konkrétní použití uděleno povolení.

Další informace:

Konzultace k 11. doporučení pro zařazení na seznam látek podléhajících povolení

Povolování

Zdroj: MPO

Dne 1.2.2022 byly zveřejněny formuláře pro roční hlášení v agendě odpady (F_ODP_PROD, F_ODP_PROD_AV a F_ODP_PROD_EL), hlášení lze zasílat i ze systémů 3. stran a datovou schránkou. Nadále trvá nedostupnost formulářů ročních zpráv (F_ODPRZ_EL, F_ODPRZ_BAT, F_ODPRZ_PNEU) za ohlašovací rok 2021, jejich zveřejnění je plánováno v polovině února. Od 20.1.2022 není dostupný ani formulář F_OBL_RV, více viz aktualita. Tento formulář nebude zveřejněn do ohlašovacího termínu 15.2.2022.

Česko dostalo peníze, které se Polsko zavázalo zaplatit v rámci řešení vlivu těžby v hnědouhelném dole Turów. Země se dohodly na náhradě 45 milionů eur. Smlouva, která má být v příštích dnech zveřejněna v registru mezinárodních smluv, Polsko zavazuje, aby dostavělo podzemní stěnu, která by bránila odtoku podzemních vod z českého území. Ta je ale předmětem sporů. „Stěna nemá požadovaný efekt,“ říká právnička Petra Urbanová z organizace Frank Bold. Více ZDE

Geolog: Nelze odhadnout, kdy se projeví účinek stěny proti vlivu dolu Turów

Podzemní stěna proti odtoku vody může zmírnit dopady provozu polského hnědouhelného dolu Turów na české území. Zda bude dostatečná, se ukáže až příští rok. ČTK to dnes na dotaz napsal ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. Uvedl, že nyní nelze spolehlivě odhadnout ani rychlost možných pozitivních dopadů stěny. Kompenzace, kterou už Česká republika od Polska dostala, by podle něj měly být rychle využity k zajištění přívodu vody do míst zasažených vlivem dolu. Více ZDE

Cena emisních povolenek v Evropské unii uzavřela v pátek obchodování na rekordních více než 96 eurech (zhruba 2300 Kč) za tunu. Analytici předpokládají, že cena povolenek v brzké době překročí symbolickou hranici 100 eur, uvedla agentura Reuters.

Cena povolenek se od začátku loňského roku zvýšila už o více než 200 procent. K jejímu růstu přispělo zdražování plynu, kvůli kterému je pro elektrárenské společnosti ekonomičtější využívat uhlí. Produkce elektřiny z uhlí vytváří dvojnásobné množství emisí oxidu uhličitého než produkce z plynu, takže vyžaduje více emisních povolenek.

Dnešní obchodování cena zakončila na 96,43 eura. To představuje nejvyšší závěrečnou cenu od spuštění systému obchodování s povolenkami v roce 2005. V průběhu dne se cena vyšplhala až na 97,50 eura. "Magické trojciferné číslo, 100 eur za tunu, bude příštím cílem," uvedli analytici ze společnosti Refinitiv.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Pilotní projekt sběru biologicky rozložitelného odpadu v pardubické sídlištní zástavbě má za sebou první rok. Zatímco část obyvatel bytových domů městského obvodu Pardubice III možnost třídit zelený odpad uvítala, stále je dost těch, kteří jejich snahu o ekologické chování, maří.

Proto budou od března kontejnery na bioodpad opatřeny zámkem, od něhož budou mít klíč pouze ti, kteří mají o třídění opravdu zájem.

„Během pilotního projektu se potvrdilo, že řada lidí ze sídlišť má o třídění bioodpadu zájem. Za prvních 12 měsíců se z pěti lokalit na sídlišti Dubina svezlo více než 27 tun bioodpadu. Bohužel ani rok nestačil na to, aby někteří spoluobčané vzali vážně naši výzvu a do hnědých kontejnerů nevhazovali komunální, ani jiný odpad, aby neznehodnocovali snahu všech ostatních. Obsah takto kontaminovaného kontejneru už nemůže být v kompostárně zpracován a je uložen jako komunální odpad na skládku,“ vysvětlil náměstek primátora zodpovědný za péči o životní prostředí Jan Nadrchal.

Město se ale nechce vzdát myšlenky umožnit i lidem z bytových domů třídění zeleného odpadu. Řešením by mohl být systém, kdy hnědé kontejnery na biologický odpad budou uzamčeny a klíče dostanou pouze ti, kteří chtějí přispět k ochraně životního prostředí. Uzamčené popelnice se objeví již v březnu na všech pěti stanovištích v městském obvodě III (v ulicích Dašická u č.p. 1767, Erno Košťála u č.p. 973, Bartoňova u č.p. 849, za č.p. 851 – 852 v ulici Luďka Matury a na Dubovém návrší u č.p. 748). Klíče k nim si budou moci obyvatelé této části Pardubic vyzvednout již v únoru na úřadu MO III na Dubině, nebo na Odboru životního prostředí pardubického magistrátu ve Štrossově ulici.

„Projekt třídění biologicky rozložitelného odpadu má velký význam pro naše životní prostředí. Ve formě kompostu vracíme do přírody důležité složky půdy a v neposlední řadě omezíme množství komunálního odpadu, který pak plní skládky. Doufáme, že uzamykáním nádob na sběr této významné komodity se nám podaří uchránit iniciativu těch, kterým není budoucnost planety lhostejná, před nezodpovědným přístupem jiných,“ dodal náměstek.

V Pardubicích mohou již 15 let ukládat odděleně biologicky rozložitelný odpad obyvatelé rodinných domů. V současné době je do projektu zapojeno zhruba 4 160 nemovitostí, včetně základních i mateřských škol. Po této možnosti ale stále častěji volají i obyvatelé bytových domů. Bioodpad tvoří až třetinu směsného komunálního odpadu, kterého Pardubice ročně vyprodukují zhruba 13 500 tun.

Ke kompostování, tedy oddělenému sběru bioodpadu, se hodí například listí, plevel či tráva ze zahrádek, z domácností pak odřezky a slupky od ovoce a zeleniny, skořápky ořechů a vajec, sedliny kávy či čaje, řezané květiny (bez drátků a stuh) i pokojové květiny či hlína z květináčů. Mezi zelený odpad rozhodně nepatří plasty, sklo, papír a podobně, ale ani zbytky jídel či odpad živočišného původu. Domácnosti, kterých se separace této složky odpadu může v tuto chvíli týkat, dostanou v nejbližších dnech, formou letáků či prostřednictvím zpravodaje své malé radnice, informace o tom, kdy a kde si mohou klíče ke kontejnerům bezplatně vyzvednout i jaký odpad mohou třídit. Podrobnosti najdou také na webových stránkách Služeb města Pardubic, které svoz a likvidaci odpadů ve městě zajišťují.

Ministerstvo životního prostředí stanovilo termín veřejného projednávání o obnovení provozu spalovny průmyslových odpadů v Rybitví u Pardubic. Datum je 8. února, podle resortu má být schůzka online. Pardubický magistrát s tím ale nesouhlasí. Radnice předpokládá, že veřejnost bude mít o toto téma opět velký zájem. Navrhovala tedy, aby bylo setkání v hokejové aréně, aby se ho mohlo zúčastnit co nejvíc lidí. Jenže ministerstvo tento nápad nevyslyšelo a zvolilo online formu. Tam se sice také může přihlásit kdokoliv, ale podle magistrátu to zkrátka není dobré řešení.

Veřejné online projednání je naplánováno prostřednictvím služby Webex na úterý 8. února od 15 hodin, s možností připojit se již ve 14 hodin kvůli zkušebnímu připojení či vyřešení případných technických problémů. Zájemci se k přenosu mohou připojit přímo ve webovém prohlížeči prostřednictvím odkazu https://bit.ly/webex_projednání_spalovna, v některých případech se po otevření odkazu stáhne Webex aplikace, kterou si uživatel naistaluje a poté se připojí, nebo pokračuje ve sledování online přenosu prostřednictvím prohlížeče. Podmínkou pro sledování vysílání je vyplnění jména, příjmení a e-mailové adresy. Pozvánku k projednání veřejnost nalezne v Informačním systému EIA (www.mzp.cz/eia) pod kódem záměru MZP493, odkud je možné uvedený odkaz také zkopírovat.

Kvůli pandemii covidu-19 zavalily svět hory zdravotnického odpadu vzhledem k obrovské globální spotřebě ochranných pomůcek, ale také kvůli očkování a masovému využívání jednorázových testů. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve zveřejněné zprávě uvedla, že jen z vyočkovaných osmi miliard dávek vakcín vzniklo 144 000 tun odpadu ve formě použitých stříkaček a jehel. Více ZDE

Dokument ke stažení:

Global analysis of health care waste in the context of COVID-19

Tonnes of COVID-19 health care waste expose urgent need to improve waste management systems

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k hodnocení nového legislativního rámce pro průmyslové výrobky. Nový legislativní rámec pro průmyslové výrobky v EU se snaží zdokonalit vnitřní trh se zbožím zlepšením dozoru nad trhem a zvýšením kvality při posuzování shody. S ohledem na nové technologie je třeba posoudit, zda je tento rámec i nadále vhodný pro daný účel v digitálním a oběhovém hospodářství. Hodnocení se zaměří na: aktualizaci a modernizaci softwaru a hardwaru, renovace a opravy a posuzování shody a akreditaci.

Dokument ke stažení:

EU 25_22 EK Legislativní rámec pro průmyslové výrobky

Evropská komise dnes schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na něž mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států a Rakousko komisi hrozí žalobou.

Konečná podoba taxonomie se proti původnímu návrhu z přelomu roku dočkala několika změn. Komise například odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny. Už v současnosti se však budou muset vejít do maximálních povolených hodnot produkce oxidu uhličitého. U jádra se zásadní podmínky nezměnily, státy tedy budou muset mimo jiné mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050. Zelený status budou mít pouze ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045. Každé tři roky přitom bude moci komise na základě nových vědeckých poznatků pravidla přehodnotit a navrhnout změnu podmínek.

"Posílení soukromých investic v přechodu k čistým energiím je klíčem pro dosažení našich klimatických cílů. Proto přicházíme se striktními pravidly, která pomohou získat finance pro podporu tohoto přechodu od zdrojů jako je uhlí způsobujících větší škody," řekla dnes eurokomisařka pro finanční služby Mairead McGuinnessová, podle níž se v EU zhruba 15 procent energie stále vyrábí z uhlí, což chce Brusel co nejrychleji změnit.

Komise zdůrazňuje, že pravidla mají být pouze návodem pro investory, kteří budou chtít své peníze vložit do udržitelných projektů. Nijak však nijak neomezují členské státy v tom, jaký energetický mix si zvolí, mají pouze urychlit přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a dosažení klimatické neutrality do poloviny století.

"Taxonomie přinese předvídatelnost pro trh a v dlouhodobějším měřítku také levnější energii vyrobenou v Evropě. A tak pomůže nezávislosti Evropy na geopolitické mocenské hře," uvedla místopředsedkyně komise Věra Jourová s odkazem na současnou energetickou závislost řady unijních zemí na Rusku. Výsledná podoba pravidel je podle ní "zdravý evropský kompromis a dobrá dohoda pro Česko".

Státy a Evropský parlament přenesly na komisi mandát ke schválení taxonomie, proto do její podoby po dnešku již nemohou zasahovat. Mají ale možnost ji odmítnout jako celek. Muselo by se však pro to nejdéle do půl roku vyslovit alespoň 20 z 27 členských zemí či většina europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné, ačkoli evropští zákonodárci z řad zelených již začali pro zamítnutí pravidel hledat spojence. Stejně jako další kritici poukazují na fakt, že jádro ani plyn podle nich nejsou udržitelnými zdroji.

"Stále je šance to zastavit," prohlásil německý zelený europoslanec Michael Bloss, k jehož frakci se dnes s kritikou konečné podoby návrhu přidala druhá početně nejsilnější skupina socialistů. Naopak nejsilnější lidovci taxonomii ocenili a nehodlají hlasovat proti ní.

Rakousko zažaluje EK kvůli rozhodnutí zařadit jádro a plyn mezi čisté zdroje

Rakousko v příštích týdnech podá žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie proti dnešnímu rozhodnutí Evropské komise, které dočasně zařadilo jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Uvedla to dnes rakouská ministryně pro klima, životní prostředí a energetiku Leonore Gewesslerová. K Rakousku se připojí také Lucembursko, informovala agentura APA. Vídeň právní kroky předem avizovala.

Podle Gewesslerové musí Rakousko s žalobou formálně počkat do chvíle, než norma začne platit. "V nadcházejících týdnech připravíme právní podklady, a pokud tato taxonomie vstoupí v platnost, zahájíme řízení před Soudním dvorem EU," řekla citovala agentura AFP ministryni, která možnost právních kroků ohlásila prakticky ihned po zveřejnění návrhu Evropské komise na přelomu roku.

Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přimět soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje i skupina dalších států, Rakousko ovšem vystupuje nejaktivněji.

"Ministryně životního prostředí Gewesslerová má mou plnou podporu při zkoumání právních kroků," uvedl na twitteru ještě před oznámením žaloby kancléř Karl Nehammer. Podle něj bude Rakousko nadále sázet na rozvoj obnovitelných zdrojů. "Energie z jádra není zelená ani udržitelná," dodal.

Další informace:

EU Taxonomy: Commission presents Complementary Climate Delegated Act to accelerate decarbonisation

Na základě zpětné vazby se MŽP rozhodlo přidat další informace k objemu výroby a navázat tak na aktualitu z listopadu loňského roku. Jak již v ní bylo uvedeno, jedná se o povinný údaj, bez kterého nebude možné řádně splnit ohlašovací povinnost. Tato povinnost vychází přímo z evropského požadavku na uvádění objemu výroby. Bohužel na evropské úrovni se předložení finálního návrhu zásadním způsobem opozdilo, a tudíž povinnost na národní úrovni předchází povinnost na evropské úrovni. Lze doplnit, že finální návrh byl schválen až ke konci roku 2021.

Zásadním rozdílem mezi evropskými požadavky a požadavky v IRZ je ten, že v rámci IRZ není striktní omezení výběru typu objemu výroby, jako tomu bude na evropské úrovni - tj. pokud je provozována určitá činnost, je nutné zadat objem výroby v přesně stanoveném formátu. V tomto směru je tuzemská právní úprava benevolentní a lze zvolit jakýkoliv typ vhodného objemu výroby. Avšak doporučujeme Vám primárně se i tak řídit evropskými požadavky na zadávání, aby následný přechod byl v tomto směru co nejhladší a aby bylo možné již vzájemně porovnat údaje zadané před i po aplikací evropské právní úpravy.

Aby bylo možné postupovat výše uvedeným způsobem, přikládáme Vám schválený návrh prováděcího rozhodnutí. Návrh je sice v anglickém jazyce, ale pro jeho případný překlad zcela postačí využít služeb on-line překladačů, které jsou k dispozici zdarma (např. DeepL překladač nebo překladač od Google). Česká verze bude následně k dispozici v databázi práva Evropské unie - EUR-Lex.

Město Havlíčkův Brod začne řešit, zda se mu vyplatí zřídit vlastní kompostárnu. Tento požadavek zazněl na podzimním veřejném fóru a získal si mezi lidmi poměrně významnou podporu. Vedení města o kompostárně dosud neuvažovalo, proto ho požadavek veřejnosti překvapil. Více ZDE