Ministerstvo životního prostředí přichází s novinkou v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) pro šetření energiemi. Tentokrát nabídne dotaci na komplexní úsporné projekty na veřejných budovách. Ty umožní školám, nemocnicím, obecním úřadům a dalším veřejným budovám získat finanční prostředky na zateplení, modernizaci vnitřního osvětlení, instalaci fotovoltaiky, zelené střechy i systémy pro zachytávání, úpravu a rozvod srážkových a šedých vod nebo dobíjecí stanici pro elektromobily. Příjem žádostí u těchto výzev se zahájí na začátku dubna.

„Nejlepší energie je ta, kterou vůbec nemusíme vyrobit. Proto je dobré hledat úspory. V této aktuální výzvě dáváme důraz na komplexní rekonstrukce veřejných budov, které řeší nejen snížení jejich energetické náročnosti, ale zároveň i využití obnovitelných zdrojů energie, zvýšení kvality interiéru těchto budov, či posílení jejich schopnosti adaptovat se na změnu klimatu. Aktuálně vyhlášené výzvy tak umožní školám, nemocnicím, obecním úřadům a dalším veřejným budovám získat finanční prostředky nejen na realizaci zateplení, ale také na modernizaci vnitřního osvětlení a instalaci fotovoltaických panelů, zelené střechy nebo systémů pro zachytávání, úpravu a rozvod srážkových a šedých vod. V neposlední řadě bude možné si z dotace pořídit i dobíjecí stanici pro elektromobily. V závislosti na kvalitě projektu a jeho úspornosti může žadatel čerpat dotaci s mírou podpory od 40 do 70 procent,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že snižování energetické náročnosti rodinných a bytových domů se MŽP velmi komplexně věnuje v programu Nová zelená úsporám.

Koncept tzv. komplexních projektů je v OPŽP významnou novinkou a představuje model, kdy jsou do jednoho projektu integrovány aktivity z různých oblastí podpory. V případě OPŽP 2021-2027 se jedná o možnost kombinace opatření ze specifických cílů 1.1 (Energetické úspory) a 1.2 (Obnovitelné zdroje energie). Od dubna tak spouštíme dvě výzvy s názvem Komplexní úsporné projekty na veřejných budovách, ve kterých je pro žadatele připraveno pět miliard korun.

„Komplexní pojetí projektů, tedy těch, které sledují více cílů zároveň a neřeší izolovaně jednotlivosti, má pro žadatele nespornou výhodu v tom, že všechny investiční záměry lze takto administrovat prostřednictvím jedné žádosti v rámci jedné a té samé výzvy,“ dodal Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

„Komplexní energeticko-úsporný projekt kombinuje několik úsporných opatření dohromady. Ilustračním příkladem může být třeba škola, která fotovoltaikou osází svou střechu, zateplí okna a zavede technologie pro záchyt srážkových vod, které lze znovu využít například na splachování,“ popsal ministr Hladík s tím, že žádosti je možné podat do 1. března 2024.

O podporu na zvyšování energetické účinnosti budov je velký zájem. Na snižování jejich energetické náročnosti nabídl OPŽP v loňském roce výzvu zacílenou na výstavbu nových veřejných budov v pasivním nebo plusovém standardu s alokací téměř 1,5 miliardy korun. Z důvodu vyčerpání stanovené alokace výzvy byl příjem žádostí ukončen už po šesti týdnech po otevření výzvy.

• Výzva 37 pro Ústecký, Karlovarský, Pardubický, Liberecký, Královéhradecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj

• Výzva 38 pro Středočeský, Plzeňský, Jihočeský, Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina

• Operační program Životní prostředí.

Zavedením samoobslužného výdeje obědů ve školních jídelnách by se podle iniciativy Skutečně zdravá škola ročně ušetřily tisíce tun potravin. Děti by si tak v jídelnách nabíraly jídlo podle vzorové porce, ale na talíř by si samy vzaly jen tolik jídla, kolik snědí. Podle iniciativy by se tak v jídelnách minimalizovalo zbytečné plýtvání, což by umožňovalo stravování i pro děti z nízkopříjmových rodin. Více ZDE

Komise se 10. března předběžně dohodla s EP a Radou na zpřísnění pravidel na podporu energetické účinnosti Cílem zpřísnění pravidel je efektivnější realizace evropské zelené dohody a plánu REPowerEU, a tím podpořit odhodlání EU stát se do roku 2050 klimaticky neutrální. Dosažení vyšších cílů je možné realizovat prostřednictvím lepších nástrojů, jako např.  zásadou „energetická účinnost na prvním místě“, která  získává poprvé právní sílu s jasným požadavkem, aby země EU zohlednily energetickou účinnost v politice, plánování a při rozhodování o velkých investicích v odvětví energetiky i mimo něj. Dohoda stanoví cíl EU v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030 ve výši 11,7 %, což překračuje původní návrh Komise „Fit for 55“. Země EU, dle nových pravidel, budou muset v letech 2024 až 2030 každoročně dosáhnout nových úspor v průměru ve výši 1,49 % konečné spotřeby energie, což je více než současných 0,8 %. Do konce roku 2030 budou muset postupně dosáhnout 1,9 %. Jedná se o důležitý nástroj k dosažení úspor energie v odvětvích, jako jsou budovy, průmysl a doprava. Revidovaná pravidla se také týkají veřejného sektoru a obcí

Evropská komise 9. března přijala, v souladu s průmyslovým plánem Green Deal, nový dočasný krizový a přechodový rámec, který mění a částečně prodlužuje platnost dočasného krizového rámce, který byl přijat dne 23. března 2022, a který je určen na podporu podpůrných opatření v odvětvích, která jsou klíčová pro přechod na čistě nulovou ekonomiku, Nový rámec má za cíl urychlit investice a financování výroby čistých technologií v Evropě a nadále podporovat opatření potřebná pro přechod na čistě nulový průmysl v podobě urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie a skladování energie a režimů pro dekarbonizaci průmyslových výrobních procesů. Dle návrhu Komise, účinnější podpora je především v: (i) zjednodušení podmínek pro poskytování podpory malým projektům a méně vyspělým technologiím, jako je obnovitelný vodík, zrušením nutnosti výběrového řízení s výhradou určitých záruk; ii) rozšíření možností podpory pro zavádění všech typů obnovitelných zdrojů energie; iii) rozšíření možností podpory dekarbonizace průmyslových procesů přecházejících na paliva vyráběná z vodíku; a iv) stanovení vyšších stropů podpory a zjednodušených výpočtů podpory.

Rychlá občerstvení na Západě nakupují myčky nádobí a plastové tácky na hamburgery pak rotují mezi zákazníky podobně jako v lepších podnicích porcelánové talíře. Banalita? Ve skutečnosti převratná změna. Brzy snad i v Česku. Více ZDE

Na revitalizaci zelených prostranství, ale i snížení dopadů klimatických změn ve městech a obcích cílí tři výzvy Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Žadatelé získají podporu například na výsadbu stromů, projekty zaměřené na hospodaření se srážkovou vodou a nebo třeba na ježčí příbytky.

„Zeleň může nejen zpříjemnit život ve městech z estetického hlediska, ale také mírní vedra, která jsou velkým problémem hlavně v rozpálené betonové zástavbě. Vytváření a rozšiřování zelených ploch je skvělým nástrojem, jak hromadění tepla částečně omezit,“ řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Cílem je revitalizovat, modernizovat a zvýšit dostupnost stávajících veřejných prostranství nebo vznik nových na nevyužívaných plochách. Podpořené budou také projekty zaměřené na hospodaření se srážkovou vodou a další řešení, která přispějí k zadržování vody ve městech a obcích. To vše může ve výsledku snížit dopady klimatických změn, které se zejména ve městech projevují vznikem tepelných ostrovů a nedostatkem vody.

Dotace na podporu zelené infrastruktury lze využít na výsadbu stromů, pokládku zasakovací dlažby, mlhoviště, kašny, řešení akumulace srážkové vody nebo vytvoření vodních ploch. Žadatelé mohou dále získat příspěvky na zachování biologické rozmanitosti nebo postavení pítek, krmítek, ptačích budek a útočišť pro další živočichy.

Výzvy povedou k rozšiřování a zkvalitňování zelených prostranství a vodních ploch v obcích a ke zvyšování biodiverzity. 63. výzva IROP je určena pro projekty na území méně rozvinutých regionů a jsou v ní k dispozici téměř 2 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Stejnou částku obsahuje 64. výzva IROP, která je určena pro projekty na území přechodových regionů. Žadatelé z více rozvinutých regionů mohou čerpat ze 65. výzvy, kde je připraveno přes 2,5 miliardy korun z EFRR.

Kategorie regionů jsou dostupné na webových stránkách IROP, kde je zároveň možné sledovat informace k semináři pro žadatele a příjemce.

BCPP vydala příručku pro environmentální, sociální a správní reporting (ESG) pro české společnosti, které byly vypracovány s technickou pomocí Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a s finanční podporou fondu technické spolupráce (TaiwanBusiness - EBRD Technical Cooperation Fund). Pokyny mají emitentům pomoci objasnit, jak přistupovat k nefinančnímu výkaznictví s ohledem na očekávání investorů v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy a řízení.

Do harmonogramu OPŽP 2014-2020 byly nově zařazeny 165. výzva (specifický cíl 4.3), 166. výzva (specifický cíl 1.1) a 167. výzva (specifický cíl 1.2). Výzvy jsou do Harmonogramu výzev pro rok 2023 zařazeny dodatečně z důvodu potřeby dočerpání alokace OPŽP 2014–2020, které bude řešeno prostřednictvím uvedených výzev v oblasti půdoochranných technologií a grantového schématu pro SFŽP ČR pro vodohospodářské projekty. Výzvy jsou do Harmonogramu výzev zařazeny v kratším termínu, než je stanoveno v MP ŘVHP, zejména s ohledem na pokročilou implementaci programu a blížící se konec programového období. Aktuální verzi dokumentu naleznete ZDE

Česká informační agentura životního prostředí pořádá 1. ročník konference Životní prostředí – prostředí každého z nás, která se uskuteční 27. dubna 2023 v Ballingově sálu Národní technické knihovny v Praze.

Konference bude zaměřena na oblast udržitelného rozvoje a nabídne pestrou škálu zkušeností z měst a obcí, i postřehy od specialistů a odborníků. Na konferenci budou diskutovány jak výzvy, které oblast udržitelnosti skýtá, tak příklady dobré praxe a funkčních opatření.

Konference Životní prostředí – prostředí každého z nás se bude zabývat následujícími tématy:

• Zelená dohoda pro Evropu

• Místní Agenda 21 – udržitelný rozvoj měst, obcí a regionů

• Podpora společenské odpovědnosti firem, institucí i veřejné správy

• Odpovědné veřejné zadávání

• Ekoznačení – podpora a propagace environmentálně šetrných technologií, výrobků a služeb

• Oběhové hospodářství, životní cyklus výrobků a služeb

• Socioekonomické aspekty udržitelnosti a výchova ke společenské odpovědnosti

Pro více informací ZDE

Evropa v současné době zažívá druhou nejteplejší zimu v historii měření. Oznámila to dnes ve své zprávě agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Nejnižší únorové hodnoty navíc dosáhl rozsah antarktického mořského ledu. Více ZDE

Konference MEMPUR 2023 (Membránové procesy pro udržitelný rozvoj), jejíž první ročník se uskutečnil v roce 2017, se koná v lichých letopočtech a v letošním roce se uskuteční ve spolupráci s Univerzitou Pardubice, Fakultou chemicko-technologickou již 4. ročník. Jedním z hlavních záměrů organizátorů konference je dosažení vhodného propojení výzkumných a vzdělávacích subjektů s výrobní (aplikační) sférou a dalšími institucemi, které se zabývají vývojem a využitím technologií pro trvale udržitelný rozvoj společnosti.

Primárně je tato konference určena k prezentaci výsledků výzkumu nejen z oblasti separačních membránových procesů, ale i nových materiálů, nakládání s odpady (kapalnými i plynnými), sanací ekologických zátěží, včetně dekontaminačních technologií uplatňovaných při inovačních technologiích v oblasti životního prostředí.

Klíčovým tématem konference MEMPUR 2023 je voda – uzavřené cykly vodního hospodářství a zpracování koncentrátů, implementace membránových procesů, nové postupy a technologie, které zvyšují kvalitu membránových procesů.
Konference je z hlediska oborového zájmu zaměřena jak na oblasti základních membránových separačních procesů a jejich uplatnění v průmyslových procesech, tak i na celou oblast průmyslové a komunální ekologie, tj. i na témata, která souvisejí s vodním hospodářstvím a emisemi škodlivých látek do ovzduší.

Dále je konference určena k prezentaci výsledků výzkumu nejen z oblasti separačních membránových procesů, ale rovněž i nových materiálů, nakládání s odpady (kapalnými i plynnými), sanací ekologických zátěží, včetně dekontaminačních technologií uplatňovaných při inovačních technologiích pro životní prostředí.
Jednotlivá témata konference jsou:

• T1 – Získávání cenných látek z odpadních vod, recyklace vody

• T2 – Čištění průmyslových odpadních vod, odpadních plynů a spalin

• T3 – Inovativní technologické postupy a membránové technologie

• T4 – Vývoj nových materiálů a jejich aplikace

• T5 – Nebezpečné odpady a jejich likvidace

• T6 – Ostatní

Jako plenární přednášející na konferenci vystoupí zástupce Technické univerzity Liberec, MemBrain s.r.o., za VŠCHT již potvrdil plenární přednášku prof. Ing. Karel Friess, Ph.D. a za Vysoké učení technické v Brně, Ústav vodního hospodářství obcí je potvrzena účast doc. Ing. Jaroslava Raclavského, Ph.D.

Bližší informace o konferenci, programu, způsobu přihlášení a zaslání příspěvků jsou dostupné na adrese www.mempur.cz

 

Ve Sbírce předpisů ČR vyšel zákon č. 60/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů. Novela zákona je účinná od 23. března 2023. Odkaz na návrh zákona a důvodovou zprávu najdete na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 75/0 ZDE.

Mezi investory, kteří hledají v Česku lokality pro své podnikání, výrazně roste zájem o stavby na brownfieldech. Vyplývá to z nejnovějších dat CzechInvestu, které byly zveřejněny v publikaci Podnikatelské nemovitosti 2022.

Nedostatek vhodných a infrastrukturně připravených pozemků v kombinaci s rostoucím tlakem na udržitelnost investičních projektů výrazně zvýšil zájem investorů o brownfieldové lokality v Česku. ,,V minulém roce jsme zaznamenali enormní nárůst poptávky po brownfieldech, a to až o 51 %. To znamená, že více než polovina investorů zvažovala lokalizaci svého projektu na těchto územích,’’ říká Petr Očko, vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu pověřený řízením agentury CzechInvest.  

V Národní databázi brownfieldů, kterou agentura CzechInvest spravuje, bylo ke konci roku 2022 evidováno celkem 4 377 lokalit o rozloze 13 351 hektarů.  Na této rozloze by bylo možné postavit krajské město blížící se velikosti Plzně. ,,Průměrná rozloha registrovaných brownfieldů se oproti roku 2021 mírně zvýšila. Důvodem je mimo jiné důslednější evidence velkých brownfieldových lokalit, které vznikly ukončením důlní a těžební činnosti,’’ říká David Petr, ředitel Odboru podnikatelské lokalizace CzechInvestu. Nárůst celkové rozlohy i počtu brownfieldů souvisí také s přechodem na novou verzi Národní databáze, která je založena na geografickém informačním systému (GIS). Díky tomu umožňuje CzechInvestu kvalitnější aktualizaci záznamů i mapování nových lokalit.

Nejvíce brownfieldů se nachází v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. V pořadí třetím regionem s největším zastoupením brownfieldů je kraj Liberecký v těsném závěsu následován krajem Jihomoravským. Z hlediska celkového počtu lokalit byly ke konci roku 2022 v Národní databázi nejvíce zastoupeny brownfieldy průmyslové (30,7 %), zemědělské (28,8 %) a objekty občanské vybavenosti (17,3 %). Průmyslové brownfieldy jsou na první příčce také z pohledu celkové plochy, kterou v Česku zabírají. Na druhém a třetím místě jsou vojenské areály a těžební brownfieldy. Těch je sice relativně málo, ale obvykle jsou velmi rozsáhlé.

Rozlehlých brownfieldových lokalit dle dat agentury CzechInvest také meziročně přibylo. Nejvíce jich najdeme v Karlovarském kraji, kde průměrně dosahují rozlohy 10,2 ha. To je třikrát více než celorepublikový průměr. Systematická státní podpora revitalizace těchto území však zatím chybí. ,,Podpora rozsáhlých projektů zejména v počátečních fázích  na sebe může navázat soukromý kapitál a veřejnému sektoru se vyplatí,“ vysvětluje David Petr. S aktivizací soukromého kapitálu v tomto směru by do budoucna měla pomoct nová land development divize, která vznikla k 1. březnu 2023 v rámci CzechInvestu.

Automobilka Mercedes-Benz začala budovat závod na recyklaci baterií u města Kuppenheim na jihozápadě Německa, nedaleko Karlsruhe. Pilotní továrna bude mít roční kapacitu 2500 tun a přispěje k výrobě více než 50 000 bateriových modulů pro nové elektromobily Mercedes-Benz.

Recyklované baterie budou pocházet mimo jiné z testovacích vozidel. Na základě úspěchu pilotního provozu se objem výroby může ve střednědobém až dlouhodobém horizontu zvýšit.

Se zahájením první fáze výroby, mechanickou demontáží, se počítá letos v prosinci. V závislosti na jednání s veřejným sektorem bude závod dokončen o několik měsíců později.

Mercedes-Benz do závodu s nulovými emisemi investuje desítky milionů eur. Projekt v rámci vědecko-výzkumného projektu financuje i spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu.

"Vysíláme důležitý signál o inovační síle Bádenska-Württemberska a Německa v oblasti udržitelné elektromobility," řekl člen představenstva společnosti Mercedes-Benz Jörg Burzer.

Ministryně životního prostředí, klimatu a energetiky Bádenska-Württemberska Thekla Walkerová uvedla, že ji těší, že Mercedes-Benz propaguje oběhové hospodářství. "Zvlášť důležité je to zejména vzhledem k omezené dostupnosti důležitých surovin, po kterých je vysoká poptávka, jako je lithium, kobalt a nikl," uvedla.

Jak již Potravinářská komora ČR informovala, Evropská komise připravuje nový delegovaný akt pro biodiverzitu, který by měl stanovovat kritéria taxonomie pro udržitelné financování i pro oblasti živočišné výroby, rostlinné výroby, zpracování potravin a hnojiv. Pro tyto účely založila Komise Platformu pro udržitelné financování. Taxonomie ve smyslu připravované legislativy představuje klasifikaci lidských činností za účelem posouzení jejich vlivu na životní prostředí a klima. Na základě této klasifikace mají být následně posuzovány organizace z pohledu udržitelnosti se všemi souvisejícími dopady.  Nedávným příkladem je zařazení jaderné energetiky mezi udržitelné zdroje energie, které bylo předmětem mnoha diskusí. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh směrnice přijaté Komisí k Odpadním elektrickým a elektronickým zařízením – cílená změna. Na základě rozsudku Soudního dvora EU z ledna 2022, musí výrobci nést financování nákladů na sběr, zpracování, využití a environmentálně šetrné odstraňování odpadu z fotovoltaických panelů uvedených na trh mezi 13. srpnem 2005 a 13. srpnem 2012. Rozsudek si vyžaduje následné opatření ve formě cílené změny směrnice o OEEZ a jejího čl. 13 odst. 1 o financování sběru a zpracování OEEZ, pokud jde o OEEZ od uživatelů jiných, než jsou domácnosti. Návrh nařízení obsahuje ještě cdalší změny v čl. 12, 14 a 15.