V Olomouci vyroste nová linka pro zpracování až 60 000 tun odpadu. Technologické zařízení bude schopno dotřídit odpady pro jejich další energetické využití a zároveň bude schopno co nejvíce odpadů odklonit pro materiálovou recyklaci. Stát bude v olomoucké části Chválkovice, stavba včetně technologie vyjde na 450 milionů korun. Budovat by se měla začít ve druhém čtvrtletí roku 2024, řekl již dříve manažer projektu odpadového hospodářství v Olomouckém kraji Lukáš Václavík. Provozovat a stavět ji bude s největší pravděpodobností Servisní společnost odpady Olomouckého kraje, kterou tvoří města a obce kraje. Více ZDE

Odvážný futuristický návrh architekta Vincenta Callebauta ukazuje, jak by v budoucnu mohl vypadat život na planetě Zemi. Že mořská hladina stoupá? Na tom zase tak moc nezáleží. Podvodní město ve tvaru medúz pojme až 20 tisíc odvážných zájemců. Aequorea, fiktivní podvodní město u pobřeží brazilského Ria de Janeira, se má skládat z budov, které budou vyrobeny z plastového odpadu vytištěného na 3D tiskárně. Více ZDE

Požáry v posledních letech stále častěji postihují i oblast střední Evropy. Vzhledem k umístnění v mírném klimatickém pásu jim ale až donedávna málokdo věnoval větší pozornost. Dlouhodobě se na ně zaměřuje tým odborníků z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Zajímá ho, jak podpořit obnovu spálené půdy za pomoci trav a kompostu.

„Požáry vždy byly a budou přirozenou součástí vývoje ekosystémů. Z hlediska přírody se jedná o fascinující jev, o jehož důsledcích ale stále nevíme vše. Naším cílem je navrhnout vhodnou fytoremediační metodu, která by mohla pomoci s obnovou spálené půdy,“ vysvětlila Petra Martínez Barroso, členka výzkumného týmu z Ústavu aplikované a krajinné ekologie.

Fytoremediace je ekologická a nízkonákladová metoda, která využívá rostliny k odstranění znečišťujících látek z prostředí. Princip spočívá v tom, že rostliny dokážou s nežádoucími polutanty v půdě různým způsobem nakládat, a zabraňují tak jejich dalšímu šíření do okolního prostředí.

Rostliny látky buď pohltí do nadzemní biomasy nebo sníží jejich biologickou dostupnost v půdě, a dokážou také polutanty přeměnit na méně toxickou formu a prostřednictvím listů je pak předávají do ovzduší. Pro účely fytoremediace testovali vědci z MENDELU vybrané travní druhy, které se běžně vyskytují v přírodě, například jílek vytrvalý.

„Kromě schopnosti z půdy odstraňovat polutanty, jako jsou těžké kovy a další prvky, je výhodou fytoremediační metody i to, že rostliny přispívají ke zpevnění půdního povrchu, a tím pádem zmírňují odtok vody a erozi, na které je půda po požáru náchylná,“ řekla Martínez Barroso a vysvětluje, že obnovu organické hmoty v půdě by mělo podpořit zase zapojení kompostu. „Díky kompostu se navrací do země aktivní humus, živiny a mikroorganismy, o které vlivem požáru půda buď zcela, nebo částečně přišla,“ dodala.

V rámci projektu se tým z MENDELU zároveň soustředil na to, aby získal přesná data o rozdílech mezi vlastnostmi spálené a nespálené půdy. I přes zásadní vliv požárů na životní prostředí totiž do dnešních dní komplexní data z podmínek střední Evropy odborníkům chybí. „Spolu s kolegy z ČVUT jsme připravili experiment, kdy byla kontrolovaně vypálena vytyčená plocha. Srovnávala se pak párová spálená a nespálená půda. Vedle toho provádíme pokus v laboratorních podmínkách na půdě, která byla odebrána z míst po skutečných požárech,“ upřesnila Martínez Barroso.

Vědci sledují například schopnost půdy propouštět vodu nebo vlastnosti, které ovlivňují zvýšenou náchylnost k erozi. Výsledky jejich výzkumu by už brzo mohly pomoci přímo v praxi.

Mladá Boleslav plánuje rozšířit do budoucna bioplynovou stanici v průmyslové zóně Plazy o zpracování veškerého komunálního odpadu. Zatím má zpracovávat pouze bioodpad. Na investici chce využít evropské dotace z programu integrovaných územních investic (ITI), které bude město čerpat do roku 2027.  "Je to projekt, který jsme nazvali bezodpadové Mladoboleslavsko. Chtěli bychom rozšířit to, co se teď staví v Plazích, kde by se pak kompletně zpracovával komunální odpad," řekl první náměstek primátora Jiří Boušek. Město se tak podle něj připravuje na omezení skládkování, které by podle zákona mělo platit od roku 2030. "Je potřeba, abychom komunální odpad dokázali během pár let zpracovávat modernější technologií než to vozit na skládky," doplnil. Více ZDE

Kraj Vysočina letos dokončil plán pro zvládání sucha. Má podobu webové aplikace, která je propojená s řadou databází a dalšími zdroji aktuálních informací například od podniků povodí. Formou barevného semaforu v mapě bude upozorňovat na stav sucha v jednotlivých částech kraje. Veřejná část plánu bude po schválení na příslušných ministerstvech přístupná na krajských webových stránkách. Vyplývá to ze zprávy na webu kraje. Zpracování plánu stálo přes dva miliony korun, náklady z větší části pokryjí dotace. Více ZDE

Související:

Kraj má hotový Plán pro sucho

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil rozhodnutí, kterým ministerstvo životního prostředí (MŽP) v roce 2017 za ministra Richarda Brabce (ANO) snížilo rekordní sedmimilionovou pokutu na půl milionu korun za ekologickou havárii pro přerovskou firmu Precheza, uvedly Seznam Zprávy. Podle webu Precheza pokutu zatím platit nemusí, ale do hry se vrací i původní sedmimilionová sankce. MŽP se musí případem zabývat znovu. Precheza patří do skupiny Agrofert, kterou do února 2017 vlastnil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kvůli zákonu o střetu zájmů pak své akcie vložil do svěřenských fondů. Více ZDE

Ať už vyřizují pochůzky v okrajových čtvrtích Sevilly nebo se pohybují v labyrintu úzkých uliček v centru, vždycky očima zabloudí k popelnicím a kontejnerům. Jakmile zahlédnou zelený výhonek nebo opuštěnou pokojovou rostlinu, okamžitě přecházejí do akce, dělají fotky a nahrávají je na sociální sítě. Tým záchranářů tak zkouší dát nový život rostlinám, které jejich původní majitelé vyhodili, napsal deník The Guardian. Základní myšlenka je jen zdánlivě prostá: dovolit lidem postarat se o rostliny, které by jinak skončily na skládce. Více ZDE

Obrázek/zdroj: pixabay.com

Čína zahájila v poušti ve své autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko výstavbu projektu obnovitelných zdrojů energie za 80 miliard jüanů (261 miliard Kč). Projekt je celosvětově největším v oblasti obnovitelných zdrojů v poušti a má Číně pomoci dosáhnout ambiciózních klimatických cílů. Oznámila to dnes společnosti China Three Gorges Group, která je jedním ze dvou stavitelů. Zařízení by mělo mít po dokončení kapacitu 16 gigawattů. Ročně bude schopno přenášet 40 miliard kilowatthodin elektřiny do Pekingu, Tchien-ťinu a provincie Che-pej. Více než polovina bude pocházet z čisté energie. Více ZDE

Obrázek zdroj: pixabay.com

Petardy, rachejtle a domácí ohňostroje, které lidé odpalují s příchodem Nového roku, jsou ve větších městech často příčinou extrémního znečištění ovzduší. Maximální koncentrace prachových částic naměřené krátce po půlnoci Nového roku bývají na městských stanicích nejvyššími z celého roku, řekl ČTK vedoucí oddělení kvality ovzduší z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jáchym Brzezina. Více ZDE

Čtěte také:

ÚKOZ připomíná: Ohňostroje a petardy škodí zvířatům a ptákům

Zatímco v době prosperity bylo zboží z druhé ruky na ústupu, od začátku krize stoupá jeho popularita raketovým tempem. Lidé ho chtějí nejen proto, že je levné, ale také proto, že jeho nákupem podporují cirkulární ekonomiku zaměřenou na udržitelnost. Tržby závratně rostou nejen drobným hráčům, ale především velkým společnostem, jako je Vinted. Nastává zlatá éra byznysu s použitým zbožím, je ovšem třeba počítat s rychle rostoucí konkurencí. Více ZDE

Obrázek: pixabay.com

Španělské restaurace budou muset povinně nabízet hostům možnost odnést si nesnědené jídlo s sebou domů v recyklovatelném obalu. Stanovuje to nový zákon zaměřený na boj s plýtváním potravinami, který schválila vláda. Od začátku ledna se navíc ve Španělsku začnou danit obaly na jedno použití. Obchody proto chtějí motivovat zákazníky, aby si na nákup nosili vlastní obaly.     Španělé podle The Times každý rok vyhodí 1,2 milionu tun potravin, což je 28,2 kilogramu na osobu. Více ZDE

Obnovitelná energie, oběhové hospodářství, migrace a bezpečnost v online prostředí patří mezi témata, která jsou na programu Parlamentu v roce 2023. Evropský parlament bude i nadále usilovat o klimatickou neutralitu prostřednictvím dekarbonizace všech odvětví hospodářství. V rámci přechodu na oběhové hospodářství budou poslanci pracovat na nových požadavcích na ekodesign konkrétních skupin výrobků, jako jsou kuchyňské spotřebiče, počítače a servery, elektromotory a pneumatiky, a to aby byly odolnější, znovu použitelné a méně škodlivé pro životní prostředí. Parlament bude pracovat rovněž na pravidlech pro zvýšení opětovného použití a recyklace textilu a řešení rychlé módy a textilního odpadu. Zároveň se chtějí zabývat snižováním plýtvání potravinami. Více ZDE

Vizuálně jsou krásné, mají ale bohužel více negativ než pozitiv. Ohňostroje, petardy, zábavní pyrotechnika. Jaká nebezpečí při jejich používání hrozí? Každý rok – zejména během silvestrovských oslav – se do ovzduší dostane velké množství toxických látek. Jsou škodlivé nejen pro lidi, ale také pro zvířata a životní prostředí. O rizicích spojených se zábavní pyrotechnikou hovoří ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský a Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR. Více ZDE

Obrázek: www.pixabay.com

Ve Sbírce předpisů ČR vyšla dlouho očekáváná Vyhláška č. 445/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 78/2022 Sb., a další související vyhlášky v oblasti odpadového hospodářství. Vyhláška ke stažení ZDE

O Vánocích se popelnice na papír plní rychleji než kdykoli jindy. Výkupní ceny sběrového papíru, tedy papíru určeného pro recyklaci, už jsou ale na svém minimu teď. Na vině je pokles kupní síly obyvatel i energetická krize. Nestabilní situace tak komplikuje ekologičtější a efektivnější využití této komodity. Problém registrují například Pražské služby, které zodpovídají za svoz, sběr a spalování odpadu v hlavním městě. „Průměrná prodejní cena vytříděného papíru za letošní září a říjen ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce klesla o zhruba 82 procent, což má zásadní dopad na celkovou ekonomiku odpadového hospodářství,“ sdělil Radim Mana, tiskový mluvčí Pražských služeb. Více ZDE

Uprostřed antiplastové horečky se hledala rychlá řešení náhrady plastů z ropy. Část firem přenesla pozornost k výrobě takzvaných bioplastů vyrobených na bázi přírodních polymerů. Objevily se příbory z cukrové třtiny, potravinové obaly z kukuřice, kelímky nebo fólie z kyseliny polymléčné (PLA). Společnosti nainvestovaly do výrobních technologií bioplastů obrovské prostředky. A výrobci i prodejci deklarují, že bychom se takových obalů měli snadno zbavit. Prostě se samy rozloží nebo se zkompostují. Mezi ekology však přibývá hlasů, že bioplasty často nejsou řešením. Naopak jsou v mnoha ohledech horší než klasické plasty. Jak je to možné? Důvodů je hned několik, vysvětluje Lenka Mynářová, členka expertního týmu Evropské komise pro mikroplasty, členka představenstva Institutu cirkulární ekonomiky a zakladatelka iniciativy No Greenwashing, jež se snaží přesvědčit firmy, aby mluvily pravdu o udržitelnosti. Více ZDE