Britská vláda si dnes vytyčila nové zákonné ekologické cíle pro příští desetiletí. Týkají se ochrany biodiverzity, odpadu i kvality ovzduší. Podle ministerstva životního prostředí body vycházejí z tříletého výzkumu a vláda v lednu příštího roku oznámí konkrétní kroky, jak je naplní.

Ministerstvo si předsevzalo šest hlavních bodů: zastavit úbytek živočichů do roku 2030 a jejich populace začít zvyšovat, zlepšit kvalitu vody v domácnostech i v přírodě snížením znečišťování, zvýšit podíl lesů na ploše Anglie na 16,5 procenta do roku 2050, snížit na polovinu objem směsného odpadu v průměru produkovaného obyvateli do roku 2042, snížit míru vystavení obyvatel určitému typu škodlivých pevných částic v ovzduší a ozdravit 70 procent chráněných mořských oblastí do roku 2042.

"Jsou to ambiciózní cíle a bude náročné jich dosáhnout, Ale budou pohánět naše snahy obnovit životní prostředí a chránit milované zelené i vodní plochy," uvedla ministryně životního prostředí Thérèse Coffeyová.

Britská vládnoucí Konzervativní strana se již mnohokrát stala terčem kritiky opozice, nevládních organizací i aktivistů kvůli tomu, že klimatickým otázkám nepřikládá dostatečnou důležitost. Začátkem prosince vláda navzdory kritice po 30 letech schválila výstavbu prvního nového uhelného dolu. Z vytěženého uhlí se nebude vyrábět elektřina, ale koksovatelné uhlí pro výrobu oceli. Nejméně 80 procent by mělo jít na export. Ekologové i někteří členové vládní Konzervativní strany tvrdí, že důl pohřbí britské klimatické cíle a analýza institutu Green Alliance zjistila, že důl by mohl znečistit životní prostředí stejně, jako kdyby na britských silnicích přibylo 200 000 aut.

Zastánci projektu tvrdí, že důl poblíž města Whitehaven vytvoří stovky pracovních míst v zaostalé oblasti. Navíc by podle nich odpadl klimaticky škodlivý dovoz koksovatelného uhlí.

Další infromace: New legally binding environment targets set out

Lidé budou moci lépe rozeznat ekologicky šetrné, a přitom kvalitní výrobky. Nově jim v tom pomohou ekoznačky a jejich ambasador Ekolífek. Ten je hlavní postavičkou informační kampaně České informační agentury životního prostředí (CENIA) a Ministerstva životního prostředí. Kampaň odstartovala právě v těchto dnech a snaží se v průběhu dvou let zvýšit povědomí spotřebitelů o ekoznačkách a také získat nové držitele z řad producentů.

Ekoznačky, jejichž hlavním garantem je Ministerstvo životního prostředí a které spravuje CENIA, zahrnují národní osvědčení Ekologicky šetrný výrobek a Ekologicky šetrná služba a celoevropskou ekoznačku EU Ecolabel (Ekoznačka EU). Její kritéria určuje přímo Evropská komise a certifikát produktu má stejnou váhu na celém území EU.

„Našim hlavním cílem je, aby lidé dokázali jednoduše poznat výrobek, který je kvalitní a zároveň šetrný k přírodě. Jedná se o výrobky, které během celého svého životního cyklu nepoškozují životní prostředí. Třeba Ekoznačka EU slaví letos 30 let existence, ale povědomí o její existenci je v České republice velmi nízké, slyšelo o ní jen 16 % Čechů. Přitom se jedná o označení výrobků, jejichž kvalitu a ekologickou šetrnost garantuje přímo Evropská komise. Proto jsme přišli s propagační kampaní, která má během dvou let rozšířit povědomí českých spotřebitelů o ekoznačkách a motivovat další firmy s výrobky odpovídající kvality, aby používaly ekoznačku,“ vysvětluje ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Kampaň si klade za cíl zvýšit důvěru spotřebitelů v dané výrobky. Důležité proto je, aby měli dostatek informací, které jim pomohou se mezi jednotlivými výrobky zorientovat. „Bez jasného označení skutečně šetrných produktů se zákazníci těžko orientují v nabídce. Zároveň chceme také rozptýlit pochybnosti lidí o kvalitě výrobků šetrných k životnímu prostředí. Hlavní postava naší kampaně je Ekolífek a přichází v době Vánoc, aby pomohl zjednodušit výběr a rozšířil množství ekovýrobků a ekoslužeb. Fakticky se v tomto případě jedná o nejrozsáhlejší kampaň na propagaci ekoznaček v historii České republiky,“ doplňuje ministr Jurečka. S kampaní se nyní spotřebitelé i producenti budou setkávat ve veřejném i online prostoru.

Ekolífek je zastřešujícím prvkem celé kampaně. Jedná se o fiktivní bytost, která se dobrovolně přihlásila, že s celým projektem pomůže. Je to tak trochu elf, trochu skřítek a trochu ent, je také průvodcem certifikace. Hlavně je ale hodně EKO. Pro roli ambasadora celého projektu se tedy hodí výborně.

Chceme víc ekoproduktů v českých obchodech Na pultech obchodů už dnes lze najít produkty, které se jako ekologické prezentují. Těch skutečně ekologických v celém svém životním cyklu je však poměrně málo. Jak tedy kampaň pomůže tuto situaci zlepšit? „V prvé řadě upozorňujeme, že ekologický původ výrobku není na úkor kvality a účinnosti, jejichž prokázání je také součástí kritérií certifikačního procesu. Zároveň zdůrazňujeme, že námi udělované ekoznačky mohou získat jen výrobky a služby, které jsou opravdu ekologické během celého životního cyklu od výroby, přes užití až po recyklaci. Námi certifikované produkty si na ekologii nehrají, ale jsou skutečně eko,“ dodal ředitel České informační agentury životního prostředí Miroslav Havránek s tím, že tato sdělení jsou určena především pro koncového spotřebitele.

I producenty informuje kampaň o tom, jaké výhody jim ekoznačky přináší. „Základním pilířem je skutečnost, že ekoznačky, které uděluje CENIA, jsou zaštítěny Ministerstvem životního prostředí a v případě Ekoznačky EU také Evropskou komisí. Jejich získáním se okamžitě stanete členem prémiového klubu předních světových výrobců a poskytovatelů služeb, kterým záleží na životním prostředí. Z toho plyne konkurenční výhoda, protože, jak bylo již uvedeno, zákazníci tyto produkty vyhledávají stále víc. Důležitější je tato certifikace také v případě veřejných, tzv. zelených zakázek, kde veřejné instituce budou muset ekologickou šetrnost výrobků stále častěji zohledňovat ve výběrových řízeních,“ upřesnil výhody Miroslav Havránek.

Fakticky se v tomto případě jedná o nejrozsáhlejší kampaň na propagaci ekoznaček v historii České republiky. Samotná kampaň probíhá v několika formách. Začátek je spojen zejména s outdoorovou a online kampaní, která má za úkol přilákat zvýšenou pozornost k tomuto tématu. Zároveň se rozjede dlouhodobý direct marketing zacílený na producenty, ale také na prodejce s cílem získat pro ekoprodukty větší prostor v jejich nabídce. Na zákazníky pak bude mimo jiné cílit série kontaktních akcí v prostorách obchodních center.

Více se o ekoznačení dozvíte na www.ekoznacka.cz.

Další informace: odkazy na studie k ekoznačení:

• Studie 1
• Studie 2

Společnost Kovohutě Příbram nástupnická vybudovala pilotní linku na recyklaci lithiových baterií. Má kapacitu 200 tun ročně, časem by se mohla zvýšit na 250 tun. Firma nyní zařízení testuje, od ledna by mělo fungovat ve standardním, ale stále ještě výzkumném režimu. Více ZDE

Jedná se o implementační dokument Strategického rámce cirkulární ekonomiky České republiky 2040. Akční plán stanovuje priority, úkoly a aktivity, které v následujících letech povedou k přechodu k oběhovému hospodářství.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

Rok 2022 přiblížil Českou republiku zálohování PET lahví a plechovek, když Ministerstvo životního prostředí přislíbilo připravit potřebnou legislativu. Zákon je ale potřeba připravit a přijmout co nejdříve, aby se stihly první cíle EU pro rok 2025, a také splnily nové povinnosti 90% míry sběru nápojových obalů v roce 2026 či povinného obsahu recyklátu 65 % v roce 2040 v souladu s návrhem nového Nařízení o obalech a obalovém odpadu. V příštím roce se také k dnes již 13 zálohujícím zemím v Evropě přidají čtyři další státy.

„Zákon je potřeba přijmout co nejdříve. Čím déle budeme čekat, tím více se vzdálíme šanci splnit závazky EU pro roky 2025 a 2030. Nejistotu to bude znamenat také pro odpadové firmy a třídící linky, ani města a obce nebudou mít jasno v tom, jak naplánovat investice do odpadového hospodářství. Navíc budou mít i nadále problémy s odpadem volně pohozeným na volných prostranstvích. Brzké přijetí zákona pomůže všem těmto komplikacím zabránit,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování a dodává: „Systém záloh navíc jako jediný umožní obalový materiál zachovat v uzavřeném koloběhu pro jeho opakované využití a vysbírá nápojové obaly v dostatečné čistotě tak, aby je bylo možné využít v potravinářství.“

V roce 2023 se také rozšíří rodinu zálohujících zemí v Evropě, a to již na 17 členů. Spustit zálohový systém v příštím roce plánují čtyři nové země: Skotsko, Rumunsko, Turecko a Řecko. „Tyto země si včas uvědomily pozitivní dopady zálohových systému a brzy se tak přidají k těm, které už dnes díky zálohovému systému výrazně snižují míru znečištění životního prostředí a zároveň umožňují opakované využívání materiálů pro stejný účel. Pevné datum v dalších letech už mají i další země jako je Maďarsko, Polsko, Rakousko či doposud nezapojené části Velké Británie,“ uvádí Kristýna Havligerová.

Rok 2022 změnil vnímání systému záloh

V uplynulém roce se na různých úrovních uskutečnilo mnoho jednání o zálohování nápojových obalů a jeho zavedení v Česku. Posunulo se vnímání systému záloh jako cesty, která může České republice pomoci s přechodem na cirkulární ekonomiku. Řešení, které pomůže s neutěšenou situací, kdy většina nápojových obalů končí ve spalovnách, na skládkách nebo znečišťují naše okolí. „Dnes už mnoho aktérů na trhu vnímá potřebu změny současného systému. Mnohá jednání nás ale ještě čekají. Vzájemné naslouchání a diskuse jsou zcela klíčové. Potvrdilo se nám, že je tu stále mnoho mýtů a neznalostí, které je potřeba vysvětlovat. K boření mýtů přispívají názorné ukázky zkušenosti ze zahraničí, protože mnoho věcí, kterých se některé skupiny obávají a vnímají je jako překážku, logicky řešily i jiné zálohující země a mají pro ně jednoduché funkční řešení. Řada aktérů pak začíná být řešení záloh otevřená,“ vysvětluje Kristýna Havligerová.

Milníky roku 2022

• Leden 2022: Slovensko začalo zálohovat
  Na Slovensku nyní mají prostřednictvím zhruba 2990 sběrných míst vysbíraných více než 750 milionů nápojových obalů, které jsou následně recyklovány do nových lahví a plechovek. Systém vysbírá i přes 4 miliony obalů každý den. V průběhu pouhých deseti měsíců Slováci vybudovali třídící centrum, 5 meziskladů i IT systém. Míra sběru již přesahuje 70 %.
• Únor 2022: Lotyšsko začalo zálohovat
  V Lotyšsku mají více než 1400 sběrných míst, přes 167 milionů vysbíraných nápojových obalů ke konci září a vybudovanou potřebnou infrastrukturu. I zde již míra sběru k recyklaci přesahuje 70 %, což je vysoce nad plánem prvního roku.

• Květen a září 2022: dopadová studie CETA
  Dopadová studie Centra ekonomických a tržních analýz předpokládá po zavedení systému záloh možné navýšení celkových nákladů měst a obcí o 0,035 % za předpokladu, že by všechny náklady byly přeneseny právě na obce. Pokud by municipality tyto náklady převedly na své obyvatele, jde o růst nákladů o 14 korun na osobu a rok. Systém záloh přitom městům a obcím zajistí čisté ulice bez pohozených lahví a plechovek, méně přeplněných žlutých kontejnerů a narovnání podmínek současného sběru a třídění plastů.
  Marginální dopady vyšly na základě dat roku 2021, který byl negativně ovlivněn pandemií covidu. Čísla se dokonce zlepšila oproti předešlému roku 2020, kdy propočet poukázal na potenciální zvýšení nákladů o 17 Kč na občana ročně, které představuje navýšení o 0,053 % v celkových ročních nákladech měst a obcí.
   
• Červenec 2022: Průzkum veřejného mínění k litteringu a recyklaci
  Pohozené odpadky trápí téměř celou populaci. Nejviditelnější odpadovou položkou, kterou lze v českých luzích a hájích nalézt, jsou nápojové obaly – plechovky v přírodě potkává 75 % lidí a PET lahve dokonce 95 %. 9 z 10 Čechů věří, že zavedení záloh na PET lahve a plechovky výrazně omezí bezmyšlenkovité odhazování odpadků a bude motivovat Čechy vracet nápojové obaly do sběrných míst. Tři čtvrtiny Čechů jako problém vnímají také nízkou míru recyklace vytříděného plastu, radost lidem nedělají ani přeplněné kontejnery a nepořádek kolem nich.  

• Srpen 2022: ČR přijala směrnici o jednorázových plastech
  Novela vedle jiného umožnila dobrovolné zálohování, to ale není schopno zajistit pozitivní dopady plošného zálohového systému jako jsou vysoká míra sběru k recyklaci nebo snížení množství pohozených nápojových obalů v našem okolí. Pro spotřebitele je navíc netransparentní a nepřehledný. Dobrovolný systém by totiž nezajistil dostatečně hustou sběrnou síť, která je důležitá pro to, aby spotřebitel mohl vrátit zálohovaný obal kdekoliv. Pro spotřebitele by nebylo ani srozumitelné, který obal může a nemůže vrátit. Proto je potřeba zavést plošný systém zálohování, do kterého se zapojí všichni výrobci daných kategorií nápojů v PET lahvích a plechovkách. Systém, který dostane jasný legislativní rámec v samostatném zákoně.

• Září 2022: Iniciativa pro zálohování představila parametry systému
  Iniciativa navrhuje zálohovat plastové a kovové obaly o objemu od 0,1 do 3 litrů od nealkoholických nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv a čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do 15 %. Výjimku budou mít nápoje, které jsou do svého obalu stáčeny přímo v místě prodeje, jako jsou například sudová vína stáčená do PET lahví. Do husté sítě sběrných míst budou patřit všechny obchody s potravinami větší než 50 m² a čerpací stanice. Celkem se bude jednat o téměř 11 tisíc sběrných míst. Pro sběr nápojových obalů se mohou dobrovolně rozhodnout i obchody s menší prodejní plochou. Lahve a plechovky budou přijímány buď prostřednictvím automatu, či zcela jednoduchou a prostorově úspornou formou ručního sběru. Správce bude obchodníkům kompenzovat přímé dodatečné náklady prostřednictvím finančního příspěvku. Výše zálohy bude v intervalu od 3 do 5 korun.

• Listopad 2022: Průzkum veřejného mínění společnosti IPSOS
  Tři čtvrtiny spotřebitelů jsou zcela jasně pro zálohování PET lahví a sedm z deseti je pro zálohování plechovek. Podpora zálohového systému se nijak nezměnila ani po vysvětlení, že zálohované obaly budou muset vracet nezmačkané. A to přesto, že díky třídění do sběrných kontejnerů si na sešlapávání nápojových obalů lidé zvykli. Průzkum vyvrátil také obavu, že po zavedení zálohového systému spotřebitelé přestanou nápoje kvůli ceně nakupovat. Češi dobře rozumí, že v případě zálohy nejde o navýšení ceny, protože po vrácení obalu ji dostanou zpátky. 81 % respondentů potvrdilo, že bude po zavedení záloh nakupovat stejně či více nápojů v PET lahvích, v případě plechovek pak 79 %. Jednotnou výši zálohy spotřebitelé spontánně navrhovali v hodnotě 4 korun pro PET lahve i plechovky.
   
• Listopad: Zpráva MŽP o přípravě zákona
  Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že zálohování PET lahví a plechovek, které by pomohlo snížit znečištění přírody a zároveň umožnilo efektivnější recyklaci těchto obalových materiálů, se brzo stane součástí návrhu zákona. Zdánlivě malému posunu předcházely tři kulaté stoly a měsíce diskusí, které vede Iniciativa pro zálohování s obcemi, obchodníky i samotným resortem.
   
• Návrh Nařízení o obalech a obalovém odpadu
  Evropská komise představila nový návrh Nařízení o obalech a obalovém odpadu, které zavádí povinnost pro členské státy EU zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky, pokud země nejsou schopny vysbírat 90 % těchto nápojových obalů v roce 2026. Evropská komise tak potvrdila směřování a cíl Iniciativy pro zálohování zavést systém záloh v České republice. V podstatě tak ukončila diskusi o tom, zda zálohy zavést či ne. Návrh nařízení rovněž stanovuje minimální standardy pro zálohové systémy, které jsou plně v souladu s návrhem parametrů systému, jež Iniciativa pro zálohování představila. Navyšuje také podíl povinného obsahu recyklátu v nových plastových lahvích, až na 65 % v roce 2040. Státy tak budou muset využít jako základ pro výrobu nových lahví veškerý materiál vysbíraný ve své zemi.

Z 12 tun emisí skleníkových plynů, které v Česku průměrně připadají na jednoho obyvatele, souvisí s osobní spotřebou jen menší část. Většinu emisí svou spotřebou přímo ovlivnit nemůžeme, je totiž spojena s poskytováním služeb a chodem celé společnosti. To se týká i průmyslu: zde vzniká přibližně třetina emisí ČR. Pokud tedy chceme Českou republiku dekarbonizovat, bude nutné se zaměřit i na průmyslové procesy, které jsou výrazným zdrojem emisí, například v cementárnách či ocelárnách. Více ZDE

Pro stavbu výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kilowattů (kW), hlavně malých fotovoltaických elektráren, nebude třeba povolení stavebního úřadu ani licence Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Při stavebních úpravách, jejichž součástí bude instalace obnovitelného zdroje energie, nebude posuzován vzhled stavby. Počítá s tím novela energetického zákona a stavebního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Více ZDE

Sněmovna dnes dále propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh, který ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízených krajských stavebních úřadů organizovaných například podle vzoru finanční správy. Vládní novela nového stavebního zákona z loňského roku ruší schválený model čistě státní stavební správy a zachovává všechny stavební úřady v obcích. Zachovává však Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti především strategické stavby, jako jsou například dálnice nebo elektrárny. Přináší i další změny. Podle ministerstva pro místní rozvoj vytvoří jasné, moderní a předvídatelné prostředí nejen pro stavebníky i projektanty. Více ZDE

Předmětem návrhu je transpozice směrnice (EU) 2022/1631, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro pou-žití olova v supravodivých kabelech a vodičích z bismuthum-stroncium-kalcium-kuprum-oxidu a olova v jejich elektrických spojích; a směrnice (EU) 2022/1632, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v některých zařízeních pro snímkování pomocí magnetické rezonance. Cílem právní úpravy je zavedení dvou výjimek pro používání olova ve zdravotnických prostředcích, a to na přesně stanovenou dobu. Ve věcné rovině je sledován cíl úpravy na evropské úrovni, tj. zkvalitnění regulace trhu s elektrozařízeními, tak, aby byla účinně zajištěna ochrana zdraví a bezpečnosti osob, ochrana životního prostředí a dalších oprávněných zájmů.    

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Platné znění

• Rozdílová tabulka

• Srovnávací tabulka 1

• Srovnávací tabulka 2

Návrh vyhlášky upravuje zejména: evidenci autorizované obalové společnosti o množství jednorázových plastových obalových prostředků uvedených v části D přílohy č. 4 (plastové jednorázové nápojové kelímky a nádoby na potraviny určené k okamžité spotřebě), pravidla výpočtu úrovně zpětného odběru odpadu z jednorázových plastových obalů uvedených v části B přílohy č. 4 zákona o obalech (jednorázových plastových nápojových lahví), minimální rozsah a způsob informování spotřebitele a působení na změnu jeho chování, druhy vybraných vratných zálohovaných jednorázových obalů podle § 9a odst. 1 zákona o obalech. Navrhovaná vyhláška se týká pouze vybraných plastových výrobků, které jsou obaly nebo obalovými prostředky podle zákona o obalech.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Platné znění

• RIA

• Rozdílová tabulka

• Srovnávací tabulka_1

• Srovnávací tabulka_2

• Srovnávací tabulka_3

Dne 12. prosince 2022 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/2427 ze dne 6. prosince 2022, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro společné systémy nakládání s odpadními plyny a jejich čištění v chemickém průmyslu.

Dokument ke stažení:

CELEX_32022D2427_CS_TXT.pdf (1.30 MB)

Nenápadné malé granulky, od pohledu plastové. Pro návštěvníky procházející kolem stovek pavilonů a stánků během listopadové klimatické konference v egyptském Šarm aš-Šajchu nic zvláštního. Jenže, v těch pár skleničkách na stole v izraelském pavilonu se dost možná skrývá materiál, který přinese světovou revoluci v nakládání s odpady. Zatímco většina zemí světa se snaží problematiku čím dál většího množství odpadů řešit jejich drahým tříděním, aby se aspoň část z něj dostala k recyklaci, izraelská firma UBQ Materials přichází s metodou, která je schopna zrecyklovat prakticky všechen odpad najednou. Je přitom jedno, že se v odpadu nachází směsice různých plastů, biologické hmoty či papíru. Z tohoto odpadového „guláše“ umí firma vytvořit nezávadný plast – UBQ materiál, který má využití skoro všude. Řada velkých výrobců už jej dokonce používá a mnoha lidem se možná dostal do rukou, aniž by o tom věděli. Více ZDE

Vyjednavači členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na dnešek dohodli na zavedení takzvaného uhlíkového cla, které mají při dovozu do EU platit dodavatelé železa, oceli nebo hnojiv. Nástroj je navržen jako doplněk unijního systému emisních povolenek a má srovnat cenu emisí pro zahraniční výrobce s tou uvalenou na společnosti v EU. Více ZDE

Díky nové dotaci Ministerstva životního prostředí mohou obce ušetřit finanční prostředky a zároveň prospět životnímu prostředí. Pro žadatele je v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) připraveno pět set milionů korun z evropských fondů na projekty předcházení vzniku komunálních odpadů. Výzva podpoří pořízení domácích kompostérů, opakovaně použitelného nádobí i projekty re-use center. Výzvu představuje ministerstvo spolu se Státním fondem životního prostředí ČR. Příjem žádostí resort spustí ve středu 21. prosince 2022 a potrvá do konce příštího roku.

„Udržitelné nakládání s odpady patří mezi hlavní oblasti podpory z Operačního programu Životní prostředí. Ročně na hlavu každého z nás vychází v průměru 562 kg komunálního odpadu, což je obrovské číslo, které musíme snížit. Ministerstvo životního prostředí proto nyní posílá obcím další dotace například na budování míst pro předcházení vzniku komunálních odpadů tzv. re-use center, která řeší opětovné použití věcí. Sem spadají například i stále více využívané nábytkové banky,“ uvedl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Výzva má za cíl omezit také používání jednorázového nádobí a obalů a pomoci obcím, které chtějí pořídit pro své občany domácí kompostéry. Ty jsou určeny například pro občany, kteří žijí v rodinných domech se zahradou a jsou zapojeni do systému odpadového hospodářství obce.

Míra dotační podpory například v případě domácích kompostérů činí 70 %. Pokud se ovšem obec rozhodne pro pořízení “zelených” kompostérů (tj. takových, které jsou z velké části vyrobeny z recyklátu), získává ještě 15% bonus formou vyššího dotačního procenta. „Vyšší poptávku po výrobcích z recyklovaných materiálů jednoznačně podporujeme. Proto tomuto trendu věnujeme patřičnou pozornost i v novém programovém období OPŽP,“ dodává Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Zajímavostí aktuálně připravených dotací je novinka, kterou OPŽP zavádí. „Jdeme veřejné správě příkladem a zvýhodňujeme žadatele, kteří využijí recyklované výrobky nebo výrobky s obsahem recyklátu, taková podpora je v době energetické krize naprosto nezbytná. Cirkulární ekonomika ve veřejném sektoru potřebuje správné impulzy pro její zaběhnutí do každodenní praxe,“doplňuje ministr Jurečka.

Operační program Životní prostředí 2021-2027 běží od letošního srpna a za tu dobu v něm byly vyhlášeny již tři desítky konkrétních výzev – od podpory pro vodohospodářské projekty po rozvoj obnovitelných zdrojů na veřejných budovách. „S pestrou škálou výzev pro různé tematické oblasti počítáme i v novém roce. Zdůraznil bych například podporu komplexním projektům revitalizace budov v rámci veřejného sektoru s cílem snížit jejich energetickou náročnost a zlepšit kvalitu jejich vnitřního prostředí. Chybět nebudou ani výzvy zaměřené na realizaci přírodě blízkých opatření, která zadržují vodu v krajině i v sídlech a posilují tak jejich klimatickou odolnost,“přiblížil Petr Valdman.

Dokumenty k výzvě

Ještě letos by mohla skládka Celio na Mostecku získat povolení k likvidaci nebezpečných styrenů. Pracovníci České inspekce životního prostředí tam sudy s vysoce hořlavými látkami objevili minulý rok. Policie v souvislosti s případem stíhá devět lidí a dvě právnické osoby. Nový vlastník skládky chce styreny co nejrychleji zlikvidovat. Náklady odhaduje na desítky milionů korun. Více ZDE

V soutěži Anticena za nejbizarnější obal roku byly uděleny anticeny veřejnosti i odborné poroty. Nechtěného ocenění se tak dočkalo celkem 6 nejbizarnějších obalů. Na prvních třech místech ve volbě veřejnosti se objevily banány zabalené v plastu, krájená šťavnatá jablka a žitných chléb balený po jednotlivých krajících. Odborná porota zvolila také tři nejhorší obaly. Na prvním místě se umístila krájená šťavnatá jablka, na druhém místě skončila taška z kukuřičného škrobu, na třetím místě se umístil doplněk stravy v nadměrném obalu.

Jak probíhalo hlasování veřejnosti?
Odborná porota ze všech nominovaných obalů vybrala ty nejtypičtější a zároveň podle jejího mínění i nejhorší. Hlasování veřejnosti následně probíhalo mezi 12 vybraným obaly ve čtyřech nejdůležitějších kategoriích – nesmyslné, nadměrné, nerecyklovatelné a klamavé obaly.
Hlasování se zúčastnilo 880 lidí, kteří mohli udělit pouze jeden hlas. Veřejnost dala nejvíce hlasů těmto třem obalům:

1.    místo Balené banány - 350 hlasů
2.    místo Šťavnatá jablka - 226 hlasů
3.    místo Žitný chléb - 86 hlasů

Jak probíhala volba odborné poroty?
Odborná porota volila také své “favority”. Ty se v jednom případě dokonce shodují s volbou veřejnosti, a to u Šťavnatých jablek, kterým porota udělila první místo. Jedná se totiž o balení komodity, která se zcela běžně prodává bez obalu. To, že jsou jablka nakrájená a takzvaně „předpřipravená ke konzumaci“ z nich zároveň dělá produkt, který je nutné zabalit.  Dle zástupce odborné poroty, Vladimíra Kočího, je pravda, že může nastat situace, kdy je lepší mít ovoce nebo zeleninu zabalenou, což může být obstojným argumentem z důvodů hygieny či trvanlivosti. Následně však dodává: „V tomto případě obal udrží jablka také delší dobu čerstvá, ale prodloužení trvanlivosti by v případě nakrájených jablek šlo dosáhnout zcela logicky tím, že bychom jablka nekupovali nakrájená, ale vcelku.”

Druhé místo pak získala taška z kukuřičného plastu, na které by na první dojem nemuselo být vůbec nic špatného. Odborná porota se však shodla na tom, že právě proto je důležité upozornit na její záludnost a na problematiku bioplastů obecně. Například podle zástupce odborné poroty, Ivo Kropáčka, totiž tato taška ukazuje kukuřičný plast (bioplast) jako jednoduché a ekologické řešení, kterým lze nahradit jednorázové plastové igelitky. Bioplasty ale bohužel takovým řešením nejsou.

Třetí místo pak obsadil doplněk stravy v nadměrném obalu jako typický příklad špatného systémového nastavení. Podle zástupkyně odborné poroty, Michaely Thomas, je balení léků ohromným nešvarem celého segmentu a je to mnohem více systémové nastavení, které způsobuje nadměrná balení, než špatný záměr výrobce nebo prodejce.

Všechny anticeny byly uděleny za rok 2022. Jelikož je cílem soutěže především upozornit výrobce a prodejce, aby převzali odpovědnost za udržitelnost obalů, následovat bude právě komunikace organizace Zerowasters se zástupci firem o které bude organizace veřejnost průběžně informovat. “Další ročník soutěže odstartujeme hned se začátkem nového roku, kdy pro veřejnost opět spustíme možnost nominovat obaly, které je nadzvedávají ze židle. “ dodala Veronika Nováčková, lídryně Zerowasters.

Pro více informací o volbě Anticen a o celé soutěži, se dozvíte na www.bizarobal.cz, nebo na facebookové a instagramové stránce Zerowasters.
 

O Zerowasters

Tým Zerowasters je původní nezisková část organizace Bezobalu, která od samého počátku svou osvětovou činností podporoval vznik první bezobalové prodejny. I když ve svých aktivitách nyní pokračují pod novým názvem, cíl i vizi mají Zerowasters stále stejné. Žijí vědomý a radostný život bez zbytečného odpadu a rádi to učí i další zájemce o zero waste. Šíří osvětu, inspirují, vzdělávají o předcházení vzniku odpadu a organizují kurzy, kde předávají své znalosti a zkušenosti. Kromě Anticeny letos organizovali i Týden bez odpadu. Více o jejich projektech a tipech, jak na udržitelnější život, najdete na www.zerowasters.cz.

Americkým vědcům se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí při reakci spotřebovalo. S odvoláním na své zdroje o tom v pondělí informovaly listy Financial Times a The Washington Post, podle kterých oficiálně průlom v jaderné energetice americké ministerstvo energetiky oznámí v úterý. Více ZDE