Snížit negativní dopad hudebních festivalů na životní prostředí a podpořit správné nakládání s odpady je cílem projektu vědců z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Odborníci chtějí připravit manuál pro pořadatele podobných akcí. V souvislosti s tím budou zkoumat chování festivalových návštěvníků a působit na jejich návyky. Podle univerzity běžný open air hudební festival s více než 10 000 návštěvníky vyprodukuje až 100 tun odpadu.

"Open-air festivaly jsou ideálním prostředím, kde je možné zkoumat spotřební vzorce chování účastníků a efekty různých doporučení nebo zásad, vedoucích k zodpovědnému přístupu k produkci odpadů," uvedla Lenka Wimmerová z Fakulty životního prostředí ČZU. "Festivaly nakládají se svými odpady řízeně na daném místě, v daný čas a oslovují dobře definovanou skupinu populace. Proto je zde možné sledovat a vyhodnocovat posun v přístupu každého jednotlivce a přijetí osobní odpovědnosti za produkci odpadů," dodala.

V projektu chtějí odborníci působit na účastníky tanečního festivalu Let It Roll, který se koná v Milovicích na Nymbursku, během tří po sobě jdoucích ročníků. Zaváděná opatření budou postupně vylepšována tak, aby každoročně snižovala dopad festivalu na přírodu.

Veronika Jirků za organizátory festivalu uvedla, že návštěvníci budou mít "co nejvíce" míst, kde mohou odpad třídit. Zároveň jsou v plánu, mimo jiné, i workshopy motivující lidi k zodpovědnému chování a minimalizaci ekologické stopy. Podle vědců dojde i na osvětovou kampaň, tým se zaměří také na technické aspekty zpracování odpadu. Projekt má za cíl také vyhodnotit, do jaké míry jsou návštěvníci schopni převést si nové návyky do každodenního života.

"Ekologicky šetrná řešení, která se již zavádějí, je třeba zhodnotit v celém kontextu tak, aby využití určité konkrétní ekoinovace nepřineslo na druhou stranu jiný negativní dopad na životní prostředí. Příkladem může být mytí kelímku na opakované použití v mycích linkách, kdy je třeba zohlednit vzdálenost dopravy do této myčky, protože pak naopak vzniká uhlíková stopa související s dopravou nádobí na mytí," dodala pak k dalším aspektům výzkumu Wimmerová.

Cílem projektu je podle ČZU vytvořit metodiku, která pomůže organizátorům festivalů "uchopit" otázku společenské odpovědnosti a snížit negativní vliv těchto akcí na životní prostředí.

Na projektu s ČZU a festivalem Let It Roll spolupracují Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a firma Augiášův chlév.

Firma Celio uložila na své skládce u severočeského Litvínova tisíce sudů s hořlavou látkou styren. Zahrnula je zeminou a dalším odpadem. Česká inspekce životního prostředí ji podezírá, že se tímto způsobem chtěla nebezpečného odpadu zbavit. Firma tvrdí, že si takto sudy jen na čas odložila, aby je mohla z hromady vytahovat, styren průběžně zpracovávat a pálit v cementárně. Ta ale podle zjištění Radiožurnálu příjem paliva ze styrenu už v dubnu zastavila. Kdy ho obnoví, není jasné. Celio, které provozuje jeden z největších skládkových areálů v Česku, je podle informací Radiožurnálu úzce spojené s kontroverzním podnikatelem Tomášem Pitrem. Více ZDE

 

Dále nečišťování pitné vody, ovzduší a oceánů a pronikání škodlivých látek z okolí do rostlin a živočichů. Jako vůbec nejpalčivější globální problémy se jeví hromadění odpadů a znečišťování pitné vody, které jako „velmi závažný“ či „dosti závažný“ problém označilo více než devět z deseti dotázaných (shodně 92 %). Hodnocení závažnosti globálních problémů souvisí se zájmem o stav životního prostředí v ČR. V porovnání s předchozím šetřením z roku 2020 nedošlo k žádným statisticky významným změnám, pouze provoz jaderných elektráren považuje za velmi nebo dosti závažný problém o 5 procentní body více respondentů. Podrobnosti ZDE

Zelené, odpovědné či udržitelné veřejné zakázky, ať už na zboží, služby či stavební práce, znamenají, že při jejich zadávání, hodnocení a výběru dodavatele nebude zohledněna jen cena, ale také environmentální a sociální či inovativní aspekty. Může se jednat o nákup energeticky účinné elektroniky či nákup nábytku vyrobeného ze dřeva pocházejícího ze šetrně obhospodařovaného lesa. Může se jednat také o výběr zboží s minimem nebezpečných látek či s vyšším obsahem recyklátu, které navíc nemuselo putovat přes půl světa, ale bylo vyrobeno v místě jeho zužitkování či spotřeby. Nejnovějším trendem je tzv. cirkulární zadávání, které myslí nejen na samotnou výrobu produktu, ale i na jeho případnou likvidaci či další využití. Více ZDE

Nejen na tuto otázku přinese odpovědi multioborová online konference cirkulář chytré recyklace již 23. září 2021.

Pořadateli konference „Cirkulář Chytré recyklace aneb V odpadech musíme vidět souvislosti a hledat cirkulární příležitosti“ jsou Asociace Informačních Technologií a Telekomunikací (AITAT) společně s kolektivními systémy REMA. Úvodní ročník přiblíží zájemcům o udržitelný způsob života a podnikání z řad široké i odborné veřejnosti oblast praktického nakládání s odpady, recyklačního průmyslu a principů cirkulární ekonomiky. To vše prostřednictvím příspěvků a panelové diskuse za účasti profesionálů z oboru. Online konference se uskuteční ve čtvrtek 23. září 2021 od 9 do 16 hodin. Registraci lze provést zdarma na stránkách www.chytrarecyklace.cz/konference, kde je k dispozici také program konference a profily jednotlivých řečníků.

Program konference je velmi pestrý a jeho součástí je více než desítka odborných přednášek za účasti zástupců státní a obecní sféry, firem i neziskových organizací. Mezi probíranými tématy nebude chybět například téma odpovědné spotřeby a šetrného přístupu ke stávajícím zdrojům, příklady dobré praxe, environmentální vzdělávání, oblast ekologického nakládání s elektroodpadem, problematika recyklace plastů, efektivita zpracování gastroodpadů, nebo přiblížení fungování Reuse center a chráněných dílen. Konference se bude také věnovat nejaktuálnějším legislativním změnám v oblasti odpadového hospodářství a přínosům podnikání v souladu s principy společenské odpovědnosti.

Na konferenci vystoupí tito řečníci:

• Ing. David Vandrovec, MBA – generální ředitel společnosti REMA a předseda představenstva asociace AITAT, Odpovědnost vlastního bytí

• Ing. et Ing. Tomáš Hlavenka, MBA – spoluzakladatel ve společnosti ASHPA oběhová hospodářství, Cirkulární náboženství a ekonomická metastáze

• Ing. Martin Zemek, Ph.D. – vedoucí oddělení odpadového hospodářství na ředitelství ČIŽP, Kontrolní činnost ČIŽP v oblasti odpadového hospodářství a zpětného odběru výrobků

• Ing. Lucie Zrnovská – vedoucí oddělení obchodu / business leader ve společnosti PRAKTIK system, Elektroodpad jako hodnotný zdroj surovin a nejvíce rostoucí tok odpadu na celém světě

• Ing. Patrik Luxemburk – jednatel ve společnosti Stabilplastik, Chytrá paleta – řešení pro udržitelnou logistiku

• Mgr. Vladimíra Karasová – vedoucí útvaru propagace a ekologické výchovy, tisková mluvčí OZO Ostrava, Reuse centrum Ostrava jako příklad dobré praxe cirkulární ekonomiky

• Pavlína Sporková, DiS. – vedoucí oddělení komunikace a marketingu společnosti REMA a koordinátorka projektu Chytrá recyklace, Environmentální vzdělávání jako klíč k lepší budoucnosti

• Ing. Tomáš Schaffartzik – manažer sekce chráněného zaměstnávání, zástupce ředitele Charity Opava, Sociální podnik a cirkulární ekonomika

• Jan Mára, DiS. – obchodní ředitel ARMOR Print Solutions pro CZ+SK, Bezodpadový kancelářský tisk? Jde to.

• Ing. Katarina Kajánková – poradkyně pro ekologii ve společnosti SUEZ CZ, Cirkulární gastroodpady

• Ing. Mgr. Vanda Dušková – senior specialista pro IMS a ochranu životního prostředí ve společnosti O2 Czech Republic, Kde technologie pomáhají

• Ing. Jan Chovanec – provozně technický manažer ve Spalovně nebezpečného a průmyslového odpadu Ekotermex, Spalovna nebezpečného odpadu jako podpora odpadového a oběhového hospodářství

Součástí programu bude i odborná panelová diskuze na téma „Je současný tlak na uhlíkovou neutralitu příležitostí, jak konečně najít v odpadech opravdové cirkulární příležitosti?“. Jejími účastníky budou zástupci Ministerstva životního prostředí, kolektivních systémů REMA, odpadových svazů, výrobců i zpracovatelů.

„Podtitul konference V odpadech musíme vidět souvislosti a hledat cirkulární příležitosti jsme nezvolili náhodou. Problematika odpadů je nejen v České republice velmi důležitým a přesto stále nedostatečně diskutovaným tématem. Velmi si vážíme zájmu odborníků přispět svými zkušenostmi a vizemi k další edukaci nejen odborné, ale i laické veřejnosti,“ dodává koordinátorka projektu Chytrá recyklace Pavlína Sporková.

Konferencí budou provázet výrazná tvář zpravodajství ČT Michala Hergetová a šéfredaktor ekonomického zpravodajského deníku E15 Nikita Poljakov.

Stále si nevíte rady s povinnostmi dovozu produktů z Velké Británie? Nemáte jasno, jak oznamovat nebezpečné směsi na toxikologická střediska? Máte produkt s již povolenou látkou dle REACH? Máte předměty s SVHC látkami?

Pokud ano, využijte náš kurz v prezenční formě, nebo formou webináře z pohodlí domova, kde se veškeré informace pro níže uvedené oblasti dozvíte od zkušených lektorů z oboru. Kolektiv našich zkušených lektorů se problematikou chemických látek, směsí, detergentů aj. zabývá ve své profesní praxi již řadu let.

Je možnost i jednodenní účasti, vyberete si, který den Vám více vyhovuje.

Program kurzu:

1. DEN

• Aktuality v legislativě (speciální školení pro diisokyanáty, nové harmonizované klasifikace) 
• Dovoz chemikálií z třetích zemí – praktické hledisko dovozů (Brexit aj.)
• Povolování z pohledu následného uživatele (co vše pohlídat při přiděleném čísle povolení u dodavatele, oxid chromový)
• Kontroly ČIŽP
• Hraniční situace souběhu více předpisů k nařízením REACH a CLP
• Přeprava nebezpečných věcí – jak se „vyhnout plné ADR“
• Podmínky uvádění na trh materiálů, vzniklých z recyklace odpadů
• Oznamování předmětů s obsahem SHVC látek do SCIP databáze

2. DEN

• Biocidní přípravky a ošetřené předměty – struktura dokumentů (žádosti, testy účinnosti, hodnotící zpráva) 
• Aktuální stav v oznamování nebezpečných směsí dle přílohy VIII nařízení CLP včetně přehledu Poison center a nouzových kontaktů jednotlivých zemí ES
• Expoziční scénáře
• Diskuze

Přednášející: Ing. Oldřich Petira CSc., Ing. Lenka Lišková, Ing. Radka Vokurková, Ing. Martina Dobšáková

Účastníkům kurzu bude rozesláno „Osvědčení o absolvování kurzu“ – emailem.

Termín konání:

12. – 13. 10. 2021 Brno, hotel A-Sport

10. – 11. 11. 2021 Praha, hotel Krystal

10. – 11. 11. 2021 online

Těšíme se na setkání s Vámi                             

za společnost CHEMELEONI s.r.o.

Ing. Martina Dobšáková, Ing. Tomáš Králik

Další informace o kurzu naleznete: www.chelepo.cz

Účelem Strategického rámce je formulovat předpoklady, cíle a opatření pro to, aby byla Česká republika prostřednictvím cirkulární ekonomiky dlouhodobě odolná vůči budoucím environmentálním hrozbám včetně změny klimatu a rozvíjela celkově udržitelný společenský systém. Česká republika musí být schopna reagovat na budoucí zásadní výzvy i v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19. Budování cirkulární ekonomiky by se mělo stát prioritou České republiky. Strategický rámec stanovuje 10 prioritních oblastí, kterými jsou: produkty a design; průmysl, stavebnictví, suroviny a energetika; bioekonomika a potraviny; spotřeba a spotřebitelé; odpadové hospodářství; voda; výzkum, vývoj a inovace; vzdělávání a znalosti; ekonomické nástroje; cirkulární města a infrastruktura.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

• Návrh usnesení

Od 1. září se v EU začaly používat nové energetické štítky pro žárovky a jiné osvětlovací výrobky, což by mělo spotřebitelům usnadnit výběr udržitelnějších výrobků a tím pádem i snížit náklady za elektřinu. Vzhledem k rychlému vývoji na poli žárovek a osvětlení, kdy velké množství výrobků splňovalo kritéria pro označení A+ či A++. Nové označení se proto vrací ke stupnici A-G, přičemž je koncipovaná tak, aby na stupně A a B momentálně dosáhlo jen malé množství výrobků. Většina momentálně nejúčinnějších výrobků proto nyní dosáhne na označení C nebo D, přičemž se počítá s tím, že v budoucnu budou přibyde výrobků spadajících do nejúčinnějších kategorií.

Obyvatelé brněnských sídlišť loni vyhodili do popelnic o 27 procent méně potravinového odpadu než v předchozím roce, průměrný obyvatel Brna o 11 procent méně. Nejčastěji lidé vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a balené potraviny. Množství potravin v komunálním odpadu druhým rokem měřili odborníci z Mendelovy univerzity, výsledky představili novinářům. Snažili se také ovlivnit chování lidí. Lépe než vyvolávání šoku či strachu funguje v kampaních pozitivní motivace a dlouhodobá edukace.

V každém ročním období udělali odborníci rozbor odpadu z černých popelnic z 900 domácností. Třetina byla ze sídlištní zástavby, třetina z vilové a třetina ze zástavby venkovského typu. Projekt nemá za cíl jen zjistit, kolik potravin se vyplýtvá, ale také změnit chování lidí prostřednictvím různých intervencí. Podle dostupných informací měly kampaně znatelný efekt.

"V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl realizován nejen v České republice, ale zřejmě ani jinde na světě," uvedla vedoucí projektu Lea Kubíčková z Provozně-ekonomické fakulty.

Podle aktuálních dat vyhodí průměrný obyvatel Brna do popelnice 33,3 kilogramu potravin za rok. Nejvíc se plýtvá na sídlištích. Meziročně však se objem vyhozených potravin snížil, a to nejvýrazněji právě na sídlištích. Ve venkovské a vilové zástavbě je plýtvání v porovnání s minulým rokem téměř beze změn. Obecně tam lidé zacházejí s odpadem lépe díky možnosti kompostovat nebo dát zbytky potravin zvířatům.

Nyní výzkumníci vyhodnocují účinnost jednotlivých kampaní, kterými se snažili ovlivnit domácnosti. Kampaně vyvolávající šok nebo pocit strachu sice poutají pozornost, ale dlouhodobě se chování nezmění - lepší je motivovat pozitivně, uvedla Lucie Veselá z fakulty. Všechny kampaně měly tři pilíře - chytré nakupování, správné skladování a vaření bez zbytků. Na plýtvání mají podle samotných spotřebitelů vliv třeba neuvážené nákupy velkých balení, vaření zbytečně velkého množství jídla nebo nízká kvalita nakupovaných potravin.

Otevřít víko popelnice a něco do ní zahodit je jednoduché. Jenže odpadky z netříděného koše putují na skládku nebo do spalovny. Ani jedna možnost není zrovna optimální. Michal Šyc z Ústavu chemických procesů AV ČR zkoumá, jak využít škváru, která zbyde po spálení odpadu. K jeho výzkumu přispěl program Strategie AV21.

Představte si půl milionu lokomotiv za sebou. Není to sice jednoduché, ale poskytne to povědomí o tom, jaká je zhruba váha všeho odpadu, který se v České republice ročně vyprodukuje. Konkrétně 38 milionů tun. Na jednoho občana připadá tři a půl tuny. Z uvedeného celkového množství je komunálního odpadu zhruba šest milionů tun. Při pohledu na tato čísla není divu, že celoevropským trendem je přechod od lineární produkční ekonomiky k cirkulární, která umožňuje obrovské množství odpadu smysluplně využít, a nahradit tak část primárních surovin.

To nemění nic na faktu, že nejlepším přístupem je prevence, aby odpadků vznikalo co nejméně. Když se to však nedaří, měly by se recyklovat. Když ani to není možné, tak by se z nich mělo vyrobit teplo nebo elektřina, a to co nejekologičtěji. Teprve poté přichází na řadu skládkování. V současné době ale na skládkách končí 45 procent komunálních odpadků, což je hodně.

Dostává se na ně také škvára, která vzniká pálením směsného, netříděného odpadu. V Evropě se jí ročně vyprodukuje 20 miliard kilogramů. Z jedné tuny spáleného komunálního odpadu vznikne zhruba 250 kilogramů škváry. Michal Šyc z Ústavu chemických procesů AV ČR se zabývá tím, jak ji využít. Se svými kolegy přispěl ke vzniku vyhlášky 273/2021, konkrétně paragrafu 7, jež vstoupila v platnost v srpnu 2021 a která definuje použití škváry ve stavebnictví. Půjde o přesně určené aplikace, konkrétně jako podklad pod svrchní vrstvou silnic. Kvůli tomu je škváru nutné předem upravit pomocí zrání.   

Separovat hliník
Michal Šyc se zabývá rovněž tím, jak ze škváry získat železné a neželezné kovy. Vědci se sami přesvědčili, že více než desetinu škváry tvoří znovu využitelné kovy – od železa přes hliník, měď až po zlato. Nejmodernější technologické linky dokážou separovat až 80 kilogramů železa a 25 kilogramů neželezných kovů z tuny škváry. „Přínos pro životní prostředí je nezpochybnitelný, například primární produkce hliníku je energeticky velmi náročná,“ říká výzkumník.

Železa je ve škváře nejvíc a dostat ho z ní je za pomoci magnetické separace poměrně snadné. K získávání o poznání cennějšího hliníku, kterého škvára obsahuje také poměrně dost, se používají separátory vířivých proudů.

Někdo by si mohl položit otázku, jestli by nebylo jednodušší vybírat kovy z odpadu ještě před spálením. Podle Michala Šyce nikoli: „Jedním z hlavních smyslů pálení odpadů je jeho hygienizace. Směsný komunální odpad má řadu nebezpečných vlastností.“ Díky žáru jsou také například plechovky očištěny od zbytků jídla. A uvolní se kovové součástky ukryté v nejrůznějších věcech, třeba zatavené v plastu.

Škvára ze spaloven se jako stavební materiál v dopravě využívá v řadě států Evropy, například Německu, Francii, Dánsku, Nizozemí, Belgii, Španělsku (Katalánsku), Itálii, Velké Británii či Finsku. Ekologové však upozorňují, že ve strusce a popelu zůstává vysoké množství například arsenu, olova či niklu, tedy toxických těžkých kovů. Dále bromovaných dioxinů a bromovaných zpomalovačů hoření.

Michal Šyc tvrdí, že bromované látky jsou problematické v případě spalování velkého množství plastů, třeba z oblasti automotive, nikoli při spalování směsného komunálního odpadu.

Zpracování škváry v praxi
Michal Šyc míní, že je potřeba investovat až stovky milionů korun do modernizace a další výstavby zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). To jsou jednoduše řečeno spalovny, které zároveň vyrábějí elektřinu nebo teplo. V ZEVO či navazujících procesech je možné ze škváry získávat i zmíněné kovy. V České republice existují čtyři takové spalovny s celkovou kapacitou asi 0,75 milionu tun odpadu ročně. Podle Šyce je žádoucí objem ve výši 1,5 milionu tun. V současnosti čtyři česká ZEVO ročně energeticky využijí asi 700 tisíc tun odpadu.

V současné době se vědec ve spolupráci s provozovateli ZEVO snaží uvést celý koncept zpracování škváry i separace kovů do praxe. Po výzkumné stránce se zaměřuje na získávání drahých kovů z velmi jemných částic. Pozornost věnuje i využití popílků, což je druhý hlavní pevný zbytek ze spaloven. V tomto případě je to mnohem komplikovanější než u škváry.

Separaci kovů i využití škváry podpořila Strategie AV21, konkrétně výzkumný program Účinná přeměna a skladování energie, který probíhal v letech 2015 až 2021. „Strategie nám umožnila dlouhodobé zaměření na tato výzkumná témata a zejména realizaci prvotních experimentů před nalezením průmyslového partnera. S ním jsme po prvotním ověření následně podali projektové žádosti,“ přibližuje Michal Šyc. Díky Strategii AV21 se také podařilo propojit Ústav chemických procesů AV ČR s dalšími pracovišti Akademie věd ČR. „Výměna informací a know-how je vždy velmi obohacující,“ uzavírá badatel.

O využití odpadů se více dočtete v časopise A / Věda a výzkum.   

Cena emisních povolenek v Evropské unii dnes poprvé překročila 60 eur (přes 1500 Kč) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Systém obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem EU k omezování emisí skleníkových plynů a byl zprovozněn v roce 2005.

Cena se dnes dopoledne vyšplhala až na 61,01 eura za tunu. Kolem 9:30 SELČ se pohybovala kolem 60,40 eura a proti předchozímu závěru si připisovala více než dvě procenta. Za poslední rok se cena povolenek zhruba zdvojnásobila. Přispěly k tomu ambicióznější cíle pro snižování emisí a rekordní ceny plynu.

Podle analytiků společnosti Refinitiv by tento týden mohl cenám povolenek poskytnout podporu nižší aukční objem a také růst cen ropy. Bankovní prázdniny v Británii by pak vedle objemu obchodování mohly zvýšit i nestabilitu na trhu.

Analytická společnost S&P Global nedávno uvedla, že v srpnu se prudce snížila primární nabídka povolenek z vládních aukcí, další pokles se očekává tento týden. Přispěje k tomu snížení počtu aukcí z pěti na tři kvůli bankovním prázdninám v Británii a uzavření evropské energetické burzy EEX kvůli výročnímu zasedání výboru 2. září. EEX přitom aukce pořádá. Ceny povolenek se zvyšují i díky růstu cen ropy a zotavení cen zemního plynu v Evropě.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se jejich cena zvyšuje, roste i motivace firem snažit se snižovat emise.

Evropská komise (EK) v květnu uvedla, že počet povolenek v oběhu se loni zvýšil, protože pandemie covidu-19 vedla k poklesu emisí. Na konci loňského roku bylo podle komise v oběhu zhruba 1,579 miliardy povolenek, o 14 procent více než před rokem. Komise proto rozhodla, že z budoucích aukcí stáhne 378,9 milionu povolenek a umístí je do rezervy pro stabilizaci trhu.

Společnost Kofola chce své nápoje znovu prodávat i ve vratných skleněných lahvích, a nabídnout tak alternativu k plastovým lahvím a plechovkám. V projektu Cirkulka připravuje na lahve i speciální modulární přepravku. Nové lahve plánuje uvést na trh příští rok na jaře. Už předtím, od konce letošního září, začne zálohované skleněné lahve v řetězci Lidl nabízet konkurenční Mattoni.

"Ctíme princip RRR, čili Reduce, Reuse, Recycle (česky omez, znovu použij, zrecykluj), který tvoří základní princip při ekologickém nakládání s odpady. Poté, co jsme uvedli na trh lahve ze stoprocentně recyklovaného plastu (rPET), jsme se nyní rozhodli přijít s konceptem snadno odnositelných vratných lahví na nealko," uvedl generální ředitel Skupiny Kofola Jannis Samaras.

Generální ředitel Kofoly ČeskoSlovensko Daniel Buryš uvedl, že firma na projektu pracuje více než dva roky a v nejbližších týdnech ho představí obchodním řetězcům, tak aby mohly připravit svou logistiku. V?modulární přepravce bude šest litrových lahví. Zákazníci si do ní budou moci vložit nápoje značek Kofola, Vinea nebo Rajec.

"Cirkulka nejenže odráží naše udržitelné přemýšlení o obalech, ale vychází vstříc i poptávce spotřebitelů. Opakovaně použitelné sklo šetří přírodní zdroje a inovativní přepravka je vyrobena z recyklovaného plastu," uvedl Buryš.

Mattoni plánuje prodávat v lahvích s pětikorunovou zálohou vodu o objemu jeden litr. Na ně bude nabízet dělitelnou přepravku na šest nebo 12 lahví, záloha na polovinu přepravky bude 50 Kč, na celou 100 Kč. Podle firmy obal splňuje principy cirkulární ekonomiky, firma je zastáncem také zálohovaných plastů.

Kofola je jeden z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě, má 11 výrobních závodů na pěti evropských trzích. K výrobkům firmy vedle stejnojmenného nápoje patří nápoje značek Rajec, Jupí, Vinea, Jupík, Semtex nebo Top Topic. Do skupiny patří síť UGO, český výrobce směsí z léčivých rostlin Leros, slovinská společnost Radenska a chorvatský výrobce minerálních vod Studenac.

Kofola má téměř 2000 zaměstnanců. Většinovým majitelem skupiny je společnost Aetos patřící rodině Samarasů a ostatním zakladatelům Kofoly, jimiž jsou akcionáři René Musila a Tomáš Jendřejek.

Mattoni 1873 má 11 závodů v pěti evropských státech, ročně vyrobí kolem 1,6 miliardy lahví nealkoholických nápojů. V ČR vyrábí skupina vedle minerální vody Mattoni také pramenitou vodu Aquila a minerální vody Magnesia, Poděbradka, Dobrá voda a Hanácká Kyselka; dále značky nealkoholických nápojů Pepsi, Mirinda, 7UP, Schweppes, Gatorade, Mountain Dew. Distribuuje také snacky značky Lay’s.

Česko má jednu z nejhustších sběrných sítí v Evropě, a dosahuje proto uspokojivých výsledků ve sběru různých druhů materiálů. Pro dosažení vysokých evropských recyklačních cílů to však nemusí stačit. Více ZDE

Cirkulární zadávání zohledňuje environmentální a sociální aspekty udržitelnosti s důrazem na racionální využívání přírodních zdrojů. Pozornost směřuje na kvalitu namísto kvantity a na dlouhodobou udržitelnost sledující i náklady celého životního cyklu namísto jen kritéria nízké pořizovací ceny. Článek publikovaný v časopise Veřejné zakázky v praxi. Více ZDE