Přes 16 000 zástupců vlád, vědců nebo neziskových organizací se schází na mezinárodní konferenci Úmluvy o biologické rozmanitosti v Montrealu. Jejím cílem je dohodnout celosvětové cíle pro dalších deset let, díky kterým se podaří zabránit dalšímu mizení živočichů a rostlin z volné přírody, nastavit spravedlivější pravidla pro využívání genetického bohatství planety nebo omezit šíření invazních druhů. Konference OSN o biodiverzitě probíhá v době českého předsednictví, které vede jednání jménem celé Evropské unie.

„Zdravé a nepoškozené ekosystémy stojí za zhruba polovinou světového HDP. Už jen tenhle jediný argument je snad dostatečně silný, aby ukázal, proč musíme pestrý život na planetě chránit a financovat jeho obnovu. Stejně tak nás druhově bohatá příroda chrání před extrémními dopady změny klimatu jako jsou sucha, povodně nebo vlny veder,“ vysvětluje ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Na prosincovém setkání více než 170 zemí celého světa se bude projednávat především Globální rámec pro biologickou rozmanitost. Ten má pomoct zachování, ale i obnově biodiverzity a ekosystémů na celém světě během příštích deseti let. Obsahuje například požadavek, aby 30 % pevninských a 30 % mořských oblastí bylo zařazeno do chráněných území. O polovinu by se měla snížit míra šíření invazních druhů, vzrůst by měla naopak kontrola tak, aby se eliminovaly nebo omezily jejich dopady.

„Úkolů pro českou delegaci je opravdu mnoho. Především vyjednává jako zástupce EU globální rámcovou dohodu na příští dekádu, což je mimořádně náročné zadání. Vedle toho vedeme jednání s celým světem o financování ochrany, nejen od vlád rozvinutého světa, ale především od soukromého sektoru, který přírodní zdroje využívá. A také o omezování dotací, které naopak přírodě a biodiverzitě škodí,“ vysvětluje Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí a vládní zmocněnec pro vyjednávání v oblasti biodiverzity.

Na financování ochrany druhů by ročně mělo směřovat 200 miliard USD, hlavními plátci by měly být soukromé firmy, vlády by měly garantovat jen menší část. Naopak je potřeba zásadně snížit škodlivé dotace o 500 miliard USD ročně. Dohoda chce také zdůraznit roli přístupů založených na pestré krajině a zdravých ekosystémech při ochraně klimatu. Ty mohou pomoci splnit až třetinu potřebného snížení emisí skleníkových plynů. Ochranu klimatu ale nesmí mít negativní dopady na biologickou rozmanitost, například při pěstování biopaliv v rozsáhlých monokulturách.

Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity - CBD) vznikla v roce 1992 a má tři základní cíle: zachování biologické rozmanitosti, udržitelné využívání jejích složek a spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů, které plynou z využívání genetických zdrojů. Smluvní strany jsou povinny inventarizovat a monitorovat biologickou rozmanitost, začlenit koncepty ochrany a udržitelného rozvoje do národních strategií a hospodářského rozvoje a zachovávat domorodé postupy ochrany přírody.

Ministerstvo životního prostředí vydalo na svých webových stránkách listopadové číslo Věstníku. Osmá částka v tomto roce obsahuje: Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší „k zařazování chovů hospodářských zvířat podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, k výpočtu emisí znečišťujících látek z těchto stacionárních zdrojů a k seznamu technologií snižujících emise z těchto stacionárních zdrojů“ a dále Sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP o autorizovaných osobách (úplný seznam k 14. 11. 2022) ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Aktuální číslo Věstníku naleznete ZDE.

Česká republika je unikát: jsme jedinou zemí Evropy, kde si svoz odpadů zajišťuje každá obec i město po svém a jinak, takže je zázrak, že se při naší roční produkci 500 kg odpadků na osobu netopíme ve špíně. Jsme na špici v plýtvání jídlem a jeho vyhazováním do směsného odpadu namísto do hnědých popelnic nebo kompostérů. Umíme sbírat a odevzdávat starý papír, ale vyvážíme ho do zahraničí, protože nemáme linku na jeho zpracování. Myslíme si, že umíme třídit plasty, ale do žlutých kontejnerů házíme i to, co tam nepatří. Nejen s Milanem Havlem, ale i s prezidentem Asociace českého papírenského průmyslu Jaroslavem Tymichem, starostkou Buštěhradu Danielou Javorčekovou a odpadovou hospodářkou Lucií Dlouhou je Natura o odpadech, kterou připravila a moderuje Markéta Ševčíková. Více ZDE

V Amazonii za posledních bezmála čtyřicet let ubylo deset procent původní vegetace, to je zhruba třetina rozlohy Evropské unie. Z většiny jsou to deštné pralesy. V čele odlesňování stojí Brazílie, která si vykácela pětinu deštného lesa na svém území. Amazonský les proto částečně ztrácí funkci pohlcovače uhlíku a stává se jeho zdrojem. Více ZDE

Až dosud zněly zprávy o přípravách výstavby jihočeských spaloven odpadu celkem neutrálně. Poslední jednání krajského zastupitelstva ale dává tušit, že v pozadí už může probublávat boj o to, kdo bude odpad spalovat - tomu za to ostatní budou platit, a kde - tj. kolik kamionů s odpadem bude brázdit Jihočeský kraj a kterými směry. Více ZDE

Předkládaný záměr Průmyslové Energetické Centrum Neratovice (PECeN) řeší problém jinak nevyužitelného spalitelného komunálního odpadu a ostatních vhodných energeticky využitelných odpadů, které jsou v současné době ukládány na skládky a nejsou využívány. Navržená kapacita závodu PECeN je 160 000 t odpadů za rok, složených částečně ze směsného komunálního odpadu, který představuje zbytkový odpad ze separace komunálních odpadů prováděné ve městech a obcích zejména Středočeského kraje, částečně pak z objemného odpadu a ostatních energeticky využitelných odpadů za rok. Podrobnosti v systému EIA najdete ZDE

Komise dnes navrhuje nová celounijní pravidla pro obaly, které by díky tomu již neměly být rostoucím zdrojem odpadu ani frustrace spotřebitelů. Každý Evropan vyprodukuje v průměru téměř 180 kg obalového odpadu ročně. Obaly jsou jedním z hlavních způsobů použití primárních materiálů, neboť 40 % plastů a 50 % papíru používaného v EU je určeno k balení. Kdyby EU nepřijala žádná opatření, bylo by do roku 2030 takového odpadu ještě o 19 % více a odpadu z plastových obalů dokonce o 46 % více.

Nová pravidla mají tento trend zastavit. Zajistí, že se spotřebitelům budou nabízet opakovaně použitelné obaly, že se přestanou používat zbytečné obaly, omezí se nadměrné používání obalů a zavede se jasné označování, které usnadní správnou recyklaci. Pro odvětví zpracování odpadu budou pravidla přínosem v tom, že vytvoří nové obchodní příležitosti, a to zejména pro menší podniky, sníží potřebu primárních materiálů, zvýší recyklační kapacitu Evropy a sníží její závislost na primárních zdrojích a externích dodavatelích. Nasměrují obalový průmysl na cestu ke klimatické neutralitě do roku 2050.

Komise rovněž poskytne spotřebitelům a průmyslu jasné informace o plastech z biologického materiálu a kompostovatelných a biologicky rozložitelných plastech: stanoví, při jakém použití jsou tyto plasty skutečně přínosné pro životní prostředí a jak by měly být navrženy, odstraněny a recyklovány.

Předkládané návrhy jsou klíčovými stavebními kameny akčního plánu pro oběhové hospodářství Zelené dohody pro Evropu a jejich cílem je, aby udržitelné výrobky byly normou, ne výjimkou. Návrhy rovněž reagují na konkrétní požadavky, které zástupci Evropanů vznesli na Konferenci o budoucnosti Evropy. 

Předcházení vzniku odpadu z obalů, podpora opakovaného používání a opakovaného plnění a zajištění recyklovatelnosti všech obalů do roku 2030

Navrhovaná revize právních předpisů EU o obalech a odpadu z obalů má tři hlavní cíle. Zaprvé, předcházet vzniku odpadu z obalů: snižovat jeho množství, snížit zbytečné používání obalů a podporovat opakovaně použitelné a plnitelné obaly. Zadruhé podpořit vysoce kvalitní („uzavřenou“) recyklaci: do roku 2030 zajistit, aby všechny obaly na trhu EU byly ekonomicky životaschopným způsobem recyklovatelné. A konečně snížit potřebu primárních přírodních zdrojů a vytvořit dobře fungující trh s druhotnými surovinami a zvýšit využívání recyklovaných plastů v obalech prostřednictvím povinných cílů.

• Hlavním cílem je do roku 2040 snížit odpad z obalů počítáno na obyvatele na členský stát o 15 % oproti roku 2018. Množství odpadu v EU by se tak ve srovnání se scénářem bez změny právních předpisů celkově snížilo o přibližně 37 %. K tomu dojde jednak opětovným použitím, tak i recyklací.

• V zájmu podpory opětovného použití nebo opětovného plnění obalů, které během posledních 20 let prudce pokleslo, budou podniky muset spotřebitelům nabízet určité procento svých výrobků v opětovně použitelných nebo plnitelných obalech, například v případě nápojů a jídel, které si spotřebitelé odnášejí s sebou, nebo v případě dodání po objednávce na internetu. Dojde rovněž k určité standardizaci formátů obalů a jasnému označování opakovaně použitelných obalů.
• V zájmu řešení zjevně zbytečných obalů budou některé formy obalů zakázány, například obaly na jedno použití pro potraviny a nápoje při konzumaci v restauracích a kavárnách, jednorázové obaly pro ovoce a zeleninu, miniaturní šamponové lahve a další miniaturní obaly v hotelech.  

• Řada navrhovaných opatření je zaměřena na to, aby byly obaly do roku 2030 plně recyklovatelné. To zahrnuje stanovení kritérií navrhování obalů; vytvoření povinných systémů zpětného odběru plastových lahví a hliníkových plechovek a vyjasnění toho, které velmi omezené druhy obalů musí být kompostovatelné, aby je spotřebitelé mohli vyhazovat do biologického odpadu.
• Rovněž budou stanoveny povinné sazby recyklovaného obsahu, který musí výrobci do nových plastových obalů zahrnout. To pomůže přeměnit recyklovaný plast na cennou surovinu, jak již ukazuje příklad PET lahví v kontextu směrnice o plastech na jedno použití.

Návrh vysvětlí nejasnosti ohledně toho, které obaly patří do kontejnerů pro recyklaci. Každý jednotlivý obal bude opatřen štítkem, z něhož bude patrné, z čeho je obal vyroben a do jakého toku zpracování odpadu by se měl dostat. Kontejnery na sběr odpadu budou opatřeny stejnými štítky. Všude v EU se budou používat stejné symboly.

Do roku 2030 by navrhovaná opatření snížila emise skleníkových plynů z obalů na 43 milionů tun oproti 66 milionům tun, pokud by nedošlo ke změně právních předpisů – snížení je stejné jako roční emise Chorvatska. Spotřeba vody by klesla o 1,1 milionu m³. Hodnota škod na životním prostředí pro hospodářství a společnost by se oproti referenční hodnotě pro rok 2030 snížila o 6,4 miliardy eur.

Podniky, které vyrábějí obaly na jedno použití, bude muset do této transformace investovat, ale celkový dopad na hospodářství a tvorbu pracovních míst v EU je pozitivní. Očekává se, že samotná podpora opakovaného používání povede v tomto odvětví do roku 2030 k vytvoření více než 600 000 pracovních míst, z nichž mnohé v místních malých a středních podnicích. Očekáváme mnoho inovací v řešení obalů, díky nimž bude pohodlné je omezovat, opětovně používat a recyklovat. Očekává se rovněž, že opatření ušetří peníze: každý Evropan by mohl ušetřit téměř 100 EUR ročně, pokud by podniky přinesly spotřebitelům úspory. 

Vyjasnění týkající se plastů z biologického materiálu a biologicky rozložitelných a kompostovatelných plastů

Používání a výroba plastů z biologického materiálu i biologicky rozložitelných a kompostovatelných plastů se neustále zvyšuje. Používání těchto plastů musí splňovat řadu podmínek, aby mělo pozitivní dopad na životní prostředí a aby nenastala situace, kdy by používání těchto plastů znečištění plasty, změnu klimatu a ztrátu biologické rozmanitosti ještě zhoršilo.

Nový rámec Komise objasňuje, jakým způsobem mohou být tyto plasty součástí udržitelné budoucnosti.

Biomasa používaná k výrobě plastů z biologického materiálu musí pocházet z udržitelných zdrojů, aniž by poškozovala životní prostředí, a s ohledem na zásadu „kaskádového využívání biomasy“: výrobci by měli upřednostňovat využívání organického odpadu a vedlejších produktů jako vstupních surovin. Kromě toho se v zájmu boje proti „lakování nazeleno“ a zamezení klamání spotřebitelů musí výrobci vyvarovat obecných tvrzení o plastových výrobcích, např. že se jedná o „bioplasty“ a plasty „z biologického materiálu“. Při komunikaci o biologickém obsahu by výrobci měli odkazovat na přesný a měřitelný podíl obsahu plastů z biologického materiálu ve výrobku (například: „výrobek obsahuje 50 % plastů z biologického materiálu“.)

K biologicky rozložitelným plastům je třeba přistupovat obezřetně. Mají své místo v udržitelné budoucnosti, ale je třeba, aby byly určeny pro specifické použití, kde jsou prokázány jejich přínosy pro životní prostředí a hodnota pro oběhové hospodářství. Biologicky rozložitelné plasty by v žádném případě neměly být odhazovány jako odpad. Musí být rovněž označeny tak, aby bylo zřejmé, jak dlouho bude jejich biologický rozklad trvat, za jakých podmínek se rozloží a v jakém životním prostředí. Výrobky, u nichž je pravděpodobné, že budou vyhozeny do odpadu, včetně výrobků, na které se vztahuje směrnice o plastech na jedno použití, nemohou být prohlášeny nebo označeny za biologicky rozložitelné.

Průmyslově kompostovatelné plasty by se měly používat pouze tehdy, pokud mají přínos pro životní prostředí, nemají negativní vliv na kvalitu kompostu a pokud existuje řádný systém sběru a zpracování biologického odpadu. Průmyslově kompostovatelné obaly budou povoleny pouze pro čajové sáčky, kávové kapsle s filtrem a kávové polštářky, nálepky na ovoce a zeleninu a velmi lehké plastové sáčky. Výrobky musí vždy uvádět, že jsou certifikovány pro průmyslové kompostování v souladu s normami EU.

Další kroky

Návrh týkající se obalů a odpadu z obalů bude nyní projednán Evropským parlamentem a Radou v rámci řádného legislativního postupu.

Politickým rámcem pro plasty z biologických materiálů a biologicky rozložitelné a kompostovatelné plasty se bude řídit veškerá budoucí činnost EU v této oblasti, například pokud jde o požadavky na ekodesign udržitelných výrobků, programy financování nebo mezinárodní diskuse. Komise vybízí občany, veřejné orgány a podniky, aby tento rámec používali při rozhodování o svých politikách, investicích a nákupech.

Souvislosti

Zboží musí být chráněno a bezpečně přepravováno, ale obaly a odpad z nich mají významný dopad na životní prostředí a na používání primárních materiálů. Objem odpadu z obalů roste, často rychleji než HDP. Za posledních deset let v EU vzrostl o více než 20 % a předpokládá se, že bez přijetí opatření by se objem tohoto druhu odpadu do roku 2030 zvýšil o dalších 19 %.

Jako alternativy ke konvenčním plastům se v našem každodenním životě začínají objevovat plasty z biologického materiálu a biologicky rozložitelné a kompostovatelné plasty. Občané se s nimi mohou setkat například v obalech, spotřebním zboží a textilu, ale i v jiných odvětvích. Protože jsou tyto plasty označovány jako „bioplasty“, spotřebitelé se domnívají, že takové plasty neškodí životnímu prostředí. To však platí jen do určité míry.

Dnes předkládaný balíček opatření k řešení této problematiky navazuje na první balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství, který byl přijat v březnu 2022. Balíček obsahoval nové nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků a strategii EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky, jejichž prostřednictvím byla navržena nová opatření, která mají posílit postavení spotřebitelů a umožnit jim, aby hráli větší úlohu v ekologické transformaci.

Další informace

• Politický rámec EU pro biologicky rozložitelné, kompostovatelné plasty a plasty z biologického materiálu

• Návrh revize právních předpisů EU o obalech a obalových odpadech

• Otázky a odpovědi týkající se obalů a obalových odpadů

• Otázky a odpovědi týkající se plastů z biologického materiálu

• Informativní přehled o obalech a bioplastech

• Tisková zpráva o certifikaci pohlcování uhlíku

• Otázky a odpovědi týkající se certifikace pohlcování uhlíku

• Informativní přehled o certifikaci pohlcování uhlíku

Kvůli přicházející energetické krizi se letos může zhoršit kvalita ovzduší, záležet bude i na počasí, uvedl dnes na svém webu Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Předpokládá, že lidé budou ve snaze ušetřit víc než dřív topit dřevem a uhlím. Určité zvýšení koncentrací rakovinotvorných látek v polétavém prachu ukazují už předběžná data z letošního února. Od roku 2017 do loňska se přitom kvalita vytápění zlepšovala, upozornil ČHMÚ. Více ZDE

Evropa a svět čelí bezprecedentním výzvám v oblasti životního prostředí a klimatu, které vyžadují ambiciózní politické reakce, jako je Zelená dohoda pro Evropu. V souvislosti s aktuálními událostmi a ruskou válečnou agresí na Ukrajině čelíme rovněž energetické krizi, která odhalila naší závislost na cizích energetických zdrojích. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) reaguje na výše uvedené skutečnosti letošními Signály, které se zaměřují na evropské závazky v oblasti udržitelnosti a energetického systému z perspektivy mnoha vzájemně propojených krizí. Signály EEA je každoroční, snadno čitelná webová publikace, která se zabývá klíčovými otázkami souvisejícími s životním prostředím a klimatem. Signály EEA 2022 najdete ZDE.

 

Český statistický úřad dnes vydal Statistickou ročenku České republiky 2022, přinášející údaje o stavu a vývoji nejdůležitějších oblastí hospodářského, sociálního a kulturního života země. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde již o 30. svazek této edice. Publikace vychází v uživatelsky přívětivějším, větším formátu, obsahuje i nové grafické prvky a zvýšila se její barevnost. Ročenka 2022 je k dispozici ZDE

Ministerstvo zemědělství (MZe) vyhlásilo prostřednictvím Odboru vodovodů a kanalizací II. Výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci programu 129 420 „Podpora odkupu a scelování infrastruktury vodovodů a kanalizací“. Žádosti o podporu v rámci programu 129 420 jsou přijímány od 2. ledna 2023 do 30. září 2025 nebo do vyčerpání alokace. Celková alokace výzvy je 297 mil. Kč, více ZDE

Zdroj: www.nasevoda.cz

 

Znamená to, že společnosti budou brzy povinny zveřejňovat podrobné informace týkající se otázek udržitelnosti. To zvýší odpovědnost společností, zabrání rozdílným standardům udržitelnosti a usnadní přechod k udržitelnému hospodářství. V praxi budou muset společnosti podávat zprávy o tom, jak jejich obchodní model ovlivňuje jejich udržitelnost a jaký dopad mají na jejich činnost vnější faktory udržitelnosti (jako je změna klimatu nebo otázky lidských práv). Investoři a další zainteresované strany tak budou lépe připraveni přijímat informovaná rozhodnutí o otázkách udržitelnosti. Více ZDE

 

Vyrábět energii z odpadu by dnes chtěl snad každý. Dlouhou řadu měst, ve kterých se v nedávné době objevil záměr postavit zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO), rozšířil také severočeský Chomutov. Jedná se o záměr společnosti Actherm, která chce odpadem nahradit spalování uhlí v tamní teplárně. Více ZDE

Dokumentace (Informační systém EIA):

Ekologizace teplárny Chomutov - 2. etapa

Otázce nakládání s odpadní rtutí je legislativně i prakticky věnována velmi vysoká pozornost. Jedná se totiž o specifický nebezpečný odpad, který představuje závažnou celosvětovou hrozbu pro lidské zdraví. Své o tom ví i společnost Bome s.r.o., které za nelegální skladování odpadní rtuti na pozemku ve Chvaleticích na Přeloučsku Česká inspekce životního prostředí uložila pokutu ve výši 1,2 milionu korun. Kovová rtuť zde totiž nebyla skladována zcela v souladu s předpisy na ochranu životního prostředí.

Společnost Bome provozovala na základě výjimky Ministerstva životního prostředí „zařízení pro vědu a výzkum“, jehož náplní bylo kontinuální přeměňování vstupní odpadní rtuti na solidifikovaný sulfid rtuťnatý*. Pro účely vědy, výzkumu a vývoje lze bez povolení místně příslušného krajského úřadu převzít pouze nezbytné množství vzorku odpadu (například pro ověření technologie). V době kontroly inspektory však bylo v zařízení umístěno již více jak 70 tun odpadní rtuti. Firmě navíc také chyběl vypracovaný a příslušným vodoprávním úřadem schválený havarijní plán. „Kategoricky odmítáme, že by množství 70 tun odpadu, který navíc vykazuje vysokou toxicitu a pro jehož skladování jsou legislativně stanoveny jedny z nejpřísnějších kritérií, bylo množstvím nezbytným pro ověřování technologie,“ uvedl ředitel oblastního inspektorátu Hradec Králové Lukáš Trávníček.

Společnost přitom není v nakládání s odpadní rtutí žádným nováčkem. Na poli zpracování odpadu se pohybuje již třicet let a dle vlastních slov, uvedených na webových stránkách „v průběhu své historie převzala většinu odpadní rtuti, která se v České republice i na Slovensku stala odpadem při jejím nahrazení ekologičtějším způsobem. Jednalo se především o rtuť z průmyslových tlakoměrů v teplárenství, rtuť z výroby manometrů nebo teploměrů, rtuť získaná zpracováním světelných zdrojů (zářivky) nebo baterií, rtuť z chemických laboratoří apod. Z těchto malých zdrojů bylo již zpracováno přibližně 130 tun rtuti, která se tak dostala pod kontrolu a nadále neohrožuje životní prostředí.“ Ačkoli má firma za sebou poměrně dlouhou historii v oboru, podmínky a způsob skladování odpadní rtuti ve svém chvaletickém zařízení značně podcenila.

Odpadní rtuť je specifický nebezpečný odpad, jehož výskyt na území ČR je evidován v řádech desítek tun, navíc nakládání s ním je sledováno v evropském měřítku. Rtuť může při vdechování způsobit smrt, může poškodit plod v těle matky a také poškodit orgány při prodloužené nebo opakované expozici. Je navíc vysoce toxická pro vodní organismy, a to s dlouhodobými účinky. Nejen proto je bezpodmínečně nutné skladovat ji v souladu s právními předpisy, aby se zajistila maximální ochrana a předešlo vzniku ohrožení životního prostředí a zdraví lidí.

Proti rozhodnutí inspekce společnost podala odvolání. Ministerstvo životního prostředí přezkoumalo napadené rozhodnutí a následně názor inspekce potvrdilo v celém rozsahu. Rozhodnutí se tak stalo pravomocným 17. října 2022.


* Sulfid rtuťnatý je minerál, který se v přírodě běžně vyskytuje jako tzv. cinabarit - rumělka. Proces solidifikace v tomto konkrétním případě spočívá ve stabilizaci nebezpečných odpadů vhodnými přísadami, kdy dojde ke snížení vyluhovatelnosti i emisí nebezpečné rtuti. Výsledný stabilizát pak lze ukládat do trvalých úložišť, která se nachází v bývalých solných nebo původních rumělkových dolech například v Německu a Španělsku.

 

Ve většině afrických zemí odpadové hospodářství příliš nefunguje. Problémem však nejsou pouze plasty. Africké země trápí mimo jiné i textilní odpad, který se tam dostává i z Evropy. „Spousta lidí vyhazuje své oblečení do textilních kontejnerů a netuší, kde nakonec může skončit,“ upozorňuje Stanislava Tomková z neziskové organizace Na mysli, která se která se problematice životního prostředí věnuje a společně s novináři se vydala v rámci mezinárodního projektu Hra o klima vydala prozkoumat situaci v Keni. Na vyhozené oblečení lze podle ní v Keni narazit prakticky všude. „Je vidět na krajnicích cest, v potocích i řekách. Textilním odpadem jsou tam doslova zavaleni,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz. Více ZDE
  

Ve středu 23. listopadu 2022 se uskutečnil již 7. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii. Letos konečně bez roušek a opět s plným sálem. Akci pořádala redakce odborného portálu ENVIprofi.cz provozovaného nakladatelstvím Verlag Dashöfer.

Novela vyhlášky o PNO od ledna zmírní stávající předpis

Ráno patřilo žhavým novinkám v odpadové legislativě. Od ledna 2023 měla začít platit přísná pravidla pro skládkování spalitelných nebezpečných odpadů, využívání kalů z ČOV kategorie II a další. Velké změny měly nastat také ve vedení evidence a ohlašování. Podle Mgr. Jakla z MŽP ale do konce roku vyjde novela vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady (PNO), která například „zákaz skládkování spalitelných nebezpečných odpadů odkládá o další 3 roky bez ohledu na kapacitu spaloven a přechodné ustanovení pro vedení evidence podle staré vyhlášky prodlouží o další 2 roky až do konce roku 2024.“ Tuto přednášku poslouchali všichni s velkým napětím, neboť od novely se odvíjí všechny povinnosti, které musejí plnit původci odpadů. Pružně na nejnovější změny zareagovala RNDr. Horáková, která je vzápětí zakomponovala do své přednášky, ve které všechny povinnosti původců odpadů shrnula.

A zase ty palety…

Zlatým hřebem programu se stala panelová diskuse se zástupci MŽP, ČIŽP, SPDS a CYRKL, kterou brilantně vedla Ing. Lochovská z Inisoft Consulting s.r.o. Její hosté diskutovali na témata možností opakovaného využití jednorázových obalů (typickými příklady jsou dřevěné palety nebo IBC kontejnery), vedení zeminy v režimu vedlejšího produktu a předcházení SDO ve fázi přípravy projektu. Největší diskuse i ze strany publika se vedla opět okolo přenechávání palet zaměstnancům. A závěr? Pokud s obalem nakládáme tak, že neohrožujeme životní prostředí nebo lidské zdraví, mělo by to umožnit i opětovné využití jednorázového obalu. Vše ale musí mít určité mantinely. Využití palet jako celku například na nábytek nebo kompostér se toleruje, neboť takto využitá paleta nesplňuje definici odpadu. Pokud ji ale chceme použít jako topivo, to už přípustné být nemůže, protože to už jednoznačně odpad je.

Ekologové se ptají

Do panelové diskuse se zapojilo i publikum a dotazů přišlo velké množství i od on-line účastníků konference. Čas byl ale velký nepřítel, proto museli organizátoři nechat některé dotazy zodpovědět přednášejícím až po skončení konference písemně. Ani odpoledne, kdy se probraly chemické látky, povinnosti dle vodního zákona a IPPC, nebylo na dotazy chudší. O odpovědi na své dotazy ale nikdo nepřijde, všechny budou postupně zveřejněny v rubrice Dotazy a odpovědi na portále ENVIprofi.cz. Již nyní si mohou zájemci přečíst odpovědi na otázky z bloku Chemických látek ZDE.

Závěrem

O spokojenosti účastníků svědčí nejen čilá diskuse během konference, ale i reference od účastníků, z nichž několik vybíráme:

• Vždy jsou zajímavá témata a dotazy, všichni řešíme podobná témata v rámci svých firem.
  Alena Bulínová, MAGNA Seating
• Byla jsem nadšená blokem, který vedla paní Lochovská, tento styl otázek a odpovědí k daným příkladům je fantastický.
  Romana Bláhová, BONATRANS GROUP a.s.
• Kladně hodnotím velký záběr informací
  Hana Svobodová, KORDÁRNA Plus a.s.

VII. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii

Organizátor: Verlag Dashöfer, nakladatelství spol. s r.o. a jím provozovaný portál ENVIprofi.cz

Organizační garant a kontakt pro media: Kristýna Lanová:  lanova@dashofer.cz

Účast: 86 registrovaných účastníků prezenčně, 77 on-line

Moderátor konference: Ing. Tomáš Lank

Partneři konference: Casec s.r.o., Consulteco s.r.o., Inisoft consulting s.r.o, Recovera, a.s., Cyrkl zdrojová platforma, EKO Logistics, s.r.o.

 

Mediální partneři:

portály - www.tretiruka.cz, www.prumyslovaekologie.cz, www.enviweb.cz,

časopisy - Odpadové fórum, Průmyslová ekologie, Stavebnictví a Technický týdeník