Mezi zemědělci ze suchých oblastí se čím dál více skloňuje termín regenerativní zemědělství, které je možným nástrojem k udržení úrodnosti půdy, snížení eroze a vede k větší odolnosti vůči suchu. A tím pádem vede postupně ke stabilnějším výsledkům hospodaření, řekl na konferenci při setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku Karel Klem, který se v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývá ekologickou fyziologií rostlin. Více ZDE

Udržitelnost je něco, co se dá velmi těžko definovat. „Pro mě osobně je to skutečnost, že nežijeme na dluh budoucím generacím. Že nevyčerpáme životně důležité suroviny, přenecháváme společnost bez občanských válek atd.,“ prohlašuje v rozhovoru Blanka Beranová, manažerka zodpovědná v ČSOB za sustainable aktivity. Pro takto stanovené cíle se vžila zkratka ESG. Jde o první písmena tří slov – environmentální, sociální a governance. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

• Finanční byznys se barví na zeleno. Udržitelnost dostala ekonomický rozměr, říká šéf ČSOB

• Firmy vchází do éry ESG. Ekonom žebříček udržitelnosti ukáže, jak na to

Na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) schválila vláda vybudování nového strategického podnikatelského parku na letišti v Líních u Plzně. Cílem projektu je revitalizovat jen minimálně využívané letiště a tím připravené pozemky nabídnout pro expanzi nových investorů, například pro výstavbu tzv. Gigafactory.

Zároveň má tento projekt zabránit pokračujícímu záboru zemědělské půdy. Vláda zároveň schválila materiál MPO o pokroku v revitalizaci brownfieldu a přípravě a výstavbě strategického podnikatelského parku Plzeň – Líně. Ministerstvo v dokumentu informuje o průběžném stavu projektu, výhledu prací na letošní rok včetně dopadové studie a dalších aktivit v tomto a příštím roce. O vybudování projevila zájem společnost Volkswagen (VW). V tomto kontextu vláda odsouhlasila nezávazné memorandum o porozumění, které nastaví základní parametry spolupráce.

Pro Česko generuje automobilový průmysl 10 % hrubého domácího produktu (HDP), 25 % exportu a zaměstnává 180 tisíc osob. Aby nebyla ohrožena pracovní místa a rozpočet, je tento projekt pro Českou republiku klíčový. Díky umístění Gigafactory v Česku by vznikl kompletní bateriový řetězec (těžba lithia – výroba baterií – výroba elektromobilů – recyklace baterií), což by byla zásadní konkurenční výhoda pro celou Českou republiku (ČR).

Jaká je aktuální situace kolem strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně?

Vláda 1. 2. 2023 schválila materiál o pokroku v přípravě a výstavbě strategického podnikatelského parku Plzeň – Líně. MPO v dokumentu informuje o průběžném stavu projektu, výhledu prací na letošní rok včetně dopadové studie a dalších aktivit v tomto a příštím roce. Součástí usnesení je i změna realizátora akce, a to z Plzeňského kraje na agenturu CzechInvest, která se stane hlavním zadavatelem stavebních prací v lokalitě. Přípravu samotné plochy (levelling, demolice a případné sanace) bude řešit státní podnik DIAMO. Vláda také odsouhlasila nezávazné memorandum o porozumění se společností VW, které nastaví základní parametry možné spolupráce.

Toto memorandum je standardní součástí podobně rozsáhlých a významných projektů. Řeší především sladění požadavků investora na jedné straně a možnosti řešení ze strany státu na straně druhé. Nepředjímá budoucí rozhodnutí investora, z hlediska vlády jde o projev zájmu a připravenosti v projektu intenzivně pokračovat.

Vláda také počítá, v případě vstupu strategického investora, o náhradě stávajícího civilního letiště a zajištění existence a provozu letecké záchranné služby.

Plzeňský kraj také 6. 2. 2023 schválil zahájení procesu aktualizace Zásad územního rozvoje (ZÚR). Koncept aktualizace počítá s výrazně menší budoucí plochou průmyslové zóny oproti stávající ZÚR a citlivě řeší technické napojení zóny dle požadavků obcí. Soulad záměru s územně plánovacími dokumentacemi je nezbytným předpokladem pro úspěšnou přípravu.

Jaké jsou nyní kroky?

MPO prostřednictvím své příspěvkové organizace agentury CzechInvest aktuálně zadává všechny podkladové studie pro danou lokalitu (biologické posudky, dopravně-inženýrské podklady, vodohospodářské studie atd.), jako nezbytný podklad pro potenciální navazující práce (tvorba projektové dokumentace, dokumentace EIA atd.). Navazovat bude právě proces posouzení dopadu záměru na životní prostředí, tedy EIA. Na ten následně naváže proces tvorby potřebných projektových dokumentací k samotnému povolení jednotlivých staveb. Do konce února také CzechInvest zadá, ve spolupráci s Plzeňským krajem, dopadovou studii, ze které vyplynou návrhy na opatření zmírnění případných dopadových rizik projektu.

Začátkem února letošního roku započne proces změny ZÚR, který byl odsouhlasen Zastupitelstvem Plzeňského kraje.

Už tam probíhají nějaké práce?

Z pověření MPO zahájil státní podnik DIAMO ve spolupráci se společností G Consult geologické průzkumné práce na lokalitě v Líních, během kterých podnik odebere vzorky podzemní vody a hornin. Od těchto místních měření a navazujících laboratorních výsledků se bude odvíjet další postup v rámci projektu Strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně. Jde o standardní proceduru, která předchází všem obdobným projektům. Samotné fyzické práce na lokalitě má státní podnik v plánu dokončit během dvou měsíců. Tyto práce nezanechají žádné trvalé škody na ploše letiště a nijak neomezí fungování letecké záchranné služby.

Samotné provedení vrtů není zahájením prací na vzniku zóny, ale pouze průzkum podloží a míry případné kontaminace půdy. Vláda jednoznačně říká, že vlastní stavební práce na vzniku zóny mohou započít až po souhlasu strategického investora s umístěním jeho investice v ČR.

Předpokládá se příliv nových zaměstnanců do továrny?

Investor nepočítá s potřebou dovážet zahraniční pracovníky s výjimkou vysoce kvalifikovaných expertů na baterie. Cílem investora je v maximální možné míře pokrýt požadavek na personál v Česku žijícími zaměstnanci. Cílem státu i kraje je využít investici podobného rozsahu jako impuls pro rozvoj regionu tak, aby se zvýšila kupní sílu obyvatelstva a vznikaly nové příležitosti ve službách, rozvíjela se nová bytová výstavba či nájemní bydlení. Tyto kroky budou systematicky uchopeny na základě vyhodnocení dopadové studie. Co je ale nyní zřejmé, že s výstavbou ubytovny pro zahraniční pracovníky se nepočítá.

Umístění

Proč právě Letiště Líně?

Stát ani investor nemají zájem pro průmyslové účely využívat zemědělské plochy. Pro investora tak bylo prověřováno celkem 13 různých lokalit v ČR, které svou dispozicí alespoň částečně odpovídaly základním požadavkům.

Všechny lokality byly v rámci důkladného technického prověřování vyloučeny, ať už z důvodu nedostatečné velikosti, poddolovanosti území, dalších technických překážek, či složitých majetkoprávních vztahů. V rámci tohoto prověřování se nakonec ukázalo, že požadavky investora dokáže za určitých podmínek naplnit pouze záložní armádní letiště Líně, které je převážně v majetku Ministerstva obrany.

Jaké je konkrétní využití letiště Líně?

Na letišti působí letecké školy a parašutistická škola, pro jejichž potřeby je ovšem letiště zcela naddimenzované. Rovněž zde parkují svá letadla někteří soukromníci, či sportovní letci. Letiště nemá žádný zásadní význam pro vnitrostátní provoz. Letiště zároveň slouží jako záložní pro potřeby Armády ČR (AČR), která letiště dlouhodobě pronajala soukromé společnosti Plane Station Pilsen. Vláda jedná o možných kompenzacích pro AČR. Působí zde také letecká záchranná služba, její provoz bude bez omezení zachován.

Proč nelze zachovat fungování letiště?

Z důvodu platných právních norem i bezpečnostních předpisů investora není možné v případě výstavby továrny přistávací dráhu zachovat. Z pohledu investora umístění výrobních objektů do bezprostřední blízkosti přistávací plochy představuje bezpečnostní riziko.

Zachování přistávací dráhy by v případě Plzně–Líně mimo jiné neumožnilo dodržet minimální vzdálenost Gigafactory od zastavěných oblastí, což je zase zásadní požadavek investora i okolních obcí.

Počítá se se zachováním provozu letecké záchranné služby?

Podmínkou je, že v lokalitě nebo v její bezprostřední blízkosti zůstane funkční stanoviště letecké záchranné služby, a dojde k navýšení jejích kapacit a modernizaci.

Dostanou letci nějakou náhradu za letiště?

Vláda vnímá důležitost místního leteckého provozu, a proto dala mandát k jednání o náhradě této lokálně významné infrastruktury výběrem vhodného náhradního letiště pro civilní účely.
 

Spolupráce s obcemi

Jak probíhá komunikace s obcemi?

Mezi říjnem 2022 až lednem 2023 se uskutečnila řada setkání s obcemi, kterých se příprava strategického podnikatelského parku týká. Tématem jednání bylo seznámení se se stávající navrhovanou podobou zóny, napojením a trasováním vedení distribuční a přenosové sítě, silničním a železničním napojením zóny, samotnou podobou zóny spolu s návrhy na úpravu územně plánovací dokumentace. Diskutujeme také o tom, jak co nejlépe naplnit jejich potřeby z hlediska rozvoje sociální a vzdělávací infrastruktury.

Jaké požadavky zatím byly ze strany MPO zohledněny?

Jednání s obcemi probíhají a jejich požadavky jsou při přípravě projektu brány v potaz. Cílem obcí je minimalizovat možné negativní dopad na kvalitu života jejich občanů a zajistit udržitelný rozvoj obcí do budoucna. To samozřejmě MPO i investor akceptují a došlo proto po vzájemné dohodě k maximálnímu počtu zaměstnanců, zmenšení rozlohy areálu a zajištění izolačním pásem zeleně kolem plánované zóny. Dopravní řešení lokality, včetně napojení samotné zóny také plně reflektuje požadavky obcí, ať už se jedná o nové vedení silnice II/180 nebo tzv. jižní sjezd z dálnice D5. Zároveň dojde k zachování provozu letecké záchranné služby.

Jaké konkrétní body se podařilo s obcemi dojednat?

• Snížení rozlohy na 280 ha, z toho 200 ha bude pro průmyslové využití a 80 ha pro obslužné stavby a zařízení (např. elektrická rozvodna, ČOV, letecká záchranná služba apod.)
• Maximální počet zaměstnanců v celé průmyslové zóně - 5 tisíc.
• Změna využití severních pozemků z pozemků určených pro průmyslové využití na plochy určené jako lesní pozemky. Jde o pozemky, které nejsou součástí zóny.
• Vytvoření zeleného pásu okolo celého areálu zóny.
• Nová trasa silnice II/180, která umožňuje jak napojení zóny samotné, tak řeší spojení mezi silnicemi I/26 a I/27 s minimálním dopravním zatížením obcí. Zároveň slouží jako obchvat několika z nich.
• Urychlení výstavby silnice I/26.
• Jižní napojení zóny dálnice D5, které respektuje požadavky obcí na co nejmenší zásah do krajiny, nenaruší přirozenou klidovou zónu dotčených obcí a zároveň je co nejméně zatěžuje další dopravou.

V čem gigafactory pomůže regionu a dotčeným obcím?

Pozitivní dopad bude mít stavba na stav dopravní infrastruktury v lokalitě. Silnice II/180, která by bez gigafactory pravděpodobně nevznikla, významně ulehčí všem dotčeným obcím. Stejně tak urychlení výstavby silnice I/26, která je pro řadu obcí stěžejní a netrpělivě na ni čekají. Propojení železničního koridoru až na německé hranice bude přínosem pro i pro osobní dopravu a odlehčí také od kamionové dopravy na silničních komunikacích. Stát je připraven pomoci obcím s jejich rozvojem v oblasti sociální infrastruktury, ať už se jedná o školky, školy nebo obecní bydlení. Intenzivně se jedná se Západočeskou univerzitou o možné spolupráci, ať už v oblasti vzdělávání budoucích zaměstnanců nebo možné spolupráci na výzkumu a vývoji nových technologií. Bude investováno také do vyšších kapacit a modernizace středoškolského vzdělávání v regionu. S dotčenými obcemi se jedná o konkrétních synergických projektech s provozem gigafactory, které by měly pozitivní dopad na příjmy obcí a jejích občanů. Zmínit můžeme například společné využívání čističky odpadních vod, dodávky pitné vody nebo využívání zbytkového tepla.

S takto významnou investicí dojde přirozeně i ke zvýšení kupní síly v regionu a rozvoji služeb, což přináší další příležitostí pro místní firmy a živnostníky.

Stavba Gigafactory

Jaké dopady na státní rozpočet předpokládáme při přípravě stavby?

Předpokládané celkové náklady na realizaci podle současných odhadů staveb a cen je 9 miliard korun. Tento odhad zahrnuje výstavbu nového dálničního sjezdu, navazující komunikace, renovace vlečky či připojení energií a nezbytné sociální infrastruktury. Náklady na přípravu zóny se u projektu takového rozsahu vrátí prostřednictvím daní a odvodů za zaměstnance do státního rozpočtu během dvou let.

Náklady na samotné bourání, případnou sanaci území a vznik tzv stavební pláně jsou odhadovány cca na 3,8 miliardy korun. K tomuto kroku může dojít až po souhlasném stanovisku strategického investora.

Přínosy

Proč je Gigafactory důležitá?

Automobilový průmysl je jedním ze základů českého průmyslu. Generuje 10 % českého HDP, 25 % exportu a zaměstnává 180 tisíc osob. Bez jeho transformace by bylo ohroženo až 37 tisíc pracovních míst, rozpočet by přišel o 128 miliard korun příjmů. Umístění Gigafactory do ČR umožní lokalizaci kompletního bateriového řetězce (těžba lithia – výroba baterií – výroba elektromobilů – recyklace baterií) na našem území a dá ČR zásadní konkurenční výhodu

Naopak, pokud by ČR, potažmo Evropa, nereagovala na subvence Ameriky a Číny v tomto sektoru, tak se její ekonomika stane nekonkurenceschopnou.

Jaký přinos bude mít Gigafactory pro státní rozpočet?

Gigafactory by byla v podstatě novým odvětvím ekonomiky, kdy by pravděpodobně došlo ke vzniku nového lokálního dodavatelského řetězce. Centrální vláda, kraje a obce by na daních a dalších odvodech získaly přes 71 miliard korun v letech 2024-2033. Kraj a okolní obce pak přibližně 1,4 miliardy.

Model zpracovaný firmou Deloitte odhaduje investice až 285 miliard korun k nominálnímu HDP v letech 2024-2033. Model dopadu do průmyslu (započten i import/export baterií) pak podle Ernst & Young ukazuje dokonce nárůst ročního HDP o 269 miliard korun. Stavba a provoz Gigafactory by zvýšily produkci české ekonomiky ve sledovaném období o 772,4 miliard korun.

V největší míře by profitoval zpracovatelský průmysl, dále tržní služby (pojišťovnictví, činnosti v oblasti nemovitostí a doprava a skladování), stavebnictví a energetika. Vznikla by také nová nadstandardně ohodnocená pracovní místa v oboru budoucnosti.

Co udělá GF se zaměstnaností?

Samotná Gigafactory vytvoří přibližně až 3400 vysoce kvalifikovaných pracovních míst v rámci celého areálu. To znamená vznik maximálně 5000 pracovních míst včetně dodavatelů. Jedná se o jeden z ústupků požadavkům obcí.

Investor očekává vznik vysoce kvalifikovaných pozic. Jedná se o typ výroby s vysokou přidanou hodnotou a nutností know-how, které pracovníci získají v rámci speciálního školení on-the-job. Vysoká úroveň automatizace pak zvyšuje podíl kvalifikovaných profesí, jako je seřizovač, údržbář ad.

Tyto profese budou tvořit jádro pracovních míst. Naprostá většina zaměstnanců bude kmenových, nepočítá se s vyšším využíváním agenturních zaměstnanců. V roce 2027, při potenciálním zahájení výroby, by počet zaměstnanců v přímé a nepřímé oblasti činil přibližně 1 500. Nové inovativní technologie potřebují a přinášejí nové kompetence, proto by počet zaměstnanců rostl postupně. Na plnou kapacitu a zmíněných cca 3400 pracovníků by se měla Gigafactory dostat nejdříve v roce 2032. To dává dostatek času zavést nové studijní obory a nabídnout uplatnění budoucím absolventům.

Investor také předpokládá, že do Gigafactory bude mít zájem přestoupit část personálu ŠKODA AUTO, který má například vazby na Plzeňský kraj. Třetí složkou bude lokální trh, kde v horizontu deseti let z důvodu automatizace výrobních procesů nebo transformace odvětví (např. přechod k elektromobilitě) pravděpodobně dojde k nárůstu nezaměstnanosti.

Životní prostředí

Nebude mít Gigafactory negativní dopady na životní prostředí?

Vznik průmyslové zóny i případná samotná Gigafactory projdou procesem posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Investor je připraven řídit se veškerými závěry a doporučeními z něj vycházejícími a minimalizovat tak dopady na životní prostředí.

Podobné závody vznikly nebo vznikají ve Švédsku, Německu a dalších zemích, které jsou známé svým důrazem na ochranu životního prostředí.

Umístění Gigafactory do areálu bývalého vojenského letiště Plzeň–Líně umožní sanaci ekologických zátěží v území, nedojde ani k záboru zemědělské půdy.

Jaké suroviny bude Gigafactory využívat?

Dostupnost lithia v ČR je strategickou výhodou, nicméně rozhodnutí VW o umístění Gigafactory na něj vázáno není. Zahájení ekologické průmyslové těžby v ČR bude navíc trvat dlouhou dobu a plně nekoresponduje s časovým plánem Gigafactory. Koncern VW bude nicméně sledovat vývoj kolem lithia a dalších strategických surovin a jejich využití se nebrání, pokud bude dávat ekonomicky i ekologicky smysl.

Hlavním vstupem pro výrobu bateriových článků je anodní a katodní materiál, k jehož zpracování by mělo ideální dojít v dodavatelském parku.
 

Švédský oděvní řetězec H&M založil společný podnik s německou recyklační skupinou Remondis, který bude sbírat, třídit a prodávat použité a nepotřebné oděvy a textil. Druhý největší prodejce oděvů na světě to oznámil na svém webu. Odvětví rychlé módy hledá způsoby, jak omezit svou uhlíkovou stopu - reaguje tak na rostoucí požadavky investorů na větší odpovědnost za životní prostředí.

Zmíněné firmy budou mít ve společnosti Looper Textile každá poloviční podíl. Jejich společný podnik plánuje letos v Evropě prodloužit životní cyklus asi 40 milionům kusů oblečení, uvedl řetězec H&M. Nová firma doufá, že ho budou "jako dodavatele surovin upřednostňovat společnosti a inovátoři, kteří se zabývají dalším prodejem a recyklací textilu".

Looper Textile bude testovat nové systémy sběru a zavádění automatizovaných technologií. Jako příklad švédský řetězec uvedla "třídění pomocí blízké infračervené technologie".

"V současné době přijde v Evropské unii do sběru méně než 40 procent použitého oblečení, 60 procent použitého textilu tedy končí v odpadu," uvedla šéfka Looper Textile Emily Bolonová. "Doufáme, že se díky vybudování infrastruktury a řešení pro sběr a třídění posuneme o krok blíž k cirkulární ekonomice," dodala.

Nově zveřejněné výzvy z Operačního programu Spravedlivá transformace podpoří inovativní a pilotní projekty oběhového hospodářství. Žadatelé z Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje mohou čerpat celkem 1,34 miliardy korun na projekty třídění, dotřiďování, úpravy, materiálové přeměny, chemické recyklace ostatních a nebezpečných odpadů moderními způsoby, které v dnešní době nejsou v provozech běžné. Výzvy jsou koncipovány jako průběžné dvoukolové, příjem žádostí do prvního kola je otevřen v období od 15. února 2023 do 31. července 2023.

Dokument ke stažení:

• Výzva č. 11 – Karlovarský kraj

• Výzva č. 12 – Ústecký kraj

• Výzva č. 13 – Moravskoslezský kraj

Současná právní úprava neumožňuje, aby paliva vyrobená z odpadu přestala být až do svého finálního zpracování odpadem, s výjimkou paliv vyrobených z biomasy. S palivy z odpadu je tak dle platné právní úpravy nutno nakládat v plném režimu nakládání s odpady. Navrhovaná vyhláška proto nastavuje pravidla, při jejichž splnění bude možné využití paliv z odpadu mimo odpadový režim. Požadavky jsou stanoveny tak, aby v tomto procesu nedocházelo k ohrožení životního prostředí nebo lidského zdraví nad míru, kterou zajišťuje nakládání s těmito palivy v odpadovém režimu. Požadavky vztahující se k ochraně ovzduší při tepelném zpracování odpadu podle právních předpisů v oblasti ochrany ovzduší zůstávají nadále zachovány. Lze předpokládat, že zjednodušení využití paliv z odpadu přispěje k odklonu odpadů ze skládek směrem k jejich energetickému využití.

Dokumentk ke stažení:

• 26_23_Materiál

• 26_23_Důvodová zpráva

• 26_23_RIA

• 26_23_Rozdílová tabulka

• 26_23_Srovnávací tabulka

Dne 13. února Komise přijala dva akty v přenesené pravomoci vyžadované podle směrnice o obnovitelných zdrojích energie,kde jsou obsažena podrobná pravidla, jimiž se vymezuje, co je v EU považováno za vodík z obnovitelných zdrojů. První akt v přenesené pravomoci stanovuje podmínky, za nichž lze vodík, vodíková paliva a jiné nosiče energie považovat za paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu. Druhý akt v přenesené pravomoci stanoví metodiku pro výpočet emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu. Oba akty jsou nyní předány EP a Radě.

Senátoři ve středu schválili novelu zákona o ozon poškozujících látkách a F-plynech. Ta reaguje na zkušenosti z praxe s nakládáním a likvidací těchto látek a napravuje některé nedostatky platné právní úpravy. Díky novele dojde k efektivnějšímu nakládání s těmito látkami i k účinnějšímu výkonu státní správy. Navrhuje mimo jiné i zákaz jednorázových lahví s F-plyny pro účinné potírání vnitrounijního černého trhu.

Novela zákona mimo jiné:

Prodlužuje lhůtu pro předání držených regulovaných látek ke zneškodnění V současné době se počet fungujících zařízení - například stacionárních chladicích zařízení, využívajících regulované látky poškozující ozonovou vrstvu (chlor, fluor, brom) i jejich množství, neustále snižuje. Proto je obtížné shromáždit v zákonné lhůtě takové množství regulovaných látek pro předávání ke zneškodnění, aby to bylo ekonomicky přijatelné. Proto novela prodlužuje lhůtu z 9 na 12 měsíců.

Zneškodňování a regeneraci F-plynů dovoluje nově jen s povolením

Nakládání s F-plyny je obecně povoleno, určitá regulace je ale nutná pro jejich vliv na zesilování skleníkového efektu. Novela proto reguluje zneškodňování a regeneraci F-plynů tím, že s ohledem na odbornost dané činnosti a též případná rizika zejména pro životní prostředí rozděluje činnosti s regulovanými látkami a F-plyny na dvě kategorie. Činnosti dělí na ty, které je možné dělat s certifikátem, což je úroveň pro základní údržbu a servis (daná osoba pak může na základě certifikátu s látkami disponovat), a na ty, které jsou povolovány MŽP. Do ní patří kvalifikovanější činnosti, kde dochází k hlubšímu prověřování osob, technického vybavení a používaných technologií. Jde například o chemické čištění nebo likvidaci látek.

Upravuje zákaz nakládání s nádobami s F-plyny na jedno použití

Dnešní systém zákazu jednorázových lahví s F-plyny kolabuje. Nádoby na jednorázové použití mají nižší pořizovací cenu oproti povoleným znovunaplnitelným. V praxi dává prostor černému trhu s F-plyny v jednorázových nádobách. Bývají to i obyčejné PET lahve, navíc neodborně naplněné. V takovém případě hrozí časté a velké úniky F-plynů coby silných skleníkových plynů, které představují riziko pro ochranu klimatu. K uvedení F-plynů na trh v EU, kam se dostávají zejména přes východní vnější hranici Unie, obvykle dochází na území jiného státu, než je ČR. Do EU se dostávají ze třetích zemí, např. z Číny, Ruska, dalších asijských zemí, kde není dostatečná regulace tohoto odvětví a ani kontrola. Pokud nejsou tyto látky uvedeny na trh na území ČR, není možné prodejcům jednorázových lahví uložit sankci podle českého práva. Celý systém tedy stojí na vymáhání zákazu v místě a čase, kdy se jednorázová nádoba objevila v EU poprvé, což je v praxi téměř neproveditelné. Vzhledem k tomu, že tyto lahve mají stanoven zákaz uvádění na trh již více než 10 let, je třeba opustit nefunkční systém a zavést obecný zákaz uvádění jednorázových lahví s F-plyny na trh společně s dalším nakládáním s nimi na území ČR.

Novelou navržený zákaz jakéhokoliv nakládání s jednorázovými lahvemi s F-plyny na území ČR přinese účinný nástroj proti černému trhu. ČR tímto krokem, mířícím nad rámec evropské legislativy, inspirovala i další členské státy, které obdobné opatření také připravují.

Upravuje znění celního prohlášení dovozce F-plynů, aby bylo lépe kontrolovatelné

V současnosti nelze dostatečně efektivně provádět kontroly správnosti údajů uváděných o dovozu F-plynů, protože v celním prohlášení chybí např. jasná informace o množství dovezených F-plynů. Dnes celník z prohlášení vyčte pouze typ a hmotnost látek, které jsou dováženy, ale už se z nich nedozví, jaký je přepočet daných tun látky na tuny ekvivalentu CO2 (resp. kolikrát je v porovnání s tunou CO2 tuna dané látky, pokud by byla vypuštěna do ovzduší, horší). Nově toto bude muset být v celních prohlášeních uvedeno.

Přidává nové sankce

Do znění zákona doplňuje chybějící sankci za nedovolené využívání hasicích přístrojů nebo systémů požární ochrany s obsahem halonů po datech stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1005/2009. Nově také zařazuje sankci za nevyřazení zmíněných přístrojů či systémů z provozu po tzv. konečném datu, po němž má následovat zajištění jejich znovuzískání a regenerace, recyklace nebo zneškodnění.

Návrh novely zde.

Předpokládá se, že hladina moří se v příštím století v důsledku změny klimatu a dalších faktorů zvýší. Zvýšení hladiny moří by mohlo mít významný dopad na pobřežní města po celém světě. Mezi 10 velkoměsty, která do konce století pohltí moře, jsou i tři evropská. Více ZDE

Nesnesitelný zápach, hluk a létající odpadky. To zažívají obyvatelé Čáslavi, kde nadále roste jedna z největších skládek v Česku. Město mělo dostávat stovky milionů, ale největší část peněz mířila pouze do společnosti AVE CZ. Podle Transparency International postup radnice vzbuzuje podezření. Do jednání se nově vložilo ministerstvo životního prostředí. Více ZDE
 

Za vypuštění nebezpečných látek do řek by měly podniky platit pokutu v maximální výši 25 milionů korun oproti současným pěti milionům. Přísnější tresty hrozí i při dalších proviněních v souvislosti se znečištěním vodních toků. Vyplývá to z novely vodního zákona, kterou do připomínkového řízení předkládá ministerstvo životního prostředí. Reaguje tím na případ havárie na řece Bečvě ze září 2020, kdy uhynuly desítky tun ryb kvůli otravě kyanidy. Více ZDE

Evropský parlament definitivně schválil dohodu s členskými státy Evropské unie o nové normě o nulových emisích. Ta počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích prakticky nemožné pořídit si nový automobil na benzin či naftu. Hlasování předcházela bouřlivá rozprava. Stoupenci normy v ní zdůrazňovali její očekávaný přínos pro zdravější ovzduší a rozvoj nových technologií, zatímco odpůrci sahali i po vizi zničujících dopadů na automobilový průmysl, evropskou prosperitu a peněženky obyčejných lidí. Více ZDE

Odbor životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje vrátil minulý týden společnosti CTZ s.r.o. k dopracování dokumentaci EIA o posouzení vlivu výstavby a provozu ZEVO Mařatice na životní prostředí. Výstavba zařízení na energetické využití odpadů je součástí celkové modernizace teplárny, která chce v roce 2024 ukončit spalování uhlí. Více ZDE

Podklady a informace k projektu

ZEVO Uherské Hradiště

Síť energetických poraden EKIS bezplatně poradí ohledně úspor energie v domácnostech, domech, firmách i veřejných budovách. Po celé republice existuje 59 poboček. Celkem je v této poradenské síti sdruženo již 267 odborníků ze 40 měst. Využít lze též mobilní EKIS, tzv. M-EKIS, jejichž specialisté mohou přijet přímo za lidmi. Novinkou je návrh energetických opatření (NEO), který odborníci vypracují na míru a také zdarma.

„V roce 2021 uskutečnila střediska EKIS 8 397 konzultací, v roce 2022 to již bylo 10 255 konzultací a 503 zpracovaných návrhů energetických opatření, které jsme zavedli loni v listopadu. Na začátku roku 2023 je to již 1 572 konzultací a 188 návrhů opatření,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že v rámci mobilního poradenství je také k dispozici i 66 poradců, kteří mohou přijet přímo za lidmi. Jejich počet oproti loňskému roku narostl o 38.

Experti z EKIS poradí od výběru úsporného osvětlení, přes správné vytápění, plánování rekonstrukce až po velké projekty energeticky úsporných staveb. Pomohou také s dotacemi, tvorbou dotační žádosti i další administrativou pro získání dotace. Energetická konzultační a informační střediska jsou po celé republice, existuje i možnost online konzultace.

Energetičtí specialisté sdružení v síti EKIS jsou odborníci na energetiku, stavebnictví, projektanti nebo architekti. Poradny v sítiEKIS jsou k dispozici po celé republice, vždy v pondělí a ve středu od 13 do 17 hodin. Po celé republice je také dostupných 66 specialistů M-EKIS. Ti jsou ve spolupráci s místní samosprávou připraveni v dané obci předat informace o úsporách energie většímu počtu zájemců. Nově tito odborníci zpracují návrh energetických opatření pro bytový nebo rodinný dům, a to na míru, nezávazně a zdarma.

Poradenství je zřízeno v rámci státního programu EFEKT na podporu úspor energie a Národního plánu obnovy, které spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se záměrem podílet se na naplňování Státní energetické koncepce. Další informace jsou k dispozici zde. Jakou další podporu poskytuje stát na energeticky úsporná opatření? Dotačních programů pro domácnosti, podniky i veřejný sektor existuje celá řada, jejich přehled najdete na webu MPO. Více informací je také na www.energiezamene.cz.

Přestože se emisní standardy pro evropský automobilový průmysl stále zpřísňují a hlavní hráči přecházejí na elektromobilitu, zbývá vyřešit, co se starými vozy. Jak ukazuje situace v západní Africe, odpověď bude složitější, než by se zdálo. Více ZDE

Co je IRZ a PRTR? Kdo má povinnost ohlašovat za IRZ? Jak se tato povinnost dotýká např. oprávněných osob nakládajících s autovraky a kovovým odpadem? V roce 2002 byl schválen zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci (o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů). Tento zákon tedy mj. založil i integrovaný registr znečišťování životního prostředí – IRZ, jako veřejně přístupný informační systém emisí a přenosů znečišťujících látek. Více ZDE