Cílem hlavního města, Pražských služeb a skupiny ORLEN Unipetrol je maximálně využít sebrané odpadní plasty pro recyklaci a produkci nových plastů. Vedle toho se bude plánovaná spolupráce týkat sběru použitých kuchyňských olejů, ze kterých by měla vzniknout v závodech společnosti Orlen Unipetrol biopaliva.

Pražské služby mají od září novou třídící linku na směsné plasty, kde se dotřiďuje obsah žlutých kontejnerů. Spolupráce se společností Orlen Unipetrol nabídne zpracování a využití pro zbytkový plastový odpad z této linky. Odhadované roční množství takovéto suroviny, kterou lze využít zatím jen jako surovinu pro průmyslové palivo nebo spálit ve spalovně, je pět až sedm tisíc tun.

„V třídicí lince budeme třídit zejména plastový odpad na jednotlivé druhy s cílem získat hodnotný materiál k dalšímu využití. Spolupráce s firmou Orlen Unipetrol pak přinese smysluplné využití i pro nevyužitelnou část plastového odpadu – tzv. výmětu, který by jinak putoval do spalovny nebo byl použit jako vstupní materiál pro výrobu tuhého alternativního paliva – TAP do průmyslových provozů,“ říká náměstkyně primátora pro životní prostředí Jana Plamínková.

Předpokladem pro úspěch těchto aktivit je správné třídění odpadu všemi obyvateli města. Město proto svým občanům nabízí rozsáhlé možnosti pro třídění různých složek odpadu včetně kuchyňských olejů již nyní, a své služby bude i nadále zlepšovat.

Spolupráce se společností Orlen Unipetrol je v souladu s cíli strategie Cirkulární Praha 2030 schválené hlavním městem letos v lednu a podporuje principy cirkulární ekonomiky, ke kterým hlavní město směřuje.  Memorandum nemá žádný dopad na rozpočet hlavního města, nedochází tím k založení žádné právnické osoby ani společnosti.

Skupina Orlen Unipetrol, která je jediným výrobcem pohonných hmot a největším producentem petrochemikálií v Česku, plánuje do roku 2030 vyrábět téměř 20 % petrochemické produkce plastů pomocí recyklace odpadních plastů. Jedním z klíčových projektů společnosti v oblasti snižování uhlíkové stopy je využití odpadů, jako náhrady primárních surovin pro petrochemickou výrobu a navázání spolupráce s dalšími subjekty, které se na proměně odpadu v novou surovinu chtějí podílet. Projekt nese název Waste to Chemicals (W2C) a jeho součástí je zprovoznění také velké pyrolýzní jednotky, která si ročně poradí až s 20 tisíci tunami plastů. Cílem memoranda je spolupracovat na tomto připravovaném projektu.

„V naší strategii udržitelného rozvoje do roku 2030 jsme se zavázali k plnění postupných cílů na cestě k plné uhlíkové neutralitě, které chceme dosáhnout do roku 2050. Rozvoj a provázání mechanické a chemické recyklace plastového a přírodního odpadu a zejména sestavení uceleného, plně funkčního řetězce, ve kterém by efektivně spolupracovali municipality, distributoři odpadu a jeho finální zpracovatelé, jsou jedněmi z klíčových aktivit pro dosažení stanovených cílů,“ řekl Tomáš Herink, člen představenstva skupiny ORLEN Unipetrol zodpovědný za výrobu, výzkum a vývoj.

Češi třídí odpad svědomitě. Chtějí totiž chránit přírodu a žijí v domnění, že vytříděný odpad většinou putuje k recyklaci. V případě nápojových kartonů, ve kterých denně kupujeme mléko nebo džus, to ale není pravda. Drtivá většina těchto obalů u nás putuje do spaloven nebo na skládky, a to přes to, že je lidé poctivě vhodí do tříděného odpadu. Čtyři z pěti Čechů s tím nesouhlasí a chtějí, aby se nápojové kartony recyklovaly více. Existuje přitom jednoduchá cesta, jak to změnit.

Podle průzkumu společnosti Tetra Pak¹  je jednoznačnou motivací lidí pro třídění odpadu snaha chránit životní prostředí a také vědomí toho, že to je správné. Celé čtyři pětiny Čechů (81 procent) deklarují, že doma třídí nápojové kartony. Většina (54 procent) přitom žije v domnění, že se obaly od mléka nebo džusu u nás recyklují.

Realita je ovšem jiná. Podle nejnovějších dat se v Česku recykluje jen necelá čtvrtina této cenné suroviny. Zbytek míří do spaloven, nebo v horším případě na skládku. S tím Češi nesouhlasí. Víc než čtyři pětiny lidí (82 procent) chtějí, aby se nápojových kartonů recyklovalo víc, v ideálním případě téměř všechny. K tomu ale je potřeba změna zákona.

Recyklační cíle: cesta, jak se dostat na úroveň západní Evropy

Nápojové kartony jsou plně recyklovatelné a v Evropě se v průměru recykluje už každý druhý obal. Na úplné špičce jsou země jako Belgie, Německo nebo Rakousko. Jak toho docílily? Zavedly specifický cíl pro recyklaci nápojových kartonů. Jinými slovy: sledují, kolik nápojových kartonů se třídí a recykluje, a snaží se tento podíl zvyšovat. Naproti tomu v České republice nápojové kartony legislativně de facto neexistují a není u nás ani zákonná povinnost je recyklovat. Proto je v Česku míra recyklace tak nízká.

„České zákony vnímají nápojové kartony jako papír, plast a hliník. Skrze tyto komodity pak výrobci plní i své povinnosti. Pokud uvedou na trh nápojový karton, můžou splnit svoji legislativní povinnost zpětného odběru například sběrem papírové krabice, plastového pytlíku a hliníkové folie od čokolády. To z pohledu cirkulární ekonomiky nedává smysl, a proto aktuálně s Ministerstvem životního prostředí diskutujeme o změně, která by národní cíl na recyklaci nápojových kartonů zakotvila do zákona,“ říká Štěpán Ledvina, expert na cirkulární ekonomiku ze společnosti Tetra Pak.

Nápojový karton jako ideální obal na mléko nebo džus

Nápojové kartony se skládají ze tří základních surovin a jsou kompletně recyklovatelné. Víc než tři čtvrtiny každého obalu jsou z vysoce kvalitního papíru, který je cennou surovinou k dalšímu zpracování v papírenském průmyslu. Zbytek tvoří polyethylen a některé nápojové kartony obsahují i tenkou hliníkovou vrstvu, díky které například trvanlivé mléko nemusí do lednice.

Bezmála polovina respondentů (48 procent) označila právě nápojové kartony jako preferovanou možnost obalu, ve kterém si kupují mléko anebo džus. Na druhém místě skončily skleněné lahve (28 procent) a za nimi PET lahve (8 procent).

„Z pohledu vlivu na životní prostředí je velkou výhodou nápojového kartonu nízká uhlíková stopa. Pokud vezmeme v úvahu celý životní cyklus, mají nápojové kartony vůbec nejnižší uhlíkovou stopu v porovnání s dalšími dostupnými napojovými obaly. Tu lze navíc ještě snížit tím, že se jich bude více recyklovat. K tomu jsou ale potřeba vedle snahy lidí o třídění odpadu i legislativní změny,“ upozorňuje Štěpán Ledvina, expert na cirkulární ekonomiku ze společnosti Tetra Pak.

Jedna koruna za zajištění recyklace? Stačí i méně

Češi se při nakupování snaží zohledňovat výrobky, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Při rozhodování v obchodě se ale řídi i podle své peněženky. Bezmála dvě třetiny respondentů (64 procent) deklarují, že se snaží kupovat výrobky šetrné k přírodě, ale jejich cena se nesmí od těch běžných příliš lišit.

Například víc než dvě třetiny Čechů (68 procent) by bylo ochotných připlatit si jednu korunu k ceně mléka nebo džusu, pokud by díky tomu měli jistotu, že obal bude určitě recyklován. Ve skutečnosti by ale stačilo mnohem méně.

„Z našich analýz vyplývá, že zavedení povinných recyklačních cílů pro nápojové kartony má jen minimální vliv na výslednou cenu výrobků na pultech obchodů. Konkrétně se jedná o změnu v řádech háleřů. Už takto malá částka dokáže zaručit to, že se významným způsobem zvýší recyklace těchto obalů a nápojové kartony nebudou končit ve spalovnách a na skládkách, ale vrátí se zpět na trh například ve formě recyklovaných papírových utěrek nebo výrobků z plastu a hliníku,“ uzavírá Štěpán Ledvina, expert na cirkulární ekonomiku ze společnosti Tetra Pak.

O společnosti Tetra Pak:

Tetra Pak je jedním ze světových lídrů v oblasti zpracování potravin a obalových řešení. Úzce spolupracujeme s našimi zákazníky a dodavateli a poskytujeme bezpečné, inovativní a ekologicky nezávadné produkty, které každý den splňují potřeby stovek milionů lidí ve více než 160 zemích. S více než 25 000 zaměstnanci po celém světě věříme v odpovědné vedoucí postavení v oboru a udržitelný přístup k podnikání.

Náš slib „CHRÁNÍME DOBRÉ™“ odráží náš závazek k tomu, aby byly potraviny všude bezpečné a dostupné.

Více informací o Tetra Pak naleznete na www.tetrapak.com nebo na sociálních sítích YouTube, Twitter, LinkedIn.

Zdroje:

[1] Průzkum provedl Datank metodou CASI na 1 050 respondentech z České republiky (březen 2022)

Jako kdyby ze silnic zmizelo 810 tisíc aut. O tolik je možné realisticky snížit emise oxidu uhličitého, pokud Evropská unie zavede společný cíl pro sběr obalů z nápojových kartonů. Vyplývá to z nejnovější studie, kterou pro evropské sdružení výrobců nápojových kartonů (ACE) zpracovala firma Roland Berger.

Češi patří v oblasti třídění odpadů mezi nejlepší v Evropě. U komodit jako papír nebo sklo se u nás díky tomu recykluje zhruba 9 0 procent materiálu, u plastu jsou to zhruba tři čtvrtiny. Recyklace nápojových kartonů, ve kterých každý den kupujeme mléko, mléčné výrobky nebo džusy, ale stále má potenciál výrazného zlepšení. Zpátky do výrobního řetězce se totiž vrací méně než čtvrtina obalů (24 procent v roce 2020¹).

Nová studie firmy Roland Berger² teď navíc ukázala, že bez zavedení povinného zákonného cíle pro sběr nápojových kartonů můžeme očekávat u této komodity jen velmi pozvolný nárůst počtu vytříděných obalů (44 procent v roce 2030³).

Pokud se ale Evropská unie shodne na plošném zavedení povinných cílů na sběr nápojových kartonů, může se míra třídění v Česku realisticky zvýšit až na 63 procent, v celé Evropské unii potom v průměru na 78 procent. To by znamenalo roční snížení emisí CO₂ o 990 tisíc tun napříč Evropskou unií. To je stejná změna, jako kdyby z evropských silnic zmizelo 810 tisíc aut.

„Dlouhodobým cílem výrobců nápojových kartonů je, aby se co největší část jejich obalů sbírala, recyklovala a materiál se opět využíval. Bez konkrétních legislativních cílů pro sběr a recyklaci ale bude velmi složité dosáhnout v blízké budoucnosti zásadních změn,“ řekla Annick Carpentier, generální ředitelka ACE.

Aby obaly nekončily na skládkách a ve spalovnách

Obaly z nápojových kartonů jsou plně recyklovatelné a v EU se jich recykluje už 51 procent (údaje z roku 20194). Nejlepších výsledků v tomto směru dosahují země, jako je Belgie nebo Německo. Zkušenosti z těchto zemí ukazují, že cesta k vysoké recyklaci nápojových kartonů vede přes legislativně zakotvené cíle pro sběr. Sdružení ACE prosazuje, aby evropské země včetně Česka stanovily ambiciózní sběrový cíl na 90 procent.

Nápojové kartony jsou klíčovou součástí evropského trhu s obalovými materiály. Přispívají k bezpečnosti potravin a odolnosti celého trhu tím, že poskytují obaly pro základní potraviny s dlouhou trvanlivostí. Například tři čtvrtiny všech obalů na mléčné výrobky v EU jsou vyrobené právě z nápojových kartonů.

Zároveň nápojové kartony patří k nejekologičtějším obalovým řešením, které jsou k dispozici. Z velké většiny jsou složeny z kvalitních papírových vláken, které jsou ceněnou komoditou v papírenském průmyslu. I další složky nápojového kartonu, tedy polyethylen a hliník, lze bez problémů recyklovat a o tyto druhotné suroviny je velký zájem. Pokud vezmeme v úvahu celý životní cyklus, mají nápojové kartony podle nezávislé studie LCA5 vůbec nejnižší uhlíkovou stopu v porovnání s dalšími dostupnými obaly.

V případě, že v některých zemích nebude sběr a recyklace nápojových kartonů fungovat dobře, se nabízí možnost zapojení obalů z nápojových kartonů do systémů zálohování (podobně jako se v současné době jedná např. o PET lahvích). Pokud bude EU systém zálohovaných obalů zavádět plošně, sdružení ACE prosazuje, aby zahrnoval také nápojové kartony.

Zvýšení sběru a recyklace nápojových kartonů by také mohla přinést digitalizace systému jejich zálohování pomocí unikátních kódů na každém balení. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že skenování těchto identifikátorů při vracení obalů výrazně zvyšuje flexibilitu celého systému a kvalitu vráceného materiálu. Digitální zálohování může být dobrovolné a fungovat jako doplněk k běžným automatům na vracení obalů.

Zdroje a odkazy:

[1] EKOKOM. (2020). Výroční shrnutí 2020. [online]. Dostupné z: https://ekokom.cz/vyrocni-shrnuti-2020/.

[2] THE ALLIANCE FOR BEVERAGE CARTONS AND THE ENVIRONMENT. Squareandcircular. [online]. Dostupné z: https://www.squareandcircular.eu/.

[3] ROLAND BERGER. (2022). Impact assessment study of an EU-wide collection for recycling target of beverage cartons. In: ACE. Únor 2022. Dostupné z: https://www.squareandcircular.eu/wp-content/uploads/2022/03/ACE-Impact-assessment-study-ofan-EU-wide-collection-for-recycling-target-ofbeverage-cartons-Roland-Berger.pdf.

[4] THE ALLIANCE FOR BEVERAGE CARTONS AND THE ENVIRONMENT. (2020). ACE announces increasedrecycling rate for beverage cartons. [online]. 5. 11.2020. Dostupné z: https://www.beveragecarton.eu/news/ace-announces-increased-recycling-rate-forbeverage-cartons/.

[5] CIRCULAR ANALYTICS. (2020). Supportingevidence – Environmental performance of beveragecartons. [online]. Prosinec 2020. Dostupné z: https://www.beveragecarton.eu/wp-content/uploads/2021/03/20-011-Circular-Analytics_ACEFull-report_2021-03-11.pdf.

Evropský parlament učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně standard USB-C. Návrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026. Víéce ZDE

Je možné odprodat zaměstnancům ve firmách nepotřebné dřevěné palety? To je otázka, která se obzvlášť v době energetické krize opakuje stále častěji. Zeptali jsme se proto odborníků na odpadové hospodářství a získali ryze legislativní výklad, vhled do běžné praxe, ale také stanovisko dozorčího orgánu. Blíže pak toto téma rozeberou experti v panelové diskusi Předcházení vzniku odpadů & vedlejší produkt & neodpad v rámci konference Povinnosti v podnikové ekologii, která proběhne 23. listopadu 2022 v Praze.

Na dotaz, zda se nepotřebné palety ve firmě mohou odprodat, popřípadě přenechat zaměstnancům, portálu ENVIprofi odpověděli:

• Ing. Petr Šulc, předseda svazu průmyslu druhotných surovin ČR

• Ing. Tomáš Lank, poradce pro podnikovou ekologii a moderátor konferencí pořádané portálem ENVIprofi

• Mgr. Vojtěch Pilnáček, odpadový expert ze společnosti CYRKL zdrojová platforma

• Ing. Martin Zemek, Ph.D., vedoucí oddělení odpadového hospodářství České inspekce životního prostředí

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) se rozhodla ze zdravotních důvodů rezignovat na vládní funkci. Jako jejího nástupce nominovalo širší vedení strany místopředsedu Petra Hladíka, o jehož kandidatuře se mluvilo už loni. O změně informoval po jednání lidovců předseda KDU-ČSL a vicepremiér Marian Jurečka. O nominaci už hovořil s premiérem Petrem Fialou (ODS). V úterý chce Jurečka telefonicky informovat prezidenta Miloše Zemana, přeje si, aby se s nominantem setkal. Uvedl, že by bylo možné výměnu zvládnout v příštím týdnu. Více ZDE

Evropská komise (EK) navrhla snížit na desetinu současnou hodnotu, která stanovuje maximální povolený výskyt azbestu na pracovištích. Opatření je součástí nového souboru iniciativ, který má za cíl přiblížit Evropskou unii budoucnosti bez azbestu a zlepšit ochranu obyvatel i životního prostředí před touto karcinogenní látkou. V EU je její používání už dlouho zakázané, stále se však vyskytuje ve starších stavbách a podle EK stojí za mnoha úmrtími. Víéce ZDE

Zveme vás na bezplatný workshop, jehož cílem je přiblížit téma cirkulárních veřejných i soukromých nákupů a způsobů, jak zvyšovat povědomí o tomto tématu ve vaší organizaci. Dopolední program nabídne přednášky o příkladech dobré praxe z veřejného a soukromého sektoru. Odpoledne bude program rozdělen do pracovních skupin na lektory a manažery tak, aby byla možná interaktivní formou výměna zkušeností a názorů. K lektorům se mohou přidat všichni ti, kteří se chtějí naučit předávat dál své zkušenosti i například svým kolegům. K manažerům zase ti, kdo se chtějí dozvědět se o uplatňování cirkularity do konkrétních nákupů. Workshop je zkrátka pro všechny, kdo mají o toto téma zájem. Více ZDE

Křišťálové moře, palmy a bílé pláže. Tak zná souostroví Maledivy většina turistů. I tak vzdálené místo ale dohání doba plastová. Starosta jednoho z tamních ostrovů požádal vědce, aby přímo na místě zmapovali rozsah katastrofálního znečištění. Obyvatele celého světa vyzval, aby přestali používat plastové výrobky na jedno použití. Více ZDE

Dne 25. října proběhne v Praze další ročník konference Předcházení vzniku odpadů, která opět přinese obrovskou dávku udržitelné inspirace. Hlavními tématy letošního ročníku bude kontext s mimořádnými událostmi z pohledu potravinového, materiálního a energetického hlediska. Chybět nebudou příklady správné praxe.

Cílem konference je inspirovat posluchače jak v předcházení, tak i opětovnému využití odpadů. Letošní ročník se podívá tematickým úhlem pohledu na problematiku v souvislosti s válkou na Ukrajině. Ta způsobila nevratné škody nejen na majetku, ale dotkla se nesmazatelně i mnoha lidských osudů a životů. Významná skupina uprchlíků nalezla azyl i v ČR a bylo nutné těmto lidem co nejrychleji pomoci se zajištěním základních potřeb, jako je ubytování, strava, ošacení i vybavení domácnosti.

Za Potravinovou banku Praha vystoupí v úvodním bloku Věra Doušová, která představí celý systém pomoci, jež nespočívá pouze v pomoci potravinové, ale i materiální a poradenské. Mimo zkušenosti s uprchlíky se podělí také o zkušenosti s potravinovou a materiálovou pomocí během pandemie covidu-19, kdy zajišťovali okamžitou distribuci ochranných a dezinfekčních prostředků po celé ČR.

Na vystoupení naváže Anna Strejcová ze společnosti Zachraň jídlo, z.s., která denně s kolegy bojuje s nadměrným plýtváním potravin. I přes řadu překážek a legislativních komplikací se jim podařilo téměř nemožné – nastartovat darování nespotřebovaných Hotových pokrmů z jídelen do charit v rámci pilotního projektu. A navíc chystají speciální aplikaci pro chytré mobilní telefony. V podnikových a školních jídelnách, cateringu a fast foodech by se díky usnadnění darování mohlo ušetřit až 3 780 tun těchto pokrmů ročně. Diakonie Broumov dlouhodobě a významně pomáhá svážet a distribuovat textil potřebným. Tento typ pomoci v jakékoliv krizi se stává nenahraditelným, zejména když se jedná o komplexní materiální pomoc, jako je poskytování použitých oděvů, čisticích prostředků a dalšího materiálu. O tom, jak efektivně postupovat, i o výzkumných aktivitách směřujících k využití použitého textilu pro výrobu protipovodňových bariér pohovoří Pavel Hendrichovský.

Nejen pro uprchlíky, ale také pro řadu domácností se může stát základní vybavení domácnosti jednoduše nedostupným. Právě na tuto skupinu cílí Nábytková banka Praha, která má za sebou necelé 2 roky fungování. Kolik kusů bytového vybavení našlo nové majitele, jací jsou klienti a jak se připravují na současné nové výzvy? Na tyto otázky odpoví ve své přednášce Tomáš Valenta. Bioodpady, cesta k energetické soběstačnosti

Válka na Ukrajině nám jasně ukazuje, jak je důležitá energetická soběstačnost. Například bioodpady stále tvoří cca 40 procent směsného komunálního odpadu, a představují tak významný a potencionální díl energetického mixu. Aktuální situace tak představuje příležitost pro inovativní a již v praxi ověřené technologie, jak o jsou bioplynové stanice, které dokáží zpracovat bioodpad a přeměnit ho na biomethan.

Do problematiky bioodpadů uvede účastníky Tomáš Aulický ze společnosti JRK Česká republika s.r.o., která se problematice dlouhodobě věnuje a podělí se mj. o zkušenosti se systémy třídění kuchyňského odpadu u nás a v zahraničí. Právě povinnost sběru kuchyňského odpadu nás čeká v následujících letech, a jedná se tak o velmi aktuální a diskutované téma.

To, že v ČR mohou vznikat nové a úspěšné projekty, dokazuje projekt „tridimgastro.cz“. Projekt na třídění gastroodpadu oslavil nedávno svůj první rok fungování a díky němu se podařilo z kuchyňského odpadu vyrobit nezanedbatelné množství bioplynu, který představuje plnohodnotnou a udržitelnou náhradu fosilního zemního plynu. O zkušenostech, potenciálu a o spolupráci s obcemi, městy a firmami pohovoří Ondřej Černý ze společnosti Energy financial group a.s.

Pokud nechceme nadále prohlubovat změny klimatu, pak musíme mj. začít lépe hospodařit s půdou. Jedním z klíčových prvků je návrat organické složky a živin zpět do půdy skrze kompostování. Bohužel i přes nesporné výhody se v praxi kompostování nedaří tak, jak by bylo potřeba. O současné situaci v zemědělství a o tom, v čem spočívají současné bariéry vyšší míry využití kompostu, pohovoří za Kompostářskou asociaci Jiří Jalovecký.

Konference chce ukázat, že k omezení vzniku odpadů může přispět každý z nás. Navazující přednáška Davida Berana z neziskové společnosti Ekodomov se zaměří na domácí vermikompostování a komunitní kompostování.

S investicemi do moderního odpadového hospodářství souvisí i finanční náklady. Celou sekci uzavře Jaromír Manhart ze SFŽP, který představí, jaké dotační možnosti přináší Operační program Životní prostředí v období 2021–2027 v oblasti Efektivnějšího využívání zdrojů, přechodu k oběhovému hospodářství.

Cirkularita v průmyslu

S prevencí, opětovným použitím a přechodem na cirkulární ekonomiku je úzce spojený trend zálohování. Slovensko na začátku tohoto ledna zavedlo zálohování plastových lahví a plechovek a u nás se zatím vedou diskuse, zda podobný systém zavést. Nápojový průmysl si dobře uvědomuje nutnost přechodu z lineárního modelu na cirkulární a je to právě on, kdo se o zálohování nejvíce zasazuje. Je to především tím, že obalové materiály, které využívají (sklo, hliník, PET), plně vyhovují principům cirkulární ekonomiky a jejich opětovné využití se přímo nabízí. O současné situaci i o zkušenostech ze zahraničí bude hovořit Andrea Brožová ze společnosti Mattoni 1873 a.s.

S přechodem na cirkulární hospodářství úzce souvisí tzv. rozšířená zodpovědnost výrobců, při níž je výrobce odpovědný za svůj výrobek v rámci celého životního cyklu. O efektivitě systému rozšířené zodpovědnosti výrobců a přesahu z Evropské unie bude hovořit Radim Filák z kolektivního systému ELT Management Company Czech Republic s.r.o., který se zaměřuje na zpětný odběr pneumatik. V rámci své přednášky se pan Filák zaměří na nové povinnosti vyplývající z legislativy, e-free riding, evropskou legislativu, přeshraniční přepravu odpadu a na nové způsoby zpracování.

V rámci konference nebude chybět přednáška největšího zástupce průmyslu, který tvoří největší podíl HDP v Česku. Jana Turková ze společnosti ŠKODA AUTO a.s. představí podnikovou strategii Green Future, jejíž významnou součástí je minimalizace předcházení vzniku odpadů.

Startupům inspirace nechybí

Konference se tradičně zaměřují na příklady správné praxe a vznikající nové projekty. Plýtvání se rozhodli říci NE například ve startupech Art re use, reKáva nebo Atelier Paletky. Jan Vincenec z Art re use usiluje o vytvoření hlavního komunikačního bodu v recyklaci, distribuci a transformaci nevyužívaného galerijního a výtvarného materiálu na znovu užitečný materiál. Svůj startup založil, když viděl, kolik věcí leží nevyužito a ladem poté, co doslouží pro umělecké, divadelní nebo filmové účely. Autora nápadu vdechnout všem těmto věcem druhý život zaskočila nabídka i poptávka v tomto segmentu a dnes jeho služeb využívá nejen galerijní prostředí, ale portfolio se rozšířilo právě i o filmové produkce, divadelní scénu i komerční subjekty.

Janě Šrámkové se zase nelíbilo, kolik kávové sedliny denně vzniká a jak se s tímto odpadem nakládá, a proto založila startup reKáva. Ten nabízí odpadovou službu pro kavárny, firmy, ale i další instituce spočívající ve svozu kávové sedliny pomocí elektrického cargo kola. Kávová sedlina pak nachází uplatnění například v komunitních zahradách v podobě substrátu sloužícího pro pěstování hlívy ústřičné.

Lubomír Krupa se za účelem ochrany stromů rozhodl přijít s nápadem, který pro výrobu nábytku nebo rovnou celého interiéru nepoužívá primárních surovin, ale materiálů, které by jinak skončily na skládce nebo ve spalovně – palet, což vedlo ke vzniku startupu Atelier Paletky. Pro svou tvorbu používají palety z netradičních dřevin (mahagon, malajský dub, teak apod.), které do ČR přijely z celého světa a jejichž užitná hodnota by skončila. Nepracují tedy z nejrozšířenějšími europaletami, které mají užitný cyklus dobře promyšlený.

Podrobný program a přihláška jsou k dispozici na: www.predchazeniodpadu.cz

O KONFERENCI

Konference Předcházení vzniku odpadů 2022 se uskuteční 25. října 2022 v Praze v jedinečných vzdělávacích prostorech, jejichž provoz koresponduje s požadavky na trvale udržitelný rozvoj, v T-Mobile Magenta Experience Center (T-Mobile Magenta Experience Center, Obchodní centrum Arkády Pankrác, Na Pankráci 86, 140 00 Praha 4 – Nusle). Akci bude moderovat Vladimír Kořen – publicista, moderátor a bývalý starosta města Říčan.

Hlavním partnerem je společnost ASEKOL a.s. a dále akci podporují: ELT Management Company Czech Republic s.r.o., Energy financial group a.s., INISOFT s.r.o., JRK Česká republika s.r.o., Kovohutě Příbram nástupnická a.s., Mattoni 1873 a.s., T-Mobile Czech Republic a.s., T-Mobile Magenta Experience Center a WASTen, z.s. Konferenci pořádá České ekologické manažerské centrum, z.s. (CEMC).

Obce s rozšířenou působností mohou až do konce tohoto roku čerpat dotaci na odstranění nelegálních skládek. Státní fond životního prostředí ČR znovu otevřel příjem žádostí ve výzvě 11/2021. Obce získají až půl milionu korun.

Prostředky z Národního programu Životní prostředí pomohou radnicím s financováním odvozu a úklidu nezákonně soustředěného odpadu a jeho likvidací. Z veřejných prostranství včetně lesních porostů tak mohou zmizet hromady odpadků, starého oblečení, nábytku či pneumatik. Použít je obce naopak nemohou na nelegální skládky tvořené stavebním a demoličním odpadem nebo kontaminovanou zeminou.

Dotace obcím uhradí až 80 % celkových výdajů, minimálně 50 tisíc, maximálně pak půl milionu na jeden projekt. Dotační výzva je otevřena do 31. prosince 2022, nejpozději však do vyčerpání alokace.

Dokumenty k výzvě ZDE.

Více dřeva, ale také konopí, sláma a jiné trávy, nebo i vlákna hub můžou patřit ke stavebním materiálům budoucnosti. Nové použitelné stavební materiály by měly přispět k udržitelnosti staveb a uhlíkově neutrálním budovám, což je považováno za hlavní trendy ovlivňující architekturu. Vyplývá to z průzkumu mezi architekty a urbanisty ve 12 zemích světa včetně České republiky. Provedla ho rakouská společnost PlanRadar, která se zaměřuje na digitalizaci procesů u stavebních a realitních projektů. Více ZDE

Začátkem října nabývá účinnosti zákon, který zakazuje výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Maximální pokuta za porušení zákona bude pět milionů korun. Změny se měly do českého práva dostat už v červenci 2021, ale návrh předložený předchozí vládou bývalá Sněmovna nestihla projednat do konce volebního období. Více ZDE

Údaje NASA ukazují, že se klima planety v důsledku lidské činnosti výrazně mění. K příčinám této změny patří také těžba a využívání materiálů, které se za posledních 50 let téměř zečtyřnásobilo, a následný vznik odpadu. Zásadní složkou je také 50 milionů tun elektronického odpadu, který se každoročně vyprodukuje na celém světě a z něhož 80 % končí na skládkách. Takhle zkrátka nemůžeme pokračovat. Je třeba rychle jednat a vlády na celém světě zavádějí opatření, především v Evropě. V roce 2020 přijala Evropská komise nový akční plán pro oběhové hospodářství (CEAP). Jedná se o jeden z hlavních stavebních kamenů Zelené dohody pro Evropu, nového evropského programu pro udržitelný růst, v jehož rámci se má kontinent stát do roku 2050 uhlíkově neutrálním. V době jeho vyhlášení se však vracelo zpět do ekonomiky pouze 12 % druhotných surovin a zdrojů. Je zřejmé, že je třeba vyvinout obrovské úsilí, zejména pokud jde o elektroniku. Ve skutečnosti CEAP zahrnuje zvláštní iniciativu týkající se cirkulární elektroniky6. Ta bude tlačit výrobce k delší životnosti výrobků a poskytne spotřebitelům právo na opravu a na aktualizaci zastaralého softwaru. Více ZDE

Účelem metodického pokynu je reagovat na aktuální geopolitickou situaci, která může v topných sezónách 2022/2023 a 2023/2024 vést k problémům v zajištění dodávek energií. Ministerstvo životního prostředí v této souvislosti identifikovalo některé skupiny zdrojů, které mohou být využity k řešení potenciální krizové situace. Přesné definování okruhu těchto zdrojů a stanovení závazných podmínek pro provoz těchto zdrojů po dobu mimořádných stavů je řešeno aktuální novelou vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, která byla vydána pod č. 265/2022 Sb. dne 1. září 2022. Nicméně nad rámec závazných podmínek pro provoz stanovených přímo legislativou je možné a žádoucí provést v některých relevantních případech rovněž další úpravy integrovaných povolení, které by dále napomohly efektivnímu řešení potenciální krizové situace. Týká se to zejména případů, kde je nutný individuální přístup k jednotlivým zařízením.

Dokument ke stažení:

• Mimořádné stavy (metodika)

Česká republika teprve jako druhý členský stát dosáhla schválení všech devíti programů politiky soudržnosti v novém programovém období 2021 – 2027. Završil se tak dlouhý a náročný proces příprav a vyjednávání vedený Národním orgánem pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj a všemi ministerstvy odpovědnými za jednotlivé programy. Dnešním schválením Operačního programu Spravedlivá transformace se Česku naplno otevírá příležitost dosáhnout v příštích letech na investice ve výši téměř 550 miliard korun.

Česká republika má již přes 20 let zkušenosti s čerpáním fondů EU a drží si přední příčky v žebříčku čerpání dotací v porovnání s ostatními členskými státy. Svědčí to o dobře nastaveném systému a silném nástroji, kterým politika soudržnosti je. Jejím prostřednictvím se podařilo účinně přispět k rozvoji mnoha regionů či zmírnit dopady nepředvídatelných událostí.

V současné době mohou žadatelé předkládat své projekty do více než 80 otevřených výzev ze šesti operačních programů. Do konce letošního roku plánují jednotlivé řídící orgány vyhlásit celkem 178 výzev o celkovém objemu více než 370 miliard korun.  Přehled všech vyhlášených či plánovaných výzev je pravidelně aktualizován na zastřešujících stránkách dotaceEU.cz.

​Pro seznámení s aktuálně startujícím programovým obdobím připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj publikaci Abeceda fondů EU.  Do konce roku rovněž probíhají pro potenciální žadatele semináře k projektovému a finančnímu řízení. Ty jsou organizovány regionálními Eurocentry a registrace je možná na www.dotaceEU.cz.
 

Operační programy pro období 2021-2027

• Program Doprava, řízený Ministerstvem dopravy

• Integrovaný regionální operační program, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj

• Program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu

• Program Jan Amos Komenský, řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy

• Program Životní prostředí, řízený Ministerstvem životního prostředí

• Program Spravedlivá transformace, řízený Ministerstvem životního prostředí

• Program Zaměstnanost+, řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí

• Program Technická pomoc, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj

• Program Rybářství, řízený Ministerstvem zemědělství