Státy Evropské unie se dnes nad ránem shodly na sadě klíčových návrhů, které mají přispět ke splnění klimatických cílů evropského bloku pro rok 2030. Ministři životního prostředí po více než patnáctihodinovém jednání podpořili reformu trhu s emisními povolenkami či normu, která prakticky znemožňuje prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Shodli se také na vzniku fondu kompenzujícího lidem zpoplatnění emisí z vytápění budov či dopravy, v němž má být 59 miliard eur (1,45 bilionu korun) na období let 2027 až 2032. Více ZDE

Čtěte také:

Automobilky vítají možnost prodeje aut na syntetická paliva po roce 2035

Izrael jako první země na světě začne odvádět odsolenou mořskou vodu do přírodního jezera. Podzemní kanál, jímž bude voda proudit do Galilejského jezera, má být v provozu na jaře příštího roku. Jezero je největším sladkovodním v Izraeli a významnou zásobárnou vody. Podle serveru The Times of Israel budou odborníci sledovat, do jaké míry přivedená voda ovlivní ekosystém. Dosavadní výzkum ukazuje, že přínos převyšuje nevýhody. Více ZDE

Trestná činnost proti životnímu prostředí se stala jednou z nejvýnosnějších forem organizované trestné činnosti na světě, která má značný dopad nejen na životní prostředí, ale také na lidské zdraví. Je velmi lukrativní, ale je obtížné ji odhalit, stíhat a trestat. Vzhledem k těmto faktorům je pro organizované zločinecké skupiny velmi atraktivní. Více ZDE

Společnost Vítkovice, a. s., dnes v Ostravě uvedla do provozu první veřejnou vodíkovou plnicí stanici v České republice. Její vybudování trvalo dva měsíce a přišlo zhruba na 14 milionů korun, řekl předseda představenstva Vítkovic Rodan Broskevič. Plnička určená pro osobní vozidla se nachází ve Vítkovicích u vjezdu do výrobního areálu společnosti Cylinders Holding. Více ZDE

Cirkulární ekonomika je hnací motor pro inovace a jednou z cest k udržitelnosti. V Česku dlouhodobě nejsou dostatečné recyklační kapacity, chybí celkově vyšší podpora těchto aktivit ze strany státu i větší osvěta. Svaz průmyslu upozorňuje například na nedořešenou definici toho, co je odpad a co už výrobek, která komplikuje využití recyklátů do nových výrobků. Stát by měl také více podporovat rozvoj oběhového hospodářství například při stanovování prostředků v programech podpory či zelenými zakázkami pro veřejné instituce. Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) na to upozornil na semináři pro firmy, který hostila společnost DAIKIN.

Evropská unie si stanovila ambiciózní cíl recyklovat do roku 2035 celkem 65 % veškerého komunálního odpadu. Dle údajů MŽP Česká republika v roce 2020 materiálově využila 39 % komunálního odpadu. Má tedy například oproti Německu, které už jich nyní recykluje přes 65 %, co dohánět. 

„Cirkulární ekonomika a využívání odpadů se již dostaly do slovníků politických stran i konkrétních politiků. Rozvoj regulace nebo podpora státu tomu ne vždy plně odpovídá. Opětovně použité materiály šetří energii i primární zdroje, už z toho je jasné, že by to měla být jedna z priorit nás všech. Firmy si uvědomují, že se to může u řady komodit do budoucna vyplatit i ekonomicky, především při dnešním nedostatku plastů, kovů a dalších materiálů. Aby byl tento systém funkční, potřebujeme přemýšlet nad celým byznysem inovátorsky: řešit design produktů, financování i dodavatelský řetězec,” říká Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Stát hodlá podpořit tuto oblast například v rámci programů OP ŽP nebo OP TAK. V rámci cirkularity MPO vyhlásilo první výzvu také z Národního plánu obnovy na úspory vody a plánuje v dohledné době vyhlásit výzvu na cirkulární řešení v podnicích. Ocenit lze i programy podpory aplikovaného výzkumu pod TA ČR, které přináší konkrétní výsledky výzkumu a vývoje do praxe a ve kterých je třeba pokračovat.

NOVÝ ZÁKON O ODPADECH NEZJEDNODUŠIL ROZVOJ RECYKLAČNÍHO PODNIKÁNÍ

V Česku platí od 1. ledna 2021 nový zákon o odpadech.  Zlepšení podmínek pro rozvoj recyklačního podnikání ale v řadě ohledů nepřinesl. Zkomplikoval například pohled na to, co je odpad a co už ne. Kvůli nejasné definici podniky často neví, v jakém režimu s danou surovinou nakládat. Pro odpad totiž platí jiná pravidla než pro výrobky například v logistice, v některých případech si navíc firmy nově musí zabezpečit i povolení od MPO k provozu zařízení k využití odpadů. V minulosti stačilo pouze vyjádření krajského úřadu.

Na významnost bariéry upozorňují firmy napříč komoditami od recyklace chladiv pro větrání a elektroniku, přes automobilový sektor, zpracovatele pneumatik až po směsné plasty. „Pokud firma například vyrábí produkty z pryžového granulátu, který vznikl rozemletím pneumatik, je jasné, že se pro podnik jedná o surovinu k výrobě. Podle nového zákona je to stále odpadní produkt. Odpad vyžaduje zvláštní nakládání při převozu a firma navíc musí nyní žádat MPO o rozšíření provozního řádu, i když z granulátu výrobek vytváří řadu let. Za Svaz průmyslu jako jeden krok k řešení navrhujeme připravit komoditně definované vyhlášky na odpad a surovina pro další výrobu,” říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Obdobně je to i u chladiv. Budovy a jejich energetické systémy dnes hrají hlavní roli ve snižování globálních emisí skleníkových plynů. Při výměně stávajících systémů pro chlazení a vytápění budov za energeticky efektivnější je znovuzískáváno chladivo, které lze po regeneraci opětovně využít při výrobě nových systémů. „Pro cirkulární ekonomiku chladiv existuje v ČR mezinárodní platforma Retradeables podporovaná z evropského dotačního programu Life 3R. Použitá chladiva zde mohou jejich majitelé prostřednictvím elektronické burzy prodat zpracovatelům, kteří je technologicky regenerují na úroveň kvality nového chladiva a vrátí je zpět na trh k opětovnému použití. Tím lze ušetřit značné množství nových chladiv. Pojďme tedy odstranit veškeré překážky, včetně legislativních bariér, abychom mohli zvýšit využití recyklovaných a regenerovaných chladiv namísto jejich současné likvidace jako odpadu,“ říká Tomáš Habel, Environment Readiness Officer společnosti Daikin ČR.

STÁT BY MĚL V PODPOŘE CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY PŘIDAT

Svazu průmyslu se podařilo jako první krok k cestě za oběhovým hospodářstvím do nového zákona o odpadech prosadit např. zvýšení poplatků za skládkování z 500 korun na 1850 korun za tunu odpadu. Pouze taková motivace ale nestačí. V Česku je potřeba zejména vybudovat dostatečné recyklační kapacity a rozšířit trh s recyklovanými výrobky. To může podpořit i stát.

Firmy vědí, že v recyklačním podnikání může být v ČR vyšší potenciál, ale stát k tomu musí vytvářet vhodné podmínky, a to stabilní a vstřícnou legislativou, podporou výzkumu a vývoje, pozitivními ekonomickými nástroji, osvětou či větším využíváním tzv. zelených veřejných zakázek, které preferují recyklované materiály. „Firmy často naráží na to, že s dobrým produktem z recyklovaných surovin neuspějí ve veřejných zakázkách kvůli vyšší ceně. Recyklované plastové výrobky přitom budou podporovány v rámci operačního programu Životní prostředí 2021 – 2027. Přednost produktům splňujících podmínky využití recyklovaných surovin by měl stát dávat nejen v tomto programu, ale plošně,” popisuje Petr Jonák, člen představenstva SP ČR.

Stát může také efektivně pomoci správným a jednoduchým nastavením výzev programů podpory, jako je např. Národní plán obnovy, OP ŽP či OP TAK. V NPO je vyčleněna na recyklaci 1 miliarda korun, v OP TAK 2,5 miliardy korun. „Programy se sice správně zaměřují i na oblasti cirkulární ekonomiky, nicméně na výstavbu recyklačních zařízení a zajištění dalších opatření k vyšší cirkularitě je potřeba mnohem více prostředků, než jsou schválené alokace,” říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE OSVĚTA

Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal na téma recyklace seminář, který hostila společnost DAIKIN ve svém plzeňském výrobním závodě. Odborníci z firmy DAIKIN, MŽP, Státního fondu životního prostředí ČR, MPO, Technologické agentury ČR, Svazu chemického průmyslu ČR, platformy CYRKL, Asociace recyklátorů elektroodpadu a společnosti Deloitte představili možnosti recyklace jako šance na trvale udržitelný rozvoj. SP ČR chtěl touto cestou zdůraznit důležitost využívání druhotných surovin, zvýšit osvětu i propojovat subjekty. „Je potřeba dostat do širšího povědomí, že odpad není věc, kterou se zbavíme tím, že ji vyhodíme na skládku, ale je to cenná surovina, která se dá opět využít a finančně zhodnotit,” uzavírá Petr Jonák.

 

Tiskárny SEVEROTISK a SVOBODA PRESS jako první v Evropě úspěšně recertifikovaly své produkty v kategorii „tištěný papír“ podle nových kritérii EU Ecolabel. Pro certifikovaný tisk se používají například šetrnější inkousty a certifikaci musí mít i samotný papírový substrát. Tiskoviny musí být snadno recyklovatelné, což ověří testy odstranitelnosti tiskových barev a adheziv. Tiskárny plní přísné emisní limity a minimalizují svou spotřebu energie i objem odpadu z výroby.

Energetická soběstačnost a rozvoj komunitní energetiky v Česku budou hlavním tématem online setkání k novým výzvám z Modernizačního fondu. Řečníci srozumitelnou formou představí smysl a hlavní výhody komunitní energetiky pro obce a města a představí nové možnosti dotační podpory. Diskusi je možné sledovat živě v pátek 1. července 2022 od 10:00 hodin, více ZDE

Státy Evropské unie se dnes shodly na zvýšení cílů pro podíl obnovitelných zdrojů energie a energetickou účinnost pro rok 2030, které jsou součástí dosud největšího balíku klimatických návrhů. Podle návrhu odsouhlaseného ministry energetiky má EU na konci desetiletí vyrábět 40 procent energie ze solárních, větrných a dalších klimaticky šetrných zdrojů. Zároveň se má o devět procent snížit spotřeba energie. Více ZDE

V Nizozemí představila Triodos Bank první hypotéku, jejíž úroková sazba se odvíjí od materiálů, které jsou pro výstavbu použity. Banka tak činí nový krok, aby byl trh s bydlením udržitelnější. Více ZDE

Věra Doušová je ředitelkou Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj. „Mám ráda život a ničeho se nebojím předem. Každá dobrá věc musí dobře dopadnout.“ Tak zní krédo Věry Doušové. V roce 2018 získala cenu Laskavec. Kde se v ní vzala touha pomáhat lidem? „Myslím, že je to přirozená lidská potřeba. Ale někdy mají lidé tolik starostí, že na tohle jim nevyjde čas. Snažím se žít s radostí a nějak se mi to daří. Možná, že mám jenom štěstí,“ usmívá se. Více ZDE

Recyklace především u plastů se v Česku moc nedaří a vyhozené umělé hmoty se často dají použít jen jednou. A to v tom lepším případě, říká profesor Vladimír Kočí. Profesor stojí v čele nově vzniklého Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie při VŠCHT, který se zabývá dopadem výrobků na životní prostředí během jejich celého životního cyklu. Více ZDE

Kandidátský seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) nyní obsahuje 224 záznamů chemických látek, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí. N-(hydroxymethyl)acrylamid (EC 213-103-2, CAS 924-42-5) je další látkou, která byla zařazena na Kandidátský seznam (dále KS). Důvodem pro zařazení jsou její karcinogenní a mutagenní účinky. Látka se nejvíce používá jako monomer pro polymerizaci, jako fluoroakrylátový kopolymer, v barvách a nátěrech.

Po zařazení látek do KS vyplývají společnostem zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech. Společnosti jsou odpovědné za řízení rizik těchto chemikálií a musí svým zákazníkům a spotřebitelům poskytnout dostatek informací, aby je mohli bezpečně používat.

• Každý dodavatel předmětů obsahujících látku z KS v koncentraci vyšší než 0,1 % hm. musí poskytnout dostatek informací příjemcům předmětu a spotřebitelům.

• Kromě toho, dodavatelé a výrobci předmětů obsahujících látku z KS musí do 6 měsíců od jejího zařazení podat oznámení agentuře ECHA. Dodavatelé látek zařazených na Kandidátský seznam, (samotných nebo ve směsích) mají povinnost dodat svým zákazníkům bezpečnostní list.

• Podle rámcové směrnice o odpadech musí společnosti uvádějící předměty na trh EU oznamovat výrobky do databáze SCIP, pokud předměty obsahují látky SVHC v koncentracích vyšších než 0,1 % hm.

Kandidátský seznam nyní obsahuje 224 záznamů, celkový počet zařazených látek je však vyšší, protože některé položky zahrnují skupiny chemických látek.

Informace o všech povinnostech a souvisejících nástrojích najdete na internetových stránkách ECHA.

Dokument ke stažení:

Další informace

• Kandidátský seznam

• Souhrn povinností vyplývajících ze zařazení do KS

• Jak oznámit látky v předmětech

• Databáze SCIP

Veřejná konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování pro 4 látky:

Lidé v Kněžicích na Nymbursku platí díky systému centrálního vytápění za teplo 16 let stejnou částku, 310 korun za gigajoule. Místní bioplynová stanice funguje od roku 2006, kdy vznikla jako 13. v Česku, dnes je jich zhruba 450. Obec s 530 obyvateli stála technologie na využití obnovitelných zdrojů energie 138 milionů korun. Většinu nákladů pokryla dotace, na zbytek ve výši 43 milionů si obec vzala úvěr. Návratnost investice do kotelny na biomasu a bioplynové stanice na zpracování odpadů, díky níž se stala obec z větší části energeticky soběstačná, byla 14,5 roku. ČTK to řekl starosta obce Milan Kazda. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

• Portugalsko v červenci spustí největší plovoucí solární elektrárnu v Evropě

• V Čeperce se na podzim uskuteční referendum o spalovně odpadu

• Nová aplikace spočítá uhlíkovou stopu menu. Firma chce, aby se restaurace zabývaly původem jídla

Evropský parlament na druhý pokus schválil reformu systému emisních povolenek, na níž se jako na klíčové součástí plnění klimatických závazků nezvykle rozdělení zákonodárci neshodli na předchozí červnové schůzi. Podle odsouhlaseného návrhu má bezplatné přidělování povolenek postupně skončit v letech 2027 až 2032. Poslanci se shodli také na parametrech dvou dalších úzce souvisejících norem, zavedení takzvaného uhlíkového cla a vytvoření sociálně klimatického fondu. O konečném znění reformy budou europoslanci od podzimu vyjednávat s členskými státy, jejichž pozici bude koordinovat české předsednictví. Více ZDE

Komise 22. června přijala návrhy s cílem obnovit přírodní oblasti v Evropě do roku 2050 a snížit používání pesticidů do roku 2030. Návrhy by měly přispět k revitalizaci 80 % evropských přírodních oblastí s tím, že do roku 2030 by se opatření spojená s obnovou přírody vztahovala alespoň na 20 % pevninských a mořských oblastí EU, Investice do obnovy přírody díky využití ekosystému zvyšuje hodnotu každého vynaloženého eura o 8 až 38 eur a zároveň podporuje potravinovou bezpečnost, odolnost ekosystémů a klimatu, zmírňování změny klimatu, předcházení katastrof a lidské zdraví. Celková částka na obnovu ekosystému je cca 100 mld. eur. V oblasti snižování pesticidů je hlavním cílem snížit jejich používání o 50 % do roku 2030.

Mohlo by vás zajímat: Komise vydala další zelené dluhopisy v hodnotě 5 miliard eur

Evropská komise 21. června vydala dalších 5 miliard EUR v zelených dluhopisech NextGenerationEU, které jsou splatné do roku 2048.  Celkový výnos ze zelených dluhopisů činí k dnešnímu dni 118,5 mld. eur, přičemž tyto prostředky jsou určeny především na financování hospodářského oživení a dlouhodobé odolnosti Evropy. Kromě těchto prostředků, Komise získala více než 1,5 mld. eur i z programů makrofinanční pomoci určených na pomoc Ukrajině a financování krátkodobých programů zaměstnanosti v členských státech EU. Komise oznámí svůj cíl financování na druhé pololetí do konce června 2022. Komise také zveřejnila  interaktivní přehled o využívání prostředků získaných ze zelených dluhopisů NextGenerationEU.

Evropská unie se v noci 21. června dohodla (TZ: New social and environmental reporting rules for large companies) na finální podobě směrnice pro reporting o udržitelnosti (CSRD), podle které bude téměř 50 tisíc evropských firem zveřejňovat například údaje o svých emisích nebo využívání obnovitelných zdrojů. V České republice se reportování takzvaných “ESG” informací dotkne více než tisícovky společností. Cílem legislativy je zajistit transparentnost na trhu a umožnit efektivní přesměrování financí do zelené transformace ekonomiky.

Evropský parlament a Rada Evropské unie se 21. června v noci dohodly na konečném znění směrnice CSRD, která pro firmy určuje nová pravidla zveřejňování informací o jejich udržitelnosti a vyjasňuje, jak tato ESG data reportovat. Jde například o emise skleníkových plynů a související cíle nebo o spotřebu energie a závislost na fosilních palivech. Zásadní novinkou je zavedení EU standardů pro reporting, které firmy navedou na klíčová data a rozšíření množství firem, kterých se požadavky týkají.

V České republice se povinnost reportingu dotýkala okolo dvacítky velkých korporací, nově jich bude více než tisíc. Směrnice požadavky rozšiřuje na všechny velké společnosti splňující alespoň dvě ze tří kritérií: čistý obrat minimálně 1 miliarda korun, více než 250 zaměstnanců, aktiva v rozvaze vyšší než 500 milionů korun. Povinnost bude dopadat i na všechny společnosti, jejichž cenné papíry jsou obchodované na regulovaných trzích na burze (mimo mikro společností).

Směrnice především reaguje na požadavky bank, investorů, ale i samotných firem.

“Investoři a banky budou mít díky směrnici CSRD lepší nástroj k řízení svých investičních rizik a dostanou šanci přesněji nasměřovat finance do zelených projektů. Naopak firmy si potřebují uvědomit, že ESG informace představují klíč pro přístup k levnějšímu financování, ale také k úspoře nákladů,” uvedl ředitel Frank Bold Pavel Franc.

Důvodem pro úpravy reportingu je snaha zvýšit transparentnost na trhu, omezit greenwashing, a poskytnout jasné vodítko firmám, která ESG data jsou podstatná. Směrnice má vyřešit současné chaotické prostředí, které vytváří ESG ratingové agentury a dobrovolné standardy, které mají na firmy různorodé požadavky na informace, což pro firmy i investory představuje nadměrnou administrativní zátěž a dodatečné náklady. Nové reportovací standardy řeší tuto situaci podobně jako standardy finančního reportingu. Předběžné návrhy standardů už jsou zveřejněné, finální podobu získají na podzim.

Finální text po formálním schválení má být členskými státy transponován do 18 měsíců. Směrnice počítá s účinností pro firmy od roku 2024. Nová pravidla se hned od 1. 1. 2024 budou vztahovat na největší korporace, které už nyní reportují podle stávající legislativy NFRD. Kategorie velkých společností nad 250 zaměstnanců má stanovený nejzazší termín pro reporting na 1. ledna 2025, přičemž o tomto zdržení platnosti rozhodnou jednotlivé státy. Kótované malé a střední podniky se k reportingu připojí od roku 2026, mohou ale ještě využít dvouletou výjimku z povinnosti. Dá se očekávat, že i od ostatních malých a středních podniků budou klíčová ESG data vyžadovat finanční instituce i velcí odběratelé, například aby dokázaly dopočítat svou uhlíkovou stopu (Scope 3).

„Je klíčové, aby členské státy co nejdříve přijaly národní transpozici a zajistily, aby všechny firmy byly schopné reportovat od roku 2024, tak jak to Směrnice předpokládá. Navíc se členské státy budou muset rozhodnout, zda využijí možnosti zdržet platnost nových pravidel pro velké firmy, které nejsou na burzách obchodované, o další rok. Pokud by Česká republika tuto možnost využila, zkomplikovala by tím život investorům a bankám, kteří ESG data potřebují již nyní, a znevýhodnila by stovky společností v přístupu k udržitelnému financování,” popsal vedoucí sekce Odpovědných firem Frank Bold, Filip Gregor.

Evropská unie plánuje do oblasti udržitelnosti každoročně mobilizovat 500 miliard euro ze strany bank a investorů. Bez toho aby byla co nejdříve k dispozici kvalitní ESG data, nebude možné finance správně nasměrovat, a tím snížit závislost EU na fosilních palivech a na dovozu z Ruska. Masivní investice do zelených projektů jsou jedním ze zásadních pilířů balíčku REPower EU, který má řešit současnou cenovou i bezpečnostní krizi.

Firmy budou zveřejňovat své strategie i data o emisích

Jednotné reportovací standardy, které směrnice zavádí, stanoví indikátory pro hodnocení udržitelnosti a odpovědnosti firmy napříč všemi ESG oblastmi. Zahrnou tedy environmentální (E) a sociální oblast (S), včetně řízení, neboli “governance” (G).

Firmy budou zveřejňovat jednak informace o svých strategiích, rizicích, politikách a cílech, a jednak standardizovaná ESG data. Pro první kategorii povinné standardy vymezí, jaké informace mají být poskytnuty, ale konkrétní obsah bude záležet na přístupu firmy. Je například legitimní uvést, že firma klimatický cíl nemá.

Díky standardům také firmy získají srovnatelná kritéria pro své rámcové dekarbonizační plány. Podle těchto kritérií pak své plány vysvětlí včetně toho, zda jsou v souladu s reálným dosažením klimatické neutrality v roce 2050 a nebo transparentně uvedou, že dekarbonizační plán nemají. Tím se má zamezit greenwashingu, který v současné době dominuje této oblasti reportingu.

Standardy stanoví konkrétní indikátory, podle kterých budou firmy reportovat ESG data.

Mezi ty hlavní patří:

• přímé a nepřímé emise skleníkových plynů (uhlíková stopa) a výroba a spotřeba energií

• spotřeba surovin a odpad (cirkulární ekonomika)

• využití vody

• množství případných znečišťujících látek produkovaných firmou

• přímé dopady na biodiverzitu

• údaje o vlastní pracovní síle (charakteristika pracovní síly, life-work balance indikátory, úrazovost, mzdová nerovnost)

Informace o klimatu a vlastní pracovní síle budou vzhledem k jejich relevanci de facto povinné pro všechny firmy. V ostatních oblastech budou firmy reportovat na základě posouzení, zda čelí rizikům nebo mají významné dopady. „Například otázka dodržování lidských práv v dodavatelském řetězci je významná pro oděvní průmysl, ale podstatně méně například pro developery. Obdobně znečištění bude podstatné pro těžký průmysl, ale nikoliv pro hotelový řetězec,” vysvětlil Filip Gregor.

Mohlo by vás zajímat:

Přibližně padesát tisíc evropských firem ovlivní v blízké budoucnosti nová pravidla pro vykazování aktivity v oblasti udržitelnosti a společenské odpovědnosti (ESG). V Bruselu v těchto dnech vrcholí jednání o finální podobě směrnice s označením CSRD, která v této oblasti zavede jednotné standardy. Řada společností si bude muset najmout odborníky, kteří zajistí jejich plnění. V byznysu s ESG audity se podle odhadů Evropské komise může ročně protočit v přepočtu i více než sto miliard korun. Více ZDE

 

Myslíte, že odpad, který doma vytřídíte, vždycky najde smysluplné využití? Pokaždé to neplatí. Například o nápojové kartony od mléka nebo džusů nemá téměř žádný zpracovatel zájem. Někdy končí rovnou ve spalovně. Některé svozové společnosti je ale skladují v krytých halách a čekají na příznivější situaci. Jako třeba v Hrádku u Pacova na Pelhřimovsku. Více ZDE

Další zajímamavosti:

• Čáslav obdržela od AVE CZ v rámci doměřených poplatků 51 milionů. Firma se brání

• V Čeperce se na podzim uskuteční referendum o spalovně odpadu

• Portugalsko v červenci spustí největší plovoucí solární elektrárnu v Evropě

• Nová aplikace spočítá uhlíkovou stopu menu. Firma chce, aby se restaurace zabývaly původem jídla

• V Evropě se rozjíždí byznys se zachytáváním oxidu uhličitého. Brusel na něj uvolní miliardy

• Kolem Země krouží vesmírné smetí. Technologie, které by odpad stáhly do atmosféry, se teprve vyvíjejí

• Svět se potýká s nedostatkem hnojiv. Pomoci by mohla recyklace lidské moči

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace Helena Langšádlová ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Akademií věd ČR uspořádala Konferenci Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR. Řečníci představili současné poznatky a důkazy o příčinách a projevech klimatické změny i inovativní české projekty, které nabízí udržitelná řešení. Záznam z dnešní konference je dostupný ZDE