Spolu s prudce se zvyšující cenou potravin vyvstává i otázka, kolik jich spotřebitelé znehodnotí a jakou finanční hodnotu vyhozené potraviny mají. Vysoká škola ekonomická v Praze ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně a spolkem Zachraň jídlo nyní sestavila výpočet pro odhad ceny znehodnocených potravin v domácnostech. Vyplývá z něj, že rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně přijde o 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 Kč.

Základem propočtu byla data, která v rámci svého měření získala Mendelova univerzita v Brně v průběhu let 2019 až 2022, což jsou nejpřesnější data o plýtvání českých domácností, jaká jsou k dispozici. „Komunální odpad ze sídliště, který jsme po dobu tří let měřili, nám dává nejpřesnější údaje o množství skutečně vyplýtvaných potravin. Použita byla průměrná hodnota plýtvání na sídlišti, protože ve vilových či venkovských zástavbách mnoho potravin skončí na kompostu. Jednalo se o 53 kilogramů na osobu za rok po odečtení nevyhnutelného odpadu, jako jsou například skořápky a kosti,” uvádí Lucie Veselá z Mendelovy univerzity v Brně.

Veronika Mokrejšová, odborná asistentka na Vysoké škole ekonomické v Praze, v týmu s Alenou Filipovou a Jiřím Zemanem, vzali při výpočtu ceny vyplýtvaných potravin do úvahy mnoho proměnných. Mimo jiné také data Českého statistického úřadu o kilogramové spotřebě potravin a o spotřebních výdajích českých domácností na potraviny. “Mysleli jsme i na jejich složení (dražšími potravinami se totiž plýtvá méně, rychle se kazícími zase více). Díky kvalifikovanému odhadu založenému na datech MENDELU bylo možno do výpočtu zohlednit také potraviny, které vyléváme do dřezu či toalety. Výpočet dále pracuje s inflací (včetně predikce České národní banky na rok 2023) a také s kvalifikovaným odhadem vlivu skutečnosti, že již v průběhu loňského roku k nějakému poklesu plýtvání potravinami v domácnostech vlivem ekonomické krize došlo,” vysvětluje Veronika Mokrejšová z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Z tohoto složitého výpočtu vznikla suma za vyplýtvané potraviny. Lze předpokládat, že v roce 2023 skončí v koši, kompostu a odpadních trubkách potraviny v hodnotě 3519 Kč na obyvatele. Pokud bychom pracovali s průměrnou domácností dle ČSÚ, tedy 2,33 člověka, pak se jedná o 8 199 Kč za rok 2023. Rodina se dvěma dětmi může letos ušetřit 14 076 Kč, pokud nebude plýtvat.

Je to téma, které budí emoce. Na jednu stranu jsou prezentovány jako cesta, jak se vymanit z tun plastového odpadu, jímž jsme si zamořili planetu. Na stranu druhou mají bioplasty odpůrce, kteří tvrdí, že jsou v podstatě chimérou, která vzniklou situaci nevyřeší. Protože se v přírodě špatně rozkládají, jejich technologická recyklace je omezená a výrazně se nesníží ani množství produkce jednorázových obalů. Více ZDE

Dezinformace hrají prim nejen v politice, ale pronikly již i do ekonomických témat. Nepravdivé a záměrně zkreslené zprávy (fakenews) jsou velkou hrozbou i pro téma cirkulární ekonomiky. Ta hraje klíčovou roli v rámci zelené transformace a dekarbonizace průmyslu v EU. Typickou dezinformací je tvrzení, že cirkulární principy jsou o utahování opasků bez reálného ekonomického přínosu, které navíc povedou ke snižování kvality výrobků. Další mylnou informací je, že cirkulární ekonomika ohrožuje mezinárodní obchod, vede k nové podobě socialismu nebo může evropské hospodářství dovézt do další energetické krize. Proč tyto dezinformace aktuálně vznikají a jaká jsou naopak fakta o přínosech cirkulární ekonomiky? Více ZDE

Veřejný ochránce práv by uvítal, kdyby se občanské spolky mohly opět víc zapojovat do řízení o povolování staveb. Od roku 2018 se totiž po poslední změně předpisů nemohou spolky účastnit velké části povolovacích procesů podle stavebního zákona. To se mohlo změnit díky aktuálně projednávanému návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku, který zahrnuje i úpravy zákona o ochraně přírody a krajiny. Ombudsman tento návrh už dříve připomínkoval. Do Sněmovny se ale nakonec dostala k projednání verze, která s větší účastí veřejnosti nepočítá. 

Ombudsman proto oslovil členy sněmovního výboru pro životní prostředí a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a upozornil je, že spolky mohou být v povolovacích řízeních v mnohém přínosné: „Mohou stavební úřad seznámit s cennými informacemi z oblasti ochrany životního prostředí v dané lokalitě. I díky jejich návrhům tak mohou být výsledné stavby šetrnější k přírodě,“ míní ombudsman Stanislav Křeček. Spolky, které by chtěly úmyslně zdržovat nebo mařit projednání konkrétního stavebního záměru, jsou podle něj spíše výjimkou. „Podle mých zkušeností jsou členy spolků ve většině případů místní obyvatelé, kteří uplatňují námitky proti investičním záměrům, které by mohly negativně ovlivnit kvalitu prostředí, v němž žijí,“ dodal v dopise poslancům.

Široké zapojení veřejnosti předpokládá i takzvaná Aarhuská úmluva o účasti veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí. V ní se státy zavázaly, že umožní účast veřejnosti v počátečním stadiu rozhodování, kdy je stále možné výslednou podobu stavby ovlivnit. Podle současných předpisů se u nás ale mohou občanské spolky zapojovat jen do malé části řízení, konkrétně pouze těch o velkých stavebních záměrech, které musí mít posouzení vlivů na životní prostředí – takzvanou EIA. 

V minulosti se proti omezení účasti spolků v zákoně o ochraně přírody a krajiny postavila u Ústavního soudu skupina senátorů, k jejich návrhu se tehdy připojila také veřejná ochránkyně práv. Ústavní soud v únoru 2021 rozhodl, že napadená část zákona není v rozporu s Ústavou. Sedm soudců z patnácti ale zároveň uplatnilo takzvané odlišné stanovisko. Měli mimo jiné za to, že sporné ustanovení zákona nevede k naplnění toho, co zákonodárci zamýšleli, tedy ke zrychlení územních a stavebních řízení. Podobný argument nyní zmiňují i environmentální spolky.

Podle ombudsmana by zákonodárci mohli záměrným obstrukcím v územních a stavebních řízeních a následnému prodlužování celého povolovacího procesu předejít jinak než současným výrazným omezením účasti veřejnosti. Variantou je například podmínka, že může jít pouze o spolek, který má místní vazbu na dané řízení.

Aktuální projednávání návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku teď sněmovní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj přerušil. Do 20. února mohou poslanci přijít s pozměňovacími návrhy. Další týden pak má Ministerstvo životního prostředí jako předkladatel zákona čas na to, aby se k pozměňovacím návrhům vyjádřilo.

Dokument ke stažení:

• Dopis veřejného ochránce práv předsedům výborů - jednotné environmentální stanovisko

Obchodní řetězce Kaufland a Lidl 23. února spustí testovací projekt zpětného odběru nápojových PET lahví a plechovek. Každý řetězec umožní zákazníkům obaly vracet ve třech svých obchodech. V tiskové zprávě o tom informovali mluvčí obou společností, které patří pod obchodní skupinu Schwarz. V ČR se s zálohováním PET lahví a plechovek zatím nepočítá. Ministerstvo životního prostředí ale připravuje pro případné zavedení legislativní návrh. Zákazníci, kteří službu využijí, v obchodech dostanou slevové kupony na nákup. Více ZDE

Vláda schválila vyhodnocení pokračování ekoauditu. MŽP reviduje nároky některých předpisů v oblasti životního prostředí na podnět byznysu třináctým rokem MŽP vyhodnotilo další etapu ekoauditu. Shromažďuje v něm podněty z podnikatelské sféry k předpisům na ochranu životního prostředí a následně prověřuje odůvodněnost z nich vycházejících požadavků. Na základě impulsů doposud realizovalo 144 vstřícných úprav, nyní pracuje na dalších 10 úkolech. Ekoaudit má především snižovat nadbytečnou administrativní zátěž a legislativní překážky.

V nejnovější etapě, která byla zahájena v prosinci 2021, bude MŽP řešit deset. Do června 2024 připraví například vyhlášku k palivům z odpadů (TAP), kterou očekávají svazy ze sektoru odpadového hospodářství. Dalším takovým úkolem je vydání vyhlášky upravující tzv. režim odpad/neodpad pro zeminy a recyklované výrobky např. z recyklovaných odpadních plastů, aby se bez nadbytečných procedurálních komplikací mohly prosazovat na trhu. Dále do prosince příštího roku má být novelou zákona o odpadech pro provozovatele lékáren zredukována nynější povinnost čtvrtletních hlášení o množství odpadu léčiv z domácností, které předávají do zařízení pro nakládání s odpady, na jedno hlášení ročně podané přes Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Do přílohy zákona o odpadech stanovující seznam zařízení k využití odpadu, která smí být provozována bez povolení provozu zařízení (např. sklárny nebo papírny), by se měl také vrátit i sektor výroby desek na bázi dřeva. Touto úpravou se zvýší konkurenceschopnost technologií recyklace dřeva, zjednoduší jeho recyklace a odstraní zbytečná administrativní zátěž.

„Úkoly uložené v předchozích fázích ekoauditu se daří úspěšně plnit, dosavadní bilance je 144 úkolů splněných a 20 zatím v řešení. Ekoaudit začíná sběrem podnětů od podnikatelských svazů, pokračuje věcnou komunikací mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem životního prostředí a následnými jednáními s autory konkrétních podnětů,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Do ekoauditu se nezařazují zejména podněty, jejichž realizací by se ČR dostala do konfliktu s právem EU, nebo k nim MŽP vyslovilo zásadní nesouhlas, ať již z důvodů věcných nebo právních. Možnost vedení odborné diskuse o jednotlivých podnětech a následnou realizaci dohodnutých úkolů vnímá podnikatelská sféra dlouhodobě velmi pozitivně.

Hodnota globálních trhů s emisními povolenkami v loňském roce stoupla o 14 procent na rekordních 850 miliard eur (20,2 bilionu Kč). Na trzích změnily majitele povolenky na zhruba 12,5 miliardy tun emisí oxidu uhličitého, což bylo o 20 procent méně než v předchozím roce. Hodnota trhu se však zvýšila kvůli růstu cen. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na údaje analytiků společnosti Refinitiv. Více ZDE

Celosvětová produkce znečišťujících jednorázových plastů v letech 2019 až 2021 vzrostla o šest milionů tun ročně, a to navzdory celosvětovým snahám o přísnější regulaci jejich používání. Producenti učinili jen malý pokrok při řešení problémů s jednorázovými plasty a ve zvýšení recyklace. Vyplývá to ze studie australské nadace Minderoo Foundation, jejíž výsledky zveřejnila agentura Reuters. Více ZDE

Unikátní software pro odpadovou produkci s názvem TIRAMISO slouží zájemcům z řad veřejnosti, krajům, obcím, investorům a odborníkům v odpadovém hospodářství. Díky spolupráci Ministerstva životního prostředí a odborníků ze strojní fakulty VUT v Brně prostřednictvím výzkumu Beta2 Technologické agentury ČR vznikla webová aplikace, s jejíž pomocí může MŽP, kraje či obce stavět své odpadové plány. TIRAMISO dokáže na základě matematického modelu předpovědět produkci odpadů až do roku 2040, nabízí rovněž různé scénáře předpokládaného vývoje.

Pro přípravu na budoucnost jsou klíčová data, u odpadového hospodářství, na nějž je navázána cirkulární ekonomika, to platí dvojnásob. Prognózy produkce odpadů v České republice doposud probíhaly spíše roztříštěně podle různých metod. Na úrovni obcí a krajů v některých případech tak ani nemusely predikce korespondovat s těmi celorepublikovými.

„Výzkumný tým TIRAMISO zpracoval jednotnou certifikovanou metodiku prognózování produkce odpadů (zde), která je základem pro náš software. Ten z výsledků předchozích let odhadne budoucí množství komunálních, stavebních nebo zdravotnických odpadů,“ uvedl ředitel odboru odpadů MŽP Jan Maršák. „Pomocí stanovení složení směsného komunálního odpadu díky naší metodice je také možné zjistit procentuální zastoupení materiálových složek v odpadu. Na jejím základě budou obce, kraje i firmy postupovat při rozborech jednotně, aby šlo výsledky porovnávat. Díky tomu budeme mít odpověď na to, jak občané třídí a kolik recyklovatelných materiálů stále ještě zbytečně končí v černých popelnicích,“ dodal Maršák.

Data o odpadech a informace získané z rozborů komunálního odpadu vstupují do matematického modelu a TIRAMISO spočítá, jak se bude vyvíjet množství komunálních odpadů v dalších letech. Nejnižší územní jednotkou, pro kterou je možno prezentovat predikci, jsou takzvané obce s rozšířenou působností, kterých je v ČR přes 200. Dále to jsou kraje a území celé České republiky. Software pracuje se širokou škálou různých druhů a skupin odpadů. „Výstupy prognostického modelu bude Ministerstvo životního prostředí využívat k tvorbě svých strategií. Kraje a obce je mohou využívat při sestavování odpadových plánů. Očekáváme, že predikce budou zajímat i investory nebo firmy, které se zabývají zpracováním odpadů,“ řekl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Zájemci si v TIRAMISO mohou zobrazit jak prognózy postavené na statistických modelech stanovujících trendy na základě dat z minulosti, nebo také ministerstvem sestavené scénáře možného budoucího vývoje. MŽP aplikaci TIRAMISO dává k volně k dispozici, aby mohla dobře sloužit široké odborné veřejnosti. Najdete ji zde. V rámci realistického scénáře MŽP očekává nárůst produkce komunálních odpadů do roku 2035 až na 6,6 milionů tun. Oproti tomu optimistický scénář MŽP předpovídá vrchol produkce komunálních odpadů v roce 2028 a pak mírný pokles na 6,2 milionů tun v 2035.

¨

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatého Komisí ke klasifikaci nebezpečnosti, označování a balení chemických látek. V rámci provádění Zelené dohody stanoví strategie pro udržitelnost chemických látek řadu opatření, která vyžadují cílenou revizi nařízení o klasifikaci, označování a balení chemických látek a směsí. Různé možnosti revize budou analyzovány při posouzení dopadů a na základě výsledků pak Komise předloží legislativní návrhy na revizi normativní části i příloh uvedeného nařízení.

Dokument ke stažení:

• EU 27_23 EK Návrh nařízení COM(2022)748

• EU 27_23 EK Souhrn posouzení dopadů

Pro snadnější orientaci povolujících úřadů a provozovatelů v jejich budoucích povinnostech byl zpracován dokument s konkrétními údaji k přezkumům integrovaných povolení a revizí referenčních dokumentů o BAT (BREF) a závěrů o BAT, který doplňuje dříve zveřejněnou metodiku k tzv. výjimkám z BAT. Tato verze je aktualizací zohledňující skutečný stav, provozovatele zařízení a také průběžný vývoj na evropské úrovni. S ohledem na nutnost v některých případech vyhodnotit individuálně aplikovatelnost závěrů o BAT na konkrétní zařízení je dokument chápán jako indikativní.

Dokument ke stažení:

2023_02_06 Harmonogram prezkumu_PUB.pdf (587.29 kb)

Sětelné znečištění neboli světelný smog je soubor všech nepříznivých účinků, které s sebou přináší umělé osvětlení. Jedná se o stále významnější celosvětový problém, jehož dopady můžeme pozorovat na lidském zdraví, životním prostředí nebo třeba na viditelnosti noční oblohy. V českém prostředí přinese zlepšení nově vydaná česká technická norma, která určuje parametry šetrného svícení, minimalizující nepříznivé dopady umělého světla.

Míra umělého osvětlení v noci stoupá nebývalým tempem, podle časopisu Science téměř o 10 % ročně. Aktuálně více než 80 % světové a více než 99 % evropské populace žije v noci pod osvětlenou oblohou.

„Venkovní osvětlení patří do veřejného prostoru od konce 19. století, každodenní život si bez něj dnes představíme už jen těžko. Ne vždy je však venkovní osvětlení nastaveno optimálně a v případě, že dopadá mimo osvětlované oblasti, se stává problematickým. Takové světlo může rušit obyvatele, negativně ovlivňovat životní prostředí nebo narušovat bezpečnost. Ministerstvo životního prostředí se proto rozhodlo nalézt účinný nástroj a poskytnout právní ochranu občanům České republiky,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Nová česká technická norma ČSN 36 0459 – Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení vyšla 1. února 2023 a o měsíc později se stane účinnou.

Působnost normy

Parametry normy se vztahují na pět aplikačních oblastí: osvětlení pozemních komunikací (silnice, parkoviště, chodníky, cyklostezky), osvětlení venkovních pracovišť (sklady, haly, letiště), osvětlení venkovních sportovišť (stadiony, sjezdovky), architektonické osvětlení (památky, umělecká díla) a reklamní osvětlení (billboardy, LED panely). Týkají se tedy i trvalého venkovního elektrického osvětlení, ale na druhou stranu se nevztahují na dočasné venkovní osvětlení jako na vánoční osvětlení nebo kulturní akce. Stejně tak norma nereguluje vnitřní osvětlení, a to ani tehdy, pokud proniká do venkovního prostoru.

Právní závaznost ve stavebním zákonu

Norma jako taková není právně závazná, závaznými se její parametry stanou v případě, že na ně odkáže právně závazný dokument, tedy zákon, vyhláška, nařízení vlády, smlouva apod. V případě této normy by to měl být prováděcí předpis ke stavebnímu zákonu, který je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

„V současné době se jedná o nejambicióznější požadavky v rámci existujících evropských norem. Požadavky musejí odpovídat současnému stavu techniky, tj. musejí být realizovatelné, a to ve všech situacích, které se v praxi mohou objevit. Z toho důvodu také stanovení konkrétních hodnot předcházela podrobná analýza českého, ale i evropského trhu. Předpokládá se, že trend zpřístupňování šetrnějších řešení na trhu bude pokračovat, proto se počítá s pravidelnou revizí dotčených požadavků v normě,“ dodal náměstek Hladík.

V praxi bude norma sloužit jako vodítko při instalaci nového nebo při rekonstrukci stávajícího osvětlení, a to ve všech aplikačních oblastech, které norma zahrnuje. Příkladem může být její použití při rekonstrukci soustavy veřejného osvětlení (VO), pro jejíž realizaci bude obec tyto požadavky vyžadovat ve smlouvě s osloveným projektantem. Ten se jimi při navrhování soustavy VO bude muset řídit. V případě využití peněz z Modernizačního fondu (administrovaného Státním fondem životního prostředí ČR) či Národního plánu obnovy (pod Ministerstvem průmyslu a obchodu) bude splnění požadavků této normy pravděpodobně podmínkou pro získání dotace.

Zóny světelného prostředí

Dokument je založený na principu rozčlenění území České republiky do pěti zón světelného prostředí (Z0-Z4) podle jeho citlivosti na světelné znečištění. Nejpřísnější požadavky na světelné zdroje jsou na nezastavěná území, která se dělí na chráněné oblasti (Z0) a ostatní nezastavěná území (Z1). Zastavěná území se dělí podle velikosti obce. V malých obcích může být pouze zóna Z2, ve větších obcích (se statutem město, městys) Z2 a Z3, v největších obcích (statutární města a Praha) zóny Z2, Z3 a Z4. Požadavky na zónu Z4 jsou nejmírnější, jedná se o velmi světlé prostředí.

„Při definování zón byl brán ohled na české prostředí, pro které je charakteristická hustá struktura osídlení a velký podíl malých sídel s významnou vazbou na volnou nezastavěnou krajinu. Chtěli jsme zajistit nejvyšší stupeň ochrany zejména v přírodních, tedy nezastavěných územích,“ vysvětlil náměstek Hladík s tím, že pro jednotlivé zóny norma určuje horní limity světelně-technických parametrů tak, aby byly vytvořeny dostatečné světelné podmínky pro konkrétní činnosti, ale zároveň také omezeny nežádoucí účinky světla na okolní prostředí. „Toho je možné docílit například pomocí regulace barvy světla, intenzity, nebo směřováním světelného toku,“ doplnil Hladík.

Navazujeme na úspěchy českého předsednictví

V loňském roce se v Hvězdárně a planetáriu Brno uskutečnil mezinárodní workshop Světelné znečištění 2022 pod hlavičkou českého předsednictví EU. Zástupci evropských států, Evropské komise, Mezinárodní asociace pro oblasti Tmavé oblohy, Evropské agentury pro životní prostředí i představitelé vědecké obce sdíleli své zkušenosti s řešením problematiky a diskutovali nad ověřenými i novými postupy, skrze které se daří dostat problém pod kontrolu. Jedním z témat bylo i použití norem jako účinného nástroje pro snižování světelného znečištění, což se odrazilo i v textu přijaté Brněnské výzvy pro snížení světelného znečištění v Evropě (Brno Appeal to reduce light pollution in Europe).

Zhasli Brno a upřednostnili teplejší osvětlení

Jak moc je noční osvětlení intenzivní si v dubnu roku 2021 vyzkoušeli obyvatelé Brna, když vypnuli 40 tisíc lamp veřejného osvětlení. „Tento pokus nám odhalil, kolik světelného smogu vyprodukují právě lampy a kolik třeba výlohy nebo osvětlená parkoviště. Podle leteckého snímkování jsou hlavním světelným znečišťovatelem reklamní billboardy nebo lampy podél železničních tratí," uvedl náměstek primátorky města Brna Jaroslav Suchý (KDU-ČSL), který má v gesci životní prostředí.

O rok později došlo v Brně k dalšímu posunu. Vedení města schválilo dokument s názvem Doporučená svítidla pro veřejné osvětlení, ve kterém mimo jiné stanovili maximální intenzitu osvětlení a upřesnili technické parametry. Změna nastala nejenom u minimální, ale také maximální osvětlenosti jednotlivých míst, rovnoměrnosti osvětlení nebo omezení oslnění řidičů a chodců. Město stanovilo rovněž maximální intenzitu světla na fasádách budov, zejména pak po dvaadvacáté hodině a určilo podmínky na výběr svítidel pro veřejné osvětlení. „Kromě zajištění větší bezpečnosti byl cílem také hospodárný provoz,“ dodal náměstek Suchý.

Při vylepšování veřejného osvětlení se navíc Brňané mohli díky Technickým sítím Brna rozhodnout, jakým odstínem barev chtějí osvětlit parky. „Lidé vybírali ze čtyř variant světel, které mohli vidět v parku Lužánky. Velká většina lidí hlasovala pro to nejteplejší světlo. Názor Brňanů slouží jako cenný podklad při úpravách veřejného osvětlení v Brně tak, aby mohli místní opět vidět hvězdné nebe,“ doplnil Suchý.

Na webu Ministerstva životního prostředí je k dispozici rubrika Světelné znečištění, včetně informací o ostatních aktivitách ministerstva. Informace o normě jsou také k nalezení na webových stránkách České agentury pro standardizaci.

Ve vyspělých zemích se v posledních letech jedná o mainstreamový proud a byť ani cirkulární ekonomika není bezchybná, může vést jak k ekonomickým úsporám, tak ke zlepšování životního prostředí, a dokonce i k mnoha sociálním benefitům. Mezery v konceptu, na němž staví myšlenka udržitelného rozvoje, pomáhá zaplňovat i tým z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, jenž v loňském roce uspěl s projektem Digitalised Value Management for Unlocking the Potential of the Circular Manufacturing Systems with Integrated Digital Solutions - zkráceně DiCiM. Více ZDE

V Česku je podle premiéra Petra Fialy (ODS) určitě potenciál pro budování dalších bioplynových stanic. Uvedl to po dnešní návštěvě zemědělského podniku Luka ve Vysokých Studnicích na Jihlavsku, který provozuje bioplynovou stanici déle než deset let. Předsedkyně představenstva Alena Nováková uvedla, že firmu s velkým chovem skotu provoz vyrábějící z bioplynu elektřinu a teplo pomáhá stabilizovat, protože to je jistý měsíční příjem. Více ZDE

Společnosti ASEKOL se úspěšně daří dlouhodobě plnit všechny zákonné povinnosti svých klientů a každým rokem tak upevňovat pozici lídra trhu mezi kolektivními systémy. ASEKOL splnil i v roce 2022 celkovou kvótu sběru elektroodpadu včetně jednotlivých dílčích kvót dle platné legislativy.

Celkově za rok 2022 dosáhl rekordního sběru elektroodpadu ve výši 55,5 tisíc tun, což představuje 66,7% plnění kvóty. Takové množství představuje dle LCA studie environmentálního vyúčtování úsporu pro životní prostředí odpovídající ekvivalentu téměř 200 tis. tun CO2! V případě přepočtu na MWh se jedná o úsporu 267 tis. MWh elektrické energie, to odpovídá roční spotřebě elektrické energie pro cca 90 000 domácností!

V roce 2022 došlo mimo jiné i k úpravě legislativy a nově byly stanoveny kvóty i jednotlivých skupin. Konkrétně se jednalo o skupinu 1 - zařízení pro tepelnou výměnu, skupinu 2 - TV a monitory a skupinu 3 - světelné zdroje. Tato změna představovala pro všechny kolektivní systémy novou výzvu, kterou se společnosti ASEKOL podařilo nejen úspěšně zvládnout, ale dokonce i překonat. Co s týče dílčích kategorií, bylo dosaženo následujících výsledků v plnění kvóty (cíl je stanoven na 65 %):

• skupina 1 - 69,6 %

• skupina 2 - 72,2 %

• skupina 3 - 65,2 %.

Přísné cíle a postupné změny lze splnit pouze díky široce zasmluvněné a stabilní sběrné síti, která se každým rokem rozrůstá. Jedná se o sběrné dvory, červené kontejnery, místa zpětného odběru u výrobců a prodejců, sběrné nádoby ve firmách a institucích či mobilní svozy. ASEKOL provozuje kolektivní systémy ve 3 státech, přičemž pouze v ČR má více než 17,5 tisíc míst zpětného odběru, kde můžou občané odevzdat vysloužilá elektrozařízení. Ke sběru drobného elektra jsou určeny již zmíněné pouliční červené kontejnery, které jsou k dispozici 24 hodin, 7 dní v týdnů – více informací lze najít na www.cervenekontejnery.cz.
Kolektivní systém ASEKOL si váží dlouhodobé spolupráce se všemi partnery, díky kterým se nám daří dlouhodobě dosahovat těchto vynikajících výsledků. Děkujeme rovněž všem, kteří vzorně elektroodpad třídí nebo přispívají k šíření osvěty a společně se tak podílí na cirkulární ekonomice.

ASEKOL a.s. je neziskově hospodařící společnost, která od roku 2005 provozuje kolektivní systém zpětného odběru elektrozařízení. Na základě zápisu vedeného u Ministerstva životního prostředí ČR zajišťuje zpětný odběr všech skupin elektrozařízení. Provozujeme více než 17,5 tisíc sběrných míst v České republice. Společnost ASEKOL rovněž za dobu své existence získala řadu prestižních ocenění jako je TOP odpovědná firma, cena Ruban d’Honneur neboli „Stuha cti“ v soutěži European Business Awards v kategorii Environmentální a udržitelný rozvoj, Czech Busines Superbrands či mezinárodní ocenění EBA (Europe Business Assembly) v kategorii „Best Enterprise“ v oblasti recyklace.

V Národním programu Životní prostředí (NPŽP) se otevírá nová výzva pro obce a města, která aktivně snižují emise skleníkových plynů nebo se připravují na postupující změnu klimatu. Samosprávy sdružené v Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima mohou od pondělí 23. ledna žádat o dotaci až dva miliony korun.

„Aktuálně vypisujeme už šestou dotační výzvu na podporu aktivních města a obcí ve výši 15 milionů korun. K Paktu starostů se dnes hlásí 197 českých signatářů a jejich počet postupně roste. Působení změny klimatu spolu s dynamickou geopolitickou situací zdůrazňuje rychlou potřebu změny, která pomůže obcím snížit ceny za energie, zlepšit prostředí pro všechny obyvatele a přispěje ke splnění národních i evropských klimatických cílů,“ říká náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Obce mohou čerpat prostředky například na zpracování Akčních plánů pro udržitelnou energii a klima. To jsou strategické dokumenty, které popisují výchozí spotřebu energií a produkci skleníkových plynů a navrhují konkrétní kroky k jejich snížení. Například zateplení budov, výměna vytápění nebo vlastní fotovoltaické zdroje pro výrobu elektřiny. Obce také připravují plány pro zmírnění dopadů probíhající změny klimatu, zejména hospodaření s dešťovou vodou nebo rozšiřování městské zeleně.

„Naše obce a města musíme připravit na změnu klimatu. Je třeba mít plán konkrétních kroků, jak se k energetické soběstačnosti dopracovat. Právě zpracování Akčních plánů pro udržitelnou energii a klima jsou pro města i obce velkou a užitečnou výzvou. Obzvláště pak pro města, pro která je dosažení energetické soběstačnosti složitější než pro menší obce. Je třeba vzít v potaz všechny limity a možnosti dané lokality,“ doplnil náměstek Hladík.

Další finance je možné z výzvy získat na organizaci Místních dnů pro klima a energii. Tyto veřejné události mají upozornit občany právě na témata spojená s Paktem starostů jako je energetická efektivita, využívání obnovitelných zdrojů energie nebo odolnost vůči změně klimatu. Místní dny mohou být propojeny s dalšími národními akcemi, například Týdnem udržitelného rozvoje či Evropským týdnem mobility.

Dotace mohou radnice využít i na pracovní místo pro nové i stávající zaměstnance, kteří budou zajišťovat přípravu nebo aktualizaci připravených akčních plánu a jejich realizaci.

Státní fond životního prostředí ČR vypsal z Národního programu Životního prostředí již pět předchozích výzev za celkem 40 milionů korun. Podporu získalo 35 projektů na zpracování akčních plánů pro udržitelnou energii a klima. Mezi projekty byly zapojena jak velká města jako Brno, Ostrava, Liberec, tak menší města jako jsou Františkovi Lázně nebo Český Krumlov.

Aktuální šestá výzva je určena pro obce, dobrovolné svazky obcí a místní akční skupiny (MAS), které se musí před podáním žádosti registrovat v oficiální databázi signatářů Paktu starostů a primátorů. Obce, které jsou členy Paktu starostů a primátorů, se dobrovolně zavázaly ke snížení emisí CO2 nejméně o 40 % do roku 2030 a zároveň ke zvýšení odolnosti vůči dopadům změny klimatu.

V nové výzvě se bude rozdělovat celkem 15 milionů korun, přičemž minimální výše podpory na jeden projekt je 250 tisíc korun. U podpory pracovního místa může dotace pokrývat maximálně 50 % z celkových způsobilých výdajů. U zpracování Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima a organizaci Místních dnů pro klima a energii pak podpora pokrývá 80 % nákladů. Příjem žádostí běží elektronicky od 23. ledna, žadatelé je mohou předkládat do 5. června letošního roku nebo do vyčerpání alokace. „Pokud by byl zájem o dotace vyšší a přesáhl vyčleněných 15 milionů korun, jsme připraveni celkovou částku navýšit,“ doplnil Petr Hladík.

V nové výzvě č. 8/2022 platí oproti předchozím ročníkům některé změny: ve výzvě je podporován pouze jeden Místní den pro klima a energii, byla vypuštěna podpora projektové přípravy a snížena podpora publicity. Nově platí, že na pracovní místo lze z organizace vyčlenit stávajícího pracovníka, který se bude projektu věnovat.

Dokument ke stažení:

Dokumenty k výzvě