Do hlávkového salátu, který je jinak považován za velmi zdravou součást stravy, se mohou dostávat jedovaté látky z pneumatik. Podle agentury APA na to přišli vídeňští vědci. Částice z pneumatik se na pole a poté do zeleniny dostávají ze silnic prostřednictvím větru nebo vody. Více ZDE

Klimatická změna se propisuje do krajiny i v podobě extrémních teplot, vysychající půdy a schnoucích lesů navíc mnohde oslabených kůrovcovou kalamitou a nebývalých rizik rozsáhlých požárů. Ministerstvo životního prostředí proto na podzim zadalo vědeckou analýzu požáru v Českém Švýcarsku, která má pomoci v předcházení rizik požárů v krajině.

„Časté požáry lesů a okolní krajiny jsou jedním z důsledků klimatické změny. Jen v roce 2022 vypukly v Evropě lesní požáry na zhruba 860 tisících hektarů. Jejich rozšíření nebylo pouze jako obvykle v jižní Evropě, ale i v severních zeměpisných šířkách. Ve Skandinávii nebo Velké Británii vypukly vloni až stovky lesních požárů. Z míst, které připomínají podmínky požáru v NP České Švýcarsko, to byl požár nedaleko německého Norimberku, kde shořelo na 1000 hektarů lesa, a to ve zcela přístupné oblasti. Rozhodně do budoucna neodkážeme předejít vzniku dalších požárů, ale musíme se ponaučit a mít jasně připravené postupy, které zajistí uhašení požáru v jeho zárodku,“ uvedl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Studie dokládá, že příčinou rychlého a v prvních dnech nezvladatelného šíření požáru byla zejména vysoká rychlost větru v kombinaci s velmi nízkou vlhkostí půdy, vzduchu, vegetace a také vysokou teplotou. Rychlému šíření požáru napomohlo i místo, čas a nejspíše i způsob zapálení. Již v ranních hodinách 24.7.2022 proto požár postihl poměrně velkou plochu, ze které se mohl rychle šířit. Modelová analýza potvrdila, že šíření požáru nešlo v daných podmínkách snadno zabránit.

„Oheň prošel vším, co potkal. Největší sílu hoření jsme zaznamenali v dospělých smrkových lesích odumřelých v důsledku recentní gradace lýkožrouta smrkového, naopak nejnižší síla hoření byla v dospělých bukových lesích. Ale velmi intenzivně hořely i holiny. Model jsme využili i pro teoretický odhad charakteru šíření požáru, kdyby byly odstraněny souše, tedy v terénu pokrytým spíše travinou a křovinnou vegetací, byť takový zásah do charakteru území národního parku by byl v rozporu s platnou legislativou,“ vysvětluje Jakub Hruška z Czechglobe a České geologické služby.

V analytické části zprávy nechybí kapitola o klimaticko-meteorologických podmínkách v době před a při vzniku požáru. Zásadní částí expertízy je modelování pomocí americké technologie FlaMap, která vědeckému týmu umožnila vytvářet scénáře možného vývoje požáru v závislosti na změnách teplot, sucha, rychlosti větru či typu a hospodaření v lese.

“Příroda regeneruje s neuvěřitelnou silou. Do budoucna má Národní park České Švýcarsko nejvyšší šanci stát se přírodním unikátem co do vyšší pestrosti druhů, silných a odolných ekosystémů, které budou mnohem lépe odolávat klimatickým změnám. Jak vědci dokládají, přes sílu hoření zůstala ve spáleném lese významná část ohněm přímo nezasaženého nadložního humusu, a tak se velmi pravděpodobně zachovala část semenné banky pro následnou regeneraci lesa. Na území dochází k obnově bylin, trav i jednotlivých stromů a očekáváme i rychlou regeneraci lesa,” říká ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). A doplňuje: ”S výsledky studie se seznamuje Správa NP ČŠ a mezi prvními ji budeme prezentovat především starostům obcí.”

Požár v Českém Švýcarsku čeká i výsledky šetření Policie ČR, expertízu Hasičského záchranného sboru a další odborné hodnotící materiály. Studie expertní skupiny znamená pro Ministerstvo životního prostředí cenný podklad pro rozhodování o preventivních opatřeních v lesích národních parků, ale nejen pro ně. Změna klimatických podmínek v České republice nese velké riziko pro všechny lesní hospodáře a majitele lesů. Ministerstvo životního prostředí proto koordinuje správy národních parků při práci na aktualizaci předpisů protipožární prevence v lesích národních parků.

Studie shrnuje odborné poznatky k příčinám vzniku a šíření požáru, který v létě 2022 zasáhl území o rozloze více než tisíc hektarů v NP České Švýcarsko a přeshraničním NP Saské Švýcarsko. Za analýzou stojí expertní skupina složená především z expertů Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (Czechglobe) a Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER), České geologické služby a Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Botanického ústavu AV ČR. Konkrétně do ní patří prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., prof. Mgr. Ing. Miroslav Trnka, PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D., doc. Ing. Emil Cienciala, Ph.D., Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D. nebo Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. a Mgr. Přemysl Bobek, Ph.D. Díky expertní skupině tak vznikl během loňského podzimu cenný faktografický materiál s analýzou způsobu vzniku a průběhu požáru a popisem různých typů a způsobů shoření požářiště.

Dokument ke stažení:

Studie Jaké faktory ovlivnily vznik a šíření požáru v NP České Švýcarsko?

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k azbestu v budovách. Usnesení Evropského parlamentu vyzývá Komisi, aby předložila evropskou strategii pro odstranění veškerého azbestu, která bude zahrnovat povinné kontroly výskytu azbestu v budovách a existenci národních rejstříků azbestu. Evidence výsledků kontrol výskytu by měla být v digitálním formátu, aby byly tyto informace snadno dostupné. Konkrétní povinnosti budou upraveny na základě průřezového přístupu zohledňujícího životní cyklus budovy a rizika související s konkrétní budovou.

Dokument ke stažení:

EU 12_23 EK Azbest v budovách

Singapur – moderní městský stát s pětimilionovou populací a třetí největší hustotou zalidnění na světě – přichází se zeleným plánem na udržitelnost, menší znečištění i ekologičtější fungování města. Nyní singapurské ministerstvo pro udržitelnost a životní prostředí zřídilo pozici hlavního vládního úředníka pro udržitelnost. Ten má dohlížet na životní prostředí městského státu v rámci Singapore Green Plan 2030. Více ZDE

Podle vědců z Kalifornské univerzity v Irvine, kteří se zabývají klimatickým systémem Země, způsobuje ohřívání mořské vody způsobené klimatem zpomalení hluboké cirkulace v Atlantickém a Jižním oceánu. Pokud bude tento proces pokračovat, značně to omezí schopnost oceánu odstraňovat oxid uhličitý z atmosféry a to ještě víc zhorší globální oteplování. Více ZDE

Od 1. ledna tohoto roku platí ve Španělsku zákon, který řeší předcházení plýtvání potravinami. Každý rok se vyhodí 931 milionů tun potravin, což představuje 8 až 10 % celosvětových emisí uhlíku, odhaduje Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Podle zprávy Food Waste Index Report 2021 může přijít vniveč asi 17 % celosvětové produkce potravin, přičemž 61 % tohoto odpadu pochází z domácností, 26 % z potravinářských služeb a 13 % z maloobchodu. Španělsko je producentem velmi kvalitních potravin, ovoce a zeleniny a schválením tohoto průkopnického zákona dělá další krok ke splnění cílů udržitelného rozvoje. V roce 2020 španělské domácnosti vyhodily okolo 1,3 mil. tun potravin, v přepočtu na obyvatele je to 31 kg. Pro srovnání, každý Čech vyhodí zhruba 60 kg potravin ročně. Jaké konkrétní povinnosti Španělsko tedy čeká? Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Luxusní pečivo skončilo v kontejneru za pekárnou. Zákazníci nevěřili vlastním očím a fotili

Protože se v Česku klimatická změna neprojevuje jako jinde ve světě, občané jsou ve vnímání alarmující situace zpožděni. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl geolog a klimatolog Václav Cílek. Češi v přístupu ke změnám klimatu podle Cílka zaostávají z přirozených důvodů – nejsou pro ně tak viditelné. „Když jste v Kalifornii, zažíváte tři roky vedra a jindy zase nevylezete z baráku, protože venku jsou dva metry vody, vnímáte klima jinak, než když je v Praze jednou minus 8 a podruhé 12 stupňů Celsia,“ popsal odborník ve vysílání. Více ZDE

Německé firmy dovážejí do Česka nelegální odpad a vydělávají na tom miliony. Nahrává jim k tomu nedostatečná kontrola i mírné tresty v případě porušení českých zákonů. Výdaje za ekologickou likvidaci takového odpadu pak zaplatí buď čeští daňoví poplatníci, nebo lidé, kteří se domnívají, že kupují normální zeminu. Spolu s německými novináři jsme rozkrývali, jak tento špinavý byznys funguje. Více ZDE

Banky, investoři i firmy čím dál častěji využívají výhody tzv. “zelených peněz”. Objevují se už i první “zelené” investiční možnosti pro běžné lidi. Nejčastěji jde o snahu zlepšovat ve firmách tzv. ESG, tedy financovat transformaci byznysu vstříc nižší ekologické zátěži a zodpovědnějšímu podnikání. Jako vždy ale není zelené a výhodné vše, co se tak tváří. Více ZDE

Evropská komise zeveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k revizi pravidel EU týkajících se materiálů určených pro styk s potravinami. Jedná se např. o potravinové obaly, kuchyňské a stolní nádobí a zařízení na zpracování potravin). Cílem této iniciativy je modernizovat tato pravidla tak, aby: byla zajištěna bezpečnost potravin a vysoká úroveň ochrany veřejného zdraví, omezena přítomnost a používání nebezpečných chemických látek, byly zohledněny nejnovější pokroky ve vědě a technologii, byly podpořeny inovace a udržitelnost prosazováním bezpečných, opětovně použitelných a recyklovatelných řešení a aby byl omezen dopad daného odvětví na životní prostředí.

Dokument ke stažení:

EU 2_23 EK Materiály určené pro styk s potravinami

Móda je sice velmi pomíjivá, v digitálním světě však může přetrvat mnohem déle než v tom reálném. Dokazují to nejrůznější aplikace a platformy, které spojují oděvní a textilní průmysl s novými technologiemi. Posun módy do online prostoru není jen o vytváření kolekcí, velký potenciál mají také virtuální zkušební kabinky nebo digitální návrhy. Především jde však o generování dat, která jsou zásadní pro rozvoj cirkulární ekonomiky jako takové. Více ZDE

V Olomouci vyroste nová linka pro zpracování až 60 000 tun odpadu. Technologické zařízení bude schopno dotřídit odpady pro jejich další energetické využití a zároveň bude schopno co nejvíce odpadů odklonit pro materiálovou recyklaci. Stát bude v olomoucké části Chválkovice, stavba včetně technologie vyjde na 450 milionů korun. Budovat by se měla začít ve druhém čtvrtletí roku 2024, řekl již dříve manažer projektu odpadového hospodářství v Olomouckém kraji Lukáš Václavík. Provozovat a stavět ji bude s největší pravděpodobností Servisní společnost odpady Olomouckého kraje, kterou tvoří města a obce kraje. Více ZDE

Odvážný futuristický návrh architekta Vincenta Callebauta ukazuje, jak by v budoucnu mohl vypadat život na planetě Zemi. Že mořská hladina stoupá? Na tom zase tak moc nezáleží. Podvodní město ve tvaru medúz pojme až 20 tisíc odvážných zájemců. Aequorea, fiktivní podvodní město u pobřeží brazilského Ria de Janeira, se má skládat z budov, které budou vyrobeny z plastového odpadu vytištěného na 3D tiskárně. Více ZDE

Požáry v posledních letech stále častěji postihují i oblast střední Evropy. Vzhledem k umístnění v mírném klimatickém pásu jim ale až donedávna málokdo věnoval větší pozornost. Dlouhodobě se na ně zaměřuje tým odborníků z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Zajímá ho, jak podpořit obnovu spálené půdy za pomoci trav a kompostu.

„Požáry vždy byly a budou přirozenou součástí vývoje ekosystémů. Z hlediska přírody se jedná o fascinující jev, o jehož důsledcích ale stále nevíme vše. Naším cílem je navrhnout vhodnou fytoremediační metodu, která by mohla pomoci s obnovou spálené půdy,“ vysvětlila Petra Martínez Barroso, členka výzkumného týmu z Ústavu aplikované a krajinné ekologie.

Fytoremediace je ekologická a nízkonákladová metoda, která využívá rostliny k odstranění znečišťujících látek z prostředí. Princip spočívá v tom, že rostliny dokážou s nežádoucími polutanty v půdě různým způsobem nakládat, a zabraňují tak jejich dalšímu šíření do okolního prostředí.

Rostliny látky buď pohltí do nadzemní biomasy nebo sníží jejich biologickou dostupnost v půdě, a dokážou také polutanty přeměnit na méně toxickou formu a prostřednictvím listů je pak předávají do ovzduší. Pro účely fytoremediace testovali vědci z MENDELU vybrané travní druhy, které se běžně vyskytují v přírodě, například jílek vytrvalý.

„Kromě schopnosti z půdy odstraňovat polutanty, jako jsou těžké kovy a další prvky, je výhodou fytoremediační metody i to, že rostliny přispívají ke zpevnění půdního povrchu, a tím pádem zmírňují odtok vody a erozi, na které je půda po požáru náchylná,“ řekla Martínez Barroso a vysvětluje, že obnovu organické hmoty v půdě by mělo podpořit zase zapojení kompostu. „Díky kompostu se navrací do země aktivní humus, živiny a mikroorganismy, o které vlivem požáru půda buď zcela, nebo částečně přišla,“ dodala.

V rámci projektu se tým z MENDELU zároveň soustředil na to, aby získal přesná data o rozdílech mezi vlastnostmi spálené a nespálené půdy. I přes zásadní vliv požárů na životní prostředí totiž do dnešních dní komplexní data z podmínek střední Evropy odborníkům chybí. „Spolu s kolegy z ČVUT jsme připravili experiment, kdy byla kontrolovaně vypálena vytyčená plocha. Srovnávala se pak párová spálená a nespálená půda. Vedle toho provádíme pokus v laboratorních podmínkách na půdě, která byla odebrána z míst po skutečných požárech,“ upřesnila Martínez Barroso.

Vědci sledují například schopnost půdy propouštět vodu nebo vlastnosti, které ovlivňují zvýšenou náchylnost k erozi. Výsledky jejich výzkumu by už brzo mohly pomoci přímo v praxi.

Mladá Boleslav plánuje rozšířit do budoucna bioplynovou stanici v průmyslové zóně Plazy o zpracování veškerého komunálního odpadu. Zatím má zpracovávat pouze bioodpad. Na investici chce využít evropské dotace z programu integrovaných územních investic (ITI), které bude město čerpat do roku 2027.  "Je to projekt, který jsme nazvali bezodpadové Mladoboleslavsko. Chtěli bychom rozšířit to, co se teď staví v Plazích, kde by se pak kompletně zpracovával komunální odpad," řekl první náměstek primátora Jiří Boušek. Město se tak podle něj připravuje na omezení skládkování, které by podle zákona mělo platit od roku 2030. "Je potřeba, abychom komunální odpad dokázali během pár let zpracovávat modernější technologií než to vozit na skládky," doplnil. Více ZDE

Kraj Vysočina letos dokončil plán pro zvládání sucha. Má podobu webové aplikace, která je propojená s řadou databází a dalšími zdroji aktuálních informací například od podniků povodí. Formou barevného semaforu v mapě bude upozorňovat na stav sucha v jednotlivých částech kraje. Veřejná část plánu bude po schválení na příslušných ministerstvech přístupná na krajských webových stránkách. Vyplývá to ze zprávy na webu kraje. Zpracování plánu stálo přes dva miliony korun, náklady z větší části pokryjí dotace. Více ZDE

Související:

Kraj má hotový Plán pro sucho