Více než polovina Čechů si nedokáže představit zálohu na nápojové obaly vyšší než 4 Kč, přičemž téměř dvě třetiny z nich vnímají 3 nebo 4 Kč jako dostatečně motivující pro to, aby obal po vypití nápoje vrátili zpátky do sběrného místa. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Iniciativy pro zálohování, který byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Na dobře zvolené výši zálohy záleží i proto, že pro téměř polovinu populace je důležitá celková cena nápoje včetně zálohy. Vysoká záloha by podle dotázaných mohla snížit jejich motivaci a ovlivnit tak jejich nákupní chování. Jako sběrné místo pro vracení zálohovaných PET lahví a plechovek Češi jednoznačně preferují obchody s potravinami.

Záloha, která motivuje, ale neodradí

Nastavení parametrů zálohového systému na PET lahve a plechovky musí být vstřícné především pro české spotřebitele. „Ze zahraniční zkušenosti víme, že pro dobře fungující systém je důležitá nejen možnost vracet zálohované obaly tam, kde je lidé nakoupili, ale také citlivé nastavení výše zálohy. Ta musí být dostatečně vysoká, aby motivovala k vracení nápojových obalů, ale ne až příliš vysoká, aby spotřebitele naopak neodradila od nákupu nápoje. Zajímalo nás, jak to vnímají čeští spotřebitelé. Jako rozumně vysokou určili Češi zálohu ve výši 3 nebo 4 Kč. Ta totiž vykazuje nejlepší poměr ochoty ji akceptovat při nákupu v kombinací s ochotou obal po použití vrátit,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahu Iniciativy pro zálohování.

Záloha do čtyř korun je běžná také ve většině jiných zálohujících zemích v Evropě. Nejnižší zálohu ve výši zhruba 1,65 Kč mají v Chorvatsku, 2,12 Kč Švédové, v závěsu jsou se zhruba 2,35 Kč pobaltské státy a Finsko.

Výše zálohy může být ošemetná také z pohledu celkové ceny nápoje. Může totiž v očích spotřebitele cenu nápoje výrazně navýšit. „Pro 48 % Čechů je při nákupu zásadní celková cena nápoje. Nastavení příliš vysoké zálohy by tak mohlo snížit jejich ochotu nápoj koupit. Na druhou stranu 40 % dotázaných si uvědomuje, že zálohu získá zpět a rozhodující roli pro ně hraje pouze cena nápoje,“ uvádí Kristýna Havligerová.

Vracet chci tam, kde nakupuji

Jasno mají Češi také v tom, kam chtějí nosit použité nápojové obaly. Výsledky potvrzují, že je chtějí vracet během svého běžného nákupu a nemají v plánu s použitými lahvemi či plechovkami nikam speciálně jezdit. Podle průzkumu jako ideální místo pro vracení zálohovaných PET lahví a plechovek považují respondenti obchody s potravinami. Více než osm z deseti Čechů chce vracet v supermarketech, tři čtvrtiny v hypermarketech a téměř 50 % v menších obchodech s potravinami. Přes 30 % respondentů by ocenilo také možnost obal vrátit v místních večerkách, které mají v blízkosti svého bydliště. Část spotřebitelů by chtěla mít možnost vrátit použitou lahev také na benzince. Sběrné dvory, obecné úřady a další typy sběrných míst pro Čechy nejsou atraktivní, a to dokonce ani v obcích do 1000 obyvatel, v nichž často vlastní obchod nemají a musí pro nákup jezdit jinam.

Češi zavedení systému záloh dlouhodobě podporují. Oceňují na něm především ochranu životního prostředí, snížení množství odpadu a jeho výskytu v přírodě či v ulicích, opakované využití suroviny a také finanční motivaci k ekologičtějšímu chování.

Průzkum byl proveden na reprezentativním vzorku 1100 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Na základě zpracování a interpretace družicových dat Landsat byla Laboratoří dálkového průzkumu CENIA vytvořena aplikace zobrazující mapu teplot povrchu odpovídající oblasti pokryté jednou scénou družicového snímku. Jedná se o území části středních, severních a východních Čech, kde je patrný vývoj teplot od jara až do léta s ohledem na vegetační fázi plodin na polích i jejich sklizeň. Aplikace předkládá i teplotní situaci uvnitř měst. Teplotní mapa je součástí webu Laboratoře na https://dpz.cenia.cz/teploty. Detailní vysvětlení k zobrazovaným informacím je uvedeno v rámci aplikace.

Dne 3. května Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) publikovala nový produkt, kterým je Evropský atlas životního prostředí a zdraví (European environment and health atlas). Atlas široké veřejnosti v interaktivní formě poskytne informace o kvalitě ovzduší v zájmové lokalitě, hluku, množství zeleně nebo kvalitě míst určených ke koupání. Atlas je rovněž navázán i na různorodé evropské cíle v oblasti životního prostředí. Samotný Atlas najdete ZDE.

Nařízení, které zavádí tři nové třídy nebezpečnosti pro klasifikaci, označování a balení látek a směsí vstoupilo v platnost 20. dubna 2023. ECHA zveřejnila informace o datech podání žádostí a souvisejících pokynech. Evropská komise aktualizovala nařízení o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP) o následující třídy nebezpečnosti:

• endokrinnní disruptory (ED) pro lidské zdraví nebo životní prostředí;
• perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT); vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB);
• perzistentní, mobilní a toxické (PMT); vysoce perzistentní a vysoce mobilní (vPvM).

Společnosti a orgány členských států mohou používat aktuální pokyny k identifikaci endokrinních disruptorů a posouzení PBT (perzistence, bioakumulace a toxicita) dokud nebudou aktualizovány Pokyny k uplatňování kritérií podle nařízení CLP. Předpokládá se, že budou připraveny v roce 2024.

Na jaře 2024 budou nové třídy nebezpečnosti zahrnuty do IT nástroje IUCLID a od této doby mohou společnosti sdělovat informace týkající se nových tříd nebezpečnosti v rámci svých oznámení do seznamu klasifikací a označení, registračních dokumentací a dokumentací pro výzkum a vývoj zaměřený na výrobky a postupy (PPORD), ale také v podáních podle nařízení o biocidech i v oznámeních toxikologickým střediskům.

Po uplynutí přechodných období bude povinnost uvádět, zda je látka klasifikovaná v některé z nových tříd nebezpečnosti.

Na internetových stránkách agentury ECHA jsou k dispozici informace o přechodných obdobích a datech, kdy se nařízení začne vztahovat na různé látky a směsi.

Další informace:

• Nové třídy nebezpečnosti 2023

Evropská komise:

• Udržitelné chemické látky: V platnost vstupují nová pravidla pro identifikaci endokrinních disruptorů a chemických látek s dlouhou životností
• Otázky a odpovědi: revize nařízení CLP
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/707

Poslední měsíce se nesou v duchu velkého napětí mezi obchodními řetězci, tuzemskými zemědělci a také zákazníky. Padají obvinění z toho, že zejména obchody zneužily své pozice a v loňském roce přespříliš navyšovaly ceny. Navíc se na řadě příkladů ukazuje, že nám sem stále nevozí prvotřídní kvalitu, kterou prodávají v západních zemích, ale jsou to spíše produkty druhé jakosti. To vše vedlo k tomu, že se tradičně pohodlní Češi konečně zvedli a ve velkém začali nakupovat v sousedních zemích, jako je Polsko nebo Německo. Zjistili totiž, že tamní supermarkety nejsou tak drahé a navíc je v nich často lepší zboží. V problémech se ale ocitli čeští zemědělci, kteří jsou z jedné strany tlačeny obchodními řetězci k tomu, aby prodávali co možná nejlevněji a na druhé straně jim klesají tržby, protože lidé vyrážejí nakupovat do zahraničí. Mnozí z nich pochopili, že sice mohou neustále žehrat, ale tím stejně nic nezmění. A tak se rozhodli jednat, což v konečném důsledku přináší ovoce i zákazníkům. Více ZDE

Dnes jsou již pračky v našich domácnostech nezbytnou samozřejmostí, kupujeme si dokonce zařízení co nejúspornější. Valí se na nás ale další omezení, které cílí na ochranu přírody, totiž pračky, které se dovedou vypořádat s mikroplasty. Revoluci zažehli ve Francii, kde budou od roku 2025 povinné nové pračky, které dovedou ze svých odpadních vod filtrovat nebezpečné mikroplasty. Málokdo totiž ví, že právě praní je jedním z hlavních zdrojů mikroplastů. Více ZDE
 

V Evropské unii každoročně „skončí životnost“ asi 30 tisícům lodí, což obnáší zhruba 230 tisíc tun kompozitního odpadu. Chybějící koncepce nakládání s tímto odpadem dosud vede k volbě nejsnazších řešení - skládkování a energetického využití, což je eufemismus pro spalování. Nyní sdružení Evropský lodní průmysl (EBI) zveřejnilo záměr ukončit dosavadní praxi a v roce 2030 chce mít zavedená jasná pravidla pro recyklaci vyřazených plavidel. Více ZDE

V České republice bylo za rok 2021 vytěženo cca 30 mil. m³ surového dříví a další 2 mil. m³ dovezeny ze zahraničí. Zpracováno z toho bylo však jen 15 mil. m³ a zbývající část byla převážně vyvezena do zahraničí. S odezníváním kůrovcové kalamity se těžba této klíčové suroviny od roku 2022 snižuje, přičemž zůstává mnoho výzev a nejistot do budoucích let včetně rizika jejího nedostatku. A nastává otázka: umíme dřevo efektivně a dlouhodobě využívat ve výrobcích s vyšší přidanou hodnotou, recyklovat a vracet do oběhu? Jaké výzvy a příležitosti čekají české dřevozpracující firmy i související odvětví v blízké budoucnosti a jakou roli může hrát cirkulární ekonomika? Dřevu a jeho rozličnému zpracování věnovaná studie INCIEN, která představuje přehledný výzkum, důležitá data i dobré příklady z praxe, vyjde už 22. května. Více ZDE

Zástupci českých a slovenských firem si převzali ceny Sustainability Star za nejlepší udržitelné projekty. Ocenění je doprovodným programem Czech & Slovak Sustainability Summitu, nové akce na podporu udržitelných postupů v České republice a na Slovensku. Vědecká rada složená ze špičkových akademiků v oblasti udržitelnosti vybrala z 36 nominací 12 nejlepších projektů.

Dvanáct úspěšně realizovaných udržitelných projektů získalo během slavnostního galavečera prvního ročníku Czech & Slovak Sustainability Summitu historicky první ocenění Sustainability Star neboli Hvězdy udržitelnosti za rok 2023. Projekty vybrala vědecká rada summitu, kterou tvoří dvanáct špičkových vědců zaměřených na udržitelnost v České republice a na Slovensku. Slavnostní vyhlášení se uskutečnilo 20. dubna 2023 v pražském kongresovém centru WPP Campus a programem hosty provedl oblíbený moderátor a dramaturg Čestmír Strakatý.

Organizátorem Sustainability Star a Czech & Slovak Sustainability Summitu je společnost ATOZ Group, přední pořadatel B2B akcí a vydavatel odborných časopisů na českém a slovenském trhu. Vedoucí partner ATOZ Group, Jeffrey Osterroth, vysvětlil důvody pro vznik ocenění: „Na zdejších trzích existuje množství úspěšných udržitelných projektů, které skutečně pomáhají životnímu prostředí nebo společnosti. Těmto projektům se ale nedostává patřičné publicity. Jsme přesvědčeni, že je důležité, aby se lidem a podnikům, které za nimi stojí, dostalo zaslouženého uznání a aby se jejich nápady mohly inspirovat i další firmy a manažeři pro udržitelný rozvoj.“

Jak vysvětluje Kateřina Osterrothová, manažerka skupiny ATOZ Sustainability ve společnosti ATOZ Group, bylo důležité posunout propagaci projektů vybraných vědeckou radou summitu udržitelnosti na další úroveň. „Sestavili jsme radu plnou vědeckých kapacit, aby z 36 nominovaných projektů vybrala ty, které budou prezentovány v programu konference prvního ročníku Czech & Slovak Sustainability Summitu. Jakmile jsme však viděli kvalitu vybraných projektů, věděli jsme, že jejich pouhá prezentace na summitu nestačí. Proto jsme udělali něco navíc a spustili nový program ocenění, abychom vítězným projektům – skutečným hvězdám udržitelnosti – poskytli co největší propagaci.“

Jaké udržitelné projekty zvítězily?

Vítězné projekty představují skutečný průřez aktivitami udržitelnosti v České republice a na Slovensku – od velkých firem po malé, z různých sektorů a z obou zemí. Navzdory své rozmanitosti mají jedno společné: všechny měly prokázaný pozitivní dopad na životní prostředí nebo společnost a všechny jsou podloženy pevnými daty a jasnými důkazy. Néže uvádíme názvy vítězných projektů, jejich přihlašovatele i stručnou charakteristiku.

Udržitelnější varianta flexibilních fólií pro samolepicí etikety

Avery Dennison Praha

Global MDO je udržitelnější, přizpůsobitelná samolepicí fólie navržená tak, aby zlepšila značení napříč všemi typy aplikací, od potravin až po domácí a osobní péči. Fólie orientovaná ve směru výroby je navržena tak, aby poskytovala rovnováhu tuhosti a přizpůsobivosti, která umožňuje optimální aplikační okno, a aby vyhovovala dnešním potřebám v oblasti konverze, tisku a aplikací. Moderní materiály podporují čistou recyklaci plastových obalů, zvyšují dostupnost recyklátu a optimalizují náklady v celém dodavatelském řetězci. Na konkrétním příkladu byla demonstrována 82% redukce spotřeby vody a 74% úspora emisí oxidu uhličitého.

Jak vytvořit svět bez odpadu v potravinářství

Biopekárna Zemanka

Vizí Biopekárny Zemanka je svět, ve kterém se podniká s úctou k přírodním zdrojům, lidem a zároveň ekonomicky úspěšně. K takovému světu patří minimalizace odpadu, a proto firma rozvíjí dva projekty s těmito cíli: bezobalový prodej a cirkulární pečení. Záměrem je minimalizace tvorby odpadu v obalových materiálech a v jídle. Díky bezobalovým výdejníkům Biopekárna Zemanka každoročně ušetří několik kilogramů papíru a plastu, které se běžně používají k balení sušenek a krekrů. V rámci tzv. cirkulárního potravinářství dokáže ročně zpracovat zhruba tunu kvalitní a výživné suroviny, pro kterou zatím neexistovalo využití. Cílem společnosti je nadále rozšiřovat dané projekty – bezobalové systémy nabízí např. kancelářským provozům. Zaměstnanci podniků si mohou v bezobalovém výdejníku koupit svačinu, a nevytvoří při tom žádný odpad. V oblasti cirkulárního potravinářství je cílem dál rozšiřovat síť odběratelů, aby se výrobky dostaly k co nejširšímu počtu zákazníků a firma mohla ve výrobě zpracovávat větší množství dosud nevyužívané suroviny.

První plovoucí fotovoltaická elektrárna na horní nádrži přečerpávací elektrárny

ČEZ

Kromě klasických elektráren provozuje společnost ČEZ i tři přečerpávací a na jedné z nich – ve Štěchovicích – testuje plovoucí fotovoltaiku. Do provozu byla uvedena v lednu 2022, původní výkon 21,6 kWp byl na podzim zvýšen na 87 kWp a letos na jaře byla „plovoučka“ připojena do distribuční sítě a dodává bezemisní elektřinu. Fotovoltaiky na vodních nádržích nezabírají cennou půdu. Panely se v blízkosti vodní hladiny lépe ochlazují, zvyšuje se jejich účinnost, snižují odpařování vody a pomáhají udržovat a zlepšovat její kvalitu. Dosavadní provoz ukazuje, že panely si nestíní, na malou vodní plochu lze instalovat vysoký výkon, výroba energie je rovnoměrná během celého dne a sklon panelů je méně náročný na údržbu. Otestováno bylo zatížení sněhem a demontáž je snadnější než na zemědělských plochách. FVE po načerpání vody do horní nádrže plave na nejvyšší kótě hladiny. Když energetická soustava kapacitu nádrže vyčerpá, ocitá se hladina o 8,7 metrů níže. Celá konstrukce je fixována pojezdovými ližinami připevněnými na stěny nádrže.

Elektromobilita v nákladní dopravě

Dachser Czech Republic

Projekt logistické společnosti Dachser Czech Republic řeší lokálně bezemisní zásobování centra Prahy a Hradce Králové. Od února 2021 jako první logistický provider v České republice spustil distribuci paletových zásilek e-cargokolem. V rámci projektu využívá Dachser nákladní elektrokola a rozvozové vozidlo na elektrický pohon a dosahuje snížení uhlíkové stopy v centru obou měst při zachování maximální spolehlivosti doručování. Projekt je nyní těsně před napojením na lokálně bezemisní pravidelnou linku sběrné služby na nejfrekventovanější trase společnosti, mezi pobočkami Hradec Králové a Kladno.

Udržitelnost a tepelná čerpadla

Daikin Airconditioning Central Europe – Czech Republic

Tepelná čerpadla snižují energetickou náročnost při vytápění a chlazení budov. Napomáhají splnění cílů dekarbonizace a zároveň navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů. Použitá chladiva tepelných čerpadel představují součást oběhového hospodářství, protože po ukončení životnosti čerpadel se dají znovu využít. Za přispění EU vznikla mezinárodní online burza Retradeables, jejímž cílem je co nejméně použitých F-plynů likvidovat a co nejvíce recyklovat. Program „L∞P by Daikin“ podporuje zpětný odběr chladiv ze zařízení s ukončenou životností, která se po recyklaci znovu využívají v nových výrobcích. Na případových studiích z ČR (rodinný dům i administrativní budova) byly demonstrovány konkrétní úspory emisí CO₂ tepelnými čerpadly i možné úspory fosilního plynu díky tepelným čerpadlům.

Prevenční program pro odolnější krajinu

Kooperativa pojišťovna, Pábení

Cílem programu je zvyšovat odolnost krajiny proti záplavám pomocí krajinných opatření blízkých přírodě, a tím přispívat k adaptaci krajiny na změnu klimatu. Vybraným obcím nabízí Kooperativa úhradu studie proveditelnosti od spolku Voda, lidé, krajina, jejímž výstupem je přehled možných přírodě blízkých opatření v krajině, která snižují riziko záplavy. Po realizaci opatření dochází ke zvýhodnění pojistné smlouvy obce. Do programu se zapojují další partneři, např. Erste Grantika či Nadace Partnerství. V roce 2022 proběhl pilot, kterého se účastnilo sedm obcí, letos se přidá dalších deset sídel.

Redukce plastů jako krok k udržitelnějším obalům

Lidl Česká republika

V roce 2018 se Lidl Česká republika zavázal k tomu, že do roku 2025 sníží množství plastů v obalech vlastních značek v porovnání s rokem 2017 o 20 %. Daný závazek byl splněn již koncem roku 2022 a změny se projevily u celé řady výrobků – ať už se jedná o zmenšování obalů, ztenčování fólií nebo o úplné odstraňování plastů. Řetězec se zavázal také k tomu, že do roku 2025 budou obaly privátních značek obsahovat 25 % recyklovaných plastů. Jejich podíl v sortimentu nyní tvoří 18 %. Čtvrtinu rPET obsahují 1,5l lahve pramenité vody Saguaro, obaly kávového nápoje značky Milbona tvoří až 50% recyklát. Ze 100% recyklátu jsou pak většinou vyrobeny obaly drogistických výrobků nebo vybrané nepotravinářské spotřební zboží. Ve spolupráci se společností Kaufland spustil Lidl ve vybraných prodejnách pilotní projekt zpětného odběru PET lahví a plechovek.

Udržitelnost a výzvy pro manipulační techniku

Linde Material Handling Česká republika

Studie na téma využití vodíku pro manipulaci s materiálem se zabývá tématy emisí, druhy pohonů a inovační technologií vodíku. Pro každé z paliv jsou spočítány faktory emisí CO, CO₂ a NO_x a cen (elektrická energie, plyn, nafta a vodík). Vodík je klíčové téma z důvodu emisní neutrality, ale je potřeba připomenout, že ne každý vodík je „bezemisní“ a pomáhá k neutralitě. Společnost Linde Material Handling vsadila na tuto technologii a začala si vyrábět vlastní palivové články. Zda byl tento krok správný, se dozvíme brzy. Nápovědou nám může být reálný vodíkový projekt, který byl zrealizován v Linde v Německu.

Projekt záchrany vody v závodě Hamé Babice

Orkla Foods Česko a Slovensko

Projekt v jednom ze závodů Orkla (Hamé Babice) řeší stabilizaci čerpání a úpravu vody na požadované parametry vyhovující technologiím, využití tepelného potenciálu těchto vod a následné znovuvyužití pro potřeby sterilace, kdy nakonec nebylo ani zapotřebí chladicích věží. Společně s FVE na nové budově druhé vodárny je energetická potřeba rekuperace z hlediska vody neutrální. Díky tomu je možné ochránit zdroje vody (potenciál snížení až 75 % vod ze studní) a vlivem dimenzování technologie rekuperace (90 m³/h) i značné množství energie. Projekt zachrání takové množství vody, která by pokryla spotřebu obyvatel v menším městě.

Ekologická prodejna Skuteč

Penny Market

Penny ve Skutči je prvním celodřevěným obchodem tohoto typu v ČR, při jehož stavbě byly využity CLT dřevo, BSH nosníky a dřevěné fasády ThermoWood. Prodejna je současně vybavena úspornou technologií chlazení a klimatizace EasyCool s ekologickým chladivem. O snížení spotřeby energií se od jara 2023 postará rovněž střešní FVE, další redukci spotřeby zajišťují LED světla pro externí i interní osvětlení. Obchod také zákazníkům nabídne dobíjení elektromobilů u dobíjecí stanice. Současně dochází k úpravám okolí, kdy vznikne 3350 m² květnaté louky doplněné keři a bude vysázeno 20 nových stromů. V rámci podpory včelstev a hmyzu opylujícího rostliny budou na jaře instalovány včelí úly a hmyzí domečky.

Pro Chmel – umělá inteligence na chmelnici

Plzeňský Prazdroj

Projekt Pro chmel, který inicioval Plzeňský Prazdroj společně s Microsoftem a zástupci české chmelařské komunity, spojil odborníky z celého světa s cílem pomoci českým chmelařům adaptovat se na klimatickou změnu. Na šesti chmelnicích na Žatecku umístili senzory, jež sledují klimatické podmínky, teplotu a vlhkost půdy a růst chmelnice zvenčí, ale i chmelové „EKG“, které pomocí průtoku živin hlídá zdraví i míru stresu rostlin zevnitř. Sesbíraná data, satelitní snímky a historické údaje jsou analyzovány pomocí umělé inteligence. Ta pomáhá pochopit, jak chmel reaguje na vnější podmínky. Výstupem projektu bude mobilní aplikace, která pěstitelům poradí, jak zacházet s vodou a dalšími zdroji efektivněji.

Recyklácia zozbieraných PET fliaš a plechoviek do nových obalov

Správca zálohového systému

Slovenský zálohový systém vysoko presiahol zákonom stanovený cieľ pre mieru návratnosti už v úvodnom roku fungovania. Spoločným úsilím sa Slovákom podarilo vyzbierať viac ako 820 miliónov zálohovaných obalov, pričom na trh bolo uvedených približne 1,1 miliardy. Zálohový systém na Slovensku tak dosiahol mieru návratnosti 71 %. Pred spustením zálohového systému sa do obehu vracalo triedeným zberom iba 60 % plastových fliaš. Vďaka zavedeniu záloh došlo k poklesu nápojových obalov odhodených v prírode. Analýzy spoločnosti ENVI-PAK ukazujú, že zatiaľ, čo v roku 2020 tvorili vo vyzbieranom odpade plechovky 21 % a PET fľaše 18 %, na jeseň roku 2022 to boli už len 4 % plechoviek a 5 % PET fliaš.

Vědecká rada – záruka nezávislosti ocenění

Projekty vybrala vědecká rada prvního ročníku Czech & Slovak Sustainability Summitu, v níž zasedali tito odborníci:

• prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA, Ústav udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT v Praze (předseda);
• prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D., Ústav pro životní prostředí PřF UK;
• prof. Ing. Jan Vymazal, CSc, Katedra aplikované ekologie, Česká zemědělská univerzita v Praze;
• doc. Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT;
• Mgr. Vojtěch Kotecký, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy;
• Ing. Jan Pivoňka, Ph.D., Ústav konzervace potravin VŠCHT v Praze;
• Ing. Tatiana Trecáková, Ph.D., Ústav udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT v Praze;
• RNDr. Petra Innemanová, Ph.D., Ústav pro životní prostředí PřF UK;
• Mgr. Milan Ščasný, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy;
• Mgr. Alexander Ač, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR;
• Anna Pasková, M.A., Ministerstvo životního prostředí ČR;
• Mgr. Daniel Hájek, Ministerstvo životního prostředí ČR.

Na závěr slavnostního ceremoniálu byly také uděleny zvláštní ceny třem nejlepším projektům z 12 hvězd udržitelnosti, to znamená projektům, které získaly nejvíc bodů od porotců během hodnocení. Tři nejlepší projekty roku 2023 jsou:

1. Elektromobilita v nákladní dopravě od společnosti DACHSER Czech Republic a.s.
2. První plovoucí fotovoltaická elektrárna na horní nádrži přečerpávací elektrárny od společnosti ČEZ, a. s.
3. Projekt záchrany vody v závodě Hamé Babice od společnosti Orkla Foods Česko a Slovensko a.s.

Pořadatelé ocenění Sustainability Star usilují o to, aby se o těchto úspěšných projektech a odbornících, kteří je realizovali, dozvědělo co nejvíce lidí. ATOZ Group bude o projektech komunikovat ve vlastních B2B časopisech pro maloobchodní komunity v České republice a na Slovensku (Zboží&Prodej, resp. Tovar&Predaj), pro logistické a dopravní profesionály (Systémy Logistiky CZ a SK) a pro obalové profesionály (Svět balení). Organizátoři také připravili řadu dalších mediálních partnerů pro B2B komunikaci. V neposlední řadě se hlavním mediálním partnerem programu cen stalo Active Radio, které se zavázalo informovat o vítězných projektech ve svých rádiích, mezi něž patří dvě z nejposlouchanějších stanic v České republice, Frekvence 1 a Evropa 2. Kromě toho mohou společnosti používat loga Sustainability Star 2023 ve své vlastní komunikaci.

Více o ocenění Sustainability Star 2023 včetně fotek a loga ke stažení zde:

https://www.sustainabilitysummit.cz/sustainabilitystar/

Na vybourané cihly, beton, staré tašky ze střechy nebo vyřazené umyvadlo pohlíží mnoho z nás stále jako na odpad. Pro recyklační centra je to ale surovina a díky novým technologiím dokáží až 90% stavební suti vrátit k novému využití. Recyklované kamenivo úspěšně nahrazuje mizející přírodní zdroje, především stavební kámen a písek. Moderním přístupem k demolicím a stavebnictví se zabýval 6. ročník konference „Recykluji! Neskládkuji!“.

Stavební a demoliční odpady tvoří přes polovinu celkové produkce odpadů v České republice a většina z nich bohužel stále končí na skládkách. Recyklační centra jsou při tom otevřena firmám i jednotlivcům, nezáleží na tom, jak velké množství demoličního a stavebního odpadu přivezete. „Našimi největšími dodavateli jsou firmy a obce, přijmeme ale suť i od jednotlivce, který třeba rekonstruuje koupelnu nebo jen vyboural jedno okno. Za ‚kyblíčkáře‘, jak jim říkáme, jsme rádi, protože každý kbelík stavebního odpadu, který neskončí v příkopu u cesty, se počítá,“ řekla Petra Kaldová, generální ředitelka skupiny AZS 98 HOLDING.

Recyklační linky mohou být mobilní a v ideálním případě zpracují suť přímo na místě demolice pro potřeby nové stavby. Výrazně pomoci může předdemoliční audit, který objekt detailně zmapuje, zpracuje bilanci materiálů a odpadů, vyhodnotí životní cyklus budovy a navrhne uplatnění recyklovaných materiálů a druhotných surovin. „Díky předdemoličnímu auditu získáme specifikaci všech druhů odpadů v budově a jejich přesné množství. Lze tak mimo jiné odhalit i kontaminované materiály a nebezpečné odpady,“ upozornil Jan Otýs, ředitel společnosti AZS 98. Pro novou stavbu se pak následně využijí celé prvky jako například překlady, ocelové konstrukce, nosníky a podobně nebo betonové a suťové recykláty, které poslouží jako kamenivo.

V praxi se rovněž stále častěji skloňuje pojem bezodpadová stavba – je to řešení, které při stavbě zabrání tvoření odpadních směsí a pomůže dodržet zákon o odpadech. Veškeré odpady jsou pečlivě vytříděny do předem připravených kontejnerů a dalších nádob. Separované odpady jsou pak odváženy na recyklační střediska. U čistých odřezků stavebních materiálů je navázána spolupráce s výrobci a v určitých případech se tak zbytkový materiál může vrátit zpět k dalšímu zpracování.

Společnost AZS RECYKLACE ODPAD provozuje 9 recyklačních center ve čtyřech krajích. V průběhu konference byly oceněny společnosti a obce z Plzeňského kraje, které jdou příkladem a v roce 2022 aktivně uložily nejvíce odpadu a využily nejvíce recyklátů. Recyklační linky společnosti AZS RECYKLACE ODPADU přeměnily v roce 2022 na 180 000 tun sutí, betonů a asfaltových ker na stavební kamenivo.

O aktuálním stavu recyklace v ČR hovořil na konferenci i prezident Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v České republice Miroslav Škopán. Vladimír Macourek z odboru průmyslové ekologie Ministerstva průmyslu a obchodu představil aktuální novinky. Jak se vyhnout pokutám a projít kontrolami prozradil Tomáš Kameník z České inspekce životního prostředí. Na konferenci se hovořilo také o novém zákonu o odpadech, evidenci odpadů v praxi či o stavebních strojích a technice.

6. ročník Konference o využití stavebních odpadů RECYKLUJI! NESKLÁDKUJI! proběhl ve čtvrtek 27. dubna 2023, TechTower Plzeň. Konferenci pořadaly po záštitou a s podporou Plzeňského kraje a ve spolupráci se společnostmi Schüttflix, Garnea, Develon, VeaCom, Lavaris a rodinnými farmářskými obchody U Lidušky společnosti AZS 98 HOLDING a INFINITY ACADEMY.


 

Evropská komise (EK) by předtím, než bude schváleno unijní rozhodnutí o zavedení výhradně recyklovatelných obalů od roku 2030, měla podle senátního evropského výboru předložit návrhy na jeho realizaci. Bez znalosti jejich přesného obsahu nelze návrh nařízení náležitě posoudit z hlediska všech jeho dopadů. Horní parlamentní komora by o žádosti výboru měla rozhodnout na první květnové schůzi. Více ZDE

Francouzská obec Grigny poblíž Paříže přiměla místní závod společnosti Coca-Cola, aby přestal čerpat podzemní vodu. Chce tak přispět k zachování cenného přírodního zdroje, řekl agentuře AFP starosta obce Philippe Rio. Závod se teď stejně jako ostatní obyvatelé připojí na vodovodní řad, kterým teče vyčištěná voda z řeky Seiny. Více ZDE

Komise 28. dubna navrhla nová pravidla týkající se užívání detergentů, která by měla lépe chránit zdraví a životní prostředí a zajistit lepší fungování jednotného trhu s detergenty. Revidovaná pravidla se vztahují na nové inovativní výrobky a nové udržitelné postupy. Tato iniciativa rovněž zavádí digitální označování a pas výrobku pro detergenty a povrchově aktivní látky a je plně v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek a nedávno přijatého sdělení Komise o dlouhodobé konkurenceschopnosti EU.

Podpora snižování emisí metanu v energetickém sektoru

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatého Komisí ke zjednodušení a digitalizaci požadavků na označování chemických látek. Tato iniciativa zavádí dobrovolné digitální označování hnojivých výrobků EU. Tento návrh se řídí stejnými obecnými cíli jako nařízení (EU) 2019/1009, a to zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a dobré fungování vnitřního trhu. V reakci na oba zjištěné problémy sleduje tento návrh dva konkrétní cíle: zlepšení čitelnosti etiket a usnadnění jejich správy ze strany hospodářských subjektů.

Dokument ke stažení:

EU 53_23 EK Návrh nařízení COM(2023)98

EU 53_23 EK Příloha

EU 53_23 EK Souhrn posouzení dopadů

V zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí ECHA doporučuje Komisi zařadit do přílohy XIV REACH dalších 8 látek, včetně olova. Po zařazení na seznam musí společnosti požádat o povolení kvůli dalšímu používání látek (zveřejněno ECHA 12. 4. 2023).

V 11. doporučení agentury ECHA jsou zahrnuty látky:

• Ethylenediamine

• 2-(4-tertbutylbenzyl)propionaldehyde and its individual stereoisomers

• Lead

• Glutaral

• 2-methyl-1-(4-methylthiophenyl)-2-morpholinopropan-1-one

• 2-benzyl-2- dimethylamino-4’-morpholinobutyrophenone

• Diisohexyl phthalate

• Orthoboric acid, sodium salt

ECHA z Kandidátského seznamu látek vzbuzujících mimořádné obavy (látky SVHC) upřednostnila tyto látky, protože mají nejvyšší prioritu podle schváleného přístupu z roku 2014 (nebezpečné vlastnosti, výroba ve velkých objemech, široké použití).

K zařazení olova do návrhu doporučení z 2. února 2022 bylo během veřejné konzultace obdrženo velké množství připomínek, což ve Výboru členských států agentury ECHA vyvolalo aktivní diskuzi ohledně vhodného načasování, kombinace s dalšími probíhajícími nebo plánovanými regulačními aktivitami, ale rovněž k očekávané pracovní zátěži pro průmysl a další orgány.

Evropská komise rozhodne o tom, které látky budou zařazeny do přílohy XIV nařízení REACH. Pokud je látka zahrnuta do seznamu látek podléhajících povolení, může být uvedena na trh nebo používána po stanoveném datu pouze pokud je pro konkrétní použití uděleno povolení.

Cílem povolovacího procesu je zajistit, aby rizika spojená s používáním látek SVHC byla řádně kontrolována a aby tyto látky byly postupně nahrazovány méně nebezpečnými látkami nebo technologiemi, pokud jsou k dispozici technicky a ekonomicky dostupné alternativy.

Další informace: 

• Látky zařazené do 11. doporučení s příklady použití [PDF][EN]

• Doporučení pro zařazení na seznam látek podléhajících povolení

• Seznam látek podléhajících povolení

• Proces povolování
• Kandidátský seznam
• Prioritizační přístup  [PDF][EN]
• Všeobecné výjimky z požadavků autorizace [PDF][EN]
• Nejžhavější vědecká témata - olovo

Ministerstvo životního prostředí nabízí na svém webu český překlad Kchun-mingsko-montrealského globálního rámce pro biologickou rozmanitost, který je součástí Úmluvy o biologické rozmanitosti. Díky Globálnímu rámci uzavřenému během českého předsednictví Rady EU, významně vzroste podíl chráněných území na souši i na moři, vznikne robustní zdroj financování ochrany živé přírody a postupně se sníží množství používaných pesticidů.

Česká verze Globálního rámce, spolu s anglickým originálem a dalšími informacemi, je k dispozici na stránkách MŽP.

Dokument, schválený na Konferenci OSN o biodiverzitě 2022, je klíčovým strategickým vodítkem pro celosvětové společenství, jak zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti. Obsahuje ambiciózní cíle v oblasti ochrany a obnovy biodiverzity i jejího udržitelného využívání. Rámec doplňují úzce související dokumenty, které nastavují mechanismus pro financování, soubor ukazatelů pro monitorování či posílený mechanismus pro plánování, sledování, podávání zpráv a hodnocení.

Na vyjednávání finální podoby nového globálního plánu se výrazně podíleli zástupci MŽP, kteří v období českého předsednictví Radě EU vedli delegaci Evropské unie a jejích členských států.

Další informace o Globálním rámci se dozvíte ve zprávě Svět se v Montrealu dohodl na záchraně a obnově živé přírody